MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA. Jak poznáme měkkýše? Je měkký? Je pomalý? ROZMNOŽOVÁNÍ

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA. Jak poznáme měkkýše? Je měkký? Je pomalý? ROZMNOŽOVÁNÍ"

Zdeňka Blažková
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA MILOSLAV PETRTÝL KZR FAPPZ CŽU Praha Jak poznáme měkkýše? Je měkký? většina je ukryta ve tvrdé schránce z uhličitanu vápenatého, nebo jim alespoň zbytek schránky dělá oporu těla Je pomalý? většina má až 10x pomalejší metabolismus, než ryby a ještě více než exotermové (výjimku tvoří hlavonožci) Dva typy svalů (hladké): retraktory, adduktory NS: koncentrace a přesun ganglií do hlavové části 1 pár mozk. zauzlin pod jícnem, 3 4 páry vprůběhu těla z ganglií 4 provazce do orgánů a smyslů, u hlavonožců vše ganglia splynula TS: průchozí radula s chitin. zoubky CS: srdce má 1 komoru a předsíně, v útrobním vaku je uzavřený systém, do ost. částí otevřená CS DS: buď žábry (prim. ktenidie) párové nebo nepárové, umístěné vplášťové dutině), nebo plíce přímo přeměněná pl. dutina ROZMNOŽOVÁNÍ vzácná partenogeneze nebo samooplození většinou vejcorodí (rosolovitý i vápenitý obal) přímý vývoj, nebo nepřímý přes larvy: trochofora veliger či sladkovodní larvy glochidie Sudánka sirná klade vaječný pás většinou písčité dno pod 20m 1

2 SMYSLOVÉ ORGÁNY oči jednoduché komorové oko hlavonožců POHYB A RYCHLOST..? POHYB A RYCHLOST..? POHYB A RYCHLOST..? POHYB HLAVONOŽCŮ externí schéma POHYB A RYCHLOST..? ČÍM SE ŽIVÍ MĚKKÝŠI? 2

3 ČÍM SE ŽIVÍ MĚKKÝŠI? ČÍM SE ŽIVÍ MĚKKÝŠI? Homolice na lovu ČÍM SE ŽIVÍ MĚKKÝŠI? počet druhů: kolem velikost: od 1 mm do 30 m (hlavonožci Architeuthis) TAXONOMICKÉ DĚLENÍ MĚKKÝŠŮ Conchifera (schránkovci) veškerý zbytek měkkýšů schránka z konchinu Amfineura = Aculifera (paplži) primitivní starobylá skupina schránka tvořena chitinem FYLOGENEZE MĚKKÝŠŮ CHROUSTNATKY PŘÍLIPKY LODĚNKY CHOBOTNICE, SÉPIE KELNATKY PLŽI MLŽI Bivalvia -mlži (škeble, slávka, ústřice,..) Gastropoda - plži (nahožábří, mušle) Cephalopoda - hlavonožci (chobotnice, olihně, krakatice, sépie) HLAVONOŽCI MĚKKÝŠI SE SCHRÁNKOU 3

4 POLYPLACOPHORA (ŠTÍTKONOŠCI) hlava ventrálně patrná na povrchu 8 destiček primitivní plášťová dutina Chiton olivaceus chroustnatka středomořská 3 5 cm noční živočich zevní oplození tropické až 30 cm Kousači kamenů APT (atom probe tomography), ukázala jak zubem prorůstají organická vlákna tvořená především atomy uhlíku. Uhlíkaté provázky mají v průměru 5 až 10 nanometrů a kromě uhlíku obsahují také ionty kovů. Nature, 2011; 469 (7329): 194 DOI: /nature09686 ) Conchifera (schránkovci) GASTROPODA (plži) Schránka tvoří ji žlázy na povrchu pláště konchinová vrstva (org.) 3 vrstvy CaCO 3 spodní vytváří perleť může být druhotně redukovaná JAK POZNÁME PLŽE? PROSOBRANCHIATA PŘEDOŽÁBŘÍ PŘÍLIPKY - Patela většinou ztratili bilaterální symetrii, často jsou spirálně vinutí (vpravo) mají jednu schránku (ulitu) může být rudimentální nebo úplně redukovaná mají hlavu s tykadly, očima a radulou UŠEŇ - Haliotis 4

5 Monodonta turbinata Jujubinus exasperatus -kotouč Gibbula magus OPISTHOBRANCHIATA ZADOŽÁBŘÍ vývojově pokročilí rychlý metabolismus a vysoce vyvinutá NS nemají víčko často ani schránku nebo rudiment 8 velmi zajímavých řádů, většinou velmi pestře zbarvených, někteří planktonní či mikroskopičtí zejové (Anaspidea) a nahožábří (Nudibrachiata) Gibbula adriatica Clione limacina valovka plžovitá Aplysia depilans zej obrovský Nudibranchia Nahožábří Aplysia punctata zej tečkovaný Peltodoris atromaculata hvězdnatka leopardí Cratena peregrina facelina putující Flabellina affinis flabelína Archidoris pseudoargus hvězdnatka skvrnitá 5

6 Tethys fimbria otepčanka ozdobná Dravý mořský plž Středozemní moře Do 30 cm Autonomie autoamputace přívěsků Clione limacina MOŘSKÝ ANDĚL Pelagický predátor drobných plžů rodu Limacina Pomocí ústních přívěsků vytrhne kořist z ulity Detail ústního otvoru s lovnými výrustky BIVALVIA (mlži) JAK POZNÁME MLŽE? má dvě schránky (lastury),spojené vazem (ligamentem), tvoří ji dva laloky pláště jsou dvoustranně souměrní nemají hlavu a oči ani radulu (druhotně) místo očí mají světločivné buňky na okrajích pláště či na sifonech Viz. externí soubor SCHÉMA MLŽE 3 otvory: přijímací, vyvrhovací a vysouvací pro kyjovitou rycí nohu (lokomoce) častá redukce pohybu: byssová vlákna častá mikrofágie, ústa na opačném konci plášťové dutiny než je přijímací otvor, potrava přivířena obrveným epitelem původní žábry jsou ktenidie 6

7 PROTOBRANCHIATA (perožábří) ktenidia noha s chodidlem bez byssové žlázy FILIBRANCHIATA (nitkožábří) přisedlé druhy s byssovou žlázou Mytilus edulis slávka jedlá Balt, v Evropě t za rok se zkonzumuje M. galloprovincialis, Středozemní moře, alergie, mytilotoxin, umělá produkce slávek v Holandsku lavice až t Pinctada margaritifera - perlotvorka mořská Pecten -hřebenatka Ostrea -ústřice EULAMELLIBRANCHIATA (listožábří) sladkovodní pouze z tohoto řádu často živorodí s přímým vývojem velké druhy mají cizopasnou larvu glochidii Teredo navalis šášeň lodní redukce lastur Cardium srdcovka 7

8 Astrea rugosa donka dalmatská Bolinus brandaris Ostranka Dolium galea Sudanka sirná Tridacna -zéva CHRÁNĚNÁ! Charonia tritonka Cypraea zavinutec Hexaplex ostranka Phalium granulatum šišánek středomořský CHRÁNĚNÁ! HOMOLICE (rod. Conus) Conus ventricosus homolice břichatá Přibližně 400 druhů Conus geographus Conus textile 8

9 SLÁVA MOŘÍ Conus gloriamaris Indopacifik 1000$ Lithophaga lithophaga datlovka Arca noae návka noemova Mytilus galloprovincialis slávka středomořská Pinna nobilis kyjovka šupinatá (ušlechtilá) CHRÁNĚNÁ! POZOR NA CHRÁNĚNÉ DRUHY! V Chorvatsku jsou následující druhy vzácné a zákonem chráněné!! sudanka sirná (Tonna galea) tritonka seguenza (Charonia tritonis seguenza) kyjovka šupinatá (Pinna nobilis) čepičovka páskovaná (Mitra zonata) Pinna rudis kyjovka atlantská Cephalopoda (hlavonožci) Nautilus loděnka Podtřída: CEPHALOPODA NAUTILOIDEA Externí schránka Dva páry žaber Až 94 chapadel Podtřída: COLEOIDEA Interní schránka Jeden pár žaber 8-10 chapadel 10 RAMEN 8 RAMEN Olihně, sépie, Chobotnice, vampírovky, 9

10 VELIKOST HLAVONOŽCŮ Hlavonožci ve Středozemním moři dorůstají do velikosti kolem 1,5m Pyroteuthidae (pár cm) Architeuthis (15 m) Mesonychoteuthis hamiltoni you octopus hlava, trup, noha změněna vramena a nálevku koncentrace ganglií vhlavě oči konvergencí téměř identické sočima nejpokročilejších obratlovců zobákovité čelisti, radula, slinné a jedové žlázy gonochoristé hektokotylus přímý vývoj reaktivní pohyb vystříknutím plášťové dutiny inkoustová žláza ústní ústrojí BARVOMĚNA Pohyb pigmentu v chromatoforech etologická změna barvy: podráždění, komunikace, páření, lov, etc. 10

11 VÝVOJ PIGMENTŮ TESTY SCHOPNOSTÍ A INTELIGENCE Chobotnice dokáže lehce odstranit víka z akvárií 0,5kg jedinec odstrčí až 20kg překážku Pokud má chobotnice vizuální kontakt s lákavou potravou dokáže se k ní dostat například včetně odšroubování uzávěru zavařovací sklenice wow, dinner!! hmmm, tasty ZRAKOVÝ VJEM Hlavonožci mají velmi dobře vyvinutý zrak pokročilá stavba oka Pokud se chobotnice dostane do prostředí s určitým barevným vzorem, začne ho kopírovat MIMIKRY A KAMUFLÁŽ Někdy imitují jiné organismy Jindy se maskují find me! 11

12 ROZMNOŽOVÁNÍ HLAVONOŽCŮ Hectocotylus jedno z ramen samců, slouží k oplodnění samec Hectocotylus (III. pravé rameno konec je lžícovitě tvarovaný a slouží k přenesení spermatoforu do těla samice Bathypolypus arcticus Scaeurgus patagiatus Uroteuthis duvauceli samice NÁMLUVY CHOBOTNIC NAUTILOIDEA ČTYŘŽÁBŘÍ až 90 ramen spirálně vinutá schránka Nautilus loděnka, asi 25 cm, Indický oceán, schránka přepážkovaná (plovací komůrky sn), vlákno sifo, živá fosílie NAUTILUS COLEOIDEA dvoužábří 8 10 ramen redukce schránky Pohyb pomocí ramen, proudu vody, ploutví Systém přísavek a háčků na chapadlech Výborné maskování barvoměna 12

13 DECAPODIFORMES desetiramenatci 8 kratších a 2 delší ramena, přísavky na stopkách, ploutvový lem na bocích trupu Sepia officinalis sepie obecná Loligo oliheň 0,5 m, tah k množení do Severního moře, páření a vajíčka v hloubce cca m Architeuthis dux krakatice obecná největší bezobratlý planety, u Flowers Cove (Florida) 21 m 95 cm, oči průměr 40 cm, přísavky až 18 cm Sepia officinalis sépie Loligo - oliheň OCTOPODIFORMES chobotnice 8 stejných ramen 3. levé rameno samce slouží k páření hektokotylus Octopus macropus chobotnice dlouhoramenná Octopus vulgaris chobotnice pobřežní Neoplodněná vajíčka chobotnice - Enteroctopus dofleini. VAMPÍROVKA Argonauta argo - argonaut pelagický Hlubinné druhy pomalý pohyb pomocí ploutviček 13

14 Nejvíce úmrtí působí: Chobotnice kroužkovaná Hapalochlaena maculosa drobná, krásně pestře zbarvená chobotnice s velmi silným jedem s jedovatými rybami, čtyřhrankami, hady (Hydrophiidae: vodnáři) a žraloky je jedním z mnoha nebezpečí australského pobřeží. Schránky dekorace VÝZNAM PRO ČLOVĚKA Potrava lovné rybářství, akvakultura Pelagické druhy: - skleněná oliheň (Glass squid) Cranchiidae - Vampírovka - Cranchia scabra Nebezpečí jedovaté druhy 14

Podobné dokumenty

MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA. Jak poznáme měkkýše? Je měkký? Je pomalý? ROZMNOŽOVÁNÍ

MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA. Jak poznáme měkkýše? Je měkký? Je pomalý? ROZMNOŽOVÁNÍ MĚKKÝŠÍ MOLLUSCA MILOSLAV PETRTÝL petrtyl@af.czu.cz KZR FAPPZ CŽU Praha Jak poznáme měkkýše? Je měkký? většina je ukryta ve tvrdé schránce z uhličitanu vápenatého, nebo jim alespoň zbytek schránky dělá