Měření solventnosti pojistitelů neživotního pojištění metodou míry solventnosti a metodou rizikově váženého kapitálu

Transkript

1 Měření solventnost pojsttelů nežvotního pojštění metodou míry solventnost a metodou rzkově váženého kaptálu Martna Borovcová 1 Abstrakt Příspěvek je zaměřen na metodku vykazování solventnost. Solventnost v pojšťovnctví je schopnost pojsttele plnt přjaté pojstné závazky, tj. uhradt oprávněné pojstné nároky z realzovaných pojstných událostí. Případná nesolventnost pojsttele nastane, pokud jeho aktva mají nedostatečnou výš nebo nejsou dostatečně lkvdní, aby z nch bylo možné fnančně pokrýt vznklé pojstné událost. Ve světě jsou využívány různé, více č méně odlšné systémy kontroly solventnost pojšťoven. Evropská komse začala v druhé polovně devadesátých let mnulého století rozsáhlý projekt Solventnost. V druhé část tohoto projektu začala komse hledat formu nového systému, který by odpovídal trendům vývoje a novým požadavkům kladeným na sledování solventnost pojšťovny. Př řešení úloh projektu byla podnětná porovnání s RBC modely solventnost, analýza rzk a rzkového modelování v pojšťovnách, jakož práce na podobném projektu v oblast bankovnctví Basel II. Klíčová slova Solventnost, míra solventnost, nežvotní pojštění, garanční fond, rzkově vážený kaptál, volný kaptál pojsttele, RBC poměr 1. Úvod V roce 1994 začal tzv. Müllerovou správou projekt EU s cílem analyzovat a následně modernzovat předpsy solventnost na jednotném evropském trhu. První část projektu byla dokončena přjetím dvou posledních drektv EU o žvotním a nežvotním pojštění. Jejch aplkac do národních systémů byly povnny členské státy uskutečnt nejpozděj v průběhu roku I když byly po ukončení první část projektu, Solventnost I, zapracovány požadavky na nepřetržté dodržování solventnost a uskutečnly se některé změny v rámc současného systému, už v průběhu projektu vyvstala nutnost změny celého systému. Počátkem roku 2001 tedy začala Evropská komse spolu s členským státy prác na projektu Solventnost II. Jedním z cílů je zavést a realzovat v EU takový systém solventnost, který by lépe odpovídal skutečným rzkům pojsttelů. Budoucí systém solventnost v zemích EU by měl orgánům dozoru poskytnout vhodné kvanttatvní a kvaltatvní nástroje na regulac solventnost. To znamená, že systém má obsahovat mmo kvanttatvních kvaltatvní aspekty, které mají vlv na rzkový profl společnost. S touto skutečností souvsí změna uplatňované metodky měření solventnost. Tradční metodka založená na míře solventnost má být nahrazena metodkou zohledňující rzka spojená s provozovanou pojšťovací čnností, metodkou rzkově váženého kaptálu (RBC). 1 Ing. Martna Borovcová, katedra fnancí, EKF VŠB-TU Ostrava, Sokolská 33, , Ostrava, martna.borovcova@vsb.cz 32

2 Cílem příspěvku je vysvětlení základních prncpů stávající využívané metodky určení solventnost (míry solventnost) a zamýšlené nové metodky (RBC) v případě provozování nežvotní pojštění. 2. Měření solventnost založené na míře solventnost Základním prncpem metodky je porovnání tří hodnot: dsponblní míry solventnost, požadované míry solventnost a garančního fondu. Dsponblní míra solventnost (DMS) defnovaná jako hodnota aktv bez jakýchkol předvídatelných závazků souvsejících s pojšťovací čnností a po odpočtu položek nehmotného majetku (tj. vlastní zdroje pojšťovny) je následně porovnávána s určtým mnmálním hodnotam. Těm jsou zjštěná hodnota požadované míry solventnost (PMS), případně hodnota garančního fondu (GF). Př poklesu DMS pod PMS nebo dokonce pod hodnotu GF je pojstný dozor (mnsterstvo fnancí) povnen ncovat předepsaná nápravná opatření a vyžadovat od pojšťovny jejch plnění. 2.1 Dsponblní míra solventnost (DMS) DMS vyjadřuje skutečnou výš kaptálu, který má pojšťovna objektvně k dspozc pro účely krytí svých závazků. Př určení hodnoty se vychází z blance pojsttele. splacený základní kaptál společnost rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojštění (zákonný rezervní fond, ostatní rezervní fondy) přenosy zsku a ztráty (nerozdělený zsk mnulých účetních období, nerozdělený zsk posledního účetního období) ½ případných dodatečných příspěvků během účetního období jné položky - nehmotný majetek vložený do základního kaptálu ½ nesplaceného základního kaptálu oceňovací rozdíly Schéma 1 Položky zahrnuté do výpočtu dsponblní míry solventnost (DMS) 2.2 Požadovaná míra solventnost (PMS) PMS v sobě obsahuje velkost výkonů pojšťovny. Tyto výkony se měří jednak přjatým pojstným a jednak poskytnutým pojstným plněním. Pokud bude PMS (A) zjštěna na základě přjatého pojstného a základem pro vyčíslení PMS (B) bude výše pojstných plnění, bude výslednou hodnotou PMS vyšší z obou vypočtených hodnot požadovaných měr solventnost. PMS = max ( PMS A ; PMS B ) (1) ( ) ( ) 33

3 2.2.1 Požadovaná míra solventnost vypočtená dle přjatého pojstného (PMS (A) ) Pojstné za příslušný rok je redukováno pomocí postupu předepsaného prováděcí vyhláškou a následně upraveno o vlv míry zajštění pomocí tzv. korekčního koefcentu. výše pojstných plnění na vlastní vrub Korekční koefcent =, (2) celková výše pojstných plnění vyjadřuje podíl zajštění na celkovém pojstném plnění. Korekční koefcent a jeho postavení ve výpočtu solventnost dokládá důležtost zajštění jako nstrumentu zvyšujícího kapactu pojšťovny, tzn. její schopnost sjednávat pojstná krytí nad rámec toho, co umožňuje výše vlastního kaptálu. Východskem pro výpočet jsou: pojstné a podíly na zajštění (předepsané pojstné ve sledovaném období a cedované pojstné z operací aktvního zajštění), nespotřebované pojstné (pojstné ze zrušených smluv, nutno ovšem upřesnt že nejde o tzv. nezasloužené pojstné, v souvslost se kterým je běžně používán pojem nespotřebovaného pojstného) Požadovaná míra solventnost vypočtená dle objemu pojstných plnění (PMS (B) ) V tomto případě je nejdříve stanoven počet let (tzv. referenční období), za který budou údaje o pojstných plněních uváděna. Za sledované referenční období je proveden součet objemu vyplacených pojstných plnění včetně pojstných plnění z aktvního zajštění. Je zjštěn zůstatek rezervy na pojstná plnění k poslednímu dn období, za které je solventnost vypočítávána (tento zůstatek však musí být snížen o případný zůstatek dosud nevyčerpaných rezerv vytvořených v obdobích, která předcházela období sledovanémureferenčnímu), a o tento zůstatek se zvýší objem pojstných plnění. Hodnota je pak následně snížena o hrubou výš rezervy na pojstná plnění na začátku referenčního období. Na základě těchto úprav objemu pojstných plnění je vyčíslen celkový objem pojstných plnění Garanční fond Dojde-l mez vykázaným hodnotam měr solventnost k stuac, kdy DMS < PMS, (3) vyvstává nutnost zjstt hodnotu garančního fondu. Obecně je možné stanovt garanční fond jako maxmum ze dvou hodnot 1 GF = max PMS; MGF, (4) 3 kde MGF je mnmum garančního fondu, které je stanoveno paušálně pro provozování konkrétních odvětví nežvotního pojštění. Hodnota garančního fondu nesmí být nžší než: Kč, jestlže je provozována pojšťovací čnnost podle jednoho nebo více pojstných odvětví č.10 až 15 nežvotních pojštění, Kč, jestlže je provozována pojšťovací čnnost podle jednoho nebo více pojstných odvětví nežvotních pojštění jných než uvedených pod číslem 10 až

4 1. Úrazové pojštění 2. Pojštění nemoc 3. Pojštění škod na pozemních dopravních prostředcích jných než drážních vozdlech 4. Pojštění škod na drážních vozdlech 5. Pojštění škod na leteckých dopravních prostředcích 6. Pojštění škod na plavdlech 7. Pojštění přepravovaných věcí včetně zavazadel a jného majetku bez ohledu na použtý dopravní prostředek 8. Pojštění škod na majetku jném než uvedeném v bodech 3 a 7 (způsobených požárem, výbuchem, vchřcí, jným přírodním žvly, jadernou energí, sesuvem nebo poklesem půdy) 9. Pojštění škod na majetku jném než uvedeném v bodech 3 a 7 vznklých krupobtím, mrazem nebo jným příčnam, nejsou-l tyto příčny zahrnuty v odvětví č Pojštění odpovědnost za škodu vyplývající z provozu pozemního motorového a jeho přípojného vozdla, drážního vozdla a z čnnost dopravce 11. Pojštění odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnctví nebo užtí leteckého dopravního prostředku, včetně odpovědnost dopravce 12. Pojštění odpovědnost za škodu vyplývající z vlastnctví nebo užtí vntrozemského nebo námořního plavdla, včetně odpovědnost dopravce 13. Všeobecné pojštění odpovědnost za škodu jnou než uvedenou v odvětvích č.10 až Pojštění úvěru 15. Pojštění záruky 16. Pojštění různých fnančních ztrát vyplývajících z výkonu povolání, nedostatečného příjmu, špatných povětrnostních podmínek, ztráty zsku, stálých nákladů atp. 17. Pojštění právní ochrany 18. Pojštění pomoc osobám v nouz během cestování nebo pobytu mmo místa svého bydlště, včetně pojštění fnančních ztrát bezprostředně souvsejících s cestováním Tab.1 Přehled odvětví nežvotních pojštění Jestlže však DMS < GF, (5) zasáhne státní dozor v pojšťovnctví do hospodaření pojšťovny a mnsterstvo je povnno uložt opatření k nápravě. 3. Metodka výpočtu založená na RBC přístupu RBC přístup je přístupem založeným na rzkově váženém kaptálu (rsk-based captal RBC). Výsledná hodnota je stanovena na základě porovnání volného a rzkově váženého kaptálu pojšťovny, přčemž určté výsledné úrovně tohoto poměru ncují adekvátní zásahy regulátora. Volný kaptál pojsttele (total adjusted captal TAC), je v tomto případě chápán stejně jako v případě standardní metodky míry solventnost. Jde o vykázaný vlastní kaptál pojšťovny vyčíslený jako rozdíl hodnoty celkových aktv pojšťovny a hodnoty všech závazků pojsttele. Rzkově vážený kaptál (RBC) je vypočten násobením předepsaných položek předepsaným faktory a jejch následnou kumulací. Jednotlvé položky zahrnuté do výpočtu 35

5 jsou rozděleny do skupn podle typu rzka (např. rzko aktv, rzko technckých rezerv apod.), dílčí hodnoty vznklé jako prosté součty v rámc jednotlvých skupn a kvantfkující jednotlvá rzka se nakonec kumulují do celkového RBC. Zohledněna je tak korelační struktura mez jednotlvým rzky a zároveň jsou zohledněny jevy typu rzka koncentrace aktv do malého počtu velkých nvestc, rzka spojeného s rychlým růstem předepsaného pojstného a technckých rezerv apod. Součástí RBC přístupu jsou tzv. RBC vzorce (RBC formulas). Důležtou skutečností souvsející s RBC přístupem je exstující provázanost zjštěných výsledků solventnost pojsttel s legslatvou, která uzákoňuje povnnost vyplývající z výsledků výpočtů a to jak pro pojšťovny, tak pro regulátora (orgány dozoru). Posuzuje se RBC poměr (RBC rato) defnovaný jako: TAC TAC rbc = =, (6) ACL 0.5 RBC kde TAC je volný kaptál pojsttele (celkový upravený volný kaptál pojsttele), ACL (authorzed control level) je 50 % celkového rzkově váženého kaptálu RBC. Přtom jsou rozlšovány tyto významné úrovně rbc: rbc 200 % Kaptálové požadavky jsou splněny (no acton level NAL). 200 % > rbc 150 % Pojšťovna musí předložt plán s návrhem řešení svých fnančních problémů (company acton level CAL). 150 % > rbc 100 % Regulátor provede analýzu stuace pojšťovny a nařídí korekce, které považuje za adekvátní (regulatory acton level RAL). 100 % > rbc 70 % Od úrovně RBC poměru ve výš 100 % je regulátor oprávněn dle svého rozhodnutí převzít řízení pojšťovny (authorzed control level ACL). 70 % > rbc Regulátor je povnen převzít řízení pojšťovny a ve většně případů směřuje k lkvdac (mandatory control level MCL). Tab.2 Významné úrovně rbc Pokud je celkový upravený volný kaptál TAC vztažen přímo k rzkově váženému kaptálu RBC, pak TAC RBC rbc =. (7) Příslušné úrovně rbc, které ovlvní rozhodnutí regulátora pak jsou: rbc 100 %..NAL, 100 % > rbc 75 %...CAL, 75 % > rbc 50 % RAL, 50 % > rbc 35 % ACL, 35 % > rbc MCL. Po vyčíslení rbc je následně proveden kontrolní test analyzující trend, a to v případě poklesu rbc pod 250 %. Pro odhad možného poklesu tohoto poměru pro příští rok se vybere větší ze dvou hodnot, z nchž jednu určuje pokles poměru rbc mez současným a mnulým rokem, zatímco druhou vyjádří pokles poměru rbc mez současným rokem a průměrem poměru rbc za mnulé tř roky. Pokud je předpověď rbc založená na tomto odhadu pro příští rok menší než 190 %, doporučuje se spustt okamžtě stejná opatření jako př úrovn CAL. Průměrná úroveň RBC poměru pro amercké pojšťovny v databáz amercké asocace 36

6 pojsttelů NAIC (Natonal Assocaton of Insurance Commssoners) se pohybuje okolo 400 %. 3.1 RBC v nežvotním pojštění Př výpočtu RBC v nežvotním pojštění se uvažují celkem čtyř typy rzka: rzko aktv: rzko ztráty z nvestce do daného aktva. Pro účely výpočtu je zohledněna struktura aktv a jsou rozlšeny různé typy aktv (dluhopsy, akce, nemovtost, krátkodobý majetek, hotovost aj.). Faktory, kterým se př výpočtu RBC násobí objemy jednotlvých typů aktv (RBC faktory), představují odhadnutou předpokládanou ztrátu z nvestce do daného aktva, která by měla být kryta volným kaptálem pojšťovny (např. pro státní dluhopsy je tento faktor 0 %, pro czí kmenové akce je 15%). Zvláštní přístup se uplatňuje př nvestcích do podnků ve skupně. U dceřných společností dochází k rozlšení na pojšťovací a nepojšťovací, úvěrové rzko: rzko ztráty v důsledku neschopnost nebo neochoty smluvního partnera splnt sjednané podmínky kontraktu. Jedná se o rzko pohledávek, mez nmž obvykle největší objem zaujímají pohledávky za zajsttel (tzn. podíly zajsttelů na pojstném plnění), rzko technckých rezerv: jedná se o rzko spojené s uzavřeným pojštěním. Neposuzuje se adekvátnost vytvořených technckých rezerv, ale jejch ctlvost na možný nepříznvý škodní vývoj. Faktory pro výpočet RBC jsou v tomto případě nastaveny odlšně podle jednotlvých pojstných odvětví, rzko předepsaného pojstného: stejně jako v případě rzka technckých rezerv jde o typ technckého rzka a rovněž v tomto případě je oceňován pouze vlastní vrub pojšťovny (po očštění o podíl zajsttele). Vztahuje se k současným a budoucím pojstným obchodům a základem pro výpočet RBC je škodní průběh (tj. podíl nákladů na pojstná plnění a pojstného v jednotlvých letech opět rozlšený podle jednotlvých pojstných odvětví). Př konkrétním výpočtu RBC v nežvotním pojštění se uvedená rzka začleňují do šest skupn označovaných jako R 0, R 1, R 2, R 3, R 4, R 5. R 0 Investce do pojšťovacích dceřných společností, nekontrolovaná aktva, záruky pro podnky ve skupně, ostatní podrozvahové závazky R 1 Hotovost, dluhopsy, hypoteční úvěry, krátkodobé nvestce, kolaterální půjčky R 2 Kmenové akce, preferenční akce, nemovtost, ostatní nvestční aktva R 3 Pohledávky za zajsttel, ostatní pohledávky R 4 Škodní rezervy, techncké rezervy R 5 Předepsané pojstné Tab. 3 Základní skupny rzk v nežvotním pojštění Výsledný rzkově vážený kaptál RBC je pro RBC poměr v nežvotním pojštění vypočte podle kovaranční rovnce, která má základní tvar: přčemž R1 R2 R3 R4 R5 RBC = R, (8) R = r A, (9) kde A položka aktv, r požadované procentní příspěvky z hodnot A do rzkově váženého kaptálu RBC. 37

7 4. Závěr Rzkově vážený kaptál RBC stanovuje potřebnou výš kaptálové vybavenost pojsttele kvantfkací rzk spojených s pojstnou čnností. V souvslost s uvažovanou změnou v metodce měření solventnost v zemích EU bylo cílem příspěvku vysvětlení základních prncpů stávající, používané metodky a metodky uvažované, založené na RBC přístupu. Přístup RBC je podobný přístupu ke kaptálové přměřenost bank, kdy se jednotlvé třídy aktv váží předepsaným rzkovým vaham. Přístup byl propracován v USA a je doporučován amerckou asocací pojsttelů (Natonal Assocaton of Insurance Commssoners NAIC) reprezentující v USA neofcální avšak respektovaný dozor nad pojšťovnctvím. Na stejných prncpech je založeno také např. ratngové hodnocení pojsttelů profesonálním ratngovým agenturam, které v současnost získává stále větší respekt. Lteratura [1] CIPRA, T.: Kaptálová přměřenost ve fnancích a solventnost v pojšťovnctví. Ekopress, s.r.o., Praha, [2] Insurance Regulatory Modernzaton Acton Plan, [3] Modernzng the Insurance Regulatory Structure: The NAIC Framework for a Natonal System of State-Based Regulaton, [4] Prncples on Captal Adequacy and Solvency, [5] Prováděcí vyhláška zákona o pojšťovnctví č.303 [6] Solvency Control levels Gudance Paper, [7] Zákon o pojšťovnctví č.409/2004 Sb. Summary Ths paper s focused on descrpton of solvency reportng problematc. The solvency n nsurance area s defned as ablty of nsurer to pay hs nsurance lablty, t means to cover all vald nsurance clams of realzed events. The nsolvency of nsurer s stuaton wth characterstc of nsuffcont lqudty or amount of assets for coverng the cost of nsurance events. There are used some, more or less dfferent, solvency systems n the world. European Commsson started n the second half of the 90s of the last century Solvency project. In the second part of the project the commsson started to look for a new solvency system form, called Solvency II., whch should reflect new trends and new requrements on nsurers solvency control. By workng on tasks of the project there were also some suggestve comparatve studes wth RBC models and wth the Basel II a smlar project n a bankng sector. 38