V Á N O C E. Vánoční časopis pro rodinu Proč se slaví Vánoce? Co je to Advent? Vážení rodiče,

Transkript

1 Vážení rodiče, dostává se Vám do rukou Vánoční časopis pro rodinu 2014, ve kterém se společně se svými dětmi můžete dočíst, co je to Advent a Betlém, proč se slaví Vánoce a mnoho dalších informací. V Á N O C E Proč se slaví Vánoce? Od 4. století našeho letopočtu se Vánoce považují za křesťanský svátek, kdy lidé oslavují narození Ježíše Krista. V dnešní době slaví v křesťanském světě Vánoce nejen věřící, ale i lidé nevyznávající žádné náboženství. Vánoce se tak staly svátkem spíše rodinným než náboženským. Z toho důvodu upadá i mnoho tradic a dnešní děti kolikrát ani nevědí, proč se co slaví a který den byl a je významný. Co je to Advent? Příprava na vánoční svátky začíná již v období Adventu. Advent pochází z latinského slova adventus čekání na příchod (narození) Ježíše Krista. Adventní doba je přípravou na vánoční svátky a během staletí se ustálila na posledních 4 týdnech před Štědrým dnem (24. prosince). Tyto 4 týdny odměřují 4 adventní neděle železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Ve skutečnosti by měl být tento čas časem půstu a rozjímání, odřeknutí si veškeré zábavy, tance a zpěvu. Ovšem v dnešní době již tyto tradice nejsou tak dodržovány. A proto bychom Vám chtěly připomenout některé zvyklosti, které jsou spjaty s adventním časem. 1) Adventní věnec či adventní kalendář Adventní věnec je tradiční symbol sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce ze jehličnatých větví ozdobeného 4 svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené

2 věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v posledních letech (počátek 21.století) je nahradily věnce které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Pod pojmem adventní kalendář si drtivá většina lidí představí pouze papírový adventní kalendář pro děti, ve kterém bývají zobrazena políčka od 1. prosince do 24. prosince. Po vyloupnutí políčka najdou děti malou čokoládu. Ovšem dříve byly adventní kalendáře čtyřtýdenní a byly malým uměleckým dílem. Např. papírové, dřevěné nebo perníkové městečko či vesnice, ve kterém se za okny domů skrývaly různé obrázky, verše nebo citace z bible. 2) Svatá Barbora Svatá Barbora se narodila ve 3. století v rodině bohatého kupce, který nenáviděl křesťany. Aby svou dceru uchránil od různých svodů, nechal ji zavřít do luxusní věže, kterou pro ni nechal postavit. Jeden ze sloužících ji však obrátil na křesťanskou víru. Jakmile se o tom otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Barboře se podařilo utéci a skrýt se ve skalní puklině, ale skrýš otci prozradil pastýř. Barbora se však dále bránila, byla mučena a nakonec ji otec vlastnoručně sťal hlavu.v tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil. V den svátku Barbory, tj. 4. prosince, se řežou větvičky třešní nebo zlatého deště. Jsou to takzvané barborky. Vloží se do vody a čeká se, kdy vykvetou. Kolikátý den větvička vykvete, tolikátý měsíc bude pro majitele šťastný. Podle jiné pověry pokud větvička rozkvetla na Štědrý den, dívka, která ji dala do vody, se do roka vdala. 3) Svatý Mikuláš Svatý Mikuláš má svátek 6. prosince. Narodil se kolem roku 250 ve městě Pataře (v dnešním Turecku) v rodině zbožných a majetných křesťanů. Po smrti rodičů velkou část majetku rozdal chudým a potřebným. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. V té době zemřel ve městě Myre biskup (kolem roku 300). Jeho nástupcem se měl stát ten, kdo první vešel následujícího dne do chrámu. Tím byl právě Mikuláš. Po váhání nakonec úřad přijal.

3 A protože se o svůj majetek podělil s ostatními, tak podle staré víry sestupuje každý rok v předvečer 5. prosince na zem a spolu s andělem a čertem obchází lidské příbytky. Pro hodné děti má připravené pamlsky a ovoce a pro zlobivé pak uhlí a brambory. 4) Betlém Betlém je dřevěné, sochařské, malované či papírové umělecké dílo. Základní symbolika každého betlému je v podstatě stejná znázorňuje především narození Ježíška. Rozšíření poselství je pak závislé hlavně na velikosti betlému a srozumitelnost na jeho zpracování. U většiny betlémů jsou jednotlivé scény od sebe odděleny, tvůrci využívají nejen různé řezbářské a barevné styly, ale často střídají statické výjevy a pohyb figur i hudbu. Každý betlém je unikátním uměleckým dílem, které přenáší poselství dávných dob do současnosti Základními postavami každého Betlému jsou Ježíšek v jesličkách, Panna Maria a svatý Josef. V okolí této svaté rodiny se rozmísťují různá zvířata, a i u nich se vychází z oblasti, kde betlém vznikl. Dále jsou to Tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar, různé zvířátka, postavy řemeslníků, obchodníků, pradlen. Také jsou často zobrazovány výjevy ze života Ježíše Krista např. Poslední večeře Páně. Většinou se nad Betlémem ještě vznáší anděl a betlémská hvězda. 5) Betlémské světlo Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a do Česka putuje z Vídně. Pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu rozvážejí před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelích, na vánočních trzích, knihovnách apod.

4 6) Štědrý den štědrovečerní večeře se mohla vzdalovat pouze hospodyně. Štědrým dnem (24. prosince) končí období Adventu. Na Štědrý den bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Ta se tradičně skládá z rybí polévky, bramborového salátu a smaženého kapra. V dnešní době již málokdo dodržuje během večeře některé z těchto zvyklostí připravený talíř pro nečekanou návštěvu, položení mince či šupiny z kapra pod talíř, od Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší v kostele, kde se zpívají koledy (Narodil se Kristus Pán, Tichá noc, Jak si krásné neviňátko, Nesem vám noviny, Chtíc, aby spal, Štědrej večer nastal) a často zazní i Rybova Mše vánoční. Hlavním křesťanským svátkem je Boží hod vánoční, připadající na 25. prosinec v tento den si připomínáme narození Ježíše Krista. Následujícího dne, na svatého Štěpána, bylo dříve zvykem, že děti chodily od domu k domu a koledovaly. Za své snažení byly obvykle odměněny ovocem a občas i malým penízem. V dnešní době se již na koledu nechodí, ale tento zvyk se zachoval v podobě krásných vánočních písní.

5 7) Vánoční stromeček Vánoční stromek patří neodmyslitelně k Vánocům. Tradice zdobení vánočního stromku pochází z německých zemí. V Česku se první vánoční stromek zdobil počátkem 19. století a v první polovině 19. století tuto tradici přejaly jen bohaté pražské měšťanské rodiny. Více se zdobení vánočních stromků rozšířilo mezi lidmi až po první světové válce. Stromečky se zdobily cukrovím a ovocem, koncem 19. století i prvními lojovými svíčkami. Zdobení vánočních stromečků prochází módou. Klasický stromeček je zdobený slaměnými ozdobami. Lidové zvyky Jmelí Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Pod ním prý má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést. Zlaté prasátko Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud se vydržíte celý Štědrý den postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Rozkrojené jablíčko Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko napříč, tedy kolmo na stopku. Kdo ve svém jablku nalezne pěticípou hvězdičku ze zdravých jadérek, v příštím roce ho čeká zdraví a štěstí. Pokud je jádřinec červavý, lze se nadít nemoci. A když místo pěticípé hvězdičky jsou jadérka uspořádána do tvaru křížku, hrozí nejhorší, tedy smrt. Stejné je to s vlašskými ořechy. Kdo ve čtyřech nalezne zdravá jádra, bude sám zdravý celý rok. Skořápkové lodičky Poetický zvyk, který upoutá (nejen) každé dítě, je pouštění lodiček z ořechových skořápek. Několik vlašských ořechů se rozpůlí a do vyprázdněných polovin skořápek se připevní maličká svíčka - nejsnáze pomocí nakapaného vosku. Ořechová lodička se zapálenou svíčkou se vypustí do větší nádoby s vodou. Její plavba předznamenává životní dráhu toho, kdo ji vyslal. Když vydrží dlouho svítit, čeká majitele dlouhý a šťastný život. Jestliže se lodička pustí na volnou vodu, dotyčný se vydá na cesty, drží-li se při břehu, zůstane doma.

6 Vánoční pečivo a cukroví Vánočka Vánočka má mnohaletou historii. První zmínka o ní pochází z 16. století. V dřívějších dobách ji lidé označovali jako húsku nebo caltu a v Čechách se setkáváme s různým krajovým pojmenováním pletenice, pletanka, štědrovice, žemle, ceplík. Dříve mohli péct vánočku pouze pekaři, ale od 18. století si ji lidé začali péct i doma. Pro šikovné hospodyňky to jistě bude hračka. Co budete potřebovat? 500 g hladké mouky 100 g moučkového cukru 200 g másla 3 g soli 100 g plátků mandlí 100 g rozinek 1 PL strouhané citronové kůry 5 žloutků 1/2 KL perníkového koření 1/4 KL muškátového oříšku 1/2 hrnku teplého mléka 1 sáček sušeného droždí. A jak na to? Mouku, cukr, sůl a koření prosejeme a promícháme se sušeným droždím. Přidáme citronovou kůru, rozpuštěné máslo, teplé, spíše horké mléko. Nebojme se toho, babičky to nedělaly jinak. Teprve před domícháním těsta přidáme rozinky a mandle. Dobře promíchané těsto necháme nakynout. Potom těsto rozdělíme a upleteme vánočku, kterou necháme vykynout nejlépe přes noc. Potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme mandlemi. Pečeme při 170 C asi 50 minut. Svěží ovesné kuličky Co budete potřebovat? 200 g ovesných vloček 4 lžíce medu 2 lžíce rozehřátého másla 1 pomeranč 1 citron strouhaný kokos nebo čokoládová rýže na obalení

7 A jak na to? Ovesné vločky za stálého míchání nasucho opražíme a necháme vychladnout. Pak k nim přidáme tekutý med (podle potřeby ve vodní lázni krátce nahřejeme), rozehřáté máslo a vymačkanou šťávu z pomeranče a citronu. Podle potřeby můžeme přidat trochu vody. Z dobře promíchané hmoty tvarujeme kuličky, které obalíme ve strouhaném kokosu nebo čokoládové rýži. Dvoubarevné kokosové suky Co budete potřebovat? 200 g strouhaného kokosu 180 g moučkového cukru 1 vanilinový cukr 3 bílky 1 lžíce kakaa strouhaný kokos na obalení A jak na to? Strouhaný kokos zpracujeme s moučkovým a vanilkovým cukrem a bílky. Těsto rozdělíme na dvě části a do jedné zapracujeme kakao. Díly těsta vyválíme na stejně velké pláty, potřeme vodou, položíme je na sebe a lehce přitlačíme. Uložíme do chladna a ztuhnout, poté nakrájíme na špalíčky a obalíme ve strouhaném kokosu. Kapucínci Co budete potřebovat? 150 g mléčné čokolády 1 lžíce instantní kávy 100 g směsi rozinek, kandovaného ovoce, ořechových jader a oplatek A jak na to? Ve vodní lázni rozehřejeme čokoládu, do které přidáme kávu. Vmícháme propláchnuté rozinky, kousky kandovaného ovoce, nadrobno pokrájených oplatek a nahrubo nakrájených jader ořechů. Hmotu necháme ve vodní lázni, protože rychle tuhne. Lžičkou klademe na alobal malé hromádky hmoty a necháme je ztuhnout.

8 Jak oblékat děti v zimě? Asi nejedna maminka v zimě vzpomíná, jak to bylo s dítětem v létě jednoduché. Rychlé oblékání, žádné doplňky ke ztracení rukavice apod. Co ale pořídit dítěti, aby se v zimě cítilo jako v bavlnce? Základem je především, aby byly děti v suchu a pohodlí. Nejčastěji se využívá systém vrstvení. Tento způsob umožňuje dítě oblékat a svlékat podle aktuálního počasí. Obvykle se využívá tří základních vrstev, kdy každá vrstva plní svoji funkci. Při extrémních podmínkách lze použít více vrstev. Základní, první vrstva: Vždy je třeba začít funkčním prádlem, které musí být schopné rychle odvádět pot a udržovat stálou teplotu těla. Prádlo by mělo být příjemné, elastické a s minimálním počtem švů. V zimě zakoupenou první vrstvu lze využívat celoročně. Pokud se vaše dítě potí, je mnohem lepší obléknout ho do termoprádla, které i po zbytek roku plní stejnou funkci jako v zimě. Druhá termoizolační vrstva: Odvádí vlhkost dále od těla a zároveň udržuje tělesnou teplotu. Pro malé děti je ideální využít polar fleece, pro větší sportovce polyester/elastin. Třetí vrstva: Chrání před povětrnostními vlivy. Obvykle to bývá zateplená zimní bunda s kalhotami anebo kombinéza z materiálu odolného proti vodě a větru. U oblečení pro děti nesmějí chybět bezpečnostní reflexní prvky. Nezapomeňte, že největší tepelné ztráty jsou v oblasti hlavy, proto pořiďte svým dětem kvalitní čepici či nákrčník, a to i pod přilbu.

9 Důležitým doplňkem jsou kvalitní zateplené a nepromokavé rukavice. Pro nejmenší děti jsou nejlepší volbou palčáky, které jsou teplejší než rukavice prstové. Obuv musí mít teplou výstelku, podrážku s protiskluzovou úpravou a hlavně musí být nepromokavá. Pokud je sněhu hodně, zvolte spíše vysokou obuv, jinak stačí kotníčkové botky. Obuv kupujte kvalitní v kamenných obchodech s atestem. U kojenců a nechodících batolat v zimním období není s obuví problém, stačí jim do fusaku buď silné ponožky, nebo nejrůznější typy kožešinových bačkůrek. Dítěti vždy ošetřete kůži obličeje, protože dětská pokožka je velmi citlivá nejen na UV záření, ale snadno omrzne i při mírném mrazíku. Je lépe použít masti nežli krémy (obsahují více vody). Je celá řada přípravků určených k ošetření pokožky v zimním období. Řada maminek si vybavuje ze svého dětství, jak zmáčené běhaly a hrály si ve sněhu. To dnes vzhledem k široké nabídce outdoorového oblečení pro děti naštěstí již není nutné. Dopřejte svým potomkům radost ze zimního pohybu v suchu, teple a pohodlí. Pořídit venkovní výbavu dětem nebývá nejlevnější záležitostí, ale zcela jistě se vám takový krok vyplatí. Už jen kvůli tomu, že ve svém prokřehlém dítěti nevytvoříte odpor k zimním aktivitám a radovánkám.

10 Omalovánky pro děti Vánoční časopis pro rodinu 2014

11

12

13 Časopis pro Vás připravily pracovnice Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi Charity Holešov Pavlína Janečková, DiS., tel Gabriela Botosová, DiS., tel Web:

14