CLASSICAL IP nad ATM
|
|
- Dagmar Svobodová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CLASSICAL IP nad ATM Vypracoval: Albert Srník Dne OBSAH 1. Hlavní rozdíly mezi ATM a IP technologií 1.1. Connection-oriented vs. Connectionless 1.2. QoS-aware vs. Best Effort 2. Modely řešení IP nad ATM 2.1. Peer Model 2.2. Overlay Model 2.3. PAR a I-PNNI 3. Classical IP nad ATM 3.1. Rozdíly mezi Classical IP a "Normálním" IP 3.2. Classical IP nad ATM - Úvod 3.3. Způsob doručování IP paketů 3.4. Routery a ATM 3.5. Postup spojení 3.6. Pohled do budoucnosti 4. Použité materiály 1. Hlavní rozdíly mezi ATM a IP technologií 1.1. Connection-oriented vs. Connectionless ATM - pro spojení dvou míst potřebuje nejdřív vybudovat virtuální kanál a potom jsou poslána data (všechny data jdou přes vytvořený virtuální kanál)
2 IP - nepotřebuje předvytvořit žádnou cestu, IP paket je poslán routerem nezávisle na hop-to-hop základu (jednotlivé části zprávy mohou jít různými cestami ke svému cíli), kam je paket poslán se určí z hlavičky IP zprávy Z výše uvedených rozdílů plynou dvě možnosti přenosu IP zprávy přes síť ATM: při poslání vytvořit kanál na požádání (ON-DEMAND), drahé zejména pro malé data (Switched VC) data jsou poslána po předkonfigurovaných cestách (nemusí být optimální - Permanent VC) 1.2. QoS-aware vs. Best Effort ATM - umožňují zjišťovat různé parametry jako propustnost kanálu (Bandwidth), zpoždění spojení atd. IPv4 - neobsahuje žádné z výše uvedených dodatkových služeb 2. Modely řešení IP nad ATM 2.1. Peer Model Uvažuje ATM vrstvu jako rovnocenou síťovou vrstvu jako IP, používá stejné adresovací schéma jako IP pro připojená ATM koncová zařízení. ATM požadavky obsahují IP adresy a mezilehlé switche přepínají požadavky za použití routovacích protokolů (např. OSPF). Tento model, přestože zjednodušoval adresové schéma pro koncové systémy a podporovala-li síť ATM jiné síťové vrstvy (jako IPX, Appletalk), switch rozuměl všem routovacím protokolům, byl zamítnut. Hlavním důvodem byl komplikovaný návrh ATM switchů. ATM switche musely obsahovat všechny funkce IP routeru.
3 2.2. Overlay Model Uvažuje ATM síť jako data link vrstvový protokol na jehož vrchu IP pracuje. V tomto modelu má síť ATM svoje adresovací schéma a routovací protokoly. ATM adresový prostor není logicky spojen s IP adresovým prostorem a neexistuje žádná aritmetická mapovací funkce mezi oběma. Každý systém má typicky ATM adresu a z ní neodvoditelnou IP adresu. Jelikož neexistuje přirozené mapování mezi oběma adresami, jedinná cesta jak získat druhou adresu ze známé první je přes nějaký adresový rozkládací protokol (addressing resolution protocol). V tomto modelu existují vpodstatě dvě dílčí řešení: První řešení uvažuje ATM jako LAN a rozděluje ATM síť do několika logických subsítí skládajících se z koncových systémů se stejným IP prefixem. Toto řešení je známo jako Classical IP over ATM. Koncové systémy ve stejné logické subsíti tzv. LISu (Logical IP subnet) spolu komunikují přes end-to-end ATM spoje, a stejně jako v LAN, ARP servery jsou používány v LISu pro převod IP adres na ATM adresy. Nicméně, provoz mezi koncovými systémy mezi různými LIS jdou přes router, kdykoliv jsou připojeny do stejné ATM sítě. Toto není žádoucí protože routery představují velké zpoždění a může dojít k bandwidth bottleneck. K vyřešení se používají kroky z NHRP (Next Hop Resolution Protocol). Druhé řešení - LANE - LAN Emulation, umožňuje simulovat LAN protokoly jako Ethernet nebo Token Ring. LANE dovoluje spouštět současně IP aplikace nad ATM bez modifikací. Bohužel, jako v případu Classical IP over ATM, i LANE provoz mezi různými emulovanými LAN (ELAN) jde přes
4 router. Tento problém řeší kombinace LANE a NHRP ----> Multiprotocol Over ATM (MPOA) pomocí vytvoření shortcutů, které obchází routery mez ELANy PAR a I-PNNI V předešlých modelech používali ATM i IP oddělené routovací protokoly. ATM používalo P-NNI a IP používalo OSPF. V IP nemají routery žádnou informaci o interní topologii ATM sítě, naopak v ATM síti, switche nedokáží rozeznat mezi ATM-připojeným routerem a ATMkoncovým systémem. Někdy je žádoucí pro router, aby porozuměl routovacímu protokolu ATM, pro zavedení end-to-end ATM spojení s ostatními routery. Jedno možné řešení je PNNI argumented routing (PAR), v kterém ATM-připojený router se chová jako ATM switch a je zaručena výměna topologie a informací mezi switchi a routery. Další možné řešení se jmenuje Integrated PNNI (I-PNNI), které navrhuje použití PNNI jako samostatného protokolu použitého v sítích obsahujících switche a routery. V pokračování svého referátu se budu zabývat technologií Classical IP. 3. Classical IP nad ATM 3.1. Rozdíly mezi Classical IP a "Normálním" IP Classical IP nad ATM (CLIP nebo RFC1577) je odlišné od "normálního" IP v mnoha aspektech: spojení je uskutečněno pomocí Switched nebo Permanent Virtual Circuits (SVC / PVC), rozdíl mezi PVC a SVC spočívá v různém vytvoření VC (Virtual Circuits) viz. dále nejsou žádné prostředky pro Broadcast a Multicast, všechna spojení jsou Point-to-Point
5 není použita žádná emulace LAN standartní velikost framu je 9180 bytů maximální vyslaná jednotka (maximum transmission unit MTU) je 65,535 bytů 3.2. Classical IP nad ATM - Úvod Classical IP může pracovat pod ATM permanent virtual circuits (PVC) i switched virtual circuits (SVC). Aby byl možný provoz IP "connectionless" datagramového protokolu nad "connection-based" ATM sítí, musí být určeno: 1. mapování IP adres na ATM adresy nebo ID virtuálního spojení, 2. pravidla určující jakým způsobem vytvořit nové spojení, je-li používán SVC. IP adresy jsou v jednoduché PVC síti mapovány do VC (virtual circuits nebo virtual connections) manuálně. Uživatel definuje každou stanici do lokální adresové tabulky (local address table), která specifikuje které VC odpovídá dané IP adrese v ATM síti. Tvar položky v local address table: <ATM Address, IP Adress> - Timestamp - VC entry Při použití SVC, musí koncové stanice umožnit mapování IP adresy na ATM adresu a VC automaticky na požádání. Aby to bylo možné je potřeba přidat nový protokolový element: ATMARP (ATM address resolution protocol) server (viz. Obrázek1). ATMARP server je umístěn v každé LIS, kde umožňuje koncové stanici dotázat se na ATM adresu, kterou má použít k získání paketu z dané cílové IP adresy. ATMARP server v každé LIS automaticky udržuje databázi pro mapování IP adres na ATM adresy. ATMARP server je většinou softwarový modul běžící na file serveru nebo pracovní stanici, nebo může být zabudován do routeru nebo ATM switche v síti. Obrázek 1: ATM - IP V IETF Classical IP over ATM specifikaci, je ATMARP server umístěný v každé LIS( logical IP subnet) odpovědný za sladění IP adres s ATM adresami pro individuální klienty. Server může běžet na určité platformě, nebo sídlit v síťovém zařízení jako je např. router nebo switch
6 V IP ATM síti používající SVC, každá stanice v LIS při inicializaci nastaví ATM spojení na ATMARP server, aby se zaregistrovala. Classical IP over ATM specifikace neurčuje jak má stanice nalézt adresu ATMARP serveru. Tento krok se typicky uskuteční manuálně - zprávcem sítě. Vytvoří se Data Direct VC na ATMARP server, pokud server akceptuje volání, pošle inverzní ATMARP request k volající koncové stanici, požadující její IP adresu. Server udržuje přijmutou informaci v local address table, aby mohl odpovědět na žádosti od ostatních stanic. Tvar ATMARP zprávy: Operation Code : o ATMARP_Request = 1 o ATMARP_Reply = 2 o InATMARP_Request = 8 o InATMARP_Reply = 9 Hardware Type 0x0013 Protocol Type 0x /1 Length of source ATM Number (1) Operation Code Length of source Protocol Address 0 0/1 Length of target ATM Number Length of target Protocol Address Source ATM Number Source Protocol Address Target ATM Number Target Protocol Address
7 o ATMARP_NAck = 10 - pošle ATMARP server v případě vyhledávacího výpadku Aby aktuální tabulka obsahovala všechny změny v síti a měla minimální velikost, server vyhazuje adresové položky každých: v případě pracovní stanice každých 15 minut, v případě serveru každých 20 minut, pokud nejsou znovu prověřeny. Koncová stanice může udržet ATM spojení otevřené, nebo periodicky opětovně navázat pro obnovení své položky v address table Způsob doručování IP paketů IP pakety jsou doručovány v ATM adaptační vrstvě (AAL) 5 PDU(protocol data units). Každá PDU obsahuje LLC/SNAP (Logical Link Control/subnetwork access protocol) hlavičku identifikující protokol, následují data, dále normální AAL 5 části s pad, length, a CRC (cyclic redundancy check). CPCS-PDU Payload Pad CPCS-UU CPI Length CRC - viz dále (hlavička identifikující protokol + data) - Pole PAD umožňuje výstup CDCS-PDU umístit přesně do ATM buňky - User-to-User identifikace - (Common Part Indicator) pole srovná CPCS-PDU část na 64 bits. - pole Length indikuje délku pole Payload v bytech. Maximální hodnota je (64KB - 1) - CRC pole chrání všechny ostatní pole CPCS-PDU kromě CRC pole. Formát payload pro směrování IP PDU
8 IP PDU LLC OUI PID - normální IP datagram začínající IP hlavičkou - 3-bytová LLC hlavička s formátem DSAP-SSAP-Ctrl. Pro IP data je nastavena na 0xAA-AA-03 pro indikaci přítomnosti SNAP hlavičky. Ctrl pole má vždy hodnotu 0x03 specifikující Unnumbered Information Command PDU. - 3-bytová OUI (Organizationally Unique Identifier) identifikuje organizaci, která administruje smysl následujících 2-bytů Protocol Identifier (PID). Pro specifikaci EtherType v PID, OUI je nastaveno na 0x Protocol Identifier (PID) pole specifikuje typ protokolu následujícího PDU. Pro IP datagramy je přidělený EtherType nebo PID 0x Standardní velikost MTU pro IP členy v ATM síti je rozepsána v RFC 1626 a je definována na 9180 bytů. LLC/SNAP hlavička je 8 bytů; proto je standardní velikost ATM AAL5 PDU 9188 bytes. Možné hodnoty se nachází mezi bytů. Uživateli je umožněno měnit MTU velikost, ale všichni členové LIS musí být změněny, aby používali stejnou velikost. RFC 1755 doporučuje, aby všechny implementace podporovaly MTU velikost až do 64KB Routery A ATM Classical IP over ATM nepožaduje žádné změny do konvenční internetové sítě založené na routerech. Classical IP může být směrováno stejně jako klasické IP - pakety jsou forwardovány od odesílatele k routeru, a dále od routeru k routeru až dojdou ke svému cíli. Během cesty, IP hlavička, upper-layer protokol a data zůstanou vpodstatě nezměněna (s výjimkou jistých kontrolních polí a možného rozdělení zlomků do menších IP datagramů), dokud lower-level MAC layer zapouzdření nebude kompletně nahrazeno jiným typem hlavičky v každém router hopu. Protože IP navštěvuje ATM jako jiný typ subsítě (spolu s Ethernet, token ring, FDDI, frame relay, a WAN obvody), internetová síť v které jsou všechny tyto typy médií
9 promíchány, může být jednoduše včleněno ATM do páteře nebo do vysoce výkoné pracovní skupiny, která komunikuje se zbytkem sítě jako router. Uvnitř každé LIS, systém komunikují stanice jako point-to-point ATM VC(virtual connection). IP pakety jsou zapouzdřeny do AAL 5 PDU na hraně ATM sítě. ATM buňky v PDU jsou poté vyslány switch-switch přes ATM síť. Po příchodu do cíle (nebo na vzálený okraj) jsou znovu sestavena na IP paket. V IP pohledu, se ATM síť jeví jako jednoduchý hop, bez ohledu na počet ATM switchů Postup spojení Následující obrázek ukazuje krok za krokem postup, jak je uskutečněno ATM spojení v Classical IP over ATM síti. Když klient Client1 v LIS A chce poslat data klientovi Client2 ve stejné LIS, první IP paket poslaný klientem Client1 spouští žádost na ATMARP server. IP/ATM softwarový modul v klientovi Client1 posílá ATMARP_request požadavek na ATMARP server. ATMARP server se podívá na IP adresu klienta Client2 ve své tabulce a nalezne odpovídající ATM adresu. ATMARP server následně pošle nazpět odpověď klientovi Client1 pro srovnání ATM adresy. Klient Client1 poté použije právě získanou ATM adresu k vytvoření SVC přímo ke klientovi Client2. Když klient Client2 odpoví IP paketem ke klientovi Client1, spustí se také dotaz na ATMARP server. Obrázek 2: Classical IP spojení, Krok za krokem K vybudování spojení za použítí Classical IP over ATM, vysílací stanice (Client1) vyšle ATMARP_request na ATMARP server v LIS (1). Server srovná IP adresu přijmací stanice (Client2) se svou ATM adresou a vrátí ATM adresu vysílacího klienta client(2) Klient1 poté použije adresu k vybudování ATM spojení (3). Když Client2 přijme první paket, vyšle také ATMARP_request na server k nalezení lokace odesílatele (4). Jakmile server vrátí požadovanou adresu, oba klienti mohou komunikovat přímo bez dalšího zásahu ze strany serveru (5)
10 Když přijme ATM adresa klienta Client1, klient Client2 zjistí, že má volání od klienta Client1 (ATM adresa) a nemá vytvářet žádná jiná spojení. Jakmile je spojení známé pro oba klienty, komunikují klienti přímo přes SVC, za použití standartního protokolu nad IP. Stanice může vlastnit více jak jeden aktivní VC v čase. File server nebo server mohou vlastnit stovky spojení během krátké časové periody, v závislosti na množství klientů, které systém zpravuje. Spojení, které nejsou po specifikovaný čas využitá (standartně od 15 do 20 minut) jsou automaticky odstraněna (aby se nezatěžovaly síťové prostředky). Classical IP over ATM protokoly jsou určené pro práci uvnitř ATM LIS. V současnosti je snaha odstranit toto omezení, používají se k tomu dva přístupy pro komunikaci mezi dvěma LISy: přes router obejití routeru pomocí multiple LIS Aby mohly dvě ATM stanice v různých LISech komunikovat, musí být router v každé subsíti a ATMARP server v každé LIS. Multiple ATMARP servery nemusí být nutné, protože server bývá často konfigurován pro práci s více jak jednou LIS nezávisle. Když klient v jedné LIS zkouší poslat IP paket ke klientovi z jiné LIS, IP software vysílacímu klientovi oznámí, že cílová adresa je off-net a pošle paket na standartní gateway (router) v LISu. To spustí ATMARP_request k nalezení AT adresy routeru, doprovázenou call setupem od vysílacího klienta k routeru. Jakmile je přijmut IP paket od vysílacího klienta, router vyžádá ATMARP_request k nalezení ATM adresy příjmacího klienta. To nastaví volání k tomuto klientu.
11 Důsledek výše uvedené komunikace mezi koncovými stanicemi přes router je, že jsou vytvořeny dva VC přes ATM síť: jeden od vysílacího klienta k ATM rozhraní routeru druhý od routeru k přijmací stanici Vysílací stanice dělí IP pakety do buněk pro přenos přes ATM síť, aby byly znovu sestaveny v routeru. Router následně provede rozhodnutí kam poslat paket na základě informace získané z hlavičky IP paketu. Přerozdělí pakety pro poslání přes další VC k přijmacímu klientovi. Některé routery (někdy nazývané one-armed routery) mohou být nakonfigurovány pro směrování paketů do a z stejného ATM rozhraní. Takto uvažované routery zajistí bezpečné filtrování rozdílných částí sítě, jako mezi částí ATM sítě a WAN. Ale nejsou-li zvláštní bezpečnostní omezení, zprávci sítí mohou požadovat přednostně vysokou rychlost a nízké zpoždění ATM pro poskytnutí vyššího výkonu pro uživatele. Jedna cesta jak to provést za pomoci Classical IP je nakonfigurovat sdílený systém zdrojů (jako na file serveru), přes více jak jednu LIS. To znamená koncové stanice budou ve stejné LIS jako zdroje, které nejčastěji používají. Takovéto sítě umožňují obejít routery, eliminují zbytečné hopy paketů a poskytují vyšší výkonost. Tato velmi užitečná technika také dovoluje zprávcům sítě sdružovat aplikace do oddělených subsítí, každou s vlastní kvalitou služeb, prioritou a propustností Pohled do budoucnosti Ačkoli technologie Classical IP pracuje v současnosti dostatečně dobře, v budoucnosti představuje Classical IP subsíť potenciální omezení ATM v IP sítích, protože neexistuje obecný způsob pro přepínání provozu mezi IP subsítěmi nad ATM internetwork. To je považováno za problém, protože vzrůstající potenciál nabídky ATM služeb zprávy, redukce zpoždění a zvýšení propustnosti by tímto mohl být omezen. V současnosti nejméně dvě skupiny pracují na vývoji pokročilé technologie IP nad ATM. První skupina IETF se zaměřuje na zjištění jak směrovat IP nad většími skupinami, s vložením ATM, frame relay a SMDS. Další skupina ATM Forum's Multiprotocol Over ATM (MPOA) zabývající se hlavním problémem
12 přenosem složených protokolů (jako IP, IPX/SPX, Appletalk a další) nad ATM pomocí obejití routerů. Jedním z prvních výsledků činosti obou výše uvedených skupin je vytvoření cutthrough směrovacího schématu, pomocí kterého směrovací datbáze udržované v routerech jsou přístupné pro VC call setup. To obstarává optimální směrování nad ATM sítí. V součsnosti je diskutován návrh IETF NHRP-next hop routing protocol, který řeší lépe převod adres (požadavky řešení ATM adresování) než RFC 1577 ATMARP, adresa je předána z ATM routeru do ATM routeru dokud ATM adresa cíle IP adresa (nebo router na výstupu ATM sítě) není naučena. Další oblastí zájmu je IP multicast nad ATM. Existuje několik aplikací a protokolů, které dnes používají IP multicast.ačkoli ATM Forum LAN emulation (LANE) specifikace obsahuje multicast služby, RFC 1577 je nemá. IETF pracovní skupina nyní rozvíjí návrh pro multicast adress resolution protocol. 4. Použité materiály Specifikace RFC: Další odkazy: RFC Multiprotocol Encapsulation over ATM Adaptation Layer 5 RFC Classical IP and ARP over ATM RFC ATM Signaling Support for IP over ATM RFC Classical IP and ARP over ATM RFC Definitions of Managed Objects for Classical IP and ARP Over ATM Using SMIv2 (IPOA-MIB) Tutorial ATM : Classical IP - francouzsky Classical IP (RFC 1577) - holandsky Clasical IP over ATM Securing 'Classical IP over ATM Networks' Classical IP Over ATM: A Status Report Internet Encyclopedia Classical IP - rozdil od normal IP ATM_Glossary ATM Lexicon
Protokoly úrovně 3 nad ATM
Protokoly úrovně 3 nad ATM Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc Protokoly L3 nad ATM Přenos nativního protokolu přes ATM síť Přenos LAN přes ATM síť Používá IP adres (ne
VícePrincipy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VíceProjektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc
VLAN Projektování distribuovaných systémů Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc VLAN Virtual LAN Cíl rozdělení fyzicky propojených počítačů do skupin, které fungují tak, jako by nebyly fyzicky propojeny (na rozdíl
VíceFrantišek Potužník, ÚVT UK. Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1
ATM QoS v síti Pasnet František Potužník, ÚVT UK Pro VRS 99 František Potužník, ÚVT UK 1 Cíl přednášky přehledově podat možnosti využití technologie ATM (na základě praktických zkušeností získaných při
VíceMPLS MPLS. Label. Switching) Michal Petřík -
MPLS (MultiProtocol Label Switching) Osnova prezentace: Technologie MPLS Struktura MPLS sítě MPLS a VPN G-MPLS Dotazy 2 / 21 Vznik MPLS: Ipsilon Networks (IP switching) pouze pro ATM Cisco systems, inc.
VícePočítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
VíceRoutování směrovač. směrovač
Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceInternet a zdroje. (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec. Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu
Internet a zdroje (ARP, routing) Mgr. Petr Jakubec Katedra fyzikální chemie Univerzita Palackého v Olomouci Tř. 17. listopadu 12 26. 11. 2010 (KFC-INTZ) ARP, routing 26. 11. 2010 1 / 10 1 ARP Address Resolution
VícePočítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě pro V3.x Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SŠ IT a SP, Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz Model TCP/IP - IP vrstva 2 Obsah 3. bloku IPv4 záhlaví, IP adresy ARP/RARP, ICMP, IGMP,
VíceModel ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část
Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,
VícePočítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.
Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
Více4. Síťová vrstva. Síťová vrstva. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly.
4. Síťová vrstva Studijní cíl Představíme si funkci síťové vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Síťová vrstva Síťová vrstva zajišťuje směrování a poskytuje jediné síťové rozhraní
VíceArchitektura TCP/IP je v současnosti
Architektura TCP/IP - úvod Architektura TCP/IP je v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění TCP/IP user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé
VíceCCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
VícePřednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány
Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním
VíceSíťová vrstva. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
Síťová vrstva RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS
VíceSměrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.
Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se
Více3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl
3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva
VícePočítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007
Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.5
Počítačové sítě 1 Přednáška č.5 Osnova = Vlastnosti IPv6 = Adresování v IPv6 = Routovací protokoly pro IPv6 = Metody migrace mezi IPv4 a IPv6 Rozdíly IPv4 vs IPv6 = Větší adresní prostor = Řádově 100 000
Více12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování
12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které
Více5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly
5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a
Víceíta ové sít TCP/IP Protocol Family de facto Request for Comments
Architektura TCP/IP v současnosti nejpoužívanější síťová architektura architektura sítě Internet Uplatnění user-end systémy (implementace všech funkčních vrstev) mezilehlé systémy (implementace spodních
VíceRFC 2225 IP a ARP nad ATM
Analýza komunikačního protokolu RFC 2225 IP a ARP nad ATM Michal Špondr (xspond00) 29. dubna 2005 Obsah 1 Úvod 2 2 Nastavení podsítě IP 2 3 Formát IP paketu a jeho základní hodnoty pro IP MTU nad ATM 3
VíceProtokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF
IP vrstva Protokoly: IP, ARP, RARP, ICMP, IGMP, OSPF UDP TCP Transportní vrstva ICMP IGMP OSPF Síťová vrstva ARP IP RARP Ethernet driver Vrstva síťového rozhraní 1 IP vrstva Do IP vrstvy náležejí další
VícePřednáška 9. Síťové rozhraní. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 9
Přednáška 9 Síťové rozhraní. 1 Počítačové sítě Sítě jsou složité pro zjednodušení jsou řešeny po vrstvách ISO/OSI model od teorie k praxi příliš se neujal 7 vrstev TCP/IP model od praxe k teorii sada protokolů
VíceProtokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá :
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá : vrstvu fyzickou (standardy xxbasexxxx např. 100BASE TX) vrstvu datových spojů: Definice logického rozhraní specifikace IEEE 802.2 Specifikace
VícePropojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy
Propojování sítí,, aktivní prvky a jejich principy Petr Grygárek 1 Důvody propojování/rozdělování sítí zvětšení rozsahu: překonání fyzikálních omezení dosahu technologie lokální sítě propojení původně
VícePočítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP
Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceUživatelský modul. DF1 Ethernet
Uživatelský modul DF1 Ethernet APLIKAC NÍ PR ÍRUC KA POUŽITÉ SYMBOLY Použité symboly Nebezpečí Důležité upozornění, jež může mít vliv na bezpečí osoby či funkčnost přístroje. Pozor Upozornění na možné
VíceIPv6. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.
IPv6 RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové sít ě BI-PSI LS 2010/11,
Více3.17 Využívané síťové protokoly
Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.
VíceAktivní prvky: brány a směrovače. směrovače
Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VíceSAS (Single-Attachment Station) - s jednou dvojicí konektorů, tj. pro použití pouze na jednoduchém kruhu.
4.1.1 FDDI FDDI je normalizováno normou ISO 9314. FDDI je lokální síť tvořící kruh. Jednotlivé stanice jsou propojeny do kruhu. K propojení stanic se používá optické vlákno. Lidovější variantou FDDI je
VícePočítačové sítě internet
1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,
VíceSměrovací protokoly, propojování sítí
Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na :
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
VíceAktivní prvky: přepínače
Aktivní prvky: přepínače 1 Přepínače část II. Předmět: Počítačové sítě a systémy Téma hodiny: Aktivní prvky přepínače část II. Třída: 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART
VícePřepínaný Ethernet. Virtuální sítě.
Přepínaný Ethernet. Virtuální sítě. Petr Grygárek rek 1 Přepínaný Ethernet 2 Přepínače Chování jako mosty v topologii strom Přepínání řešeno hardwarovými prostředky (CAM) Malé zpoždění Přepínání mezi více
Více7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.
7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům
VíceVPN - Virtual private networks
VPN - Virtual private networks Přednášky z Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Virtual Private Networks Virtual Private Networks Privátní sítě používají pronajaté linky Virtuální
VíceNa cestě za standardem
Na cestě za standardem Matěj Grégr Vysoké učení technické v Brně igregr@fit.vutbr.cz 1 RFC = standard? Původně využíváno RFC 2026 Proposed Standard Draft Standard Internet Standard Zjednodušeno v RFC 6410
VíceSNMP Simple Network Management Protocol
SNMP Simple Network Management Protocol Vypracoval: Lukáš Skřivánek Email: skrivl1@fel.cvut.cz SNMP - úvod Simple Network Management Protocol aplikační protokol pracující nad UDP (porty 161,162) založený
VíceMODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ
MODELY POČÍTAČOVÝCH SÍTÍ V počátcích budování počítačových sítí byly sítě a technické prostředky těchto sítí od jednotlivých výrobců vzájemně nekompatibilní. Vznikla tedy potřeba vytvoření jednotného síťového
VícePočítačové sítě II. 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006
Počítačové sítě II 15. Internet protokol verze 6 Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 IPv6 nejnovější protokol, ve fázi testování řeší: vyčerpání adres zabezpečení (povinně
VíceZáklady topologie a komunikace sítí LAN
Sítě podle rozsahu Local Area Network LAN v jedné nebo několika sousedních budovách. V rámci budovy se používá strukturovaná kabeláž kombinují UTP kabely a optické kabely. Pro spojování budov se používají
VícePočítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI
Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International
VíceTechnologie MPLS X36MTI. Michal Petřík
Technologie MPLS X36MTI Michal Petřík Obsah 1 Seznámení s technologií...3 2 Historie a vývoj MPLS...3 3 Princip MPLS...3 3.1 Distribuce směrovacích tabulek MPLS...5 4 Virtuální sítě...5 4.1 MPLS Layer-3
VícePočítačové sítě IP multicasting
IP multicast mechanismus pro skupinovou komunikaci v IP vrstvě Zdroj vysílá jeden datagram, na multicast směrovačích se jeho kopie vysílají do větví multicast stromu Adresy typu D podpora IP multicastu
VícePočítačové sítě I 7. WAN, ATM. Miroslav Spousta, 2004
Počítačové sítě I 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2004 1 WAN Wide area network, rozlehlé sítě sériová linka, PPP X.25, Frame Relay ISDN STM (Synchronous Transfer Mode) používané v telekomunikacích ATM (Asynchronous
VíceMPLS Penultimate Hop Popping
MPLS Penultimate Hop Popping Jiří Otáhal (ota049) Abstrakt: Projekt má za úkol seznámit s funkcí protokolu MPLS Penultimate Hop Popping jejími přínosy a zápory při použití v různých aplikacích protokolu
VícePočítačové sítě Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7.
Protokoly, architektura Normalizace architektury otevřených systémů Referenční model OSI standard ISO 7498 r. 1983 7. Aplikační vrstva přístup ke komunikačnímu systému, k síťovým službám 6. Prezentační
VíceY36PSI IPv6. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29
Y36PSI IPv6 Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 1/29 Obsah historie, motivace, formát datagramu, adresace, objevování sousedů, automatická konfigurace, IPsec, mobilita. Jan Kubr - 7_IPv6 Jan Kubr 2/29 Historie
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceIPv4/IPv6. Ing. Michal Gust, ICZ a. s.
IPv4/IPv6 Ing. Michal Gust, ICZ a. s. www.i.cz Agenda IPv4 krátké zopakování Proč se zajímat o IPv6? V čem je IPv6 jiný? Možnosti nasazení IPv6 www.i.cz Třídy adres, privátní sítě, Class Leading bits Size
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceBEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF INFORMATION SYSTEMS BEZTŘÍDNÍ SMĚROVÁNÍ, RIP V2 CLASSLESS ROUTING, RIP V2 JIŘÍ KAZÍK JAROSLAV
VíceLadislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň
Ladislav Pešička KIV FAV ZČU Plzeň Offline Převézt vlakem disk 1TB z Plzně do Prahy Poslat poštovního holuba s flash diskem 16GB Online Přímá komunikace propojených počítačů Metalický spoj Optické vlákno
VíceAnalýza aplikačních protokolů
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 4 Analýza aplikačních protokolů Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Komunikace v datových sítích (X32KDS) Měřeno: 28. 4. 2008
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VícePočítačové sítě. Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/
Počítačové sítě Další informace naleznete na : http://cs.wikipedia.org http://dmp.wosa.iglu.cz/ Počítačová síť - vznikne spojením 2 a více počítačů. Proč spojovat počítače? Přináší to nějaké výhody? A
VíceProjekt VRF LITE. Jiří Otisk, Filip Frank
Projekt VRF LITE Jiří Otisk, Filip Frank Abstrakt: VRF Lite - použití, návaznost na směrování v prostředí poskytovatelské sítě. Možnosti řízených prostupů provozu mezi VRF a globální směrovací tabulkou.
VíceÚvod do síťových technologií
Úvod do síťových technologií, 30. Říjen 2014 Osnova - Co vás čeká Fyzická vrstva - Média Síťové vrstvy a zapouzdření MAC Adresa IP Adresa, sítě a masky Příklady komunikace Přehled síťových prvků (HW) Diskuze
VíceSeznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování:
Přednáška č.1 Seznámit posluchače se základními principy činnosti lokálních počítačových sítí a způsobu jejich spojování: Úvod Strukturovaná kabeláž LAN, WAN propojování počítačových sítí Ethernet úvod
VíceSPS Úvod Technologie Ethernetu
SPS Úvod Technologie Ethernetu SPS 1 2/2018 Y36SPS Přednášející i cvičící: Jan Kubr kubr@fel.cvut.cz,místnost E-414,(22435) 7504 SPS 2 2/2018 Y36SPS literatura Dostálek L., Kabelová A.: Velký průvodce
VíceObsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9
Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet
VíceHot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány)
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Moderní technologie Internetu Hot Standby Router Protocol (zajištění vysoké spolehlivosti výchozí brány) Abstrakt Popis jednoho z mechanizmů
VíceVoice over IP Fundamentals
přednáška pro studenty katedry elektroniky a telekomunikační techniky VŠB-TUO: Voice over IP Fundamentals Miroslav Vozňák Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky
VíceCARRIER ETHERNET MULTI POPIS SLUŽBY, CENY ZA PRODEJ, INSTALACI A SERVIS
CARRIER ETHERNET MULTI POPIS SLUŽBY, CENY ZA PRODEJ, INSTALACI A SERVIS 1 Úvod Velkoobchodní služba Carrier Ethernet Multi umožňuje vytvoření ethernetové sítě s centrálou (topologie bod-multibod). Velkoobchodní
VícePočítačové sítě II. 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě II 12. IP: pomocné protokoly (ICMP, ARP, DHCP) Miroslav Spousta, 2006 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 ICMP Internet Control Message Protocol doslova protokol řídicích hlášení
VíceCo je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod Současný stav IPv6
Co je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod Současný stav IPv6 Problémy IPv4 Vyčerpání IPv4 adres 4 slabiky = 4,3 miliard adres Méně než je populace lidí (6,1 miliard)
VíceTopologie počítačových sítí Topologie = popisuje způsob zapojení sítí, jejich architekturu adt 1) Sběrnicová topologie (BUS)
Počítačové sítě Je to spojení dvou a více uzlů (uzel = počítač nebo další síť), za pomoci pasivních a aktivních prvků při čemž toto spojení nám umožňuje = sdílení technických prostředků, sdílení dat, vzdálenou
VíceRoute reflektory protokolu BGP
SMĚROVANÉ A PŘEPÍNANÉ SÍTĚ Route reflektory protokolu BGP Jakub WAGNER Michal BODANSKÝ Abstrakt: Tato práce se zabývá testováním technologie route reflektorů na přístrojích firmy Cisco při dodržení podmínek
Vícee1 e1 ROUTER2 Skupina1
Zkouška POS - Vzorové zadání Jméno:... Os.číslo:... Maximální bodový zisk 55b, minimum 30b. Při dosažení 25-29b rozhoduje o uznání zkoušky ústní přezkoušení (další body se při ústní zkoušce nepřidělují).
VícePočítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva
Počítačové sítě 1 Přednáška č.4 Síťová vrstva Osnova = Síťová vrstva = Funkce síťové vrstvy = Protokoly síťové vrstvy = Protokol IPv4 = Servisní protokol ICMP ISO/OSI 7.Aplikační 6.Prezentační 5.Relační
VíceProtokol IP verze 6. Co je to IPv6. Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc.
Protokol IP verze 6 Projektování distribuovaných systémů Ing. Jiří Ledvina, CSc. Co je to IPv6 Architektura adres Plug and Play Systém jmenných domén Přechod IPv4 na IPv6 Problémy IPv4 Vyčerpání IPv4 adres
VíceObr ATM mele pakety různých protokolů do jedné standardní ATM buňky o velkosti 53 bajtů
4.1 ATM Protokol ATM má velké ambice. Jeho cílem je být univerzálním linkovým a síťovým protokolem. Jako síťový protokol umožňuje síťovým rozhraním používat celosvětově jednoznačné (globální) síťové adresy.
VíceJAK ČÍST TUTO PREZENTACI
PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI
Více1. Směrovače směrového protokolu směrovací tabulku 1.1 TTL
1. Směrovače Směrovače (routery) jsou síťové prvky zahrnující vrstvy fyzickou, linkovou a síťovou. Jejich hlavním úkolem je směrování paketů jednotlivými sítěmi ležícími na cestě mezi zdrojovou a cílovou
Vícemetodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování
metodický list č. 1 Internet protokol, návaznost na nižší vrstvy, směrování Cílem tohoto tematického celku je poznat formát internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování včetně návazných
VíceÚvod do RMON. The. Leaders, reducing the cost and complexity of RMON
Úvod do RMON R The Leaders, reducing the cost and complexity of RMON Co je RMON? Sonda RMON (Agent) Promiskuitně sleduje data na síti LAN, ke které je připojena Uživatelské PC Konsole pro řízení sítě (kontroluje
VíceSystémy pro sběr a přenos dat
Systémy pro sběr a přenos dat propojování distribuovaných systémů modely Klient/Server, Producent/Konzument koncept VFD (Virtual Field Device) Propojování distribuovaných systémů Používá se pojem internetworking
VíceRozdělení (typy) sítí
10. Počítačové sítě - rozdělení (typologie, topologie, síťové prvky) Společně s nárůstem počtu osobních počítačů ve firmách narůstala potřeba sdílení dat. Bylo třeba zabránit duplikaci dat, zajistit efektivní
VíceTelekomunikační sítě Úvod do telekomunikačních sítí
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Úvod do telekomunikačních sítí Datum: 8.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační
VíceVirtuální sítě 2.část VLAN
Virtuální sítě 2.část VLAN Cíl kapitoly Cílem této části kapitoly je porozumět a umět navrhnout základní schéma virtuálních lokálních sítí. Klíčové pojmy: Broadcast doména, členství VLAN, IEEE 802.10,
VíceMožnosti IPv6 NAT. Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079. Konfigurace... 3 Statické NAT-PT Ověření zapojení... 7
Možnosti IPv6 NAT Lukáš Krupčík, Martin Hruška KRU0052, HRU0079 Abstrakt: Tento dokument ukazuje možné řešení problematiky IPv6 NAT. Součástí je návrh topologií zapojení a praktické otestovaní. Kontrola
VíceObsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11
Věnování 11 Poděkování 11 Úvod 13 O autorech 13 O odborných korektorech 14 Ikony použité v této knize 15 Typografické konvence 16 Zpětná vazba od čtenářů 16 Errata 16 Úvod k protokolu IPv6 17 Cíle a metody
VíceTechnické požadavky na IP vrstvu rozhraní T-S pro tlkm. služby poskytující konektivitu ADSL/VDSL
Technická specifikace externí Účinnost od: 13.09.2018 Verze: 05.00 Platnost do: Strana 1 z 6 Bezpečnostní klasifikace: Účel: Specifikaci vyšších vrstev modelu rozhraní CPE připojitelného ke koncovému bodu
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Síťové vrstvy a protokoly Síťové vrstvy Fyzická vrstva Lan,
VíceStandardizace Internetu (1)
Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,
VícePočítačové sítě I. 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2005 <qiq@ucw.cz>, http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/
Počítačové sítě I 7. WAN, ATM Miroslav Spousta, 2005 , http://www.ucw.cz/~qiq/vsfs/ 1 WAN Wide area network, rozlehlé sítě sériová linka X.25, Frame Relay telefonní linka, ISDN PDH (Plesiochronous
VíceDHCP. Martin Jiřička,
DHCP Dynamic Host Configuration Protocol Historie Internet System Consortium odvozeno z BOOTP, rozšiřuje ho nástup s rozvojem sítí rozdíly v konfiguraci přidělování IP BOOTP statické DHCP dynamické (nejen)
VícePOČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1
Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu
VícePrůzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik.
Průzkum a ověření možností směrování multicast provozu na platformě MikroTik. K. Bambušková, A. Janošek Abstrakt: V této práci je popsán základní princip multicastů, následuje popis možností použití multicastů
VíceVirtální lokální sítě (VLAN)
Virtální lokální sítě (VLAN) Virtuální LAN slouží k logickému rozdělení sítě nezávisle na fyzickém uspořádání. Lze tedy LAN síť segmentovat na menší sítě uvnitř fyzické struktury původní sítě. Druhým důležitým
VíceTelekomunikační sítě WAN sítě
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě WAN sítě Datum: 22.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě ts_120222_kapitola4
Více