Vykazování solventnosti pojišťoven

Transkript

1 Vykazování solventnost pojšťoven Ing. Markéta Paulasová, Techncká unverzta v Lberc, Hospodářská fakulta marketa.paulasova@centrum.cz Abstrakt Pojšťovnctví je fnanční službou zabývající se přenosem rzk pojštěných na pojšťovny. Z důvodu nedostatečné samoregulační schopnost pojšťovnctví je odvětví regulováno státním dozorem. Hlavním nástrojem dozoru je sledování fnančního zdraví pojšťoven konkrétně měram solventnost. Článek nejprve pojednává o vývoj právní úpravy dozoru nad pojšťovnam a s tím souvsejícím změnam ve způsobech vykazování solventnost od počátku 90. let do současnost. Specálně je pozornost věnována metodce vykazování solventnost u nežvotních pojšťoven a nově v české pojstné legslatvě zavedené solventnost nad pojšťovnam v pojšťovací skupně, tzv. upravenému výpočtu solventnost. Na závěr se článek zabývá problematkou fnančních konglomerátů a projektem solventnost II. Klíčová slova Solventnost, požadovaná míra solventnost, dsponblní míra solventnost, upravený výpočet solventnost, holdngová pojšťovna Abstract Insurance s a fnancal servce that deals wth the transfer of the rsks from polcy holders to nsurance companes. Because of low auto-regulaton force of ths sector there must be establshed some state regulaton authorty. The man concern of the supervson s montorng of fnancal stablty n partcular solvency rates. My artcle consders changes made n Czech nsurance legslaton wth emphass on solvency throughout last ffteen years. Specal part of the paper s dedcated to the method of solvency of non-lfe nsurance companes and another to the new solvency rules regardng the nsurer n nsurance groups. At the end I have made some predctons about possble changes n the solvency methods, because there s a fnancal conglomerate s law as well as the project solvency II. Key words Solvency, requred solvency margn, avalable solvency margn, adjusted solvency margn, nsurance holdng company

2 Úvod Pojšťovnctví je specfcké odvětví ekonomky, u něhož je předmětem výdělečné čnnost fnanční elmnace rzk přenesených z účastníků pojštění na pojsttele. Protože patří do kategore služeb, projevují se u něho určté zvláštnost, které vedou k tomu, že an konkurence v rozvnuté tržní ekonomce nemá dostatečnou regulační funkc zabezpečující zájmy pojštěných. Proto v současnost panuje všeobecně názor, že pojšťovnctví patří k fnančním odvětvím, kde je nutné věnovat náležtou péč ochraně pojštěných. K této ochraně exstuje hned několk vážných důvodů. Prvním z nch je skutečnost, že pojštění je specfcká fnanční služba, kterou s pojštěný chce zajstt ochranu svého zdraví, majetku č jných zájmů. Pojštění tedy slouží ke krytí budoucích událostí, jejchž nastání je v době uzavření smlouvy nejsté. Typckým znakem především pro žvotní pojštění je exstence časového odstupu mez zaplacením pojstného a nastáním pojstné událost a následnou výplatou pojstného plnění. Během této doby může dojít k celé řadě neočekávaných událostí ovlvňujících hospodaření pojšťovny, s čímž souvsí hrozba nevyplacení pojstného plnění klentov. V případě že pojsttel není schopen zajstt výplatu nároků z jakéhokolv důvodu, nachází se pojštěný a v některých případech pojstník ve velce složté stuac. Výše uvedené argumenty jsou dostatečně zásadní pro zavedení určtého systému dozoru nad celým pojstným trhem. Názory na jeho formu nebyly jednotné v mnulost a jsou tématem dskusí také v současné době. Obecně uznávaným a prosazovaným se od 90. let 20. století stal požadavek na oddělení nsttuce regulátora a dozorčího orgánu fungujícího separátně a nezávsle na vládě. V posledních desetletích lze zaznamenat změnu metodky dozoru z materálního na fnanční dozor. Jeho koncepce spočívá především ve sledování fnančního zdraví pojšťovny, což představuje vykazování solventnost, kontrolu dostatečné výše technckých rezerv a vybraných poměrových ukazatelů, kontrolu nvestování prostředků, jejchž zdrojem jsou techncké rezervy, vhodnost zajštění, využtí statutárního a nterního audtu. Smyslem a cílem regulace a dozoru se stala podpora tvorby dlouhodobě stablního a efektvně fungujícího pojstného trhu, který tak získá na své důvěryhodnost. Pojšťovny jako všechny ostatní podnkatelské subjekty nežjí v žádném vakuu, ale v dynamcky se vyvíjejícím globálním světě. Tato skutečnost s sebou přnáší celou řadu rzk, jmž jsou vystaveny a které mohou ohrozt jejch schopnost dostát svým slbům a závazkům. Analýzy příčn bankrotů celé řady neúspěšných pojšťoven ve světe ukazuje, že jejch ztráty byly způsobeny především poltkou nízkých pojstných tarfů, tvorbou nedostatečně vysokých technckých rezerv, neobezřetným nvestováním a chybam v řízení společnost. Během posledních deset let se objevují zcela nové faktory mající výrazně negatvní vlv na tarfní

3 rovnováhu pojsttelů zajsttelů - tzv. moderní rzka souvsející s rostoucím terorsmem ve světě a stále se zvyšující počet katastrofckých žvelných událostí se značným náklady na pojstná plnění. Cílem regulace a dozoru je tato rzka dentfkovat, mnmalzovat a napravovat jejch důsledky. Regulátor a dozorový orgán nad pojstným trhem musí nastavt taková pravdla provozování pojšťovací čnnost, aby pojšťovny působící na trhu byly solventní. Za solventnost v pojšťovnctví je považován stav, kdy pojšťovna dsponuje dostatkem vlastních zdrojů, které může kdykolv a za jakýchkolv okolností použít k úhradě svých smluvních závazků vůč pojštěným a ostatním oprávněným osobám. Pojsttelé musejí být schopn se vypořádat s neočekávaným událostm. Pokud by tomu tak nebylo, mohla by jejch neschopnost dostát svým závazkům ve větším počtu vyústt v krach celého odvětví. 1 Vývoj právní úpravy solventnost v ČR V podmínkách českého hospodářství lze mluvt o vznku pojstného trhu v pravém slova smyslu od počátku 90. let 20. století, kdy zároveň došlo ke změně celého ekonomckého uspořádání v ČR. První právní normou, která přnesla zásadní změnu pro oblast pojšťovnctví, byl zákon č. 185/1991 Sb., o pojšťovnctví. Díky němu byl umožněn vstup nových pojšťoven, ale s tímto krokem bylo nutné také zavést dohled nad subjekty působícím na trhu. Dozor byl více méně založen na zásadách materálního dozoru, což bylo vynuceno krátkodobostí exstence volné konkurence v pojšťovnctví. Z pohledu fnančního se tato právní úprava omezla na požadavek složení povnné kauce ve výš 10 ml. Kč ve prospěch MF ČR, na předkládání tříletých obchodních a zajšťovacích plánů a na tvorbu účelových pojstných fondů. Z těchto skutečností tedy vyplývá, že státní dozor neměl jakékolv nástroje, kterým by mohl u pojšťoven posuzovat jejch fnanční zdraví. Jž během první polovny 90. let se ukázala nově vznklá legslatva jako nedostatečná, především v oblast ochrany spotřebtelů, fnančního dozoru a také vzhledem k budoucím snahám o přblížení národní legslatvy soukromého pojštění právu Evropského společenství. Proto byla provedena novelzace zákona o pojšťovnctví zákonem č. 320/1993 Sb. a vyhláškou 52/1994 Sb. Nově byla uzákoněna povnnost pojšťoven a zajšťoven s povolením k provozování své čnnost vytvářet ke svým závazkům z pojštění pojstně-techncké rezervy v návaznost na novou účtovou osnovu pojšťoven a krýt tyto závazky odpovídajícím aktvy. Dále byl fnanční dozor nad pojšťovnam rozšířen o vykazování míry solventnost. V oblast pojšťovnctví byl proces harmonzace českého a evropského práva zahájen v roce 1997 usnesením vlády č. 704/11997, čímž byl položen základ pro vznkl nové legslatvy. Výsledkem mplementace evropského práva do českého byl zákon č. 363/1999 Sb., o pojšťovnctví a prováděcí vyhláška č. 75/2000 Sb., které s sebou přnesly celou řadu významným změn pro subjekty působící v pojšťovnctví. Povolovací čnnost byla podmíněna

4 dostatečnou kaptálovou vybaveností žadatele, obchodním plánem založeném na pojstněmatematckých výpočtech s důrazem na schopnost společnost dostát závazkům. Nově byl zaveden nsttut odpovědného pojstného matematka a upraveny podmínky provozování zprostředkovatelské čnnost. Nová právní úprava se významným způsobem také dotkla výkonu dozoru nad pojšťovnam. Byly posíleny a zpřesněny pravomoc MF ČR př zjštění nedostatků v čnnost pojšťoven. Dále došlo k úpravám technckých rezerv, skladby fnančního umístnění a vykazování solventnost. Přesto některé závažné otázky typu volného pohybu kaptálu, výkonu státního dozoru nad fnančním konglomeráty s účastí pojšťovny nebo zajšťovny nebyly vyřešeny. Nakonec a vzhledem k tématu této práce nejdůležtější novelzace vedoucí k plné harmonzac českého a evropského pojstného práva byla provedena v zákoně o pojšťovnctví zákonem č. 39/2004 Sb., s vyhláškou č. 303/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojšťovnctví. Tímto zákonem byly upraveny podmínky podnkání v pojšťovnctví s ohledem na svobodu usazování, volného poskytování služeb a fungování českého pojstného trhu jako součást jednotného evropského pojstného trhu. Nově byl zaveden dozor nad fnančním pojšťovacím skupnam, tzv. doplňkový dozor, upřesněny pravomoc orgánů státního dozoru a upravena pravdla pro tvorbu technckých rezerv. Konkrétně v případě vykazování solventnost bylo nutné nově upravt způsob dokládání solventnost u zahrančních pojšťoven z jných členských států, pokud působí na českém pojstném trhu. Jedná-l se o zjšťování solventnost u zahranční pojšťovny, která provozuje na území ČR pojšťovací čnnost na základě práva zřzování pobočky, musí být mnsterstvo v souladu s právem Evropských společenství před založením pobočky nformováno příslušným úřadem domovského členského státu mmo jné o tom, že tato pojšťovna dsponuje požadovanou mírou solventnost. Druhou možností je provozování pojšťovací čnnost na území ČR zahranční pojšťovnou na základě svobody dočasně poskytovat služby. V takovém případě před zahájením čnnost musí poskytnout úřad domovského členského státu MF ČR vedle dalších nformací potvrzení, že pojšťovna z jného členského státu vlastní aktva nejméně ve výš požadované míry solventnost podle tohoto zákona. Dále novela stanovuje možnost provozování pojšťovací čnnost zahranční pojšťovnou z třetího státu avšak pouze prostřednctvím své pobočky. Jednou z nezbytných podmínek pro udělení povolení k provozování pobočky je umístění vlastního majetku na území ČR ve výš odpovídající té část požadované míry solventnost, která se vztahuje k objemu pojšťovací čnnost na území ČR. Tyto vlastní zdroje musí být nejméně ve výš jedné polovny mnma garančního fondu a dále je stanoven požadavek vložt nejméně jednu čtvrtnu této částky jako jstnu odděleně na zvláštní účet k tomuto účelu zřízený u banky se sídlem v ČR nebo u pobočky zahranční banky. Nakládání s jstnou je možné pouze se souhlasem mnsterstva.

5 Velkých změn doznalo podle nového zákona označování jednotlvých položek vstupujících do výpočtu solventnost. Skutečná míra solventnost byla nahrazena dsponblní mírou solventnost (DMS), mnmální míra solventnost je nově označována jako požadovaná míra solventnost (PMS). Garanční fond (GF) se nadále vypočítává jako 1/3 požadované míry solventnost, ale jeho použtí je v současnost částečně odlšné. Není totž jednou z položek, která je posuzována přímo př výpočtu solventnost. Novela zákona o pojšťovnctví s pojmem garanční fond pracuje př rozhodování o razanc nápravného opatření v případě nesplnění požadavků solventnost. V souladu se směrncem EU byly navýšeny mnmální hodnoty garančního fondu, tzv. absolutní mnmum garančního fondu (AMGF). Př provozování jednoho nebo více pojstných odvětví žvotního pojštění byly částky zvýšeny ze 40 ml. Kč na 90 ml. Kč. Jestlže pojsttel provozuje jedno nebo více odvětví nežvotního pojštění je stanoveno absolutní mnmum garančního fondu v rozmezí ml. Kč v závslost na provozované čnnost, čímž došlo k navýšení oprot původním hodnotám ml. Kč. Významné změny přnesla vyhláška č. 303/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojšťovnctví, a to především ve způsobu výpočtu výše vlastních zdrojů pojšťovny a zajšťovny, určení hodnoty vlastních zdrojů, jenž tvoří garanční fond a ve způsobu vykazování solventnost. Př výpočtu požadované míry solventnost u nežvotního pojštění podle objemu pojstného byla navýšena mezní částka z 10 ml. EUR na 50 ml. EUR, v druhé část výpočtu podle nákladů na pojstná plnění ze 7 ml. EUR na 35 ml. EUR. Nově je zcela oddělen výpočet solventnost žvotních, nežvotních a unverzálních pojšťoven. Dříve byl pouze jeden způsob výpočtu skutečné míry solventnost. Novnkou ve vyhlášce je postup upraveného výpočtu solventnost a jeho vykazování pro holdngové pojšťovny. Přesněj jsou defnovány tzv. jné položky, které vstupují do výpočtu dsponblní míry solventnost. Jným položkam se podle vyhlášky č. 303/2004 Sb. rozumí kumulatvní prortní kaptál, podřízené dluhy a cenné papíry bez stanovené splatnost. Možnost zahrnutí těchto položek do výpočtu dsponblní míry solventnost je omezeno do výše 50 % nžší hodnoty z požadované a dsponblní míry solventnost, dále exstují určté podmínky, které musí být splněny, aby s je pojšťovna mohla zahrnout do výpočtu. Lze konstatovat, že problematka solventnost v podmínkách českého pojstného trhu prošla zásadním změnam od počátků jejího vykazování až po současný způsob výpočtu, který je téměř v souladu s požadavky EU. De facto proces vývoje solventnost, který ve vyspělých evropských státech byl započat před 30 lety, byl zkrácen na českém pojstném trhu na 15 let. Nutné je podotknout, že bez pomoc a využtí zkušeností ze západní Evropy bychom byly as hodně vzdálen současnému stavu.

6 2 Postup vykazování solventnost nežvotní pojšťovny Obecně lze solventnost defnovat jako dostatek dsponblních peněžních zdrojů na krytí všech potřeb a závazků v příslušné výš a v příslušném čase. Pro oblast pojšťovnctví je solventnost defnována 2 odst. ) v novele zákona č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojšťovnctví jako schopnost pojšťovny trvale zabezpečt vlastním zdroj úhradu závazků z pojšťovací nebo zajšťovací čnnost. Konkrétně lze tímto pojmem charakterzovat takový fnanční stav, kdy byly a jsou vytvořeny a trvale udržovány přměřeně velké peněžní zdroje pro případ, že by pojsttel měl z ttulu pojšťovací nebo zajšťovací čnnost hradt taková pojstná plnění, na která jeho techncké rezervy nestačí. Pokud taková stuace nastane musí pojšťovna uvolnt na krytí svůj vlastní a závazky nezatížený majetek, tj. vlastní zdroje. Pojšťovně je zákonem č. 39/2004 Sb. uložena povnnost po celou dobu provozování pojšťovací čnnost mít vlastní zdroje mnmálně ve výš požadované míry solventnost, která je stanovena MF ČR, konkrétně vyhláškou č. 303/2004 Sb. Dále zákon nově říká, že je nutné, aby vlastní zdroje po celou dobu čnnost pojšťovny byly kryty odpovídající hodnotou aktv. Bez této podmínky splnění solventnost postrádá zcela smysl, protože prostředky pro vypořádání závazků vznknou právě jejch zpeněžením. Posouzení solventnost probíhá na základě porovnání skutečné vybavenost kaptálem s určtým požadovaným mnmálním míram vybavenost. Jedná se o legslatvně potvrzenou metodku, která umožňuje dozorčím orgánům posoudt, zda současný stav pojšťovny je zárukou, že bude schopna dostát svým závazkům v budoucnost. V případě zjštění nedostatků je v pravomoc státního dozoru vyžadovat a provádět adekvátní opatření na ochranu zájmů klentů. Z důvodu odlšností v kalkulacích a vývoj rezerv žvotního a nežvotního pojštění je požadováno oddělené vykazování solventnost pro žvotní a nežvotní pojštění. 2.1 Dsponblní míra solventnost (DMS nžp ) Vyjadřuje výšku kaptálu, který má pojšťovna k dspozc pro pokrytí svých závazků. Jným slovy j lze označt jako kaptálovou vybavenost pojsttele. Výpočet se provádí jako součet níže uvedených aktv bez jakýchkol předvídatelných závazků souvsejících s pojšťovací čnností a po odečtu položek nehmotného majetku. DMS nžp se vypočte níže uvedeným způsobem: + splacený základní kaptál pojšťovny, po odečtení vlastních akcí držených pojšťovnou + rezervní fondy zákonný a ostatní rezervní fondy, které se nevztahují k pojštění + přenosy zsků a ztrát - nerozdělený zsk z mnulých let a posledního účetního období po odečtení případných ztrát z těchto období + polovna případných dodatečných příspěvků během účetního období zahrnuje se u pojšťoven, které mají právní formu družstva

7 + jné položky - kumulatvní prortní kaptál, podřízené dluhy, cenné papíry bez stanovené splatnost, které lze zahrnout za určtých podmínek v omezené výš - hodnota dlouhodobého nehmotného majetku zapsaná v účetnctví, je-l součástí základního kaptálu Mezsoučet A + polovna upsaného nesplaceného základního kaptálu, maxmálně však do výše nžší z hodnot požadované a dsponblní míry solventnost; lze zahrnout pouze, pokud byla jž splacena nejméně 1/4 základního kaptálu; se zahrnutím této položky je nutný souhlas mnsterstva fnancí + oceňovací rozdíly - tché rezervy vznklé podhodnocením aktv, tzn. výše rozdílu hodnoty aktv na trhu a hodnoty těchto aktv zapsaných v účetnctví Mezsoučet B představuje součet položek, jejchž zahrnutí do výpočtu DMS musí schvált MF ČR Celková DMS nžp vznká součtem mezsoučtů A a B 2.2 Požadovaná míra solventnost (PMS nžp ) Představuje objem potencálních závazků z pojšťovacích čnností nebo také mnmální výš vlastních fnančních prostředků, kterým musí pojšťovna dsponovat po celou dobu své čnnost. U pojšťoven, které provozují zajšťovací čnnost, se vypočítává PMS zvlášť pro pojšťovací a zajšťovací čnnost. Př výpočtu PMS v nežvotním pojštění však exstují určtá specfka. Prvním z nch je vlv kursu Kč/ EUR, protože ve výpočtu se pracuje s částkam v mlónech EUR. Mezní hodnoty 50 ml. EUR a 35 ml. EUR se pro výpočet převádí na Kč na základě kursu CZK/EUR České národní banky k datu výkazu solventnost, tj. obvykle ke konc příslušného účetního roku. Dalším specfckou odlšností výpočtu PMS v nežvotním pojštění je použtí dvou paralelních způsobů výpočtu, přčemž za výslednou se bere větší z vypočtených hodnot. PMS nžp je větší z částek vypočtených níže uvedeným způsoby a) nebo b): a) podle objemu pojstného - Prvním krokem výpočtu je snížení předepsaného hrubého pojstného za příslušný rok o částky pojstného odpovídající daním a poplatkům, které se vybírají s pojstným jako jeho součást. Následně se předepsané pojstné redukuje tak, že se započítává 18 % z pojstného do výše 50 ml. EUR a z částky převyšující 50 ml. EUR 16 %. Následně se zjštěný součet upravuje o vlv míry zajštění pomocí tzv. korekčního koefcentu, tj. podílu pojstných plnění na vlastní vrub k celkové výš pojstných plnění. Přčemž podíl pojstného

8 plnění na vlastní vrub musí tvořt mnmálně 50 % celkového pojstného plnění nebo se případně na tuto hranc uměle zvedne. b) podle průměrných nákladů na pojstná plnění Nejdříve se stanoví počet let, za která se budou údaje o hrubých pojstných plněních uvádět, tzv. délka referenčního období (zpravdla u nežvotních pojštění 3 roky; provozuje-l pojšťovna v podstatné míře, tj. více než 4 % celkového předepsaného pojstného nebo 1 ml. Kč, pojštění vchřce, krupobtí č mrazu tak je to 7 let). Dále se provede součet objemu hrubých vyplacených pojstných plnění včetně podílu zajsttelů na pojstných plněních a včetně přírůstku rezervy na pojstná plnění, tento součet se vydělí počtem let, za které se pojstné plnění bralo v úvahu. Tímto způsobem byla zjštěna průměrná roční hrubá pojstná plnění za příslušné referenční období. Průměrné pojstné plnění se rozdělí na dvě část: do 35 ml. EUR, z níž se do konstrukce PMS NŽP zařadí 26 %, nad 35 ml. EUR, z níž se do konstrukce PMS NŽP zahrne 23 %. Přtom z takto vznklé částky se pro výslednou PMS NŽP opět použje jen poměrná část odpovídající podílu pojstného plnění na vlastní vrub za příslušné účetní období, mnmálně však 50 %. 2.3 Porovnání dsponblní a požadované míry solventnost Způsob zjštění dsponblní a požadované míry solventnost u nežvotních pojšťoven je podrobně popsán v předešlých kaptolách. Dále lze provést test solventnost pojšťovny porovnáním PMS nžp a DMS nžp. Požadovaná míry solventnost je vyšší z částek vypočtených podle velkost pojstného a průměrných nákladů na pojstná plnění s omezující podmínkou, že nesmí poklesnout pod absolutní mnmum garančního fondu. Je-l provozováno více odvětví nežvotního pojštění, platí jako absolutní mnmum garančního fondu vyšší z částek pro nežvotní pojštění. Dsponblní míra solventnost vznká součtem dvou mezsoučtů A a B. A. Výsledek podle velkost pojstného B. Výsledek podle průměrných nákladů na pojstná plnění C. Absolutní mnmum garančního fondu Požadovaná míra solventnost = max (A,B,C) Dsponblní míra solventnost = součet součástí A+B z toho: položky z A položky z B Podps odpovědného pojstného matematka: Datum: razítko pojšťovny a podps předsedy představenstva: Obr.č. 1: Porovnání požadované a dsponblní míry solventnost pro nežvotní pojšťovny dle prováděcí vyhlášky 303/2004 Sb. s úpravam provedeným s ohledem k termínům použtým v textu

9 3 Upravený výpočet solventnost Úplnou novnkou v postupech zjšťování solventnost je tzv. upravený výpočet solventnost pojšťovny. Povnnost vykazovat mnsterstvu upravený výpočet solventnost je uložena tuzemské pojšťovně, jejíž čnnost podléhá dozoru nad čnností pojšťovny ve skupně (dále jen doplňkový dozor). Použtí se vztahuje na tzv. holdngové pojšťovny, kterým se rozumí pojšťovny s jakoukolv účastí v mnmálně jedné pojšťovně nebo zajšťovně (dále označeny jako přdružené společnost). Z důvodu relatvní homogenty takovéto pojšťovací skupny lze bez problémů sestavt upravený výpočet solventnost pro tuto skupnu s použtím dsponblních měr solventnost zjštěných v jednotlvých dceřných společnostech pojšťovnách a zajšťovnách. Výpočet je rozdělen do dvou částí nejdříve je zjštěna dsponblní míra solventnost holdngové pojšťovny a poté její požadovaná míra solventnost. První položka týkající se dsponblní míry solventnost vznká součtem dsponblní míry solventnost holdngové pojšťovny s dsponblním míram solventnost jednotlvých pojšťoven a zajšťoven ve skupně podle výše majetkového podílu v nch. Do výpočtu tedy vstupuje pouze část dsponblní míry přdružených společností v závslost na velkost majetkové účast holdngové pojšťovny. Požadovanou míru solventnost v upraveném výpočtu solventnost ční součet požadované míry solventnost holdngové pojšťovny, účetních podílů v přdružených společnostech a část požadovaných měr solventnost přdružených společností podle podílu v nch. Upravený výpočet solventnost vznká rozdílem dsponblní a požadované míry solventnost holdngové pojšťovny. Zabývá-l se holdngová pojšťovna žvotním nežvotním pojštěním upravený výpočet solventnost vznkne jako součet dsponblních a požadovaných měr solventnost zjštěných odděleně pro žvotní a nežvotní pojštění. Ve výpočtech tak budou fgurovat jednotlvá specfka žvotního a nežvotního pojštění, výsledek bude přesnější než v případě společného výpočtu pro obě odvětví pojštění. Dalším zcela logckým požadavkem na upravený výpočet solventnost je absence jakékolv položky dsponblní míry solventnost, která vznká ze vzájemného fnancování mez holdngovou pojšťovnou a přdruženou společností. V opačném případě by došlo k dvojímu zahrnutí jedněch totožných fnančních prostředků do výpočtu, což by vedlo ke zkreslení výsledné míry solventnost. Omezení je stanoveno také u nesplaceného základního kaptálu jako součást výpočtu solventnost, mnsterstvo nebude udělovat písemný souhlas s jeho zahrnutím do výpočtu. Upravený výpočet míry solventnost pro holdngové pojšťovny se zjstí takto: UMS P = A B, kde A = DMSP + qdms, = UH P + PMSP + B q PMS.

10 Výklad symbolů: UMS P..... DMS P q DMS. UH P.. PMS P upravený výpočet míry solventnost pro holdngové pojšťovny dsponblní míra solventnost holdngové pojšťovny, znamená součet dsponblních měr solventnost přes všechny -té přdružené společnost pojšťovny a zajšťovny, v níž má holdngová pojšťovna podíl na základním kaptálu ve velkost q, vynásobená tímto podílem účetní hodnota podílu v -té přdružené společnost, požadovaná míra solventnost holdngové pojšťovny, q PMS... součet požadovaných měr solventnost přes všechny -té přdružené společnost, v níž má holdngová pojšťovna podíl na základním kaptálu (upsaném) velkost q, vynásobená tímto podílem. Př výpočtu může dojít k stuac, kdy má některá z přdružených společností dsponblní míru solventnost nžší než je požadovaná míra solventnost, pak se použje ve výpočtu upravené míry solventnost skutečná hodnota obou měr, nkol pouze jejch q násobek. Takovéto opatření vede k zahrnutí celé rzkovější nvestce do upraveného výpočtu solventnost, což jstě je z hledska opatrnost jen ku prospěchu věc. Závěr O budoucí podobě solventnost byly a stále také jsou vedeny dlouhé dskuse na úrovn vrcholových orgánů Evropské une. Výsledkem těchto jednání je vznk projektu Solventnost II (Solvency II). První fáze prací započala v roce 2001 se základním cílem vytvořt obecný rámec systému sledování solventnost, který by přzpůsobl požadavky kaptálové přměřenost skutečným rzkům pojšťoven a rozšířl současné stavové analýzy o modelování rzk a budoucích scénářů. Do roku 2003, kdy byla teoretcká část projektu ukončena, tak vznkl dostatečný časový prostor pro šrokou meznárodní dskus, nové stude a reporty. V současnost je projekt ve své druhé fáz, která směřuje k návrhu rámcové drektvy o solventnost. Podobně jako Basel II pro oblast bankovnctví by Solventnost II pro pojšťovnctví měla přnést tříplířový přístup ke kaptálovým požadavkům a dohledu orgánů státního dozoru s cílem zajstt vyšší ochranu pojstníků, vyšší transparentnost, srovnatelnost a ucelenost posuzování solventnost pojsttelů. Novým fenoménem, na který musí solventnost reagovat, je vznk fnančních konglomerátů. Současný rozvoj fnančních trhů vede k utváření fnančních skupn fnančních konglomerátů, které poskytují služby a produkty v různých fnančních oblastech. Pokud by tyto konglomeráty a zvláště pak banky, pojšťovny a obchodníc s cenným papíry, které jsou často jejch součástí, musel čelt fnančních potížím, mohla by taková stuace vést k destablzací celého fnančního systému.

11 Proto vznkla směrnce 2002/87/EC Evropského Parlamentu a Rady o doplňkovém dozoru úvěrových nsttucí, pojšťoven a obchodníků s cenným papíry ve fnančním konglomerátu, která zavádí obezřetný dozor nad fnančním konglomeráty. K hlavním oblastem, na které se dozor zaměřuje, náleží sledování kaptálové vybavenost a koncentrace rzk na úrovn konglomerátu, operací uvntř skupny, vntřního řídícího a kontrolního systému na úrovn konglomerátu a dostatečně zkušeného a důvěryhodného managementu. Konečným cílem směrnce je zajstt dostatečně spolehlvý systém kontroly pro celou fnanční skupnu zabývající se křížovým fnančním aktvtam mez odvětvím fnančního trhu. V souladu s výše uvedenou směrnc byla také v ČR zpracována předloha zákona o fnančních konglomerátech, která je v současné době v druhém čtení v Poslanecké sněmovně PČR. Předloha zákona obsahuje poměrně rozsáhlý výčet pojmů, jejchž vymezení je nutné pro lepší srozumtelnost celé právní úpravy, dále jsou stanoveny postupy, s jejchž pomocí je možné fnanční konglomerát dentfkovat a podmínky výkonu doplňkového dozoru nad fnančním konglomeráty. Jak je patrné z předchozích odstavců vývoj metodky výpočtu solventnost není stále ukončen. Aby byla solventnost v budoucnost nástrojem, s jehož využtím může dozor včas dentfkovat nepříznvou fnanční stuac pojsttele, musí se její úprava pružně vyvíjet v souladu se změnam, které probíhají nejen na pojstných trzích ale v celém fnančních sektoru. Lteratura BÖHM, A. Ekonomka a řízení pojšťoven v podmínkách po vstupu České republky do Evropské une. Praha: ASPI PUBLISHING, 2004, ISBN DUCHÁČKOVÁ, E. Prncpy pojštění a pojšťovnctví. Praha: EKOPRESS, 2003, ISBN X Výroční zprávy Úřadu státního dozoru v pojšťovnctví a penzjním přpojštění SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojšťovnam v pojšťovací skupně. SMĚRNICE 2002/13/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 5. března 2002, kterou se mění směrnce Rady 73/239/EHS pokud se týká požadavků na míru solventnost nežvotních pojšťoven. SMĚRNICE 2002/87/ES EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 16. prosnce 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovým nsttucem, pojšťovacím podnky a nvestčním frmam a pozměňující směrnce Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS a 93/22/ES a 2000/12/ES Evropského parlamentu a Rady Zákon 363/1999 Sb. Zákon o pojšťovnctví ve znění pozdějších novel Prováděcí vyhláška 303/2004 Sb., provádějící některá ustanovení zákona o pojšťovnctví