POVOLEBNÍ PRŮZKUM Eurobarometr Evropského parlamentu (Standard EB 71.3) jaro 2009 Analytické shrnutí
|
|
- Kristýna Kovářová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany Brusel 24. července 2009 POVOLEBNÍ PRŮZKUM 2009 Eurobarometr Evropského parlamentu (Standard EB 71.3) jaro 2009 Analytické shrnutí Populace: EU 18+ (v Rakousku 16+) Rozsah: EU-27 ( evropských občanů) Doba práce v terénu: 12. června 6. července 2009 TNS Opinion Souvislosti Tento průzkum byl proveden jeden týden po evropských volbách konaných v červnu 2009, a jeho cílem bylo lépe pochopit důvody, na základě nichž se evropští voliči rozhodli těchto voleb zúčastnit či nezúčastnit. Jako ve všech průzkumech tohoto typu, je třeba mít i zde na paměti souvislosti, jež vytvářely mezinárodní události probíhající v době, kdy byl tento průzkum veden v terénu události v Íránu po tamních prezidentských volbách, zatčení Aun Schan Su Ťij a pokračující hospodářská a finanční krize. Interpretace tohoto shrnutí je založena zejména na sociodemografických faktorech. Tyto faktory totiž v největší míře přispívají k pochopení profilu voliče (pohlaví, socioprofesní status a věk patří mezi faktory ovlivňující volební chování). Pokud jde o rozdílnosti mezi jednotlivými státy, upozorňujeme čtenáře na poznámku o hrubých výsledcích. Vzorek byl zvolen tak, aby byla zajištěna jeho reprezentativnost jak na úrovni politické, tak i sociodemografické. Hlavní tendence Účast dosáhla 43 %. Tento průměr EU-27 je však nutno interpretovat podle výsledků v jednotlivých zemích. Byl zaznamenán výrazný nárůst volební účasti v osmi zemích, v dalších osmi takřka úplná stagnace a ve zbývajících jedenácti zemích výrazný propad.
2 Tento průzkum opět ukazuje na skutečné rozštěpení mezi jednotlivými typovými profily voličů: ženy se voleb účastní méně než muži, mladí méně než senioři, nezaměstnaní méně než vedoucí pracovníci, osoby s nižším vzděláním méně než ti, kteří studovali déle, obyvatelé velkých měst o něco málo méně než obyvatelé venkova. 67 % Evropanů si vzpomíná, že v médiích vidělo nebo četlo kampaň vybízející k účasti ve volbách. Není sice možné rozlišit míru oslovení jednotlivými evropskými či vnitrostátními občanskými kampaněmi, lze však konstatovat tuto skutečnost. Zároveň však třetina voličů, kteří prohlašují, že se účastní vnitrostátních voleb, uvádí, že při evropských volbách nevolí. Je třeba v této skutečnosti vidět signál, že jsou evropské volby stále považovány za volby druhořadé? Je zajímavé, že z těch, kdo se voleb nezúčastnili (57 %), se tak třetina rozhodla na poslední chvíli, tedy vobdobí několika týdnů či dnů před volbami, či dokonce přímo v den voleb. Tato část obyvatelstva je tedy nejméně stálá, a právě zde by se tedy mělo prioritně vynakládat úsilí o zvýšení volební účasti. Navzdory tomu, co by se mohlo předpokládat, tato analýza rovněž zjišťuje, že většina těch, kdo se voleb nezúčastnili, se tak rozhodla z důvodů, které jsou spojeny především s nedůvěrou v politiku obecně, a nikoli kvůli nedůvěře či neinformovanosti týkající se evropských orgánů. Každý druhý občan, který se nezúčastnil voleb, tak prohlašuje, že Evropu podporuje. Pokud jde o důvody, které vedou voliče k účasti ve volbách, jde především o pocit občanské povinnosti, a tento důvod má velký odstup od dalších motivů. V evropském rozměru se toto rozhodnutí objevuje na stupnici až na čtvrté pozici. Před něj se dostal motiv podpory strany, která je voliči blízká. I. VOLEBNÍ ÚČAST A. Vývoj volební účasti K urnám se nedostavil ani každý druhý Evropan Voleb v červnu 2009 se zúčastnilo 43 % Evropanů. 57 % Evropanů se voleb nezúčastnilo. Mimo tři země, kde je účast ve volbách povinná, dosáhla volební účast nejvyšších hodnot na Maltě (78,8 %), v Itálii (65 %) a v Dánsku (59,5 %). Nejvyšší míru volební neúčasti lze konstatovat na Slovensku (80,4 %), v Litva (79 %) a v Polsku (75,5 %). 2/13
3 B. Zpomalení poklesu volební účasti Volební účast v souhrnu celé Evropské unie poklesla o dva procentní body, avšak míra tohoto poklesu je nižší než při předcházejících volbách. Průměr pro celé Společenství je navíc nutno doplnit údaji za jednotlivé členské státy. Celková analýza: Volební účast 56,67 % 49,51 % 45,47 % 43 % Neúčast ve 43,33 % 50,49 % 54,53 % 57 % volbách Analýza podle států: Ve srovnání s rokem 2004 došlo k následujícímu vývoji: výrazný nárůst volební účasti v osmi členských státech (nárůst o více než 2,5 procentního bodu): Volební účast nejvíce vzrostla (sestupně podle počtu procentních bodů) v EE (+17, 07), LV (+12,36), DK (+11,65), BG (+9,77), SE (+7,68), PL (+3,66), AT (+3,54) a SK (+2,67). stagnace volební účasti vosmi členských státech (změna o méně než jeden procentní bod v kladném či záporném smyslu): - V kladném smyslu: FI (+0,87), DE (+0,30) a IE (+0,06). - V záporném smyslu: LU (-0,59), BE (-0,42), ES (-0,27), CZ (-0,10), SI (-0,02). pokles volební účasti v jedenácti zemích: V rámci této skupiny zemí je míra poklesu velmi rozdílná: - Ve čtyřech zemích došlo k poklesu v rozmezí od 27 do 6 bodů: LT (-27,40), CY (-13.10), EL (-10,61), IT (-6,67). - V sedmi zemích volební účast poklesla o méně než čtyři procentní body: UK (- 3,82), MT (-3,60), NL (-2,51), HU (-2,19), FR (-2,13), PT (-1,82), RO (-1,80). C. Volební účast ve vnitrostátních a evropských volbách Třetina voličů, kteří hlasují ve vnitrostátních volbách, se evropských voleb neúčastní. Ve srovnání s rokem 2004 lze konstatovat velmi podobný profil občanů, kteří se voleb účastní, a těch, kteří se jich neúčastní. 3/13
4 Na základě níže uvedené tabulky lze konstatovat, že více než třetina respondentů uvádí, že hlasují jak ve vnitrostátních, tak v evropských volbách, zatímco třetina uvádí, že svého volebního práva využívá ve vnitrostátních volbách, ale v evropských ne. EU-27 EU-15 ( staré členské státy) NČS-12 ( nové členské státy) Účastní se % % % vnitrostátních i evropských voleb % % % Účastní se vnitrostátních voleb, ale evropských ne % % % % % % Neúčastní se ani % % % vnitrostátních ani evropských voleb % % % Neúčastní se vnitrostátních voleb, ale evropských voleb ano % % % % % % Nenacházejí se občané, které by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách, především právě ve skupině Evropanů, kteří se účastní vnitrostátních voleb, ale evropských voleb ne? (vyznačeno šedě) Účastní se pouze vnitrostátních voleb Účastní se vnitrostátních i evropských voleb Účastní se pouze evropských voleb 33 % 39 % 3 % Lidé, kteří tvoří tuto skupinu, mají dosti podobný profil, ať už pocházejí ze starých, či z nových členských států. D. Profil voličů Profil voličů přesně determinují sociodemografické proměnné. Potvrzují tendence zjištěné již v předvolebních průzkumech a v průzkumech provedených při předchozích evropských volbách. Pohlaví: Voliči byli ze 44 % muži a ze 42 % ženy. Stejně jako v roce 2004 nebyly zaznamenány velké rozdíly v postojích k hlasování mezi muži a ženami. Věk: Rozdíly jsou markantnější při rozdělení podle věkových kategorií. Čím vyšší věk, tím vyšší volební účast. 4/13
5 - Ve věkové skupině let hlasovalo 29 % oprávněných voličů, což je o 14 procentních bodů méně než evropský průměr a o 4 procentní body méně než v roce Tuto skupinu (volební účast 29 %) dělí od volební účasti věkové skupiny ve věku 55 let a více, z níž se voleb zúčastnilo 50 % oprávněných voličů, 21 procentní bod. (V roce 2004 se z věkové skupiny let zúčastnilo voleb 33 % oprávněných voličů). Vzdělání: Čím vyšší je úroveň dosaženého vzdělání, tím je volební účast vyšší: - Nejvyšší volební účast byla mezi respondenty, kteří studovali i po dosažení věku dvaceti let (52 %). - Ti, kteří ještě studují, se voleb zúčastnili ze 34 %. Profesní činnost: Velmi výrazné rozdíly jsou mezi respondenty podle jejich profesní činnosti. Na základě kritéria profese lze respondenty rozdělit do několika kategorií: Kategorie s nejnižší volební účastí: - nezaměstnaní: 28 % - studenti: 33,9 % - dělníci: 35,9 % Kategorie s nejvyšší volební účastí: - manažeři a vedoucí pracovníci: 53,5 % - osoby samostatně výdělečně činné: 51 % - pokud jde o důchodce, dosáhla jejich volební účast 49 %, čímž se potvrdil jev pozorovaný v celém průzkumu, a sice, že se senioři účastní evropských voleb ve vyšší míře. Místo hlasování: Bydlí-li volič ve velkém městě, volební účast klesá: venkovská obec: 44,1 %; malé a střední město: 43 %; velké město: 41,4 %. Finanční situace: Nejvyšší podíl těch, kdo se voleb nezúčastnili, je mezi lidmi, kteří uvádějí, že mají většinou potíže s placením účtů (66,1 % neúčasti ve volbách). Připomeňme, že ve vlně EB 71, týkající se voleb, která proběhla v únoru 2009, byla nezaměstnanost zdaleka nejčastěji uváděným problémem, o němž si Evropané přáli, aby se stalo tématem volební kampaně. Tímto výsledkem se potvrzuje také výsledek průzkumu o hospodářské a finanční krizi (EB 71), který ukázal, že Evropané mají velké obavy ze současné i budoucí situace. Pocit sounáležitosti s Evropou: Nepotvrdily se utkvělé názory, že by se antievropané k volbám dostavili v masovém měřítku. - Z lidí, kteří nepodporují myšlenku Evropy (32 % z celkového počtu), totiž volila pouze třetina (33,5 %). Zbývajících 66,5 % se k urnám nedostavilo, 5/13
6 II. nevyužilo tak svého volebního práva a dalo přednost lhostejnosti před využitím svého volebního práva jako nástroje protestu. - Naproti tomu z množiny 64 % respondentů, kteří uvedli, že evropskou myšlenku podporují, se voleb zúčastnilo 49 %, zatímco 51 % se voleb nezúčastnilo. VZPOMÍNÁNÍ NA MEDIÁLNÍ KAMPAŇ Kampaně určené k povzbuzení volební účasti měly na mysl Evropanů významný dopad. Vzpomínají si Evropané, že sluchově či vizuálně zaznamenali kampaň, která je vybízela, aby se v červnu 2009 zúčastnili voleb? Z velké většiny ano: 67 % respondentů uvádí, že si na to vzpomíná, oproti 30 % respondentů, kteří uvádějí, že si na nic takového nevzpomínají. Sociodemografická analýza: Věková kategorie nemá v této otázce na výsledky vliv: ze skupiny let si na kampaň vzpomíná 66 % respondentů a ze skupiny osob ve věku 55 let a více 67 %. Vliv nemá ani typ média: na kampaň si vzpomíná 71 % každodenních uživatelů internetu, stejně jako 68 % těch, kteří jej nepoužívají nikdy. Z voličů, kteří se evropských voleb zúčastnili (43 %), si 73 % na kampaň vzpomíná, oproti 25 % těch, kteří uvádějí, že si nevzpomínají. Z voličů, kteří se evropských voleb nezúčastnili, si na kampaň vzpomíná 61 %, oproti 36 % těch, kteří si nevzpomínají. III. HLASUJÍCÍ A NEHLASUJÍCÍ PROFIL A CHOVÁNÍ Evropané byli dotázáni, ve kterém okamžiku se rozhodli, zda půjdou, nebo nepůjdou k volbám. A. Postoje hlasujících 70 % se již dlouho dopředu rozhodlo, koho budou volit (otázka byla položena těm, kteří šli volit, tedy 43 %). Každý druhý hlasující volič (50 %) totiž uvádí, že volí vždy tutéž politickou stranu či téhož kandidáta. Pětina hlasujících voličů (21 %) se rozhodla několik měsíců před volbami. Pouze menšina voličů se rozhoduje v řádu týdnů (13 %) či dnů (9 %), které předcházejí volbám, či dokonce v samotný den voleb (6 %). Lze odhadnout, že těchto 28 % voličů jsou ti, které pravděpodobně nejvíce ovlivnily volební kampaně, neboť mediální ruch se s blížícími se volbami stále zintenzivňuje. Sociodemografická analýza: 6/13
7 Faktorem, který se v odpovědích jeví jako nejvíce rozhodující, je věk. 59 % osob ve věku 55 let a více uvádí, že hlasují pokaždé stejně. Toto číslo se s věkem respondentů úměrně snižuje: ve věkové skupině let je hlasujících, kteří volí pokaždé stejnou stranu či kandidáta, pouze 30 %. Profesní činnost: Nejpočetnější kategorie, která se rozhodla jít k volbám v samotný den voleb, je kategorie nezaměstnaných (12 %); - několik dní (18 %) či několik týdnů (20 %) před volbami se rozhodli jít volit nejčastěji studenti; - ti, kteří uvádějí, že volí pokaždé stejně, jsou převážně z řad důchodců (60 %), žen v domácnosti (57 %) a osob samostatně výdělečně činných (52 %). B. Postoje nehlasujících Třetina těch, kdo se k volbám nedostavili (57 % všech voličů) se o tom, že nepůjdou volit, rozhodli na poslední chvíli. 32 % těch, kteří se voleb neúčastnili, totiž uvádí, že rozhodnutí nejít volit učinili buď několik dní před volbami (16 %), nebo přímo v den voleb (16 %). Dalo by se z toho vyvodit, že v jejich případě není v týdnu, který předchází volbám, nic rozhodnuto, což z nich činí skupinu, kterou by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách. Každý pátý respondent (22 %), který se voleb nezúčastnil, uvádí, že se neúčastní žádných voleb. Pocit sounáležitosti s Evropou či její absence u těch, kdo se voleb nezúčastnili, vyvolává otázku absence evropské diskuse. V rámci skupiny nehlasujících (57 %) 22 % uvádí, že se neúčastní žádných voleb. Tito lidé uvádějí: - z 27 %, že nepodporují evropskou myšlenku - z 18%, že evropskou myšlenku podporují. Každý druhý občan, který se nezúčastnil voleb, prohlašuje, že evropskou myšlenku podporuje. Z nich: - 18 % se k neúčasti rozhodli v den voleb - 18 % se k neúčasti rozhodli několik dní před volbami Můžeme si položit otázku, zda tito nehlasující, kteří uvádějí, že evropskou myšlenku podporují, nepředstavují také skupinu voličů, kterou by potenciálně bylo možné mobilizovat k účasti v evropských volbách. 7/13
8 III. ÚČAST A NEÚČAST VE VOLBÁCH DŮVODY A TÉMATA A. Důvody Neúčast ve volbách pramení převážně z nedůvěry v politiku obecně Hlavní důvody, které přiměly 57 % oprávněných voličů k neúčasti ve volbách, spočívají především v nedůvěře v politiku obecně, spíše než v nedůvěře k evropským orgánům či k jejich neznalosti a neznalosti Evropského parlamentu. Politické důvody v nejširším smyslu slova: - nedůvěra či nespokojenost s politikou obecně (28 %) - respondent se domnívá, že jeho hlas nic neovlivní (17 %) - nezájem o politiku (17 %) Důvody spojené s EU: - neinformovanost o EU, EP a o volbách (10 %) - nezájem o evropské záležitosti (9 %) - nespokojenost s EP jako s institucí (8 %) - a nedostatečná předvolební kampaň (6 %). Volební účast není motivována ani tak evropským rozměrem voleb, nýbrž především aspekty spojenými s občanskou povinností. Mezi důvody, které uvádí ti, kdo přišli k volbám (43 %), převažuje nad ostatními politickými důvody především občanská povinnost. Hlasování tedy není tolik vyjádřením protestu či podpory ve vztahu k evropské myšlence, ale převažuje aspekt občanství. Tzv. hlasování z nespokojenosti je velmi slabě zastoupeno. Občanská povinnost: - 47 % těch, kdo se voleb zúčastnili, uvádí, že tak učinili z občanské povinnosti - 40 % těch, kdo se voleb zúčastnili, uvádí, že tak učinili proto, že se voleb účastní systematicky Třebaže volební účast, jak bylo uvedeno výše, roste s věkem voliče, je třeba uvést, že v tomto bodě nemá na pocit, že je třeba splnit občanskou povinnost, věk ani socioprofesní status žádný vliv. Politická podpora: - 24 % hlasujících uvádí, že se voleb zúčastnili z důvodu podpory politické strany, která je jim blízká - 9 % hlasujících se zúčastnilo s cílem podpořit svou vládu. 8/13
9 Hlasování z nespokojenosti: - 11 % hlasujících uvádí, že se voleb zúčastnili, aby vyjádřili svůj nesouhlas, - 5 % hlasujících se zúčastnilo, aby potrestali svou vládu. Evropský rozměr hlasování: Evropský rozměr hlasování je v rozboru důvodů u těch, kdo se voleb zúčastnili, zastoupen méně % hlasujících se voleb zúčastnilo proto, že mají za to, že jejich hlas v evropských volbách může něco změnit, - 16 % hlasovalo proto, že jsou pro EU, - 13 % hlasovalo proto, že se cítí být Evropany, - 5 % uvádí, že hlasovalo proto, že je evropské záležitosti velmi zajímají, - a 5 % voličů k účasti ve volbách přiměly informace, které získali v průběhu předvolební kampaně. Pozn.: Jelikož mohli respondenti uvádět více možností, překračuje součet 100 %. B. Témata voleb Hlavní politická témata, která přiměla hlasující k vyjádření názoru prostřednictvím účasti ve volbách, jsou hospodářské povahy. Setkáváme se zde znovu s tématy, u nichž si Evropané v různých předvolebních průzkumech přáli, aby se stala tématy předvolební kampaně. Témata voleb Prioritní témata kampaně červenec 2009 březen % hospodářský růst 52 % hospodářský růst 37 % nezaměstnanost 57 % nezaměstnanost 22 % budoucnost důchodových systémů 32 % budoucnost důchodových systémů 22 % úloha EU na mezinárodní scéně 9/13
10 IV. NÁZORY A POSTOJE VZHLEDEM K EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉ UNII A. Vzhledem k EP: Většina respondentů považuje úroveň informovanosti k tomu, aby mohla volit, za dostačující. 53 % respondentů má za to, že měli k dispozici dostatek informací, aby si mohli ve volbách 2009 vybrat, koho volit; naproti tomu 42 % respondentů si to nemyslí. Sociodemografická analýza: Ženy uvádějí, že byly dostatečně informovány z 50 %, zatímco muži z 57 %. Věková skupina, která v největší míře uvedla, že neměla dostatek informací, jsou mladí (50 %). Respondenti, kteří uvádějí, že podporují evropskou myšlenku, byli dobře informováni ze 62 %, zatímco 35 % těchto respondentů se domnívá, že neměli k dispozici veškeré informace nezbytné pro volby. 69 % voličů, kteří se voleb zúčastnili, uvádí, že měli k dispozici veškeré informace nezbytné k tomu, aby se mohli rozhodnout. Pokud jde o ty, kteří se voleb nezúčastnili, z 56 % uvádějí, že neměli k dispozici veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohli volit. Zohledňuje Evropský parlament řádně problémy evropských občanů? Smíšené výsledky. Z celkového vzorku respondentů se 46 % domnívá, že EP jejich problémy zohledňuje dobře, 41 % si myslí opak a 13 % se nevyjádřilo. Sociodemografická analýza: Dopad na volební chování má věk při ukončení studia: 55 % osob, které studovaly i po dosažení věku 20 let, se domnívá, že EP zohledňuje problémy občanů; z osob, které ještě studují, si to myslí 60 %, a z těch, které ukončily vzdělávání před dosažením 15 let věku si to myslí 38 %. Z osob, které uvádějí, že podporují evropskou myšlenku, si 61 % myslí, že EP zohledňuje problémy občanů, a to oproti 28 % těch, kteří si myslí opak. Osoby, které uvádějí, že evropskou myšlenku nepodporují, se z 69 % domnívají, že EP problémy občanů nezohledňuje. Z těch, kteří se zúčastnili evropských voleb, se 56 % domnívá, že EP zohledňuje problémy občanů, a 34 % si myslí opak. 10/13
11 Z těch, kteří se evropských voleb nezúčastnili, se 48 % domnívá, že EP nezohledňuje problémy občanů, a 37 % si myslí opak. B. Vzhledem k EU obecně: Každý druhý Evropan důvěřuje evropským orgánům. 50 % respondentů uvádí, že důvěřují evropským orgánům, a 40 % uvádí, že jim nedůvěřují. Sociodemografická analýza: Ženy důvěřují evropským orgánům o něco méně než muži (48 % oproti 53 %). Věkovou skupinou, která v největší míře vyjadřuje důvěru k evropským orgánům, jsou mladí (54 %). Relevantní je věk při ukončení studia: čím delší jsou studia, tím vyšší je důvěra k evropským orgánům. 60 % osob, které studovaly i po dosažení věku 20 let, evropským orgánům důvěřuje; z osob, které ještě studují, jim důvěřuje 69 %. Naopak z osob, které ukončily vzdělávání před dosažením 15 let věku, důvěřuje evropským orgánům pouze 43 %. Analýza podle států: Evropany s nejvyšší důvěrou jsou Finové (67 %), následováni Belgičany, Estonci a Kypřany (všichni 66 %) a Malťany (65 %). Evropany s nejnižší důvěrou k evropským orgánům jsou Britové (60 %), následováni Lotyši (52 %) a Čechy (50 %). Více než šest z deseti Evropanů se cítí být Evropany. V rámci celého vzorku respondentů se 64 % cítí být občany EU, oproti 32 %, kteří tento pocit nemají. Sociodemografická analýza: Tento parametr je úměrný věku při ukončení studia: čím delší studia, tím silnější pocit evropského občanství: - ukončení studií před dosažením 15 let věku: občany EU se cítí 54 % - ukončení studií po dosažení 20 let věku: občany EU se cítí 75 % - ještě studující: občany EU se cítí 77 % 11/13
12 Rozbor názorů na členství v EU a na pocit sounáležitosti s Evropou 69 % Evropanů se domnívá, že členství jejich země v EU je správnou věcí. 22 % si myslí opak. Tato otázka byla položena všem respondentům. Analýza podle států: Názor, že jde o správnou věc, je nejrozšířenější mezi Lucemburčany (85 %), Nizozemci (84 %) a Belgičany (83 %). Názor, že členství země v EU není správnou věcí, je nejrozšířenější mezi Lotyši (49 %), Brity (45 %) a Maďary (36 %). Sounáležitost s vlastní zemí převažuje nad sounáležitostí s Evropou. Sounáležitost s vlastní zemí: 91 % Evropanů pociťuje sounáležitost s vlastní zemí, zatímco 7 % uvádí opak. V rámci těchto 91 % uvádí 96 % respondentů, že pociťují sounáležitost s Evropou. Pocit sounáležitosti s Evropou: 64 % Evropanů pociťuje sounáležitost s Evropou, zatímco 32 % uvádí opak. V rámci těchto 64 % uvádí 67 % respondentů, že pociťují sounáležitost se svou zemí. 12/13
13 V. VÝZNAM PŘISUZOVANÝ ZNALOSTI VÝSLEDKŮ VOLEB Výsledky průzkumu ukazují, že dotázaní občané přisuzují určitý význam tomu, aby se dozvěděli, kteří kandidáti byli zvoleni a které strany zvítězily. Zvolení kandidáti: V rámci celého vzorku respondentů má 49 % za to, že je velmi důležité vědět, kteří kandidáti byli za jejich zemi zvoleni evropskými poslanci. 44 % si nemyslí, že by to bylo důležité. Z těch, kdo se evropských voleb zúčastnili (43 % oprávněných voličů), se 68 % domnívá, že je důležité vědět, kdo byl zvolen, zatímco 28 % hlasujících se nedomnívá, že je důležité vědět, kdo byl zvolen. Vítězné strany: V rámci celého vzorku respondentů má 50 % za to, že je velmi důležité vědět, která politická strana získala v jejich zemi největší počet evropských poslanců. 43 % si nemyslí, že by to bylo důležité. Z těch, kdo se evropských voleb zúčastnili (43 % oprávněných voličů), se 71 % domnívá, že je důležité vědět, která strana získala nejvíce evropských poslanců, zatímco 25 % voličů se nedomnívá, že je důležité vědět, která strana získala nejvíce evropských poslanců. Oddělení sledování veřejného mínění Pro více informací kontaktujte tyto pracovníky: Jacques Nancy ( ) Nives Zun Elise Defourny Jonas Trifot ( ) 13/13
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 13. listopadu 2012 SEKUNDÁRNÍ VÝZKUM ZAMĚŘENÝ NA VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ROCE 2009 Neúčast ve volbách
VícePRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce Povolební průzkum Předběžné výsledky: zaměření na rozdělení muži / ženy
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 27. října 2009 PRŮZKUM EUROBAROMETRU 71.3 Volby do Evropského parlamentu v roce
VíceEVROPSKÉ VOLBY V ROCE Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné tendence států
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 15/09/2008 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2009 Standard Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský průměr a významné
VícePovolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014
Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie 2014 VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 ANALYTICKÁ SYNTÉZA Rozsah: EU-28 Respondenti: 27 331
VíceStandardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU
Evropská komise - Tisková zpráva Standardní průzkum Eurobarometr podzim 2018: Před volbami do Evropského parlamentu převládá pozitivní vnímání EU Brusel 21. prosince 2018 Podle nového průzkumu Eurobarometr,
VíceEVROPSKÉ VOLBY Výsledky tohoto průzkumu o volbách musí být posuzovány v souvislosti s aktuálním mezinárodním děním.
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Ředitelství pro vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel 27. března 2009 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Eurobarometr Evropský parlament (EB
VíceZMĚNA KLIMATU. Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické shrnutí
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNA KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr (EB 69) jaro 2008 průzkum EP/EK Analytické
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Brusel, srpen 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) SOCIO-DEMOGRAFICKÝ VÝZKUM Hospodářská a sociální část Rozsah:
VíceEUROBAROMETR PARLEMETER: REGIONÁLNÍ ANALÝZA 2015 VNÍMÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU V ČESKÉ REPUBLICE EU28 NÁRODNÍ REGIONY
PARLEMETER: 2015 NÁRODNÍ REGIONY 1 PARLEMETER: 2015 METODICKÁ PŘÍLOHA: VÝSLEDKŮ EUROBAROMETRU Následující regionální analýza je založena na průzkumech provedených Evropským parlamentem pomocí Eurobarometru.
VíceCeloevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 27 členských států Evropské unie
Celoevropský průzkum veřejného mínění na téma bezpečnosti práce a zdraví Reprezentativní výsledky z 2 členských států Evropské unie Souhrn obsahuje výsledky z EU2 a pro Českou republiku Plán průzkumu veřejného
VíceGenerální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 24. března 2009 EVROPANÉ A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Standardní Eurobarometr (EB 71) Populace: EU 15+
VíceEB71.3 EVROPSKÉ VOLBY Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle věkových skupin
Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 16. prosince 2009 EB71.3 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle
Víceeuropéennes 2009 : qu attendent les électeurs?
En partenariat avec européennes 2009 : qu attendent les électeurs? Une enquête inédite réalisée par TNS Opinion pour la Fondation pour l innovation politique auprès de 15 130 Européens âgés de 18 ans et
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální část SOCIO-DEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) V Bruselu dne 21. srpna 2013 «ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014» Institucionální
VíceZvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky
Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a
VíceFungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015
pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci
VíceObčané o volbách do Evropského parlamentu březen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu
VíceHodnocení stavu životního prostředí - květen 2016
oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská a sociální část ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění V Bruselu dne 15. září 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Hospodářská
VícePovolební průzkum 2009
Zvláštní Eurobarometr Evropská EVROPSKÝ PARLAMENT Komise 2009 Zpráva Šetření v terénu: červen-červenec 2009 Zveřejnění: listopad 2009 Special Eurobarometer 320/ Wave 71.3 TNS opinion & social Tento průzkum
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav
pv9 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29, 3 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu květen 4
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 86 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o volbách do Evropského parlamentu
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceČlenství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceVývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha
Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha Seznam zemí, zkratky a barvy použité v grafech Dánsko-DK,
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Evropské unii v současné době důvěřuje více než polovina (52 %) českých občanů a % jí nedůvěřuje. Více než třetina oslovených důvěřuje
VíceZMĚNY KLIMATU. 1. Vnímání změny klimatu jako závažného problému
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne 15/10/2008 ZMĚNY KLIMATU Zvláštní průzkum veřejného mínění Eurobarometr 300 jaro 2008 První přibližné výsledky: Evropský
VíceObčané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009
eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2014
oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
VícePostoje občanů k prezidentskému úřadu - březen 2013
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Postoje občanů k prezidentskému úřadu - Technické
VícePrůzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2)
Generální ředitelství pro komunikaci ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ V Bruselu dne14. února 2013 Průzkum Eurobarometru pro Evropský parlament Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 78.2) ZAMĚŘENO
VíceAngažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 29 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 206 Technické
VíceVztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2012
oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí
VícePostoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje občanů k fungování demokracie v ČR
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající se orgánů a institucí
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění V Bruselu dne 21. srpna 2013 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 část týkající
VíceNázory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016
pm1002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství České republiky
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické
VíceŠirokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje
IP/08/1831 Brusel, dne 28. listopadu 2008 Širokopásmové připojení: Rozdíl mezi nejvíce a nejméně výkonnými evropskými zeměmi se zmenšuje Míra rozšíření širokopásmového připojení se v Evropě dále zlepšila.
Víceps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura
ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:
VíceNÁRODNÍ ZPRÁVA ČESKÁ REPUBLIKA. Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013
NÁRODNÍ ZPRÁVA Standardní Eurobarometr 80 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE PODZIM 2013 ČESKÁ REPUBLIKA Zastoupení Evropské komise v České republice Standardní Eurobarometr 80 / Podzim 2013 TNS Opinion
VíceSociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla
MEMO/08/XXX V Bruselu dne 16. října 2008 Sociální ochrana a sociální začlenění v Evropě hlavní fakta a čísla Evropská komise dnes zveřejnila svůj každoroční přehled sociálních trendů v členských státech
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském parlamentu ANALYTICKÁ SYNTÉZA
Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení sledování veřejného mínění Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5) Brusel, prosinec 2013 ROK PŘED VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014 Část o Evropském
VíceEurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED
VícePrezidentský panel Odhad účasti a podpory kandidátů ve skupinách voličů
Prezidentský panel 18 Odhad účasti a podpory kandidátů ve skupinách voličů 28. 1. 18 Shrnutí zjištění O projektu: V závěrečném týdnu před 2. kolem prezidentské volby Median realizoval výzkum Prezidentský
VíceZdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?
MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii
Víceer150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceObčané o daních červen 2011
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o daních červen 2011 Technické parametry
VíceTisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6
Tisková zpráva Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen 2018 49 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 15 % ji vnímá jako špatnou a 34 % ji pokládá
VíceSTUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci
Eurobarometr Evropského parlamentu 2016 Analytická syntéza Zvláštní průzkum Eurobarometr Evropského parlamentu STUDIE Sledování veřejného mínění Generální ředitelství pro komunikaci Autor: Jacques Nancy,
VícePovolební studie k evropským volbám v roce 2014 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2014 SOCIODEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA
Directorate-General for Communication PUBLIC OPINION MONITORING UNIT Brussels, October 2014 Povolební studie k evropským volbám v roce 2014 EVROPSKÉ VOLBY V ROCE 2014 SOCIODEMOGRAFICKÁ PŘÍLOHA Rozsah:
VíceObčané o ekonomické situaci svých domácností
eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické
VíceII.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceDemokracie, lidská práva a korupce mezi politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi
VíceTisková zpráva. Veřejnost o jaderné energetice květen /5
Tisková zpráva Veřejnost o jaderné energetice květen Asi třetina občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, téměř dvě pětiny se domnívají, že by podíl jádra měl
VíceOsm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací
IP/08/0 V Bruselu dne 19. března 08 Osm členských států EU má náskok před USA v zavádění širokopásmového připojení, uvádí zpráva Komise z oblasti telekomunikací Podle dnes zveřejněné 1. zprávy Evropské
VíceHodnocení kvality vzdělávání září 2018
Tisková zpráva Hodnocení kvality vzdělávání září 01 Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje
VíceObčané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben
VíceV/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: + 286 80 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje veřejnosti k cizincům a k důvodům jejich přijímání
VíceZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU
Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která
Vícerok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR
Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních
VíceProměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita
Proměna participace v rodině v souvislosti s odchodem do důchodu Marcela Petrová Kafková Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita kfkv@seznam.cz Stárnutí a rodina Participace v rodině jako důležitá
VíceHodnocení stavu životního prostředí květen 2019
Tisková zpráva Hodnocení stavu životního prostředí 20 O informace týkající se životního prostředí v ČR se zajímají více než tři pětiny ( %) české veřejnosti, oproti tomu % dotázaných se o tyto informace
VíceAbsolutní rozdíl mezi ženami a muži v mírách zaměstnanosti (ženy a muži ve věku
Absolutní rozdíl mezi ženami a v mírách zaměstnanosti ( a ve věku 15 64 let) v členských státech EU a přistupujících zemích 1998 a 2002 (Rozdíl mezi mírami zaměstnanosti žen a mužů) levý sloupec: 1998
VíceZpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Občané o přijetí eura a dopadech členství ČR v EU Zavedení eura jako platidla v ČR namísto koruny podporuje jen pětina českých občanů, proti jsou tři čtvrtiny Čechů, přičemž polovina se
VíceS jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
VícePŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. o evropské občanské iniciativě. {SWD(2017) 294 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.9.2017 COM(2017) 482 final ANNEXES 1 to 7 PŘÍLOHY návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropské občanské iniciativě {SWD(2017) 294 final} CS CS PŘÍLOHY PŘÍLOHA
VíceJaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala
Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
Eu615 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách
VíceEvropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny
Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny Doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. tomas.lebeda@email.cz Katedra politologie a evropských studií, Filozofická fakulta
VíceZahraniční obchod v roce 2008
3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat
VíceNázory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014
pm0a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +20 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben
VíceKvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Kvalifikovaní
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,
VícePAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ
PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické
VícePostoje české veřejnosti k cizincům
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům Technické
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2010
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceObčané o americké radarové základně v ČR
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické
VíceZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2012 COM(2012) 549 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ PÁTÁ FINANČNÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O EVROPSKÉM ZEMĚDĚLSKÉM FONDU PRO ROZVOJ
VíceNázor na devizové intervence České národní banky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní
Vícepo /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství
Víceps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných
VícePostoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015
pm0b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 80 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 0 Technické
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceObčané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni
Více0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti k odchodu Velké Británie z Evropské unie - únor 2019 Česká veřejnost se nejčastěji domnívá, že dopady odchodu Velké Británie z Evropské unie na samotnou Velkou Británii
VíceTisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /8
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 01 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřují necelé dvě pětiny českých občanů ( %) a více než čtvrtina ( %)
VícePracovníci informačních služeb, na přepážkách apod.
Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí P R O F I L S K U P I N Y P O V O L Á N Í Pracovníci
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceNázor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a její financování
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceObčané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018
Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,
VíceOčekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování
Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef
Více