VLIV DOKOVACÍH TEPLOT NA STRUKTURU A VLASTNOSTI VÝKOVKŮ Z MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ. Miroslav Greger a Stanislav Rusz b Adam Hernas c
|
|
- Vlastimil Čermák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 VLIV DOKOVACÍH TEPLOT NA STRUKTURU A VLASTNOSTI VÝKOVKŮ Z MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ Miroslav Greger a Stanislav Rusz b Adam Hernas c a VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, miroslav.greger@vsb.cz b VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba, ČR, stanislav.rusz@vsb.cz c Silesian University Katowice, Department of Materials Engineering, Krasińskiego 8 Katowice, Poland, hernas@mail.polsl.katowice.pl Abstract The article analyses summary of influences of micro-structural parameters on strength properties and transition temperature of micro-alloyed steels. Knowledge of these processes forms a basis for control of conditions of forging and controlled cooling of forgings from finish-forging temperatures. It is also possible to use this knowledge for influencing course of thermally activated processes at plastic deformation and thus also final structure and mechanical properties of forgings. 1. ÚVOD Konstrukční ocele si stále udržují dominantní postavení v automobilové výrobě. Zvyšování užitných vlastností těchto ocelí má především dopad na snížení hmotnosti finálního výrobku. Tento trend zaznamenává v posledních letech prudký kvantitativní i kvalitativní rozvoj. Využitím mikrolegování a řízeného kování můžeme u běžných uhlíkomanganových ocelí zvýšit základní užitkový ukazatel - mez kluzu o %. Současné konstrukční ocele pro automobilový průmysl mají různorodou strukturu a chemickou koncepci. Podle struktury je můžeme rozdělit na polyedrické a nepolyedrické. Nepolyedrické se volí pro meze kluzu nad 550 MPa, jako ocele s acikulárním feritem, bainitem, samopopuštěným resp. popuštěným martenzitem. Vyžadují legování, nejčastěji molybdenem, vyšší obsah manganu, niklu, chrómu. Z polyedrických se používají především ocele s redukovaným obsahem perlitu. Vyznačují se obvykle nízkým (případně středním obsahem uhlíku) obsahem uhlíku, často i pod 0,1 %, s obsahem manganu 0,8 2 %. Ocele jsou charakteristické mikrolegujícími prvky V, Nb, Ti a jejích kombinací. V první skupině se ve světovém měřítku v poslední době výrazně prosadily ocele mikrolegované vanadem s obsahem uhlíku kolem 0,35 % a manganu kolem 1,5 %. Rekrystalizační, transformační a precipitační charakteristiky této oceli jsou výhodné. Po tváření i bez podstatných zásahů kontrolovaného kování dávají homogenní jemnozrnnou polyedrickou strukturu a spolehlivě se u nich dosahuje Rp0,2 ~ 550 MPa. Chemické složení a mechanické vlastnosti typických ocelí je uvedeno v tab. 1. Při uplatnění principů řízeném kování je možné u uvedených ocelí s dostatečnou rezervou dosáhnout požadované pevnostní hodnoty i při velmi nízkých tranzitních teplotách. Při sériové výrobě je nutné znát zákonitosti rekrystalizačních, transformačních a 1
2 precipitačních procesů během kování. To vytváří podmínky pro přesné definování možných tolerancí teplot, deformací a mezioperačních časů během kování. Tabulka 1. Chemické složení a základní mechanické vlastnosti mikrolegovaných ocelí používaných v automobilovém průmyslu [1] Značka oceli Vanard 925 0,37 0,42 C38Mod 0,36 0,40 38MnSiVS5 0,35 0,40 27MnSiVS6 0,25 0,30 V2903 0,30 0,35 VW1427 0,29 0,33 49MnVS3 0,44 0,50 V2906 0,42 0,46 Obsah prvků Mechanické vlastnosti [%] R P 0,2 R m A Z HB C Mn Si S V [MPa] [%] 1,10 0,5-0,40 0,05-0,08 0,08-0,13 > > , ,30 1,45 1,20 1,50 1,30 1,60 1,40 1,60 1,40 1,60 0,70 1,0 0,7 1,0 0,50-0,65 0,03-0,065 0,08-0,012 > >12 >25-0,50-0,80 0,03-0,065 0,08-0,13 > >12 >25-0,50-0,80 0,03-0,05 0,08-0,13 > >14 >30-0,50-0,70 0,03-0,05 0,07-0,12 > >14 > ,50-0,70 0,03-0,045 0,08-0,13 > >45 - < 0,50 0,03-0,065 0,08-0,13 > >8 >20-0,5-0,40 0,05-0,075 0,07-0,10 > > Řízeným vývojem struktury a substruktury můžeme u mikrolegovaných ocelí získat velmi široký a různorodý komplex vlastností. Základními parametry, které ovlivní výsledné vlastnosti výkovků jsou : velikost zrna a subzrna, množství a disperzita precipitátů, hustota dislokací a stavba tuhého roztoku. Ukazuje se, že optimalizací těchto strukturních parametrů u ocelí s polyedrickou strukturní stavbou můžeme dosáhnout hodnoty meze kluzu na úrovni MPa, a to při vysoké odolnosti proti křehkému lomu [2]. 2. PRINCIP TECHNOLOGIE KOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELI Při zvyšování úrovně vlastností výkovků je vhodné hlavní pozornost věnovat studiu vztahů mezi technologií výroby oceli a strukturou ocelí po řízeném kování. Klíčovým problémem je řízené kování spočívající na přísném respektování zákonitostí pohybu hranic zrn austenitu v termicko-deformačním procesu kování, zákonitostí fázové transformace a precipitace karbonitridů. Při otázkách pohybu hranic zrn tu jde především o problematiku růstu austenitického zrna v přípravném ohřevu před kováním a problematiku jeho dynamické, statické případně postdynamické rekrystalizace, která je ve výrazné interakci s precipitací karbonitridů, především s tzv. deformačně indukovanou precipitací při vlastním kování [3]. 2
3 Hlavním cílem řízeného kování je získání jemného austenitického zrna a optimálního stavu substruktury před fázovou transformací. Fázová transformace austenitu může výrazně ovlivnit sekundární strukturu a interfázovou precipitaci. Kromě termodynamických a kinetických zákonitostí fázové transformace tu vyvstávají i vztahy mezi strukturou a substrukturou austenitu bezprostředně před transformací a strukturou a substrukturou nově vznikajícího feritu. Řízené ochlazování z dokovacích teplot musí vycházet ze zákonitostí fázové transformace, interfázové a feritické precipitace. Postup řízeného kování : 1) Ohřev na optimální, horní kovací teplotu tak, aby došlo k rozpuštění karbidotvorných prvků do tuhého roztoku austenitu, kování s probíhající rekrystalizací, čímž se jednak dosáhne požadovaných rozměrů předkovků a také se zjemní austenitické zrno. Středněuhlíkové oceli mikrolegované vanadem a niobem se obvykle ohřívají na teploty kolem 1150 C 1170 o C, při čemž dojde k rozpuštění karbonitridů mikrolegujících prvků. 2) Řízeným kováním lze v této fázi získat velikost zrna d rex přibližně kolem 50µm [4]. 3) Dokováním za snížených teplot s probíhající precipitací a zpomalenou rekrystalizací. Z porovnání křivek, vyjadřující závislost počátku a konce dynamické precipitace na teplotě, s křivkami rekrystalizace vyplývá, že k zpomalení rekrystalizace dochází při teplotách, při nichž precipitace předbíhá rekrystalizaci. Při vysokých teplotách deformace nad 950 C, kdy nejsou vytvořeny podmínky pro precipitaci, stejně tak při nízkých teplotách pod 800 C, kdy je difúzní rychlost pro precipitaci již velmi malá, se kinetika rekrystalizace řídí známým Avramiho vztahem. V rozmezí teplot mezi 850 a 950 C, kdy dochází velmi rychle k dynamické precipitaci, se rychlost rekrystalizace zpomalí. Příznivé podmínky pro zpoždění rekrystalizace však nevytváří jen vhodná teplota kolem 900 C, ale i samotná rychlost deformace. Jemný precipitát, který zpozdí rekrystalizaci vyžaduje pro svůj vznik rychlosti deformace kolem ε = s -1. Deformací indukovaná precipitace oddálí start dynamické rekrystalizace, čímž dochází ke kumulaci deformace v oblasti zmíněných tvářecích teplot, bez nebezpečí vzniku dynamické rekrystalizace. Z toho důvodu je možno zvýšit deformace v této fázi kování na hodnoty kolem 50 %. 4) Řízeným ochlazováním z dokovacích teplot dochází k dalšímu zjemnění sekundární struktury a dosení potřebných mechanických vlastností. 3. VÝVOJ STRUKTURY Deformovaná mřížka představuje soustavu s vyšší volnou energií a je termodynamicky nestabilní. Soustava má tendenci snížit volnou energii cestou odstranění poruch vzniklých při plastické deformaci. Typy a charakter rozdělení poruch krystalové struktury, které jsou vyvolané plastickou deformací za tepla ( T > 0,5 T t ) jsou různorodé. Jejich odstraňování závisí jak na vnitřních podmínkách systému (stav tuhého roztoku, částice sekundární fáze, koncentrace napětí, atd.), tak i na vnějších podmínkách, v kterých se systém nalézá (teplota deformace, rychlost deformace,.). Změna volné energie systému se navenek projeví odpevňovacími procesy. Odpevňovací procesy jsou tepelně aktivované děje. Znamená to, že pokud je deformace realizovaná při dostatečně vysokých teplotách, může zotavení nebo rekrystalizace probíhat už 3
4 během deformace, popř. po ukončení deformace. Při kování mikrolegovaných ocelí je rozhodujícím odpevňovacím procesem rekrystalizace. Rekrystalizace může být v mikrolegovaných ocelích zpomalena deformačně indukovanou precipitací, a také deformačně indukovaná precipitace je urychlována substrukturou deformovaného austenitu. Analýza interakce mezi precipitací a rekrystalizací provedená Takadou [5] umožňuje rozdělit teplotní interval deformace při kování do tří oblastí. Pro oceli mikrolegované vanadem a niobem jsou teplotní intervaly následující: V prvé teplotní oblasti (nad teplotou 1050 C) je rekrystalizace ukončená před začátkem precipitace a precipitace není deformací ovlivněna; V druhé teplotní oblasti (interval teplot C) sice rekrystalizace předbíhá precipitaci, ale v závěrečném stadiu rekrystalizace však nastupuje precipitace a její brzdící účinek, čímž se posunuje závěr rekrystalizace k delším časům. V třetí teplotní oblasti (pod 930 C) deformačně indukovaná precipitace předbíhá začátek rekrystalizace a způsobuje brždění rekrystalizace, a tím se počátek a konec rekrystalizace posune k delším časům Rekrystalizace austenitu v mikrolegovaných ocelích Rekrystalizace má dominantní postavení v souvislosti s vývojem struktury v průběhu řízeného kování. Postup kování musí důsledně vycházet ze zákonitosti tohoto procesu. Při rekrystalizaci austenitu mikrolegovaných ocelí, kromě proměnných veličin termickodeformačního cyklu na kinetiku rekrystalizace má zásadní vliv přítomnost mikrolegur. Dochází zde k vzájemné interakci mezi rekrystalizací a precipitací. Statická rekrystalizace na rozdíl od dynamické začíná po určité inkubační době po přerušení deformace. Během inkubační doby vznikají v deformovaném austenitu rekrystalizační zárodky. Pro popis kinetiky statické rekrystalizace se používá Avramiho rovnice : n X = 1 exp( K t ) (1) R kde X R je rekrystalizovaný podíl v čase t K je materiálová konstanta, jejíž hodnotu lze stanovit z rovnice QR K = Ko exp (2) R T kde K, n jsou koeficienty K o je konstanta je aktivační energie statické rekrystalizace Q R Rekrystalizovaný podíl X R můžeme určit metalograficky. Výpočet rekrystalizovaného podílů pomocí rovnice (1) je poměrně složitější Precipitace karbonitridů mikrolegur v austenitu Mikrolegující prvky a precipitáty jejich karbonitridů jednak přímo ovlivňují vlastnosti oceli a rovněž působí na vývoj struktury. Kinetika precipitace karbonitridů v austenitu se výrazně zrychluje, pokud je v teplotní oblasti precipitace aplikována plastická deformace. Dynamická precipitace se výrazněji začíná projevovat pouze při deformačních rychlostech menších než 10-1 s -1. Z křivek PTT diagramů můžeme určit nos závislosti pro precipitaci TiC při teplotách kolem 1020 o C, pro Nb(C,N) při teplotě kolem 930 o C a pro VN při teplotě 870 o C. Význam deformačně indukované precipitace vzrůstá především v souvislosti s jejím působením na průběh rekrystalizace při řízeném kování. 4
5 3.3. Vliv mikrolegur v tuhém roztoku na brždění rekrystalizace. Podstata vlivu mikrolegur rozpuštěných v tuhém roztoku na brždění rekrystalizace austenitu spočívá v tom, že mikrolegující prvky se podílejí na zpomalení pohybu dislokací a jejich redistribuci ve fázi formování zárodků rekrystalizace. To se projeví zpomalením dynamické rekrystalizace a prodlužováním inkubační doby statické rekrystalizace. Základním mechanismem zbrždění rekrystalizace v etapě růstu zárodků je zpomalení pohybu velkoúhlových hranic zrn částicemi karbonitridů. mikrolegiujících prvků Interakce mezi precipitací a rekrystalizací Interakce mezi deformačně idukovanou precipitací a rekrystalizací je obousměrná. Na jedné straně je precipitace urychlována substrukturou deformovaného austenitu (deformačně indukovaná precipitace) a na druhé straně je rekrystalizace zpomalována deformačně indukovanou precipitací. Vzájemná relace mezi oběma ději je komplikovaná. Z hlediska interakce mezi precipitací a rekrystalizací můžeme teplotní interval deformace např. pro V-N ocele rozdělit do tří oblastí : V 1. oblastí nad teplotou 1050 o C je rekrystalizace ukončena před začátkem precipitace a vlastní precipitace není ovlivněna deformací. V 2. oblasti v intervalu teplot o C předbíhá počátek rekrystalizace precipitaci. Avšak v závěrečné fázi je rekrystalizace bržděna precipitací. V 3. oblasti pod teplotou 930 o C deformací indukovaná precipitace předbíhá počátek rekrystalizace a zpomaluje celý její průběh. 4. MATERIÁL A EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘENÍ Bylo provedeno experimentální ověření a simulace postupu kování a rychlosti ochlazování z dokovací teploty na strukturu a vlastnosti oceli mikrolegované vanadem. Vzájemné ovlivňování rekrystalizace a precipitace je z hlediska kinetiky tvorby struktury a vlastností velmi důležité. Interakce mezi precipitací a rekrystalizací, rychlostí ochlazování z dokovací teploty, dosenou strukturou a vlastnostmi byla simulována pomocí programu TT STEEL l.4 + a rovněž experimentálně ověřována na vstupních polotovarech a výkovcích z mikrolegované oceli, jejíž chemické složení je uvedeno v tab.2. Tabulka 2. Chemické složení ověřované oceli v % C Mn Si Cr Ni Mo W V Ti Al Nb 0,348 1,459 0,515 0,139 0,081 0,023 0,022 0,109 0,04 0,036 0,007 Na obr. 1 a 2 jsou demonstrovány rozpadové diagramy pro dokovací teploty 950 a 850 o C s podílem jednotlivých fází a predikované mechanické vlastnosti při uvedených teplotách. Struktura na obr 1. vznikla po ochlazování z dokovací teploty na klidném vzduchu, na obr. 2 po ochlazování proudem vzduchu o rychlosti 20 m/s. Podíl jednotlivých fází a úroveň dosahovaných mechanických vlastností závisí na dokovacích teplotách a rychlosti ochlazování z těchto teplot. Pevnostní a plastické vlastnosti jsou dány především objemovým podílem jednotlivých fází, velikostí zrna a precipitačním vytvrzením. Výsledná struktura a odpovídající mechanické vlastnosti byly doseny po finální deformaci (ε h = 30. Lze předpokládat, že při teplotách nižších než 820 C může být rekrystalizace zpomalena vyloučením deformačně indukovaných precipitátů V(C,N), resp. Ti(C,N) a jejich vzájemnou interakcí s dislokacemi 5
6 5. ANALÝZA VÝSLEDKŮ A DISKUSE Mikrostrukturní změny, ke kterým dochází při kování, je nutné posuzovat v souvislosti s kinetikou odpevňovacích procesů. V provozních podmínkách začíná etapa dokování mikrolegovaných ocelí při teplotách nad Ac 3 tj. nad teplotou cca 900 o C 5.1. Vliv dokovacích teplot na strukturu oceli Při kování výkovků z uvedené ocelí dochází k zpomalení rekrystalizace. Lze předpokládat, že brzdění rekrystalizace je vyvoláno přítomností deformačně indukovaných precipitátů mikrolegujících prvků a jejich vzájemnou interakcí s dislokacemi. Rychlý pokles teploty, ke kterému dochází především při dokování tenkých výkovků a snížení vnitřní energie zotavením v přestávkách mezi jednotlivými deformacemi zpomaluje i průběh dynamické rekrystalizace. Rychlost přechodu oblasti teplot fázové přeměny příznivě snižuje výslednou velikost zrna. Proti tomu deformace při teplotách již probíhající fázové přeměny bývá provázena nerovnoměrným rozdělením velikostí zrn v konečné mikrostruktuře a doprovodným zhoršením především plastických vlastností. Kromě výběru termomechanických parametrů kování je potřebné věnovat pozornost i podmínkám ochlazování z dokovacích teplot. Vedle rychlosti přechodu teploty překrystalizace je důležitá i doba mezi poslední deformací a okamžikem počátku ochlazování výkovku z dokovací teploty. Při ochlazování výkovků mají význam i teploty konce řízeného ochlazování. Zbytkové teplo ve výkovcích umožňuje dosáhnout i popuštění výkovku ještě v průběhu vychlazovacího cyklu. Teplota [ C] 1100,0 1000,0 900,0 C=0,348 Mn=1,459 Si=0,500 Cr=0,139 V=0,109 Ti=0,040 Nb=0,007 Mo=0,023 Ni=0,081 Ferit Perlit Bainit Martenzit 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 Ac3 = 854 Ac1 = 726 Ar3 = 722 Ar1 = 609 Ferit = 12,4 Perlit = 35,7 Bainit = 51,9 Martenzit = 0,0 Austenit = 0,0 Tvrdost HV = 323 Tvrdost HB = 306 Mez kluzu = 733 MPa Mez pevnosti = 1032 MPa 300,0 200,0 100,0 0,00 0,010 0,10 1,00 10,00 100,0 1000, Čas [s] Obr. 1. Rozpadový diagram, podíl jednotlivých strukturních složek a mechanické vlastnosti mikrolegované oceli po dokování při teplotě 950 O C a volném ochlazování na vzduchu 6
7 Teplota [ C] 1100,0 C=0,348 Mn=1,459 Si=0,500 Cr=0,139 V=0,109 Ti=0,040 Nb=0,007 Mo=0,023 Ni=0,081 Ferit Perlit Bainit Martenzit 1000,0 900,0 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 Ac3 = 854 Ac1 = 726 Ar3 = 694 Ar1 = 0 Ferit = 12,1 Perlit = 0,0 Bainit = 61,8 Martenzit = 26,1 Austenit = 0,0 Tvrdost HV = 395 Tvrdost HB = 377 Mez kluzu = 1025 MPa Mez pevnosti = 1279 MPa 200,0 100,0 0,00 0,010 0,10 1,00 10,00 100,0 1000, Čas [s] Obr. 2. Rozpadový diagram, podíl jednotlivých strukturních složek a mechanické vlastnosti mikrolegované oceli po dokování při teplotě 950 O C a ochlazování proudem vzduchu o rychlosti 20 m/s Strukturní změny probíhající po dokování Po dokování můžeme rychlost ochlazování zvýšit i zpomalit. V závislosti na úrovni dokovací teploty přitom může docháet i k precipitaci. Zpevňující účinek precipitující fáze se projevuje pouze za předpokladu, že mikrolegující prvek bude rozpuštěn v tuhém roztoku ještě před polymorfní přeměnou austenitu na ferit. Jestliže k precipitaci dojde při kování již v austenitu, neovlivní vyloučený objem těchto precipitátů pevnost feritické matrice. Z těchto důvodů mají pro praktickou aplikaci vytvrzovacích pochodů v podmínkách ochlazování výkovků především oceli mikrolegované vanadem. Vyšší rozpustnost vanadu v austenitu zaručuje, že nedojde k deformačně indukované precipitaci karbonitridů vanadu při kování a precipitační procesy se především realizují v průběhu ochlazování výkovků [7]. Na druhé straně vykazují oceli mikrolegované vanadem větší velikost austenitických zrn před stadiem dokování a při vyšších počátečních teplotách dokování může docházet i k částečné rekrystalizaci deformovaných austenitických zrn v přestávkách mezi následujícími deformacemi. Jediným účinným opatřením potlačujícím růst austenitických zrn a procesy rekrystalizace u oceli mikrolegovaných vanadem je snížení tvářecích teplot. Vhodná volba odkládacích teplot u ocelí mikrolegovaných vanadem je možná pouze na základě znalostí kinetiky precipitace karbonitridů vanadu Výběr parametrů řízeného kování a) Ohřev na kovací teplotu Struktura výchozích polotovarů pro kování je feriticko-perlitická, obr. 3. Základním požadavkem ohřevu vstupních polotovarů z mikrolegovaných ocelí před řízeným kováním je 7
8 zajištění úplného rozpuštění, ve struktuře se nacházejících, karbidických, resp. karbononitridických částic mikrolegujících prvků. Oceli mikrolegované V (resp V + Nb) jsou náchylné k zhrubnutí austenitického zrna. Po ohřevu V mikrolegovaných ocelí na teploty běžně používané u nízkolegovaných C- Mn ocelí s vyšší pevností, tj o C neobvykle pohybuje velikost autenitického zrna kolem µm. Při řízeném kování se proto prosazuje tendence snižovat teplotu ohřevu. Tuto tendenci zároveň podporují požadavky na zkrácení ochlazovací prodlevy před poslední dokovací operací. Výrazně nižší teploty ohřevu však nemusí vždy splňovat očekávané výsledky. Např. velikost austenitického zrna po deformaci v počátečních fázích kování není citlivá na výchozí rozměr zrna po ohřevu na horní kovací teploty. Proto pro ověřovanou ocel lze doporučit teplotu ohřevu kolem 1150 o C. x 100 Obr. 3. Struktura výchozích polotovarů b) Teploty a velikosti deformací v počáteční fázi kování Požadavkem v počáteční fázi kování je získat jemnozrnnou austenitickou strukturu před dokovacími úběry. Velikost austenitického zrna po statické rekrystalizaci je ovlivněna velikostí deformace, teplotou a rychlostí deformace. Vzhledem k tomu, že se v průběhu kování deformační rychlosti během jednotlivých operací velmi málo liší je vliv deformační rychlosti na velikost austenitického zrna zanedbatelný a základními řízenými parametry deformačního procesu je velikost deformace a průběh deformačních teplot. Počáteční teplota kování je přibližně o o C nižší než teplota ohřevu. Proto lze předpokládat, že kovací teploty v počátečních fázích kování se pohybují nad 1000 o C. Za předpokladu zachování běžné technologie kování dochází u mikrolegovaných ocelí k úplné rekrystalizaci austenitu řádově v sekundách. Tato rekrystalizace proběhne staticky v mezideformačních přestávkách a je doprovázena, vzhledem k vysokým teplotám růstem rekrystalizovaných zrn. V této etapě kování je nutné volit takové rozdělení deformací, které vhodně ovlivní následující průběh rekrystalizace tak, aby nedošlo k růstu rekrystalizovaných zrn. Austenitické zrno po počáteční fázi kování má být co nejjemnější. Je výhodné používat větší úběry a rovněž teploty dokování by měly být v této fázi co nejnižší. c) Prodleva před závěrečnou fázi kování V případě kdy rekrystalizace je při dokovacích operacích potlačena, jsou mikrostrukturní změny ke kterým dochází v průběhu výdrže od poslední deformace v úvodní fázi kování do fáze hotovního kování velmi důležitá, protože ovlivňuje konečnou velikost austenitických zrn, která je kováním dosahována. Po statické rekrystalizaci, která proběhne při teplotách kování v počáteční fázi poměrně rychle, následuje růst rekrystalizovaných zrn. Tento proces závisí na teplotě a jeho rychlost vzrůstá s rostoucí konečnou teplotou úvodní etapy kování. Je vhodné, aby vedle požadavku nižších kovacích teplot při posledních 8
9 deformacích v počáteční fázi kování byla vybrána i optimální intenzita ochlazování předkovků na dokovací teplotu v závěrečné fázi kování. S poklesem teploty dochází ke snížení rozpustnosti mikrolegujících prvků v austenitu a k jejich precipitaci ve formě karbidických, resp. karbonitridických částic. x 500 Obr. 4. Struktura mikrolegované oceli po ochlazování na vzduchu x 500 Obr. 5. Struktura mikrolegované oceli po chlazování proudem vzduchu d) Teplotně deformační děje v závěrečné fázi kování Mikrostukturní změny, ke kterým dochází v této etapě kování je vhodné posuzovat v souvislosti s kinetikou odpevňovacích procesů. V provozních podmínkách začíná etapa dokování u běžných ocelí nad teplotou 900 o C. Při nižších dokovacích teplotách dochází k potlačení rekrystalizace a velké deformace účinně přispívají ke zvýšení počtu možných nukleačních míst feritické reakce. Zvýšení nukleační rychlosti se projeví zvýšením teploty A r3. Předpokládá se, že následkem nehomogenní distribuce dislokací v deformovaném objemu dochází k migraci hranic původních deformovaných austenitických zrn a ke vzniku zakřivení hranic. Vyduté hranice představují výhodná místa pro nukleaci feritu. Aktivační energie nukleace feritu na zakřivených hranicích je shodná s aktivační energií nukleace na energeticky nejvýhodnějších místech rovnoosého austenitu, tj. na rozích a hranách zrn austenitu. Praktickým dopadem těchto dějů je skutečnost, že velké deformace při dokovávání zvyšují hustotu nukleačních míst feritu a jejich rovnoměrné rozdělení v celém objemu, což přispívá k dosení homogenní jemnozrnné struktury výkovku. 6. ZÁVĚR Při porovnání dosených struktur a vlastností, při analogickém kování středněuhlíkových klasických ocelí a ocelí obdobného složení, avšak mikrolegovaných vanadem a titanem, lze zjistit podstatně vyšší pevnostní vlastnosti u mikrolegované oceli, které lze dosáhnou přímo ochlazováním z dokovací teploty. Rozhodujícím faktorem pro dosení výhodnějších vlastností výkovků kovaných z mikrolegovaných ocelí je optimalizace 9
10 technologického postupu kování jak z hlediska teplot, tak i deformací v závěrečné fázi dokování. Zásadním požadavkem je dosení jemného austenitického zrna před transformací. Vybraná technologie kování a způsob ochlazování z dokovacích teplot výrazně ovlivňují strukturotvorné procesy během kování a rovněž dosenou finální strukturu. Vyšší mechanické vlastnosti u klasické oceli lze získat pouze při zařazení tepelného zpracování. Horní kovací teplotu a dobu ohřevu při kování mikrolegovaných ocelí je nutno volit s ohledem na rozpuštění karbonitridů mikrolegur vanadu a titanu v austenitu. Vývoj struktury a precipitační zpevnění ovlivňují především precipitáty, které vznikají deformačně indukovanou precipitací [8] během kování a ochlazování z dokovacích teplot. Během kování je vývoj struktury mikrolegované oceli, kromě precipitace, definován restauračními procesy. Cílem je dosení co nejjemnějšího zrna před finální deformací, případně před transformací Fe γ - Fe α. Dokovací teploty a řízené ochlazování vzduchem z relativně nižších dokovacích teplot je nutno volit vzhledem k diagramu anizotermického rozpadu austenitu tak, aby nedocházelo ke zvýšení podílu bainitu ve struktuře, čímž se sice zvyšují pevnostní vlastnosti oceli, ale zároveň i stoupá tranzitní teplota. LITERATURA [1]MILBOURN, D.J. Engineering Steels for Automotive Applications. Technical paper 2. British Steel, 1991, p.9 [2] KASPAR R., HOPPE H., PAWELSKI O. Steel Research, 1992, v.63, n.8, p [3] TATSUMI K. et al.: Kawasaki Steel, Technical Report, 2000, 42, 5, P. 48. [4] KRAUSS G., BANERJI S.K. Fundamentals of Microalloying Forging Steels. Warrendale, PA. The Metallurgical Society 1987, p [5] TAKADA H., KOYASU Y. Strengthening and toughening of microalloyed bainite forging steel. In Symposium on Fundamentals and Applications of Microalloying Forging Steels. Golden comp., USA, 1996, p [6] ZRNÍK J. et al. Riadené kovanie klukového hriadela z mikrolegovanej ocele. In Přínos metalografie pro řešení výrobních problémů. Škoda Plzeň. 2002, s [7] ADAMCZYK J.,OPIELA M. Niejednorodność odksztalcenia plastycznego austenitu stali konstrukcyjnej mikrostopowej. In AMME Gliwice: Politechnika Ślaska, 2000, s [8] GREGER M., HERNAS A. Acta Metallurgica Slovaca, 2001, roč.7, č. 4, s Příspěvek vznikl v rámci řešení grantových projektů č. 106/00/0519 a 106/02/0412 za finanční podpory Grantové agentury ČR 10
VLIV DOKOVACÍ TEPLOTY NA STRUKTURU A VLASTNOSTI MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ
VLIV DOKOVACÍ TEPLOTY NA STRUKTURU A VLASTNOSTI MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ Miroslav Greger a, Salem Batiha a) VŠB TU Ostrava, katedra tváření materiálu, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, E-mail:
Více, Ostrava, Czech Republic
KOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ S VANADEM Miroslav Greger VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, 7. listopadu 5, 708 33 Ostrava Poruba, ČR E-Mail : miroslav.greger@vsb.cz
VíceMetalurgie vysokopevn ch ocelí
Metalurgie vysokopevn ch ocelí Vysokopevné svařitelné oceli jsou podle konvence označovány oceli s hodnotou meze kluzu vyšší než 460 MPa. Vysokopevné svařitelné oceli uváděné v normách pod označením M
VíceŽÍHÁNÍ. Tepelné zpracování kovových materiálů
Poznámka: tyto materiály slouží pouze pro opakování STT žáků SPŠ Na Třebešíně, Praha 10;s platností do r. 2016 vnávaznosti na platnost norem. Zákaz šířěnía modifikace těchto materiálů. Děkuji Ing. D. Kavková
VíceŽÍHÁNÍ 1. ŽÍHÁNÍ OCELÍ
1 ŽÍHÁNÍ Žíhání je způsob tepelného zpracování, kterým chceme u součásti dosáhnout stavu blízkého stavu rovnovážnému. Podstatou je rovnoměrný ohřev součásti na teplotu žíhání, setrvání na této teplotě
VícePetr Kubeš. Vedoucí práce: Prof. Ing. Petr ZUNA, CSc. D. Eng. h.c. Konzultant: Ing. Jakub HORNÍK, Ph.D.
Kinetika růstu zrna a rekrystalizace při tvářecích režimech pro zpracování oceli SA 508 Kinetics of Grain Growth and Recrystallization during Forming Modes for Processing of Steel SA 508 Petr Kubeš Vedoucí
Více5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN
5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN Metody zkoumání fázových přeměn v kovech a slitinách jsou založeny na využití změn převážně fyzikálních vlastností, které fázovou přeměnu a s ní spojenou změnu struktury
VíceVLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI. David Aišman
VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA VLASTNOSTI VYSOCEPEVNÉ NÍZKOLEGOVANÉ OCELI David Aišman D.Aisman@seznam.cz ABSTRACT Tato práce se zabývá možnostmi tepelného zpracování pro experimentální ocel 42SiCr. Jedná
VíceVysoce pevné mikrolegované oceli. High Strength Low Alloy Steels HSLA. Zpracováno s využitím materiálu ASM International
Vysoce pevné mikrolegované oceli High Strength Low Alloy Steels HSLA Zpracováno s využitím materiálu ASM International HSLA oceli Vysokopevné nízkolegované oceli (nebo mikrolegované) oceli pro: - lepší
VíceSMA 2. přednáška. Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ
SMA 2. přednáška Nauka o materiálu NÁVRHY NA OPAKOVÁNÍ Millerovy indexy rovin (h k l) nesoudělné převrácené hodnoty úseků, které vytíná rovina na osách x, y, z Millerovy indexy této roviny jsou : (1 1
VíceLETECKÉ MATERIÁLY. Úvod do předmětu
LETECKÉ MATERIÁLY Úvod do předmětu Historický vývoj leteckých konstrukčních materiálů Uplatnění konstrukčních materiálů souvisí s pevnostními koncepcemi leteckých konstrukcí Pevnostní koncepce leteckých
VíceFÁZOVÉ PŘEMĚNY. Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny)
FÁZOVÉ PŘEMĚNY Hlediska: termodynamika (velikost energie k přeměně) kinetika (rychlost nukleace a rychlost růstu = celková rychlost přeměny) mechanismus difúzní bezdifúzní Austenitizace Vliv: parametry
VíceHLINÍK A JEHO SLITINY
HLINÍK A JEHO SLITINY Označování hliníku a jeho slitin dle ČSN EN a) Označování hliníku a slitin hliníku pro tváření dle ČSN EN 573-1 až 3 Tyto normy platí pro tvářené výrobky a ingoty určené ke tváření
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008. Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ KONSTRUKČNÍCH OCELÍ SVOČ - 2008 Jana Martínková, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku konstrukčních ocelí
VíceASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES
ASTM A694 F60 - TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ A MECHANICKÉ VLASTNOSTI ASTM A694 F60 HEAT TREATMENT AND MECHANICAL PROPERTIES Martin BALCAR, Jaroslav NOVÁK, Libor SOCHOR, Pavel FILA, Ludvík MARTÍNEK ŽĎAS, a.s., Strojírenská
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
10.ZÁKLADY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC
Sborník str. 392-400 ZKOUŠKY MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ DOMEX 700MC Antonín Kříž Výzkumné centrum kolejových vozidel, ZČU v Plzni,Univerzitní 22, 306 14, Česká republika, kriz@kmm.zcu.cz Požadavky kladené dnešními
VíceVÝVOJ MIKROSTRUKTURY VÍCEFÁZOVÉ OCELI S TRIP EFEKTEM SVOČ - FST 2013
VÝVOJ MIKROSTRUKTURY VÍCEFÁZOVÉ OCELI S TRIP EFEKTEM SVOČ - FST 2013 Bc. Vojtěch Průcha, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce se zabývá rozborem mikrostruktur
VíceVLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ
Transfer inovácií 2/211 211 VLIV TECHNOLOGIE ŽÁROVÉHO ZINKOVÁNÍ NA VLASTNOSTI ŽÁROVĚ ZINKOVANÝCH OCELÍ Ing. Libor Černý, Ph.D. 1 prof. Ing. Ivo Schindler, CSc. 2 Ing. Petr Strzyž 3 Ing. Radim Pachlopník
VíceVLIV MIKROLEGUJÍCÍCH PRVKŮ A PARAMETRŮ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLECHŮ JAKOSTI P 460N
VLIV MIKROLEGUJÍCÍCH PRVKŮ A PARAMETRŮ TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLECHŮ JAKOSTI P 460N THE EFFECT OF MICROALLOYING ELEMENTS AND HEAT TREATMENT PARAMETERS ON MECHANICAL PROPERTIES OF
VíceSvařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa
Svařitelnost vysokopevné oceli s mezí kluzu 1100 MPa doc. Ing. Jiří Janovec, CSc., Ing. Petr Ducháček ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Karlovo náměstí 13, Praha 2 Jiri.Janovec@fs.cvut.cz, Petr.Duchacek@fs.cvut.cz
VíceVLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ
VLIV PARAMETRŮ LASEROVÉHO POVRCHOVÉHO ZPRACOVÁNÍ NA MIKROSTRUKTURU OCELÍ JIŘÍ HÁJEK, PAVLA KLUFOVÁ, ANTONÍN KŘÍŽ, ONDŘEJ SOUKUP ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI 1 Obsah příspěvku ÚVOD EXPERIMENTÁLNÍ ZAŘÍZENÍ
VíceVŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical engineering, 17. Listopadu 15, Ostrava Poruba, Czech Republic
SIMULACE PROTLAČOVÁNÍ SLITIN Al NÁSTROJEM ECAP S UPRAVENOU GEOMETRIÍ A POROVNÁNÍ S EXPERIMENTY Abstrakt Jan Kedroň, Stanislav Rusz, Stanislav Tylšar VŠB Technical University of Ostrava, Faculty of Mechanical
VíceMetalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení
Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Příprava metalografických výbrusů Odběr vzorků nesmí dojít k změně struktury (deformace, ohřev) světelný mikroskop pro dosažení požadovaných
VíceCOMTES FHT a.s. R&D in metals
COMTES FHT a.s. R&D in metals 2 Komplexnost Idea na bázi základního a aplikovaného výzkumu Produkt nebo technologie s novou přidanou hodnotou Simulace vlastností materiálu a technologického zpracování
VíceMetodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování
Metodika hodnocení strukturních změn v ocelích při tepelném zpracování Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Abstrakt Předložená práce se zabývá volbou metodiky hodnocení strukturních změn ve vysokolegovaných
VícePrecipitace. Změna rozpustnosti je základním předpokladem pro precipitační proces
Precipitace Čisté kovy s ohledem na své mechanické parametry nemají většinou pro praktická použití vhodné užitné vlastnosti. Je proto snaha využít všech možností ke zlepší těchto parametrů, zejména pak
VíceTITANEM STABILIZOVANÉ HLUBOKOTAŽNÉ OCELI
TITANEM STABILIZOVANÉ HLUBOKOTAŽNÉ OCELI Eva SCHMIDOVÁ, Josef TOMANOVIČ Katedra mechaniky, materiálů a částí strojů, Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita Pardubice, Studentská 95, 532 10 Pardubice,
VíceVLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA.
VLIV STŘÍDAVÉHO MAGNETICKÉHO POLE NA PLASTICKOU DEFORMACI OCELI ZA STUDENA. Petr Tomčík a Jiří Hrubý b a) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava, ČR b) VŠB TU Ostrava, Tř. 17. listopadu 15,
Víceϑ 0 čas [ s, min, h ]
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ 1 KOVOVÝCH MATERIÁLŮ Obsah: 1. Účel a základní rozdělení způsobů tepelného zpracování 2. Teorie tepelného zpracování 2.1 Ohřev 2.2 Ochlazování 2.2.1 Vliv rychlosti ochlazování na segregaci
VíceSLEDOVÁNÍ VLIVU TEPLOTY A DEFORMACE NA STRUKTURU A VLASTNOSTI UHLÍKOVÝCH A MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ
SLEDOVÁNÍ VLIVU TEPLOTY A DEFORMACE NA STRUKTURU A VLASTNOSTI UHLÍKOVÝCH A MIKROLEGOVANÝCH OCELÍ STUDY OF INFLUENCE OF TEMPERATURE AND DEFORMATION ON STRUCTURE AND PROPERTIES OF CARBON AND MICROALLOYED
VíceNástrojové oceli. Ing. Karel Němec, Ph.D.
Nástrojové oceli Ing. Karel Němec, Ph.D. Rozdělení nástrojových ocelí podle chemického složení dle ČSN EN Podle ČSN EN-10027-1 Nástrojové oceli nelegované C35U (19065) C105U (19191) C125U (19255) Nástrojové
VíceAnalýza technologie lisování šroubů z nové feriticko martenzitické oceli
Analýza technologie lisování šroubů z nové feriticko martenzitické oceli Autoři: F. Grosman Politechnika Slaska Katowice D. Cwiklak Politechnika Slaska Katowice E. Hadasik Politechnika Slaska Katowice
VíceNávod pro cvičení z předmětu Válcování
Návod pro cvičení z předmětu Válcování Určení vlivu termomechanických parametrů válcování a rychlosti ochlazování na teploty fázových transformací a charakter výsledné mikrostruktury - praktické ověření
VíceČíslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 2. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_14
VíceINFLUENCE OF TREATING CONDITIONS ON STRUCTURE OF FORGED PIECES FROM THE STEEL GRADE C35E
OVLIVNĚNÍ STRUKTURY VÝKOVKŮ Z OCELI TYPU C35E PODMÍNKAMI KOVÁŘSKÉHO ZPRACOVÁNÍ INFLUENCE OF TREATING CONDITIONS ON STRUCTURE OF FORGED PIECES FROM THE STEEL GRADE C35E Petr Zuna a, Jana Sobotová a, Jakub
VíceMetalografie. Praktické příklady z materiálových expertíz. 4. cvičení
Metalografie Praktické příklady z materiálových expertíz 4. cvičení Obsah Protahovací trn Povrchově kalená součást Fréza Karbidické vyřádkování Cementovaná součást Pozinkovaná součást Pivní korunky Klíč
VíceHouževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.
Henry Kaiser, Hoover Dam 1 Henry Kaiser, 2 Houževnatost i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii. (Empirické) zkoušky houževnatosti
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ. Ing. V. Kraus, CSc. Opakování z Nauky o materiálu
TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ Ing. V. Kraus, CSc. 1 TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních
VíceINFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING. Josef Bárta, Jiří Pluháček
VLIV POPOUŠTĚNÍ NA VLASTNOSTI LITÉ C-Mn OCELI PO NORMALIZACI A PO INTERKRITICKÉM ŽÍHÁNÍ INFLUENCE OF TEMPERING ON THE PROPERTIES OF CAST C-Mn STEEL AFTER NORMALIZING AND AFTER INTERCRITICAL ANNEALING Josef
VíceMECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA LITÝCH NIKLOVÝCH SLITIN PO DLOUHODOBÉM ÚČINKU TEPLOTY MECHANICAL PROPERTIES AND STRUCTURAL STABILITY OF CAST NICKEL ALLOYS AFTER LONG-TERM INFLUENCE OF TEMPERATURE
VíceTepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace
Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,
VíceVYUŽITÍ MIKROLEGUR PŘI TVÁŘENÍ ZA TEPLA VÁLCOVANÝCH TYČÍ. Zdeněk Vašek a Jiří Kliber b
VYUŽITÍ MIKROLEGUR PŘI TVÁŘENÍ ZA TEPLA VÁLCOVANÝCH TYČÍ Abstrakt Zdeněk Vašek a Jiří Kliber b a NOVÁ HUŤ a.s., Ostrava - Kunčice, ČR, zvasek@novahut.cz b VŠB-TU OSTRAVA, FMMI, katedra tváření materiálu,
VíceTepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C. Žíhání, kalení, cementace, nitridace
Tepelné a chemickotepelné zpracování slitin Fe-C Žíhání, kalení, cementace, nitridace Tepelné zpracování Tepelné zpracování je pochod, při kterém je součást podrobena jednomu nebo několika tepelným cyklům,
VíceHodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů
Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů Vedoucí práce: Doc. Ing. Milan Honner, Ph.D. Konzultant: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž Bc. Roman Voch Obsah 1) Cíle diplomové práce
VíceVliv rychlosti ochlazování na vlastnosti mikrolegované oceli
Vliv rychlosti ochlazování na vlastnosti mikrolegované oceli Zdeněk Vašek a, Anna Moráfková a, Vladimír Švinc a, Ivo Schindler b, Jiří Kliber b a NOVÁ HUŤ a.s., Ostrava - Kunčice, ČR, zvasek@novahut.cz,
VíceRozdělení ocelí podle použití. Konstrukční, nástrojové
Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: Konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro
VíceTváření,tepelné zpracování
tváření, tepelné zpracování Optimalizace řízeného válcování nové konstrukční oceli se zvláštními užitnými vlastnostmi Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc., Doc. Dr. Ing. Jaroslav Sojka, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu
VíceNTI/USM Úvod do studia materiálů Ocel a slitiny železa
NTI/USM Úvod do studia materiálů Ocel a slitiny železa Petr Šidlof Připraveno s využitím skript Úvod do studia materiálů, Prof. RNDr. Bohumil Kratochvíl, DSc., Prof. Ing. Václav Švorčík, DrSc., Doc. Dr.
VíceMĚŘENÍ ELASTICITRY OVLIVNĚNÝCH PÁSEM SVAROVÝCH SPOJŮ VYSOKOPEVNOSTNÍCH OCELÍ
MĚŘENÍ ELASTICITRY OVLIVNĚNÝCH PÁSEM SVAROVÝCH SPOJŮ VYSOKOPEVNOSTNÍCH OCELÍ Petr HANUS, Michal KONEČNÝ, Josef TOMANOVIČ Katedra mechaniky, materiálů a částí strojů, Dopravní fakulta Jana Pernera, Univerzita
VíceTECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI
TECHNOLOGICAL PROCESS IN ISOTHERMAL HEAT TREATMENT OF STEEL TECHNOLOGICKÝ POSTUP PŘI IZOTERMICKÉM TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ OCELI Učeň M., Filípek J. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta,
VíceŽíhání druhého druhu. Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007
Žíhání druhého druhu Teorie tepelného zpracování Katedra materiálu Technická univerzita v Liberci Doc. Ing. Karel Daďourek, 2007 Rozdělení Žíhání 2. druhu oceli litiny Neželezné kovy austenitizace Rozpad
VíceHodnocení růstu zrna uhlíkových a nízkolegovaných nástrojových ocelí v závislosti na přítomnosti AlN
Hodnocení růstu zrna uhlíkových a nízkolegovaných nástrojových ocelí v závislosti na přítomnosti AlN Bc. Jaroslav Víšek, Bc. Ladislav Nikel Vedoucí práce prof. Ing. Petr Zuna, CSc., D.Eng.h.c. Abstrakt
VícePLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI
PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI PLASTIC PROPERTIES OF HIGH STRENGHT STEELS CUTTING BY SPECIAL TECHNOLOGIES Pavel Doubek a Pavel Solfronk a Michaela
VícePRVNÍ POZNATKY Z VÁLCOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH PÁSŮ S MEZÍ KLUZU NAD 460 MPa NA TRATI STECKEL. Radim Pachlopník Pavel Vavroš
PRVNÍ POZNATKY Z VÁLCOVÁNÍ MIKROLEGOVANÝCH PÁSŮ S MEZÍ KLUZU NAD 460 MPa NA TRATI STECKEL Radim Pachlopník Pavel Vavroš Nová Huť, a.s., Vratimovská 689, 707 02 Ostrava Kunčice, ČR, rpachlopnik@novahut.cz,
VíceKinetika austenitizace nízkouhlíkové Mn oceli při interkritickém tepelném zpracování
Kinetika austenitizace nízkouhlíkové Mn oceli při interkritickém tepelném zpracování Libor Kraus, Josef Kasl, Stanislav Němeček ŠKODA VÝZKUM s.r.o., ylova 57, 316, Plzeň Abstract his work deal with the
VíceSvařitelnost korozivzdorných ocelí
Svařitelnost korozivzdorných ocelí FAKULTA STROJNÍ, ÚSTAV STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE L. Kolařík Rozdělení ocelí podle struktury (podle chemického složení) Podle obsahu legujících prvků můžeme dosáhnout různých
VíceMETALOGRAFIE II. Oceli a litiny
METALOGRAFIE II Oceli a litiny Slitiny železa, uhlíku a popřípadě dalších prvků se nazývají oceli a litiny. Oceli jsou slitiny železa obsahující do 2,14 hm. % uhlíku, litiny s obsahem uhlíku nad 2,14 hm.
VíceVliv obsahu uhlíku na rekrystalizační chování korozivzdorné oceli X6CrNiTi 18-10
Vliv obsahu uhlíku na rekrystalizační chování korozivzdorné oceli X6CrNiTi 18-10 Petr Celba Vedoucí práce: Ing. Jana Sobotová Ph.D. Abstrakt Práce je zaměřena na studium vlivu obsahu uhlíku na rekrystalizační
Vícetváření, tepelné zpracování
Tváření, tepelné zpracování Hutnické listy č. 2/2008 tváření, tepelné zpracování Vliv doválcovací teploty a chemického složení na vlastnosti ocelí s obsahem uhlíku 0,5 0,8 % Prof. Ing. Ivo Schindler, CSc.,
VícePRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž
Vakuové tepelné zpracování a tepelné zpracování nástrojů 22. - 23.11. 2011 - Jihlava PRASKÁNÍ VRTÁKŮ PO TEPELNÉM ZPRACOVÁNÍ Antonín Kříž Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní Katedra materiálu
VíceOPTIMÁLNÍ POSTUPY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ PRO PRÁCI ZA TEPLA. Jiří Stanislav
OPTIMÁLNÍ POSTUPY TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ PRO PRÁCI ZA TEPLA Jiří Stanislav Bodycote HT, CZ 1. Úvod Tepelné zpracování nástrojových ocelí pro práci za tepla patří k nejnáročnějším disciplinám oboru.
VíceMIKROSTRUKTURA A ŽÁROPEVNÉ VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE OCELI P92 SVOČ FST 2009
MIKROSTRUKTURA A ŽÁROPEVNÉ VLASTNOSTI SVAROVÉHO SPOJE OCELI P92 SVOČ FST 2009 Bc. Petr MARTÍNEK Západočeská univerzita v Plzni Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Práce obsahuje charakteristiku
VícePosouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu
Posouzení stavu rychlořezné oceli protahovacího trnu ČSN 19 830 zušlechtěno dle předpisů pro danou ocel tj. kaleno a 3x popuštěno a) b) Obr.č. 1 a) Poškozený zub protahovacího trnu; b) Zdravý zub druhá
Více- zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin
2. Metalografie - zabývá se pozorováním a zkoumáním vnitřní stavby neboli struktury (slohu) kovů a slitin Vnitřní stavba kovů a slitin ATOM protony, neutrony v jádře elektrony v obalu atomu ve vrstvách
VíceVlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep
Vlastnosti a zkoušení materiálů Přednáška č.9 Plasticita a creep Vliv teploty na chování materiálu 1. Teplotní roztažnost L = L α T ( x) dl 2. Závislost modulu pružnosti na teplotě: Modul pružnosti při
VícePožadavky na technické materiály
Základní pojmy Katedra materiálu, Strojní fakulta Technická univerzita v Liberci Základy materiálového inženýrství pro 1. r. Fakulty architektury Doc. Ing. Karel Daďourek, 2010 Rozdělení materiálů Požadavky
Více1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger
1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Ludvíka Podéš éště 1875, 708 33 Ostrava - Poruba Miloš Rieger Základní návrhové předpisy: - ČSN 73 1401/98 Navrhování ocelových
VícePožadavky na nástroj při stříhání. Charakteristika. Použití STRUKTURA CHIPPER / VIKING
1 CHIPPER / VIKING 2 Charakteristika VIKING je vysoce legovaná ocel, kalitelná v oleji, na vzduchu a ve vakuu, která vykazuje následující charakteristické znaky: Dobrá rozměrová stálost při tepelném zpracování
VíceProjekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ Tepelné zpracování
Druhy tepelného zpracování: Tepelné zpracování 1. Žíhání (ochlazení je tak pomalé, že nevzniká zákalná struktura) 2. Kalení (ohřev nad překrystalizační teplotu a ochlazení je tak prudké, aby vznikla zákalná
VíceTEORIE TVÁŘENÍ. Lisování
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, Praha 10, Na Třebešíně 2299 příspěvková organizace zřízená HMP Lisování TEORIE TVÁŘENÍ TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
VícePEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII
METODY TVÁŘENÍ KOVŦ A PLASTŦ PEVNOSTNÍ MATERIÁLY V KAROSÉRII Důvody použití pevnostních materiálů: v současné době je snaha výrobců automobilů o zvýšení pasivní bezpečnosti (zvýšení tuhosti karoserie)
VícePODSTATA VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITY Ni-Cr-W-C SLITIN. THE NATURE OF HIGH-TEMPERATURE HEAT RESISTANCE OF Ni-Cr-W-C ALLYS
PODSTATA VYSOKOTEPLOTNÍ STABILITY Ni-Cr-W-C SLITIN THE NATURE OF HIGH-TEMPERATURE HEAT RESISTANCE OF Ni-Cr-W-C ALLYS Božena Podhorná Jiří Kudrman Škoda-ÚJP, Praha, a.s., Nad Kamínkou 1345, 156 10 Praha-Zbraslav,
Více2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí.
2. Struktura a vlastnosti oceli, druhy ocelí Rovnovážné a nerovnovážné struktury oceli, mechanické vlastnosti oceli, druhy konstrukčních ocelí. Struktura oceli Železo (Fe), uhlík (C), "nečistoty". nevyhnutelné
VíceMikrostrukturní analýza svarového spoje oceli P92 po creepové expozici
Mikrostrukturní analýza svarového spoje oceli P92 po creepové expozici Naděžda ŽVAKOVÁ, Petr MOHYLA, Zbyňek GALDIA, Flash Steel Power, a. s., Martinovská 3168/48, 723 00 Ostrava - Martinov, Česká republika,
VíceK618 - Materiály listopadu 2013
Tepelné zpracování ocelí. Žíhání Tomáš Doktor K618 - Materiály 1 19. listopadu 2013 Tomáš Doktor (18MRI1) Žíhání 19. listopadu 2013 1 / 15 Cyklus tepelného zpracování Cyklus tepelného zpracování Žíhání
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0514 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Strojírenská technologie, vy_32_inovace_ma_22_16 Autor
VíceTVÁŘENÍ NOVÝCH TYPŮ OCELÍ. Ondřej Žáček Jiří Kliber
TVÁŘENÍ NOVÝCH TYPŮ OCELÍ Ondřej Žáček Jiří Kliber VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství, katedra tváření materiálu, 17. Listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba,
Více4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ. 4.1 Technické slitiny železa. 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků
4. KOVOVÉ MATERIÁLY A JEJICH ZPRACOVÁNÍ 4.1 Technické slitiny železa 4.1.1 Slitiny železa s uhlíkem a vliv dalších prvků Železo je přechodový kov s atomovým číslem 26, atomovou hmotností 55,85, měrnou
VíceTEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika
ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu
VíceNauka o materiálu. Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky
Nauka o materiálu Přednáška č.2 Poruchy krystalické mřížky Opakování z minula Materiál Degradační procesy Vnitřní stavba atomy, vazby Krystalické, amorfní, semikrystalické Vlastnosti materiálů chemické,
VíceKOROZE A TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV
KOROZE A TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV Přednáška č. 04: Druhy koroze podle vzhledu Autor přednášky: Ing. Vladimír NOSEK Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu Koroze podle vzhledu (habitus koroze) 2 Přehled
VíceTepelné zpracování ocelí. Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D.
Tepelné zpracování ocelí Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc. ; Ing. Karel Němec, Ph.D. Schéma průběhu tepelného zpracování 1 ohřev, 2 výdrž na teplotě, 3 ochlazování Diagram Fe-Fe 3 C Základní typy žíhání
VíceMECHANICKÉ VLASTNOSTI A VELIKOST ZRNA MIKROLEGOVANÝCH LITÝCH OCELÍ MECHANICAL PROPERTIES AND GRAIN SIZE IN MICROALLOYED CAST STEELS
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A VELIKOST ZRNA MIKROLEGOVANÝCH LITÝCH OCELÍ MECHANICAL PROPERTIES AND GRAIN SIZE IN MICROALLOYED CAST STEELS Jiří Cejp Karel Macek Ganwarich Pluphrach ČVUT v Praze,Fakulta strojní,ústav
VíceSIMULACE ŘÍZENÉHO VÁLCOVÁNÍ VYBRANÝCH KONSTRUKČNÍCH OCELÍ ZA RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNEK
SIMULACE ŘÍZENÉHO VÁLCOVÁNÍ VYBRANÝCH KONSTRUKČNÍCH OCELÍ ZA RŮZNÝCH TEPLOTNÍCH PODMÍNEK SIMULATION OF CONTROLLED ROLLING OF SELECTED CONSTRUCTION STEELS AT DIFFERENT TEMPERATURE CONDITIONS Karel Milan
VíceTVAŘITELNOST A TRHLINY NA KONTINUÁLNĚ LITÝCH BRAMÁCH. Pavel Szturc a Petr Kozelský b Zdeněk Šáňa c
TVAŘITELNOST A TRHLINY NA KONTINUÁLNĚ LITÝCH BRAMÁCH. Pavel Szturc a Petr Kozelský b Zdeněk Šáňa c a VÍTKOVICE Výzkum a vývoj,spol.s r.o.,pohraniční 31, 706 02 Ostrava - Vítkovice, ČR b VŠB - TU, 17.listopadu
VíceVLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING
VLIV OBSAHU NIKLU NA VLASTNOSTI LKG PO FERITIZAČNÍM ŽÍHÁNÍ EFFECT OF THE CONTENT OF NICKEL ON DI PROPERTIES AFTER FERRITIZATION ANNEALING Hana Tesařová Bohumil Pacal Ondřej Man VUT-FSI-ÚMVI-OKM, Technická
VíceS T R O J N IC K Á P Ř ÍR U Č K A část 10, díl 8, kapitola 6, str. 1 10/8.6 K A L E N Í N A M A R T E N Z IT Kalení na martenzit je ochlazení austenitu nadkritickou rychlostí pod teplotu Ms, kdy se ve
VíceHodnocení degradace ocelí pro tepelnou energetiku pomocí mikrosrukturních paramertrů
Hodnocení degradace ocelí pro tepelnou energetiku pomocí mikrosrukturních paramertrů V. Vodárek Vítkovice-Výzkum a vývoj, spol. s r.o., Pohraniční 693/31, 706 02 Ostrava Vítkovice 1. ÚVOD Návrhová životnost
Vícea UJP PRAHA a.s., Nad Kamínkou 1345, Praha Zbraslav, b PBS Velká Bíteš a.s. Vlkovská 279, Velká Bíteš,
MECHANICKÉ VLASTNOSTI A STRUKTURNÍ STABILITA NIKLOVÉ SLITINY IN 792 5A MECHANICAL PROPERTIES AND STRUCTURE STABILITY OF PROMISING NIKCKEL ALLOY IN 792 5A Božena Podhorná a Jiří Kudrman a Karel Hrbáček
VíceMiloš Marek a, Ivo Schindler a
STŘEDNÍ DEFORMAČNÍ ODPORY ZA TEPLA A STRUKTUROTVORNÉ PROCESY SLEDOVANÉ VÁLCOVÁNÍM OCELOVÝCH VZORKŮ S ODSTUPŇOVANOU TLOUŠŤKOU Miloš Marek a, Ivo Schindler a a VŠB Technická univerzita Ostrava, Ústav modelování
VíceKonstrukční, nástrojové
Rozdělení ocelí podle použití Konstrukční, nástrojové Rozdělení ocelí podle použití Podle použití oceli: konstrukční (uhlíkové, legované), nástrojové (uhlíkové, legované). Konstrukční oceli uplatnění pro
VíceNAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)
NAUKA O MATERIÁLU I Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení) Autor přednášky: Ing. Daniela Odehnalová Pracoviště: TUL FS, Katedra materiálu
VíceVLASTNOSTI NiCrW SLITIN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ. PROPERTIES OF NiCrW ALLOYS DURING LONG-RUN HIGH- TEMPERATURE ANNEALING
VLASTNOSTI NiCrW SLITIN BĚHEM DLOUHODOBÉHO ŽÍHÁNÍ PROPERTIES OF NiCrW ALLOYS DURING LONG-RUN HIGH- TEMPERATURE ANNEALING Jiří Kudrman a Božena Podhorná a Karel Hrbáček b Václav Sklenička c a ) Škoda-ÚJP,
VíceVLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA HOUŽEVNATOST LITÝCH MIKROLEGOVANÝCH NÍZKOUHLÍKOVÝCH OCELÍ
VLIV TEPELNÉHO ZPRACOVÁNÍ NA HOUŽEVNATOST LITÝCH MIKROLEGOVANÝCH NÍZKOUHLÍKOVÝCH OCELÍ EFFECT OF HEAT TREATMENT ON TOUGHNESS OF CAST MICROALLOYED LOW-CARBON STEELS Jiří Cejp Karel Macek ČVUT v Praze, Fakulta
VíceVladislav OCHODEK VŠB TU Ostrava Katedra mechanické technologie ústav svařování Vl. Ochodek 3/2012
Vladislav OCHODEK VŠB TU Ostrava Katedra mechanické technologie ústav svařování Vl. Ochodek 3/2012 Stanovení teploty předehřevu osnova Teplota předehřevu-definice Trhliny za studena - vliv Tp na teplotní
VíceKvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace
Kvantifikace strukturních změn v chrom-vanadové ledeburitické oceli v závislosti na teplotě austenitizace Bc. Pavel Bílek Ing. Jana Sobotová, Ph.D Absrakt Vzorky z Cr-V ledeburitické nástrojové oceli vyráběné
VíceZprávy z podniků a řešitelských pracovišť
Hutnické listy č.4/2013, roč. LXVI Zprávy z podniků a řešitelských pracovišť zprávy z podniků a řešitelských pracovišť Aplikační možnosti plastometru Gleeble 3800 se simulačním modulem Hydrawedge II na
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
6. FÁZOVÉ PŘEMĚNY KOVOVÝCH SOUSTAVÁCH Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VícePROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ
PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ doc. Ing. Petr Mohyla, Ph.D. Fakulta strojní, VŠB TU Ostrava 1. Úvod Snižování spotřeby fosilních paliv a snižování škodlivých emisí vede k
Více