140/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961

Transkript

1 Systém ASPI - stav k do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 140/1961 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od Trestní zákon Zmna: 120/1962 Sb. Zmna: 53/1963 Sb. Zmna: 56/1965 Sb. Zmna: 81/1966 Sb. Zmna: 148/1969 Sb. Zmna: 45/1973 Sb. Zmna: 43/1980 Sb. Zmna: 10/1989 Sb. Zmna: 159/1989 Sb. (ást) Zmna: 159/1989 Sb. Zmna: 47/1990 Sb. Zmna: 84/1990 Sb. Zmna: 175/1990 Sb. Zmna: 457/1990 Sb. Zmna: 545/1990 Sb. Zmna: 490/1991 Sb. Zmna: 557/1991 Sb. Zmna: nález Ústavního soudu SFR ze Zmna: 290/1993 Sb. Zmna: 38/1994 Sb. Zmna: 91/1994 Sb. Zmna: 152/1995 Sb. Zmna: 152/1995 Sb. (ást) Zmna: 19/1997 Sb. Zmna: 103/1997 Sb. Zmna: 253/1997 Sb. Zmna: 92/1998 Sb. Zmna: 112/1998 Sb. Zmna: 148/1998 Sb. Zmna: 112/1998 Sb. (ást), 167/1998 Sb. Zmna: 96/1999 Sb. Zmna: 210/1999 Sb. Zmna: 191/1999 Sb., 223/1999 Sb. Zmna: 327/1999 Sb. Zmna: 238/1999 Sb. Zmna: 360/1999 Sb. Zmna: 105/2000 Sb. Zmna: 101/2000 Sb. Zmna: 29/2000 Sb. Zmna: 305/1999 Sb. Zmna: 121/2000 Sb., 405/2000 Sb. Zmna: 120/2001 Sb., 144/2001 Sb. Zmna: 139/2001 Sb. Zmna: 256/2001 Sb., 265/2001 Sb. Zmna: 3/2002 Sb. Zmna: 134/2002 Sb. Zmna: 285/2002 Sb. Zmna: 482/2002 Sb. Zmna: 218/2003 Sb. Zmna: 91/2004 Sb. 140/1961 Sb. ZÁKON ze dne 29. listopadu 1961

2 Zmna: 52/2004 Sb. Zmna: 537/2004 Sb. Zmna: 692/2004 Sb. Zmna: 587/2004 Sb. Zmna: 276/2003 Sb. Zmna: 362/2003 Sb., 413/2005 Sb. Zmna: 411/2005 Sb. Národní shromáždní eskoslovenské socialistické republiky se usneslo na tomto zákon: ÁST PRVNÍ Obecná ást HLAVA PRVNÍ Úel zákona 1 Úelem trestního zákona je chránit zájmy spolenosti, ústavní zízení eské republiky, práva a oprávnné zájmy fyzických a právnických osob. 2 Prostedky k dosažení úelu trestního zákona jsou pohržka tresty, ukládání a výkon trest a ochranná opatení. HLAVA DRUHÁ Základy trestní odpovdnosti 3 Trestný in (1) Trestným inem je pro spolenost nebezpený in, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákon. (2) in, jehož stupe nebezpenosti pro spolenost je nepatrný, není trestným inem, i když jinak vykazuje znaky trestného inu. (3) K trestnosti inu je teba úmyslného zavinní, nestanoví-li tento zákon výslovn, že postaí zavinní z nedbalosti. (4) Stupe nebezpenosti inu pro spolenost je urován zejména významem chránného zájmu, který byl inem doten, zpsobem provedení inu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl in spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinní a jeho pohnutkou. Zavinní 4 Trestný in je spáchán úmysln, jestliže pachatel a) chtl zpsobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chránný tímto zákonem, nebo b) vdl, že svým jednáním mže takové porušení nebo ohrožení zpsobit, a pro pípad, že je zpsobí, byl s tím srozumn. 5

3 Trestný in je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) vdl, že mže zpsobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chránný tímto zákonem, ale bez pimených dvod spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpsobí, nebo b) nevdl, že svým jednáním mže takové porušení nebo ohrožení zpsobit, a o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním pomrm vdt ml a mohl. 6 K okolnosti pitžující nebo k okolnosti, která podmiuje použití vyšší trestní sazby, se pihlédne, a) jde-li o tžší následek, i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje pípady, že tento zákon vyžaduje i zde zavinní úmyslné, b) jde-li o jinou skutenost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevdl, a o ní vzhledem k okolnostem a k svým osobním pomrm vdt ml a mohl, vyjímaje pípady, kdy tento zákon vyžaduje, aby o ní pachatel vdl. 7 Píprava k trestnému inu (1) Jednání pro spolenost nebezpené, které záleží v organizování zvláš závažného ( 41 odst. 2) trestného inu, v opatování nebo pizpsobování prostedk nebo nástroj k jeho spáchání, ve spolení, srocení, v návodu nebo pomoci k takovému trestnému inu anebo v jiném úmyslném vytváení podmínek pro jeho spáchání, je pípravou k trestnému inu, jestliže nedošlo k pokusu ani dokonání trestného inu. (2) Píprava k trestnému inu je trestná podle trestní sazby stanovené na trestný in, k nmuž smovala, jestliže tento zákon ve zvláštní ásti nestanoví nco jiného. (3) Trestnost pípravy k trestnému inu zaniká, jestliže pachatel dobrovoln a) upustil od dalšího jednání smujícího k spáchání trestného inu a odstranil nebezpeí, které vzniklo zájmu chránnému tímto zákonem z podniknuté pípravy, nebo b) uinil o píprav k trestnému inu oznámení v dob, kdy nebezpeí, které vzniklo zájmu chránnému tímto zákonem z podniknuté pípravy, mohlo být ješt odstranno. Oznámení je nutno uinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják mže místo toho uinit oznámení veliteli nebo náelníku. (4) Ustanovením odstavce 3 však není dotena trestnost pachatele za jiný dokonaný trestný in, který již tímto svým jednáním spáchal. 8 Pokus trestného inu (1) Jednání pro spolenost nebezpené, které bezprostedn smuje k dokonání trestného inu a jehož se pachatel dopustil v úmyslu trestný in spáchat, je pokusem trestného inu, jestliže k dokonání trestného inu nedošlo. (2) Pokus trestného inu je trestný podle trestní sazby stanovené na dokonaný trestný in. (3) Trestnost pokusu trestného inu zaniká, jestliže pachatel dobrovoln a) upustil od dalšího jednání potebného k dokonání trestného inu a odstranil nebezpeí, které vzniklo zájmu chránnému tímto zákonem z podniknutého pokusu, nebo b) uinil o pokusu trestného inu oznámení v dob, kdy nebezpeí, které vzniklo zájmu chránnému tímto zákonem z podniknutého pokusu, mohlo být ješt odstranno. Oznámení je nutno uinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják mže místo toho uinit oznámení veliteli nebo náelníku.

4 (4) Ustanovením odstavce 3 však není dotena trestnost pachatele za jiný dokonaný trestný in, který již tímto svým jednáním spáchal. Pachatel, spolupachatel a úastník trestného inu 9 (1) Pachatelem trestného inu je, kdo trestný in spáchal sám. (2) Byl-li trestný in spáchán spoleným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný in spáchala sama (spolupachatelé). (1) Úastníkem na dokonaném trestném inu nebo jeho pokusu je, kdo úmysln a) spáchání trestného inu zosnoval nebo ídil (organizátor), 10 b) navedl jiného k spáchání trestného inu (návodce), c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného inu, zejména opatením prostedk, odstranním pekážek, radou, utvrzováním v pedsevzetí, slibem pispt po trestném inu (pomocník). (2) Na trestní odpovdnost a trestnost úastníka se užije ustanovení o trestní odpovdnosti a trestnosti pachatele, jestliže tento zákon nestanoví nco jiného. 11 Vk Kdo v dob spáchání inu nedovršil patnáctý rok svého vku, není trestn odpovdný. 12 Nepíetnost Kdo pro duševní poruchu v dob spáchání inu nemohl rozpoznat jeho nebezpenost pro spolenost nebo ovládat své jednání, není za tento in trestn odpovdný. 13 Nutná obrana in jinak trestný, kterým nkdo odvrací pímo hrozící nebo trvající útok na zájem chránný tímto zákonem, není trestným inem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevn nepimená zpsobu útoku. 14 Krajní nouze in jinak trestný, kterým nkdo odvrací nebezpeí pímo hrozící zájmu chránnému tímto zákonem, není trestným inem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpeí za daných okolností odvrátit jinak anebo zpsobený následek je zejm stejn závažný nebo ješt závažnjší než ten, který hrozil. 15 Oprávnné použití zbran Trestný in nespáchá, kdo použije zbran v mezích zmocnní píslušných zákonných pedpis. HLAVA TETÍ

5 Psobnost trestních zákon 16 (1) Trestnost inu se posuzuje podle zákona úinného v dob, kdy byl in spáchán; podle pozdjšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele píznivjší. (2) Pachateli lze uložit vždy pouze takový druh trestu, který dovoluje uložit zákon úinný v dob, kdy se o trestném inu rozhoduje. (3) O ochranném opatení se rozhodne vždy podle zákona úinného v dob, kdy se o ochranném opatení rozhoduje. 17 (1) Podle zákona eské republiky se posuzuje trestnost inu, který byl spáchán na území republiky. (2) Trestný in se považuje za spáchaný na území republiky, a) dopustil-li se tu pachatel jednání, i když porušení nebo ohrožení zájmu chránného tímto zákonem nastalo nebo mlo nastat zcela nebo zásti v cizin, nebo b) porušil-li nebo ohrozil-li tu pachatel zájem chránný tímto zákonem nebo ml-li tu alespo zásti takový následek nastat, i když se jednání dopustil v cizin. (3) Podle zákona eské republiky se posuzuje též trestnost inu, který byl spáchán mimo území republiky na palub lodi nebo letadla, které jsou registrovány v eské republice, nebo v Antarktid. Místo spáchání takového inu se posuzuje obdobn podle odstavce Podle zákona eské republiky se posuzuje i trestnost inu, který v cizin spáchal oban eské republiky nebo osoba bez státní píslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt. 19 Podle zákona eské republiky se posuzuje trestnost rozvracení republiky ( 92), teroru ( 93), teroristického útoku ( 95), záškodnictví ( 96), sabotáže ( 97), vyzvdaství ( 105), padlání a pozmování penz ( 140), udávání padlaných a pozmnných penz ( 141), výroby a držení padlatelského náiní ( 142), útoku na státní orgán podle 153, útoku na veejného initele podle 155, úasti na zloinném spolení podle 163a odst. 2 a 3, genocidia ( 259), používání zakázaného bojového prostedku a nedovoleného vedení boje ( 262), válené krutosti ( 263), perzekuce obyvatelstva ( 263a), plenní v prostoru válených operací ( 264), zneužívání mezinárodn uznávaných a státních znak ( 265) a trestného inu proti míru podle 1 zákona. 165/1950 Sb., na ochranu míru, i tehdy, spáchal-li takový trestný in v cizin cizí státní píslušník nebo osoba bez státní píslušnosti, která nemá na území eské republiky povolen trvalý pobyt. 20 (1) Podle zákona eské republiky se posuzuje trestnost inu spáchaného v cizin cizím státním píslušníkem nebo osobou bez státní píslušnosti, která nemá na území eské republiky povolen trvalý pobyt, též tehdy, a) je-li in trestný i podle zákona úinného na území, kde byl spáchán, a b) jestliže pachatel byl dopaden na území republiky a nebyl vydán nebo pedán k trestnímu stíhání cizímu státu. (2) Podle zákona eské republiky se posuzuje trestnost inu spáchaného v cizin cizím státním píslušníkem nebo osobou bez státní píslušnosti, která nemá na území eské republiky

6 povolen trvalý pobyt, byl-li in spáchán ve prospch právnické osoby nebo jiné organizace, která má na území eské republiky sídlo, podnik, jeho organizaní složku nebo provozovnu. (3) Pachateli však nelze uložit trest písnjší, než jaký stanoví zákon státu, na jehož území byl trestný in spáchán. 20a (1) Trestnost inu se posuzuje podle zákona eské republiky také tehdy, jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána. (2) Ustanovení 17 až 20 se nepoužije, jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána nebo zvláštní zákon. 21 trestu. (1) Oban eské republiky nemže být vydán cizímu státu k trestnímu stíhání ani k výkonu (2) Oban eské republiky mže být pedán jinému lenskému státu Evropské unie pouze na základ evropského zatýkacího rozkazu. (3) Trestní rozsudek cizího státu nemže být vykonán na území republiky ani tu mít jiné úinky, nestanoví-li zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nco jiného. 22 (1) Jestliže pro týž skutek byl pachatel v cizin ve vazb anebo potrestán orgánem cizího státu, zapoítá se mu doba strávená ve vazb nebo vykonaný trest do trestu uloženého soudem eské republiky, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu zapoítání možné. Obdobn postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný ( 35). (2) Není-li zapoítání vazby nebo trestu v cizin uloženého (odstavec 1) možné, a to zejména proto, že v cizin byl vykonán zcela nebo zásti trest takového druhu, jaký tento zákon nezná, pihlédne soud k této skutenosti pi stanovení druhu trestu, popípad jeho výmry. HLAVA TVRTÁ Tresty ODDÍL PRVNÍ Spolená ustanovení o trestech 23 Úel trestu (1) Úelem trestu je chránit spolenost ped pachateli trestných in, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné innosti a vychovat jej k tomu, aby vedl ádný život, a tím psobit výchovn i na ostatní leny spolenosti. (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská dstojnost. Upuštní od potrestání 24 (1) Od potrestání pachatele, který spáchal trestný in menší nebezpenosti pro spolenost, jeho spáchání lituje a projevuje úinnou snahu po náprav, lze upustit, jestliže vzhledem k povaze

7 spáchaného inu a k dosavadnímu životu pachatele lze dvodn oekávat, že již projednání vci ped soudem postaí k jeho náprav. (2) Upustil-li soud od potrestání, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. 25 Soud mže upustit od potrestání i tehdy, jestliže pachatel spáchal trestný in ve stavu zmenšené píetnosti a soud má za to, že ochranné léení ( 72), které zárove ukládá, zajistí nápravu pachatele a ochranu spolenosti lépe než trest. Tohoto ustanovení se však nepoužije, jestliže si pachatel stav zmenšené píetnosti pivodil, by i z nedbalosti, vlivem návykové látky. 26 Podmínné upuštní od potrestání s dohledem (1) Za podmínek uvedených v 24 odst. 1 mže soud podmínn upustit od potrestání, považuje-li za potebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele. (2) Pi podmínném upuštní od potrestání stanoví soud zkušební dobu až na jeden rok a zárove vysloví nad pachatelem dohled. (3) Pachateli, od jehož potrestání bylo podmínn upuštno, mže soud uložit pimená omezení a pimené povinnosti smující k tomu, aby vedl ádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným inem zpsobil. (4) Soud mže jako pimená omezení nebo povinnosti uvedené v odstavci 3 uložit zejména a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a pevýchovy, c) podrobit se léení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léením podle tohoto zákona, d) podrobit se vhodným programm psychologického poradenství, e) zdržet se návštv nevhodného prostedí a styku s uritými osobami, f) zdržet se hazardních her, hraní na hracích pístrojích a sázek. (5) Jde-li o pachatele ve vku blízkém vku mladistvých, mže soud v zájmu využití výchovného psobení rodiny, školy a dalších subjekt uložit, a to samostatn nebo vedle pimených omezení nebo povinností uvedených v odstavcích 3 a 4, též nkterá z výchovných opatení uvedených v zákon o soudnictví ve vcech mládeže za podmínek stanovených pro mladistvé pachatele. (6) Jestliže pachatel, od jehož potrestání bylo podmínn upuštno, vedl ve zkušební dob ádný život a vyhovl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvdil; jinak rozhodne o uložení trestu, a to popípad již bhem zkušební doby. (7) Neuinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 6, aniž na tom ml pachatel, od jehož potrestání bylo upuštno, vinu, má se za to, že se osvdil. (8) Bylo-li vysloveno, že se pachatel, od jehož potrestání bylo podmínn upuštno, osvdil, anebo má-li se za to, že se osvdil, hledí se na nj, jako by nebyl odsouzen. Dohled 26a

8 (1) Dohledem se rozumí pravidelný osobní kontakt pachatele s úedníkem Probaní a medianí služby (dále jen "probaní úedník"), spolupráce pi vytváení a realizaci probaního programu ve zkušební dob a kontrola dodržování podmínek uložených pachateli soudem nebo vyplývajících ze zákona. Dohled nad pachatelem provádí probaní úedník. (2) Úelem dohledu je a) sledování a kontrola chování pachatele, ímž je zajišována ochrana spolenosti a snížení možnosti opakování trestné innosti, b) odborné vedení a pomoc pachateli s cílem zajistit, aby v budoucnu vedl ádný život. 26b (1) Pachatel, kterému byl uložen dohled, je povinen a) spolupracovat s probaním úedníkem zpsobem, který mu probaní úedník stanoví na základ jeho probaního programu, b) dostavovat se k probanímu úedníkovi ve lhtách, které mu budou stanoveny probaním úedníkem, c) informovat probaního úedníka o svém pobytu, zamstnání, dodržování soudem uložených pimených omezení nebo povinností a jiných dležitých okolnostech pro výkon dohledu urených probaním úedníkem, d) umožnit probanímu úedníkovi vstup do obydlí, ve kterém se zdržuje. (2) Poruší-li pachatel, kterému byl uložen dohled, podmínky dohledu nebo pimená omezení i povinnosti, informuje o tom probaní úedník bez zbyteného odkladu pedsedu senátu soudu, který dohled uložil. (3) Nestanoví-li pedseda senátu jinak, zpracuje probaní úedník nejmén jednou za šest msíc zprávu, v které informuje pedsedu senátu soudu, který dohled uložil, o prbhu výkonu dohledu nad pachatelem, o plnní pimených omezení a povinností a o jeho pomrech. Druhy trest 27 Za spáchané trestné iny mže soud uložit pouze tyto tresty a) odntí svobody, b) obecn prospšné práce, c) ztrátu estných titul a vyznamenání, d) ztrátu vojenské hodnosti, e) zákaz innosti, f) propadnutí majetku, g) penžitý trest, h) propadnutí vci, ch) vyhoštní, i) zákaz pobytu. 28

9 (1) Stanoví-li tento zákon ve zvláštní ásti na nkterý trestný in nkolik trest, lze uložit každý tento trest samostatn nebo i více jich vedle sebe. Vedle trestu, který stanoví tento zákon ve zvláštní ásti na nkterý trestný in, lze uložit i jiné tresty uvedené v 27. Vyhoštní a zákaz pobytu lze uložit samostatn, i když tento zákon ve zvláštní ásti takový trest nestanoví. (2) Nelze však uložit penžitý trest vedle propadnutí majetku. 29 Výjimený trest (1) Výjimeným trestem se rozumí jednak trest odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let, jednak trest odntí svobody na doživotí. Výjimený trest mže být uložen jen za trestný in, u nhož to tento zákon ve zvláštní ásti dovoluje. Uloží-li soud takový trest, mže zárove rozhodnout, že doba výkonu trestu ve vznici se zvýšenou ostrahou se pro úely podmínného propuštní do doby výkonu trestu nezapoítává. (2) Trest odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let mže soud uložit pouze tehdy, jestliže stupe nebezpenosti trestného inu pro spolenost je velmi vysoký nebo možnost nápravy pachatele je obzvlášt ztížena. (3) Trest odntí svobody na doživotí mže soud uložit pouze pachateli, který spáchal trestný in vraždy podle 219 odst. 2, nebo který pi trestném inu vlastizrady ( 91), teroru podle 93, teroristického útoku ( 95), obecného ohrožení podle 179 odst. 3 nebo genocidia ( 259) zavinil smrt jiného úmysln, a to za podmínek, že a) stupe nebezpenosti takového trestného inu pro spolenost je mimoádn vysoký vzhledem k zvláš zavrženíhodnému zpsobu provedení inu nebo k zvláš zavrženíhodné pohnutce nebo k zvláš tžkému a tžko napravitelnému následku, a b) uložení takového trestu vyžaduje úinná ochrana spolenosti nebo není nadje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let. 30 zrušen ODDÍL DRUHÝ Obecné zásady pro ukládání trest Výmra trestu 31 (1) Pi stanovení druhu trestu a jeho výmry pihlédne soud k stupni nebezpenosti trestného inu pro spolenost ( 3 odst. 4), k možnosti nápravy a pomrm pachatele. (2) Pi stanovení druhu trestu a jeho výmry pihlédne soud a) u spolupachatel též k tomu, jakou mrou jednání každého z nich pisplo k spáchání trestného inu, b) u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich úasti na spáchání trestného inu, c) u pípravy k trestnému inu a u pokusu trestného inu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného inu piblížilo, jakož i k okolnostem a k dvodm, pro které k jeho dokonání nedošlo. (3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného inu, nelze pihlédnout jako k okolnosti polehující nebo pitžující nebo k okolnosti, která podmiuje použití vyšší trestní sazby. 32

10 (1) Jestliže pachatel spáchal trestný in ve stavu zmenšené píetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepivodil vlivem návykové látky, pihlédne soud k této okolnosti pi stanovení druhu trestu a jeho výmry. (2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za souasného uložení ochranného léení ( 72) dosáhnout úelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odntí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v 40 odst. 3, a uloží zárove ochranné léení. Pi výme trestu se jako k polehující okolnosti pihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný in v silném rozrušení, 33 b) spáchal trestný in ve vku blízkém vku mladistvých, c) spáchal trestný in pod tlakem závislosti nebo podízenosti, d) spáchal trestný in pod vlivem hrozby nebo nátlaku, e) spáchal trestný in pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných pomr, které si sám nezpsobil, f) spáchal trestný in odvraceje útok nebo jiné nebezpeí, aniž byly zcela splnny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, g) vedl ped spácháním trestného inu ádný život, h) piinil se o odstranní škodlivých následk trestného inu nebo dobrovoln nahradil zpsobenou škodu, ch) trestného inu upímn litoval, i) svj trestný in sám oznámil úadm, j) pi objasování své trestné innosti napomáhal píslušným orgánm, nebo k) pispl k objasování trestné innosti spáchané ve prospch zloinného spolení. Pi výme trestu se jako k pitžující okolnosti pihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný in ze zvláš zavrženíhodné pohnutky, 34 b) spáchal trestný in surovým zpsobem, záken, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným zpsobem, c) spáchal trestný in využívaje ní bezbrannosti, závislosti nebo podízenosti, d) spáchal trestný in ke škod osoby mladší patnácti let, thotné, vážn nemocné, vysokého vku nebo nemohoucí, e) spáchal trestný in za živelní pohromy nebo jiné události vážn ohrožující život, veejný poádek nebo majetek, f) spáchal trestný in vi osob podílející se na záchran života a zdraví nebo na ochran majetku, g) trestným inem porušil zvláštní povinnost, h) trestným inem zpsobil vyšší škodu,

11 ch) spáchal trestný in jako organizátor, jako len organizované skupiny nebo len spolení, i) svedl k inu jinak trestnému, provinní nebo trestnému inu jiného, zejména dít mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve vku blízkém vku mladistvých, j) trestný in páchal nebo v nm pokraoval po delší dobu, k) spáchal více trestných in, nebo l) byl již pro trestný in odsouzen; soud je oprávnn podle povahy pedchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za pitžující, zejména s ohledem na význam chránného zájmu, který byl inem doten, zpsob provedení inu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl in spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinní, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného inu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jed podle 187a odst. 1, také tím, že se tohoto inu znovu dopustil proto, že se oddává zneužívání omamných nebo psychotropních látek a jed. Ukládání trestu za více trestných in 35 (1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných in, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný in z nich nejpísnji trestný; vedle trestu pípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odvodnno nkterým ze souzených trestných in. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odntí svobody rzné, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Neumožuje-li tento zákon za nkterý z takových trestných in uložit jiný trest, než je trest odntí svobody, nemže být úhrnným trestem jiný z trest uvedených v 27 jako trest samostatný. (2) Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný in, který spáchal díve, než byl soudem prvního stupn vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný in. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dívjším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahov navazující, pokud vzhledem ke zmn, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnjší než trest uložený rozsudkem dívjším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty estných titul a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí vci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dívjším. (3) Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dívjší odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. (4) Odsuzujícím rozsudkem podle odstavce 2 se rozumí i rozsudek, kterým bylo za podmínek 26 odst. 1 podmínn upuštno od potrestání s dohledem. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o podmínném upuštní od potrestání s dohledem, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahov navazující, pokud vzhledem ke zmn, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. 36 Jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný in, který spáchal ped tím, než byl trest uložený dívjším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou ástí trestu uloženého dívjším rozsudkem pesahovat nejvyšší výmru dovolenou tímto zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z tchto trest výjimený trest odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let, rozumí se takovou nejvyšší výmrou doba dvaceti pti let. 37 Soud upustí od uložení souhrnného trestu podle 35 odst. 2 nebo od uložení dalšího trestu podle 36, má-li za to, že trest uložený dívjším rozsudkem je dostatený.

12 37a Ukládání spoleného trestu za pokraování v trestném inu Odsuzuje-li soud pachatele za dílí útok u pokraování v trestném inu ( 89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupn vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dívjším výrok o vin o pokraujícím trestném inu a trestných inech spáchaných s ním v jednoinném soubhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vin svj podklad, a znovu pi vázanosti skutkovými zjištními v zrušeném rozsudku rozhodne o vin pokraujícím trestným inem, vetn nového dílího útoku, popípad trestných inech spáchaných s ním v jednoinném soubhu, o spoleném trestu za pokraující trestný in, který nesmí být mírnjší než trest uložený rozsudkem dívjším, a pípadn i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vin svj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných in, ustanovení 35 až 37 tu platí obdobn. 38 Zapoítání vazby a trestu (1) Jestliže se vedlo proti pachateli trestní ízení ve vazb a dojde v tomto ízení k jeho odsouzení, zapoítá se mu doba strávená ve vazb do uloženého trestu, popípad do trestu úhrnného nebo souhrnného, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu zapoítání možné. (2) Jestliže byl pachatel soudem nebo jiným orgánem potrestán a došlo k jeho novému odsouzení pro týž skutek, zapoítá se mu vykonaný trest do uloženého trestu, pokud je vzhledem k druhu uloženého trestu zapoítání možné. Obdobn postupuje soud, uložil-li pachateli trest úhrnný nebo souhrnný. (3) Není-li zapoítání vazby nebo trestu (odstavec 1 a 2) možné, pihlédne soud k této skutenosti pi stanovení druhu trestu, popípad jeho výmry. ODDÍL TETÍ Ukládání a výkon jednotlivých trest Odntí svobody 39 nadpis vypuštn (1) Trest odntí svobody se ukládá nejvýše na patnáct let. (2) Za trestné iny, u nichž horní hranice trestní sazby odntí svobody nepevyšuje ti roky, lze uložit nepodmínný trest odntí svobody jen za podmínky, že by vzhledem k osob pachatele uložení jiného trestu zjevn nevedlo k dosažení úelu trestu. (3) Trest odntí svobody se vykonává podle zvláštního zákona ve vznicích. 39a (1) Trest odntí svobody se vykonává diferencovan ve tyech základních typech vznic: a) s dohledem, b) s dozorem, c) s ostrahou, d) se zvýšenou ostrahou. Zpsob výkonu trestu v jednotlivých typech vznic upravuje zvláštní zákon. (2) Soud zpravidla zaadí do vznice a) s dohledem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný in spáchaný z nedbalosti a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný in,

13 b) s dozorem pachatele, kterému byl uložen trest za trestný in spáchaný z nedbalosti a který již byl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný in, nebo pachatele, kterému byl uložen trest za úmyslný trestný in ve výme nepevyšující dva roky a který dosud nebyl ve výkonu trestu pro úmyslný trestný in, c) s ostrahou pachatele, kterému byl trest uložen za úmyslný trestný in a nejsou zárove splnny podmínky pro umístní do vznice s dozorem nebo se zvýšenou ostrahou, a pachatele, který byl odsouzen pro trestný in spáchaný z nedbalosti a nebyl zaazen do výkonu trestu odntí svobody do vznice s dohledem nebo s dozorem, d) se zvýšenou ostrahou pachatele, kterému byl uložen trest odntí svobody na doživotí, kterému byl uložen trest odntí svobody jako zvláš nebezpenému recidivistovi ( 41 odst. 1), kterému byl za zvláš závažný trestný in ( 41 odst. 2) uložen trest odntí svobody ve výme nejmén osmi let, nebo který byl odsouzen za úmyslný trestný in a v posledních pti letech uprchl z vazby nebo z výkonu trestu. (3) Soud mže zaadit pachatele do jiného typu vznice, než do které má být podle odstavce 2 zaazen, má-li se zetelem na závažnost trestného inu a na stupe a povahu narušení pachatele za to, že bude jeho náprava v jiném typu vznice lépe zaruena; do vznice se zvýšenou ostrahou zaadí však vždy pachatele, jemuž byl uložen výjimený trest. Do vznice s dohledem a vznice s dozorem zpravidla nezaadí pachatele, kterému byl vedle trestu odntí svobody uložen trest vyhoštní, a pachatele, který se má na základ rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léení v ústavní form. 39b (1) Bhem výkonu trestu odntí svobody mže soud rozhodnout o peazení odsouzeného do vznice jiného typu, který se od vznice, v níž dosud odsouzený trest vykonává, mže lišit o jeden stupe. (2) O peazení odsouzeného do vznice s mírnjším režimem rozhodne soud tehdy, jestliže chování odsouzeného a zpsob, jakým plní své povinnosti, odvodují závr, že peazení pispje k dosažení úelu výkonu trestu. (3) O peazení odsouzeného do vznice s písnjším režimem mže soud rozhodnout, jestliže a) odsouzený závažným zpsobem nebo opakovan porušil stanovený poádek nebo káze, b) odsouzený byl pravomocn uznán vinným trestným inem, který spáchal bhem výkonu trestu. (4) Z vznice se zvýšenou ostrahou nelze peadit a) odsouzeného, kterému byl uložen výjimený trest a který dosud nevykonal alespo 10 let tohoto trestu, b) jiného odsouzeného, který trest vykonává ve vznici se zvýšenou ostrahou, ped výkonem alespo jedné tetiny uloženého trestu. (5) Do vznice s dozorem a vznice s dohledem nelze peadit odsouzeného, který se má na základ rozhodnutí soudu podrobit ochrannému léení v ústavní form a odsouzeného, kterému byl vedle trestu odntí svobody uložen trest vyhoštní. (6) Na návrh odsouzeného, který ve vznici uritého typu vykonal nepetržit alespo jednu tetinu uloženého trestu, nejmén však šest msíc, mže soud rozhodnout o jeho peazení do vznice s mírnjším režimem; to neplatí pro odsouzeného, kterému byl uložen trest na doživotí a vykonává jej ve vznici se zvýšenou ostrahou. (7) Není-li návrhu podle odstavce 6 vyhovno, mže jej odsouzený opakovat až po uplynutí šesti msíc od skonení ízení o jeho pedchozím návrhu. 40 Mimoádné snížení trestu odntí svobody

14 (1) Má-li soud vzhledem k okolnostem pípadu nebo vzhledem k pomrm pachatele za to, že by použití trestní sazby odntí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepimen písné a že lze úelu trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání, mže snížit trest odntí svobody pod dolní hranici trestní sazby tímto zákonem stanovené. (2) Soud mže snížit trest odntí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele za pípravu k trestnému inu nebo za pokus trestného inu a má vzhledem k povaze a závažnosti pípravy nebo pokusu za to, že by použití trestní sazby odntí svobody tímto zákonem stanovené bylo pro pachatele nepimen písné a že lze úelu trestu dosáhnout i trestem kratšího trvání. (3) Soud mže snížit trest odntí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, jestliže odsuzuje pachatele, který významn pispl k objasnní trestné innosti spáchané ve prospch zloinného spolení nebo napomohl zabránit trestné innosti, kterou ve prospch zloinného spolení jiný pipravoval nebo se o ni pokusil, jestliže vzhledem k možnostem nápravy pachatele a povaze jím spáchané trestné innosti má za to, že úelu trestu lze dosáhnout i trestem kratšího trvání. (4) Pi snížení trestu odntí svobody podle odstavc 1 až 3 nelze uložit trest a) pod pt let, iní-li dolní hranice trestní sazby odntí svobody alespo dvanáct let, b) pod ti léta, iní-li dolní hranice trestní sazby odntí svobody alespo osm let, c) pod jeden rok, iní-li dolní hranice trestní sazby odntí svobody alespo pt let. (5) Má-li soud vzhledem k pomrm osoby blízké vku mladistvých nebo okolnostem pípadu za to, že by použití trestní sazby odntí svobody stanovené trestním zákonem bylo pro ni nepimen písné a že lze úelu trestu dosáhnout trestem kratšího trvání, mže trest odntí svobody uložit v rámci trestní sazby snížené o jednu tvrtinu; to neplatí u zvláš závažných trestných in, kde se užije nesnížených sazeb trestu odntí svobody. Ukládání trestu odntí svobody zvláš nebezpenému recidivistovi 41 (1) Pachatel, který znovu spáchal zvláš závažný úmyslný trestný in, a již byl pro takový nebo jiný zvláš závažný úmyslný trestný in potrestán, považuje se za zvláš nebezpeného recidivistu, jestliže tato okolnost pro svou závažnost, zejména vzhledem k délce doby, která uplynula od posledního odsouzení, podstatn zvyšuje stupe nebezpenosti trestného inu pro spolenost. (2) Zvláš závažnými trestnými iny jsou trestné iny uvedené v 62 a ty úmyslné trestné iny, na nž tento zákon stanoví trest odntí svobody s horní hranicí trestní sazby nejmén osm let. 42 (1) Horní hranice trestní sazby odntí svobody stanovené v tomto zákon se u zvláš nebezpeného recidivisty zvyšuje o jednu tetinu. Zvláš nebezpenému recidivistovi soud uloží trest v horní polovin takto stanovené trestní sazby odntí svobody. (2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 pevyšovat patnáct let. Pi ukládání výjimeného trestu odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let nesmí horní hranice pevyšovat dvacet pt let. Ukládání trestu odntí svobody pachateli trestného inu spáchaného ve prospch zloinného spolení 43 Pachatel, který spáchal úmyslný trestný in jako len zloinného spolení, nebo pachatel, který takový in spáchal vdom se lenem zloinného spolení anebo v úmyslu zloinnému spolení napomáhat, se považuje za pachatele trestného inu spáchaného ve prospch zloinného spolení,

15 jestliže okolnosti inu nebo osoba pachatele podstatn zvyšují stupe jeho nebezpenosti pro spolenost. 44 (1) Horní hranice trestní sazby odntí svobody stanovené v tomto zákon se u pachatele trestného inu spáchaného ve prospch zloinného spolení zvyšuje o jednu tetinu. Takovému pachateli soud uloží trest odntí svobody v horní polovin takto stanovené trestní sazby odntí svobody. (2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 pevyšovat patnáct let. Pi ukládání výjimeného trestu odntí svobody nad patnáct až do dvaceti pti let nesmí horní hranice pevyšovat dvacet pt let. Obecn prospšné práce 45 (1) Soud mže uložit trest obecn prospšných prací, odsuzuje-li pachatele za trestný in, na který zákon stanoví trest odntí svobody, jehož horní hranice nepevyšuje pt let, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. (2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze trest obecn prospšných prací uložit, i když ve zvláštní ásti tohoto zákona není stanoven. Mže být uložen jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu. Nelze však uložit trest obecn prospšných prací vedle trestu odntí svobody. (3) Trest obecn prospšných prací záleží v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecn prospšným úelm spoívající v údržb veejných prostranství, úklidu a údržb veejných budov a komunikací nebo jiných obdobných innostech ve prospch obcí, nebo ve prospch státních nebo jiných obecn prospšných institucí, které se zabývají vzdláním a vdou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostedí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvíat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tlovýchovnou a sportovní inností. Práce nesmí sloužit výdleným úelm. 45a (1) Trest obecn prospšných prací mže soud uložit ve výme od 50 do 400 hodin. Soud mže uložit pachateli na dobu trestu i pimená omezení nebo pimené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 smující k tomu, aby vedl ádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným inem zpsobil. (2) Pi ukládání trestu obecn prospšných prací pihlédne soud ke stanovisku pachatele, k možnosti uložení tohoto trestu a k jeho zdravotní zpsobilosti. Trest obecn prospšných prací neuloží, je-li pachatel zdravotn nezpsobilý k soustavnému výkonu práce. (3) Obecn prospšné práce je odsouzený povinen vykonat osobn a bezplatn ve svém volném ase nejpozdji do jednoho roku ode dne, kdy soud naídil výkon tohoto trestu. Do této doby se nezapoítává doba, po kterou odsouzený a) nemohl obecn prospšné práce vykonávat pro zdravotní nebo zákonné pekážky, b) se zdržoval v cizin, nebo c) byl ve vazb nebo vykonával trest odntí svobody. (4) Jestliže pachatel v dob od odsouzení do skonení výkonu trestu obecn prospšných prací nevedl ádný život, nebo zavinn nevykonal ve stanovené dob uložený trest, pemní soud trest obecn prospšných prací nebo jeho zbytek v trest odntí svobody a rozhodne zárove o zpsobu jeho výkonu; pitom každé i jen zapoaté dv hodiny nevykonaného trestu obecn prospšných prací se poítají za jeden den odntí svobody.

16 (5) Na pachatele, kterému byl uložen trest obecn prospšných prací, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocn upuštno. 46 Ztráta estných titul a vyznamenání (1) Soud mže uložit trest ztráty estných titul a vyznamenání, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný in spáchaný ze zvláš zavrženíhodné pohnutky k nepodmínnému trestu odntí svobody nejmén na dv léta. (2) Ztráta estných titul a vyznamenání záleží v tom, že odsouzený ztrácí vyznamenání, estná uznání, vdecké a umlecké hodnosti a jiné estné tituly udlené podle vnitrostátních právních pedpis, jakož i právo nosit cizozemská vyznamenání a užívat cizozemských estných titul. Ztráta vojenské hodnosti 47 (1) Soud mže uložit trest ztráty vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný in spáchaný ze zvláš zavržitelné pohnutky k nepodmínnému trestu odntí svobody nejmén na dv léta. (2) Soud mže uložit tento trest též vedle jiného trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchaného trestného inu vyžaduje káze a poádek v ozbrojených silách. 48 Ztráta vojenské hodnosti záleží v tom, že se odsouzenému snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína. Zákaz innosti 49 (1) Soud mže uložit trest zákazu innosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného inu v souvislosti s touto inností. (2) Trest zákazu innosti jako trest samostatný mže soud uložit pouze v pípad, že tento zákon ve zvláštní ásti uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. (3) Do doby výkonu trestu zákazu innosti se nezapoítává doba výkonu trestu odntí svobody; zapoítává se však doba, po kterou bylo pachateli ped právní mocí rozsudku oprávnní k innosti, která je pedmtem zákazu, v souvislosti s trestným inem odato podle zvláštních pedpis nebo na základ opatení státního orgánu nesml již tuto innost vykonávat. 50 (1) Trest zákazu innosti záleží v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon uritého zamstnání, povolání nebo funkce nebo takové innosti, ke které je teba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje zvláštní pedpis. (2) Byl-li trest zákazu innosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Propadnutí majetku 51

17 (1) Soud mže vzhledem k okolnostem spáchaného trestného inu a pomrm pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimenému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmínnému trestu odntí svobody za závažný úmyslný trestný in, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospch. (2) Bez podmínek odstavce 1 mže soud uložit trest propadnutí majetku pouze v pípad, že tento zákon ve zvláštní ásti uložení tohoto trestu dovoluje; jako samostatný trest mže být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a k osob pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. 52 (1) Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho ást, kterou soud urí; propadnutí se však nevztahuje na prostedky nebo vci, jichž je nezbytn teba k uspokojení životních poteb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen peovat. (2) Výrokem o propadnutí majetku zaniká zákonné spoleenství majetkové. (3) Vlastníkem propadlého majetku se stává stát. Penžitý trest 53 (1) Penžitý trest ve výme od K do K mže soud uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou inností získal nebo se snažil získat majetkový prospch. (2) Bez podmínek odstavce 1 mže soud uložit penžitý trest pouze v pípad, že a) tento zákon ve zvláštní ásti uložení tohoto trestu dovoluje, nebo b) ukládá jej za trestný in, u nhož horní hranice trestní sazby odntí svobody nepevyšuje ti léta, a vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele trest odntí svobody souasn neukládá. (3) Jako samostatný trest mže být penžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. (4) Soud mže stanovit, že penžitý trest bude zaplacen v pimených msíních splátkách. 54 (1) Pi výme penžitého trestu pihlédne soud k osobním a majetkovým pomrm pachatele; penžitý trest neuloží, je-li zejmé, že by byl nedobytný. (2) Vydobytá ástka penžitého trestu pipadá státu. (3) Ukládá-li soud penžitý trest, stanoví pro pípad, že by ve stanovené lht nebyl vykonán, náhradní trest odntí svobody až na dv léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odntí svobody pesahovat horní hranici trestní sazby. (4) Na pachatele, kterému byl uložen penžitý trest za trestný in spáchaný z nedbalosti, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocn upuštno. Propadnutí vci 55

18 (1) Soud mže uložit trest propadnutí vci, a) které bylo užito k spáchání trestného inu, b) která byla k spáchání trestného inu urena, c) kterou pachatel získal trestným inem nebo jako odmnu za nj, nebo d) kterou pachatel by jen zásti nabyl za vc uvedenou pod písmenem c), pokud hodnota vci uvedené pod písmenem c) není ve vztahu k hodnot nabyté vci zanedbatelná. (2) Trest propadnutí vci mže soud uložit, jen jde-li o vc náležející pachateli (3) Vlastníkem propadlé vci se stává stát. (4) Na pachatele, kterému byl uložen trest propadnutí vci, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile nabyl právní moci rozsudek, jímž byl tento trest uložen. 56 Trest propadnutí vci mže soud uložit jako trest samostatný pouze v pípad, že tento zákon ve zvláštní ásti uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. 57 Vyhoštní (1) Soud mže uložit pachateli, který není obanem eské republiky nebo není osobou, které bylo piznáno postavení uprchlíka, trest vyhoštní z území republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpenost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem. (2) S pihlédnutím ke stupni spoleenské nebezpenosti trestného inu, možnostem nápravy a pomrm pachatele a ke stupni ohrožení bezpenosti lidí, majetku nebo jiného obecného zájmu mže soud uložit trest vyhoštní ve výme od jednoho roku do deseti let, anebo na dobu neuritou. (3) Soud trest vyhoštní neuloží, jestliže a) se nepodailo zjistit státní píslušnost pachatele, b) pachateli byl poskytnut azyl, c) pachatel má na území eské republiky povolen dlouhodobý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštní by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin, nebo d) hrozí nebezpeí, že pachatel bude ve stát, do kterého by ml být vyhoštn, pronásledován pro svoji rasu, národnost, píslušnost k urité sociální skupin, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštní vystavilo pachatele muení i nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu. (4) Na pachatele, kterému byl uložen trest vyhoštní ve výme od jednoho roku do deseti let, se hledí jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán. 57a Zákaz pobytu (1) Soud mže uložit trest zákazu pobytu na jeden rok až pt let za úmyslný trestný in, vyžaduje-li to se zetelem na dosavadní zpsob života pachatele a místo spáchání inu ochrana veejného poádku, rodiny, zdraví, mravnosti nebo majetku; trest zákazu pobytu se nemže vztahovat na místo nebo obvod, v nmž má pachatel trvalý pobyt. (2) Trest zákazu pobytu mže být uložen jako samostatný trest za trestný in, na který zákon stanoví trest odntí svobody, jehož horní hranice trestní sazby nepevyšuje ti léta, jestliže vzhledem k

19 povaze spáchaného trestného inu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení úelu trestu není teba. (3) Soud mže uložit pachateli na dobu výkonu tohoto trestu pimená omezení a povinnosti smující k tomu, aby vedl ádný život. (4) Do doby výkonu trestu zákazu pobytu se doba výkonu trestu odntí svobody nezapoítává; rozhodnutí podle odstavce 3 iní soud až po výkonu trestu odntí svobody nebo po podmínném propuštní. (5) Trest zákazu pobytu záleží v tom, že se odsouzený nesmí po dobu výkonu tohoto trestu zdržovat na uritém míst nebo v uritém obvodu; k pechodnému pobytu na takovém míst nebo v takovém obvodu v nutné osobní záležitosti je teba povolení. ODDÍL TVRTÝ Podmínné odsouzení, podmínné propuštní a upuštní od výkonu zbytku nkterých trest Podmínné odsouzení 58 (1) Soud mže podmínn odložit výkon trestu odntí svobody nepevyšujícího dv léta, jestliže vzhledem k osob pachatele, zejména s pihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostedí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem pípadu má dvodn za to, že úelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu. (2) Povolení podmínného odkladu výkonu trestu odntí svobody se netýká výkonu ostatních trest uložených vedle tohoto trestu. 59 (1) Pi podmínném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pt let; zkušební doba poíná právní mocí rozsudku. (2) Podmínn odsouzenému mže soud uložit pimená omezení a pimené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 smující k tomu, aby vedl ádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným inem zpsobil. (3) Doba, po kterou podmínn odsouzený vedl ve zkušební dob ádný život a vyhovl uloženým podmínkám, zapoítává se do zkušební doby nov stanovené pi podmínném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené pi uložení úhrnného nebo souhrnného trestu. 60 (1) Jestliže podmínn odsouzený vedl ve zkušební dob ádný život a vyhovl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvdil; jinak rozhodne, a to popípad již bhem zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimen mže soud vzhledem k okolnostem pípadu a osob odsouzeného ponechat podmínné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal píinu k naízení výkonu trestu, a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) pimen prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dv léta, piemž nesmí pekroit horní hranici zkušební doby stanovené v 59 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuložená pimená omezení nebo pimené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 smující k tomu, aby vedl ádný život. Na výkon dohledu se užije obdobn ustanovení 26a a 26b. (2) Neuinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom ml podmínn odsouzený vinu, má se za to, že se podmínn odsouzený osvdil.

20 (3) Bylo-li vysloveno, že se podmínn odsouzený osvdil, anebo má-li se za to, že se osvdil (odstavec 2), hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (4) Rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zárove o zpsobu výkonu trestu. Podmínné odsouzení k trestu odntí svobody s dohledem 60a (1) Za podmínek uvedených v 58 odst. 1 mže soud podmínn odložit výkon trestu odntí svobody nepevyšujícího ti léta, vysloví-li zárove nad pachatelem dohled. Na výkon dohledu se užije obdobn ustanovení 26a a 26b. (2) Pi podmínném odsouzení s dohledem stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pt let; zkušební doba poíná právní mocí rozsudku. (3) Podmínn odsouzenému, kterému byl vysloven dohled, mže soud uložit pimená omezení nebo i pimené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 smující k tomu, aby vedl ádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným inem zpsobil. (4) Jestliže podmínn odsouzený, ohledn nhož byl vysloven dohled, vedl ve zkušební dob ádný život a vyhovl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvdil; jinak rozhodne, a to popípad již bhem zkušební doby, že se trest vykoná. (5) Neuinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 4, aniž na tom ml podmínn odsouzený vinu, má se za to, že se podmínn odsouzený osvdil. (6) Bylo-li vysloveno, že se podmínn odsouzený osvdil, anebo má-li se za to, že se osvdil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Rozhodne-li soud podle odstavce 4, že se trest vykoná, rozhodne zárove o zpsobu výkonu trestu. 60b Ohledn vztahu podmínného odkladu výkonu trestu k dalším trestm uloženým vedle tohoto trestu, odvolání možnosti ponechat podmínné odsouzení v platnosti a zápotu doby, po kterou podmínn odsouzený s dohledem vedl ve zkušební dob ádný život, do nové zkušební doby se užije obdobn ustanovení o podmínném odsouzení. Podmínné propuštní a podmínné upuštní od výkonu zbytku trestu zákazu innosti nebo zákazu pobytu 61 (1) Po výkonu poloviny uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta republiky zmírnného trestu odntí svobody mže soud odsouzeného podmínn propustit na svobodu, jestliže odsouzený ve výkonu trestu svým chováním a plnním svých povinností prokázal polepšení a a) mže se od nho oekávat, že v budoucnu povede ádný život, nebo b) soud pijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. (2) Po výkonu poloviny trestu zákazu innosti nebo zákazu pobytu mže soud podmínn upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v dob výkonu trestu zpsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není teba, anebo jestliže soud pijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného. 62