Pestupek, zloin a trest

Transkript

1 Pestupek, zloin a trest Oekávané výstupy dle RVP GV: Žák rozlišuje trestný in a pestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti oban a uvede píklady postih trestné innosti rozeznává, jaké pípady se eší v obanském soudním ízení a jaké v trestním ízení Užitené internetové adresy: - stránky eského soudnictví a Ministerstva spravedlnosti a - oba servery odkazují na kompletní seznam státních institucí Trestní zákon dostupný nap. z: Trestní ád dostupný nap. z: web pro otevenost veejné správy Do oblasti práva veejného spadají dv velká právní odvtví- právo správní a trestní. V obou oblastech vystupuje stát jako ten, kdo rozhoduje o našich právech a povinnostech a zárove naše práva chrání. podíváme se na ob tato odvtví, na to, co mají spoleného a na co se specializují. Pojem a prameny správního práva Správní právo je velmi široká oblast práva, kde o právech a povinnostech jak fyzických, tak právnických osob rozhoduje njaký orgán státní správy. je to tedy souhrn norem týkajících se výkonné státní moci a veejné správy- tj. normy o organizaci a innosti státního administrativního aparátu a o územní samospráv. Toto odvtví práva je charakteristické svou rozsáhlostí a rznorodostí (íká se, že je to nejrozsáhlejší a nejrozmanitjší oblast práva), což je zpsobeno tím, že nám stát zasahuje do ohromného množství životních situací (k naší radosti i smle). Psobnost orgán státní správy se týká nap. obanských záležitostí, školství, sociální pée, zdravotnictví, stavebnictví, veejného poádku a spousty dalších oblastí, které spolu jinak vbec nebo tém vbec nesouvisejí. Nejdležitjším pramenem správního práva je samozejm Ústava R, dále pak zákon o obcích, zákon o správním ízení (správní ád), o Policii R a ada dalších. Správní ízení Správní ízení je zákonem upravený postup, jak správní orgány jednají a rozhodují o právech a povinnostech úastník tohoto ízení, jimiž mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Toto správní ízení vedou orgány státní správy, kterým daná oblast písluší. Nap. Oficiální informace o tom, jak postupovat ve správním ízení v problematice zamstnanosti, podává Ministerstvo práce a sociálních vcí:

2 úkol: Zjistte, který orgán správní správy bude rozhodovat o: vydání idiského prkazu, udlení živnostenského oprávnní, udlení pokuty za špatné parkování, udlení pokuty za rušení noního klidu, o vašem sporu se sousedem o padající plot, o tom, zda si mžete pistavt k domu garáž a pod. Jinak: Ve skupinách vypracujte pehled problém (ím bizarnjší, tím lepší), s nimiž se mžete obrátit na orgány státní správy. snažte se vyjmenovat co nejvíce rzných úad. Podle zákona musí orgán postupovat tak, aby váš problém vyešil svdomit, vas, bez prtah a použil pi tom co nejvhodnjší cestu k ešení. úkol: Zjistte, zda a jak je možné se proti rozhodnutí orgánu státní správy odvolat. Platí jednotné pravidlo a nebo záleží na tom, o jaký pípad a úad se jedná? Kdo je tzv. úastník ízení? ten, o jehož právech a povinnostech se jedná (nap. ve stavebním ízení jsem to já, když si chci na svém pozemku pistavt ke svému pozemku garáž) ten, jehož práva nebo povinnosti mohou být rozhodnutím v ízení dotena (nap. soused, který vlastní pozemek piléhající k tomu mému) ten, kdo tvrdí, že rozhodnutí ve správním ízení by mohlo omezit jeho práva do doby, než se prokáže opak (nap. vedlejší soused, který tvrdí, že mu moje pistavená garáž zastíní záhonek rží) Fáze ízení zahájení ízení je podán návrh (písemn i ústn) nebo vzjde podnt od správního orgánu prbh ízení zjišuje se, vyhodnocuje, dokazuje (výslechy zúastnných i svdk, posudky, dokumenty) vydání rozhodnutí správní orgán uzave ízení a vydá rozhodnutí, v nmž se rozhoduje o právech i povinnostech úastníka- rozhodnutí musí obsahovat výrok (nap. právo stavt), odvodnní (pro úad rozhodl tak, jak rozhodl) a pouení o odvolání (zda, jak a do kdy se lze odvolat) úkoly a otázky: Co se stane, když oban podá návrh na zahájení ízení na úad, který pro danou vc neí píslušný? Mají úastníci ízení právo nahlížet do spis? Mohou úastníci ízení klást otázky svdkm? Je oban povinen vypovídat/ svdit ve správním ízení? Mže správní jednání skonit smírem? Je možné rozhodnutí správního ízení napadnout u soudu? Pestupky

3 Pestupkem je takové zavinné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem spolenosti a výslovn je za pestupek v zákon oznaeno. úkol: Diskutujte o vztahu a rozdílech mezi pestupkem a trestným inem. Pro stát takto rozlišuje? Jmenujte co nejvíce rozdíl mezi trestným inem a pestupkem. Pestupky jsou uvedeny pedevším v zákon o pestupcích, ale i v dalších zákonech, nap. v zákon o ochran pírody a krajiny, v celním zákon, v zákon o telekomunikacích atd. ke spáchání vtšiny pestupk staí, když se jich dopustíme z nedbalosti. Pouze pokud to zákon výslovn stanovuje je teba úmyslné zavinní. Za pestupek nejsou odpovdné a nemohou být postiženy osoby, které v dob spáchání pestupku nedovršily patnáctý rok vku, ili osoby nezletilé. úkol: Zjistte, zda mohou být za pestupek odpovdné tyto osoby: - váš mladší bratr, který práv dokonil 5. tídu ZŠ (a ani jednou nepropadl) - váš ddeek, který je už 10 let v dchodu - prezident republiky - poslanec, který v opilosti naboural své auto - poslanec, který v opilosti naboural cizí auto - armádní dstojník - policista - lovk, který jednal v nutné obran Pokud píslušné orgány projednávají pestupek ve správním ízení, mohou za nj uložit: napomenutí pokutu do 1000 K, pípadn i vyšší, pokud to zákon v píslušném ustanovení umožuje (nap. až ,-) zákaz innosti (nap. lidov pijít o papíry zákaz ídit vozidlo) propadnutí vci Pestupkový zákon u jednotlivých pestupk stanoví, kterou sankci a v jakém rozsahu lze uložit. Pi urení druhu sankce a její výmry se vždy pihlíží k závažnosti pestupku, zejména ke zpsobu jeho spáchání a jeho následkm, k okolnostem, za nichž byl pestupek spáchán, k míe zavinní, k pohnutkám a k osob pachatele. Jak vidno, pestupky jsou postihovány daleko mírnji než trestné iny. Blokové ízení je zkrácené ízení o pestupcích. Uložením blokové pokuty lze projednat všechny pestupky krom tch, které lze projednat pouze na návrh postižené osoby. Podle obecn platného ustanovení lze v blokovém ízení uložit pokutu pouze do 1000 K, mladistvému do 500 K. To však neplatí, pokud pestupkový nebo jiný zákon pipouští uložení vyšší pokuty. tehdy lze uložit mladistvému pokutu 1000 K a ostatním osobám ve výši dané píslušným ustanovením zákona, takže nap. za nkteré dopravní pestupky lze uložit na míst pokutu až do výše 5000 K.

4 Trestní právo Základní funkcí trestního práva je ochrana spolenosti a jednotlivce ped kriminalitou, tj. postih trestných in, za které lze považovat pouze ty pro spolenost nebezpené iny, jejichž znaky jsou uvedeny v trestním zákon a jejichž stupe spoleenské nebezpenosti je vyšší než nepatrný. Jedná se o právní ochranu ped nejvíce nebezpenými útoky fyzických osob na chránné objekty. Vedle toho má trestní právo ješt funkci regulativní, která spoívá v co nejpesnjším vymezení podmínek trestní zodpovdnosti, ukládání trest a ochranných opatení. Další funkcí trestního práva je funkce preventivní, ímž se myslí ten fakt, že trestní právo má i odstrašující charakter a pomáhá pedcházet trestné innosti. V neposlední ad má trestní právo také funkci represivní, která smuje k ochran spolenosti cestou individuálního represivního psobení na pachatele trestného inu. Trestní právo má dv podoby: trestní právo hmotné- obsahuje právní normy o podmínkách a zpsobilostech trestání trestní právo procesní- upravuje postup pi zjišování trestných in a jejich pachatel, pi soudním ízení a pi výkonu uložených trest Trestní právo hmotné Pramenem trestního práva hmotného je trestní zákon. Úelem tohoto právního pedpisu je chránit zájmy spolenosti, chránit ústavní zízení R, práva a oprávnné zájmy fyzických i právnických osob. Vymezuje, co jsou to trestné iny a jaké tresty se za n ukládají. Trestný in Platným trestním zákonem je trestný in definován jako pro spolenost nebezpený in, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákon (viz níže). Pokud in vykazuje pouze nepatrnou nebezpenost, není trestným inem, tebaže formáln znaky trestného inu vykazuje. (1) Trestným inem je pro spolenost nebezpený in, jehož znaky jsou uvedeny v zákon. (2) in, jehož stupe nebezpenosti pro spolenost je nepatrný, není trestným inem, i když jinak vykazuje znaky trestného inu. (3) K trestnosti inu je teba úmyslného zavinní, nestanoví.li tento zákon výslovn, že postaí zavinní z nedbalosti. (4) Stupe nebezpenosti inu pro spolenost je urován zejména významem chránného zájmu, který byl inem doten, zpsobem provedení inu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl in spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinní a jeho pohnutkou. Pachatel trestného inu Pachatelem trestného inu mže být pouze fyzická osoba, která dosáhla vku 15 let a je píetná. 15 let základní trestní odpovdnost Pachatelé, kteí se protiprávního jednání dopustili nejdíve v den, který následuje po dni jejich patnáctých narozenin a nejpozdji v den svých osmnáctých narozenin, se nazývají mladiství. Proti dosplým pachatelm mají mladiství adu výhod. Mohu však být trestním soudem odsouzeni, protože jsou již ve vku trestní zodpovdnosti.

5 úkol: Zjistte, jaké výhody trestní právo piznává mladistvím pachatelm. 18 let- plná trestní zodpovdnost Krom nízkého vku je trestní odpovdnost vylouena i nepíetností pachatele. Kdo pro duševní poruchu v dob spáchání inu nemohl rozpoznat jeho nebezpenost pro spolenost nebo ovládat své jednání, není za tento in trestn zodpovdný. pi posuzování píetnosti se orgány inné v trestním ízení opírají o posudek znalc- psychiatr. Nepíetným osobám se ukládá ochranné léení. k nepíetnosti se nepihlíží, když si tento stav pivodí osoba, která spáchala trestný in, sama- viz požití alkoholických nápoj nebo omamných látek. Rozlišuje se i snížená píetnost, kdy je podstatn omezena, avšak nikoli zcela zaniká rozpoznávací i ovládací schopnost. Pachatele již nezbavuje trestní odpovdnosti, ale pi úvaze o trestu je soud povinen k této okolnosti pihlédnout. Úmysl a nedbalost Trestný in byl spáchán úmysln, jestliže pachatel: a) chtl zpsobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chránný tímto zákonem úmysl pímý (nap. vražda výstelem z pistole do hlavy) b) vdl, že svým jednáním mže takové porušení nebo ohrožení zpsobit, a pro pípad, že je zpsobí, byl s tím srozumn úmysl nepímý (nap. svážu lovka s roubíkem tak, že se udusí) Trestný in byl spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel: a) vdl, že mže zpsobem v tomto zákon uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chránný tímto zákonem nedbalost vdomá ( jedu na ervenou, vím, že se to nemá, zpsobím nehodu, ale to jsem nechtl) b) nevdl, že svým jednáním mže takové porušení nebo ohrožení zpsobit, a o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním pomrm vdt ml a mohl nedbalost nevdomá (ublížení na zdraví nap. sražením chodce bez toho, že poruším pravidla) Zloin a trest Sk. práce: Každá skupina dostane kartiky, na kterých budou názvy jednotlivých hlav trestných in (nap. trestné iny proti rodin a mládeži, proti lidskosti...). Úkolem skupin bude vymyslet, jaké konkrétní trestné iny do té které skupiny mohou patit. Následuje spolená diskuse nad tím, jaké jednání je pro naši spolenost nepijatelné a kde jsou hranice trestnosti. obmna: Kartiky s názvy hlav trestných in a s konkrétními skutkovými podstatami trestných in, skupiny mají za úkol správn vše roztídit a piadit iny k hlavám. Následuje spolená diskuse, jaké jednání by podle dtí/student mlo být trestáno a jak písn. Podobn: Jak trestat? Diskuse nad typy trest- které tresty zná naše právo? Pokuste se zjistit, jaký typ trestu pevažuje. Co si myslíte o trestu smrti?? Co o prastarém oko za oko, zub za zub? Napište úvahu/polemiku na téma znovuzavedení trestu smrti. Vete diskusi ve tíd, rozdlte se na zastánce a odprce trestu smrti, hledejte argumenty. Trestní právo procesní

6 upravuje postup orgán inných v trestním ízení (soud, státního zástupce, vyšetovatele, vyhledávacího orgánu...), pop. jiných osob. Úkolem je zjistit, jestli byl trestný in spáchán, kdo je jeho pachatelem, uložit pachateli trest podle zákona nebo vyslovit ochranné opatení. Dalším úkolem trestního ízení je pedcházet a zamezovat trestní innosti a vychovávat obany. Základní zásady trestního ízení: Nikdo nemže být stíhán jinak než ze zákonných dvod a zpsobem, který stanoví tento zákon. Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti nmuž se trestní ízení vede, hledt jako na vinného. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné iny, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je eská republika vázána, nestanoví jinak. Orgány inné v trestním ízení postupují tak, aby byl zjištn skutkový stav vci, o nmž nejsou dvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasují stejn peliv okolnosti svdící ve prospch i v neprospch obvinného. Doznání obvinného nezbavuje orgány inné v trestním ízení povinnosti pezkoumat všechny okolnosti pípadu. Trestní stíhání ped soudy je možné jen na základ obžaloby podané státním zástupcem. V trestním ízení rozhoduje senát nebo samosoudce. Trestní vci se ped soudem projednávají veejn tak, aby se obané mohli projednávání zúastnit a jednání sledovat. Pi hlavním líení a veejném zasedání smí být veejnost vylouena jen v pípadech výslovn stanovených v tomto zákon. Jednání ped soudy je ústní; dkaz výpovmi svdk, znalc a obvinného se provádí zpravidla tak, že soud uvedené osoby sám vyslýchá. Ten, proti nmuž se trestní ízení vede, musí být v každém období ízení pouen o právech umožujících mu plné uplatnní obhajoby a o tom, že si též mže zvolit obhájce; všechny orgány inné v trestním ízení jsou povinny umožnit mu uplatnní jeho práv. Každý je oprávnn používat ped orgány innými v trestním ízení svého mateského jazyka. Orgány inné v trestním ízení toto ízení vedou a vyhotovují svá rozhodnutí v eském jazyce. Soud v trestních vcech ízení koná soud, v jehož obvodu byl in spáchán. Pokud nelze místo inu zjistit nebo byl in spáchán v cizin, je píslušný soud, v jehož obvodu obvinný bydlí, pracuje nebo se zdržuje. Nedají-li se tato místa zjistit nebo jsou mimo území R, koná ízení soud, v jehož obvodu vyšel in nalevo. Soudnictví v trestních vcech vykonávají okresní soudy, krajské soudy, vrchní soudy a nejvyšší soud. Státní zástupce Orgán zastupující veejnou žalobu v trestním ízení a plní další povinnosti, které mu v této souvislosti ukládá trestní ád. Zastupuje stát u soudu. Státní zástupce a nikdo jiný je oprávnn: podat obžalobu naídit zajištní majetku obvinného a urit, na které prostedky a vci se toto zajištní nevztahuje, anebo zrušit takové zajištní

7 provést zajištní nároku poškozeného na náhradu škody a omezit nebo zrušit takové zajištní anebo vc z nho vyjmout naídit exhumaci mrtvoly navrhnout vyžádání obvinného z ciziny provést pedbžné šetení v ízení o vydání do ciziny Obhájce je osoba, které provádí obhajobu v trestním ízení. Podle našeho trestního ádu jím mže být pouze advokát. Vyšetování je jediná forma pípravného ízení trestního. Vyšetování konají vyšetovatelé policie, dozor nad zachováním zákonnosti v pípravném ízení náleží státnímu zástupci. V pípad, že zjištné okolnosti nasvdují tomu, že byl spáchán trestný in, zahájí vyšetovatel trestní stíhání, a to tak, že nejpozdji na poátku prvého výslechu sdlí dotynému, že jej stíhá jako obvinného. Jsou-li výsledky vyšetování takové, že odvodují postavení obvinného ped soud, podá státní zástupce obžalobu. Pedbžné projednání obžaloby Smyslem tohoto institutu je, aby soud zjistil, zda pípravné ízení trestní probhlo v souladu se zákonem a jsou dostatené dvody k tomu, aby obvinný byl postaven ped soud. Dvody k naízení pedbžného projednání obžaloby jsou projednány v trestním ádu a o tom, zda má k nmu dojít, rozhoduje pedseda senátu. Hlavní líení Den musí být stanoven tak, aby všichni úastníci (obžalovaný, státní zástupce a obhájce) mli alespo pt dní na pípravu, ostatní úastníci (svdci, znalci...) alespo ti dny. Hlavní ízení koná soud zásadn veejn. Pi hlavním líení mže být veejnost vylouena, jestliže by veejné projednání vci ohrozilo utajované skutenosti chránné zvláštním zákonem, mravnost nebo nerušený prbh jednání, a nebo bezpenost nebo jiný dležitý zájem svdka. Rozsudek musí být vyhlášen vždy veejn. Pedseda senátu vyzve státního zástupce, aby pednesl obžalobu. Po pednesení obžaloby a vyjádení poškozeného vyslechne pedseda obžalovaného k obsahu obžaloby. Pedseda senátu dbá na to, aby svdek ješt nevyslechnutý nebyl pítomen pi výslechu obžalovaného ani svdk. Obžalovaný musí být pi každém provedení dkazu dotázán, zda se chce k nmu vyjádit, a jeho vyjádení se napíše do protokolu. Není-li dalších dkazních návrh nebo bylo-li rozhodnuto, že se další dkazy provádt nebudou, prohlásí pedseda senátu dokazování za skonené a udlí slovo k závreným eem. Po skonení závrených eí a ped odchodem k závrené porad udlí pedseda senátu obžalovanému poslední slovo. Bhem tohoto projevu nesmjí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky. Soud odroí líení, objeví-li se pekážka, po kterou nelze hlavní líení provést nebo v nm pokraovat. Díve než hlavní líení odroí, zjistí, zda strany nenavrhují další dkazy, které by bylo teba k píštímu líení opatit. Soud rozhodne rozsudkem, zda se obžalovaný uznává vinným, nebo zda se obžaloby zprošuje. Soud zprostí obžalovaného obžaloby: nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro njž je obžalovaný stíhán není-li tento skutek trestným inem nebylo-li prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný není-li obžalovaný pro nepíetnost trestn odpovdný

8 zanikla-li trestnost inu