zní: stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláøe a tisková kanceláø neodpovídá za

Transkript

1 OTÁZKY ŽURNALISTIKY ÈESKÁ TISKOVÁ KANCELÁØ LUDMILA TRUNEÈKOVÁ O zøízení Èeské tiskové kanceláøe rozhodli poslanci Èeské národní rady 21. øíjna 1992 pøijetím zákona è Úèinnosti nabyl 15. listopadu téhož roku, s výjimkou ustanovení 3 (odst. 4), které agentuøe zakázalo provozovat rozhlasové a televizní vysílání. To vstoupilo v platnost až 1. ledna Na rozdíl od své pøedchùdkynì Èeskoslovenské tiskové kanceláøe je Èeská tisková kanceláø agenturou nikoli státní, nýbrž veøejnoprávní. Zásadní zmìnu pøedstavuje pøerušení vazeb agentury na státní výkonnou moc. Od státní Èeskoslovenské tiskové kanceláøe (ÈTK/ÈSTK) k veøejnoprávní Èeské tiskové kanceláøi (ÈTK) aneb charakteristika zmìn legislativních podmínek Zatímco zákon o Èeskoslovenské tiskové kanceláøi (è. 123/1965 Sb. a jeho novela è. 310/1991 Sb.) definoval v 1 agenturu jako zpravodajský orgán Èeskoslovenské socialistické republiky, respektive tiskovou agenturu Èeské a Slovenské Federativní Republiky, 1 (odst. 3) zákona o Èeské tiskové kanceláøi è. 517/1992 Sb. zní: stát neodpovídá za závazky tiskové kanceláøe a tisková kanceláø neodpovídá za závazky státu. Jestliže za èinnost tehdejší státní agentury odpovídal vládì ÈSSR, respektive ÈSFR, ústøední (generální) øeditel ÈTK/ÈSTK, kterého podle 4 (odst. 2) vláda jmenovala i odvolávala, generálního øeditele veøejnoprávní ÈTK podle 8 (odst. 1, b) jmenuje a má právo ho odvolat Rada tiskové kanceláøe (dále jen Rada ÈTK). Sedmièlenný orgán, jímž se uplatòuje právo veøejnosti na kontrolu tiskové kanceláøe, volí Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR a jí je Rada ÈTK ze své èinnosti odpovìdná. Funkèní období radních je pìtileté a zvoleni mohou být maximálnì pro dvì po sobì jdoucí funkèní období. Na rozdíl od døívìjší praxe, kdy v èele agentury i po listopadu 1989 stál politicky angažovaný èlovìk (Petr Uhl, øeditel v letech , a Tomáš Kopøiva, øeditel v letech , byli soubìžnì poslanci Federálního shromáždìní), nesmí být øeditel veøejnoprávní ÈTK a ani èlen její Rady poslancem, pøedsedou nebo místopøedsedou vlády, ministrem, vedoucím jiného ústøedního orgánu státní správy, nesmí mít funkce v politických stranách nebo hnutích a ani nesmí pùsobit v jejich prospìch. V 5 (odst. 2) je obsažen výèet dalších omezení, výèet dalších aktivit nesluèitelných s funkcí øeditele èi èlena Rady. Nesmí být napø. èlenem orgánù spoleèností, které provozují hromadné sdìlovací prostøedky, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepøíznivì ovlivòovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. Øeditel agentury, èlen Rady nebo dokonce osoby jim blízké nesmìjí mít žádný finanèní zájem na provozování hromadných sdìlovacích prostøedkù daný vlastnictvím èi pracovnìprávním vztahem. V pøípadì státní tiskové agentury vydávala zásady vnitøního uspoøádání a hospodaøení Èeskoslovenské tiskové kanceláøe na návrh øeditele agentury vláda ( 6 zákona 123/1965 Sb., respektive vláda Èeské a Slovenské Federativní republiky v dohodì s vládou Èeské republiky a vládou Slovenské republiky ( 6 zákona 310/1991 Sb.).

2 L. TRUNEÈKOVÁ: Èeská tisková kanceláø 331 V pøípadì veøejnoprávní agentury schvaluje Statut tiskové kanceláøe, který upravuje zejména její organizaèní èlenìní, Rada ÈTK. Èiní tak na návrh øeditele agentury ( 8 odst. 1, d). Do pùsobnosti Rady, která má v prvé øadì dbát na dùsledné plnìní poslání tiskové kanceláøe, náleží podle téhož paragrafu schvalování rozpoètu a závìreèného úètu tiskové kanceláøe rozhodování o stížnostech týkajících se øeditele a èinnosti agentury a pøedkládá také Poslanecké snìmovnì Parlamentu ÈR výroèní zprávu o èinnosti a hospodaøení tiskové kanceláøe. Požádala-li by agentura v souladu s 10 (odst. 2) o poskytnutí úèelové dotace ze státního rozpoètu, dohlíží Rada ÈTK na její využití. Èeská tisková kanceláø hospodaøí od roku 1996 jen s vlastními prostøedky a o úèelové dotace nežádá (viz výroèní zpráva o èinnosti a hospodaøení ÈTK in rada/vz98). Tehdejší právní normy ukládaly státní agentuøe celou øadu konkrétních povinností, vèetnì povinnosti vydávat oficiální texty a prohlášení vlády a ústøedních úøadù a povinnosti tlumoèit na základì zmocnìní svým jménem oficiální stanoviska k vnitøním a zahranièním událostem a problémùm ( 2, c zákona 123/1965 Sb.), respektive povinnost vydávat v plném znìní prohlášení ústøedních státních orgánù Èeské a Slovenské Federativní Republiky, pokud ji o to požádají ( 2, a zákona 310/1991 Sb.). Souèasný zákon è. 517/1992 Sb. formuluje v 2 poslání a zpravodajské úkoly agentury takto: (1) Posláním tiskové kanceláøe je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváøení názorù. (2) Tisková kanceláø poskytuje službu veøejnosti šíøením slovního a obrazového zpravodajství z Èeské republiky a ze zahranièí. (3) Stejnou službu poskytuje tisková kanceláø i do zahranièí. Povinnost pøinášet oficiální prohlášení, typickou právì pro státní agentury, ÈTK dnes ze zákona nemá. Což neznamená, že tak obèas neèiní. Ale vždy podle svého vlastního uvážení. V její nabídce slovního zpravodajství proto figuruje pro sdìlení tohoto druhu tzv. dokument. Tímto signálním slovem oznaèuje agentura plná znìní textù oficiální povahy, napø. projevù, prohlášení èi komuniké, které mohou mít dokumentární povahu. Jak vyplývá z dùvodové zprávy, pøedkladatelé stávajícího zákona pøedpokládali automatický zájem informaèní agentury o závažná vládní a státní stanoviska. Dùvodová zpráva s odvoláním na 3 pøíslušného zákona navíc konstatuje, že tyto orgány budou mít vždy možnost zveøejnìní za úplatu možnost využít technické zázemí agentury a jejích distribuèních cest pro rozšíøení doslovného znìní vlastního textu. Služba ÈTK, založená v roce 1990 jako Veøejná informaèní služba (VIS), se od jara 1999 oznaèuje jako Protext (podrobnìji viz Provizoriu, kterým mìl být zákon o ÈTK è. 517/1992 Sb., bude za nedlouho deset let aneb kritické poznámky k souèasné právní úpravì Text stávajícího zákona è. 517/1992 Sb. obsahuje v 1 (odst. 2) pøechodné ustanovení, že tisková kanceláø... nakládá s vlastním majetkem... a to do doby pøevodu všech majetkových a jiných práv tiskové kanceláøe na jiný právní subjekt zvláštním zákonem nebo postupem podle zvláštního zákona. I dùvodová zpráva k nìmu svìdèí o tom, že zákonodárci koncipovali veøejnoprávní statut jako statut doèasný: pøitom se pøedpokládá, že tato tisková agentura by byla privatizována.

3 OTÁZKY ŽURNALISTIKY Od pøijetí zákona, od podzimu 1992, se však v žádném funkèním období nenašla v Poslanecké snìmovnì Parlamentu ÈR dostateèná politická vùle ke zmìnì provizorní situace. Ke zmìnì nedošlo, pøestože se o ni v polovinì 90. let snažila napø. stálá komise pro sdìlovací prostøedky. V souvislosti s projednáváním výroèní zprávy o èinnosti a hospodaøení Èeské tiskové kanceláøe v roce 1996 doporuèila Poslanecké snìmovnì, aby požádala vládu, aby se intenzivnì zabývala budoucím statutem ÈTK a pøípadnou možností její privatizace. Poslanec Michal Prokop tehdy v parlamentní rozpravì pøipomnìl genezi stávajícího zákona: V dobì, kdy se dìlila federace a bylo zapotøebí dát nìjaký právní základ tehdejším rùzným federálním orgánùm a institucím, sáhla tehdejší Èeská národní rada po modelu veøejnoprávní instituce, který do jisté míry odpovídal Èeské televizi a Èeskému rozhlasu, a transformovala èeskou èást tehdejší ÈTK na veøejnoprávní instituci. Už tehdy bylo ovšem zjevné, že dùvody pro to jsou víceménì spíše praktické. Šlo o to pøeklenout èasové období, kdy se tvoøily nové instituce. Bylo jasné, že pøípad ÈTK je trochu nìco jiného, než je tomu u rozhlasu a televize, protože povaha služeb, které poskytuje ÈTK, je trochu jiná než povaha služeb Èeského rozhlasu a Èeské televize. Poukázal také na skuteènost, že na rozdíl od rozhlasu a televize, které jsou provozovateli vysílání ze zákona a jsou veøejnou službou každému posluchaèi èi divákovi, ÈTK je instituce, která poskytuje informaèní servis dalším jiným institucím, médiím, tisku, rozhlasu a televizím, a to na komerèní bázi, tedy za úplatu a že tisková agentura je ve své povaze typickým podnikatelským subjektem, pravda s ponìkud zvláštním typem zboží. A také se tak chová. ÈTK je podílníkem celé øady podnikù, které mají vyslovenì podnikatelský charakter. Má v nich majetkové úèasti a tam už není sporu o tom, že se jedná o klasické podnikání. Navíc upozornil, že ÈTK již pracuje bez jediné koruny dotace ze státního rozpoètu a že ze všech tìchto dùvodù nazrál èas k tomu, aby se vláda zabývala další budoucností ÈTK a aby pøipravila transformaèní zákon. Rozhodnì si nemyslím, že je možné dále ještì vyèkávat v tomto provizoriu, uzavøel své vystoupení v parlamentní rozpravì Michal Prokop. Tìsným pomìrem hlasù (69 : 71) však návrh nebyl pøijat. Kabinet Václava Klause tak k dokonèení transformace ÈTK vyzván nebyl a po pøedèasných volbách v roce 1998, v nichž zvítìzila Èeská strana sociálnì demokratická a v èele menšinové vlády stanul Miloš Zeman, se prostor k doøešení zatím také nenašel. O možnosti privatizovat agenturu se témìø pøestalo hovoøit (v Èechách se termín privatizace po ne vždy vydaøených privatizacích v hospodáøské sféøe a v kontextu sponzoringu politických stran stal slovem témìø neslušným ). K diskusi o budoucnosti ÈTK a k doøešení jejího právního postavení pøedevším vzhledem k pøechodnému charakteru zákona è. 517/1992 Sb. vyzvala až Rada ÈTK v roce Pøi pøípravì výroèní zprávy o èinnosti a hospodaøení ÈTK v roce 1998 upozornila na další úskalí zákona a z nich plynoucí rizika. Rada ÈTK, podobnì jako již døíve poslanecká mediální komise, dala najevo, že si je vìdoma, že zákon è. 517/1992 Sb., na jehož základì byla agentura zøízena jako právnická osoba, která nakládá s vlastním majetkem, jehož základem je majetek pøevedený z Èeskoslovenské tiskové kanceláøe, nese známku doby, v níž vznikal a ve které byl schválen. A že jeho základním posláním bylo podobnì jako u zákona o Èeské televizi a Èeského rozhlasu pøeklenout období dìlení federativního státu a zachovat právní kontinuitu právních pøedchùdcù tìchto subjektù na území Èeské republiky (viz

4 L. TRUNEÈKOVÁ: Èeská tisková kanceláø 333 Ekonomicky je dnes ÈTK nezávislá, ale... Na rozdíl od veøejnoprávní Èeské televize a veøejnoprávního Èeského rozhlasu nedisponuje veøejnoprávní Èeská tisková kanceláø žádnými koncesionáøskými poplatky a o poskytnutí úèelové dotace ze státního rozpoètu nežádá, by jí to zákon 517/1992 Sb. v 10 umožòuje. Ze zpùsobu financování je zøejmé, že absence státních dotací èiní z agentury instituci na státu nezávislou, konstatovala ve zprávì o své èinnosti v roce 1998 Rada ÈTK. Pøesto je agentura povinna skládat úèty, prostøednictvím Rady pøedkládá každoroènì dolní komoøe Parlamentu ÈR výroèní zprávu o èinnosti a hospodaøení tiskové kanceláøe. Hospodaøení ÈTK hodnotí Rada jako velmi uspokojivé. V roce 1998 napø. èinil její hospodáøský výsledek po zdanìní ,- Kè. Ale pøi úvahách na téma transformace agentury nevyluèuje Rada ( ani dùvody ekonomické: Je totiž otázkou, zda v budoucnu bude ÈTK schopna z vlastních zdrojù pokrýt veškeré náklady své èinnosti a zároveò bude schopna inovovat neuvìøitelnì rychle stárnoucí prostøedky pro získávání, zpracovávání a uchovávání informací. Rada ÈTK si je rovnìž vìdoma jistých limitù pro výkon své kontrolní funkce v ekonomické oblasti: Chce-li veøejnost skuteènì bezpeènì a efektivnì kontrolovat èinnost veøejnoprávní tiskové agentury, chce-li tedy kontrolovat nakládání agentury s neveøejnými prostøedky, musí být zákon o ÈTK zmìnìn a kompetence Rady upraveny a konkretizovány smìrem ke konstrukci standardní dozorèí rady. Je pøitom ale tøeba vyøešit otázku, co je veøejným výstupem èinnosti veøejnoprávní tiskové agentury a do jaké míry má veøejnost právo zasahovat do smluvních vztahù agentury a sdìlovacích prostøedkù ( Politicky je dnes ÈTK nezávislá, ale... Podle statutu ÈTK (èlánek 6) nesmí zpravodajství ÈTK pùsobit ve prospìch žádné politické, náboženské, hospodáøské nebo jiné zájmové skupiny ani proti nim. K základním požadavkùm, které musí zpravodajství splòovat, patøí nestrannost a pøesnost. Týž dokument øíká, že ÈTK je pøi tvorbì a distribuci svého zpravodajství svobodná a nezávislá a že jiné subjekty mohou do obsahu zpravodajství zasahovat jen na základì zákona a v jeho mezích. Ve zprávì o své èinnosti v roce 1998 radní nicménì upozornili na problematiènost definice a podstaty nezávislosti veøejnoprávní tiskové kanceláøe nejen ekonomické, ale i politické: Konstrukce dozorèího orgánu (Rady ÈTK pozn. L. T.) voleného parlamentem na základì návrhu poslaneckých klubù, tedy de facto politických stran, však tuto nezávislost, vzhledem k právu Rady odvolat a jmenovat generálního øeditele, relativizuje. Takto politicky volená Rada, finanènì závislá na rozhodnutí snìmovny a souèasnì neveøejných zdrojích jí samou kontrolovaného subjektu (náklady na èinnost Rady a odmìny jejích èlenù se hradí z prostøedkù tiskové kanceláøe 8 odst. 3 pozn. L. T.), mùže za jistých okolností (a pøipus me, že zatím pouze hypoteticky) politickou nezávislost agentury znaènì zpochybnit. Zdùraznìme na tomto místì ještì jednou, že tyto úvahy nevycházejí z reálného stavu ani ze stavu pøedpokládaného, nicménì reflektují rizika daná stávající legislativou.

5 OTÁZKY ŽURNALISTIKY Ostatnì odmítavé stanovisko k první Radì ÈTK zvolené v únoru a bøeznu 1993 bylo jedním z motivù založení soukromé Èeské tiskové agentury (ÈTA). Unie vydavatelù denního tisku (UVDT) a mnozí šéfredaktoøi èeských sdìlovacích prostøedkù tehdy nesouhlasili s ustavením Rady jako politicky konstruovaného kontrolního orgánu nad èinností ÈTK a UVDT vyhlásila v reakci na zøízení Rady výbìrové øízení na založení a provozování konkurenèní Èeské tiskové agentury (podrobnìji viz Truneèková, L.: Od VIA k ÈTA, Alternativní zdroje agenturních informací v Èeské republice. In KMIT, 1995, è. 6, s ). Souèasná Rada ÈTK je ponìkud mimo pozornost médií. Analogicky druhé pozici agentury jako novin novináøù není princip její volby vnímán tak naléhavì jako tøeba v pøípadì Rady Èeské televize. Ve stranických nominacích (a o nì jde ve všech mediálních radách) však nelze nevidìt možné ohrožení nestrannosti a nezávislosti. Jistou nedostateènost zákona lze doložit i dalším pøíkladem. Napø. v 5 ve výètu funkcí nesluèitelných s funkcí øeditele agentury èi èlena Rady chybí funkce senátora. Zøejmì proto, že v dobì pøijetí zákona horní komora Parlamentu ÈR neexistovala. Poèítalo se s ní pouze na papíøe, Ústava ÈR byla v tomto bodì naplnìna až v roce Podle souèasného znìní zákona tak paradoxnì øeditel ÈTK èi èlen její Rady nesmí být souèasnì poslancem, ale v senátorské lavici by usednout mohl. Sporná je veøejnoprávnost agentury a jejích služeb Veøejnoprávní charakter nepatøí ke standardním formám existence tiskových agentur (podrobnìji viz Truneèková, L.: Tiskové agentury. Skriptum. Praha, Karolinum 1997 nebo Truneèková, L.: Privatizace agentury by nemìla být strašákem. In KMIT, 1995, è. 5, s ). Tiskové agentury totiž nemají s veøejností pøímý kontakt, prodávají svoji produkci redakcím tisku, rozhlasu èi televize, státní správì, bankám, firmám a dalším nemediálním klientùm. Co z agenturní nabídky pronikne na stránky novin, do rozhlasových èi televizních zpravodajských relací, agentura nikterak ovlivnit nemùže. Zásadnì odlišný od veøejnoprávní Èeské televize a Èeského rozhlasu je pøes všechny zmìny posledních let také vztah ÈTK k veøejnosti. Jak je typické pro tiskovou agenturu, i ona má vztah k veøejnosti zprostøedkovaný. A nic na tom nemìní ani fakt, že v posledních letech pøibývá pøímých uživatelù agenturních nekomerèních služeb na internetu (Èeské noviny Sportovní noviny v jádru své produkce je jejím klientem, pøímým odbìratelem nikoli jednotlivý obèan, posluchaè, divák èi ètenáø, nýbrž jiný novináø v redakci tisku, rozhlasu nebo televize, pøípadnì jiný spotøebitel z nemediální sféry. Privatizovat ÈTK? Pokud ano, jak? Rada navrhla jako poèáteèní vklad do diskuse o budoucím právním postavení ÈTK sedm variant od zachování souèasného stavu, odstranìní nedostateèností ve stávající právní úpravì, zmìny právní formy agentury na obchodní spoleènost pøi zachování veøejnoprávního vlastnictví, zmìny na obchodní spoleènost a umožnìní vstupu ostatních médií, pøípadnì jiné (zahranièní) agentury nebo jiných (finanèních) investorù bez ohledu na pøedmìt jejich podnikání až po možnost prodeje agentury bez dalšího omezení (podrobnì viz

6 L. TRUNEÈKOVÁ: Èeská tisková kanceláø 335 Loni v prosinci se Rada ÈTK rozhodla navrhnout poslancùm debatu o privatizaci agentury. Zachování její veøejnoprávní vlastnické formy existence postrádá totiž podle jednomyslného názoru Rady vìcnou logiku. Rada se usnesla, že zachovávání souèasné podoby vlastnictví ÈTK je jen,mechanickým naplòováním tradice z dob, kdy národní agentura plnila svou roli v rámci budování státu po roce 1918 a že nevýhody této formy vlastnictví pøevažují nad výhodami (ze zprávy ÈTK publikované v Mladé frontì Dnes). Dokonèení transformace ÈTK je aktuální proto, že ÈTK zaujímá mimoøádnì významné postavení na zpravodajském trhu Èeské republiky. Od poloviny listopadu 1997, kdy zanikla agentura ÈTA/ÈTI/ÈIS jako poslední z pokusù o alternativu k zavedené ÈTK, je ÈTK jedinou domácí univerzální agenturou a má na trhu v Èeské republice dominantní postavení. Žádný významný sdìlovací prostøedek v Èeské republice si nedovolí neabonovat její servis. Monopol ale ÈTK nemá, nebo zpravodajský trh se na pøelomu 80. a 90. let otevøel pøímému pùsobení zahranièních tiskových agentur (napø. jeden z nejètenìjších deníkù v zemi Mladá fronta Dnes abonuje vedle ÈTK ještì Reuters a Associated Press) a v porovnání s pomìry pøed rokem 1989 není ÈTK ze zákona nikterak zvýhodnìna ani v oblasti domácích oficialit. Urèité shodné služby, napø. elektronickou výstøižkovou službu z èeských médií, nabízejí informaèní agentury Anopress ( èi Media Interntet Agency MIA ( monitoring tisku a domácí zprávy též Èeská informaèní agentura (ÈIA). V mezinárodním kontextu stojí za pøipomenutí minimálnì dvì skuteènosti: Èeská republika usiluje o pøizpùsobení legislativy (mediální nevyjímaje) Evropské unii a média (tiskové agentury nevyjímaje) procházejí na pøelomu tisíciletí pøekotným vývojem ovlivnìným technickým rozvojem, nástupem nových technologií, globalizací informaèních tokù èi rolí nových médií v mediální struktuøe. Promìn nejsou ušetøeny ani profesní výkony novináøù spojené s informaèní rolí médií v informaèní spoleènosti. I proto je tøeba jasný právní rámec. P. S. Letos v øíjnu schválila Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR Výroèní zprávu o èinnosti a hospodaøení ÈTK v roce Souèástí pøílohy jsou teze pro pøípravu transformace agentury a v jejich závìru konstatování, že Rada ÈTK považuje za nezbytné ukonèit diskuse o veøejnoprávnosti Èeské tiskové kanceláøe a naopak zahájit diskuse o možných zpùsobech a formách její privatizace. Adresátem tezí jsou èlenové podvýboru pro mediální legislativu PSP ÈR. Adresa autorky: PhDr. Ludmila Truneèková, Katedra žurnalistiky Inštitútu komunikaèných štúdií a žurnalistiky UK v Prahe Fakulta sociálnych vied, Smetanovo nábr. 6, Praha T: / , F: , trunecko@mbox.fsv.cuni.cz