AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY. 03_2014 březen 2014 OBSAH

Transkript

1 SP Audit, s.r.o. Murmanská Praha 10 tel., fax: tel.: internet: AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY 03_2014 březen 2014 OBSAH 1. Z Koordinačních výborů Komory daňových poradců - převzetí daňových ztrát K problematice dobrovolných příplatků mimo základní kapitál K dani z nemovitých věcí od Stránka 1

2 1. Z Koordinačních výborů Komory daňových poradců - převzetí daňových ztrát Koordinační výbor Komory daňových poradců s pracovníky GFŘ projednával otázku převzetí daňových ztrát při přeměnách ve smyslu 38na odst. 4 a 5 zákona o daních z příjmů, a to z pohledu problematiky definice výkonu shodných činností. Ustanovení 38na odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) umožňuje při přeměnách společností převzít daňovou ztrátu za podmínky, že nástupnická společnost ve zdaňovacím období, ve kterém bude daňová ztráta minulých let uplatněna, nevykonává jiné činnosti, než jaké vykonávala společnost, která daňovou ztrátu vykázala (byla jí vyměřena), a to činnosti vykonávané ve zdaňovacím období, ve kterém daňová ztráta vznikla (byla vyměřena). Obdobné omezení možnosti uplatnění daňových ztrát minulých let pak pro nástupnickou společnost platí i v případě jejich vlastních daňových ztrát vykázaných (vyměřených) před přeměnou. Také jejich uplatnění po přeměně podléhá podle ustanovení 38na odst. 5 ZDP testu výkonu stejných činností. Zákon o daních z příjmů však nikde přesně a jednoznačně nevymezuje, co si pod pojmem stejná činnost můžeme představit. Spektrum lingvistických výkladů tohoto pojmu přitom může být velice široké počínaje pouhou shodou živnostenského oprávnění a konče například požadavkem na stejný sortiment maloobchodního zboží v případech maloobchodního prodeje. Touto otázkou se již dříve zabýval i koordinační výbor 691/ Problematika 38na zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění novely č. 438/2003 Sb., který dospěl k závěru (citujeme): Pojem činnost v zásadě odpovídá kategorii živností a dalších činností uvedených v předpisech, které upravují oprávnění k podnikání. Ve většině případů se bude jednat o činnosti zapsané u poplatníka v obchodním rejstříku jako předmět podnikání. Podmínkou je, aby poplatník v daném období činnost aktivně vykonával. V rámci projednávání nového příspěvku bylo konstatováno, že uvedené vymezení není zcela jednoznačné a v některých případech nedává srozumitelnou odpověď na otázku, zda je možné ztrátu zanikající korporace převzít či nikoliv. Nově navržený závěr proto považuje za vhodné vykládat pojem stejná činnost ve smyslu ustanovení 38na odst. 4 a 5 ZDP ve smyslu obecně používaného vymezení ucelené činnosti v daném oboru podnikání (např. stavební činnost, reklamní činnost, výroba automobilů apod.), přičemž se přihlíží rovněž k vedlejší činnosti, nikoliv však k ojedinělým činnostem zanedbatelného rozsahu. Vymezení živností, případně oboru činností u volné živnosti má pouze pomocný charakter, stejně tak jako statistická klasifikace činností CZ- NACE, kde se zpravidla bude vycházet z vymezených Stránka 2

3 Sekcí této klasifikace. Má se za to, že podmínka stejné činnosti dle 38na odst. 3, resp. 4 DzP je splněna, pokud se jedná o shodný oddíl, ve kterém jsou činnosti uvedeny, převážně pak i u shodné sekce (např. sekce B těžba a dobývání, sekce F stavebnictví, sekce P vzdělávání, a další.). Pracovníci GFŘ vyjádřili shodu nad uvedeným závěrem a upřesnili, že se musí důsledně jednat o činnosti aktivně vykonávané a které lze považovat za stejné, přičemž například v případě nákupu a prodeje bez ohledu na případnou změnu prodávaného druhu zboží, kdy tato změna nijak nemění charakter činnosti, tedy nákup a prodej. 2. K problematice dobrovolných příplatků mimo základní kapitál Zákon o obchodního korporacích (ZOK) zjednodušil a v neposlední řadě i zlevnil poskytování dobrovolných příplatků nad rámec základního kapitálu obchodní korporace, když nově od roku 2014 nevyžaduje formu notářského zápisu. To platí jak pro dobrovolné, tak pro povinné příplatky. Poskytnutí příplatku ve společnosti s ručením omezeným rovněž nevyžaduje svolání valné hromady ve smyslu 163 ZOK společník může poskytnout příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva, a to na základě vyjádření souhlasu ze strany jednatele. Příplatek je i nadále možné poskytnout i jako nepeněžitý. Dle ustanovení 166 ZOK pak lze poskytnutý příplatek vrátit, ale zde již na základě rozhodnutí valné hromady a pouze v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti. Nerozhodne-li valná hromada jinak, vrací se příplatek společníkovi poměrně podle výše, v jakém jej poskytl, přičemž se ale nejdříve vrací povinný příplatek uložený valnou hromadu na základě společenské smlouvy dle 162 odst. 1 ZOK. Poněkud složitější je situace u akciových společností. Zákon o obchodních korporacích příplatky v akciové společnosti výslovně neupravuje, avšak ani je nezakazuje. Převažující interpretace usuzují, že stanovami nelze uložit akcionářům příplatkovou povinnost, protože s akciemi lze spojovat jen zvláštní práva, nikoliv i povinnosti. To by však nemělo znemožňovat poskytnutí dobrovolného příplatku akciové společnosti dle dosavadní soudní praxe i některých ustanovení dalších zákonů (srovnej 365 odst. 4 zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev) lze dovodit, že příplatek mimo základní kapitál je i nadále v podmínkách akciové společnosti přípustný. O poskytnutí příplatku rozhoduje představenstvo či správní rada (viz 163 NOZ a 460 odst. 2 ZOK). Na základě rozhodnutí příslušného orgánu lze dobrovolný příplatek akciové společnosti poskytnout, přičemž právním titulem pro poskytnutí dobrovolného příplatku bude nepojmenovaná smlouva mezi akciovou společností a akcionářem. Smlouva o poskytnutí dobrovolného příplatku by měla Stránka 3

4 konkretizovat předmět příplatku (peněžitý a nepeněžitý) a lhůtu, ve které má být příplatek mimo základní kapitál akcionářem poskytnut. Absence konkrétnější právní úpravy dobrovolných příplatků pro akciové společnosti však vyvolává problémy v okamžiku vracení těchto poskytnutých příplatků akcionářům. Příplatky mimo základní kapitál akciové společnosti lze distribuovat jen jako jiné vlastní zdroje akciové společnosti. Problémy zde pak způsobuje ustanovení 350 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, podle něhož nelze rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje v částce převyšující výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů, jak jsou stanoveny zákonem, případně stanovami. Akciové společnosti vlivem této restrikce mají oproti právní úpravě roku 2013 pouze velmi omezenou možnost výplaty tzv. jiných vlastních zdrojů akcionářům. Domníváme se, že se jedná pouze o legislativní chybu, která bude (doufejme) brzy odstraněna. Do té doby bude nutné se v podobných případech spoléhat na některé interpretace (Prof. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Jan Lasák, LL.M.), podle kterých 350 odst. 2 ZOK nelze aplikovat na rozdělování jiných vlastních zdrojů, a které citované ustanovení interpretují tak, že upravuje pouze limit částky určené k rozdělení zisku mezi akcionáře. S ohledem na značnou odpovědnost statutárních orgánů dle nové právní úpravy nám však nezbývá než doporučit maximální opatrnost a zdrženlivost při aplikaci těchto optimistických výkladů. 3. K dani z nemovitých věcí od Finanční správa na svých stránkách upřesnila, v jakém okamžiku se nové stavby stanou předmětem daně ze staveb a jednotek. Nová právní úprava daně z nemovitých věcí, tj. zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném od (dále jen zákon o dani z nemovitých věcí ), upravuje předmět daně ze staveb a jednotek odlišně od úpravy účinné do S účinností od jsou předmětem daně ze staveb a jednotek budovy, inženýrské stavby vyjmenované v příloze zákona o dani z nemovitých věcí (dále jen vyjmenované inženýrské stavby ), tj. tzv. zdanitelné stavby, a jednotky. Budovou se pro účely daně z nemovitých věcí rozumí nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, tj. ve smyslu definice budovy vymezené v katastrálním zákoně (zákon č.256/2013 Sb., o katastru nemovitostí). Z hlediska daně z nemovitých věcí je irelevantní, zda taková budova je nebo není evidována v katastru nemovitostí. Předmět daně ze staveb je tak z hlediska stavební konstrukce Stránka 4

5 přesněji vymezen vůči ostatním stavbám - ty, které nesplňují parametry budovy nebo vyjmenované inženýrské stavby, nejsou předmětem daně ze staveb. Z hlediska časového, kdy se zdanitelná stavba a jednotka stane předmětem daně ze staveb a jednotek, se vychází z dosavadní právní úpravy, tj. jedná se o stavby dokončené bez ohledu na skutečnost, zda jsou ve smyslu příslušných ustanovení nového katastrálního zákona předmětem evidence v katastru nemovitostí. Předmětem daně ze staveb a jednotek jsou i nadále zdanitelné stavby, které: - lze užívat dle ust. 119 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), které stanoví, ve kterých případech se vyžaduje pro užívání stavby vydání kolaudačního souhlasu nebo kdy postačí oznámení stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby. Vznikem zdanitelné stavby jako samostatného předmětu daně ze staveb a jednotek, přestává být pozemek stavebním pozemkem ve smyslu ust. 6 odst. 3 zákona o dani z nemovitých věcí, - jsou užívané před vydáním kolaudačního souhlasu nebo před oznámením stavebnímu úřadu o zahájení užívání stavby, jestliže zdanitelná stavba bude stavebně a technicky uspořádána tak, že je schopna plnit základní funkci a je užívána. - je užívána nebo je možné začít s jejím užíváním, pokud jde o takovou zdanitelnou stavbu, která nevyžadovala pro zahájení výstavby stavební povolení ani ohlášení, a je stavebně a technicky uspořádána tak, že plní základní funkci této zdanitelné stavby. Stránka 5

6 Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 6