AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY (04_2011) OBSAH

Transkript

1 SP Audit, s.r.o. Murmanská Praha 10 tel., fax: tel.: internet: AKTUÁLNĚ Z DAŇOVÉ A ÚČETNÍ LEGISLATIVY (04_2011) OBSAH 1.Nová informace GFŘ k problematice opravy základu DPH u skont a bonusů Otazníky nad tvorbou dohadných položek na roční odměny S elektronickou fakturací opatrně... 4 Stránka 1

2 1.Nová informace GFŘ k problematice opravy základu DPH u skont a bonusů Generální finanční ředitelství (dále jen GFŘ ) zveřejnilo novou informaci k uplatňování daně z přidané hodnoty u poskytovaných skont či bonusů. Oprava základu daně a výše daně při snížení základu daně po uskutečnění zdanitelného plnění byla doposud nepovinná. Novela zákona o DPH účinná od však zavedla povinnost provádění oprav základu daně a výše daně. S ohledem na uvedené, GFŘ po projednání s Ministerstvem financí, provedlo detailnější rozbor dotčené problematiky, na jehož základě vydalo následující informace, které mají sloužit k ujednocení výkladových východisek pro budoucí aplikace zmíněného ustanovení a problematiky: Předmětem posouzení dopadů do DPH jsou tzv. skonta, slevy či bonusy. Tyto se v praxi vyskytují pod různými označeními a definicemi, což však nic nemění na jejich společné věcné podstatě. GFŘ je toho názoru, že není v zásadě rozdíl, zda se jedná o poskytnutí skonta či bonusu (dále jen bonusy ), ale je vždy rozhodující, zda mají, resp. jsou poskytovány jednoznačně ve vazbě na již uskutečněné zdanitelné plnění nebo soubor uskutečněných zdanitelných plnění za určitou část uplynulého období. V takovýchto případech je plátce oproti minulé právní úpravě vždy povinen provést opravu základu a výše daně. O právě uvedenou situaci půjde např. když dodavatel vyplatil podle smluvního ujednání odběrateli tzv. bonus ve výši 4 % z celkové ceny zboží dle faktur vystavených za odběr zboží v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Podle smluvených podmínek tento bonus odběrateli náleží pokud v daném kalendářním čtvrtletí od dodavatele odebere zboží minimálně za 5 mil. Kč. O uvedenou situaci půjde i v případě, kdy se dodavatel zavázal vyplatit odběrateli tzv. roční bonus ve výši ,- a to tehdy pokud, odběratel uskuteční u v daném roce odběr zboží min. ve výši 6 mil Kč. O případ, kdy bonus představuje faktickou slevu z již uskutečněných zdanitelných plnění a tedy důvod pro opravu dle 42 ZDPH půjde nesporně i v případě bonusu za včasnou platbu, kdy např. dodavatel poskytne odběrateli bonus (slevu) ve výši 5 % z fakturované ceny zboží, pokud odběratel zaplatí do 7 dnů od vystavení faktury. Pokud měl plátce u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad, je povinen v případě opravy základu daně a výše daně vystavit opravný daňový doklad. Tento musí vystavit do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení opravy. Jestliže plátce neměl povinnost u původního zdanitelného plnění vystavit daňový doklad, provede ve stejné lhůtě opravu v evidenci pro daňové účely. Opravný daňový doklad musí obsahovat údaje Stránka 2

3 vymezené zákonem - 45 odst. 1 zákona o DPH. V případě, že se konkrétní důvod či skutečnost zakládající povinnost opravy týká více zdanitelných plnění, může plátce vystavit opravný daňový doklad podle 45 odst. 2 zákona o DPH (dále jen souhrnný doklad ). S ohledem na dosavadní praxi a nadměrné obtíže, které vzhledem k ní mohou vzniknout, lze při respektování principů opravy základu daně a vazby na původní opravovaná zdanitelná plnění, v případě tohoto souhrnného dokladu přijmout vstřícnější náhled na požadavek naplnění některých náležitostí tohoto dokladu. Jmenovitě ohledně referencí na původní daňové doklady lze akceptovat i jen rámcové vymezení původních zdanitelných plnění v souhrnném opravném dokladu, a to tak, aby vazby na původní zdanitelná plnění byly určitelné (např. daňové doklady vystavené v určitém časovém období nebo číselná řada daňových dokladů od do). Rozdíly mezi opraveným základem daně a základem daně u původních zdanitelných plnění lze u souhrnného dokladu uvést souhrnně za všechna opravovaná zdanitelná plnění. V případě opravy více zdanitelných plnění s rozdílnými sazbami daně lze rozdíly uvést souhrnně, avšak rozděleně dle jednotlivých sazeb daně. Plátce však musí být schopen konkrétně prokázat správnost opraveného základu daně a výše daně a to ve vazbě na údaje uvedené v opravném daňovém dokladu (smlouvami, původními daň.doklady, evidencí pro daňové účely atd.). Do záběru problematiky oprav základu daně a výše daně v případě tzv. bonusů spadá samozřejmě i povinnost provedení odpovídající opravy odpočtu daně na straně odběratele. Odběratel je povinen v těchto případech opravit odpočet daně a to ve zdaňovacím období, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji provést tj. v zásadě bez ohledu na doručení opravného daňového dokladu. Opravu odpočtu plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou nebo jiným způsobem např. smlouvami, ( 74 zákona o DPH). 2. Otazníky nad tvorbou dohadných položek na roční odměny Při tvorbě dohadných položek na výplaty odměn zaměstnancům, vyplaceným v následujícím zdaňovacím období, doporučujeme vzít na zřetel rozhodnutí Nejvyšší správního soudu (NSS), publikované pod číslem 8 Afs 35/ NSS se v tomto rozsudku přiklonil na stranu správce daně a dospěl k závěru, že pokud je vyplacení odměny závislé např. na schválení výplaty odměn vedením společnosti či na schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem či valnou hromadou společnosti, není možné tvořit dohadné položky pasivní na vrub daňově uznatelných nákladů. Z odůvodnění rozsudku vyjímáme: Není sporu, že za pracovní činnost uskutečňovanou v Stránka 3

4 roce 2003 náležela zaměstnancům žalobce tarifní mzda a že v případě této části mzdy lze hovořit o věcné a časové souvislosti se zdaňovacím obdobím roku V případě tzv. roční odměny však tomu tak nebylo. Vedle splnění podmínky výkonu práce ve zdaňovacím období bylo ke vzniku nároku na tuto část odměny třeba, aby žalobce dosáhl předpokládaných ekonomických výsledků, dále aby konkrétní funkčně nadřazená osoba tuto odměnu navrhla, jiná určená osoba tuto odměnu schválila a rovněž aby došlo ke schválení auditovaného hospodářského výsledku představenstvem žalobce. Pokud by kterýkoli z uvedených předpokladů nenastal, nárok na výplatu roční odměny by konkrétnímu zaměstnanci nevznikl a již zaúčtovaný výdaj by následně nebyl vynaložen. Lze si představit, že posléze zjištěné dosažené roční ekonomické výsledky nebudou odůvodňovat navržení a následné schválení ročních odměn. Nepochybně může nastat situace, kdy navržená roční odměna nebude schválena, popř. nebude schválena v navrhované výši. Rovněž představenstvo žalobce nemusí auditovaný hospodářský výsledek z jakéhokoli důvodu následně schválit. Nejde proto pouze o výplatu roční odměny, na kterou jejímu adresátovi vznikl nárok již ke dni účetní závěrky, ale přímo o splnění jednotlivých podmínek nezbytných pro vznik tohoto mzdového nároku. Rovněž je třeba vidět, že výše případné roční odměny není v Zásadách hmotné zainteresovanosti II dána konkrétní částkou popř. procentním poměrem z tarifní mzdy, ale rozpětím při stanovení pouze jeho horní hranice. Vzniká tak otázka, v jaké výši by tyto budoucí mzdové náklady měly být již v roce 2003 účtovány. Žalobce proto nemohl vycházet z toho, že ke dni účetní závěrky představovaly tyto nenárokové části mzdy konkrétní a nezpochybnitelný výdaj vztahující se ke zdaňovacímu období. Proto o něm nemohl účtovat na dohadném účtu pasívním S elektronickou fakturací opatrně V minulých dnech byly v tisku publikovány závěry, týkající se polemiky mezi daňovými poradci a Generálním finančním ředitelstvím ve věci problematiky zasílání faktur (daňových dokladů) v elektronické podobě. Záměrem bylo potvrzení stávající praxe, kdy jsou jako plnohodnotné daňové doklady v mnoha případech zasílány faktury v elektronické formě (zpravidla ve formátu *.pdf), bez připojení certifikovaného podpisu. Argumentace předkladatele byla taková, že je dosaženo shodného výsledku, jako by byl doklad zaslán poštou. V praxi ale při kontrolách někteří správci daně tento způsob doručení zpochybňují a trvají na tom, aby byl doklad vytištěn dodavatelem. Daňové správě se ale forma naskenovaných faktur posílaných em bez elektronického podpisu nelíbí. GFŘ je ve svém stanovisku striktní a považuje takové zaslání faktury za elektronické Stránka 4

5 předání dokumentu, které má podle zákona své náležitosti - například musí být podepsáno elektronickým podpisem nebo zasláno pomocí systému elektronické výměny dat EDI. Aleš Knížek, šéf GFŘ prohlásil, že daňová správa by v principu s daňovými doklady posílanými elektronicky neměla problém a bude uznávat to, co má certifikaci. Potíže ale mohou nastat tam, kde se v dokumentu může měnit datum plnění nebo částka. Podle stanoviska ředitelství prosté zaslání naskenovaného dokladu prostřednictvím u neposkytuje dostatečnou záruku autenticity původu dokladu a integrity jeho obsahu. Existují ovšem náznaky, že se Generální finanční ředitelství svůj nyní dost nesmiřitelný postoj k fakturám zaslaným e- mailem bez elektronického podpisu chystá o něco zmírnit. K tomu, aby bylo papírové a elektronické zacházení s doklady totožné, směřuje i nová směrnice EU, kterou by mělo Česko implementovat do konce roku Pro další informace kontaktujte naše pracovníky přímo nebo prostřednictvím mailové adresy spaudit@spaudit.cz. Dotazy zaslané na tuto adresu budou neprodleně předány příslušným odborníkům na danou oblast. Stránka 5

6 Upozornění: Uvedené informace poskytuje společnost SP Audit, s.r.o. s cílem podat základní a obecné informace o významných změnách a novinkách v daňové či účetní legislativě. Účelem těchto informací není poskytování garantovaných poradenských služeb v oblasti účetnictví, daní či práva. Na informace zde uvedené neposkytujeme záruky žádného typu a jejich použití je možné pouze na vlastní riziko. Společnost SP Audit, s.r.o. neodpovídá za žádné škody vzniklé v důsledku použití tohoto dokumentu. Veškerá Vaše rozhodnutí, které hodláte přijmout na základě skutečností zde uvedených, doporučujeme dále konzultovat s Vaším odborným a kvalifikovaným poradcem. Stránka 6