1. Teorie obchodních společností podle obchodního zákoníku

Transkript

1 1. Teorie obchodních společností podle obchodního zákoníku V této kapitole se budu věnovat právní úpravě týkající se obchodních společností obsažené v Obchodním zákoníku. Začnu obecnými ustanoveními, která se dotýkají všech typů obchodních společností. Poté budou následovat jednotlivé typy obchodních společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Výklad o jednotlivých typech obchodních společnostech jsem rozdělil do 4 podkapitol a to: Založení, vznik a společenská smlouva, Splacení vkladu, Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám, Zrušení a likvidace Obchodní společnost Základní ustanovení vztahující se k podnikání obecně Základním pramenem práva, který definuje působení právních forem obchodních společností, je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Poslední novela je platná ve znění zákona č. 420/2009 Sb. s účinností od 1. prosince Tento zákon se ve své Hlavě I Základní ustanovení zabývá obecně pojmem podnikání, vymezením pojmu podnikatele, definuje pojem neoprávněného podnikání. V dalším díle se zákon zabývá charakteristikou podniku, obchodního jmění a obchodní firmy. Důležitá je také kapitola vymezující jednání podnikatele, paragrafy věnující se obchodním listinám, prokuře a obchodnímu tajemství. Hlava II se věnuje podnikání zahraničních osob. 8

2 V další hlavě jsou obsaženy paragrafy specifikující obchodní rejstřík, který je specifikován jako: veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. 1 Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem v elektronické podobě. Je přístupný všem, každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Návrh na zápis do tohoto rejstříku lze podat na k tomu určeném formuláři podepsaném úředně ověřeným podpisem. V 34 Obchodního zákoníku je stanoveno, kdo má povinnost se do obchodního rejstříku zapsat a v následujícím paragrafu je definován rozsah zápisu. Následující hlava určuje obchodním společnostem povinnosti týkající se účetní závěrky, zpracování výroční zprávy a ověření nezávislou auditorskou firmou. Poslední paragrafy úvodních hlav zákona se věnují hospodářské soutěži, nekalé hospodářské soutěži a právním prostředkům ochrany proti této nekalé soutěži. Stěžejní části obchodního zákoníku pro působení obchodních společností jsou Část druhá, Hlava první Obchodní společnosti. V 57 je definována obchodní společnost jako právnická osoba založená za účelem podnikání (nestanoví-li právo Evropských společenství či zákon jinak). Obchodními společnostmi mohou podle zákona být: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost evropské hospodářské zájmové sdružení. V této bakalářské práci se nebudu zabývat evropskou společností a evropským hospodářským zájmovým sdružením. Fungování těchto společností se řídí mimo obchodního zákoníku také zákony Evropského společenství a zvláštními právními předpisy. Tyto společnosti jsou zakládány, pokud je podnikatelsky účelné expandovat mimo domácí trh do jiných členských států Evropské unie. 1 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 27 9

3 Založení společnosti Společnost se zásadně zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli (není-li stanoveno jinak). Podpisy na této smlouvě musí být úředně ověřeny. U některých typů společností musí být o této skutečnosti proveden notářský zápis. Pokud uzavírá společenskou smlouvu zmocněnec na základě plné moci, je nutné mít podpis zmocnitele úředně ověřen a plná moc se přikládá ke společenské smlouvě. Jestliže společnost zakládá jediný zakladatel, společenskou smlouvu nahrazuje zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Ta musí obsahovat stejné náležitosti jako zakladatelská smlouva. 2 Všechny obchodní společnosti musí být zapsány a pravdivě vedeny v obchodním rejstříku s následujícími údaji: název společnosti a sídlo, předmět podnikání, činnost, právní forma, identifikační číslo (IČ), jméno, bydliště a rodné číslo nebo společnost a sídlo osob, další skutečnosti, o kterých to stanoví právní předpis Základní kapitál Základním kapitálem rozumíme zákonem stanovený počáteční vklad při založení obchodní společnosti vyjádřený v měně České republiky. Bývá vytvořen při založení společnosti a poté je většinou neměnný. Vkládají jej všichni společníci tak, jak jim upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Výše všech vkladů musí být zapsána do obchodního rejstříku, pokud tak stanoví zákon. Mezi základní kapitál také patří vklad společníka, který může být jak peněžitý, tak i nepeněžitý. Vkladem peněžitým můžeme rozumět, že společník si tímto zvyšuje účast ve společnosti. Nepeněžitým vkladem můžeme rozumět jen majetek, který musí být 2 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 57 10

4 ocenitelný a společnost ho využije k předmětu svého podnikání. Nepeněžitý vklad musí být zaznamenán ve společenské či zakladatelské smlouvě a v zakladatelské listině, pokud nestanoví zákon jinak. Pokud je nepeněžitý vklad vkládán do společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti, musí být tento vklad oceněn nezávislým soudním znalcem jmenovaným soudem, po podání návrhu zakladatelem či společností. Pokud znalec poruší své zákonem stanovené povinnosti, může být soudem ihned odvolán. Na odvolání a určení soudního znalce je stanovena lhůta 15 dnů od doručení návrhu. Posudek znalce musí alespoň obsahovat: přesný popis nepeněžitého vkladu, částku ocenění nepeněžitého vkladu, všechny způsoby, kterými byl nepeněžitý vklad oceněn. Pokud ale v době vzniku společnosti nedosáhne hodnota nepeněžitého vkladu hodnoty vkladu při založení, musí vkládající tento rozdíl doplatit a to v penězích, pokud není uvedeno jinak (a to ve společenské smlouvě či stanovách). Stejně je to i u vkladu po vzniku společnosti, pokud není splacená plná hodnota ocenění daného nepeněžitého majetku Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti Vždy před vznikem společnosti zastává správu všech splacených vkladů zakladatel, který je pověřen ve společenské či zakladatelské smlouvě. Správu může zastávat i banka, která není zakladatelem. Veškerá vlastnická práva jsou převedena na společnost ihned po vzniku. Pokud se jedná o nemovitost, vlastnická práva jsou převedena po zápisu do katastru nemovitostí. Ihned po vzniku společnosti musí správce vkladu předat všechny splacené vklady dané společnosti (i s plody a užitky) a to v nejkratší lhůtě, pokud nejsou tyto vklady uloženy na speciálních bankovních účtech v době před vznikem společnosti. 11

5 Pokud daná společnost nevznikne, musí být všechny vklady vráceny zpět. Za vše je zcela zodpovědný správce vkladu a je povinen vydat písemné prohlášení o splácení vkladů, které se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku Podíl Podílem můžeme rozumět účast společníka v dané obchodní společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Podíl společníka se oceňuje mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, který připadá na jeho podíl, pokud zákon nestanoví jinak. Jinak je tomu u akciové společnosti, kde společník může vlastnit pouze jeden podíl. Podíl má kvalitativní a kvantitativní stránku, která určuje jak možnost disponování s určitým podílem, tak i velikost podílu a hodnotu podílu, která se stále mění dle hospodaření dané společnosti (pokud se jedná o stránku kvantitativní) Vznik společnosti Vznik obchodní společnosti je určen dnem, kdy je daná společnost zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis musí být podán ve lhůtě 90 dnů od založení společnosti či od doručení živnostenského průkazu, nebo jiného podnikatelského oprávnění. Pokud není návrh podán ve stanovené lhůtě, není možné tento návrh podat. Doba založení se stanovuje automaticky na dobu neurčitou, pokud si daná společnost při založení neurčí dobu určitou. Všechny osoby, které za společnost před zápisem do obchodního rejstříku jednají, jsou plně zodpovědné a jsou zavázány Zákaz konkurence Zákazem konkurence rozumíme způsob podnikání, kterým zákon omezuje uvedeným osobám vykonávat podnikatelskou činnost, která se při výkonu může dostat do rozporu se zájmy jejich společnosti. V dnešní době se zákaz konkurence orientuje hlavně na společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. 12

6 U společnosti s ručeným omezeným jsou odpovědni všichni podřízení, jednatelé, členové dozorčí rady a všichni společníci. U akciové společnosti se zákaz konkurence vztahuje navíc i na členy představenstva. Vše může být ještě upraveno ve společenské smlouvě. Cílem tohoto zákazu je zabránění jmenovaným osobám v jednání na úkor společnosti a zneužívání informací a vědomosti ve svůj prospěch Rezervní fond Rezervní fond je určitá rezerva dané společnosti vytvářená pro případ nepříznivého vývoje či hospodaření společnosti k minimalizování ztrát. Úkolem rezervního fondu je přispět k posílení společnosti tak, aby bylo doplněno skutečné základní jmění dle zápisu v obchodním rejstříku v době vzniku obchodní společnosti. Zřízení rezervního fondu mají jako povinnost akciová společnost a společnost s ručením omezeným. Rezervní fond vytváří povinně společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Fond se tvoří ze zisku běžného účetního období po zdanění, tzn. z čistého zisku nebo z jiných vlastních zdrojů, pokud to zákon nevylučuje. Rovněž příplatky společníků nad výši vkladů u společnosti s ručením omezeným nebo nad emisní kurs akcií u akciové společnosti lze vytvořit rezervní fond, a to při vzniku společnosti nebo při zvyšování základního kapitálu. Podíl na čistém zisku společníků nebo akcionářů společnosti lze určit teprve po doplnění rezervního fondu v souladu s obchodním zákoníkem, společenskou smlouvou nebo stanovami společnosti Zrušení a zánik společnosti Obchodní společnost zaniká výmazem z obchodního rejstříku. Před zánikem společnosti je vždy nutný proces zrušení, pokud zákon neumožňuje výjimky. Zrušení společnosti může mít formu zrušení s likvidací nebo zrušení bez likvidace. O zrušení bez likvidace hovoříme v případě, kdy přechází jmění společnosti na právního nástupce. Tato forma zrušení může být také uplatněna v případě, kdy se společnost zrušuje 13

7 z důvodu konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Společnost se zrušuje z následujících důvodů: pokud uplynulo časové období, pro které byla založena, pokud byl dosažen účel, pro který byla založena, pokud je v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti uveden konkrétní den zrušení nebo jedná-li se o ten, kdy bylo rozhodnutí přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, pokud se jedná o konkrétní den, který je uveden v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti nebo den, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, pokud se jedná o konkrétní den, uvedený v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak den, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Je-li společnost zrušena nebo se dostala do úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen omezeně. Ostatní činnosti vykonává likvidátor nebo insolvenční správce. zrušení společnosti a její likvidaci může také rozhodnout soud. Jedná se o případy uvedené v 68, bod 6 3 : v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti a nebo, jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, společnost porušuje ustanovení 56 odst. 3, 3 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 68 14

8 společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. Obchodní zákoník se v 70 až 75 věnuje likvidaci obchodních společností definuje, kdy vstupuje společnost do likvidace a dále používání povinného dovětku v likvidaci, určení likvidátora, jeho povinnosti, kompetence a pravomoce Neplatnost společnosti Problematikou neplatnosti se zabývá 68a, ve kterém se říká, že po vzniku společnosti nelze zrušit rozhodnutí, jímž se povoluje zápis společnosti do obchodního rejstříku, a nelze se domáhat určení, že společnost nevznikla. 4 neplatnosti společnosti vysloveně rozhoduje soud a to i bez návrhu, pokud nebyly dodrženy tato kritéria: nebyla uzavřena společenská, zakladatelská smlouva či zakladatelská listina a nebyla dodržena stanovená forma nebo povinný obsah (např. vklady společníků, výše základního kapitálu, předmět podnikání), předmět podnikání je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku, bylo porušeno ustanovení o minimálním splacení vkladů, společníci nejsou způsobilí k právním úkonům, není dodržen počet společníků daný zákonem. 4 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 68a 15

9 1.2. Typy obchodních společností Veřejná obchodní společnost Založení, vznik a společenská smlouva Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají minimálně dva společníci, a to osoby fyzické nebo právnické nebo fyzické i právnické. Tyto osoby pak ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Tato společnost musí mít v názvu plný nebo zkratkou obsažen název veřejná obchodní společnost nebo je-li v názvu alespoň jedno jméno společníků, pak stačí dodatek a spol.. Pokud je společníkem fyzická osoba, musí splňovat podmínky provozování živnosti podle zvláštního právního předpisu a nesmí být u ní dána překážka v provozování této činnosti. Pokud je společníkem právnická osoba, všechna práva a povinnosti vykonává statutární orgán nebo jeho zástupce, který splňuje podmínky popsané u fyzické osoby. Společenská smlouva, která určuje práva a povinnosti společníků, musí obsahovat následující náležitosti: firmu a sídlo, seznam všech společníků, jejich adresu, předmět podnikání. Změny společenské smlouvy musí být odsouhlaseny všemi společníky nebo pouze většinou společníků pak má každý ze společníků jeden hlas, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenskou smlouvu je možné upravit či doplnit mimo zákonem stanovenými údaji dle domluvy společníků 5 : 5 ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

10 určení, jakým způsobem bude řešeno rozhodování o změně společenské smlouvy a kdy může společenská smlouva určit, že ke změně postačuje souhlas většiny společníků, určení povinnosti vytvořit vklady společníků a základní kapitál společnosti, rozdělení pravidel pro obchodní vedení společnosti, způsob rozdělení zisku, zákaz konkurenčního jednání společníků, určení, kdo bude statutárním orgánem společnosti a jakým jménem bude za společnosti jednat, určení lhůty pro výpověď účasti společníka na společnosti, dohoda a úprava o dalších způsobech zrušení společnosti (mino ty, které zákon výslovně stanovuje), rozhodnutí, zda se připouští dědění podílu na společnosti po smrti společníka, určení, které porušení povinností společníka vyplývající ze společenské smlouvy se může považovat za podstatné, určení, jakým způsobem bude provedeno případné rozdělení likvidačního zůstatku a vypořádacího podílu. Splácení vkladu Vklad ke vzniku veřejné obchodní společnosti není stanoven a je určen domluvou všech společníků. Částka (i splatnost této částky) každého společníka je uvedena ve společenské smlouvě. Zákon stanoví, že by měl být vklad splacen bez zbytečného odkladu od vzniku společnosti a pokud se společník dostal se splacením svého vkladu do prodlení, je povinen platit úrok ve výši 20 % z dlužné částky, pokud společenská smlouva tuto povinnost neupravila jinak. 17

11 Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám Na obchodním vedení společnosti se může účastnit každý společník. Pokud je pověřen jeden nebo více společníků, ostatní společníci již tohoto práva nemají. Zákon dále řeší odvolání tohoto pověření, vypovězení pověření, odejmutí pověření soudem, povinnosti pověřeného apod. Předmětem obsahu 82 je zisk a ztráta výsledku hospodaření společnosti. Pokud společnost vytvoří za svou podnikatelskou činnost zisk, je dělen rovným dílem mezi společníky a je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky. Pokud společnost vytvoří ztrátu, princip je stejný společníci ji nesou rovným dílem. Tento typ společnosti umožňuje přistoupení nebo vystoupení společníků, avšak za výše uvedené podmínky, že ve společnosti musí zůstat alespoň dva společníci. U tohoto typu společnosti platí zákaz konkurence, to znamená, že bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, nesmí být statutárním a jiným orgánem ani členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání. Všichni společníci jsou statutárním orgánem společnosti. Pokud je statutárním orgánem více společníků, jedná každý z nich samostatně. Co se týče odpovědnosti, veřejná obchodní společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem a společníci ručí za své závazky veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Zrušení a likvidace Kromě případů uvedených v obecných ustanoveních, která platí pro všechny typy obchodních společností, se veřejná obchodní společnost zrušuje podle 88, obchodního zákoníku: 6 6 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 88 18

12 byla-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou, rozhodnutím soudu podle 90 odst. 1, smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, podíl zůstavitele zdědil jeho dědic (dědicové), nedojde-li k odmítnutí dědictví a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, zánikem právnické osoby, která je společníkem, ledaže společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce a ve společnosti zůstávají alespoň dva společníci, prohlášením konkursu na majetek některého ze společníků nebo zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu některého společníka ve společnosti, nebo vydáním exekučního příkazu k postižení podílu některého společníka ve společnosti po právní moci usnesení o nařízení exekuce, zbavením nebo omezením způsobilosti k právním úkonům některého ze společníků, jestliže společník přestane splňovat předpoklady podle 76 odst. 2, z dalších důvodů stanovených ve společenské smlouvě. Výše uvedené důvody zrušení společnosti mohou být upraveny společenskou smlouvou jinak. V následujícím zákon řeší případy smrti společníka a vypořádání společníků na likvidačním zůstatku Komanditní společnost Založení, vznik a společenská smlouva Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají minimálně dva společníci. Jeden nebo více společníků musí být komplementář, který ručí celým svým majetkem a jeden nebo více komanditista, který ručí pouze svým neuhrazeným vkladem. Pokud vystupuje komplementář jako fyzická osoba, musí splňovat 19

13 náležitosti provozování živnosti a nemůže u něj být dána žádná překážka v provozování živnosti. Pokud vystupuje komplementář jako právnická osoba, pak veškerá práva a povinnosti vykonává fyzická osoba - jako statutární orgán společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení komanditní společnost, a to buď tímto označením nebo ve zkratce. Pokud je v názvu firmy jméno komanditisty, pak tento komanditista ručí za závazky společnosti jako komplementář. Společenská smlouva musí obsahovat tyto náležitosti: firmu a sídlo, seznam všech společníků, adresa sídla právnické a fyzické osoby, určení komplementářů a komanditistů, výše vkladů u komanditisty, předmět podnikání. Kromě těchto zákonem stanovených povinných náležitostí, je možné společenskou smlouvu doplnit o další ustanovení, která mohou upravit jak činnost společnosti, tak i právní postavení jejích společníků. Jedná se například o následující ustanovení 7 : vkladová povinnost společníků splatnost vkladů určuje společenská smlouva, není tedy ani nutné, aby vklady byly splaceny před vznikem komanditní společnosti (tím není zapotřebí ani zřizovat správce vkladu), úprava, podle které budou komplementáři vykonávat obchodní vedení společnosti, úprava povinností komplementářů, kteří se budou osobně účastnit na činnosti společnosti a stanovení potřebných pravidel pro tuto účast, úprava podílu všech společníků na společnosti, úprava jakým způsobem bude provedeno rozdělení zisku mezi komanditisty a komplementáře, úprava zákazu konkurenčního jednání, 7 ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

14 určení, jakým způsobem se budou komplementáři jako statutární orgán komanditní společnost zavazovat, určení jiné lhůty pro výpověď účasti komplementáře na společnosti, úprava dalších důvodů zrušení společnosti (mimo těch, které výslovně stanovuje zákon), způsob jakým může být rozdělen likvidační zůstatek mezi společníky a vypořádání jejich podílu. Splácení vkladu Posledním kroku před vznikem komanditní společnosti je nutnost provést vklad základního kapitálu, který je stanoven v minimální částce 5 000,- Kč. Tuto povinnost určuje zákon komanditistovi. Splatnost je vždy po vzniku společnosti, ale pokud je ve společenské smlouvě uvedeno, že splatnost je stanovená před vznikem společnosti, je nutné správcem vkladu zřídit speciální účet, na který bude vklad vložen. Pokud se jedná o nepeněžitý vklad, musí být zakotven ve společenské smlouvě. Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám K obchodnímu vedení jsou oprávněni pouze komplementáři. Ve všech dalších záležitostech rozhodují komplementáři s komanditisty většinou hlasů, přičemž každý společník má jeden hlas. Zásady rozhodování ve společnosti, hlasování, uzavírání smluv apod. však může rozdílně od zákona upravovat společenská smlouva. Komanditista má právo kontrolovat účetnictví společnosti. Pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto jinak, nevztahuje se na komanditistu zákaz konkurence. Zisk se dělí na polovinu mezi společnost a komplementáře a následně se čistý zisk společnosti rozdělí mezi komanditisty v poměru splacených vkladů. Tyto zásady ale může společenská smlouva upravit jinak. 21

15 Pokud společnost vytvoří ztrátu, nesou ji komplementáři rovným dílem, komanditisté jsou povinni podílet se na úhradě ztráty, ale nejsou povinni vracet podíly ze zisku, které jim již byly vyplaceny. Statutárním orgánem jsou komplementáři a každý komplementář je oprávněn jednat za společnost samostatně. Za závazky ze smluv, které uzavřel komanditista bez zmocnění, ručí ve stejném rozsahu jako komplementář. Zrušení a likvidace Zákon stanovuje, že komanditista není oprávněn ze společnosti vystoupit. Za důvod zrušení společnosti se nepovažuje: prohlášení konkursu na majetek komanditisty, zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu komanditisty ve společnosti, vydání exekučního příkazu k postižení podílu komanditisty, ztráta nebo omezení způsobilosti komanditisty k právním úkonům, smrt komanditisty (podíl se dědí), zánik právnické osoby, která je komanditistou. Výše uvedené první čtyři situace jsou důvody, kdy může zaniknout účast komanditisty ve společnosti. Pokud se společnost rozhodne ukončit své působení likvidací, všichni společníci mají právní nárok se podílet na likvidačním zůstatku ve výši splaceného vkladu. Pokud společenská smlouva neupravuje rozdělení likvidačního zůstatku, Obchodní zákoník určuje následující způsoby rozdělení 8 : 8 ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

16 likvidační zůstatek dosahuje hodnoty všech vkladů nejprve se v tom případě vrátí hodnoty splacených vkladů společníků a zbytek se rozdělí stejným způsobem, jako se dělí zisk za trvání společnosti, likvidační zůstatek nedosahuje hodnoty pro vrácení hodnot všech splacených vkladů, ale pokrývá hodnotu vkladů splacených komanditisty nejprve se vrátí hodnoty vkladů splacených komanditisty a přebytek se rozdělí podle stejných zásad jako zisk, likvidační zůstatek nedosahuje ani hodnoty vkladů splacenými komanditisty postupuje se jako při rozdělování zisku za trvání společnosti. společností. Zrušení společnosti bez likvidace se řídí právní úpravou o přeměnách obchodních Společnost s ručením omezeným Založení, vznik a společenská smlouva Základní charakteristikou společností s ručením omezeným je, že základní kapitál tohoto typu společnosti je tvořen vklady společníků a tito společníci ručí za závazky společnosti, pokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku. Společnost může být založena i jedinou osobou. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše úhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Firma společnosti musí obsahovat označení, že se jedná o společnost s ručením omezeným, a to buď v plné nebo ve zkrácené formě. Výše základního kapitálu musí činit minimálně ,- Kč. Výše vkladu společníka musí činit alespoň ,- Kč. Na základním kapitálu společnosti se může 23

17 každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být stanovena rozdílně, avšak musí být dělitelná tisícem. Společnost s ručením omezeným se zakládá dnem uzavření společenské smlouvy. Společenská smlouva může být uzavřena dvěma nebo více zakladateli. Mohou to být jak fyzické, tak i právnické osoby a to české či zahraniční národnosti. Stejně tak se může jednat pouze o jednoho zakladatele (a to o fyzickou nebo právnickou osobu). Společenská smlouva musí obsahovat alespoň firmu a sídlo společnosti, určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, předmět podnikání, výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splacení vkladu, jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud byla zřízena, určení správce vkladu. Ve společenské smlouvě může být stanoveno, že společnost vydá stanovy, které dále upraví vnitřní organizační předpisy a další záležitosti. K náležitostem obsažených ve společenské smlouvě se dále musí společníci domluvit a schválit 9 : úpravu obchodního podílu, určení a způsob jeho převodu včetně vyloučení a jeho rozdělení, úpravu příplatkové povinnosti, určení výkonu řídících a kontrolních oprávnění společníků, určení, jakým způsobem bude prováděno dělení podílu na zisku, ustanovení o působnosti a způsobu rozhodování valné hromady, obecná ustanovení o jednatelích jednání jednatelů, působnost jednatelů, jejich počet a délku funkčního období, 9 ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

18 obecná ustanovení o dozorčí radě informace o jejím zřízení a působnosti, přesné informace o zvyšování a snižování základního kapitálu, výpočet vypořádacího podílu společníka, určení způsobu rozdělení podílu na likvidačním zůstatku, další důvody zániku společnosti (mimo těch, které stanovuje zákon). Splácení vkladu Již před podáním návrhu na zápis společnosti s ručením omezeným do rejstříku, musí být splacena nejméně zákonem určená část peněžitého vkladů. Tato minimální výše je 30 % z celkové hodnoty vkladu. Zákon stanovuje, že celková výše peněžitého vkladu musí být ,- Kč. U všech nepeněžitých vkladů musí být hodnota prokázána znaleckým posudkem. Zákon stanovuje pouze minimální rozsah splacení, jestliže tyto podmínky neupravuje společenská smlouva. Pokud má společnost jednoho zakladatele, je povinen splatit vklad v plné výši již před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku v hodnotě ,- Kč. Jestliže se stane právnická nebo fyzická osoba jediným společníkem po vzniku společnosti, připadnou mu všechny obchodní podíly. Tím je povinen do tří měsíců ode dne nabytí těchto podílů splatit všechny peněžité vklady, popřípadě převést určitou část obchodního podílu na jinou společnost. V dalších paragrafech zákon řeší ostatní práva a povinnosti společníků, např. jak se řeší prodlení ve splacení vkladu, převod obchodního podílu, rozdělení obchodního podílu a jeho zastavení, tvorbu rezervní podílu apod. Další práva a povinnosti společníků a právní vztahy k třetím osobám Tyto právní vztahy můžeme popsat v rámci statutárních orgánů společnosti. Mezi statutární orgány společnosti s ručením omezeným patří: valná hromada, jednatelé a dozorčí rada. 25

19 Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Valná hromada se usnáší, za podmínky přítomnosti společníků, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, pokud společenská smlouva neurčí vyšší počet hlasů. Působnost valné hromady upravuje 125, ve kterém se říká, že do její působnosti patří: schválení jednání, která jsou učiněna jménem společnosti před termínem vzniku, schvalování řádné, mimořádné a konsolidované uzávěrky, pokud zákon stanoví, provádí schvalování i mezitímní účetní uzávěrky, rozhodování o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a o úhradě ztrát, schvalovaní a změna smluv, rozhodovaní o obsahu společenské smlouvy, rozhodování o změně základního kapitálu, jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady, vyloučení společníka a další. Každý společník má právo se účastnit valné hromady a to buď osobně nebo prostřednictvím zmocněnce. Počet hlasů každého společníka je určen výší jeho vkladu - na každých 1 000,- Kč vkladu připadá jeden hlas. K rozhodnutí je třeba ve většině případů prostá většina hlasů přítomných společníků. V 127 odst. 5 jsou stanoveny podmínky, kdy společník nemůže vykonávat své hlasovací právo (např. je v prodlení se splacením vkladu, valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení). Valná hromada je svolávána alespoň jednou za rok jednateli společnosti. Konání valné hromady především upravuje společenská smlouva. Před datem konání valné hromady je nutné zaslat písemné upozornění nejméně patnáct dnů předem. Požádat o svolání valné hromady mohou společníci za podmínky, že jejich vklady činí alespoň 10% základního kapitálu. Pokud valná hromada není svolána za těchto podmínek do jednoho měsíce od tohoto požadavku, společníci mají oprávnění svolat valnou hromadu sami. Zápis z jednání valné hromady podepsaný předsedou a zapisovatelem zasílají jednatelé všem společníkům. 26

20 Jednatelé Jednatelé jsou statutárním orgánem. Jednatel může být jediný nebo jich může být více. Jestliže je počet jednatelů vyšší, jedná jménem společnosti každý z nich samostatně. Jednatele jmenuje valná hromada. Jejich jednatelské oprávnění může být omezeno, toto omezení je ovšem vůči třetím osobám neúčinné. Jednatelé mají na starosti obchodní vedení. K rozhodování o věcech v rámci obchodního vedení je třeba souhlas většiny jednatelů. Jednatelé společnosti se starají o vedení účetnictví a předepsané evidence. evidencí se rozumí například evidence pro účely zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení a důchodového pojištěni, evidence pro daňové účely 10 Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence, který je specifikován v 136. Dozorčí rada Dozorčí rada se zřizuje, pokud tak stanoví společenská smlouva. Členy dozorčí rady volí valná hromada. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy, mezi kterými nesmí být jednatel společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo se účastnit valné hromady, kterou svolávají, pokud to vyžadují zájmy společnosti. Mezi působnost dozorčí rady patří: podávání zpráv valné hromadě, kontrola činnosti všech jednatelů, tvorba účetní závěrky, rozdělování zisku a ztrát. Další oblasti působnosti upravuje 138 obchodního zákoníku. 10 KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.; SVOBODOVÁ, Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, s. ISBN , str

21 konkurence. Stejně jako na jednatele společnosti se i na členy dozorčí rady vztahuje zákaz Zrušení a likvidace Definitivní zánik společnosti s ručením omezeným splývá s okamžikem výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Před tímto okamžikem je ale třeba společnost nejprve zrušit, a to s likvidací nebo bez likvidace. K tomuto zrušení může dojít z různých důvodů. Na společnost s ručením omezeným se vztahuje obecná úprava obsažená v 68 obchodního zákoníku týkající se zrušení všech obchodních společností. Vedle těchto důvodů se společnost s ručením omezeným může zrušit rozhodnutím soudu nebo z jiných důvodů, které obsahuje společenská smlouva. O zrušení rozhoduje valná hromada nebo všichni společníci společně, podle toto jak určuje společenská smlouva. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, pak podle 153 zákona č. 513/1991, Obchodního zákoníku platí: Při zrušení společnosti s likvidací má každý společník nárok na podíl na likvidačním zůstatku. Tento podíl se určuje poměrem obchodních podílů, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník 28

22 Akciová společnost Založení, vznik a společenská smlouva Akciová společnost může být založena i jedinou osobou avšak jedině právnickou osobou. Základní zásadou akciové společnosti je, že její základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Při ručení se využívá toho, že společnost ručí za své závazky celým svým majetkem a akcionář neručí za tyto závazky. Firma společnosti musí obsahovat označení akciové společnosti, a to celým názvem nebo pouze její zkratkou. Společnost se zakládá zakladatelskou listinou (pokud je zakladatel jediný) nebo zakladatelskou smlouvou (pokud je zakladatelů více). Zakladatelská smlouvu (popřípadě listina) musí obsahovat: společnost, sídlo a předmět podnikání, základní kapitál, množství akcií a jejich jmenovitou hodnotu a způsob, jakým budou vydány a komu, akcie, které zakladatel upisuje a za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splacení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, je-li hrazen emisní kurs akcií nepeněžitým vkladem, je nutné uvést předmět nepeněžitého vkladu a způsobu, jakým bude splacen, a je také nutné uvést i jeho hodnotu, náklady spjaté se vznikem společnosti, návrh stanov, správce vkladu. Pokud je akciová společnost zakládána formou veřejné nabídky (jak bude uvedeno dále), je nutné, aby zakladatelská smlouva/listina dále obsahovala tyto náležitosti: dobu a místo upisování akcií (nesmí být kratší než dva týdny), je nutno uvést, jakým způsobem budou akcie upisovány, 29

23 pokud zakladatelé dovolují upisování, které převyšuje základní kapitál, je nutné uvést přesný postup, určení, jakým způsobem bude hrazen emisní kurz akcie, místo a způsob hrazení emisního kurzu, včetně splatnosti, aktuální emisní kurz akcií a způsob jeho určení, jakým způsobem bude svolávána valná hromada a uvedení místa jejího konání. Vedle společenské smlouvy akciová společnost vydává stanovy, které upravují vztahy v dané společnosti, včetně všech práv a povinnosti akcionářů. Vše musí být provedeno ve formě notářského zápisu a stanovy musí obsahovat následující povinné náležitosti: společnost a sídlo podnikání, výše základního kapitálu, předmět podnikání, množství akcií na majitele a osobu, způsob hlasování na valné hromadě spojený s hodnotou akcií, rozhodování valné hromady a způsob jakým bude svolávána, množství všech členů představenstva, dozorčí rady a jiných orgánů a vymezení jejich působnosti a rozhodování, rezervní fond a postup při jeho zřizování a stanovení výše povinného doplňování, způsob dělení zisku a úhrady ztráty, postup při zvyšování či snižování základního kapitálu, postup při tvorbě nebo změně stanov, další potřebné údaje, které může požadovat zákon. Tyto povinné stanovy mohou být doplňovány pouze v souladu se zákonem. Dalšími kroky při zakládání je zajištění vkladů do základního kapitálu. Na závěr je třeba kolektivní rozhodnutí zúčastněných osob o založení akciové společnosti a o jejich stanovách a je třeba zvolit orgány společnosti ELIÁŠ, K.; BARTOŠÍKOVÁ, M.; POKORNÁ, J. a kol. Kurs Obchodního práva. Právnické osoby jako podnikatelé. 5. vydání. Praha : C. H. Beck, s. ISBN

24 Po výše zmíněném rozhodnutí bude založení společnosti ukončené. Konečné vyjádření spočívá na valné hromadě, pokud se jedná o založení akciové společnosti s veřejnou nabídkou akcií. Pokud je jedná o založení bez veřejné nabídky akcií, potom zůstává v rukou zakladatelů. Při zakládání přichází v úvahu dvě alternativy: Založení s veřejnou nabídkou akcií Tento způsob založení se nazývá také sukcesivní. Jedná se o složitý postup, který není v dnešní době v České republice příliš obvyklý. Zakladatelé neupisují celý základní kapitál, který činí při tomto založení ,- Kč, ale potřebují získat správné investory formou veřejné nabídky. Tato nabídka musí investorovi sdělit všechny potřebné informace a podmínky k nabytí akcií a dovede investora k samotné koupi. Veřejná nabídka musí být uveřejněná nejvhodnějším způsobem, a to například v denním tisku, na internetu. Před touto nabídkou je ale potřebné zpracovat prospekt emitenta cenných papírů, který obsahuje veškeré údaje o emitentovi a jeho podnikatelském záměru. Upisování akcií Jedná se o právní úkon, kterým se upisovatel stává společníkem, akcionářem v dané společnosti. Upisovatel se stvrzuje svým podpisem, že je povinen splatit emisní kurz akcie a to pouze peněžitým vkladem. Je dále povinen splatit emisní ážio a nejméně 10% nominále upsaných akcií a to na bankovní účet zřízený společností. Jestliže nesplní tuto povinnost, je upsáni neúčinné. Pokud ve lhůtě k upisování akcií nezíská společnost potřebný základní kapitál, bude upsání akcií také neúčinné. Je možné neúčinnost odvrátit tím, že chybějící akcie jsou do jednoho měsíce upsány zakladateli nebo některými z nich. Upisovatelé, kteří splnili tyto podmínky, se mohou účastnit ustavující valné hromady, která se koná pouze za podmínky, že je splaceno alespoň 30% jmenovité 31

25 hodnoty akcií, případně emisní ážio. Ustavující valná hromada se koná do šedesáti dnů ode dne, kdy došlo k upsání základního kapitálu. Ustavující valná hromada má rozhodovací pravomoc o založení společnosti, volbě orgánu či schvalování stanov. Pokud ustavující valná hromada neschválí, nebo nepřijme některá rozhodnutí, nebylo by možné společnost založit. Veškerá jednání musí být doložena a notářsky ověřená včetně seznamu upisovatelů i všech přítomných a případných zvolených členů společnosti. Tato valná hromada je schopna se usnášet, pokud je přítomna alespoň polovina těch akcionářů, kteří mají právo se jí účastnit a hlasovat na ní. Forma akcie Akcie všeobecně může být vydána na majitele, nebo na jméno. Pokud společnost vydá akcie na jméno, musí vést seznam akcionářů včetně všech náležitostí s akciemi spojenými. Jestliže vydala společnost zaknihované akcie, mohou stanovy určit, že seznam akcionářů nahrazuje evidence zaknihovaných akcií. Stanovy společnosti mohou omezit (ne vyloučit) převoditelnost akcie na jméno. Akcie na majitele je neomezeně převoditelná. Akcii na majitele je nutné předložit k výkonu s ní spojených práv a to pouze oprávněnou osobou, která vydala prohlášení o jejím uložení či úschově. Pokud se jedná o listinnou akcii, je také převoditelná na jméno rubopisem a předáním. Je nutné pouze provést změnu v seznamu akcionářů. Akcie může být majetkem více osob, které se musí dohodnout, kdo bude vykonávat práva spojená s akcií. Smrtí akcionáře přechází rozhodovací právo na dědice, pokud zákon nestanoví něco jiného. Pokud je v dědickém řízení více pozůstalých a nejsou schopni se řádně dohodnout, je nutné, aby rozhodnutí učinil soud. 32

26 Založení bez veřejné nabídky akcií Tento způsob se nazývá také simultánní. Jedná se o obvyklé založení na území České republiky. Všichni zakladatelé u tohoto založení v určitém poměru upíší celý základní kapitál na sebe. Minimální hodnota základního kapitálu činí ,- Kč. Musí být podepsány zakladatelské smlouvy a listiny, které musí obsahovat rozhodnutí o založení společnosti, schváleny stanovy a zvoleny orgány společnosti. Dle domluvy zakladatelů je možno uvést další důležitá rozhodnutí. Poté, co je společnost založena jednou z výše zmíněných alternativ, musí být podán návrh na zápis do obchodního rejstříku, který podává představenstvo a podepisují ho všichni členové představenstva. Tímto zápisem akciová společnost vzniká. Splacení vkladu Vždy před zápisem akciové společnosti do obchodního rejstříku, musí být splaceno emisní ážio a alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií, jejichž emisní kurs je splacen peněžitými vklady. Pokud je do akciové společnosti vložen nepeněžitý vklad, musí být tento vklad splacen taktéž před zápisem do obchodního rejstříku. Pokud je společnost zakládána formou bez veřejné nabídky akcií, je stanovená výše základního kapitálu ,- Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku, musí být splaceno ,- Kč. Pokud je zakladatelem pouze jedna právnická osoba, nemusí splatit celý emisní kurs akcie. Pokud je společnost zakládána formou veřejné nabídky akcií, základní výše kapitálu je stanovená na ,- Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno minimálně ,- Kč. 33

27 Získání oprávnění Jestliže se akciová společnost zakládá za účelem podnikání, je nutné, aby členové představenstva či zakladatelé požádali příslušný orgán o vydání živnostenského či jiného oprávnění. Pokud předmětem podnikání bude činnost, kterou budou dle zvláštních předpisů vykonávat fyzické osoby, musí představenstvo určit a prokázat před zápisem do obchodního rejstříku, že tyto osoby jsou zcela oprávněné vystupovat za danou společnost a to na základě řádného podnikatelského oprávnění. Pokud se akciová společnost nezakládá za účelem podnikání, musí představenstvo dané společnosti prokázat rejstříkovému soudu řádné oprávnění k činnosti, kterou společnost provozuje, za podmínky, že to vyžaduje určitý zvláštní zákon. Statutární orgány Valná hromada Jedná se o nejvyšší orgán společnosti. Koná se nejméně jednou za rok v určené lhůtě (nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období). Může ji svolat představenstvo nebo její člen, jestliže se představenstvo na jejím svolání neusneslo a zákon stanoví valnou hromadu svolat. Valná hromada se je schopna usnášet za podmínky, že všichni přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30%. Představenstvo má povinnost uveřejnit pozvánku určenou zákonem a stanovami, kterou musí zaslat všem akcionářům a to nejpozději třiceti dnů před konáním valné hromady. Pokud se akcionář nemůže osobně dostavit, může na základě plné moci pověřit jinou osobu. Pokud valná hromada není schopná usnášet se, představenstvo svolá náhradní valnou hromadu formou nové pozvánky se zkrácenou lhůtou uveřejnění a to patnáctidenní. Náhradní valná hromada se musí konat do šesti týdnů ode dne, kdy byla svolána původní valná hromada s nezměněným programem jednání. 34

28 Valná hromada rozhoduje většinou hlasu všech přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje jinou většinu. Pokud by společnost byla zrušena likvidací, při návrhu k rozdělení likvidačního zůstatku by bylo zapotřebí dvou třetin přítomných akcionářů. Pokud by se jednalo o rozhodnutí o zvýšení či snížení kapitálu, vyžaduje se dvou třetin hlasů všech přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala. Tří čtvrtiny hlasů se vyžadují při rozhodnutí, které pojednává o jakékoliv změně akcií, formě, převoditelnosti a vyřazení. Jestliže se jedná o omezení či vyloučení přednostního práva k získání vyměnitelných a prioritních dluhopisů včetně nových akcií, je zapotřebí tří čtvrtin hlasů všech přítomných akcionářů u každého druhu akcií. U těchto všech rozhodnutí musí být řádně proveden notářský zápis. Má-li společnost pouze jednoho akcionáře, valná hromada se nekoná a působnost valné hromady vykonává tento akcionář za účasti představenstva a dozorčí rady. Všechny náležitosti a dokumenty při jednání jménem společnosti musí být pořízeny ve formě notářského zápisu. Působnost valné hromady upravuje 187 a obsahuje například: odvolání členů představenstva, rozhodování o odměňování členů představenstva a dozorčí rady, schvalování smluv, rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, rozhodnutí o změně základního kapitálu. Představenstvo Jedná se především o statutární orgán, který řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. Členem představenstva může být jedině fyzická osoba starší osmnácti let, která je plně způsobilá k právním úkonům. Musí být bezúhonná ve smyslu zákona o živnostenském podnikání. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud zákon neupravuje působnost valné hromady, nebo dozorčí rady. 35

29 Za představenstvo jedná jménem společnosti kterýkoli jeho člen, pokud stanovy neurčují něco jiného. 13 Stanovy mohou také určit, že za představenstvo musí jménem společnosti jednat společně předseda představenstva společně s místopředsedou představenstva nebo předseda s kterýmkoli členem. Pokud za představenstvo měl jednat předseda a jeden člen představenstva a jednal pouze předseda nebo pouze člen představenstva, je celý právní úkon neplatný. Představenstvo má na starosti obchodní vedení společnosti a účetnictví, včetně předložení účetní závěrky a návrhu na rozdělení zisku a úhradu ztráty v souladu se stanovami společnosti. Obchodní vedení včetně řádného vedení účetnictví zabezpečují všichni členové představenstva. 14 Nejméně jednou za účetní období předkládá představenstvo valné hromadě zprávu o stavu majetku a zprávu o podnikatelské činnosti. Závěrečná zpráva je vždy součástí výroční zprávy dle zvláštního předpisu. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada. Stanovy ale mohou určit, že představenstvo volí dozorčí rada. Pokud stanovy neurčí jinak, funkční období je pětileté (5 let je maximální délka). Představenstvo se skládá nejméně ze tří členů, pokud se nejedná o společnost s jedním akcionářem. Všichni členové představenstva volí svého předsedu většinou hlasů určenou stanovami. Jestliže člen představenstva odstoupí nebo jeho působení zanikne úmrtím, musí příslušný orgán společnosti jmenovat do tří měsíců nového člena. Pokud tak neučiní a představenstvo nebude schopné vykonávat svou funkci, bude nový člen jmenován na návrh příslušné osoby soudem, který může také při nesplnění těchto podmínek bez návrhu zrušit společnost likvidací. 13 KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.; SVOBODOVÁ, Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, s. ISBN , str KOBLIHA, I.; KALFUS, J.; KROFTA, J.; KOVAŘÍK, Z.; KOZEL, R.; POKORNÁ, J.; SVOBODOVÁ, Y. Obchodní zákoník : úplný text zákona s komentářem. 1. vyd. Praha : Linde, s. ISBN , str

30 Dozorčí rada Dozorčí rada má na starosti dohlížet na výkon a řádnou funkci představenstva a na uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo oprávněnou osobou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. 15 Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy a počet musí být dělitelný třemi. Dvě třetiny členů volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti a to pouze fyzickou osobu největším počtem hlasů, tajnou volbou na dobu, která nesmí přesáhnout pěti let. Odvolání člena je totožné jako volba. Volební řád připravují zaměstnanci a schvalován je představenstvem společnosti. Všichni členové dozorčí rady mají právo nahlížet a provádět kontrolu všech dokumentů spojených s funkcí a vedením společnosti. Jedná se především o účetní závěrku včetně návrhu na úhradu ztráty. Všechny vyjádření předkládá valné hromadě. Dozorčí rada si určuje člena, který zastupuje společnost v jistých řízeních před soudem proti členovi představenstva. Členové dozorčí rady se účastní valné hromady. Dozorčí rada musí valnou hromadu seznámit s výsledky své kontrolní činnosti. Každý člen dozorčí rady má jeden hlas, pokud neurčují stanovy vyšší počet hlasů. Dozorčí rada rozhoduje na základě většiny hlasů. Zrušení a likvidace Společnost se zrušuje podle obecné úpravy obsažené v 68 obchodního zákoníku a speciální úpravy pro akciovou společnost obsaženou v 218 a násl. obchodního zákoníku. Při zrušení akciové společnosti má rozhodující pravomoc valná hromada, která rozhoduje usnesením. K jeho přijetí je zapotřebí dvoutřetinový souhlas. Akciová společnost se ruší dnem, kdy valná hromada přijala toto usnesení. Valná hromada jmenuje 15 zákon č. 513/1991, Obchodní zákoník, 200 odst. 4 37

31 likvidátora ihned po rozhodnutí o zrušení akciové společnosti. Pokud tak neučiní, jmenování provede soud. Návrh na zápis likvidace do obchodního rejstříku nelze podat dříve, než je jmenován likvidátor. Všechen likvidační zůstatek se dělí mezi akcionáře podle jejich jmenovitých hodnot akcií a mohou nárokovat svůj podíl ode dne, kdy byl schválen návrh na rozdělení zůstatku. Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, je dělen tento zůstatek na část připadající vlastníkům prioritních akcií stanovami společnosti. Části likvidačního zůstatku se dělí mezi akcionáře v určitém poměru podle splacené jmenovité hodnoty akcií. Likvidátor dle zákona vyzve všechny akcionáře ke svolání valné hromady a k odevzdání akcií. K tomuto je stanovena příslušná lhůta. Dále je upozorní, že pokud vše nesplní ve stanovené lhůtě, budou akcie neplatné. Pokud akcionáři splní likvidátorem stanovenou výzvu, mají nárok na vyplacení svého likvidačního podílu. Po těchto krocích likvidátor veškeré převzaté dokumenty skartuje za účasti svědků. Rejstříkový soud za podmínky, že byly všechny akcie společnosti skartovány a prohlášeny za neplatné, provede výmaz dané společnosti z obchodního rejstříku. 38