RFC 2225 IP a ARP nad ATM
|
|
- Vratislav Rohla
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Analýza komunikačního protokolu RFC 2225 IP a ARP nad ATM Michal Špondr (xspond00) 29. dubna 2005 Obsah 1 Úvod 2 2 Nastavení podsítě IP 2 3 Formát IP paketu a jeho základní hodnoty pro IP MTU nad ATM Trvalé virtuální okruhy Přepínané virtuální okruhy Vyhledávání cesty pro největší MTU Služby pro rozpoznávání LIS adres Trvalé virtuání okruhy Přepínané virtuální okruhy ATMARP server ATMARP klient Výběr serveru pro přidělování adres Formáty ATMARP paketu ATMARP/InATMARP Request a Reply paket Typ a délka, ATM číslo, ATM podadresa Zapouzdřování ATMARP/InATMARP paketů Příklad jednotky PDU Obecné použití protokolu Budoucnost ATM Příklad komunikace 10 1
2 1 Úvod Tento dokument obsahuje výtah z RFC 1 č. 2225, který popisuje přenos IP datagramů a ARP požadavků v sítích či podsítích s ATM 2. ATM nabízí náhradu za lokální sítě (LAN), lokální páteřní sítě (backbones) mezi existujícími LAN, vyhrazené okruhy nebo privátní virtuální okruhy (PVC; virtuální okruhy jsou pevně sestavené administrátorem) založené na frame relay mezi směrovači. ATM nabízí virtuální okruhy, at již pevné (PVC) nebo přepínané (SVC). Data na virtuálním okruhu jsou segmentována do 53 jednotek zvaných buňky. Mapovací funkce PDU 3 do informačního pole buňky a naopak je prováděna v ATM adaptační vrstvě (ATM Adaptation Layer AAL). Existuje více typů AAL, my se budeme věnovat typu AAL5. Tento typ specifikuje velikost paketu s maximální velikostí (64K 1) oktetů uživatelských dat. Poslední buňka indikuje konec PDU. Tento článek se věnuje náhradou LAN a IP linek spojujících směrovače za,,klasický IP nad ATM. Charakteristiky klasického modelu jsou: 1. Pro všechny virtuální okruhy v logické podsíti IP (LIS Logical IP Subnetwork) platí stejná velikost maximální přenosové jednotky (MTU maximum transmission unit) 2. IP pakety jsou obaleny v LLC/SNAP 3. IP adresy jsou převedeny na ATM adresy přes ATMARP v rámci LIS 4. Jedna IP podsít je používána několika uživateli a směrovači. Každý virtuální okruh spojuje dva IP členy uvnitř stejné LIS. Vývoj ATM ještě není u konce, očekávají se některé změny související s požadavky po bezpečnosti, směrováním apod. 2 Nastavení podsítě IP Platí, že každá administrátorská entita v síti si nastavuje své hostitele a směrovače uvnitř LIS; LIS pracuje nezávisle na ostatních LIS ve stejné síti. Počítače mezi sebou komunikují protokolem ATMARP (zjišt ování IP adresy v rámci LIS). Platí několik pravidel v konfiguraci LIS: Všechny prvky LIS mají stejné číslo IP pro sít /podsít a adresovou masku, jsou připojeny přímo k síti ATM a musí umět získat ATM adresu z IP adresy přes ATMARP (a naopak) při používání SVC. A také obráceně: všechny prvky musí umět převést virtuální okruh na IP adresu skrze InATMARP, když používají PVC. Samozřejmě musí všechny prvky ve stejném umět komunikovat přímo nad ATM. 1 Request for Comments 2 Asynchronous Transfer Mode asynchronní přenosový mód 3 Protocol Data Unit logické uskupení dat pro komunikaci na dané vrstvě komunikačního modelu 2
3 Dále musí v každé IP stanici být naimplementován následující seznam specifických parametrů: ATM hardwarová adresa (atm$ha) a seznam ATM serverů v LIS (aspoň jeden) (atm$arp-req-list), díky tomu je možno získávat IP adresy přes ATMARP. LIS musí mít jeden služební ATMARP vstup pro všechny jeho prvky. Pokud existuje jen jeden ATMARP server, pak musí být všichni klienti nastaveny tak, aby měli nenulový vstup v atm$arp-req-list nastavený na adresu tohoto serveru. Směrovače v LIS by měly podporovat komunikaci mezi různými LIS. Proto v sobě musí udržovat vícero výše zmíněných parametrů (atm$ha a atm$arp-req-list) pro každou sít. 3 Formát IP paketu a jeho základní hodnoty pro IP MTU nad ATM Implementace musí podporovat zapouzdření do IEEE LLC/SNAP. LLC/SNAP je základním formátem pro IP datagramy. Zkušenosti ukazují, že je výhodné používat u TCP datagramů velké MTU a co nejvíce omezit fragmentaci IP datagramu. V dnešní době je navíc náročnější režie zpracovávání více paketů než starání se o menší počet paketů, které zabírají více paměti. Proto je IP MTU velké, konkrétně 9180 oktetů. 3.1 Trvalé virtuální okruhy PVC nepodporují žádný ATM signálový protokol. Proto by takové implementace měly používat základní délku MTU 9180 oktetů, pokud se obě dvě strany nedomluví jinak. 3.2 Přepínané virtuální okruhy SVC se musí pokusit získat velikost CPCS-SDU 4 za použití signálového protokolu. Ten používá 2 rozdílné části informačního prvku (Information Element) pojmenované,,aal parametry k výměně informací v rámci přes sestavený ATM okruh. Pole Forward Maximum CPCS-SDU obsahuje hodnotu cesty volající strany volané straně. Backward Maximum CPCS-CDU obsahuje hodnotu cesty opačným směrem od volaného k volajícímu. Tyto hodnoty jsou v rozmezí a mohou být obě jiné (cesta k volanému nemusí být stejná jako cesta od volaného). V obou případech by měl odesilatel předat maximální velikost CPCS-SDU jako část SETUP zprávy signálovému protokolu ATM, příjemce pak tuto velikost potvrdí ve zprávě CONNECT. Pokud volaný obdrží SETUP zprávu s maximální velikostí CPCS-SDU, může udělat následující akce: 4 Common Protocol Convergence Sublayer Service Data Unit 3
4 1. Může přijmout hodnoty MTU navržené v SETUP zprávě vloží tedy do odpovědi AAL parametry, Forward a Backward velikosti jsou nastaveny dle odpovídajících hodnot v SETUP zprávě. 2. Přeje si menší velikost MTU nastaví maximální velikost CPCS-SDU v AAL parametrech na požadovanou hodnotu a pošle zpět CONNECT zprávu s touto hodnotou. 3. Volající obdrží CONNECT zprávu bez pole s AAL parametry, ale odpovídající SETUP zpráva je obsahuje vyčistí spojení se zprávou, že AAL parametry nemohou být podpořeny. 4. Koncový bod obdrží STATUS zprávu, že informace neexistuje nebo není implementována, popř. že byla odložena přístupová informace, pak vyčistí spojení se zprávou, že AAL parametry nemohou být podpořeny. 5. Koncový bod obdrží CPCS-SDU větší než je sjednaná velikost, pak se použije IP fragmentace nebo se je vyčistí spojení se zprávou, že AAL parametry nemohou být podpořeny. V takové případě se ale vyskytla chyba v koncovém systému nebo v síti ATM. Pokud koncový bod špatně vyplní Forward a Backward Maximum, volající může vyčistit spojení s tím, že zpráva má neplatný informační prvek. 3.3 Vyhledávání cesty pro největší MTU Vyhledávání cesty pro největší MTU je standard (RFC 1191 a 1435) sloužící k redukci IP fragmentace. U ATM sítí jde o důležitou vlasnost kvůli rozdílné velikosti MTU oproti Ethernetu či FDDI. Proto musí všechny ATM směrovače tento standard podporovat. 4 Služby pro rozpoznávání LIS adres Rozpoznávání adres na ATM používá ATMARP a inverzní ATMARP (InATMARP). ATMARP pracuje stejně jako ARP s některými rozšířeními pro unicastové prostředí ATM. InATMARP je obdobné jako InARP. Všechny stanice musí tyto protokoly podporovat. Použití se liší podle toho, zda se používá PVC nebo SVC. 4.1 Trvalé virtuání okruhy Všechny prvky PVC musí používat InATMARP s LLC/SNAP zapouzdřováním. Příjemce by měl zjistit virtuální okruh z okruhů, z kterých obdržel 4
5 InATMARP Request (požadavek) nebo InATMARP Reply (odpověd ). Pokud je zdroj či cíl neznámý, délky adresy je nastavena na Přepínané virtuální okruhy SVC potřebuje ke svému běhu ATMARP. Uvnitř okruhu běží autoritativní server, k němuž se přes LLC/SNAP připojují klienti a zasílají mu žádosti. Server z každého ATMARP Request paketu zjistí protokol a hardwarovou adresu zdroje a tuto informaci uloží do cache (tabulky), toho pak využívá při generování odpovědí. InATMARP Request paket obsahuje ATM číslo zdroje, ATM číslo cíle, port zdroje. 4.3 ATMARP server Server přijme ATMARP Request, zjistí zdrojovou a cílovou adresu a poznačí si do tabulky, z kterého virtuálního okruhu požadavek došel. Poté: 1. Jestliže je zdrojový IP protokol shodný s cílovým IP protokolem a existuje o něm záznam v tabulce a jestliže ATM hardwarová adresa zdroje neodpovídá záznamu v tabulce a přitom je otevřen okruh pro tento záznam, který není stejný s okruhem, po kterém přišel ATMARP Request, server musí vložit informaci o existujícím záznamu v tabulce v ATMARP Reply a dát vědět řízení serveru, že byla detekována dvojí IP adresa. S tabulkou záznamů se nic nic neděje. 2. Jinak pokud se shoduje zdrojový IP protokol s cílovým, ale není záznam v tabulce pro tuto IP adresu nebo záznam existuje, ale není s ním asociován žádný virtuální okruh, nebo pokud je okruh asociovaný se záznamem shodný s okruhem ATM Requestu, pak musí server bud vytvořit nový záznam nebo aktualizovat ten starý a vrátit informaci o záznamu v tabulce v ATMARP Reply. 3. Jinak pokud se zdrojový IP protokol s cílovým neshoduje, ATMARP server vygeneruje odpovídající ATMARP Reply, pokud má záznam o cílovém počítači ve své ATMARP tabulce. Pokud ne, tak vygeneruje negativní odpověd (ATMARP NAK). 4. I pokud zdrojový IP protokol neodpovídá cílovému a server obdrží ATMARP Request, kde zdrojová ani cílová adresa není nalezena v tabulce, musí server uložit záznam o zdrojovém počítači. 5. Pokud zdrojový IP protokol neodpovídá cílovému, ale v tabulce záznamů již je IP a ATM adresa zdroje a ATM adresa je asociována s virtuálním okruhem, server musí obnovit záznam o vypršení časového limitu pro zdrojový počítač, ten musí být nejméně 10 minut od poslední aktualizace. 6. Dodatečně pokud zdrojový IP protokol neodpovídá cílovému a kde IP a ATM adresa zdroje nejsou v ATMARP tabulce, server nemusí aktualizovat záznam v tabulce. 5
6 Server musí vědět o všech otevřených okruzích a mít v tabulce jejích záznam, dále který okruh podporuje zapouzdření do LLC/SNAP. Záznamy v tabulce jsou platné po dobu 20 minut. Pokud záznam není během této doby aktualizován klientem, je vymazán z tabulky bez ohledu na to, jestli je s ním asociován nějaký virtuální okruh. 4.4 ATMARP klient Klient se připojuje k serveru, vytváří a udržuje záznam o svém spojení. Také získává informace o ostatních členech LIS. Klient musí být asociován s nějakou ATM adresou. Tu registruje u serveru strukturou ATM adresy odpovídající jeho připojení, tzn. LIS na ATM Forum UNI 3.1 má strukturu 1, LIS na E.164 má strukturu 2, LIS založený na kombinaci veřejných a lokálních ATM sítí má strukturu 3. V případě, že má klient více IP adres v daném LIS, musí registrovat každou takovou adresu. Registrace a následné obnovování záznamů přes ATMARP klient musí: 1. Uzavřít LLC/SNAP spojení se serverem. Pokud obnovuje informaci o sobě, pak může využít již existujícího spojení. 2. Po ustanovení spojení musí klient přenést ATMARP Request paket, kde se z cílové ATM adresy snaží zjistit IP adresu. Klient zkontroluje ATMARP Reply a pokud souhlasí hardwarová a protokolová adresa zdroje s cílovou, je klient registrován. Tento krok se opakuje pro každou IP adresu. 3. Klienti musí odpovídat na každý ATMARP Request a ATMARP Reply paket. 4. Generovat a přenášet pakety se žádostí o rozlišení adresy. Odpovídat na pakety ze serveru pro uchování záznamu v ATMARP tabulce. 5. Generovat a přenášet InATMARP Request pakety a posílat zpět InATMARP Reply pakety. InATMARP pakety slouží k udržování záznamů v ATMARP tabulce. Pokud má daný počítač více IP adres, musí generovat pro každou adresu zvláštní InATMARP Reply paket. Klient musí vědět o každém svém otevřeném virtuálním okruhu, jejich asociaci se záznamem v tabulce a který virtuální okruh podporuje LLC/SNAP zapouzdřování. Údaje v ATMARP tabulce na serveru musí být obnovovány do 15 minut. Pokud je starší, musí klient záznam zneplatnit. Pokud je záznam zneplatněn a zároveň je otevřen příslušný virtuální okruh, klient musí poupravit předchozí záznam. U PVC probíhá upravování InATMARP Request paketem a následnou aktualizací InATMARP Reply paketem. V případě SVC se upravování záznamu dělá dotazem na rozpoznání adresy. Pokud je obdržena platná odpověd, je záznam obnoven. Pokud není možno zjistit informaci o počítači, SVC je uzavřen a záznam v tabulce vymazán. Pokud nefunguje přidělování adres a SVC je zapouzdřen 6
7 v LLC/SNAP, pak musí klient obnovit záznam přenosem InATMARP Request paketu; pokud i toto selže, pak je záznam o spojení z tabulky vymazán a okruh uzavřen (to platí obecně: při uzavírání okruhu se vždy vymaže záznam o něm z tabulky). 4.5 Výběr serveru pro přidělování adres V případě PVC je seznam ATM serverů prázdný, klient se nemusí o nic starat kromě zasílání InATMARP dotazů, že je PVC platný. V případě SVC musí mít klient neprázdný seznam atm$arp-req-list serverů, které poskytují služby pro LIS. Klient musí být registrován na některém ze serverů ze svého atm$arp-req-list seznamu. Výběr serverů ze seznamu je implementační záležitost, stejně jako počet pokusů o opětovnou registraci či časové limity. V případě PVC a SVC v jednom LIS může mít klient PVC k serveru. Pak se chová jakoby šlo o SVC. 4.6 Formáty ATMARP paketu ATMARP/InATMARP Request a Reply paket Je podobný obyčejnému ARP/InARP paketu s několika rozšířeními ar$hrd = 0x13 ar$pro = 0x0800 ar$shtl ar$sstl ar$op ar$spln ar$thtl ar$tstl ar$tpln ar$sha ar$ssa ar$spa ar$tha ar$tsa ar$tpa Nepopsané hodnoty mají vždy v tabulce vyznačenou hodnotu. ar$shtl typ a délka (TL type & length) ATM adresy zdroje ar$sstl typ a délka (TL) ATM podadresy zdroje ar$op operační kód: ATMARP Request = 0x1 ATMARP Reply = 0x2 InATMARP Request = 0x8 InATMARP Reply = 0x9 ATMARP NAK = 0xA ar$spln délka adresy zdrojového protokolu. Pro IPv4 je 4 ar$thtl typ a délka (TL) ATM adresy cíle ar$tstl typ a délka (TL) ATM podadresy cíle ar$tpln délka adresy cílového protokolu. Pro IPv4 je 4 ar$sha ATM číslo zdroje ar$ssa ATM podadresa zdroje ar$spa protokolová adresa zdroje ar$tha ATM číslo cíle ar$tsa ATM podadresa cíle 7
8 ar$tpa protokolová adresa cíle V případě, že klient obdrží zprávu s nepodporovaným ar$op kódem, musí zprávu zahodit a pokračovat normálně dál. Neměl by posílat zpět oznámení, že dostal nepodporovanou zprávu Typ a délka, ATM číslo, ATM podadresa TL pole /0 oktet délky adresy 8. bit rezervován 7. bit typ, 0 formát ATM Forum NSAPA, 1 formát E bit délka, 6. bit je MSB 5 ATM adresa obsahuje číslo volajícího účastníka a podadresu volajícího účastníka; tyto se mapují do ATM adresy/podadresy. ATM Forum definuje 3 struktury čísel a podadres: ATM číslo ATM podadresa Struktura 1 ATM Forum NSAPA žádná Struktura 2 E.164 žádná Struktura 3 E.164 ATM Forum NSAPA ATMARP požadavky a odpovědi pro struktury 1 a 2 nastavují délku podadresy na nulu (ar$s(t)stl.length = 0). Tyto délky jsou nastavovány na nulu i v případě, že je obdržena nulová nebo neznámá ATM adresa. ATMARP NAK paket je stejný jako ATMARP Request paket. Pakety mohou mít různou velikost, např. když je neznámá nebo nulová protokolová adresa, pak v paketu nesmí být alokováno místo pro odpovídající adresu. Kvůli zpětné kompatibilitě se pro prádnou protokolovou adresu používá adresa Zapouzdřování ATMARP/InATMARP paketů Pakety jsou zapouzdřovány přes LLC/SNAP. LLC 0xAA-AA-03 OUI 0x = hlavička LLC/SNAP EtherType 0x08-06 ATMARP/InATMARP paket LLC hodnota říká, že rámec obsahuje SNAP hlavičku. OUI hodnota říká, že následující 2 byty jsou EtherType. EtherType indikuje ARP. 5 most significant bit 8
9 4.8 Příklad jednotky PDU x13 0x0800 0x14 0x00 0x0001 0x04 0x14 0x14 0x04 0x654AB4BA 0xE65E4F4F 0xFF4F6EC5 0x1430CC1C 0x9800E41A 0x93E5B013 0x93E50A0E Uvedený paket je ATMARP Request vyslaný z fiktivní ATM sítě z počítače s ATM adresou 0x654AB4BAE65E4F4FFF4F6EC51430CC1C9800E41A nad sítí IP verze 4. Délka adresy je 0x14 = 20 bytů, přičemž neexistuje podadresa. Hodnota 0x0001 udává, že se jedná o request paket. Po ATM adrese je schématicky mezi dvěma čarami znázorněno volné místo dlouhé 4 byty tam by přišlo číslo podadresy, to však neexistuje a tudíž pro něj ani není alokováno místo. Následuje zdrojová IP adresa 0x93E5B013, následovaná dvěma 20-bytovými alokovanými místy, kam ATMARP server vloží adresu cíle a podadresu cíle. Na posledních 4 bytech je IPv adresa cíle 0x93E50A0E. 5 Obecné použití protokolu ATM je využíváno v mnoha telefonních společnostech, DSL sítě využívají též ATM protokol; DSL a kabelové modemy využívají často PPPoA (Point to Point Protocol over ATM). Jako náhrada za LAN se ATM bohužel neuchytil díky své komplexitě a náročnosti. Mnoho nápadů z ATM bylo využito v MLPS 6. ATM pokrývá fyzickou vrstvu, linkovou vrstvu a sít ovou vrstvu klasického sedmivrstvého OSI modelu, nelze ji zařadit jen do jedné z nich. Mluví se i o tzv. třírozměrném vrstvovém modelu, viz [3]. Protože ATM a ARP nad IP je záležitostí sít ové, linkové a fyzické vrstvy, neexis- 6 Multiprotocol Data Switching 9
10 tují nějaké aplikace či programy, které by tohoto nějak tohoto využívaly (kromě aplikací na nastavení sítě), o to se stará jádro operačního systému, respektive moduly do něj. Pro Linux je to například projekt ATM on Linux ( 5.1 Budoucnost ATM ATM sítě nemají implementovánu podporu multicastu a broadcastu, dále nejsou známy všechny bezpečnostní aspekty používání ATM sítí. Vše ukáže vývoj a potřeby uživatelů. Otevřenou otázkou je automatická konfigurace klienta přes DHCP nebo ILMI (Interim Local Management Interface), dále to, že ATMARP pakety nejsou autentifikovány. Probíhá výzkum, který by měl vést k přenosu streamů videa a hudby přes ATM, protože ATM vrstva garantuje kvalitu služeb. 6 Příklad komunikace Na následujícím příkladu je ukázáno, jak začíná komunikace mezi dvěma stanicemi ve stejné LIS. Stanice 1 požádá ATM server o zjištění ATM adresy stanice 2, ten tuto adresu pošle zpět. Stanice 1 pak pošle paket stanici 2, která si opět ověří, od koho vlastně zpráva je, ze svého ATM serveru. Pak již probíhá komunikace bez kontaktování ATM serverů. ATM server InATMARP_Reply: ar$op=0x9,ar$tsa=0x0, ar$thtl=0x14, ar$tstl=0x0, ar$tha=atm_adresa_stanice2, ar$tsa=0x0 ATMARP_Request: ar$op=0x1, ar$spln=0x4 ar$shtl=0x14, ar$sstl=0x0,ar$tpln=0x4 ar$sha=atm_adresa_stanice1, ar$ssa=0x0,ar$spa=ip_adresa_stanice1 ar$thtl=0x14,ar$tstl=0x0, ar$tha=atm_adresa_stanice2,at$tsa=0x0 ar$tpa=ip_adresa_stanice2 ATMARP_Request... time ATMARP_Request: ar$op=0x1, ar$spln=0x4 ar$shtl=0x14, ar$sstl=0x0 ar$tpln=0x4 ar$sha=atm_adresa_stanice1 ar$ssa=0x0, ar$spa=ip_adresa_stanice1 ar$tpa=ip_adresa_stanice2 stanice 1 ATMARP_Request: ar$op=0x1, ar$spln=0x4 ar$shtl=0x14, ar$sstl=0x0 ar$tpln=0x4 ar$sha=atm_adresa_stanice2 ar$ssa=0x0, ar$spa=ip_adresa_stanice2 ar$tpa=ip_adresa_stanice2 stanice 2 ATMARP_Reply: ar$op=0x1, ar$spln=0x4 ar$shtl=0x14, ar$sstl=0x0,ar$tpln=0x4 ar$sha=atm_adresa_stanice2, ar$ssa=0x0,ar$spa=ip_adresa_stanice2 ar$thtl=0x14,ar$tstl=0x0, ar$tha=atm_adresa_stanice1,at$tsa=0x0 ar$tpa=ip_adresa_stanice1 ATM server InATMARP_Reply: ar$op=0x9, ar$tsa=0x0, ar$thtl=0x14, ar$tstl=0x0, ar$tha=atm_adresa_stanice1 ar$tsa=0x0 ATMARP_Reply... Obrázek 1: Příklad začátku komunikace 10
11 Reference [1] Dostálek L., Kabelová A.: Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS, 3, Praha 4, Computer Press, 2002 [2] Asynchronous Transfer Mode, Transfer Mode (20. března 2005) [3] Vrstvový model ATM, (25. dubna 2005) 11
Protokoly úrovně 3 nad ATM
Protokoly úrovně 3 nad ATM Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc Protokoly L3 nad ATM Přenos nativního protokolu přes ATM síť Přenos LAN přes ATM síť Používá IP adres (ne
Principy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
Počítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
íta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
Architektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
Internet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
Počítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
JAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Telekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
Y36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT
Analýza protokolů rodiny TCP/IP, NAT Počítačové sítě 7. cvičení ARP Address Resolution Protocol mapování IP adres na MAC adresy Při potřebě zjistit MAC adresu k IP adrese se generuje ARP request (broadcast),
3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
TFTP Trivial File Transfer Protocol
TFTP Trivial File Transfer Protocol Jan Krňoul KIV / PSI TFTP Jednoduchý protokol pro přenos souborů 1980 IEN 133 1981 RFC 783 1992 RFC 1350 1998 RFC 1785, 2090, 2347, 2348, 2349 Noel Chiappa, Bob Baldvin,
Vlastnosti podporované transportním protokolem TCP:
Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v podstatě transportní vrstvě OSI, protože poskytuje mechanismus pro koncový přenos dat mezi dvěma stanicemi. Původně se proto tato vrstva označovala jako
Routování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
CLASSICAL IP nad ATM
CLASSICAL IP nad ATM Vypracoval: Albert Srník Dne 17. 4. 1999 e-mail: xsrnika@hwlab.felk.cvut.cz OBSAH 1. Hlavní rozdíly mezi ATM a IP technologií 1.1. Connection-oriented vs. Connectionless 1.2. QoS-aware
SAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.
4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je
Počítačové sítě II. 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 ICMP Internet Control Message Protocol doslova protokol řídicích hlášení
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
Síťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
MPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
6. Transportní vrstva
6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
Identifikátor materiálu: ICT-3-03
Identifikátor materiálu: ICT-3-03 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu TCP/IP Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí architekturu TCP/IP. Druh
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
Standardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
EXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová
Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
IPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
ZÁKLADNÍ ANALÝZA SÍTÍ TCP/IP
ZÁKLADNÍ ANALÝZA SÍTÍ TCP/IP ÚVOD Analýza sítě je jedním z prostředků potřebných ke sledování výkonu, údržbě a odstraňování závad v počítačových sítích. Většina dnešních sítí je založena na rodině protokolů
Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)
Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA
Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
Analýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy
Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování
CCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá :
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá : vrstvu fyzickou (standardy xxbasexxxx např. 100BASE TX) vrstvu datových spojů: Definice logického rozhraní specifikace IEEE 802.2 Specifikace
Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP.
Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Jádro TCP/IP TCP/IP Jádro Pseudo terminal driver Uživatel u terminálu TCP spojení
Počítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7.
Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Aplikační vrstva přístup ke komunikačnímu systému, k síťovým službám 6. Prezentační
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
Definice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
ANALÝZA TCP/IP 2 ANALÝZA PROTOKOLŮ DHCP, ARP, ICMP A DNS
ANALÝZA TCP/IP 2 ANALÝZA PROTOKOLŮ DHCP, ARP, ICMP A DNS V této části se seznámíte s funkcemi a principy protokolů DHCP, ARP, ICMP a DNS. Síť je uspořádána dle následujícího schématu zapojení. Zahajte
3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
Protokol TELNET. Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET. Telnet klient. login shell. Telnet server TCP/IP TCP/IP.
Protokol TELNET Schéma funkčních modulů komunikace protokolem TELNET Telnet klient Telnet server login shell terminal driver Operační systém TCP/IP TCP spojení TCP/IP Pseudo terminal driver Operační systém
Aktivní prvky: přepínače
Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
EXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model
1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ing. Jaroslav Adamus Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI VY_32_INOVACE_09_3_05_IT Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou PROTOKOLY: jsou
Počítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013
počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje
EXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Systémy dopravních informací a řídicí systémy (TICS) Datová rozhraní
Průzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik.
Průzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik. K. Bambušková, A. Janošek Abstrakt: V této práci je popsán základní princip multicastů, následuje popis možností použití multicastů
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000
X.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
František Potužník, ÚVT UK. Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1
ATM QoS v síti Pasnet František Potužník, ÚVT UK Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1 Cíl přednášky přehledově podat možnosti využití technologie ATM (na základě praktických zkušeností získaných při
Abychom se v IPv6 adresách lépe orientovali, rozdělíme si je dle způsobu adresování do několika skupin:
Adresy v internetovém protokolu verze 6 (I) V tomto a dalším díle IPv6 seriálu se budeme věnovat různým typům IPv6 adres, vysvětlíme si jejich formát zápisu, k čemu se používají a kde se s nimi můžeme
Protokoly přenosu. Maturitní otázka z POS - č. 15. TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol)
Protokoly přenosu konfigurace protokolu TCP/IP adresa IP, maska podsítě, brána nastavení DHCP, DNS TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) Rodina protokolů TCP/IP obsahuje sadu protokolů
Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vizualizace a demonstrace IP fragmentace.
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO KATEDRA INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vizualizace a demonstrace IP fragmentace 2011 Jiří Holba Anotace Tato práce pojednává o problematice fragmentace IP datagramu
POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
Počítačové sítě Transportní vrstva. Transportní vrstva
UDP TCP Rozhraní služeb Rozhraní protokolů 17 6 ICMP IGMP OSPF 01 02 89 SAP Síťová vrstva IP Rozhraní přístupu k I/O ARP Ethernet driver RARP Vrstva síťového rozhraní 1 DATA Systém A Uživatel transportní
Technologie počítačových sítí 11. přednáška
Technologie počítačových sítí 11. přednáška Obsah jedenácté přednášky DHCP DHCP Funkce DHCP Výhody protokolu DHCP Autokonfigurace protokolu IP Proces zápůjčky DHCP - Zprávy DHCP - Funkce procesu zápůjčky
DNS, DHCP DNS, Richard Biječek
DNS, DHCP Richard Biječek DNS (Domain Name System) Překlady názvů hostname Informace o službách (např. mail servery) Další služby (zpětné překlady, rozložení zátěže) Hlavní prvky DNS: DNS server(y) DNS
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP
Počítačové sítě Systém pro přenos souborů protokol FTP Autorizovaný přístup do souborového systému hostitelského uzlu Informace o obsahu souborového systému hostitelského uzlu Obousměrný přenos kopií souborů
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP
Y36PSI Protokolová rodina TCP/IP Jan Kubr - Y36PSI 1 11/2008 Program protokol síťové vrstvy IP podpůrné protokoly ICMP RARP, BOOTP, DHCP protokoly transportní vrstvy UDP TCP Jan Kubr - Y36PSI 2 11/2008
Síťové prvky seznámení s problematikou. s problematikou
Síťové prvky seznámení s problematikou s problematikou 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Seznámení s problematikou prvků sítí 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr
Úvod do síťových technologií
Úvod do síťových technologií, 30. Říjen 2014 Osnova - Co vás čeká Fyzická vrstva - Média Síťové vrstvy a zapouzdření MAC Adresa IP Adresa, sítě a masky Příklady komunikace Přehled síťových prvků (HW) Diskuze
Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí).
Semestrální práce do předmětu TPS (Technologie Počítačových Sítí). VoIP Telefonie Provozování protokolu SIP mezi softwarovou ústřednou Asterisk a Cisco 2811 Vypracoval: Pavel Jeníček, JEN022 Martin Milata,
IPv4/IPv6. Ing. Michal Gust, ICZ a. s.
IPv4/IPv6 Ing. Michal Gust, ICZ a. s. www.i.cz Agenda IPv4 krátké zopakování Proč se zajímat o IPv6? V čem je IPv6 jiný? Možnosti nasazení IPv6 www.i.cz Třídy adres, privátní sítě, Class Leading bits Size
Virtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
DNSSEC Validátor - doplněk prohlížečů proti podvržení domény
DNSSEC Validátor - doplněk prohlížečů proti podvržení domény CZ.NIC z.s.p.o. Martin Straka / martin.straka@nic.cz Konference Internet a Technologie 12 24.11.2012 1 Obsah prezentace Stručný úvod do DNS
Y36SPS Jmenné služby DHCP a DNS
Y36SPS Jmenné služby DHCP a DNS Jan Kubr - Y36SPS 1 8/2007 Dynamic host configuration protocol (DHCP) 1993 RFC2131 přidělení parametrů při startu IP adresa, maska, směrovače přidělení IP adresy dynamické
LAN/RS232 (VERZE 3) LAN/RS232-V3 katalogový list. Charakteristika. Technické údaje
LAN/RS232 (VERZE 3) Datový převodník ze sítě ETHERNET 10/100Mbit na sériovou linku RS232 Charakteristika Převodník LAN/RS232 slouží k připojení zařízení komunikujících sériovým protokolem RS232 do počítačové
Josef J. Horálek, Soňa Neradová IPS1 - Přednáška č.6
Přednáška č.6 Síťová vrstva a ethernet (rámec ethernet) IP protokol IP paket & datagram Služební protokol ICMP Fragmentace Protokoly ARP & RARP Služební protokol IGMP IPv6 Na úrovni vrstvy síťového rozhrání
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy
TÉMATICKÝ OKRUH Počítače, sítě a operační systémy Číslo otázky : 08. Otázka : Protokolová rodina TCP/IP. Vztah k referenčnímu modelu ISO-OSI. Obsah : 1 Úvod 2 TCP/IP vs ISO-OSI 3 IP - Internet Protocol
DHCP. Martin Jiřička,
DHCP Dynamic Host Configuration Protocol Historie Internet System Consortium odvozeno z BOOTP, rozšiřuje ho nástup s rozvojem sítí rozdíly v konfiguraci přidělování IP BOOTP statické DHCP dynamické (nejen)
Topologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)
Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou
Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina jiri.kubina@osu.cz Ver. 1.0 leden 2006
Zjednodusene zaklady ARP,TCP/IP Jiri Kubina Ver. 1.0 leden 2006 Obsah 1.ARP - zjednoduseny popis metody prekladu IP na MAC 2.Strucny prehled IP protokolu 3.Hlavicka TCP 4.Navazani spojeni - TCP 5.Datova
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
EXTRAKT z technické normy ISO
EXTRAKT z technické normy ISO Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě. Inteligentní dopravní systémy Kooperativní ITS Zkušební architektura ISO/TS 20026
Technologie počítačových sítí 2. přednáška
Technologie počítačových sítí 2. přednáška Obsah druhé přednášky Síťové protokoly Síťové protokoly Typy protokolů Protokol ISO OSI - Fyzická vrstva - Linková vrstva - Síťová vrstva - Transportní vrstva
Komunikace v sítích TCP/IP (1)
České vysoké učení technické v Praze FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ katedra počítačových systémů Komunikace v sítích TCP/IP (1) Jiří Smítka jiri.smitka@fit.cvut.cz 14.2.2011 1/30 Úvod do předmětu Jiří