TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA

Transkript

1 TRANSATLANTICKÉ VZTAHY: USA A KANADA EU a její severoameričtí partneři, Spojené státy americké a Kanada, vyznávají společné hodnoty demokracie, lidských práv a hospodářské a politické svobody a rovněž mají společné zájmy v oblasti zahraniční politiky a bezpečnosti. EU i Severní Amerika usilují o překonání hospodářské a finanční krize z let 2007 a 2008 a vytváření růstu a pracovních míst pro své občany. V zájmu plného využívání možností obchodních vztahů nyní pokračují vyjednávání o dohodách o volném obchodu a o investicích. V září 2014 byla ukončena jednání o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci mezi EU a Kanadou a o paralelní dohodě o strategickém partnerství. Dne 8. července 2013 byla zahájena jednání o dohodě mezi EU a USA o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Do konce února 2015 proběhlo již osm kol jednání. Poslanci Evropského parlamentu se dialogu EU s USA a Kanadou aktivně účastní. VZTAHY MEZI EU A USA V OBLASTI ZAHRANIČNÍ POLITIKY USA jsou nejbližším zahraničněpolitickým spojencem Evropské unie. Oba partneři úzce spolupracují, konzultují navzájem své mezinárodní priority a často se snaží společně prosazovat své zájmy na mnohostranných fórech. Spolupracují v zahraniční politice v několika zeměpisných oblastech, v současné době především na Blízkém východě a v severní Africe (zejména v Iráku a Sýrii) a ve východním sousedství EU (především v Rusku a na Ukrajině). USA se osvědčily jako spolehlivý partner řady členských států EU v oblasti bezpečnosti, což ukázala spolupráce mezi spojenci v Organizaci Severoatlantické smlouvy (NATO). Rozvinula se plodná součinnost s misemi společné bezpečnostní a obranné politiky EU zejména mezi NATO a SBOP na dějištích jako Afghánistán, Irák, Kosovo, Bosna a Hercegovina a Africký roh. EU a USA sice nehovoří jedním hlasem ve všech záležitostech zahraniční politiky, ale přesto jsou jeden pro druhého nejvýznamnějšími a nejspolehlivějšími spojenci. Jejich svazky v oblasti zahraniční politiky přetrvaly po mnoho desetiletí navzdory změnám, k nimž došlo na obou stranách v politickém uspořádání i geostrategické oblasti. POLITICKÉ VZTAHY MEZI EU A USA V RÁMCI TRANSATLANTICKÉHO LEGISLATIVNÍHO DIALOGU Kontakty mezi Parlamentem a Kogresem USA byly navázány v roce 1972 a v roce 1999 byly jejich vztahy posíleny a institucionalizovány vytvořením transatlantického legislativního dialogu. Tento dialog přivádí dohromady poslance Evropského parlamentu a členy Sněmovny reprezentantů USA, kteří se scházejí dvakrát do roka na meziparlamentních setkáních pořádaných střídavě v USA a v Evropě. K nejvýznamnějším hospodářským záležitostem, o nichž je třeba diskutovat, patří jednání o transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Zájem na prohloubení Fakta a čísla o Evropské unii

2 transatlantických hospodářských vztahů prostřednictvím takovéto dohody projevily Parlament i Kongres. Zákonodárci, kteří se těchto setkání konaných dvakrát ročně účastní, si rovněž vyměňují názory na další hlavní politické otázky, jež zajímají obě strany od vzestupu Islámského státu v Sýrii a Levantě na Blízkém východě a v severní Africe až po koordinaci mezinárodních správních sankcí. Ačkoli je smýšlení transatlantických partnerů v mnoha oblastech podobné, výměny názorů mezi zákonodárci odhalily také rozdílné pohledy na klíčové politické záležitosti. Význam tohoto transatlantického politického dialogu by neměl být podceňován, zvláště vzhledem k pravomocem Kongresu USA, například pokud jde o schvalování zásahu USA do celosvětových krizí a formování účasti USA v institucích správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku. Při transatlantickém legislativním dialogu jsou pravidelně projednávány také celosvětové finanční výzvy a partneři si vyměňují názory na to, jak zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a jak posílit koordinaci v oblasti finanční regulace. Důležitými tématy jsou také kybernetická bezpečnost a svoboda internetu. V této oblasti se diskuse EU s USA často soustředí na tři hlediska: spolupráci v oblasti kybernetického prostoru zaměřenou na bezpečnost, obchodní harmonizaci informačních a komunikačních technologií a větší spolupráci na úrovni celosvětové správy věcí veřejných, pokud jde o prosazování programu svobody internetu. Harmonizace norem v oblasti IKT bude pravděpodobně tématem mnoha diskusí o transatlantickém obchodním a investičním partnerství. HOSPODÁŘSKÉ VZTAHY EU A USA Hospodářství EU a USA společně vytvářejí téměř 50 % celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) a představují jednu třetinu celosvětového obchodu. V roce 2013 obhájila EU své postavení největšího obchodního partnera USA před Kanadou, která je partnerem USA v rámci Dohody o severoamerické zóně volného obchodu (NAFTA), a před Čínou. Navzdory poklesu vývozu EU do USA o 5 miliard EUR zůstaly USA v roce 2013 hlavní vývozní destinací Unie, do níž plyne 16,6 % celkového vývozu z EU (v porovnání s 8,5 % v případě Číny). Mezi partnery dovážejícími zboží se USA umístily až na třetím místě objem jejich vývozu poklesl o 10 miliard EUR, stále však dodaly 11,7 % veškerého zboží dovezeného. V tomto ohledu tak USA zůstaly za Čínou a Ruskem, které se na celkovém dovozu podílely 16,6 % (v případě Číny) a 12,3 % (v případě Ruska). z EU do USA se mezi lety 2012 a 2013 snížil, stejně jako dovoz z USA. V roce 2013 EU vykázala přebytek v oblasti obchodu se službami s USA ve výši 12,7 miliardy EUR. Obchod mezi EU a USA v období (v miliardách EUR) zboží z USA zboží z EU do USA EU (zboží) z USA z EU do USA EU (služby) ,0 264,1 +72,1 141,1 148,1 +6, ,5 293,2 +86,7 148,9 163,0 +14,1 Fakta a čísla o Evropské unii

3 ,1 288,3 +92,2 146,1 158,8 +12,7 EU je největším investorem v USA a opačně. V roce 2012 se objem investic na obou stranách zvýšil o více než 200 miliard EUR. Lze tvrdit, že dvoustranné přímé investice které jsou ze své podstaty dlouhodobým závazkem jsou hybnou silou transatlantických obchodních vztahů. To ještě zdůrazňuje skutečnost, že obchod mezi mateřskými společnostmi a jejich pobočkami v EU a USA činí více než třetinu veškerého transatlantického obchodu. Podle odhadů poskytují společnosti EU a USA, které působí na území svého partnera, pracovní místa pro více než 14 milionů lidí. Stavy dvoustranných investic EU-USA (v miliardách EUR) Přímé zahraniční investice USA v EU vestice EU v USA Přímé zahraniční in , ,0 +118,6 POLITICKÝ DIALOG MEZI EU A KANADOU V roce 1976 byla uzavřena rámcová dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci mezi Evropskými společenstvími a Kanadou a byla první takovou dohodou, kterou EU uzavřela s průmyslově vyspělou zemí. V září roku 2011 byla zahájena jednání s Kanadou o rozšířené rámcové dohodě dohodě o strategickém partnerství (SPA). Jedná se o politickou dohodu, jejímž cílem je posílit dvoustrannou spolupráci v řadě oblastí zahraniční politiky a jiných odvětví, mezi něž patří mezinárodní mír a bezpečnost, boj proti terorismu, řešení krizí, námořní bezpečnost, celosvětová správa věcí veřejných, energetika, doprava, výzkum a vývoj, zdravotnictví, životní prostředí a změna klimatu. Tato dohoda má zlepšit formy spolupráce, které přímo ovlivňují jednotlivé občany, např. programy pro mládež, vzdělávání a kulturu, konzulární ochrana a různé mezilidské kontakty. Jednání o této dohodě trvala tři roky od září 2011 do jejího parafování dne 8. září V současné době probíhá její právní přezkum. Jakmile bude dohoda o strategickém partnerství připravena k podpisu, bude zaslána Evropskému parlamentu, aby udělil svůj souhlas. Kromě dialogu mezi výkonnou sférou EU a Kanady, který zahrnuje každoroční vrcholné schůzky na úrovni předsedy vlády a předsedy Komise a přípravy na tyto schůzky v rámci koordinační skupiny EU-Kanada [1], se se svými kanadskými protějšky pravidelně setkávají jak partnerští ministři zahraničí, tak poslanci Evropského parlamentu. Každoročně se konají meziparlamentní setkání, jež doplňují další meziparlamentní výměny názorů pracovních skupin a delegací. Tato setkání umožňují kromě diskusí o probíhajících jednáních také otevření kontroverzních témat, jako je dopad těžby dehtových písků a břidlicového plynu na životní prostředí, politiky v oblasti rybolovu, záležitosti dobrých životních podmínek zvířat (včetně lovu tuleňů) a vízová povinnost, kterou Kanada zavedla pro občany některých členských států EU. Tato témata, jež jsou předmětem neshod, nezhoršují celkově vynikající úroveň vztahů mezi oběma zeměmi. Delegace Parlamentu pro vztahy s Kanadou se pravidelně v průběhu roku schází, aby připravila meziparlamentní setkání. Součástí jsou podrobné výměny názorů s ostatními orgány EU, včetně [1]Dokumentace ESVČ o vztazích mezi EU a Kanadou (výkonná moc) viz: Fakta a čísla o Evropské unii

4 Komise a Evropské služby pro vnější činnost, a rovněž s kanadskou misí při EU a kanadským ministerstvem zahraničních věcí a mezinárodního obchodu. V delegaci nedávno proběhly diskuse s kanadskými ministry a dalšími členy federálních a provinčních orgánů na vysoké úrovni. HOSPODÁŘSKÉ VZTAHY MEZI EU A KANADOU A. Komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) Jednání mezi EU a Kanadou o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci, zahájená dne 6. května 2009, byla uzavřena dne 26. září Tato dohoda bude první komplexní dohodou EU o hospodářské spolupráci s vysoce průmyslovou zemí. EU a Kanada vzájemně otevřou své trhy pro zboží, služby a investice, včetně veřejných zakázek. Podle odhadů posouzení dopadů ex-ante provedeného v roce 2008 budou zisky v podobě každoročních reálných příjmů představovat zhruba 11,6 miliardy EUR na straně EU a 8,2 miliardy EUR na straně Kanady, a to do sedmi let po uskutečnění této dohody. Liberalizace obchodu se službami by měla podle odhadů podstatně přispět ke zvýšení HDP (50 % celkových zisků na straně EU a 45,5 % zisků na straně Kanady). Tato dohoda je také první dvoustrannou dohodou EU o hospodářské spolupráci, která zahrnuje podrobnou, moderní doložku o řešení sporů mezi investory a státem. Ustanovení takovéto doložky obvykle umožňují zahraničním investorům, aby žalovali vlády u mezinárodních soudů. V případě dohody s Kanadou tato doložka rovněž zachovává právo vlády jednat v zájmu ochrany spotřebitelských zájmů. Od okamžiku ukončení jednání prochází tato dohoda obvyklým postupem v rámci EU: dolaďování z právnického hlediska, překlad do všech úředních jazyků EU, aby mohla být předložena Radě a Parlamentu ke schválení. B. Dvoustranné obchodní a investiční vztahy EU je druhým největším obchodním partnerem Kanady hned po USA. V roce 2013 EU vyvezla do Kanady zboží v hodnotě 31,6 miliard EUR a přijala kanadské zboží v hodnotě 27,3 miliard EUR. V roce 2013 zaujímala Kanada mezi mezinárodními obchodními partnery EU 12. místo. Obchod se službami mezi EU a Kanadou v roce 2013 mírně poklesl ve srovnání s rokem V roce 2013 dosáhl vývoz z EU do Kanady hodnoty 16,3 miliardy EUR a hodnota dovozu do Unie z Kanady byla odhadována na 9,9 miliardy EUR. Obchod mezi EU a Kanadou v období (v miliardách EUR) zboží z Kanady zboží z EU do Kanady EU (zboží) z Kanady z EU do Kanady EU (služby) ,7 29,9-0,8 9,6 16,0 +6, ,3 31,4 +1,1 10,1 16,8 +6, ,3 31,6 +4,3 9,9 16,3 +6,4 Fakta a čísla o Evropské unii

5 Pokud jde o přímé zahraniční investice, EU investuje v Kanadě více než Kanada v EU. V roce 2012 dosáhl objem přímých zahraničních investic EU v Kanadě 258,0 miliard EUR. Objem kanadských investic v EU byl odhadován na 142,6 miliard EUR. Stavy dvoustranných investic EU-Kanada (v miliardách EUR) Přímé zahraniční investice Kanady v EU vestice EU v Kanadě Přímé zahraniční in ,6 258,0 +115,3, Eurostat Elfriede Bierbrauer / Wanda Troszczynska-van Genderen 02/2015 Fakta a čísla o Evropské unii