Příloha č. 3 Zprávy za rok 2008 k projektu SPII2f1207. Návrh konceptu informačního působení v oblasti odpadového hospodářství

Transkript

1 Příloha č. 3 Zprávy za rok 2008 k projektu SPII2f1207 Návrh konceptu informačního působení v oblasti odpadového hospodářství V Praze dne:

2 Obsah: 1. Úvod a cíle koncepce Souhrn zjištěných poznatků z výzkumu CEMC a MARKENT, s.r.o Návrh koncepce (strategie) informačního působení v oblasti OH: Návrh prací pro rok 2009: Přílohy

3 1. Úvod a cíle koncepce Návrh konceptu informačního působení v oblasti odpadového hospodářství vznikl na základě výsledků výzkumu, které prováděli nezávisle dvě společnosti CEMC a MARKENT, s.r.o. CEMC se zaměřil na dotazníkové šetření v rámci profesních sdružení, a to jmenovitě na AMSP ČR (Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR) a SČMVD (Svaz českých a moravských výrobních družstev). MARKENT, s.r.o. se zaměřil na výzkum přímým dotazováním subjektů do 25 zaměstnanců. v definovaných činnostech (CZ-NACE). Cílovou skupinou byli sice živnostníci živnostenský odpad, avšak podařilo se takto získat názorový přehled také od malých a středních podniků vč. podniků velkých. To nám umožnilo posoudit případné odlišnosti v přístupu k informačnímu působení v závislosti na velikosti subjektu. Výsledky výzkumu jsou shrnuty v bodě 2 tohoto návrhu konceptu informačního působení. Mezi respondenty lze vypozorovat shodné (podobné) i také odlišné rysy. Domníváme se, že efektivní koncept je takový, který se nezaměří pouze na primární cílovou skupinu (tj. do 25 zaměstnanců), nýbrž zaměří se i na malé a střední podniky, velké podniky. Každá cílová skupina představuje určité specifikum, ke kterému je nutno při formulaci konceptu přihlížet. To je důvod, proč navrhujeme tento koncept jako soubor více nástrojů informačního působení. Mezi hlavní cíle informačního působení patří zejména zvýšení povědomí cílové skupiny z pohledu legislativy odpadového hospodářství, správná praxe a snižování množství odpadů. Pevně věříme, že informační působení povede ke snížení dopadů vznikajících odpadů u cílové skupiny na životní prostředí a dále celkový koncept povede k naplnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Návrh konceptu informačního působení je zaměřen na obsah a formu předávání informací, včetně bližší specifikace poskytovatele informací. Cílem celkové navrhované koncepce je vytvořit podnikatelům efektivní komunikační nástroje v oblasti informací odpadového hospodářství, které musí splňovat následující kritéria (parametry): - vycházet z potřeb cílové skupiny - přinos přidané hodnoty - snadná dostupnost informací - srozumitelný jazyk - ekonomicky nezatěžující - aktuálnost publikovaných informací - reflexe na změny v odpadovém hospodářství - využití inspirativních příkladů - oboustranná komunikace 3

4 2. Souhrn zjištěných poznatků z výzkumu CEMC a MARKENT, s.r.o. A) Interpretace výsledků výzkumu odpadů mezi členy AMSP ČR: V rámci výzkumu byl získán názor od malých podniků a živnostníků přes střední podniky až po podniky velké. Z pohledu vyhodnocení bylo nutné podniky rozdělit do tří kategorií: Kategorie A: do 25 zaměstnanců Kategorie B: od 26 do 399 zaměstnanců Kategorie C: nad 400 zaměstnanců Významnost odpadů. Množství odpadů je závislé na velikosti společnosti a předmětu podnikání. Z výzkumu vyplynulo, že významnost odpadů roste s velikostí podniku. U větších podniků lze již předpokládat ustanovení odpovědné osoby (útvaru) za životní prostředí (případně se jedná o kumulovanou funkci). Tito pracovníci (útvary) se věnují problematice odpadového hospodářství čili dochází k objektivnější informovanosti vedení a většímu povědomí všech ostatních zaměstnanců. Významnost pro kategorii A byla 23% a oproti tomu v kategorii C byla významnost 80%. Ekonomické souvislosti odpadů. V této oblasti lze využít analogii z pohledu významnosti odpadů pro podniky. Více odpadů znamená větší finanční zatížení a více odpadů vzniká u větších společností. Klíčovou roli z pohledu analýzy finančních ztrát bude i v tomto případě hrát ustanovení odpovědné osoby za odpady (útvaru) případně uvědomělý management menších společností. Taktéž výsledky mají stoupající tendenci ve vztahu k velikosti podniku tj. kategorie A 41%, kategorie B 74% a kategorie C dokonce 100%. Prevence vzniku odpadů. Prevence představuje pro všechny kategorie významnou činnost kategorie A 73%, B 92% a C 100%. Nabízí se využít tento potenciál ve vzdělávacím procesu ve formě případových studií, které jsou součástí řešení tohoto projektu. Znalost elementárních právních povinnostní jsme ověřovali na otázce, která byla zaměřena na předávání odpadů oprávněné osobě. Kategorie podniků B i C dosáhly velmi výborného výsledku tj. 89% resp. 100%. Kategorie podniků A dosáhla pouze 50% což je na jednu stranu pozitivní zjištění a na druhou stranu bude dobré se na tuto oblast zaměřit při informačním působení. Manipulace s odpady. Malé společnosti (kategorie A) ve většině případů neřeší odvoz odpadů přímo se svozovou společností, ale využívají nádoby na odpad poskytnuté v rámci nájemního vztahu. Kategorie společností B i C převážně mají smlouvy se svozovými společnostmi (96% resp. 100%). Společnosti kategorie B (64%) a C (100%) prodávají odpad jako druhotnou surovinu. Malé společnosti kategorie A tuto formu téměř nevyužívají (14%). Burza odpadů zůstává u kategorie podniků A i B nevyužita a naproti tomu velké podniky kategorie C burzu využívají ze 40%. Recyklace odpadů je u všech kategorií na vysoké úrovni A (59%), B (70%) a C (80%). Tyto výsledky potvrzují náš předpoklad, že u malých organizací je produkován široký sortiment odpadů o malém množství, což je nepříznivá konstalace pro standardně doporučované odpadářské koncepty. U velkých organizací je situace příznivější,

5 množství odpadů se zde ve vztahu k sortimentu zvyšuje, což zakládá ekonomický základ pro prevenci a postupům zajišťujícím vyšší využití odpadů. Informační podpora. Mezi oblastmi, na které by se měly zaměřit informace, nalezneme oblasti poměrně shodně preferované nezávislé na velikosti společnosti a i oblasti, které jsou preferované v závislosti na velikosti podniku. Mezi nejvíce společně preferované oblasti patří praktická doporučení, týkající se nakládání s odpady, povinnosti vyplývající z právních předpisů a informace o možných postizích. Rozdílný názor sdílejí společnosti v oblasti metod předcházení vzniku odpadů, kde kategorie podniku A dosahuje pouze 50% zájem o tyto metody, oproti kategorii C, která dosahuje až 100% zájmu. Oblast informací zaměřující se na informace o odpadových firmách a termínech svozu odpadů je důležitější pro podniky kategorie A (73%), naproti tomu pro podniky kategorie C jsou tyto informace důležité pouze z 20%. Informace zaměřené na využití ekologického značení při podnikání považují podniky shodně ze 60% za důležité. Tato část analýzy naznačuje jistý potenciál možného informačního působení, případně zavedení hmotné či jiné zainteresovanosti ze strany svozových firem a obcí vůči malým společnostem kategorie A. Forma vzdělávání. Všechny skupiny organizací upřednostňují průběžnou informaci sdílenou elektronicky, na druhém místě pomyslného žebříčku jsou oceňovány odpovědi odborníků na praktické dotazy. Ideální způsob distribuce informací (informačního působení) se jeví za pomoci internetového serveru, který se bude věnovat problematice odpadů. Za výše uvedenými způsoby se umístila sbírka zákonů, která je významným informačním zdrojem u všech kategorií organizací, nicméně všechny předchozí způsoby nabízí pro cílovou skupinu zřejmě větší komfort. Forma vzdělávání jako sbírka zákonů je vhodná pro velké podniky (týká se jich více právních povinností, mají k dispozici interního nebo externího odborníka, který právní předpisy analyzuje). Kurzy a semináře dosahují poloviční obliby u mikropodniků v porovnání s velkými podniky (největší rozdíl v preferencích). Tématicky zaměřené semináře preferují respondenti před vzdělávacím kurzem. Vydaná publikace by si našla své příznivce pokud bude sbírat poznatky z preferovanějších informačních kanálů. Na posledním místě skončil e-learning a informační CD. Toto je poměrně překvapivé zjištění uvážíme-li, že respondenti vlastně preferují komfort představující minimální úsilí a minimální ztrátu času v době, která jim nejvíce vyhovuje. Zejména e-learning těmto představám významně vychází vstříc. Propad e-learningu si vysvětlujeme tím, že s touto formou mají respondenti minimální zkušenost. Důvěra zdrojům. Jako důvěrný informační zdroj se respondentům jeví orgány státní správy a samosprávy (MŽP, kraje a obecní úřady); důvěra v průměru okolo 80 %. Tato informace je důležitá z pohledu distribuce a získávání informací pro potřeby informačního působení v oblasti odpadů. 5

6 B) Interpretace výsledků výzkumu odpadů mezi členy SČMVD: Většina organizací tj. 2/3 družstev považuje odpad za významný faktor, který ovlivňuje jejich podnikání. Na vyjádření finančních ztrát z pohledu odpadů pracovalo 88% družstev. U dotazovaných organizací předpokládáme ustanovení odpovědné osoby za ekologii (zásadní rozdíl oproti společnostem do 25 zaměstnanců). Tento fakt je určitou garancí, že problematice odpadů je věnována určitá pozornost. Prevence vzniku odpadů je jednou ze základních činností družstev na poli ochrany životního prostředí. Prevencí se zaobírá celých 88% družstev. Prevence je zaměřena zejména na dodržování technologické kázně a třídění odpadů. Tyto faktory vytvářejí příznivé podmínky pro využití odpadů jako druhotné suroviny (88 % družstev) a nebo pro samotnou recyklaci (48% družstev recykluje). Prevenční činnost družstev představuje významný vzdělávací potenciál v podobě správné praxe pro ostatní organizace. Z výzkumu dále vyplynulo, že nikdo z družstev nevyužívá pro prodej vzniklých odpadů tzv. burzu odpadů. V souvislosti s tímto zjištěním je nutné konstatovat, že při prodeji mimo burzu odpadů pravděpodobně nebude dosažena optimální cena výkupu. Při položení otázky na jaké oblasti by se měly zaměřit informace o odpadech jsme získali následující odpovědi: 96% získala praktická doporučení týkající se nakládání s odpady a 92% by rádo získávalo informace týkající se povinností, které vyplývají z právních předpisů. Další významné informace, které podniky potřebují jsou metody předcházení vzniku odpadů. Forma vzdělávání by dle respondentů měla vypadat takto (seřazeno sestupně dle preferencí): dotazy z praxe a odpovědi odborníků (92%), tématicky zaměřené semináře (84%), průběžná elektronická informace (80%), internetový portál (76%), sbírka zákonů (76%), publikace (68%), účast na vzdělávacím kurzu (68%), průběžná informace časopis (68%) a na posledních místech se umístily e-learning (20%) a kurz na CD (16%). Dle našeho názoru i v této skupině lze internetovým portálem postihnout významnou část preferovaných forem vzdělávání. Rovněž i zde platí závěry, týkající se e-learningu učiněné u předchozí skupiny. I v tomto případě respondenti preferují komfort přístupu k informacím za minimálního úsilí a minimálních časových nároků. Jako důvěryhodný informační zdroj se respondentům jeví orgány státní správy a samosprávy (MŽP, kraje a obecní úřady důvěra v průměru okolo 80%). Pouze SČMVD předčil naše očekávání a získal 96% důvěru. Tato informace je důležitá z pohledu distribuce a získávání informací pro informační působení v oblasti odpadů. Je zřejmé, že SČMVD se touto oblastí zabývá a aktivně působí ve vztahu k organizacím. Pokud bude vytvářen informační server na podporu praxe, bude nezbytné jej propojit na příslušná zájmová sdružení. 6

7 C) Interpretace výsledků výzkumu odpadů MARKENT, s.r.o. Výzkum byl zaměřen na živnostníky (do 25 zaměstnanců) a rozdělen do jedenácti skupin tj.: drobná výroba, prodej a servis automobilů, markety, ubytování a stravování, doprava, úřady, školy, zdravotní a sociální zabezpečení, nakládání s odpady, sportovní zařízení a pěstování rostlin. Dle výsledků výzkumu lze konstatovat, že živnostenský odpad je především charakterizován směsným odpadem, který vzniká u všech skupin. A dále každá skupina je charakteristická určitým druhem odpadů. Například skupina prodej a servis automobilů jsou to oleje, absorpční činidla a filtry atd. a například úřady jsou charakteristické odpadem jako je papír, plasty sklo, vyřazená osvětlovací technika apod. Z tohoto pohledu bude nutné informace pro tyto skupiny diferencovat. Zájem skupin o informace, týkající se nakládání s odpady jsou ve srovnání s výsledky výzkumu prováděného CEMC diametrálně rozdílné. Skupiny mají minimální zájem o informace, týkající se nakládání s odpady. Hodnoty se pohybují od 0% do 13%. Výjimku tvoří úřady 25%, školy 31%. Tyto hodnoty jsou pro nás překvapující zejména u živnostníků zaměřených na nakládání s odpady. Zde bude nutné informační působení orientovat zejména na ekonomické souvislosti spojené s odpady, čili informační působení musí živnostníkům přinést nový rozměr poznání. Skupiny hodnotily dostatek informací u vybraných oblastí. V této oblasti se jednotlivé skupiny shodly, že mají zejména dostatek informací z pohledu povinností, které vyplývají z právních předpisů a dále mají dostatek informací v oblasti nakládání s nebezpečným odpadem a praktická doporučení, týkající se nakládání s odpadem. Za problematické respondenti označují informace, týkající se plánu odpadového hospodářství, způsobu dalšího zpracování odpadů, školení či seminářů věnovaných problematice nakládání s odpadem, způsobům dalšího zpracování odpadů a aktuální legislativě. Preferovaný způsob informování o nakládání s odpadem. V tomto ohledu se jednotlivé skupiny shodly, až na skupinu pěstování rostlin, že informace by měly být distribuovány pomocí ové zprávy anebo umístěny na specializovaném odpadovém portálu. Skupina pěstování rostlin naproti tomu preferuje tisk a letáky společně s em. Způsob, který se nejeví jako ideální dle respondentů jsou především osobní dopisy, rozhlas, TV a informace od kolegů z jiných firem. V této oblasti vidíme významný společný rys s výzkumem CEMC. V oblasti důvěryhodnosti informací o odpadech a ŽP získaly významné postavení státní orgány a místní samospráva. Toto postavení je shodné s výsledkem výzkumu CEMC. Rozdílné je to, že nejvíce důvěryhodnosti však získali zpracovatelé odpadů a svozové firmy. Domníváme se, že by bylo proto vhodné v oblasti informačního působení s těmito organizacemi úzce spolupracovat. 7

8 3. Návrh koncepce (strategie) informačního působení v oblasti OH: Nástroje informačního působení jsou navrženy jako soubor několika nástrojů tak, aby by byl účinek koncepce co nejefektivnější. V rámci koncepce nelze spoléhat pouze na jeden zdroj (nástroj), ale musí být zajištěna součinnost více nástrojů, které osloví celkově cílovou skupinu. Základním kamenem koncepce je nový specializovaný internetový portál. Internetový portál je dle výzkumů dobře hodnocené médium, které svým uživatelům nabízí snadný přístup k odborným informacím o odpadovém hospodářství a dále, co je důležité, umožňuje uživatelům poskytnout další služby (nástroje), které byly též velmi kladně preferované ve výzkumu (tj. ové informace, dotazy odborníkům aj.). Aby portál splnil očekávání, musí mít profesionální zázemí, tj. zázemí, které jednak zajistí trvalou redakci např. výběru aktuálních informací, zajistí spolupráci s předními odborníky a umožní vyhledávat případové studie atd. a také zajistí technickou stránku procesu informování moderními prostředky. Ideální by bylo spojení portálu s profesními sdruženími a také s redakcemi odborných časopisů, případně jejich servery. A) Základní článek informačního působení by měl být - Internetový specializovaný portál (dále ISP). Internet je všeobecně dostupné médium a mezi podnikateli již nepostradatelný pomocník. Portál lze vybavit různými specializovanými funkcemi, které naplní požadovaná kritéria pro efektivní komunikační nástroj v oblasti odpadového hospodářství. Zdrojem informací pro ISP musí být odborníci a zejména orgány státní správy a samosprávy, které v průzkumech dle respondentů oplývají velkou důvěrou mezi podnikatelskou sférou. Cílové skupiny: - živnostníci - malé a střední podniky - velké podniky - státní správa - samospráva - běžní uživatelé Základní požadavky ISP: - individuální a snadno zapamatovatelná doména - postavení na moderním redakčním systému - ustanovení redakce (odborné personální zajištění) - moderní funkce - přehlednost - uživatelsky příznivé a intuitivní ovládání - hodnotný informační obsah - individuální účty uživatelů - postupné profilování dle oborů (NACE) - dobrý marketing portálu 8

9 Přehled obsahové stránky ISP: Informační a zpravodajský blok: - přehled aktuálních právních předpisů - výklady právních předpisů - příklady dobré a špatné praxe - zapojení se do připomínkové řízení - check list právních povinností - přehled oprávněných osob k převzetí odpadů - mapa zařízení pro využití odpadů - burza odpadů, aukce - průběžná evidence odpadů - přehled vzdělávacích akcí - termíny plnění zákonných požadavků - spolupráce s ČTK, odbornými periodiky a weby - vzory dokumentů - fotogalerie, videogalerie - katalog odpadů - další.. Odborník na mušce: - on-line diskuze s odborníkem - zadávání dotazů předem - spolupráce s MŽP, kraje a ČIŽP - archiv Poradenský blok: - možnost položení otázky - databáze dotazů dle klíčových slov Diskusní bloky: - diskuse na aktuální témata mezi uživateli - výměna zkušeností Dobrovolné aktivity: - přehled existujících nástrojů - popis jednotlivých nástrojů (zaměření, využití, příklady) - hodnocení potenciálu DA ve vlastním podniku - kontakty na specialisty Vzdělávací blok: - e-learning - přehled ostatních vzdělávacích akcí Další funkce: - odkazy - ankety - náměty - výzvy podpor (EU, MŽP..) - novinky na - další. 9

10 B) Informační kampaně (dále IK): Druhým nástrojem pro informační působení v oblasti OH by měly být informační kampaně. Cílem IK je celková osvěta podnikatelů i občanů. IK upozorňují na daný zákonný požadavek (soubor požadavků) v oblasti OH. Z počátku je nutné kampaň zaměřit na samotný Internetový specializovaný portál. Koordinátor: MŽP (odborná skupina) Spolupráce s : ostatní aparát státní správy a samosprávy, ČIŽP, Regionální poradenská a informační místa, neziskový sektor, profesní sdružení, zpracovatelé odpadů, svozové společnosti Cílová skupina: podnikatelský sektor Forma: media (tisk a web), leták (obecní úřady, kraje ), semináře. Hlavní informační kampaň: Internetový specializovaný portál (ISP) Témata: MŽP Perioda: 2x až 4x /rok C) Jednouchý informační leták (brožurka). Cílem je ozřejmit podnikatelům jeho základní povinnosti v oblasti odpadové hospodářství. Informace by měly být srozumitelně podané a dále blíže specifikovány na Internetovém specializovaném portálu a dále podporovány informační kampaní. Koordinátor: MŽP (odborná skupina) Spolupráce s : státní správa a samospráva, ČIŽP, svozové společnosti, zpracovatelé odpadu Cílová skupina: živnostník (podnikatelský sektor) Forma: leták (brožurka do 20 stran formátu A5) Dostupnost: živnostenské odbory (obecní úřad), elektronicky na ISP, czechpoint, regionální poradenská a informační centra D) Vzdělávací aktivity (série odborných seminářů): Témata: základní kurz (získání elementární znalostí v OH určeno pro živnostníky) specializované kurzy pro odpadové hospodáře administrativa v OH dobrá a špatná praxe otázky a odpovědi a další Organizátor: pověřená města MŽP, environmentální centra Lektoři: odborníci na dané téma Cílová skupina: podnikatelský sektor Časová dotace: max. jednodenní seminář Perioda: dle potřeby avšak min. vypsání termínů 2x / rok 10

11 E) Regionální poradenská a informační místa pro odpady Funkce: poradenství, distributor tištěných informací (leták, publikace apod.) Organizátor: SFŽP F) HOT LINE odborník na telefonu Odborný pracovník, který dokáže okamžitě reagovat na dotazy. Organizátor: MŽP ISP: archiv dotazů, propojení Dostupnost linka: 8 hod /den 4. Návrh prací pro rok 2009: Pro rok 2009 doporučujeme následující aktivity: 1. Koncepce, popř. zkušební provoz internetového specializovaného portálu. 2. Návrh, popř. tisk a distribuce informačního letáku (brožury). 11