Seminární práce. Stavba ročního tréninkového plánu. (srovnání rozdílného pojetí) A, A.A. LEBEDA DŽUDO ( TECHNIKA CHVATŮ )

Transkript

1 Školení trenérů juda III.třídy 2014 Seminární práce Stavba ročního tréninkového plánu. (srovnání rozdílného pojetí) A, A.A. LEBEDA DŽUDO ( TECHNIKA CHVATŮ ) B, SKRIPTA ČESKÉHO SVAZU JUDA Marek Zdeněk

2 A, A.A. LEBEDA DŽUDO. Plánovité činnosti musí odpovídat přesně stanovené časové úseky, proto jsme si kalendářní rok přihlížejíce ke sportovnímu (soutěžnímu) kalendáři a potřebám našeho sportu rozdělili na tři období : 1. Období přípravné září až prosinec 2. Období hlavní leden až květen 3. Obdobní přechodné červen až srpen Úkolem přípravného období je připravit oddíl a jeho členstvo na soutěže hlavního období, přičemž pro všechny judisty, s výjimkou začátečníků, bude výborným prostředkem této přípravy účast na těch nižších soutěžích, které se u nás obvykle pořádají právě v tomto období, aby jimi nebylo zatěžováno období hlavní, které má soutěží více než dostatek. Účast i na nejnižších soutěžích je však vázána určitými podmínkami; špičkoví závodníci, kteří mají právo startovat téměř ve všech soutěžích, mohou nižších soutěží např. velkých cen využívat jako nejcennějšího prostředku příprava na nejvyšší soutěže hlavního období. Úkolem hlavního období je účast na nejvyšších soutěžích našich i zahraničních a trénink, jímž mají být zachovány a zdokonaleny podmínky pro to, aby tato účast byla co nejúspěšnější. Úkolem přechodného období je odpočinek po námaze předchozího hlavního období, přičemž tu má být uvážlivě využito vhodné kombinace odpočinku aktivního a pasivního. Toto rozdělení kalendářního roku se týká jen částečně špičkových závodníků,z nichž jsou vybíráni reprezentanti. Tito jedinci postupují podle individuálních plánů. Podívejme se nyní, jak budeme podle tohoto plánu postupovat při práci se širokou základnou začínajících a pokračujících nováčků.. Počítáme-li pro každý kurs dvě cvičební jednotky v týdnu, bude náš rok v číslech vypadat takto : 1. Přípravné období začíná měsícem září a vlastně končí prosincem alespoň pokud jde o nácvik, protože nejpozději začátkem ledna každého roku by měly být zkoušky. Začátkem školního roku v září není ještě nácvik intenzivní a druhá polovina prosince je narušena svátky vánočními. Budeme pro jistotu počítat raději jen s 15 týdny, což znamená 30 cvičebních jednotek. Tato doba by nám měla postačit k nacvičení nových chvatů. V lednu pak si celou

3 probranou látku nejvýše už jen zopakujeme a budeme zkoušet, pokud to nestihneme už koncem prosince. 2. Hlavní období začíná lednem a končí květnem, což znamená 17 týdnů a tedy 34 cvičebních jednotek. 3. Přechodné období začíná červnem a končí srpnem, tedy 13 týdnů a 26 cvičebních jednotek. A teď se podívejme na jednotlivá období poněkud podrobněji. Opakuji, že jako celý tento plán, je to jen vzor, který si každý trenér musí upravit podle místních podmínek. Přípravné období 1. První (necelý) týden měsíce září bude věnován sezvání všech zájemců, kteří se přihlásili během předchozích období, získání propagačními vystoupeními, utkáními a jinými akcemi oddílu. Tito noví zájemci budou tvořit kurs A. V prvním týdnu s nimi bude proveden informativní pohovor a bude jim představen vybraný cvičenec některého vyššího kursu, který je pověřen jejich vedením. V druhém týdnu tohoto měsíce pak bude zahájen pravidelný výcvik, který potrvá až do poloviny prosince. 2. Poslední dva týdny prosince jsou již poznamenány vánočními svátky. Cvičení bude věnováno jen opakování probrané látky, popřípadě zkouškám. 3. První dva týdny v lednu budou věnovány celkovému opakování a zkouškám. Zbývá tedy pro nácvik 30 cvičebních jednotek, kterých v jednotlivých kursech využijeme takto : 17 cvičebních jednotek bude věnováno nácviku pádů a sawaki. 13 cvičebních jednotek bude věnováno nácviku chvatů, přičemž musí být dodržována zásada, že každou cvičební jednotku smí být probrán jen jeden nový chvat, s výjimkou chvatů na zemi, který budou probrány v kombinaci s chvaty v postoji, aby si cvičenci poněkud odpočinuli od pádů. hlavní části..tento učebně metodický plán práce dává každému trenérovi dostatečnou volnost, přičemž předpokládáme, že vedoucí oddílů,kterým takto projevujeme naprostou

4 důvěru, si budou počínat tak, jako bychom si na jejich místě počínaly my popřípadě ještě lépe Hlavní období 1. Všestranná tělesná příprava ( vytrvalost, rychlost, postřeh, obratnost, síla, speciální přípravná cvičení juda, hry atd.) 2. Prohlubování a zdokonalování techniky a taktiky boje 3. Zdokonalování zápasových chvatů a protichvatů 4. Úprava zápasových chvatů a protichvatů pro soupeře rozdílných typů 5. Randori 6. Tréninkový zápas 7. Utkání a soutěže Přechodné období 1. Doplňkové sporty 2. Nácvik a plnění disciplín odznaku zdatnosti 3. Gymnastika všestranná průprava 4. Teoretické studium 5. Detailní nácvik sebeobrany podle plánu oddílu 6. Propagace juda, příprava náboru nového členstva a zakládání nových oddílů. B, SKRIPTA ČESKÉHO SVAZU JUDA - modernější pojetí Hovoříme-li o potřebě plánovité přípravy, máme na mysli promyšlený a efektivní způsob tréninku, který přináší výsledky. V určitém období byla plánována a ukazateli svázána téměř každá činnost sportovce, což u řady trenérů potlačovalo jejich tvůrčí schopnosti. Poté se plánování a evidence téměř zavrhlo - což je druhý extrém -

5 avšak tvořivost v přípravě závodníků se příliš nezvýšila. V optimální míře je plánování nezbytné, a to již od etapy základní přípravy. Trenér musí znát své cíle a obsah tréninku nejen na určité období, ale i na každé tréninkové jednotce. Způsob plánování muže být různý a je do značné míry závislý na trenérovi, jaký význam této činnosti přikládá. I jednoduchý plán je však účinnější, než nesoustavnost a trvalá improvizace. Z hlediska délky období existuje plán dlouhodobý, střednědobý a roční. Roční plán je rozpracován do plánu mezicyklů a plánu mikrocyklů (obvykle mikrocykly korespondují s týdny), až na plán na jednotlivé tréninkové jednotky. Praxe ukázala, ze plány dlouhodobé až roční by měly obsahovat hlavní úkoly a odborný odhad obecných tréninkových ukazatelů. Ostatní ukazatele tréninku je lépe plánovat až před daným tréninkovým obdobím a je třeba zde brát ohled na aktuální stav trénovanosti závodníka a jeho schopnost tréninkový plán plnit. Trenér však musí být schopen reagovat na současný stav připravenosti závodníku a je-li to ku prospěchu přípravy jej operativně změnit. Roční plán Sportovní příprava je plánována se zaměřením na splnění dílčích cílů (dlouhodobé cíle jsou v plánu dlouhodobém a střednědobém). Při sestavování plánu vycházíme z těchto informací: termínový kalendář soutěží stav obecné trénovanosti a speciální výkonnosti závodníka schopnost plnění plánovaných úkolů v uplynulém období materiální, časové a další předpoklady k zajištění kvalitní sportovní přípravy Vlastní sportovní přípravu realizujeme těmito prostředky: tréninkový proces, včetně výcvikových táborů kontroly trénovanosti - motorické a jiné testy kontrolní starty v soutěžích

6 Plán mezocyklu Mezocyklus je kratší období a skládá se ze 2-6 týdenních mikrocyklů. Obvykle celý rok rozdělíme na cca 13 mezocyklů. Zde jsou již respektována tréninková období (přípravné, hlavní a přechodné) a plán je sestaven jak v obecných, tak i speciálních tréninkových ukazatelích. Jsou zde určeny i termíny provádění motorických i speciálních testů, lékařských prohlídek apod. Plán týdenního mikrocyklu Pro zpracování i evidenci plnění týdenního plánu je možné použít formuláře viz tabulka č. 4. Časový objem vychází z celkového plánu mezocyklu. Při sestavování plánu je třeba dbát na obecně platné zásady, včetně respektování zvláštnosti přípravy dětí, mládeže a žen. Obsah, objem a intenzita tréninku je určována věkem a úrovní vyspělosti sportovců, probíhajícím výcvikovým obdobím, cílem a záměrem přípravy a časovým zařazením týdne v tréninkovém období. Plán tréninkové jednotky Zde trenér rozpracovává zaměř tréninku do jednotlivých tréninkových prostředků, dávkování, odpočinek apod. Nesmí však vytvořit takový systém, který by nevytvářel prostor pro individuální a tvořivý přístup k jednotlivým závodníkům. Současně nesmí potlačovat díky plánu individualitu a tvůrčí schopnosti závodníka. Vlastní plánování je nepřetržitý proces, jehož cílem je vedle obecně platného požadavku všeobecného rozvoje osobnosti sportovce také rozvoj individuálně maximální speciální výkonnosti závodníka v jeho optimálním věku. Dobrý trenér si ve vlastním zájmu vede evidenci tréninkového procesu. Samozřejmostí je evidence docházky, základní osobní i výkonnostní údaje o závodnících, stálá kontrola průkazů juda a tréninkový plán. Je vhodné, a úspěšný trenér si je toho vědom, vést evidenci účinnosti tréninkového procesu. Znamená to mít k dispozici dostatek informací o přípravě jednotlivých závodníků (objem a intenzita tréninku, obsah tréninku, absence pro zranění, nemoc apod.), které spolu s vyhodnocením sportovního výkonu a motorických a speciálních testu podají obrázek o kvalitě přípravy. Současně jsou tyto informace vodítkem pro

7 stavbu a úpravu tréninkového plánu na další období. Prostředky dokumentace tréninkového procesu Úroveň evidence je závislá na tom, jaký význam této činnosti trenér přikládá. Podobným způsoben k ní obvykle přistupují l jeho svěřenci. Mimo jiné existují tyto dokumentační prostředky: evidenční a výkonnostní list sportovce zdravotní list sportovce deník sportovce deník trenéra Evidenční list - soustřeďuje základní údaje osobní, výkonnostní, tréninkové, zdravotní atd. Je veden po celou dobu sportovního života závodníka. Deník sportovce - je veden obvykle na jeden výcvikový rok. Obsahuje úplnou evidenci plnění tréninkových plánů. výsledky soutěží a testů, sledování tělesné váhy, tepové frekvence, subjektivních pocitu závodníka apod. Deník trenéra - Je určen pro záznam plánu sportovního tréninku v jednotlivých cyklech a evidenci dalších ukazatelů tréninku a informací o svých svěřencích. Evidence tréninkového procesu Sportovní příprava se realizuje dílčími cvičeními nazývanými tréninkové prostředky - dále TP. Rozlišujeme TP všeobecné tělesné přípravy (běh, posilování, plavání, hry apod.) a speciální TP (uči komi, tandoku renšu, randori apod.). Použité zdroj A. A. Lebeda Džudo, technika chvatů 5.-1.kyu B. Skripta Českého svazu juda