Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením v mateřských a základních školách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením v mateřských a základních školách"

Transkript

1 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Ročníková práce Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením v mateřských a základních školách Molková Michaela 2A SOP

2 OBSAH Obsah... 1 Teoretická část Úvod Základní pojmy Stupně pedagogické integrace... 6 Tab. č. 1 Stupně pedagogické integrace podle Jesenského Podmínky pedagogické integrace Způsoby výchovy a vzdělávání dětí se zrakovým postižením Z historie Jak je to Dnes Typy zrakových vad Rozdělení zrakových vad podle Monatové Vady refrakce Barvoslepost a šeroslepost Tupozrakost a šilhavost Slabozrakost Slepota Přehled oblastí poruch zrakového vnímání podle Moravcové: Achromatopsie Albinismus Aniridie Afakie Atrofie papil optického nervu Rozštěp-kolobom duhovky neboli kolobomový komplex Degenerativní onemocnění sítnice Věkem podmíněná makulární degenerace Retinopatie nedonošených Glaukom neboli zelený zákal Katarakta neboli šedý zákal Nystagmus Disociativní porucha vizu Výhody a nevýhody integrovaného a segregovaného vzdělávání dětí se zrakovým postižením Úlohy jednotlivých subjektů v procesu pedagogické integrace Rodiče v procesu integrace Dítě v procesu integrace Spolužáci v procesu integrace Učitel v procesu integrace Specifika výchovy dítěte se zrakovým postižením Výchova dítěte se zrakovým postižením v mateřské škole Rozvoj zrakových funkcí reedukace zraku Rozvoj sluchového vnímání Rozvoj hmatového vnímání Rozvoj čichu a chuti Rozvoj řeči Rozvoj estetického vnímání Pohybové činnosti

3 9.1.8 Nácvik sebeobsluhy Výchova a vzdělávání dítěte se zrakovýmpostižením v základní škole Smyslová výchova Tělesná výchova Pracovní výchova Výtvarná výchova Hudební výchova Čtení Psaní Úloha center rané péče v procesu integrace Hlavní činnosti Centra rané péče: Formy služeb pro klienty Úloha speciálně pedagogických center pro zrakově postižené v procesu integrace Hlavní činnosti speciálně pedagogických center: Praktická část Mateřské školy Tab. č. 2 Speciální mateřské školy školy, třídy, žáci dle zřizovatele Tab. č. 3 Žáci speciálních mateřských škol podle druhu postižení Základní školy Tab. č. 4 Speciální základní školy školy, třídy, žáci dle zřizovatele Tab. č. 5 Žáci speciálních základních škol podle druhu postižení Integrovaní žáci se zrakovým postižením v běžných základních školách Tab. č. 6 Integrovaní žáci se zrakovým postižením (včetně obecních, církevních a soukromých škol) Tab. č. 7 Žáci se zrakovým postižením ve specializovaných třídách (včetně obecních, církevních a soukromých škol) Příběh paní A Literatura

4 TEORETICKÁ ČÁST 1. ÚVOD Jako i v mnoha jiných seminárních i ročníkových pracích, se i já zde budu zabývat integrací dětí se zdravotním postižením zejména však pedagogickou integrací dětí a mládeže se zrakovým postižením v mateřských a základních školách. Integrace jakýchkoli minoritních skupin se u nás po revoluci stále více a více rozšiřuje, ale stále to také ještě není ono, to jak by si to jedinci s postižením, kterých se integrace týká, představovali. Dle mého názoru, pokud převážná část zdravé populace nezmění k postiženým svůj postoj a neodstoupí od předsudků, to bude ještě dlouho trvat, než budou moci být zdravotně postižení rovnoprávní s intaktní populací. Termín integrace v naší populaci známe již od počátku 20. století. Tehdy se František Bakule, první ředitel Jedličkova ústavu v Praze snažil sdružovat děti se zdravotním postižením spolu se sociálně znevýhodněnými a zcela zdravými dětmi. Nejdříve, mezi léty 1914 až 1918, se pan Bakule pokoušel o integraci tzv. mrzáčků, tedy tělesně postižených dětí a tzv. mrzáků tělesně postižených dospělých. Posléze se jednalo o koedukaci mrzáčků a dětí fyzicky nepostižených, mezi něž patřily i sociálně ohrožené děti. František Bakule byl přesvědčen, že i děti se zdravotním postižením mají co nabídnout zdravým vrstevníkům i dospělým, že jim mohou ukázat, že i s velmi vážným handicapem, jako např. absence ruky nebo nohy, mohou vykonávat běžné činnosti, malování, kreslení nebo např. práci se dřevem. Pan Bakule se ale v tehdejším Jedličkově ústavu nesetkal s příliš velkou podporou jeho snah o integraci. V roce 1921 si tedy založil vlastní Bakulův ústav v domě na Smíchově, kde integraci rozvíjel více a bez větších problémů. Děti se zdravotním postižením tehdy dodávaly podporu a sílu hlavně zraněným vojákům, se kterými se setkaly po válce. Mohly jim tak ukázat, že i se zraněním, které vojáci ve válce utržili se dá žít docela kvalitní život. Od této doby bylo mnoho pokusů o integraci, která se stále rozvíjí a má před sebou ještě velmi dlouhou a náročnou cestu. Cílem mé ročníkové práce je nastínit problematiku integrovaného vzdělávání dětí se zrakovým postižením, objasnit podstatné pojmy související s integrací hadicapovaných občanů obecně, včetně pojmu samotného. Poté se budu zabývat hlavně pedagogickou integrací a podmínkami pro to, aby byla integrace dětí se zrakovým postižením úspěšná. Cílem je také představit typy zrakových vad a z nich plynoucích omezení, a to převážně z praktického hlediska, se kterými se můžeme v současnosti setkat. Více se budu zabývat 3

5 způsoby vzdělávání zrakově postižených dětí, zmíním pár informací o tom, jak to bylo s handicapovanými jedinci v historii a jakých pokroků dosáhla naše společnost do dnes. Jaké mají děti se zrakovým postižením možnosti, a jaké mají tyto možnosti výhody a nevýhody. Co se týče samotné integrace, budu se zabývat úkoly a povinnostmi, které by měli plnit jednotliví účastníci integračního procesu, jako např. dítě samotné, rodiče, budoucí pedagogové a spolužáci. Dále zde uvedu informace o specifické výchově žáků se zrakovým postižením v mateřské a základní škole, jak se vzdělávání těchto dětí liší od vzdělávání zdravých dětí. Budu se snažit nastínit, že integraci takto postižených členů naší společnosti, je nutno začít už od jejich narození pomocí středisek rané péče k nástupu do mateřské školy a následně speciálně pedagogických center, které pomáhají v integrací dětí do základní školy, dále úlohou jednotlivých pedagogů v procesu integrace. Informace, které zde uvedu budou i všeobecné z hlediska zdravotního postižení dětí jako takového, protože jejich převážnou většinu lze aplikovat i na zraková postižení. V poslední části nastíním příběh mé nové kamarádky, která je od svých 17 let zcela nevidomá. Nikdy sice nechodila do běžné školy s pouze zdravými žáky, ale setkala se s tzv. obrácenou integrací na střední škole, která přijímala určité procento zdravých studentů. 4

6 2. ZÁKLADNÍ POJMY Integrace je snaha o začleňování sociálně nebo zdravotně znevýhodněných lidí do společnosti, včetně pracovního začlenění, mezi handicapovanými a nehandicapovanými má vzniknout partnerský vztah, který se stává pro obě strany významnou hodnotou. Asimilační integrace znamená, že handicapovaná menšina by se měla snažit přizpůsobit nehandicapované většině a v maximální míře s ní splynout. Adaptační směr integrace považuje integraci za společný problém majority i minority. 1 Míra integrace je významně podmiňována mírou rovnocennosti (samostatnosti a nezávislosti) postiženého. Podstatná je schopnost postiženého uplatnit se v hlavním proudu společenských aktivit. Mírou těchto aktivit je obyčejně podmiňován i společenský status postiženého. Integrace má charakter permanentně otevřeného a měnícího se stavu. 2 Dle mého názoru je integrace velmi složitý proces, velmi závisí na typu a vyspělosti společnosti a hlavně na typu a závažnosti postižení integrovaného jedince. Čím méně je závažnější postižení, tím je samozřejmě integrace snažší, rychlejší a trvalejší. Bohužel nemůžeme očekávat, že člověk, který je upoutaný na lůžko a zcela závislý na péči druhé osoby, může naprosto splynout s většinovou společnosti. Ale čím více se bude většinová společnost snažit a postižený bude o integraci stát a vynaloží to největší úsilí, tím plnohodnotnější bude integrace, samozřejmě v rámci možností všech zúčastněných. Integrace menšinových skupin by neměla být na úkor většinové společnosti. Přecijen je pravidlem, že menšina se musí přizpůsobit většině. Ovšem v procesu integrace lidí se zdravotním postižením je žádoucí, aby se většina přizpůsobovala menšině, hlavně ve smyslu architektonických bariér. Také bych měla zmínit pojem mainstream, který někteří autoři používají jako synonymum slova integrace a jiní tyto dva pojmy rozlišují. Ve Spojených státech odpovídá tento termín procesu zapojování výjimečných dětí do hlavního proudu 3. Jiní mainstreaming definují jako umístění dětí v běžných školách a účast handicapovaných na všech aktivitách spolu s nepostiženými, přičemž mají na mysli hlavně lehce retardované studenty 3. Podle Byfielda znamená mainstreaming začleňování handicapovaných dětí do běžných škol s tím, že většinu výuky absolvují v oddělených třídách, zatímco integrace většinou znamená začleňování handicapovaných dětí do běžných tříd, kde mají k dispozici asistenta učitele. 3 1 Matoušek, O.: Slovník sociální práce. Portál. Praha Jesenský, J. a kol.: Kontraprodukty integrace zdravotně postižených. Karolinum. Praha Jesenský, J.: Prostor pro integraci. Comenia Consult. Praha

7 Dalším důležitým pojmem je obrácená integrace, což je vzdělávání zdravých žáků ve speciálních třídách nebo speciálních školách určených pro handicapované. Dále jsou to různé formy integrované mimoškolní výchovy dětí a mládeže se zdravotním postižením. Antonymem k pojmu integrace je segregace, což je odloučení postižených od nepostižených, často doprovázené hlubokými konflikty. Vážnou chybou přístupu k postiženým a k možnostem jejich integrace je, když se v diagnostice a prognostice klade důraz na neschopnost či snížené schopnosti místo důrazu na uchované schopnosti a jejich rozvoj. 1 Ještě některé důležité termíny: Sociální rehabilitací rozumíme obnovení sociálních vztahů a praktických schopností a dovedností, které jsou důsledkem sociálního handicapu a způsobu života dané osoby narušeny 2. Enkulturace je část socializačního procesu, během něhož se původně neutrální a nekulturní jedinec stane integrální součástí společnosti, jejíž kulturu přejímá, je to neukončený celoživotní proces. 3 Reedukací rozumíme snahu o rozvoj a zlepšení postižených orgánů (např. reedukace zraku jsou postupy zaměřené na rozvoj a zlepšení funkce zraku, které se v důsledku orgánového poškození nerozvinuly) 2 Pokud se budeme zabývat pojmem Pedagogická integrace, zjistíme, že u nás není ještě dostatečně rozšířený, u nás i v zahraničí se stále používá pojem školní integrace, kde integrace souvisí hlavně s významnou výchovně vzdělávací institucí tedy hlavně se školou. Integrace je pak chápána jako dynamický, postupně se rozvíjející pedagogický jev, ve kterém dochází k partnerskému soužití postižených a intaktních na úrovni vzájemně vyvážené adaptace během jejich výchovy a v zdělávání a při jejich aktivním podílu na řešení, výchovně vzdělávacích situací. Právě v oblasti školství je integrace nejšířeji a nejlépe metodicky a institucionálně propracovaná STUPNĚ PEDAGOGICKÉ INTEGRACE Podle Jesenského by měl být hlavním kritériem pedagogické integrace sociální status ve výchovně vzdělávacích skupinách. Stupně pedagogické integrace by měly být srovnatelné se stupni integrace v jiných oblastech. Uvádím tedy tabulku pedagogické integrace podle Jesenského. 1 Keblová, A.: Integrované vzdělávání dětí se zrakovým postižením. Septima. Praha Jesenský, J. a kol.: Kontraprodukty integrace zdravotně postižených. Karolinum. Praha

8 Tab. č. 1 Stupně pedagogické integrace podle Jesenského Stupeň Označení a charakteristika Plná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí bez použití speciálních pomůcek s vysokým sociálním statusem. Podmíněná integrace v jakémkoli výchovně vzdělávacím prostředí s použitím osobních kompenzačních a reedukačních pomůcek s vysokým sociálním statusem. Snížená integrace vázaná na technické a jiné úpravy výchovně vzdělávacího prostředí, používání speciálních pomůcek, s mírně sníženým sociálním statusem. Ohraničená integrace v technicky upraveném výchovně vzdělávacím prostředí s použitím speciálních pomůcek a s výběrovým uplatňováním speciálních metod se sníženým sociálním statusem. Vymezená integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod a v průměrném rozsahu při uchování přijatelného sociálního statusu. Redukovaná integrace na upravené výchovně vzdělávací prostředí s použitím speciálních pomůcek, s pravidelným uplatňováním speciálních metod v převládajícím rozsahu při přijatelném sociálním statusu. Narušená integrace na upraveném výchovně vzdělávacím prostředí s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při zachování integračních cílů a obsahů při sníženém sociálním statusu. Segregovaná výchova a vzdělávání v upravených podmínkách, s použitím speciálních pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu se zachováním integračních cílů a obsahů s omezeným sociálním statusem. Vysoce segregovaná výchova a vzdělání ve speciálně upraveném prostředí s použitím pomůcek, s uplatněním speciálních metod v plném rozsahu při uplatnění redukace integračních cílů a obsahů a s podstatně omezeným sociálním statusem. Jesenský, J. a kol.: Kontraprodukty integrace zdravotně postižených. Karolinum. Praha PODMÍNKY PEDAGOGICKÉ INTEGRACE P. Mittler uvádí základní podmínky integrace, s nimiž souhlasí i jiní autoři: Integraci svého dítěte s postižením si musí přát jeho rodiče, stejně důležitý je ale i souhlas rodičů zdravých dětí s nimiž se má jedinec zapojit. K integraci je důležitá pomoc speciálních pedagogů, kteří působí ve škole běžného typu. Neméně důležití jsou ovšem i laičtí pomocníci, 7

9 bezbariérová úprava školy a speciální pomůcky. Výchova a péče o žáka s postižením nesmí být na úkor péče o ostatní žáky ve škole či skupině. Samo integrované dítě se musí v rámci možností účastnit činností spolu s ostatními zdravými spolužáky. K integraci je třeba využít všech dostupných prostředků, které má daná škola k dispozici. Je třeba, aby si postižený žák zachoval svou identitu. Je ale žádoucí, aby pocítil, že setkávání se se zdravými vrstevníky je pro něj velmi důležitou a užitečnou zkušeností a může mu přinést mnoho cenných zážitků. Při integraci handicapovaného dítěte v běžné škole je důležité redukovat počet dětí ve třídě. Pokud je počet integrovaných dětí větší, je zde menší nebezpečí odcizení a frustrování těchto dětí. Někteří autoři doporučují k integraci pouze děti s lehkými handicapy, někteří nedoporučují integrované vzdělávání dětí s příznaky sociózy (agrese, provokativní chování, sociální apatie, projevy nezdrženlivosti, přílišná úzkost, patologický vzdor). Do integrace mohou být, podle některých autorů, zapojeny i děti s těžkým postižením, ale musí se jim vytvořit optimální podmínky. Autoři se neshodují ani na jednotném věku dítěte vhodném pro integrované vzdělávání. V České republice se nejčastěji integrují děti v předškolním věku. Jinde se uvádí jako vhodný mladší školní věk. Je důležité, aby integrované dítě nevyžadovalo nadměrnou individuální péči od svého učitele během vyučování, také aby svým chováním a projevy nenarušovalo průběh vyučování a nerušilo ostatní spolužáky, výuka nesmí být na úkor ostatních dětí. 5. ZPŮSOBY VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM 5.1 Z HISTORIE Dříve (hlavně do počátku 20. století) se jakkoli zdravotně handicapované děti vyučovaly individuálně ve svých rodinách. V polovině 20. století byla založena instituce speciálních učitelů, kteří docházeli do rodin s postiženými dětmi. V první polovině 20. století se mohly děti s postižením vzdělávat ve školách běžného typu, ale pro některé předměty byly učitelé specialisté nebo se používaly speciální pomůcky. Takovéto systémy byly považovány za náhradní východisko z nouze, a to hlavně v zemích, kde nebyla dostatečná síť speciálních škol. O obnovení a rozšíření integrovaného vzdělávání můžeme mluvit až ve druhé polovině 20. století. Z počátku naše tzv. speciální školy nedokázaly vystihnout a následně zohlednit specifické prvky a potřeby různých tělesných handicapů, proto šlo převážně o sdružování dětí s různými postiženími, ale už ne o kvalitní uspokojování jejich potřeb. U jedinců, kteří toho byli schopni, bylo dosaženo někdy i vysoké úrovně receptivního vzdělání. Tyto speciální 8

10 školy ale nedokázaly vychovat samostatné, schopné, asertivní a nezávislé lidi, kteří by obstály ve většinové společnosti. Handicap klientů těchto škol se tak více prohluboval, snížit se pak mohl pouze následně v průběhu jejich života, podle toho, s jakou se setkali společností, nejvíce ale ve společnosti jiných postižených. Tak vznikaly i společenské organizace postižených. Za totalitního systému společnost handicapované občany velmi diskriminovala, vyhledávala hlavně jejich nedostatky a upozorňovala na jejich defekty a disaptibility než na jejich schopnosti a možnosti. Takovéto myšlenky u mnoha lidí převažují dodnes stále slyšíme, ale: On si nemůže sám dojít na toaletu. nebo On se nenají bez pomoci., místo toho, aby bylo poznamenáno např.: On se dokáže sám obléknout. nebo On je schopen se verbálně vyjadřovat. Většinová společnosti spíše vidí jen omezení a nedostatky svých postižených spoluobčanů, které je zdržují a nejsou jim ku prospěchu. Méně často se však soustředí na přednosti a schopnosti, kterými by jim mohli být handicapovaní užiteční. V tomto případě bych ráda zmínila, že zdraví občané většinou ani nevědí, kdo jim opravuje jejich boty nebo nábytek, váže jejich knihy a dělá dárkové předměty, které kupují svým blízkým. Právě tato řemesla jsou z velké části pokryta zaměstnanci, kteří mají nějaký tělesný handicap. Pokud se mám zaměřit na lidi s postižením zraku, tak právě tito lidé se také mohou velmi uplatnit v mnoha profesích, kdy mohou být užiteční ostatním, už jen třeba maséři nebo hudebníci. Lidé se zrakovým postižením bývají velmi nadaní na hudbu, kterou pak poslouchá většinová společnost v rámci svých kulturních vyžití. Takovýmto přístupem k handicapovaným se zdůrazňovala jejich pasivita a snižoval se jejich sociální status. Stát vytvářel svými opatřeními spíše podmínky pro segregaci než pro integraci. Vzniklo tak mnoho azylových ústavů a speciálních škol pro handicapované, to zajistilo, že byli ukryti před veřejným životem a izolováni od zdravých spoluobčanů a vše vypadalo v pořádku. Já sama si vzpomínám, jak mnoho rodičů zdravotně postižených dětí, které navštěvovaly Jedličkův ústav v Praze, vzpomínalo na to, jak před rokem 1989 museli se svými dětmi chodit ze stanice Vyšehrad delší cestou, tedy ne kolem tehdejšího Paláce kultury, kde se pohybovala široká veřejnost a hlavně političtí pracovníci, kteří by tak mohli být pohoršeni. Ještě více byla lidská důstojnost handicapovaných ponížena neúměrným množstvím drobných dávek, které se však k občanům nedostaly, pokud sami nevěděli, že mají na dávku nárok a jak si o ni zažádat. Východiskem byla pouze důsledná humanizace a demokratizace života společnosti, k tomu je však nutné, aby zdravotně postižení a jejich organizace participovali na politickém životě. 9

11 Když se ještě v 50. letech uskutečňovaly různé formy integrovaného vzdělávání handicapovaných, bylo to spíše jako nutné zlo kvůli nedostatku finančních prostředků na zřizování speciálního školství. Představme si, že by se tehdy prostředky našly, prodloužila by se tak latence integrovaného vzdělávání a začalo by se s ním až později. Nakonec byl tedy nedostatek peněz také k něčemu dobrý. Ale už během 60. let byly shledávány a doceňovány některé přednosti různých forem integrovaného vzdělávání. Pro ulehčení vzdělávání žáků s lehčím postižením v běžných školách, se přistupovalo pouze k osvobození od docházky na některé předměty. Později se podařilo prosadit dyslektické třídy a vyrovnávací třídy, což byla ale v té době veškerá integrace. 5.2 JAK JE TO DNES Dnes už je přístup k zdravotně postiženým občanům jiný a o mnoho lepší, já takovýto pokrok přisuzuji hlavně převratu v roce Problémy a potřeby života zdravotně postižených jsou dnes široce představovány ve sdělovacích prostředcích a pro veřejnost už to není tabu. Vzniklo mnoho organizací a svépomocných sdružení lidí s všemožnými handicapy. Postižení mají své zástupce už i v zákonodárných sborech. To vše ale stále ještě status těchto lidí příliš nezvýšilo. Dostáváme se i k dětem se zrakovým postižením, které dnes mohou být vzdělávané ve speciálních školách nebo ve školách běžného typu, záleží hlavně na závažnosti postižení. Třídy běžných mateřských nebo základních škol obvykle ale nedisponují učiteli s pedagogickou specializací pro výchovu a vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jejich žáci tedy plní výchovné a vzdělávací cíle běžných mateřských a základních škol, ale měla by jim být navíc poskytnuta i speciálně pedagogická péče úměrná jejich zrakové vadě (např. orientace a samostatný pohyb nebo výcvik nepostižených smyslů, ale také i např. logopedickou péči). Tato speciální péče v běžných zařízeních není dosud dostatečně zajištěna kvůli nedostatku speciálně pedagogických pracovníků a nedostatku kompenzačních pomůcek, problémem je také vysoký počet žáků ve třídě. Dnes je také možná tzv. částečná integrace, kdy mají děti se zrakovým postižením možnost navštěvovat speciální třídy zřizované v běžných mateřských nebo základních školách. V takovéto třídě je handicapovanému dítěti zajištěna stejná péče jako ve speciální škole, ale zároveň je možno kombinovat speciální výuku s integrovanou a dítě není zcela izolované od zdravých vrstevníků. 10

12 6. TYPY ZRAKOVÝCH VAD Zrakové vady mohou vzniknout z několika příčin, podle nich můžeme vady rozdělit na dědičné, vrozené a získané. Jako dědičné vady můžeme označit pouze jednoznačné vady tehdy, kdy někdo z rodiny trpěl nebo trpí stejnou vadou nebo tehdy, pokud můžeme prokázat, že příbuzný vadu na dítě prokazatelně přenesl. Vrozené a dědičné vady nemusí mít přímo charakter nemoci, ale může jít jen o dispozici k chorobě. Získané vady mohou být způsobeny mechanickými, fyzikálními, infekčními vlivy nebo chronickými chorobami. Tyto vady mohou nastat po některých onemocněních nebo při poranění oka, zrakového nervu nebo zrakové centra v mozku. Zrakové vady mohou mít mnoho příčin, mohou vznikat v různém věku včetně prenatálního období a mohou mít různý stupeň závažnosti. Jelikož nejsem odborník, a toto není ročníková práce ze zdravotní nauky, tak nebudu jednotlivé vady uvádět příliš odborně z lékařského hlediska, ale spíše uvedu to, jak se vady mohou projevovat a kompenzovat. 6.1 ROZDĚLENÍ ZRAKOVÝCH VAD PODLE MONATOVÉ 1) vady refrakce 2) barvoslepost a šeroslepost 3) tupozrakost a šilhavost (nedostatky binokulárního vidění) 4) slabozrakost, slepota Vady refrakce Refrakcí oka rozumíme poměr mezi délkou oka a lomivostí jeho zrakové soustavy, která se skládá z rohovky, čočky a sklivce. Pokud dochází k vadám lomivosti oka, je oko ametropické a vyznačuje se v podstatě některou ze čtyř druhů vad: krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, vetchozrakost. 1 Krátkozraký člověk vidí dobře pouze nablízko, své oči nedovede přizpůsobit vzdálenějším objektům, takže špatně vidí do dálky. Jeho oči jsou stabilně nastaveny na vidění blízkého okolí. Tato vada spočívá v příliš vypouklé oční čočce postiženého člověka. Krátkozrakost není dědičná, ale postižený k ní může mít dispozice. Krátkozrakost se projevuje již v předškolním věku. Můžeme ji dělit na lehkou do 4,0 D, střední do 8,0 D a těžkou nad 8,0 D. Tato vada lze korigovat brýlemi s rozptylnou čočkou, která zmenší nadměrnou lomivost oční čočky. 1 1 Monatová, L.: Pedagogika speciální. Brno

13 U těžké krátkozrakosti může dojít ke komplikacím jako je pigmentové zjizvení oblasti makuly, odchlípení sítnice a patologickým změnám ve sklivci. Lidé s touto vadou by se měli vyvarovat těžké fyzické námaze, zvedání těžkých břemen, činnostem, při kterým dochází k překrvení hlavy, otřesům, úderům do hlavy či očí (kotrmelce, stoje na hlavě, hluboké předklony, apod.). Dalekozrakostí strpí převážně děti v útlém věku, jejich vidění je rozmazané a neostré. Postupem času se jejich zraková ostrost vyrovnává, takže většina těchto dětí už v šesti letech vidí normálně. Pouze nepatrné části populace tento nedostatek zůstává na trvalo. I dalekozrakost můžeme rozdělit na lehkou do +3,0 D, střední do +7,0 D a vysokou nad +7,0 D. Dalekozrakost se upravuje brýlemi se spojnými čočkami. 1 Osoby trpící astigmatismem mohou vidět neostře, mohou mít protažený nebo deformovaný vjem (jako ve zvlněném zrcadle). Projevem této choroby mohou být bolesti hlavy a očí, hlavně při dlouhodobé zrakové práci na jednu vzdálenost (např. řízení motorového vozidla). Astigmatismus bývá kombinován s krátkozrakostí či dalekozrakostí, může být i smíšený, takže oko může být v některém poledníku krátkozraké a v jiném dalekozraké. 1 Tato zraková vada může být vrozená, ale příčinou může být i vleklé onemocnění rohovky. Astigmatismus lze korigovat cylindrickými skly, která mají potřebné zakřivení, správně orientovanou osu a odpovídající dioptrie. 1 Vetchozrakostí trpí hlavně lidé staršího věku. Podmínkou pro tuto vadu je skleróza oční čočky, která snižuje pozvolna svou akomodační šířku tak, že ztrácí svou pružnost. Člověk neovládá zrakovou práci nablízko, na vzdáleno cm, ale do dálky vidí zpočátku normálně. Tento defekt se koriguje brýlemi s čočkami spojkami, které jsou uzpůsobené na různé vzdálenosti Barvoslepost a šeroslepost Schopnost oka rozlišovat barvy neboli světlo o různé vlnové délce zajišťuje barvocit. Barva předmětu závisí na tom, v jakém poměru jsou určité vlny odráženy předmětem. Jednotlivé barevné počitky lze získat podle teorie tří komponent míšením tří základních barev: červené, zelené a modré nebo fialové, jejichž působením se zapojují do činnosti příslušné tři barvočivé aparáty, v nichž vznikají vzruchy odpovídající intenzitě a kvalitě daného podnětu. Pokud má člověk oslabenou schopnost rozlišit některé barvy, jedná se o snížený barvocit. Barvoslepost nastává, pokud není člověk schopný rozlišit jen určité nebo 1 Monatová, L.: Pedagogika speciální. Brno

14 všechny barvy. Vrozená barvoslepost má často dědičný předpoklad, barvoslepost může být i získaná. Barvoslepost můžeme rozdělit na částečnou, kdy je narušená schopnost rozlišovat červenou a zelenou barvu (což nazýváme daltonismus) nebo žlutou a modrou barvu nebo barvoslepost úplnou totální, kdy se dá vidění přirovnat k černobílému filmu. Člověk s totální barvoslepostí také špatně snáší ostré světlo, které ho oslňuje. Tato vada častěji postihuje muže než ženy. Šeroslepý člověk vidí při dobrém osvětlení a během dne normálně, ale za šera a za tmy vidí špatně. Může jít jen o sníženou schopnost vidění až po úplnou neschopnost vidět při snížené světelné intenzitě Tupozrakost a šilhavost U dítěte s nestejnou zrakovou ostrostí na obou očích vzniká na sítnici jednoho oka ostřejší obraz vnímaného předmětu než na sítnici druhého oka. Tím je narušeno binokulární vidění, protože vzruchy, které přicházejí do zrakového centra v mozkové kůře nedovolují vytvořit jeden ostrý plastický obraz daného objektu. Dítě vidí buď ostrý, ale zdvojený obraz daného předmětu nebo neostrý, ale jednoduchý obraz. Oba tyto vjemy jsou pro dítě nepříjemné a nepřirozené. Dítě tedy zvolí třetí možnost možnost dvojitého vidění, protože je ostré, ale brzy se naučí potlačovat obraz horšího oka a soustředí se na lepší oko. Lepší oko se tedy zaměřuje na sledovaný předmět a stane dominantnějším, zatímco slabší oko, když se nezapojuje do činnosti a není vedené binokulárním viděním, se začne u většiny dětí stáčet a uhýbat ze své dráhy. Tak se oko stává tupozrakým, tupozrakost je tedy projevem podprůměrné zrakové ostrosti. Tím, že dítě horší oko stáčí, nastává také šilhavost, kdy nehledí obě oči rovnoběžně, ale jedno se odchyluje od svého směru. Šilhavost může být konvergentní sbíhavá (oko se stáčí směrem k nosu), divergentní rozbíhavá (oko se stáčí ven do stran) a supravergentní (oko se stáčí vzhůru) nebo infravergentní (oko se stáčí směrem dolů). Tupozrakost se vyznačuje většinou dalekozrakostí, která může být tak značná, že dítě vidí tupozrakým okem jen pohyb předmětů a nerozezná vůbec žádné detaily na objektech. 1 Tupozrakost vzniká obvykle v útlém věku na jednom oku, které nemá nezbytné podmínky k rozvíjení vidění. Tupozrakost je obvykle kombinovaná se šilhavostí, proto vyžaduje léčení komplexní postup, kdy se uplatňují hlavně ortoptická cvičení. Prvořadá je přiměřená korekce příslušné refrakční vady, případně úprava obrub brýlí. Šilhavost si někdy vyžaduje operativní zákrok, může se také upravit postupným zapojováním postiženého oka do činnosti. Výcvik 13

15 tupozrakého oka a jeho pravidelné zapojování do činnosti je také velmi důležité. Velmi důležité je oko cvičit již v útlém věku, případně v předškolním věku. Pokud výcvik v případě nutnosti nepokračuje i nadále v mládí, tak se vada neustále zhoršuje a v dospělosti může být jedinec na tupozraké oko prakticky slepý Slabozrakost Slabozrakost je orgánový defekt, kdy mají obě oči postiženého značně sníženou možnost vidění. Na zrakovém aparátu se v tomto případě nacházejí různé odchylky od normy, např. vady refrakce těžkého stupně, které už nelze korigovat brýlemi, dále těžší formy astigmatismu, zákaly rohovky, čočky, odchlípení nebo degenerace sítnice, zúžení zorného pole, mikroftalmus a albinismus. Slabozrakost může mít vrozenou i získanou příčinu. V případě získané slabozrakosti může být příčinou nějaká choroba, hlavně zánět nebo úraz hlavy. Slabozrakost můžeme rozdělit na tři stupně: lehkou, středně těžkou a těžkou slabozrakost. Pokud rozhodujeme o zařazení dítěte do integrovaného procesu, je třeba u této vady postupovat velmi individuálně Slepota Slepotou může být postiženo jedno nebo obě oči člověka. Pokud je jedinec slepý na jedno oko, neřadíme ho mezi nevidomé. Příčiny slepoty mohou být vrozené i získané. V případě vrozené slepoty mohou být příčinou nepříznivé dědičné faktory, onemocnění nebo poškození plodu v prenatálním období nebo infikování očí novorozence během porodu. V případě získané slepoty může být příčinou např. oční choroba, celkové onemocnění nebo úraz. Z hlediska pohlaví trpí slepotou častěji ženy než muži. Slepota může být také dělena na praktickou sociální nebo úplnou absolutní slepotu. Prakticky nevidomý je člověk, kterému poklesne schopnost vidění pod stupeň, který je nutný např. k výkonu jeho povolání, vyřazuje ho z řady činností, omezuje jeho kulturní život a nedovoluje mu zcela volný a samostatný pohyb v prostoru. Člověk s praktickou slepotou má zachovaný světlocit, takže rozlišuje světlo a tmu. Kdežto absolutně nevidomý člověk nerozlišuje ani světlo a tmu, jeho zraková ostrost je zcela porušená. Nevidomí lidé mohou mít také specifické vnější projevy, které zvláště v případě dětí jejich vrstevníci hodnotí negativně: např. mimika lícního svalstva bývá strnulá a často je doprovázena nevhodnými grimasami, častý je také křečovitý úsměv, který působí rušivě. Takovéto projevy můžeme sledovat u dětí i dospělých. 14

16 U lidí postižených slepotou je velmi důležité rozvíjet jejich kompenzační smysly. K tomu jim pomáhají speciální cvičení a různé pomůcky. Dnes mohou nevidomí využívat takové pomůcky, které jim pomohou velmi se přiblížit vidoucím spoluobčanům. S pomocí těchto pomůcek může být dnes zařazeno do integračního procesu i dítě zcela nevidomé. Moravcová dělí zrakové vady na vrozené a získané, na vady, které převažují v dětském věku, v dospělosti a ve stáří, dále na vady podle oblastí poruch zrakového vnímání. 6.2 PŘEHLED OBLASTÍ PORUCH ZRAKOVÉHO VNÍMÁNÍ PODLE MORAVCOVÉ: zraková ostrost okulomotorické poruchy, porucha prostorového vidění, dvojité vidění narušení zorného pole obtíže při zpracování zrakových vjemů poruchy barvocitu poruchy adaptace na tmu a oslnění porucha citlivosti na kontrast Achromatopsie Člověk postižený achromatopsií má sníženou zrakovou ostrost obvykle v pásmu slabozrakosti, která vede k nystagmu (kmitavý, mimovolný pohyb očí), poruše barvocitu a silné světloplachosti. Tato porucha se nezhoršuje není progresivní. Příčinou bývá nevyvinutí neuroepitelu sítnice, je vrozené geneticky podmíněné. Postiženého oslňuje i běžné denní světlo, vhodné jsou tedy zatmavené brýle spolu s kryty ze stran a shora. V šeru vidí pacient lépe. Pacientům se doporučují také filtry v oranžovém odstínu, které mohou zlepšit podmínky zrakové práce Albinismus U albinismu má pacient vrozenou poruchu tvorby melaninu, který je důležitý pro tvorbu pigmentu. Rozlišujeme oční albinismus postihující jen oči a okulokutánní albinismus postihující oči i kůži, ten se vyskytuje častěji. Vízus postiženého bývá obvykle v pásmu slabozrakosti, často také bývá přidružený nystagmus. Postižený mívá problémy při slunečném počasí, dále např. na sněhu, oslnění může způsobit i vodní plocha na koupališti nebo lesklá tabule v místnosti. U okulokutánního albinismu je nebezpečí popálení i při chvilkovém pobytu na přímém slunci, je tedy nutný buď silný opalovací faktor nebo prodyšné oblečení, 15

17 které tělo zakryje, také pokrývka hlavy s kšiltem a v neposlední řadě zatmavené brýle. I u albinismu je možné zlepšit zrakové funkce použitím filtrů, např. šedomodré, zelené nebo žluté barvy Aniridie Tato vrozená vada oka spočívá v nedostatečně vyvinuté duhovce nebo nemusí být duhovka vyvinuta vůbec, většinou jsou postižené obě oči. Příčinou zhoršení zrakových funkcí může být i sekundární glaukom (zelený zákal) nebo katarakta (šedý zákal), vada může vést i k odchlípnutí sítnice. Již v útlém věku vede zhoršená centrální zraková ostrost ke vzniku nystagmu. Člověk s aniridií může být slabozraký až prakticky nevidomý. Vzhledem k absenci duhovky může snadno dojít k oslnění očního pozadí, proto je nutné nosit zatmavené brýle a pokrývku hlavy s kšiltem. I tuto vadu je možné zlepšit použitím filtru šedomodré barvy Afakie Tato vrozená zraková vada má různé příčiny, vzniká v prenatálním období mezi týdnem. Častěji ale vada vzniká po operaci po odstranění zkalené čočky u šedého zákalu. Po odstranění čočky není oko schopné akomodovat. Afakické oko se tedy kompenzuje několika brýlemi na různé pracovní vzdálenosti. U malých dětí se používají kontaktní čočky, které umožní ostré vidění na dálku. Afakické oko může být také světloplaché, jako komplikace se může objevit glaukom nebo katarakta a odchlípení sítnice. Těmto komplikacím lze předcházet pravidelnými preventivními prohlídkami. I zde mohou při zrakové práci pomoci filtry šedomodré barvy Atrofie papil optického nervu Společným klinickým znakem všech typů atrofií je změna barvy papily terče zrakového nervu. 1 Tato vada může být vyvolána různými vnějšími vlivy nebo důsledkem závažného onemocnění, a to v prenatálním, perinatálním i postnatálním období. Projevem může být lehká slabozrakost až nevidomost. Někdy bývá přítomna i porucha barvocitu nebo nystagmus. Tuto poruchu můžeme sledovat např. u dětí s DMO, LMD, dále např. u lidí s epilepsií. U některých pacientů může opět pomoci žlutý nebo jantarový filtr. 1 Moravcová, M.: Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Triton. Praha

18 6.2.6 Rozštěp-kolobom duhovky neboli kolobomový komplex Jedná se o vrozenou poruchu vývoje oka vzniklou v embryonálním stádiu prenatálního období. Příčinou je nedostatečné uzavření embryonální oční štěrbiny. Vada může zahrnovat rozštěp celé střední vrstvy oční koule až k ciliárnímu tělísku, rozštěp čočky, sítnice a zrakového nervu. U oboustranného postižení bývá vidění snížené až do pásma slabozrakosti. Přidružené komplikace mohou být katarakta, sekundární glaukom a odchlípení sítnice, těm lze ovšem předejít pravidelným sledováním oftalmologem. I zde se doporučuje korekce vady používáním filtru šedomodrého odstínu Degenerativní onemocnění sítnice První příznaky této vady se projevují do deseti let věku dítěte, někdy je lze zachytit i dříve. Nejčastěji je příznakem této vady šeroslepost (hemeralopie), která se projevuje většinou už v útlém dětství. Toto onemocnění postihuje obě oči. Může se vyskytnout i trubicové vidění nebo katarakta. Zrakové vnímání můžeme opět zlepšit používáním filtrů jantarové, žluté nebo oranžové barvy Věkem podmíněná makulární degenerace Jedná se o nezánětlivé pomalu se zhoršující onemocnění centrální části sítnice. Vznik změn na sítnici je dán do souvislosti se stářím (většinou po 60. roce) a s kornatěním tepen. 1 Rozlišuje se suchá atrofická forma věkem podmíněné makulární degenerace, kdy si pacient ztěžuje na zhoršené vidění, výpadky písmen, částí zorného pole, pokroucené, deformované řádky textu při čtení a drobné práci na blízko a vlhká, exsudativní forma věkem podmíněné makulární degenerace, kdy dochází k poměrně rychlému poklesu zrakové ostrosti. Důležitá je stabilizace tohoto onemocnění, rehabilitace a využívání speciálních optických pomůcek, které mohou tuto vadu korigovat. Podmínky zrakového vnímání mohou i zde zlepšit filtry žluté, jantarové nebo oranžové barvy Retinopatie nedonošených Tato vada je hlavní příčinou slepoty dětí ve vyspělých zemích. Postihuje převážně nedonošené nezralé děti. Retinopatie nedonošených je odpovědí nezralé sítnice na dlouhodobou hypoxii. 1 Jedná se o šedavé zabarvení sítnice, na které dochází ke změnám. Tato vada má 5 stádií, spontánní ústup vady může nastat do třetí stádia. V 5. stádiu může 1 Moravcová, M.: Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Triton. Praha

19 nastat nevidomost, často nastane krátkozrakost. Důležité je, aby byl pacient pod pravidelným dohledem oftalmologa i dalších odborníků (možnost přidružení vad, např. DMO) Glaukom neboli zelený zákal Příčiny mohou být dědičné, ale mohou být také neobjasněné. U nás je toto onemocnění jednou z nejčastějších příčin slepoty. Ale při včasné diagnostice je možné slepotě předejít. Jedná se o poškození zrakového nervu v důsledku ischemie a jeho útlaku vlivem zvýšeného nitroočního tlaku. 1 Pokud se glaukom neléčí, nitrooční tlak stoupá a způsobuje těžké poruchy vidění, které jsou nevratné. V případě tzv. glaukomového záchvatu dochází k rychlému vzestupu nitroočního tlaku, což se projevuje náhlou silnou bolestí oka, zarudnutím, zhoršením vidění (mlha, kouř, barevné kruhy kolem viděného zdroje světla), nevolností, případně zvracením. Pokud se včas zahájí léčba, nemusí být změny tak vážné. Glaukom se dá korigovat operativně, je třeba udržovat potřebnou hladinu hodnot nitroočního tlaku. Glaukom může být i vrozený nebo vzniklý v raném dětství. Projeví se typickou šedavou hůře průhlednou rohovkou a celkovým zvětšením oka, je to dlouhodobý proces, takže pokud nejsou změny nápadné, nebývá diagnostikován včas a dochází ke zhoršení zrakové ostrosti. Vízus dítěte bývá obvykle v pásmu slabozrakosti, ale v pubertě může rychle klesnout. Onemocnění lze stabilizovat a zároveň oddálit oslepnutí operativním zákrokem a medikamenty. Příčinou sekundárního glaukomu mohou být chorobné stavy oka, nitrooční záněty, nádory, úrazy oka, apod., a to jak u dětí, tak u dospělých. Čím dříve se zahájí léčba, tím jsou následky méně závažné Katarakta neboli šedý zákal Katarakta bývá nejčastější příčinou ztráty zraku v rozvojových zemích. Jsou různé typy katarakty: Při vrozené kataraktě dochází k zákalu oční čočky, ta tak ztrácí na své průhlednosti. Příčina může být dědičná (např. u dětí s Downovým syndromem), onemocnění matky v těhotenství (např. rubeola, toxoplazmóza) nebo teratogenní vlivy v těhotenství. Vrozený šedý zákal může být částečný, kdy jsou zakalená jen některá místa čočky nebo totální, kdy je celá zkalená čočka neprůhledná. Častější je získaný šedý zákal, jehož příčinou může být např. zánětlivé onemocnění oka nebo rohovky, úraz oka, nebo diabetes melitus. Stařecká katarakta postihuje převážně pacienty starší 60 let a má různé typy. 18

20 Šedý zákal nemusí postihovat obě oči zároveň a ve stejné míře. Lze operativně korigovat tak, že se odstraní zkalená čočka a oko se tak stává dalekozrakým, což lze korigovat brýlemi, kontaktními čočkami nebo obojím zároveň. Je možno také implantovat novou umělou hydrogelovou nebo silikonovou čočku do zachovaného pouzdra, i tak pacient většinou používá brýle na blízko. U dětí se kvůli růstu oka provádí implantace až později. Příznaky katarakty mohou být různé: zhoršené vidění do blízka nebo naopak do dálky, pohled jakoby přes zamlžené brýle, přes závoj, potřeba většího osvětlení nebo naopak světloplachost Nystagmus Tato vada se projevuje bezděčnými rytmickými pohyby očí vykonávanými v jednom nebo i několika pohledových směrech. Pohyby očí mohou být horizontální, vertikální, krouživé, šikmé nebo cirkulární. Kvůli správnému zaostření dochází většinou ke kompenzačnímu postavení a natáčení hlavy. Příčiny nystagmu mohou být vrozené podmíněné senzorickou nebo motorickou poruchou, zvláštní formou vrozeného nystagmu je latentní nystagmus a získané příčiny, tehdy bývá nystagmus spojen s jiným onemocněním (např. porucha CNS) Disociativní porucha vizu Toto onemocnění je psychosomatického rázu, může se objevit u malých dětí, v pubertě, u adolescentů, u dospělých, ale i ve stáří. Projevem může být různé selhání v různých úrovních zrakových funkcí, i když ze strany oftalmologa je pacient bez nálezu. Léčba takovéto poruchy obvykle závisí na klinickém psychologovi a terapie je v kompetenci psychoterapeuta. 7. VÝHODY A NEVÝHODY INTEGROVANÉHO A SEGREGOVANÉHO VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Jako všechny způsoby vzdělávání, druhy škol, výchovné metody, tak i integrované a segregované vzdělávání má své výhody a nevýhody. Podle Kábeleho, je dítě se zrakovou vadou umístěné ve speciální škole segregováno od většinové společnosti a od zdravých vrstevníků. Dítě je tak nepochybně vytrženo z běžného rodinného a společenského prostředí, zvláště je-li v internátním zařízení. Na druhou stranu je ale speciální zařízení schopné uspokojit zvláštní potřeby i těžce handicapovaného dítěte, je k tomu přizpůsobeno 1 Moravcová, M.: Zraková terapie slabozrakých a pacientů s nízkým vizem. Triton. Praha

21 pomůckami, vybavením tříd a architektonickými úpravami zařízení. Ve speciálních školách také pracují speciální pedagogové, kteří jsou vyškoleni pro práci s konkrétními druhy postižení a mohou tak dítěti poskytnout odbornou péči, kterou by nebylo možné poskytnout v běžném vzdělávacím zařízení. Dále je v těchto zařízení poskytována odborná léčebná a rehabilitační péče a poradenská služba i péče sociální, bez které se dítě mnohdy neobejde. To, že se dítě normálně nesetkává se zdravou společností, mu může v pozdějším životě činit problémy. Výchovu a vzdělávání zde zajišťují speciální pedagogové, kteří jsou vzděláni k práci s postiženými dětmi. Velkou výhodou integrovaného vzdělávání je, že dítě není vytrženo z rodinného života a z kontaktu s většinovou společností, je tak nuceno svým přičiněním překonávat náročné překážky, které jsou mu stavěny do cesty a více se zapojovat do společnosti, to mu pomáhá lépe se vyrovnat se svým handicapem a zajišťuje potenciál kvalitnějšího života v dospělosti. Naproti tomu je nevýhodou to, že dítěti nemůže být v běžném vzdělávacím zařízení zajištěna péče v takovém rozsahu jako v kterémkoli speciálním zařízení. Pokud je ale žákovi k dispozici pedagogický nebo osobní asistent, může se tak péče v běžné škole přiblížit péči speciální školy. Mnohdy také není sama běžná škola schopna zajistit dítěti dostatek potřebných pomůcek, zařízení třídy, speciální péči nebo architektonickou úpravu, ať už z finančních nebo jiných důvodů. V takovémto případě může být škole nápomocna spolupráce se speciálními pedagogy ze speciálně pedagogických center, která se zabývají integrací dětí se zrakovým postižením. Osobní nevýhodou pro žáka může být, že může pociťovat pocity výjimečnosti, méněcennosti a osamění, kdežto ve speciální škole potřebují zvláštní péči všichni žáci, dítě tak nevyčnívá a snáze si nachází kamarády (většinou se stejným nebo podobným postižením). Někteří autoři uvádějí, že nejlepší je integrovat žáka již do první třídy základní školy. Žák tak většinou přichází do školy s dětmi, se kterými chodilo do mateřské školy, má už své kamarády a adaptace na nové prostředí je jednodušší. Jiné teorie jsou toho názoru, že by dítě mělo zpočátku navštěvovat speciální základní školu, kde si osvojí specifické dovednosti potřebné k jeho postižení, jako např. čtení Braillova písma, nácvik sebeobsluhy, orientace v prostoru, apod. Z hlediska dovedností a schopností by pak dítě nemělo vyžadovat přílišnou péči od učitele v běžné základní škole. Zároveň tak ale žák přijde o seznamování se s dětmi v první třídě, kde většinou vznikají důležitá kamarádství, adaptace na nové prostředí tak může být těžší a z dítěte se může stát outsider. K integrovanému vzdělávání by se ale mělo přistupovat individuálně podle možností a schopností konkrétního dítěte. 20

22 Z předchozích argumentů můžeme vyvodit, že stále převažuje více výhod u segregovaného vzdělávání dětí s handicapem, tento systém u nás také stále převažuje. Chtěla bych ale zdůraznit pro mě tu největší výhodu integrovaného vzdělávání, a to že dítě může zůstat se svou rodinou a ve známém a přirozeném prostředí. To je možné i u integrovaného vzdělávání, ale většina speciálních škol a zařízení je internátních, a pokud dítě pochází z daleka, nezbývá jiná možnost, než že je minimálně celý týden odloučeno od své rodiny a svých blízkých. Samozřejmě dětem s velmi vážným postižením se běžná škola nemůže nikdy přizpůsobit, ale má práce je o zrakově postižených dětech a já jsem toho názoru, že běžná škola je schopna přizpůsobit se dítěti, které je úplně nevidomé. K tomu je ale potřeba velké snahy, trpělivosti a akce všech zúčastněných. Pokud je dítě od raného věku až do dospělosti izolované od většinové společnosti, je o něj naprosto postaráno a jiní lidé řeší jeho problémy, je dosti pravděpodobné, že když se pak člověk najednou musí o sebe postarat sám, je to pro něj velmi složité. Pro člověka je pak velkou potupou, když musí vyřizovat záležitosti na úřadech, telefonovat např. k lékaři, nebo jen nakupovat, a on zjistí, že to vlastně neumí, že mu to nikdy nikdo nepředvedl, ale raději to udělal za něj. Proto je integrace výhodná v tom, že je dítě tlačeno většinu běžných činností vykonávat samo, pak se o sebe umí mnohem lépe postarat a jeho život v dospělosti nabývá mnohem větších kvalit. Pro zrakově postiženého je užitečné vyrůstat mezi zdravými vrstevníky, ti ho mohou připravit do života mnohem lépe, než izolace v ústavu. Výhodou u zrakově postižených dětí je možnost integrovat je už od raného dětství do běžné mateřské školy, což nelze u každého postižení. Čím dříve se bude dítě zapojovat do většinové společnosti, tím dříve bude samostatnější a rovnoprávnější. 8. ÚLOHY JEDNOTLIVÝCH SUBJEKTŮ V PROCESU PEDAGOGICKÉ INTEGRACE V procesu integrace zrakově postižených dětí se podílí mnoho subjektů, jako jsou rodiče, škola, učitelé, spolužáci, lékaři, speciální pedagogové, výchovní poradci, centra rané péče a speciálně pedagogická centra. Správná souhra a spolupráce těchto součástí vede k dobré integraci. Každý, kdo se podílí na procesu integrace, má své specifické úkoly a kladou se na něj jisté požadavky a nároky. Z integrovaného vzdělávání vyplývá mnohem více povinností jak pro dítě, tak i pro jeho rodiče a školu, než pokud by byl žák zařazen do speciální školy nebo speciální třídy, která má pro něj podmínky již z velké části připravené. Každé dítě i se zrakovým postižením je individuální, a proto ne všechny jsou vhodné k integraci (z jakéhokoli důvodu). Pokud má dítě nastoupit do běžné školy, měly by proběhnout pečlivé přípravy, aby byla jeho integrace úspěšná. 21

23 8.1 RODIČE V PROCESU INTEGRACE Ti, kteří zpravidla rozhodují o tom, kde se bude dítěte se zrakovým postižením vzdělávat, jsou jeho rodiče nebo zákonní zástupci. K tomu, aby rozhodli správně, mohou požádat o odbornou pomoc speciálně pedagogických center pro zrakově postižené, konkrétně jejich speciálních pedagogů nebo psychologů. Bohužel si ale rodiče musí uvědomit, že pokud se rozhodnou pro integrované vzdělávání svého dítěte, není ještě zcela vyhráno, protože běžná škola má není povinna jejich dítě přijmout. S integrací musí souhlasit učitelé, kteří by na vzdělávání dítěte participovali a poslední slovo má ředitel školy. U integrace do běžné mateřské školy je v některých případech zpočátku důležitá přítomnost matky spolu s dítětem ve škole. Buď proto, aby pomohla učitelce při některých specifických činnostech dítěte nebo, pokud si to dítě přeje, jeho adaptace na nové prostředí pak může být snažší a pro dítě příjemnější, s matkou se cítí bezpečněji. Pro bezpečnost dítěte je důležité, aby jeho rodiče zajistili dopravu do školy, stačí alespoň doprovod od spolužáků. Integrované vzdělávání dítěte se zrakovým postižením je mnohem náročnější, hlavně časově pro jeho rodiče než v případě zdravého dítěte, musí mu pomáhat při každodenní přípravě na vyučování, zajistit speciální a kompenzační pomůcky, při čemž mohou požádat o pomoc speciálně pedagogické centrum pro zrakově postižené. I spolupráce se školou, zvláště s vyučujícími dítěte je mnohem intenzivnější a častější než v případě zdravých dětí. Rodiče by také měli zajistit kvalitní naplnění volného času svého dítěte, dobré jsou rozvíjející aktivity jako např. odborně řízená hudební výchova, hlavně hra na hudební nástroj, podle toho se pak může odvíjet příprava dítěte na budoucí povolání. Důležité je také, aby mělo dítě zajištěné kontroly u odborných lékařů. Je nutné dbát na hygienu čtení a psaní dítěte se zrakovou vadou. Vyučující dítěte by měli být, ještě před přijetím dítěte, ze strany rodičů informováni o jeho zdravotním stavu, diagnóze a specifických schopnostech a možnostech, ale i o jeho nedostatcích. Po celou dobu vzdělávacího procesu je nezbytná spolupráce rodičů a školy. 8.2 DÍTĚ V PROCESU INTEGRACE Vzhledem k tomu, že zrakové postižení narušuje dítěti orientaci v prostoru, mělo by se seznámit s prostředím školy ještě před začátkem roku nebo nástupem do školy. Poprvé by mělo mít dítě možnost seznámit se s novým prostředím bez přítomnosti ostatních žáků, za pomoci svého učitele, mělo by si prohlédnout budovu a hlavně třídy, do kterých bude docházet a dále všechny potřebné prostory (toaleta, jídelna, šatna). Dítě by mělo být informováno o všech překážkách a bariérách, se kterými se může ve škole setkat. Míra 22

Základy oční patologie

Základy oční patologie Základy oční patologie Literatura: Vítková, Marie; řehůřek jaroslav: možnosti reedukace zraku při kombinovaném postižení (paido 1999) Hromádková lada: šilhání (idvpz 1995) Rozdělení vad Základní dělení:

Více

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Seminární práce Lidské oko Fyzika Střední škola informačních technologií, s.r.o. Seminární práce Lidské oko Fyzika Dávid Ivan EPS 2 čtvrtek, 26. února 2009 Obsah 1.0 Anatomie lidského oka 1.1 Složení oka 2.0 Vady oka 2.1 Krátkozrakost

Více

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník FYZIKA Oční vady 9. ročník 13. 2. 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt je

Více

Specifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku

Specifika vzdělávání. dětí slabozrakých. dětí se zbytky zraku Specifika vzdělávání dětí slabozrakých a dětí se zbytky zraku Které děti máme na mysli? Jde o děti, které ani s využitím běžné korekce (brýle) nedosáhnou normálního zrakového vnímání a potřebují tak další

Více

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu 3. BLOK Anatomie a fyziologie zrakového orgánu ANATOMIE ZRAKOVÉHO ORGÁNU Periferní část zrakového orgánu Zraková dráha Zrakové centrum Periferní část zrakového orgánu Oční bulbus Přídatné orgány Slzné

Více

Výroční zprávu za rok 2014

Výroční zprávu za rok 2014 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Prima Vizus o.p.s. za rok 2014 zpracována v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost Prima Vizus o.p.s., zapsaná v obchodním rejstříku

Více

Výroční zprávu za rok 2013

Výroční zprávu za rok 2013 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Prima Vizus o.p.s. za rok 2013 zpracována v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost Prima Vizus o.p.s., zapsaná v obchodním rejstříku

Více

jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková

jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková jaro 2011 EDUKACE ŽÁKŮ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM Zita Nováková Zita Nováková znovakova@ped.muni.cz pracovna 02009, Poříčí 9, 1. patro písemný test s výběrem otázek termín dohodou, květen-červen 2011 8:00-10:00

Více

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek.

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. SIMPLY NATURAL Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. Nevidíte již jako dříve? Zdá se Vám vše zamlžené?

Více

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková

Vzdělávání žáků se zrakovým postižením. Jana Janková Vzdělávání žáků se zrakovým postižením Jana Janková Cíl výchovy a vzdělávání ZP Stejný jako u intaktních žáků tj. získání klíčových kompetencí a nácvik kompenzačních dovedností tak, aby se jedinec se ZP

Více

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Speciální pedagogika. Zrakové postižení a lidé se zrakovým postižením

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Speciální pedagogika. Zrakové postižení a lidé se zrakovým postižením Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Speciální pedagogika Zrakové postižení a lidé se zrakovým postižením Zrakové postižení Za osobu se zrakovým postižením je považován jedinec,

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu

Více

Člověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s.

Člověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. Člověk s těžkým zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. 2018 Olomouc Klasifikace osob se zrakovým postižením V ČR asi 150 000 nevidomých a slabozrakých lidí Nejčastější zrakové vady Pojmy

Více

SMYSLOVÁ SOUSTAVA OKO

SMYSLOVÁ SOUSTAVA OKO Ict4-PRV-5 SMYSLOVÁ SOUSTAVA OKO Vypracovala: Mgr. Petra Přikrylová DOPLŇ VĚTY : Podněty z okolního prostředí vnímáme prostřednictvím #####################...##.. SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Ty jsou sídlem 5 smyslů:

Více

Výroční zprávu za rok 2016

Výroční zprávu za rok 2016 Výroční zpráva obecně prospěšné společnosti Prima Vizus, o.p.s. za rok 2016 zpracována v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb. Obecně prospěšná společnost Prima Vizus, o.p.s., zapsaná v obchodním rejstříku

Více

Reedukace a kompenzace zraku

Reedukace a kompenzace zraku Reedukace a kompenzace zraku slabozrakost - zraková stimulace, etapy zrakové stimulace, slepota (amauróza) - kompenzace zraku, šilhání (strabismus) a tupozrakost (amblyopie) - reedukace zraku u dětí s

Více

Jaké je vaše pohlaví?

Jaké je vaše pohlaví? Diplopie a kvalita života Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku, který se týká kvality života jedinců, kteří se ve svém životě setkali či stále potýkají s

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY

POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění

Více

v předškolním věku dítěte

v předškolním věku dítěte Zrakové vady Zrak: z fyzikálního hlediska se jedná o přeměnu elektromagnetického záření na nervový impuls (dochází k němu v oční kouli, je veden do kůry mozkové, kde vzniká vjem obrazu). oko zrakový nerv

Více

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost

Více

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK

ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Základní škola Sedmikráska, o.p.s. Bezručova 293, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm ŽIVOT SE ZNEVÝHODNĚNÍM ZRAK Autor: Pavla Jalůvková Vytvořeno: únor 2013 Název: VY_32_INOVACE_PRV_15_SMYSLY 3. 5. ročník Projekt

Více

Plusoptix A09 informace

Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 nenáročné měření vývoje zraku dětí již v útlém věku Přístroj Plusoptix je screeningový autorefraktometr, který umožňuje měřit oční vady u dětí již od 6-ti měsíců.

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt

GLAUKOM. Autor: Kateřina Marešová. Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO. Výskyt GLAUKOM Autor: Kateřina Marešová Školitel: MUDr. Klára Marešová, Ph.D., FEBO Výskyt Glaukom, laicky označovaný jako zelený zákal, je skupina očních chorob, které jsou charakterizovány změnami zrakového

Více

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.

maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální

Více

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA

Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou

Více

Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko

Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných

Více

Oftalmologie atestační otázky

Oftalmologie atestační otázky Platnost: od 1.1.2015 Oftalmologie atestační otázky Okruh všeobecná oftalmologie 1. Akomodace, presbyopie a její korekce 2. Refrakce oka, způsoby korekce, komplikace (mimo kontaktní čočky) 3. Kontaktní

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení

Směrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,

Více

A) TYFLOPEDIE charakteristika oboru, předmět, cíl péče.

A) TYFLOPEDIE charakteristika oboru, předmět, cíl péče. 4. DĚTI S POSTIŽENÍM ZRAKU V MŠ A) Tyflopedie charakteristika oboru,předmět, cíl péče. B) Typy a stupně zrakových vad. C) Předškolní výchova dítěte s postižením zraku. D) Rozvoj percepce s důrazem na rozvoj

Více

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 45 min. výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 45 min. výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Zrakové postižení omezuje především orientaci v prostoru em hodiny je

Více

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách

Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách Stávající příprava pedagogů na dvouleté děti v mateřských školách 23. 3. 2017 Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Střední odborná škola pedagogická a Gymnázium, Praha 6, Evropská 33 Legislativní

Více

Základní vyšetření zraku

Základní vyšetření zraku Základní vyšetření zraku Až 80 % informací z okolí přijímáme pomocí zraku. Lidské oko je přibližně kulového tvaru o velikosti 24 mm. Elektromagnetické vlny o vlnové délce 400 až 800 nm, které se odrazily

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob,

Zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, Právní předpisy definující hluchoslepotu Sestavil: Jan Jakeš, VIA hluchoslepých z.s. Stav ke dni: 10.12.2015 Dokument má dvě části: - Seznam právních předpisů definujících hluchoslepotu; - Ustanovení právních

Více

O nemocné s poruchou zraku zvláštnosti

O nemocné s poruchou zraku zvláštnosti Ošetřovatelská péče O nemocné s poruchou zraku zvláštnosti Části oka Oční koule =bulbus Bělima =scléra Rohovka=cornea Živnatka=uvea Čočka=lens Sítnice=retina Duhovka=iris Sklivec=corpus vitreum Přídatné

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Tyflopedie (popř. název oftalmopedie, okulopedie)

Tyflopedie (popř. název oftalmopedie, okulopedie) 1 Tyflopedie (popř. název oftalmopedie, okulopedie) =speciálně pedagogická disciplína, která se zabývá výchovou, vzděláváním a rozvojem osob se zrakovým postižením. podle Renotiérové = speciální pedagogika

Více

Způsoby komunikace s osobami se zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s.

Způsoby komunikace s osobami se zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. Způsoby komunikace s osobami se zrakovým postižením Mgr. Nikol Aková Tyfloservis, o.p.s. 18. 1. 2017, Seminář Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem Jak vidí člověk se zrakovým postiženímns V ČR asi

Více

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením

Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku. Specifika Života Se Zrakovým Postižením Metodický materiál pro 2 hodinovou výuku Specifika Života Se Zrakovým Postižením Zrak Motto: Téma: : Cesta k porozumění leží před námi. Život se zrakovým postižením em hodiny je přiblížit žákům svět osob

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1

FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 FYZICKÁ ZNEVÝHODNĚNÍ (HENDIKEPY) Kvalita vzdělávacího a pracovního prostředí Podtéma 2.1 Hlavní fyzická postižení se týkají: A. Pohybu osob B. Zraku mají brýle nebo používají Braiilovo písmo C. Sluchu

Více

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání

Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění rámcové vzdělávací programy středního odborného vzdělávání Opatření č. 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j.: MSMT-21703/2016-1

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Oftalmologická komplexní péče o děti s dg. praematurity

Oftalmologická komplexní péče o děti s dg. praematurity "aneb konec dobrý všechno dobré MUDr. Jiří Malec Centrum komplexní péče o děti s ROP Oční klinika dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol podpořeno grantem z Norska - NF - CZ 11-OV-1-017-2015 30.03.2016 Oční

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ

DODATEK č. 2. ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ DODATEK č. 2 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání K A P K A /1 ZÁKLADNÍ ŠKOLY, JEJÍŽ ČINNOST VYKONÁVÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA OSTRAVA-ZÁBŘEH, BŘEZINOVA 52, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

Více

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová

SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ. Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Mgr. Martina Habrová SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Segregace, integrace, inkluze, heterogenita, mnohočetná identita Důvody pro implementaci inkluzivního vzdělávání, základní principy, právní

Více

Oko - stavba oka a vady

Oko - stavba oka a vady Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová

Více

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí

Více

Zpracovala: PhDr. Pavlína Šumníková, PhD., doc. PhDr. Lea Květoňová, PhD., duben 2011

Zpracovala: PhDr. Pavlína Šumníková, PhD., doc. PhDr. Lea Květoňová, PhD., duben 2011 ZÁKLADNÍ POJMY A INFORMACE SOUVISEJÍCÍ S TEMATIKOU POSTIŽENÍ ZRAKU (ZRAKOVÉ VADY, DŮSLEDKY POSTIŽENÍ ZRAKU, REHABILITACE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH OSOB, DALŠÍ FORMY PODPORY) Studijní materiál pro účastníky kurzu

Více

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí.

Děti a sluch. Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Děti a sluch 7 Všeobecné informace o dětském sluchu a nedoslýchavosti u dětí. Toto je sedmá ze série brožur Widex o sluchu a záležitostech, které se sluchu týkají. Důležitá úloha sluchu Pro rozvoj dítěte

Více

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út

Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním

Více

Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu

Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Doporučený postup zpracování individuálního vzdělávacího programu Příloha č. 3: Doporučená rámcová struktura individuálního vzdělávacího programu 8 Příloha

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

Anatomie a fyziologie v očním lékařství Anatomie a fyziologie v očním lékařství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2011 Bc. Zouharová Klára Anatomie a fyziologie v očním

Více

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba

Obsah popularizačního textu. 1. Výskyt. 2. Etiologie, patogeneze. 3. Hlavní příznaky. 4. Vyšetření. 5. Léčba Obsah popularizačního textu 1. Výskyt 2. Etiologie, patogeneze 3. Hlavní příznaky 4. Vyšetření 5. Léčba 6. Praktické rady pro rodiče dětí s autismem 7. Seznam použité literatury 8. Seznam obrázků PORUCHY

Více

Pracovní verze: 06_014 Určeno: odborná oponentura

Pracovní verze: 06_014 Určeno: odborná oponentura Katalog podpůrných opatření část pro žáky se zrakovým postižením a oslabením zrakového vnímání Pracovní verze: 06_014 Určeno: odborná oponentura Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmologie a foniatrie studijní opora pro kombinovanou formu studia

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmologie a foniatrie studijní opora pro kombinovanou formu studia UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmologie a foniatrie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Prof.MUDr.Blanka Brůnová,

Více

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ Evropská 33, Praha 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. 2007 Michaela MOLKOVÁ

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ Evropská 33, Praha 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE. 2007 Michaela MOLKOVÁ VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA PEDAGOGICKÁ A SOCIÁLNÍ Evropská 33, Praha 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE 2007 Michaela MOLKOVÁ Vyšší odborná škola pedagogická a sociální Evropská 33, Praha 6 Obor: Sociální pedagogika 2006/2007

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací

Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

INTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková

INTEGRACE A INKLUZE. Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE A INKLUZE Mgr. Marika Kropíková INTEGRACE Pedagogický slovník integrace jsou přístupy a způsoby zapojení žáků se zvláštními vzdělávacími potřebami do hlavních proudů vzdělávání a do běžných škol.

Více

U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I P e d a g o g i c k á f a k u l t a

U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I P e d a g o g i c k á f a k u l t a U N I V E R Z I T A P A L A C K É H O V O L O M O U C I P e d a g o g i c k á f a k u l t a Ú s t a v s p e c i á l n ě p e d a g o g i c k ý c h s t u d i í TEREZA MAČÁKOVÁ III. ročník prezenční studium

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

I N F O R M a C e PRO PaCIeNTY šedý zákal

I N F O R M a C e PRO PaCIeNTY šedý zákal INFORMACE PRO PACIENTY šedý zákal www.nemocnicesumperk.cz Obsah Oční oddělení Nemocnice Šumperk a.s.... 4 Co je šedý zákal... 5 Příčiny vzniku šedého zákalu... 6-7 Léčba... 8-9 Kdy se rozhodnout k operaci...

Více

Naše pohodová školička v průběhu ročních období,

Naše pohodová školička v průběhu ročních období, Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola Elpis, Brno, Koperníkova 2/4 www.skolaelpis.cz tel. 545245630 e-mail: elpis@telecom.cz Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání,

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ 2005/73 Sb. Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73/2005 Vyhláška o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005

73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 73/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných

VYHLÁŠKA. ze dne 9. února 2005. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných 73 VYHLÁŠKA ze dne 9. února 2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Dům zdraví Hodonín > Lékárna > informace pro pacienty

Dům zdraví Hodonín > Lékárna > informace pro pacienty Diabetická retinopatie Základní informace Ohromně vítám tuto možnost oslovit Vás, pacienty, kteří trpíte cukrovkou. Cukrovka je nemoc, která nebolí a přivede pacienta k lékaři často až po dlouhé době trvání

Více

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20:

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: PŘÍLOHY Příloha č. 1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, uvádí požadavky na odbornou kvalifikaci v 20: (1) Asistent pedagoga, který vykonává přímou pedagogickou

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 8, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 2.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208 5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

Presbyopie a související

Presbyopie a související Presbyopie a související vergenční potíže František Pluháček katedra optiky Obsah přednp ednášky Jevy spojené s pohledem do blízka Presbyopie a její vyšetření Insuficience konvergence Jevy spojené s pohledem

Více

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP

Braillovo písmo česká sada a sady cizojazyčné, základní pravidla čtení a zápisu BP DÍTĚ SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU Program semináře Dokončení prezentace z Diagnostiky Předškolní vzdělávání dítěte se zrakovým postižením Videomateriál Den v mateřské škole Prezentace a domácí

Více

Školní vzdělávací program M/03 Pedagogické lyceum Dodatek č. 2

Školní vzdělávací program M/03 Pedagogické lyceum Dodatek č. 2 Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Krnov, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 78-42-M/03 Pedagogické lyceum Dodatek č. 2 Platnost dodatku: od 1. 9. 2017 Dodatek nově upravuje

Více