Retenční schopnost krajiny

Transkript

1 Retenční schopnost krajiny envi.stromzivota.sk ENVI-MOBILE: Integration of mobile learning into environmental education fostering local communities development SK01-KA ERAZMUS+ Programme Projekt je kofinancován Evropskou unii, z programu Erasmus+. CZ

2 Cíl aktivity: Navození tématu, případně i ukázka zadržování vody v krajině. EVOKACE KROK 1. Rozdejte žákům obrázky z Přílohy 1 a rozdělte je do skupin (stačí jedna Příloha do skupiny). Pokud se rozhodnete pro žáky místo obrázků z Přílohy 1 použít názorný příklad, před hodinou si připravte květináč s půdou (nebo poproste žáky o pomoc). Květináč si rozdělte na 3 části. První třetinu květináče zhutněte (stačí, když rukou / závažím hlínu přitlačíte) a překryjte nepropustným materiálem, další 1/3 květináče také zhutněte, ale nepřekrývejte. V poslední třetině nechte nakypřenou, nezhutněné půdu (viz. Příloha 1). Na tabuli nebo flipchart nakreslete 4 sloupce podle Přílohy 3. Žáky motivujeme představit si zemi - například obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem nebo centrum města (sloupec 1), často ojetou polní cestu (sloupec 2), a například zorané pole (sloupec 3) během silného deště. Zeptejte se žáků, co se podle nich děje se spadlou dešťovou vodou. Jako nápovědu můžete použít některé z uvedených možností v Příloze 2 (pouze pro učitele), pokud žáci nereagují a zkusit je podle nich navést k nápadům. Stačí, když do každého sloupce uvedou alespoň jednu možnost. Představte si zemi, zorané pole, polní cestu a například centrum města nebo obrovské asfaltové parkoviště před nákupním střediskem. Teď si představte, že přijde silný déšť. Co se děje v těchto krajinných prvcích se spadlou vodou? Podívejme se na následující 3 obrázky. / NEBO: Uděláme si malý pokus. V tomto květináči je stejná půda. Jedna jeho část je překryta stavebním materiálem, druhá je silně zhutněná (polní nebo lesní cesta) a třetí je kyprá půda. Podívejte, co se stane, když se polije vodou. Poprosím jednoho zapisovače, který zaznamená vaše postřehy. KROK 2. Diskutujeme s žáky, jak ovlivňuje vegetace na zadržení vody v krajině. Zjištěné skutečnosti se zapíší do čtvrtého sloupce na tabuli. A teď si představte, že v této zemi je i vegetace. Jak ona působí na zadržování vody? Pomůcky: Příloha 2 pro učitele, příloha 3 pro učitele, příp. jedna do skupiny pro zapisování nápadů, Příloha 1 pro každou skupinu / NEBO pokud se rozhodnete pro pokus: květináč naplněný půdou, kus cihly, betonu nebo jiného nepropustného materiálu na překrytí cca 1/3 květináče), tabule a křída nebo flipchart s psacími potřebami a fixy Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Květináč (velikost a tvar) si pro názornou ukázku můžete přizpůsobit podle potřeby. Nejlepší, pokud použijete podlouhlý květináč. Pokud máte květináč malý, použijte na pokus 3 květináče. 2

3 Cíl aktivity: Seznámení se s problematikou zadržování vody v krajině. Uvědomění si vlivu lidské činnosti na krajinu a místní klima. UVĚDOMĚNÍ KROK 1. Zeptáme se žáků, zda se již setkali s pojmem retenční schopnost krajiny. Nechte je hádat na základě předešlé aktivity, nakonec jim řekněte, že retenční schopnost země je její schopnost zadržovat srážky. Zkuste použít jednoduchý příklad houby, nebo i jiný. Setkali jste se již s pojmem retenční schopnost krajiny? Retenční schopnost země je její schopnost zadržovat vodu, která se v daném území vyskytuje, včetně srážek. Představte si houbu, která je pórovitá. Když ji stlačíme, ponoříme do vody a opět uvolníme - kolik vody vypije? Nebo si představte a porovnejte, jak rychle odtéká voda regulovaným kanálem s hladkým dnem a jak rychle meandrující potokem. Pokud víte, co je retenční schopnost území, dokážete mi říct, co jsme zjistili v úvodu hodiny pokusem / analýzou obrázků z Přílohy 1? KROK 2. Společně si přečtěte text z Přílohy 4. Přečtěte si text z Přílohy 4. Pokud vám něco není jasné, zeptejte se mě. Rozumíte všem pojmům v textu? KROK 3. : Rozdělte žáky na dvě skupiny. Úkolem jedné skupiny bude vypsat co nejvíce faktorů, činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny. Zatímco pracují, na flipchart nebo tabuli nakreslete dva sloupce - jeden pro každou skupinu. Rozdělte se na dvě skupiny. Jedna skupina bude psát na papír co nejvíce faktorů a činností, které snižují retenční schopnost krajiny a druhá skupina se bude snažit vypsat co nejvíce věcí, které podporují a zvyšují retenční schopnost krajiny. 3

4 UVĚDOMĚNÍ KROK 4. Žáci prezentují svá zjištění, které učitel zapisuje (nebo vybraný žák / zapisovatel) na tabuli nebo flipchart. Následuje diskuse. Tak, poprosím, prezentujte vaše zjištění ze skupiny a jeden z vás / zapisovatel je zapíše na tabuli. diskutujte: Jaké činnosti člověka snižují retenční schopnost krajiny? Jaké činnosti člověka naopak tuto schopnost země zvyšují? Pomůcky: Příloha 4 pro každého žáka / příp. pro dvojice, tabule a křídy / flipchartový papír, fixy, pero a papír pro žáky. Odhadovaný čas (max. 40 min.): 20 minut 4

5 Cíl aktivity: Aplikace poznatků v praxi. KROK 1. Podívejte se na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka (anglický jazyk, trvání 5:30). LINK: Podívejme se teď společně na následující video s ukázkami opatření, které zadržují vodu v zemi a zlepšují nejen mikroklimatické podmínky daného území, ale i podmínky pro biologickou rozmanitost a zdravější prostředí pro člověka. Pokud nebudete rozumět anglicky, nevadí, pozorně sledujte video a určitě porozumíte. REFLEXE KROK 2. Stručně shrňte se žáky opatření z videa a zapište je na tabuli. Vyzvěte žáky, aby přemýšleli nad tím, zda by se podobná opatření nedala aplikovat i v prostředí, ve kterém oni žijí a jak by tato opatření ovlivnila dané území. Která opatření jste rozpoznali na videu? Popřemýšlejte, zda by se podobná opatření nedala udělat i v našem okolí. Jak by ovlivnila toto území? Komu by prospěla? A naopak, uškodila by někomu? Proč se taková opatření nedělají, nebo dělají jen ve velmi malé míře? Které návrhy na opatření v zemi na zvýšení její retenční schopnosti si chcete do budoucna zapamatovat vy sami? Pomůcky: promítací technika, internet, tabule, křída, pero a papír Odhadovaný čas (max. 40 min.): 10 minut Poznámky: Video lze použít v rámci metody CLIL, obrazový materiál je však dostatečně výpovědní i bez porozumění jazyka. 5

6 Příloha 1 6

7 Příloha 2 zastavěná plocha zhutněná půda kyprá, nezhutněná půda vegetace voda se nevsákne voda odtéká půda pod ní je suchá dlouhodobě zastavěná půda je mrtvá, téměř bez organismů voda se nevsakuje, nebo se vsakuje jen pomalu voda odtéká může s sebou odnášet půdu (eroze) půda po vyschnutí praská, a tak se přesušuje ješte hlouběji na zhutněné půdě neroste téměř nic voda se rychle vsákne nikam neodtéká, zůstává v krajině při orbě je důležitý směr orby správně po vrstevnici, nesprávně shora dolů a naopak listím chrání půdu před nárazy padajících dešťových kapek v čase lijáků, a tak zabraňuje jejímu zhutnění drží půdu kořeny, zabraňuje tak povrchovému odnosu půdy (erozi) a i rychlému odtoku vody (riziko povodní) absorbuje vodu kořeny Příloha 3 zastavěná plocha zhutněná půda kyprá, nezhutněná půda vegetace 7

8 Příloha 4 Země má přirozenou schopnost zadržovat vodu. Odborně ji nazýváme retenční schopnost. Samotný charakter krajiny a její hospodářské využití tuto schopnost výrazně ovlivňuje. Mnozí odborníci se shodují v tom, že v posledních desetiletích se výrazně snížila přirozená retenční schopnost povodí a zrychlil se povrchový odtok dešťové vody ze země. Co to znamená? Málokdo si uvědomuje, že se tím zvyšuje riziko a četnost výskytu povodní, ale i výraznějších období sucha. Jak k takovému poklesu retenční schopnosti vůbec dochází? Jednou z hlavních příčin je odstraňování vodozádržných a protierozních prvků v zemi. Jde zejména o odlesňování, vysoušení bažin, rozoráváním mezí (například při velkoplošném pěstování plodin), likvidaci remízků, nesprávnou orbu (kolmo na vrstevnice) nebo o nadměrné odvodnění pozemků v horských oblastech a vrchovinách za účelem rychlého odvedení vody kanály do blízkých vodních toků. Riziko zrychleného povrchového odtoku dešťové vody zvyšuje i lesní těžba. Svážnice a strže po svážení dřeva v lese se jen málokdy vrátí do původního stavu. Urychlují povrchový odtok vody, která odnáší s sebou i půdu. Problémem je i rozšiřování silniční sítě a obchodních center, protože se zvyšuje rozsah zastavěné plochy na úkor zemědělské půdy. Rozloha zastavěné plochy roste i z důvodu výstavby průmyslových výrobních hal. Všechny tyto zásahy do země způsobují změny v odtokových poměrech a zvyšují riziko lokálních povodní. Rychlý povrchový odtok dešťové vody a její nedostatečné vsakování do půdy zároveň způsobuje vysušování země, což vede ke snižování zásob podzemní vody a ke změně mikroklimatu v povodí. Menší zásoby podzemní vody následně způsobují snižování vydatnosti pramenů a změna klimatu navíc vede k extrémnějším projevům počasí (extrémní sucho - extrémní deště), protože voda v zemi je nejlepším termoregulátorem a stabilizátorem mikroklimatu, a tedy i počasí - ať už přímým výparům, nebo přes rostliny. Pokud chceme zlepšit schopnost země zadržovat vodu, musíme do rozhodování zapojit několik kompetentních institucí a zaměřit se na prosazování principu hospodaření s vodou v rámci celého povodí, tedy i mimo koryt řek. Podstatné je změnit dosavadní způsob hospodaření s dešťovou a povrchovou vodou v zemi a respektovat určité zásady. Cílem by mělo být zpomalení odtoku dešťové a povrchové vody v povodí v největším možném rozsahu prostřednictvím různých opatření, vhodných pro konkrétní území (čím více vody se zadrží v území, tím více se zvýší výpar, a tím i ochlazování vzduchu během horkých dnů). Příklady opatření ke zlepšení retenční schopnosti území jsou: obnova ekosystémů mokřadů v zemi (pomohou i malá jezírka, nebo deprese, ve kterých se voda na určitou dobu zadrží), vytvoření mezí a remízků napříč dlouhými svahy polí, budování suchých poldrů (suchá nádrž na zadržování povodňové vlny) a jiných prostor pro občasné rozlití se řeky apod. Při plánování výstavby by se mělo prozkoumat, do jaké míry výstavba přispívá k omezování některých funkcí země - hlavně odtoku a vsakování vody do půdy. Při zástavbě je třeba uvažovat o určité kompenzaci omezených funkcí krajiny - například formou akumulace zachycené vody ze střech, vytvoření ploch zeleně, vytvoření náhradních vodních ploch na podporu výparu vody apod. ZDROJ: 8