Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka a literatury. Bakalářská práce. Čtenáři a čtení v Pardubicích

Transkript

1 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Katedra českého jazyka a literatury Bakalářská práce Čtenáři a čtení v Pardubicích 2015 Zuzana Riedrová

2 Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Mediální a komunikační studia Literární dokumentaristika a teorie čtenářství Čtenáři a čtení v Pardubicích Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Zuzana Riedrová Mediální a komunikační studia Literární dokumentaristika a teorie čtenářství Mgr. Olga Halamová Hradec Králové 2015

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 21. dubna

4

5 Poděkování Děkuji Mgr. Olze Halamové, vedoucí bakalářské práce, za odborné vedení práce a poskytování rad.

6 Anotace 1 RIEDROVÁ, Zuzana. Čtenáři a čtení v Pardubicích. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, s. Bakalářská práce. Obsahem mé bakalářské práce je reprezentativní výzkum, který se zaměřoval na obyvatele Pardubic a jejich vztah ke čtení. Průzkum byl prováděn pomocí rozhovorů vedených na základě dotazníků. Respondenti odpovídali na otázky ohledně čtení, navštěvování knihovny, počtu přečtených knih za rok a další. Statistická data byla poté vyhodnocena a zpracována. K lepšímu přehledu dat sloužily grafy a tabulky. Výsledky pardubického výzkumu byly porovnány s celorepublikovým průměrem. Tento typ výzkumu je založen na celorepublikových výzkumech Jiřího Trávníčka. V bakalářské práci bude hlavně čerpáno z jeho knih, které jsou pravidelným zpracováním zjištěných dat. Cílem mé práce je zjistit vztah pardubických obyvatel ke knihám, čtení a pardubické krajské knihovně včetně využívaných služeb. V první části se zabývám vývojem čtenářství, vlivem médií na četbu, podobu literární výchovy na školách a v neposlední řadě také pardubickou knihovnou. Druhá část je zaměřena na samotný výzkum. Jedná se o zpracované výsledky jednotlivých témat. Klíčová slova: čtenáři, výzkum, Pardubice, knihovna, čtení

7 Annotation 2 RIEDROVÁ, Zuzana. Readers and reading in Pardubice. Hradec Kr álové: Pedagogic Faculty, University of Hradec Kr álové, pp. Diploma Bachelor Degree Thesis. My work contains of a representative research, which is aimed on inhabitants of Pardubice and their relation to reading. The research was provided by interview based on question blank. Respondents answered to question about reading, visiting library, number of read books in year etc. Then I provided date evaluation. For better view of date I made graphs and tables. Results of Pardubice research were compared with average in the Czech republic. The type of research is based on reasearches by Ji ří Trávníček. I drew from his books. The aim of my work is taking relation between inhabitants of Pardubice and books, reading and the library of Pardubice including offered services. I deal with development of reading, effect of media on reading, literature education at schools and library of Pardubice in the first part. There is research in the second part. There are results of research. Keywords: readers, research, Pardubice, library, reading

8 3 Obsah TEORETICKÁ ČÁST... 6 ÚVOD... 6 ČTENÁŘSTVÍ A ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST U ŽÁKŮ A STUDENTŮ... 7 Literární výchova na školách... 8 ČTENÁŘSTVÍ V PARDUBICÍCH... 9 Krajská knihovna v Pardubicích Historie knihovny Služby knihovny Aktivity knihovny VLIV MÉDIÍ NA ČETBU KNIH DIGITALIZACE Právní problém digitálních knih Výhody a nevýhody digitalizace PRAKTICKÁ ČÁST ČTENÁŘI NEČTENÁŘI Důvody absence čtení u nečtenářů TYPOLOGIE ČTENÁŘŮ Počet přečtených knih za rok Vývoj čtenářství dle věku a počtu přečtených knih za rok NABÝVÁNÍ KNIH Informace o knihách Způsob výběru knih OBLÍBENÝ AUTOR A KNIHA KNIHOVNA Návštěvnost Krajské veřejné knihovny Vyhodnocení typologie návštěvníka Krajské knihovny v Pardubicích Využívané služby v knihovnách Spokojenost návštěvníků knihovny s nabízenými službami Důvod nenavštěvování knihovny ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY... 38

9 Terminologie 4 Pro srozumitelnost textu považuji za nezbytné vysvětlit několik zásadních pojmů, které se v mé práci vyskytují a které patří též mezi klíčová slova. Při vysvětlování termínů bylo použito páteře z výzkumu Jiřího Trávníčka. Čtení Jedná se o aktivitu, která souvisí s knihami či jakýmkoliv psaným textem a následným duševním přisvojováním. Čtenář Stručně vysvětleno, čtenář je duševní uživatel knih. Tedy se jedná o každého člověka, jehož činnost je směřována ke čtení knih. Četba Četba je hlavní aktivitou zaměřenou na knihy. Při této aktivitě se postupně vytváří hodnotový vztah ke knihám. Čtenářství Tento termín se týká především cíleným rozvíjením četby. Čtenářství je nejčastěji rozvíjeno institucionálně. O rozvíjení čtenářství se budu šířeji zmiňovat v souvislosti s výzkumem čtenářské gramotnosti u dětí základních škol.

10 Čtenářská gramotnost 5 Základním výstupem čtenářské gramotnosti je porozumění psanému textu. Jde o schopnost porozumět psanému textu a následně ho interpretovat, popřípadě vytvořit si názor a hodnocení na text či jeho obsah.

11 6 TEORETICKÁ ČÁST ÚVOD Výzkumy čtenářství a čtení samotného probíhalo v minulém století poměrně četně, avšak poté na nějakou dobu ustalo. Dalšího výzkumu se ujalo v roce 2001 nakladatelství Adonai, které navázalo na poslední výzkum vedený před patnácti lety. Aby bylo možné data s čím porovnávat a zjišťovat tak vývoj v této oblasti, bylo nezbytné pravidelné opakování výzkumů. Cykly výzkumů začal provádět literární vědec a pracovník Ústavu pro českou literaturu AV ČR Jiří Trávníček. Každé tři roky provádí výzkum v oblasti čtenářství, akvizice knih, typologie čtenářů a dalších témat. Získané statistické údaje poté zpracuje a vyhodnotí. Díky častému opakování výzkumů můžeme zjistit více detailů pro následné porovnávání. Jeho cílovou skupinou se stala široká veřejnost, kterou poté rozřazuje podle různých faktorů, mezi které patří věk, pohlaví, dosažené vzdělání, popřípadě typ zaměstnání a jeho vlivu na čtenářství. V potaz bere také demografické rozdělení obyvatelstva. Získaná data jsou z pracována do grafů a tabulek a některá témata porovnána se zahraničím, kde jsou podobné výzkumy také prováděny. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila v šetření na oblast Pardubic, abych mohla následně výsledky porovnat s celorepublikovým průměrem. Cílem bude tak zjistit stav čtenářství v Pardubicích a zhodnotit ho se stavem v České republice. Šetření je užitečné pro další výzkumy prováděné v regionech. V cyklech reprezentativních šetření Jiřího Trávníčka jsou respondenty lidé od patnácti let, avšak já jsem do bakalářské práce zařadila témata čtenářství a čtenářské gramotnosti u žáků základních a středních škol, jelikož čtenářství a vztah ke knihám se vytváří už v dětství. Pro komplexnost bakalářské práce jsem považovala za potřebné zaznamenat plynulý vývoj čtenářství.

12 Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků, jejichž vyplnění, popřípadě rozhovor vedený pomocí dotazníků trvalo méně než půl hodiny a byla tak zajištěna plná soustředěnost respondentů. Dotazníky byly částečně sestaveny dle šetření Jiřího Trávníčka, aby bylo možné jednotlivá data porovnávat a byla tak zajištěna autenticita práce. 7 ČTENÁŘSTVÍ A ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST U ŽÁKŮ A STUDENTŮ Nejprve bychom měli začít tím, jak se vlastně děti dostanou k četbě knih. Objevují se názory, že čtenářství dětí ovlivní už skutečnost, zda dětem byly předčítány pohádky již v raném dětství. Tudíž se klade hlavní zodpovědnost na bedra rodičů. Dalším stupněm, který podporuje čtenářství je literární výchova na základní škole. Otázkou však zůstává fakt, zda volba vyučovaných knih je pro žáky natolik zajímavá, že je tento předmět ve škole motivuje číst. Další cestou mohou být kamarádi či známí a v neposlední řadě nesmíme zapomenout také na možnost, že cestu ke čtení si každý může najít sám. Odpověď najdeme ve výzkumu vedeném v roce 2013, z kterého vyšla publikace s názvem Čtenářství v souvislostech. Studenti Vysoké školy v Hradci Králové odpovídali na tuto otázku. Zjištění bylo překvapivé. Z odpovědí vyplynulo, že téměř polovina všech dotázaných tzn. 47,2 % si cestu ke knihám našla sama. 1 Těch, které vedli k četbě učitelé ZŠ, popřípadě kamarádi byla zhruba třetina. Zdá se tedy, že čtenářství u žáků a studentů nezáleží na tom, zda je jim v dětství předčítáno nebo to vidí u ostatních. Skutečnost, jestli budeme fanoušky knih, záleží ve většině případů na nás samotných. Avšak nelze podceňovat fakt, že učitel motivuje každého třetího žáka ke čtení. 1 ČUŘÍN, Michal - BUBENÍČKOVÁ, Petra. Čtenářství v souvislostech. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: OFTIS, Str. 37. ISBN

13 LITERÁRNÍ VÝCHOVA NA ŠKOLÁCH 8 Z výzkumu vedeného Michalem Čuřínem, Petrou Bubeníčkovou a kol. v roce 2013 je zřejmé, že třetině žáků lze ovlivnit vztah ke knize. Skutečnost, zda se podaří pozitivně ovlivnit žáky ke čtenářství, záleží na několika faktorech. Mezi ně se řadí především postoj spolužáků ke čtení, způsob výkladu látky učitele a výběr knih jako povinná četba. Na základních školách ve východočeském kraji byli žáci dotazováni, jaký postoj mají ke svým vrstevníkům, kteří hodně čtou a jaký mají postoj ke čtenářství oni samotní. Mezi většinu odpovědí patřil názor, že hojní čtenáři nejsou v jejich věku příliš oblíbení, jedná se o uzavřené jedince, kteří se moc do pozornosti okolí nedostanou a drží se spíše stranou hlavního dění. Někteří žáci přiznali, že sice čtou, ale bojí se svou oblibu ve čtení přiznat veřejně, poněvadž by to mohlo ovlivnit jejich postavení ve třídě. Proto se raději uchylují k malým lžím a tvrdí, že dělají něco jiného. Z výzkumu tedy vyplývá že: Upřednostnění četby před společnou aktivitou s přáteli považují oslovení žáci často za příčinu negativních sankcí, které mohou nabývat různé formy (posměšky, změna postavení v rámci skupiny). 2 V tomto odstavci se budeme věnovat dalšímu faktoru a to učitelům a školnímu prostředí. Výuku literatury žáci vnímají především negativně, což vyplynulo z výzkumu. Žáci se většinou nesoustředí na probíranou látku a vyrušují. Příčinu tohoto jednání vidí žáci především ve výkladu učitele, který nemusí podávat látku zajímavým způsobem, a v probíraném tématu. Knihy, které se vyučují na školách, jsou pro žáky nezajímavé, zastaralé, žáci je nedokáží správně interpretovat. Příčinu lze hledat také ve školním systému, který určuje, jaké knihy má žák znát, avšak umění interpretace obsahu zůstává již stát stranou. 2 ZACHOVÁ, Alena. Rozměry čtenářství. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, Str. 70. Recenzované monografie. ISBN

14 Učitelé mají také omezenou pravomoc, co se týče výběru vhodných učebnic pro výuku a svým postojem mohou negativně ovlivnit žáky. Naštěstí se tyto situace nedějí všude, což nám ukazuje i výzkum. Učitel může pomoci žákovi doporučit knihu, která by byla u žáka považována za zajímavou a ukázat tak, že knihy nejsou pouze ty, které se musí vyučovat na základních a středních školách. 9 Jak již bylo v předešlých odstavcích naznačeno, ovlivnit vztah ke čtení ovlivňují také knihy, které jsou na školách vyučovány. Žáci většinou berou povinnou četbu jako nutné zlo. Knihy pro ně nemusí být zajímavé, těžko je interpretují. Problematikou interpretace knih u žáků se zabývá výzkum z roku 2011 v knize Kontexty čtenářství a čtenářské gramotnosti. Žákům v rozmezí od šestého do devátého byl předán k interpretaci stejný text, přesněji řečeno se jednalo o úryvek z Ryzáčka od Johna Steinbecka. Bylo zjištěno, že žáci mají v čtenářské gramotnosti stále co dohánět. Avšak optimistickým zjištěním je, že čtenářská gramotnost se se zvyšujícím se věkem zlepšuje. ČTENÁŘSTVÍ V PARDUBICÍCH Rozvíjení čtenářství může být rozděleno do několika skupin. Do jedné můžeme zařadit instituce, které nabízejí možnost četby. Mezi ně patří knihkupectví a knihovny. V Pardubicích se nachází krajská knihovna otevřená pro širokou veřejnost. Této knihovně se budu věnovat v dalších kapitolách. Dále se zde nacházejí specializované knihovny zaměřené pro určitý či omezený okruh čtenářů. Mezi ně patří jednotlivé školní knihovny nabízející beletrii s povinnou četbou a odbornou monografii pro žáky základních a středních škol včetně vyučujících. Univerzita nabízí svou specializovanou knihovnu určenou pro přednášející a studenty. Svou specializovanou knihovnu má krajská nemocnice a též několik soukromých firem. Pro veřejnost nabízí město pomocí hned několika knihkupectví a antikvariátů možnost pořízení knih za úplatu.

15 Další možností rozvíjení čtenářství jsou různé aktivity, mezi které patří autorská čtení, předčítání dětem atd. Do těchto aktivit je především zapojena již zmíněná krajská knihovna. 10

16 KRAJSKÁ KNIHOVNA V PARDUBICÍCH 11 HISTORIE KNIHOVNY Roku 1897 byl ustanoven výbor pro vytvoření Veřejné obecní knihovny pardubické. Její umístění se plánovalo do druhého poschodí v radnici na Pernštýnském náměstí. Tento výbor úkol zdárně splnil a knihovna byla 7. července slavnostně otevřena. V roce 1900 byla navíc ve městě zřízena čítárna. Bohužel činnost knihovny byla na začátku 20. století zastavena kvůli politické situaci. Avšak se vznikem Československé republiky, kdy byl ustanoven zákon o veřejných knihovnách (tento zákon vyšel 22. července 1919), se začala knihovna zase rozvíjet. Knihovna se několikrát stěhovala do různých budov, mezi které patřily prostory domu Na Hrádku a budova na Smetanově náměstí, ve které knihovna vydržela až do roku V knihovně se vystřídalo několik knihovníků. Za zmínku stojí například František Jungmann, který působil v Národní a Univerzitní knihovně v Praze. Stav knihovny byl bohužel velmi neuspokojivý především kvůli chudému knihovnímu fondu. Tento stav se neměnil až do konce druhé světové války. V té době zde jako knihovník působil Zdeněk Vavřík. Ten vydával pro čtenáře Knihovníkův zápisník, v roce 1941 otevřel pobočku na Skřivánku a dokonce vytvořil zajímavý experiment. Umožnil pomocí tzv. sadových knihoven půjčovat knížky ze stánků v Tyršových sadech. Během roku 1960 se knihovna přestěhovala na Pernštýnské náměstí, kde se nachází až doposud. Největší změny nastaly v roce Pardubická krajská knihovna patří mezi první, které se účastnily postupného automatizování knihovnických, bibliografických a ekonomických agend. Posléze zde bylo založeno hudební oddělení.

17 Velká rekonstrukce knihovny se konala v letech 1998 až Rozšíření knihovního fondu, více internetových stanic a bezplatná šatna zajistily uživatelům knihovny větší komfort. 12 SLUŽBY KNIHOVNY Knihovna nabízí především informační, výpůjční, konzultační a rešeršní služby. Knihovna mimo výše uvedené služby poskytuje také pomoc nevidomým, a to díky zařízenému oddělení zvukové knihovny. Zde se bezplatně vypůjčují tzv. knihy do ucha. Na základě potvrzení od lékaře si handicapovaný může vypůjčit nahrávky knih různých žánrů na magnetofonových kazetách a CD, ve formátu audio či MP3. AKTIVITY KNIHOVNY Krajská knihovna Pardubice se snaží zvyšovat počet čtenářů a zároveň jejich čtenářskou gramotnost pomocí různých seminářů, besed, přednášek a vzdělávacích akcí, které jsou zaměřeny pro široké spektrum čtenářů zahrnujících děti v předškolním věku, žáky základní ch a středních škol i dospělé čtenáře. V roce 2013 bylo uskutečněno celkem jedenáct vzdělávacích akcí, kterých se zúčastnilo 287 zájemců. Vzdělávací aktivity měly široké tematické zaměření, a to nejen na čtenářství, ale také na ekonomické obory a jejich využití v zaměstnání. Tomuto oboru se věnovala přednáška Vedení obtížných manažerských rozhovorů či Time management, motivace, syndrom vyhoření a další. Na čtenářství byly zaměřeny přednášky a workshopy ( Neurovědy a literatura, Čtení není jenom čtení a další). Jako motivace pro nejmenší čtenáře a jejich první seznamování s knihami slouží dlouhodobé aktivity v programu S pohádkou do světa fantazie či jednodenní akce Čteme dětem pohádky. Dále knihovna nabízí komponované pořady pro mateřské školky, žáky základních a středních škol a gymnázií.

18 VLIV MÉDIÍ NA ČETBU KNIH 13 Vlivem médií na četbu knih se zabývají výzkumy vedené již v roce V knize Takoví jsme my - čeští čtenáři se nesetkáváme s jednoznačným názorem na vývoj četby knih v době médií. Jsou zde nabídnuty pouze hypotézy. První tvrdí, že s nástupem médií se budou čerpat informace právě odtud a ne z knih, druhá je optimističtější a u třetí nelze jednoznačně odhadnout tento trend. Celá problematika je shrnuta tvrzením: Otázka, jestli přestaneme v novém tisíciletí číst knihy, se týká čtenářství jako obecného společenského jevu, jakou součásti převládajícího životního stylu a životní kultury, jako civilizačního fenoménu. 3 Konkrétnější názor získáváme až s odstupem času a to přímo od Jiřího Trávníčka, který vede sérii výzkumů zaměřených na čtenářství v České republice. Právě vlivu médií na čtenářství věnuje pozornost ve svém druhém reprezentativním výzkumu z roku Například internet ve vztahu s knihami vnímá pozitivně. Knižní kultura není jen čtení, ale také získávání knih a vše, co se děje kolem nich (informace, propagace ad.). A zde internet funguje jednoznačně v roli podpůrné. 4 Nesmíme tedy zapomínat, že zde nejde pouze o čtení, ale je také nutné brát knihy jako výrobek na trhu, po kterém je poptávka. Právě zde podle Jiřího Trávníčka hraje internet hlavní roli. Například v Německu vzrostl díky propagaci knih přes internet prodej knih o dvacet procent. Právě na webových stránkách lze nalézt informace o nejnovějších publikacích včetně recenzí od ostatních čtenářů. Dokonce se strategie prodeje začíná obracet, lidé si knihy kupují přes internet, což jim přináší větší komfort a v neposlední řadě také lepší cenu. 3 CHALOUPKA, Otakar. Takoví jsme my čeští čtenáři. Vyd. 1. Praha: Adonai, 2002, str. 8. ISBN TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 29. ISBN

19 DIGITALIZACE 14 Velkým trendem se stává digitalizace knih. Díky technologickému pokroku si můžeme vybrat, na jakém nosiči budeme publikace číst. Zdálo se, že s rozvojem čteček knih vymizí tradiční papírová podoba výtisků. Avšak prodej vázaných či brožovaných výtisků nijak rapidně neklesl. Čtenáři si pouze vybrali typ nosiče, který jim nejvíce vyhovoval. Jde jen o další krok v šíření informací. Za první informační revoluci lze pokládat vynalezení písma, jehož vznik se datuje mezi lety 6000 až 5700 před. n. l. v Mezopotámii. Před písmem byla rozšířená orální kultura, ale ta také s vývojem písma nezanikla. Pouze písmo zachycovalo tuto kulturu, a dá se tak říci, že tuto orální kulturu paradoxně zachovalo. Za další revoluci považujeme vynález knihtisku v 15. století Johannem Gutenbergem. Do této doby bylo možné knihy rozmnožovat pouze opisováním, což bylo časově náročné a neefektivní. Díky knihtisku bylo možné knihy rozšiřovat v masovějším měřítku a zvyšovala se tak gramotnost obyvatelstva. Kniha již nebyla závislá na konkrétním místě, například veřejné knihovně, a mohla se tak dostat do široké veřejnosti. Digitalizaci můžeme tak označit za třetí informační revoluci. Kniha je dostupná v několika formátech. Čtenáři si tak mohou koupit nejen klasický paperback, ale také ve zvukovém formátu nebo již zmíněné digitální podobě čitelných na čtečkách, popřípadě i jiných nosičích. PRÁVNÍ PROBLÉM DIGITÁLNÍCH KNIH Na začátku je nutno si uvědomit, jak je to s autorskými právy. Autorská práva se na dílo vztahují do sedmdesáti let od úmrtí autora. Poté je dílo plně publikovatelné kdekoliv. S úmyslem vytvořit rozsáhlou digitální knihovnu přišla společnost Google. Ta v roce 2004 začala skenovat dokumenty nejen bez autorských práv, ale

20 naskenovala díla, na něž se autorská práva ještě vztahovala. Celkem tak vzniklo přes sedm milionů knih od dvaceti tisíc nakladatelů. 15 Společnost byla však zažalována za porušení zákonů, kdy se majitelé autorských práv ozvali. Google sice soudní spor prohrál, ale tato společnost si do budoucna zajistila práva na publikace. U nás se o digitalizaci pokouší Národní knihovna v Praze, která pod projektem Kramerius skenuje knihy. Máme tak lepší přístup ke knihám, které by bylo jinak obtížné sehnat. Názory na digitalizaci se liší. Můžeme je rozdělit do dvou táborů, kdy jeden přeměnu knihy do virtuální podoby podporuje a druhý má k této činnosti odmítavý postoj. Je to stejné, jako u čteček knih, kdy jedni se staví na jejich stranu a druzí by jinou než papírovou podobu publikace nedovolili. VÝHODY A NEVÝHODY DIGITALIZACE Digitalizace knih má jednu velkou výhodu, a tou je především dostupnost. Zdigitalizované knihy si lze pořídit na internetu nebo nově tuto možnost nabízejí dokonce i knihovny, které na vratnou zálohu půjčí čtečku a knihu v digitálním formátu. Nejsme tak omezeni množstvím vydaných svazků, neboť lze publikace šířit neomezeně, pokud se řídíme zákonem o autorských právech. Také ti, co vlastní čtečku knih, vědí, že se do tohoto malého přístroje vejde celá knihovna, a majitel čtečky není nucen nést v batohu nebo v tašce několik publikací, což se projeví i na hmotnosti obsahu. Nevýhodou však zůstává situace, kdy je čtečka poškozena a s ní i celý obsah virtuální knihovny. Čtenář tak neztrácí pouze část knih, jak by tomu bylo v případě, kdy si knihy fyzicky nosí v batohu, ale celou knihovnu, kterou je potřeba poté znovu obnovit. Oponenti digitalizace namítají, že knihy kvůli virtualizaci často degradují. Jedná se o degradaci psaného slova i čtení. Lidé jsou zahlceni množstvím informací, které se k nim dostávají, a těžko se orientují na knižním trhu. Jenže pokud vezmeme v úvahu, že denně vychází několik set až tisíc nových publikací, nehraje zde virtuální podoba knihy žádnou roli. Knihy budou vycházet nehledě na jejich formát

21 paperbacku či digitální podobu. Dalším námětem proti digitalizaci je snížení důvěryhodnosti v text. Je pravda, že na internetu lze najít mnoho informací, které nemusí být pravdivé a stále panuje názor, že co je psáno, to je dáno. Toto kritérium tištěná kniha splňuje. Psychologicky v nás vzbuzuje dojem, že kniha tištěná je důvěryhodnější než jakékoliv informace na internetu. 16 Musíme tedy rozdělovat informace na internetu. Nacházejí se zde informace, které mohou, ale nemusí být důvěryhodné, ale co se týče virtuálních knih, můžeme je brát stejně důvěryhodně jako knihy tištěné. Těmi nejsou myšleny pirátské kopie, které by bylo možno kdykoliv upravit a znovu zpřístupnit v pozměněné podobě, ale zdigitalizované knihy, u kterých je záruka, že jsou autentické.

22 17 PRAKTICKÁ ČÁST ČTENÁŘI NEČTENÁŘI Jako kritérium pro hodnocení čtenářů a nečtenářů pro možnost porovnávání bylo zvoleno stejné jako ve výzkumech Jiřího Trávníčka. Za čtenáře je považován každý respondent, který za měsíc přečetl alespoň jednu knihu. GRAF 1 - ROZDĚLENÍ RESPONDENTŮ Z grafického vyjádření lze na první pohled vidět, že čtenářů je více než nečtenářů. Zatímco v České republice je 35 % nečtenářů, v tomto případě pardubičtí

23 Bakalářská práce 2015 ZUZANA RIEDROVÁ Čtenáři a čtení v Pardubicích respondenti mají pouhých 16 % nečtenářů. Důvodem může být přítomnost většího počtu vysokoškolských studentů, kteří výsledky mohou ovlivňovat oproti celorepublikovému průměru, kde byl průzkum brán celoplošně, tedy mezi respondenty byli i obyvatelé venkova a malých měst. Statistické výzkumy dokazují, že v oblastech s malým procentem obyvatel se čte méně. Další příčinou tohoto vyhodnocení může být i fakt, že se v Pardubicích nachází více příležitostí podporující čtenářství. Včetně zmíněné vysoké školy (respondenty byli obyvatelé od patnácti let) je tu i velké množství škol středních, univerzitní knihovna, krajská knihovna a několik knihkupectví, což opět v daných oblastech vedení Trávníčkova výzkumu nemuselo být. 18 Možnou odchylkou od správnosti výzkumu je nutné považovat fakt, že někteří respondenti nemuseli upřímně přiznat své (ne)čtenářství. Tato odchylka se může však vyskytovat i ve výsledcích celorepublikového výzkumu. nezměnilo. Porovnání poměru čtenářů a nečtenářů v časovém rozmezí se téměř DŮVODY ABSENCE ČTENÍ U NEČTENÁŘŮ Důvody, proč respondenti nečtou, se od sebe liší minimálně. Většinou je příčinou nedostatek času. Tento důvod uvedlo více než 20 % dotazovaných. Dalším četným důvodem nebyla záliba ve čtení, což se výsledky téměř shodují v obou porovnávaných tabulkách.

24 Bakalářská práce 2015 ZUZANA RIEDROVÁ Čtenáři a čtení v Pardubicích Třetím hlavním důvodem, proč se respondenti nevěnují čtení, je ten, že většinu informací, kterou potřebují zjistit, vyhledávají pomocí jiných médií. Zde je vidět vliv internetu a dalších médií na čtení knih. Podle tabulky lze zjistit, že internet konkuruje knihám zhruba v každém pátém případě. Z toho vyplývá, že obava z velkého poklesu čtenářství v důsledku rozvoje technologických vynálezů je neoprávněná. 19 TABULKA 1 - DŮVODY NEČTENÍ (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 56. ISBN Dalšími, avšak méně četnými důvody, které dotazovaní uváděli, bylo to, že nevycházejí zajímavé knihy. Tento důvod je častější v Pardubicích (téměř každý desátý dotazovaný) než v jiných oblastech České republiky. Někteří respondenti přiznali, že dříve se věnovali četbě, avšak nyní již čtení knih nepotřebují k zaměstnání nebo to není jejich prioritou. Srovnávané tabulky se liší v řádku s názvem Neuvedl. Ve výzkumu vedeném v Pardubicích všichni dotazovaní uvedli důvod nečtení, u každého pátého respondenta v celorepublikovém výzkumu zůstala otázka nezodpovězena. TYPOLOGIE ČTENÁŘŮ Předešlá kapitola byla zaměřena na nečtenáře, v této kapitole se budeme věnovat čtenářům. Čtenáři budou rozděleni podle několika kritérií. Pro první

25 srovnávání bude rozhodujícím kritériem počet přečtených knih za rok. Poté se zaměříme na vývoj čtenářství v jednotlivých obdobích, která budou ohraničena věkem. 20 POČET PŘEČTENÝCH KNIH ZA ROK Vášnivých čtenářů, tedy těch, kteří za rok přečtou padesát a více knih, je v České republice zhruba 6,5 %. V Pardubicích se nachází takových čtenářů 9,2 %. Výsledek může být právě ovlivněn existencí vysoké školy ve městě, krajské knihovny a vhodnými podmínkami na podporu čtenářství, popřípadě rozložením respondentů ve výzkumu. GRAF 2 - POČET PŘEČTENÝCH KNIH (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 60. ISBN )

26 To znamená, že se ve vzorku dotazovaných mohlo sejít více vášnivých čtenářů než v celorepublikovém průměru. Každopádně, jak hovoří výsledky grafického zpracování údajů, čtenářů se v Pardubicích nachází obecně více než v jiných oblastech České republiky. 21 VÝVOJ ČTENÁŘSTVÍ DLE VĚKU A POČTU PŘEČTENÝCH KNIH ZA ROK GRAF 3 - VÝVOJ ČTENÁŘSTVÍ (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 60. ISBN ) Z grafů je patrný vývoj čtenářství u jednotlivců v závislosti na věk. U obou grafických znázornění vidíme, že nejvíce čteme období vzdělávání se, tedy v období

27 mezi patnácti a dvaceti čtyřmi roky našeho života. Tento nárůst čtenářství je způsoben potřebou zvyšování znalostí kvůli přípravě na budoucí zaměstnání. Právě v tomto věku se zde nachází nejvíce čtenářů, kteří přečtou za rok více než dvanáct knih. Jedná se především o středoškoláky a vysokoškoláky. 22 S dokončením soustavné přípravy na budoucí zaměstnání četnost přečtených knih za rok rapidně klesá a to až na polovinu své původní hodnoty. V rozmezí dvacátého pátého a třicátého čtvrtého roku života se předpokládá nástup do zaměstnání, kdy potřeba získávání informací z knih klesá, pokud čtení knih přímo nesouvisí s naším povoláním. Ve středním věku se tedy nejvíce věnujeme zaměstnání a péči o rodinu. Je tedy přirozené, že se změnou priorit potřeba četby klesá. Naopak v době, kdy se blížíme k důchodovému věku, tedy zhruba kolem šedesátého roku života, čtenářství opět stoupá v oblibě téměř na shodnou hodnotu, jaká byla v období soustavné přípravy na budoucí povolání. Roste obliba v beletrii a mírně klesá obliba odborné literatury, tedy v případě, že nejsme odborně zaměřeni na nějakou oblast záliby či vědy, ke které je nutné se vzdělávat odbornou literaturou. Co se týče vyhodnocení vývoje čtenářství v Pardubicích v poměru k výsledkům celorepublikového vývoje, nachází se u nás průměrně více čtenářů, kteří za měsíc přečtou alespoň jednu knihu. Také skladbou obyvatelstva se zde nachází více čtenářů, kteří čtou třináct a více knih za rok. Výsledky zkoumání také ukazují, že počet těch, co se rozhodli být nečtenáři, se nemění. Nárůst nečtenářů vidíme od dvacátého pátého roku života, kdy nastupují do zaměstnání a tzv. povinnou školní četbu již nepotřebují nebo nemají na čtení čas. NABÝVÁNÍ KNIH Z grafů je patrné, že knihy získáváme především z domácích knihoven nebo darem. Nedá se zapřít, že tento způsob akvizice je jeden z nejvýhodnějších. Nemusíme na získání knihy vynakládat sebemenší úsilí. Zatímco způsob nabývání knih pomocí dárku je z více než poloviny častější v celorepublikovém průměru, v Pardubicích je v oblibě získávání knížek z domácích knihoven. Zde nejsou zahrnuty

28 Bakalářská práce 2015 ZUZANA RIEDROVÁ Čtenáři a čtení v Pardubicích pouze knihovny, které doma vlastníme, zařadit se můžeme i domácích knihoven známých, tedy půjčování. nabývání knih z 23 Kolem 40 % respondentů uvedlo, že si knihy kupuje. Tato čísla byla podobná v obou dvou vedených výzkumech. Větší procento respondentů přiznalo, že si knihy půjčuje z veřejných knihoven, pokud první graf zjednodušíme, co se týče akvizice knih, získáme tyto výsledky: GRAF 4 - ZPŮSOB NABÝVÁNÍ KNIH (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 89. ISBN )

29 Způsob získávání knih byl rozdělen do dvou skupin. Jednu skupinu tvořilo kupování, které se skládalo ze způsobu nabývání knih buď dárkem, nebo nákupem, druhá skupina byla nazvána půjčování, tento pojem zahrnoval půjčování knih z domácích i veřejných knihoven. 24 GRAF 5 - ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ KNIH Z grafu je zřejmé, že oba dva způsoby jsou téměř vyrovnané. V číslech vyjádřeno, v 48,6 % případů knihy nakupujeme, kdežto v 51,4 % případů knihy získáváme z domácích či veřejných knihoven. INFORMACE O KNIHÁCH Abychom mohli získávat knihy, musíme nejprve vědět, jakou knihu si chceme pořídit. Co se týče klasických děl známých autorů, tím jsou myšleny knihy povinné školní četby, je pravděpodobné, že většinu nebo základ již doma vlastníme. Co většinu čtenářů zajímá, jsou nejnovější knihy na knižním trhu či další pokračování oblíbených autorů. Abychom je mohli získat, musíme znát potřebné informace. Respondenti měli na výběr hned z několika možností. Hlavní způsoby získávání informací lze shrnout do čtyř větších skupin. Informace, na jejichž základě si knihy pořizujeme, získáváme především od známých a přátel. Ti nám dodají i recenze na danou knihu a my tak získáváme důvěryhodný zdroj informací, podle kterého se lépe rozhodujeme.

30 Další větší skupinou je internet. Zde máme jasný důkaz o tom, že toto médium nekonkuruje prodeji klasických paperbackových knih, nýbrž jejich prodej podporuje. Právě na internetu najdeme potřebné množství informací. Lze zde najít potřebný titul, po kterém se sháníme, stručný obsah a anotaci knihy. Jsou zde i informace o ceně a seznam knihkupectví, kde je daná knížka k sehnání. Pokud již titul nelze fyzicky koupit, nabízí se i možnost využít e-shopy a daný výrobek si pořídit přes webové stránky. To, zda kniha je úspěšná u čtenářů či nikoliv, se můžeme dozvědět z hodnocení knihy. Hodnocení knihy je vyjádřeno buď procentuálně, nebo slovně pomocí recenzí ostatních čtenářů, kteří s poptávaným titulem mají již zkušenosti. 25 GRAF 6 - INFORMACE O KNIHÁCH (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 91. ISBN )

31 Bakalářská práce 2015 ZUZANA RIEDROVÁ Čtenáři a čtení v Pardubicích Velké procento respondentů, a to jak u celorepublikového výzkumu, tak i u výzkumu prováděného v Pardubicích uvedlo, že se o knihy nezajímá. Zde se nabízejí dvě varianty vysvětlení. Buď jsou nečtenáři, nebo informace o knihách neshání. Je možné, že holdují autorům a knihám, které již dobře znají nebo si nové knihy nepořizují. 26 Porovnáme-li data získaná z celorepublikového výzkumu a data z výzkumu uskutečněného v Pardubicích, zjistíme, že menší procento pardubických obyvatel získává informace o knihách z televize, tisku a katalogů, naopak větší podíl informací získávají právě z internetu a od známých. ZPŮSOB VÝBĚRU KNIH Aby bylo možné posoudit všechny varianty a zjistit tak nejen způsob získávání knih, je nutné vědět, podle čeho si respondenti knihy vybírají. Z nabídky mohli dotazovaní vybírat podle šesti možností. Na výběr bylo pořizování knih podle žánru, autora, podle doporučení známých, dle tématu knihy, podle kritiky a mediálního ohlasu popřípadě si čtenář vybírá publikace náhodně. Výsledné hodnoty byly poté převedeny procentuálně a znázorněny graficky. Jelikož grafy obou výzkumů jsou velmi podobné, dovolím si shrnout jednotlivé výsledky v bodech.

32 27 GRAF 7 - ZPŮSOB VÝBĚRU KNIH (Pozn. TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 91. ISBN ) Platí, že nejvíce čtenářů si vybírá knihy podle žánru. V Pardubicích tak jedná skoro každý třetí respondent, v celé republice v průměru každý čtvrtý. Druhý největší vliv na výběr knihy má autor. V průměru si podle autora vybírá knihy 18 % dotazovaných, v Pardubicích tak činí necelá čtvrtina. Stále dost čtenářů si nechává knihy doporučit svými známými a příbuznými. Je známo, že takovéto doporučení je zároveň jedno z nejdůvěryhodnějších. V tomto případě si každý pátý respondent nechá knihu doporučit. Naopak za nedůvěryhodné považují výběr knih podle kritiky a mediálního ohlasu. Zde nebylo rozvedeno, zda se jedná o pozitivní či negativní kritiku. Průměrně každý desátý si knihy vybírá náhodně, podle momentální nálady. Nemá potřebu zjišťovat informace o knihách, popřípadě je zjistí na obálce knihy. Nebylo zjištěno, podle jakého jiného kritéria získává knihu nebo zda tu hraje roli vnitřní rozpoložení čtenáře, situace, k čemu knihu potřebuje, popřípadě vybírání knih podle obálky. Zhruba každý osmý dotazovaný neuvedl odpověď.

33 OBLÍBENÝ AUTOR A KNIHA 28 Vzhledem k rozmanitosti odpovědí jsem vybrala nejčastěji uváděné odpovědi. Odpovědi nebyly v tomto případě porovnávány s výsledky celorepublikového výzkumu. Dále byli pardubičtí respondenti dotazováni na oblíbeného autora a knihu. U nejoblíbenějšího autora figurovala tradiční známá jména jako Karel Čapek, Antoine de Saint-Exupéry, Michal Viewegh, Agatha Christie, Stephen King a další. Co se týče oblíbených knih, svoje místo si stále drží tradiční díla jako je Malý princ, z novějších knih Harry Potter, Na západní frontě klid, různá díla Paula Coelha a mezi bestsellery bylo uváděno i Padesát odstínů šedi. Z výsledků bylo zjištěno, že takzvaní klasičtí autoři si stále drží své místo, co se týče žebříčku oblíbenosti. Největší dojem v nás zanechaly knihy z povinné školní četby. Žebříček oblíbenosti obsazují také nejnovější bestsellery, které si přes svou krátkou dobu, co se prodávají na trhu, získaly srdce čtenářů. Zatímco muži uváděli spíše klasická díla mezi své oblíbené knihy, ženy více vybíraly knihy ze současné literatury. Oblíbenost si získaly více zahraniční tituly než publikace od českých autorů. Z českých autorů dominuje především Michal Viewegh, Karel Čapek v několika případech i Božena Němcová. KNIHOVNA V dalších kapitolách praktické části bakalářské práce se budu věnovat statistickým údajům týkajících se knihovny. Pokud bude možné, budu porovnávat návštěvnost a oblíbenost pardubické krajské knihovny s celorepublikovým průměrem jiných knihoven.

34 Z předešlého grafu zabývajícího se způsobem získávání knih se dozvídáme, že 42 % pardubických respondentů navštěvuje veřejnou knihovnu. S tímto výsledkem však nejde přesně počítat, neboť v této otázce o nabývání knih nebylo uvedeno, o jakou knihovnu se jedná. Respondent i mohli tak myslet nabýváním knih jinou než krajskou veřejnou knihovnu. Jelikož mezi dotazovanými byli i vysokoškolští studenti pardubické univerzity, ti mohou využívat univerzitní knihovny a výsledek mohl být tak ovlivněn. 29 Do dotazníku byly tak zařazeny otázky směřující na návštěvnost a využívání služeb právě Krajské knihovny v Pardubicích. NÁVŠTĚVNOST KRAJSKÉ VEŘEJNÉ KNIHOVNY Z dotazníků jsme se dozvěděli, že Krajskou knihovnu v Pardubicích navštěvuje zhruba třetina (32 %) dotazovaných. V následujícím grafu budou vyčísleny údaje o typických návštěvnících knihovny v Pardubicích. GRAF 8 - NÁVŠTĚVNOST PARDUBICKÉ KNIHOVNY Pro vyhodnocení typického návštěvníka pardubické knihovny byla dána kritéria. V první řadě bylo nutné rozdělit návštěvníky knihovny podle pohlaví. Dalším rozhodujícím faktorem se stal věk návštěvníka, který byl pro přesnější údaje rozdělen do šesti oblastí. Další rozdělení návštěvníků se týkalo vzdělání. Zde byly zvoleny

35 možnosti vyšší a nižší vzdělání, stejně jako tomu je u prvního výzkumu Jiřího Trávníčka. Do nižšího vzdělání byla zahrnuta základní a střední škola spolu s učilištěm. Do vyššího vzdělání patří vysoká škola. Podmínkou bylo uvedení dosaženého vzdělání. To znamená, pokud dotázaným byl student vysoké školy, zařadí se tedy většinou do možnosti nižšího vzdělání. Do výběru byla zahrnuta také ekonomická aktivita. Pro hodnocení výzkumu je tedy rozhodující, zda respondent má zaměstnání či je na rodičovské dovolené nebo pobírá důchod. Rozdělení příjmu je bráno v přepočtu na člena domácnosti. 30 V původní tabulce Jiřího Trávníčka v knize Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení bylo zařazeno ještě jedno kritérium. Jednalo se o místo bydliště. Vzhledem k tomu, že výzkum je veden v Pardubicích, nepovažovala jsem za nutné tento bod uvádět. VYHODNOCENÍ TYPOLOGIE NÁVŠTĚVNÍKA KRAJSKÉ KNIHOVNY V PARDUBICÍCH Knihovnu navštěvuje více žen než mužů. Tento rozdíl je markantní. Zatímco do knihovny chodí 67 % žen, mužů je pouhá třetina z celkového počtu dotazovaných. Nejvíce návštěvníků dosahuje věku do dvaceti čtyř let. Poté se návštěvnost hluboce propadá, a to až na polovinu. Závisí to na změně priorit a také menším množství volného času. Povinnost četby také není nejvyšší a zaměstnání zabírá podstatnou část času. Četba se začíná zvyšovat až v pozdějším věku, zejména důchodovém, kdy dosahuje počáteční hodnoty jako na začátku. Vzdělání má na četbu značný vliv. Vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků je 58 % oproti návštěvníkům s nižším vzděláním. Zde může být důvodem, že četba s jejich zaměstnáním úzce souvisí, popřípadě to podporuje statistické zjištění, že vzdělaní čtou více. Velký rozdíl je v ekonomické aktivitě. Zaměstnaní čtou o polovinu méně než ekonomicky neaktivní. Opět zde může hrát roli spojitost s množstvím času. Zatímco zaměstnaní, pokud ke své práci nepotřebují čtenářství, čtou méně, nezaměstnaní,

36 Bakalářská práce 2015 ZUZANA RIEDROVÁ Čtenáři a čtení v Pardubicích lidé pobírající důchod popřípadě respondenti na rodičovské dovolené se čtenářství věnují více. 31 TABULKAA 2 - VYHODNOCENÍ TOPOLOGIE NÁVŠTĚVNÍKA Co se týče vlivu příjmu na četbu, zde je trochu popíráno obecné tvrzení, že bohatí čtou více. V tomto případě většinu návštěvníků tvoří lidé s příjmem do Kč na člena domácnosti. Pouze každý pátý s příjmem nad Kč navštěvuje knihovnu. Výsledek může být ovlivněn faktem, že pouhá třetina dotazovaných navštěvuje knihovnu v Pardubicích, tudíž ostatní respondenti tuto knihovnu nenavštěvují nebo si vypůjčuje knihy v jiné knihovně. Důvodem může být i další zjištění a to, že movitější lidé si knihy kupují a nevypůjčují v knihovnách. Tudíž tvrzení, že bohatí čtou více, nelze v tomto případě vyvrátit ale ani potvrdit. Typickým návštěvníkem pardubické knihovny je tedy, velmi zjednodušeně řečeno, žena v důchodovém věku (ale také kvůli velmi podobným výsledkům se může jednat o ženu do 24 let), která má vysokoškolské vzdělání, je ekonomicky neaktivní a příjem se pohybuje do deseti tisíc korun na člena domácnosti.

37 VYUŽÍVANÉ SLUŽBY V KNIHOVNÁCH 32 GRAF 9 - VYUŽÍVANÉ SLUŽBY V KNIHOVNÁCH TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 98. ISBN ) Obecně vzato, Česká republika se může chlubit jako země, která má jednu z nejhustších sítí knihoven. V poslední době rostly požadavky čtenářů a knihovny byly nuceny reagovat. Po roce 1989 se začaly do knihovních fondů vracet dosud

38 zakázané knihy, současně byl otevřen knižní trh. S rostoucími požadavky především v novém tisíciletí začaly knihovny nabízet další služby kromě tradičního půjčování. 33 Právě v devadesátých letech minulého století začala elektronizace katalogů (vznikly nové on-line katalogy), později nastala možnost si objednávat tituly elektronicky. Staré automatizované knihovní systémy byly nahrazeny novějšími, například systémem Clavius nebo dražším Aleph. Knihovny poté využily možnosti digitalizace knih, což zachránilo některé starší a opotřebované tisky, například rukopisy nebo historické mapy. Čtenáři tak mohli volně využívat i těchto částí knihovního fondu. Nyní jsou uzákoněny služby, které mají knihovny nabízet. Kromě výpůjčních, meziknihovních výpůjčních služeb a dalších sem patří i přístup k internetu. Ne u všech knihoven je přístup k internetu návštěvníkům zajištěn. Jedná se především o knihovny v malých městech, kde to rozpočet nedovoluje. Naštěstí v Pardubicích se nachází v knihovně počítačová místnost, která je hojně využívaná. Ve výzkumu tedy byla zahrnuta i část zaměřená na poskytované služby v Krajské knihovně v Pardubicích. Dotazovaní odpovídali na každou kategorii škály samostatně. Cílem této části bylo zjistit, jaké služby v knihovně využívají nejvíce. Mezi nabízenými možnostmi bylo půjčování, využívání internetu, reprografické služby, vyhledávání informací včetně tvorby rešerší a programy knihovny. Důležitým faktorem bylo i hodnocení posuzovaných služeb. Spokojenost se odvíjela od kvality nabízených služeb až po vstřícnost personálního obsazení knihovny. Nebyli opomenuti ani ti, kteří do knihovny nechodí. Ti odpovídali na otázku, co je důvodem jejich nenavštěvování knihovny a zda to má nějakou spojitost s kvalitou nabízených služeb. V následující části se tak pokusíme najít odpověď. Pro porovnání byl použit graf z celorepublikového výzkumu z roku 2010, abychom mohli porovnat vývoj využívání služeb v delším časovém horizontu.

39 Z obou dvou grafů je zřejmé, že půjčování knih je primárním důvodem, proč jsou knihovny využívány. Za deset let se tento poměr nezměnil a výsledky tak dosahují téměř sta procent. 34 Možnost půjčování časopisů v pardubické knihovně není tolik žádané, tuto službu využívá téměř každý třetí člověk. Půjčování CD je více v pardubické knihovně využíváno, než tomu bylo průměrně před osmi lety. Důvodem může být hudební oddělení, které je v knihovně zřízeno. Možnost využití reprografických služeb je podobné jako v celorepublikovém průměru. SPOKOJENOST NÁVŠTĚVNÍKŮ KNIHOVNY S NABÍZENÝMI SLUŽBAMI Jelikož průzkum probíhal kombinovanou formou, tedy vyplňováním dotazníků i rozhovory s respondenty, jsou u výsledků výzkumu v některých bodech shrnutí uvedeny důvody spokojenosti popřípadě nespokojenosti. GRAF 10 - SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI KNIHOVEN TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, str. 98. ISBN )

40 Tři lidé ze čtyř je s poskytovanými službami v knihovně spokojeno. Slovně respondenti uváděli především spokojenost s knihovním fondem, starší návštěvnice si chválili dostatek knih od autorky Daniel Steel. 35 Obecně byli návštěvníci spokojeni s přehledností knihovního fondu a dostatkem počítačů pro vyhledávání požadovaných titulů. Nespokojení návštěvníci zmiňovali jako důvod nespokojenosti nepříjemný personál ve vstupní hale a nesmyslné poplatky za rezervaci dokumentu. DŮVOD NENAVŠTĚVOVÁNÍ KNIHOVNY Nejčastějším důvodem, proč respondenti nechodí do knihovny, byl nedostatek času. Jedná se o stejné zdůvodnění, jako tomu bylo u dotazu Proč nečtete?. GRAF 11 DŮVOD NENAVŠTĚVOVÁNÍ KNIHOVNY Někteří uváděli, že si knihy pořizují sami v knihkupectvích. 23 % dotazovaných uvedlo, že navštěvuje jinou knihovnu než krajskou pardubickou knihovnu, mezi dotazovanými jsou i studenti pardubické univerzity, kteří navštěvují univerzitní knihovnu.

41 Neatraktivní knihovní fond uváděli dotazovaní jako důvod nenavštěvování knihovny v 9 %. 36 Jiné důvody mělo 10 % dotázaných. ZÁVĚR Z výzkumu vyplývá, že čtenářství není na úpadu kvůli rostoucímu počtu technologických vynálezů v podobě médií. Naopak tato média slouží jako úspěšný prostředek k propagaci knih a napomáhá prodeji publikací. To znamená, že obavy vzniklé na začátku nového tisíciletí byly zbytečné. U dětí by se měla podporovat především čtenářská gramotnost. Z výzkumů vyplývá, že děti čtou, avšak nedokáží správně interpretovat text. V tom by mohl napomoci nový koncept učebnic. Co se týká čtenářů v Pardubicích, zdá se, že v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou na četbu více zaměřeni. Mezi hlavní důvody patří dostatek programů, které podporují čtenářství, přítomnost veřejné knihovny přímo v centru města, popřípadě univerzitní knihovna. Ačkoliv z výzkumu vyplynulo, že do krajské knihovny chodí pouze každý třetí, neovlivnilo to čtenářství. Záleží na vzorku respondentů. Většina uváděla, že nenavštěvuje pardubickou knihovnu kvůli nedostatku času nebo že si obstarává knihy jinak, popřípadě navštěvují jinou knihovnu. Každopádně v Pardubicích přečte každý rok sedm a více knih více než polovina do tazovaných, což je nadprůměr.

42 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČUŘÍN, Michal - BUBENÍČKOVÁ, Petra. Čtenářství v souvislostech. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: OFTIS, s. ISBN CHALOUPKA, Otakar. Takoví jsme my - čeští čtenáři. Praha: Adonai, 2002, 154 s. ISBN TRÁVNÍČEK, Jiří. Čtenáři a internauti: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení (2010). Vyd. 1. Brno: Host ve spolupráci s Národní knihovnou České republiky, 2011, 191 s. ISBN ZACHOVÁ, Alena. Rozměry čtenářství. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. Recenzované monografie. ISBN Další prameny BUBENÍČKOVÁ, Petra. Kontexty čtenářství a čtenářské gramotnosti. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, s. ISBN TRÁVNÍČEK, Jiří. Čteme?: obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize: (2007). Vyd. 1. Brno: Host, 2008, 207 s. ISBN Historie knihovny. Krajská knihovna v Pardubicích [online]. [cit ]. Dostupné z: 37

43 PŘÍLOHY 38 Tabulka 1 - Důvody nečtení...19 Tabulka 2 - Vyhodnocení topologie návštěvníka...31 Graf 1 - Rozdělení respondentů...17 Graf 2 - Počet přečtených knih...20 Graf 3 - Vývoj čtenářství...21 Graf 4 - Způsob nabývání knih...23 Graf 5 - Způsob získávání knih...24 Graf 6 - Informace o knihách...25 Graf 7 - Způsob výběru knih...27 Graf 8 - Návštěvnost pardubické knihovny...29 Graf 9 - Využívané služby v knihovnách...32 Graf 10 - Spokojenost se službami knihoven...34 Graf 11 Důvod nenavštěvování knihovny...35

44 Dotazník počet přečtených knih za rok nejoblíbenější autor nejoblíbenější kniha pohlaví: muž žena věk vzdělání: bez maturty středoškolské vysokoškolské ekonomická aktivita: aktivní neaktivní příjem důvod nečtení: nemám čas nebaví mě to čtení je namáhavé nevycházejí zajímavé knihy informace sbírám z médií jiné navštěvujete pardubickou knihovnu? ano ne proč nenavštěvujete? nemám čas knihy si kupuji nebaví mě to knihy si půjčuji od přátel nemají, co potřebuji jiné pokud navštěvujete, jste spokojeni? spokojen spíše spokojen spíše nespokojen nespokojen nabývání knih: dárek domácí knihovna nákup veřejná knihovna jiné informace o knihách: od blízkých a známých na internetu v televizi v rozhlase v tisku z katalogů v knihovnách v knihkupectvích jinde knihy si vybírám dle: žánru autora doporučení přátel náhodně tématu kritiky a mediálního ohlasu jaké služby využíváte? půjčování knih půjčování časopisů půjčování CD a DVD kopírování získávání informací meziknihovní výpůjčky studovna a čítárna internet kulturní pořady vzdělávací akce rešerše jiné 39