Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník

Transkript

1 Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Specializaní kurz Veejné zdravotnictví, IPVZ Praha, JUDr. Dominik Brha, advokát

2 Nová pracovnprávní úprava úinná od zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce (celkem 396 ) k již 5 x novelizován 2. podzákonné právní pedpisy: Naízení vlády. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných dležitých osobních pekážek v práci Naízení vlády. 564/2006 Sb., o platových pomrech zamstnanc ve veejných službách a správ Naízení vlády. 557/2006 Sb., o úprav náhrady za ztrátu na výdlku po skonení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úprav náhrady za ztrátu na výdlku po skonení pracovní neschopnosti nebo pi invalidit... Naízení vlády. 567/2006 Sb., o minimální mzd, o nejnižších úrovních zaruené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostedí a o výši píplatku ke mzd za práci ve ztíženém pracovním prostedí Naízení vlády. 469/2002 Sb., katalog prací (zejména píloha a ást zaazení zdravotnických povolání do platových tíd)

3 Nová pracovnprávní úprava úinná od Zmna: 585/2006 Sb. (odsunutí úinnosti zák. o nemoc. pojištní) Zmna: 181/2007 Sb.- (ústav pro studium totalitních režim, VOP) Zmna: 261/2007 Sb. - nepísluší náhrada mzdy nebo platu za první 3 dny doasné pracovní neschopnosti, - potvrzení o zamstnání nov musí obsahovat údaj, zda byl pracovnprávní vztah zamstnavatelem skonen z dvodu porušení povinnosti vyplývající z právních pedpis vztahujících se k zamstnancem vykonávané práci zvláš hrubým zpsobem (viz. 313 odst. 1 písm. d) ZP) Zmna: 296/2007 Sb. ( byl prohlášen konkurs x bylo prohlášeno rozhodnutí o úpadku ) Zmna: 362/2007 Sb.- tzv. legislativn - technická novela ZP

4 Zkušební doba - 35 ZP Je-li ped vznikem pracovního pomru sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 msíce po sob jdoucí po dni vzniku pracovního pomru. Zkušební doba mže být sjednána ped vznikem pracovního pomru rovnž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zamstnance ( 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemže být dodaten prodlužována. Je-li sjednána zkušební doba, nesmí být delší než 3 msíce po sob jdoucí ode dne vzniku pracovního pomru ( 36 odst. 1). Zkušební dobu je možné sjednat rovnž v souvislosti se jmenováním na pracovní místo vedoucího zamstnance ( 33 odst. 3). Sjednaná zkušební doba nemže být dodaten prodlužována, není-li dále stanoveno jinak. O dobu pekážek v práci, pro které zamstnanec nekoná práci v prbhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje. (viz. R NS 21 Cdo 1807/2003).

5 Problematika jmenování - 33 ZP Jmenováním se zakládá pracovní pomr pouze u vedoucích organizaních složek státu, vedoucích organizaních jednotek organizaních složek státu, editel státních podnik, vedoucích organizaních jednotek státních podnik, vedoucích státních fond, jestliže je v jejich ele individuální orgán, vedoucích píspvkových organizací, vedoucích organizaních jednotek píspvkových organizací a u editel školské právnické osoby, nestanoví-li zvláštní právní pedpis jinak. Jmenování provede ten, kdo je k tomu píslušný podle zvláštního právního pedpisu, popípad vedoucí organizaní složky státu. Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní pomr v pípadech stanovených zvláštním právním pedpisem; nestanoví-li to zvláštní právní pedpis, zakládá se pracovní pomr jmenováním pouze u vedoucího a) organizaní složky státu, b) organizaního útvaru organizaní složky státu, c) organizaního útvaru státního podniku, d) organizaního útvaru státního fondu, e) píspvkové organizace, f) organizaního útvaru píspvkové organizace, g) organizaního útvaru v Policii eské republiky.

6 Problematika jmenování - 33 ZP Jmenování provede ten, kdo je k tomu píslušný podle zvláštního právního pedpisu; nevyplývá-li píslušnost ke jmenování ze zvláštního právního pedpisu, provede je u vedoucího a) organizaní složky státu vedoucí nadízené organizaní složky státu, b) organizaního útvaru organizaní složky státu vedoucí této organizaní složky státu, c) organizaního útvaru státního podniku editel státního podniku, d) organizaního útvaru státního fondu, v jehožele stojí individuální statutární orgán, vedoucí tohoto fondu, e) píspvkové organizace zizovatel, f) organizaního útvaru píspvkové organizace vedoucí této píspvkové organizace, g) organizaního útvaru v Policii eské republiky policejní prezident.

7 Problematika jmenování - 33 ZP Pojem organizaní útvar interpretace NS R nap. v R sp. zn. 21 Cdo 253/99, R sp. zn. 2 Cdon 1053/96 : ástí zamstnavatele je teba rozumt organizaní jednotku, útvar nebo jinou složku zamstnavatele, která vyvíjí v rámci zamstnavatele relativn samostatnou innost, jíž se podílí na plnní úkol (pedmtu innosti) zamstnavatele samotného. Takováto složka zamstnavatele má vylenny urité prostedky (budovy, stroje, náadí apod.) a prostory k provozování této innosti, zpravidla je uvedena ve vnitním organizaním pedpisu zamstnavatele (nap. v organizaním ádu) a v jejím ele zpravidla stojí vedoucí zamstnanec zamstnavatele. ást zamstnavatele nelze mechanicky ztotožovat s kolektivem (skupinou) zamstnanc v ní psobících. Pro její vymezení je v prvéad podstatné, že pedstavuje uritý soubor vcí, práv a jiných majetkových hodnot, které slouží k plnní úkol zamstnavatele. Souástí tohoto souboru je i osobní prvek (zamstnanci v ní psobící)

8 Problematika jmenování - 73 ZP Jestliže je zamstnavatelem jiná právnická osoba než uvedená v 33 odst. 3 nebo fyzická osoba mže být s vedoucím zamstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa, je-li zárove dohodnuto, že se vedoucí zamstnanec mže tohoto místa vzdát. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zamstnance pracovní pomr nekoní; to neplatí, jestliže byl pracovní pomr založen jmenováním na dobu uritou. Zamstnavatel je povinen podat zamstnanci návrh na zmnu jeho dalšího pracovního zaazení u zamstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zamstnavatel nemá pro zamstnance takovou práci, nebo ji zamstnanec odmítne, jde o pekážku v práci na stran zamstnavatele a souasn je dán výpovdní dvod podle 52 písm. c); odstupné poskytované zamstnanci pi organizaních zmnách náleží jen v pípad rozvázání pracovního pomru po odvolání z místa vedoucího zamstnance v souvislosti s jeho zrušením v dsledku organizaní zmny.

9 Pevedení na jinou práci - 41 ZP Zamstnavatel je povinen pevést zamstnance na jinou práci, a) pozbyl-li zamstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékaského posudku vydaného zaízením závodní preventivní pée nebo rozhodnutí píslušného správního úadu, který lékaský posudek pezkoumává, dlouhodob zpsobilosti konat dále dosavadní práci, b) nesmí-li podle lékaského posudku vydaného zaízením závodní preventivní pée nebo rozhodnutí píslušného správního úadu, který lékaský posudek pezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnní nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti ureném rozhodnutím píslušného orgánu ochrany veejného zdraví nejvyšší pípustné expozice, d) jestliže to je nutné podle lékaského posudku vydaného zaízením závodní preventivní pée nebo rozhodnutí píslušného správního úadu v zájmu ochrany zdraví jiných fyzických osob ped penosnými nemocemi, f) je-li zamstnanec pracující v noci na základ lékaského posudku vydaného zaízením závodní preventivní pée uznán nezpsobilým pro noní práci,

10 Pevedení na jinou práci - 41 ZP Terminologická zmna 41 ZP versus reálné naplnní ust. 103 odst. 1 písm. d) ZP Zamstnavatel je povinen sdlit zamstnancm, které zdravotnické zaízení jim poskytuje závodní preventivní péi a jakým druhm okování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, 103 odst. 1 písm. a) ZP Zamstnavatel je povinen nepipustit, aby zamstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náronost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní zpsobilosti Vyhláška. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci (píloha. 1, bod 8. s úinností od se upravuje lékaský posudek pro pracovnprávní úely).?? Posudek od ošetujícího prakt. lékae??

11 Mzda nebo náhradní volno za práci pesas ZP (3) U vedoucích zamstnanc mže být mzda sjednána již s pihlédnutím k pípadné práci pesas, je-li souasn v rámci limitu práce pesas v kalendáním roce stanoveného v 93 odst. 2 sjednán rozsah práce pesas, k níž bylo pihlédnuto. V takovém pípad dosažená mzda a píplatek ani náhradní volno podle odstavc 1 a 2 nepísluší. Pojem vedoucí zamstnanec - 11 odst. 4 ZP Vedoucími zamstnanci zamstnavatele se rozumjí zamstnanci, kteí jsou na jednotlivých stupních ízení zamstnavatele oprávnni stanovit a ukládat podízeným zamstnancm pracovní úkoly, organizovat, ídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu úelu závazné pokyny. Vedoucím zamstnancem je rovnž vedoucí organizaní složky státu. Mzdu lze s pihlédnutím k práci pesas pouze sjednat, nikoli stanovit

12 Platový výmr ZP (2) V platovém výmru je zamstnavatel povinen uvést údaje o platové tíd a platovém stupni, do nichž je zamstnanec zaazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravideln msín poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výmru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitní pedpis. Dojdeli ke zmn skuteností uvedených v platovém výmru, je zamstnavatel povinen tuto skutenost zamstnanci písemn oznámit vetn uvedení dvod, a to nejpozdji v den, kdy zmna nabývá úinnosti. - obdobné pravidlo již s úinností od platí i pro mzdový výmr (viz. 113 odst. 4 ZP).

13 Uplatnní pracovnprávní odpovdnosti ve zdravotnictví

14 Vymezení pracovnprávní odpovdnosti zdravotnických pracovník - pracovnprávní odpovdnost pedstavuje z hlediska etnosti zejm nejastjší typ právní odpovdnosti zdravotnických pracovník, - pracovnprávní odpovdnost se ve zdravotnictví uplatuje jak samostatn, tak i spolu s obanskoprávní, trestnprávní a dalšími typy odpovdnosti zdravotnického pracovníka, - dopadá na vztah mezi : zamstnavatelem (poskytovatelem zdravotní pée) na stran jedné a zamstnancem (zdravotnickým pracovníkem) na stran druhé, v pípadech, kdy zdravotnický pracovník porušil primární právní povinnost vyplývající pro nj z : právního úkonu (nejastji z pracovní smlouvy), ze zákona

15 Typy pracovnprávní odpovdnosti zdravotnických pracovník 1. Nemajetková odpovdnost za protiprávní jednání odpovdnost za porušení povinnosti vyplývající z právních pedpis vztahujících se k zamstnancem vykonávané práci = v dívjší terminologii pracovní káze 2. Majetková odpovdnost za zpsobenou škodu obecná odpovdnost, odpovdnost za nesplnní povinnosti k odvrácení škody, odpovdnost za schodek na svených hodnotách, které je zamstnanec povinen vyútovat, odpovdnost za ztrátu svených pedmt.

16 1. Nemajetková odpovdnost za protiprávní jednání - odpovdnost za porušení pracovní kázn Pedpokladem je, že se zdravotnický pracovník dopustil porušení pracovní kázn, ovšem nemusel nutn tímto svým jednáním zpsobit svému zamstnavateli škodu. Tato forma pracovnprávní odpovdnosti se uplatní tehdy, pokud zdravotnický pracovník jako zamstnanec jednal v rozporu s povinnostmi vyplývajícími pro nj ze : sjednané pracovní smlouvy a na ní navazující pracovní nápln, pracovního ádu, vnitního pedpisu zamstnavatele a také tehdy, pokud jednal v rozporu s obecnými povinnostmi stanovenými v zákoníku práce ( 301-3) ZP zákon. 20/1966 Sb., o péi o zdraví lidu - 55, 23 Úmluv o lidských právech a biomedicín. Metodických pokynech Ministerstva zdravotnictví Etických kodexech : Etický kodex eské lékaské komory, Kodex pro zdravotní sestry, Kodex práv pacient, a také tehdy, pokud jednal contra legem artis (viz nap. rozh. KS v Plzni Jc 9/98 15 Co 233/95)

17 Pracovnprávní sankce za porušení pracovní kázn rzné formy upozornní na porušení pracovní kázn ústní výtka nadízeného, písemný vytýkací dopis zamstnavatele, tzv. kvalifikované písemné upozornní na porušení pracovní kázn s uvedením dsledk dle 52 písm. g) ZP snížení, odebrání nenárokové složky mzdy/platu dle základních zásad ZP (viz. 13 odst. 2 písm. f) ZP) : zamstnavatel nesmí zamstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovnprávního vztahu ukládat penžní postihy ani je od nho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zamstnanec odpovídá rozvázání pracovního pomru výpovdí ze strany zamstnavatele výet možných porušení pracovní kázn je velmi rznorodý, nedodržení stanoveného léebného postupu, chyby v komunikaci s pacienty, ve vedení zdravotnické dokumentace, v dodržování bezpenostních pedpis apod. okamžité zrušení pracovního pomru výjimené opatení, zejména pípady hrub nedbalého postupu pi ošetení pacienta, píp. ponechání pacienta bez lékaského dozoru, vdomé uvádní nepravdivých údaj do výkaz služeb s cílem dosáhnout vyšší odmny apod.! Nárok na náhradu mzdy dle 69 ZP není po uplynutí 6 msíc od neplatného skonení PP limitován moderaním právem soudu!

18 Pedpoklady vzniku obecné odpovdnosti zdravotnického pracovníka za škodu dle ZPr škodu zpsobil zdravotnickému zaízení jeho zamstnanec, a to pi plnní pracovních úkol nebo v pímé souvislosti s ním, jednání zdravotnického pracovníka bylo protiprávní, tj. zdravotnický pracovník porušil své povinnosti, protiprávní jednání bylo zavinné, tj. došlo k nmu bu úmysln nebo alespo z nedbalosti, mezi zavinným protiprávním jednáním zdravotnického pracovníka a vznikem škody na stran zdravotnického zaízení existuje píinná souvislost

19 Plnní pracovních úkol a pímá souvislost s ním výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního pomru, jiná innost vykonávaná na píkaz zamstnavatele a innost, která je pedmtem pracovní cesty. innost konaná pro zamstnavatele na podnt odborové organizace, rady zamstnanc, popípad zástupce pro oblast BOZP nebo ostatních zamstnanc, popípad i innost konaná pro zamstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zamstnanec nepotebuje zvláštní oprávnní nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zamstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zamstnavatelem. v pímé souvislosti s plnním pracovních úkol jsou úkony potebné k výkonu práce a úkony bhem práce obvyklé nebo nutné ped poátkem práce nebo po jejím skonení a úkony obvyklé v dob pestávky na jídlo a oddech konané v objektu zamstnavatele. Takovými úkony však nejsou cesta do zamstnání a zpt, stravování, ošetení, popípad vyšetení ve zdravotnickém zaízení, ani cesta k nim a zpt, pokud není konána v objektu zamstnavatele. Vyšetení ve zdravotnickém zaízení provádné na píkaz zamstnavatele nebo vyšetení v souvislosti s noní prací, ošetení pi první pomoci a cesta k nim a zpt jsou úkony v pímé souvislosti s plnním pracovních úkol. za innost v pímé souvislosti s plnním pracovních úkol se považuje též školení zamstnanc zamstnavatele organizované zamstnavatelem nebo odborovou organizací, popípad orgánem nadízeným zamstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné pipravenosti.

20 Rozsah náhrady škody ZP Limit 4,5 násobku prmrného výdlku zamstnance. Toto omezení neplatí, byla-li škoda zpsobena v opilosti, kterou si zamstnanec sám pivodil, nebo po zneužití jiných návykových látek. Byla-li škoda zpsoben úmysln, mže zamstnavatel požadovat náhradu i jiné škody.

21 Majetková odpovdnost za zpsobenou škodu - odpovdnost za nesplnní povinnosti k odvrácení škody Zamstnanec je povinen upozornit na hrozící škodu, popípad zakroit. Zavinní spoívá minimáln v nedbalosti. K tomu pistupuje skutenost, že jde o sekundární odpovdnost, ili situaci, kdy náhrady škody není možné dosáhnout v plném rozsahu jinak, zejména pímo od škdce, napíklad proto, že nebyl zjištn, nebo proto, že zamstnavatel od nho nemohl získat náhradu škody v plném rozsahu. Jedná se vždy o pispní k úhrad škody, nikoliv o plnou náhradu, z ehož vyplývá i omezení výše náhrady škody do výše trojnásobku prmrného výdlku.

22 Majetková odpovdnost za zpsobenou škodu - odpovdnost za schodek na svených hodnotách Okruh funkcí, na které se ve zdravotnictví uzavírají dohody o hmotné odpovdnosti nezahrnuje zdaleka jen kategorii zdravotnických pracovník. 16 Co 86/99 : Pokud zamstnanci, kteí mají uzavené individuální dohody o hmotné odpovdnosti bez sjednané doložky o spolené hmotné odpovdnosti, byli zaazení na pracovišti, kde pracovali s jinými takto odpovdnými zamstnanci, neodpovídají za schodek vzniklý na spoleném pracovišti ve výši podíl vypotených podle 182 ZP, ale odpovídají za vzniklý schodek pouze pokud je jim prokázáno, že pevzali svené hodnoty, ceniny i zboží a na tchto individuáln pevzatých hodnotách jim vznikl schodek. R 70/1972: Pedmtem dohody o hmotné odpovdnosti mohou být jen hodnoty urené k obhu, s kterými má zodpovdný pracovník možnost nakládat po celou dobu, po kterou je mu pedmt svený.

23 Majetková odpovdnost za zpsobenou škodu - odpovdnost za ztrátu svených pedmt Zvláštní druh odpovdnosti, který pichází v úvahu pouze v pípad, kdy zamstnanec - zdravotník pevzal na písemné potvrzení nebo na základ dohody nástroje, ochranné pracovní prostedky (obuv, brýle, speciální odv apod.) pop. jiné k práci potebné pedmty (notebook, mob. tel. atd.) které souvisí s výkonem zdravotnického povolání a slouží pouze konkrétnímu zdravotnickému pracovníkovi.

24 Dkuji za pozornost.