EB71.3 EVROPSKÉ VOLBY Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle věkových skupin

Transkript

1 Generální ředitelství pro komunikaci Ředitelství C Vztahy s občany ODDĚLENÍ PRO SLEDOVÁNÍ VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ 16. prosince 2009 EB71.3 EVROPSKÉ VOLBY 2009 Povolební průzkum První výsledky: Hlasování podle věkových skupin Populace: EU 18+ (Rakousko 16+) Rozsah: EU 27 ( evropských občanů) 1 Respondenti s hlasovacím právem: Doba práce v terénu: 12. června 6. července 2009 Na webových stránkách Evropského parlamentu jsou k dispozici čtyři související zprávy z povolebního průzkumu, které zpracoval EP 2. Tato pátá analýza je zaměřena na hlasování podle věkových skupin, zejména na hlasování občanů ve věku let (v Rakousku let) v porovnání s průměrem EU 27 a národním průměrem. Tato analýza byla zpracována na základě socio-demografických údajů, které po volbách poskytl Eurobarometr / Evropský parlament. Předchozí průzkum hlasování podle pohlaví 3 ukázal, že mezi hlasováním mužů a žen nejsou velké rozdíly: v průměru hlasovaly ženy o něco méně než muži (42 % oproti 44 %), nicméně ženy hlasovaly častěji než muži v 8 členských státech. Na druhé straně ženy necítí sounáležitost s EU tolik jako muži: ženy vnímají EU jako subjekt, který je pro jejich každodenní život příliš abstraktní. Pociťují výrazný dopad finanční, hospodářské a sociální krize. O politiku se zajímají obecně méně než muži. Případný zájem žen o politiku se netýká vnitrostátní politiky, ale spíše záležitostí místní a regionální úrovně. 1 Aby měly výsledky tohoto povolebního průzkumu vypovídací schopnost, byly údaje váženy sociodemograficky pro každý členský stát a pak mezinárodně na úrovni EU

2 Jak hlasovali mladí lidé (ženy a muži) ve věku let? Průměrná volební účast na úrovni EU je 43 %, ale u věkové skupiny let je to pouze 29 % (-14 procentních bodů), zatímco u věkové skupiny nad 55 let dosáhla 50 %. V roce 2004 byla volební účast těchto dvou věkových skupin 33 %, resp. 59 %. Tento evropský průměr nejmladší věkové skupiny ve výši 29 % skrývá významné rozdíly mezi jednotlivými státy v porovnání s jejich národním průměrem, a to od +2 do -28 bodů. Totéž platí i pro volební účast věkové skupiny let. Kromě Belgie a Lucemburska, jejichž občané mají povinnost volit, dosahuje volební účast této věkové skupiny v jednotlivých státech od 77 % do 12 %. Není překvapením, že volební účast mladých lidí, kteří volili teprve poprvé nebo podruhé, byla mnohem menší než u vyšších věkových skupin. Tento trend je výraznější u vnitrostátních voleb, kde je průměrná účast v rámci EU 72 %, zatímco u věkové skupiny let pouze 38 % (-34 procentních bodů). Jaký je stupeň politické orientace? Jak se dalo čekat, voličům ve věku let není příliš blízká žádná z politických stran. Zatímco celkem 43 % Evropanů uvádí, že je jim některá z politických stran blízká, ve věkové skupině let toto tvrzení uvedlo pouze 30 % lidí (-13). Větší politickou identitu mají vytvořenou lidé nad 55 let (52 %). V této oblasti jsou opět velké mezigenerační rozdíly, zejména v rámci jednotlivých členských států: v porovnání s vnitrostátním průměrem činí rozdíly v pocitu blízkosti mladých lidí k některé politické straně -1 až -31 procentních bodů. Kdy / v jakém okamžiku se mladí lidé rozhodli jít k volbám? Jak je uvedeno výše, mladí lidé vykazují slabší pocit politické blízkosti k nějaké straně než starší voliči. Můžeme si klást otázku, zda to také společně s dalšími důvody nemá dopad na jejich chuť jít volit a na okamžik, kdy se rozhodnou, že se voleb zúčastní. Ve srovnání s průměrem ve výši 50 % pouhých 30 % (-20) lidí ve věku let uvádí, že vždy volí stejně. Na druhé straně se mnohem častěji rozhodují až později během kampaně, že půjdou volit: toto rozhodnutí učiní několik týdnů před volbami 17 % mladých lidí (+4) v porovnání s 13 %, což je průměr EU 27, a několik dnů před volbami rovněž 17 % mladých lidí (+8) oproti 9% průměru EU 27. Lidé této věkové skupiny jsou tedy evidentně volební populací, která citlivěji vnímá argumenty prezentované kandidáty během volební kampaně. Jako důvod 2/42

3 své volební účasti uvedlo 7 % z nich (oproti průměru EU 5 %), že je přesvědčily informace získané během volební kampaně. Můžeme si navíc položit otázku, zda malá účast lidí věkové skupiny let ve volbách do EP a jejich nejistota ohledně výběru kandidáta nesouvisí s tím, že mladí lidé mají v porovnání se staršími lidmi nedostatečné znalosti o Evropské unii. Nad tím je zřejmě potřeba se zamyslet a zvážit zejména otázku, jaké místo by měla mít Evropská unie v osnovách středních škol ve všech 27 členských státech. Mohli bychom se celkem vzato domnívat, že čím více toho budou mladí středoškoláci o Evropské unii vědět, tím lépe budou EU rozumět, a budou tak mít potřebné znalosti k tomu, aby si vytvořili politickou identitu a dokázali si ve volbách vybrat svého kandidáta nebo stranu. Jaké jsou důvody účasti ve volbách? Mladí lidé ve věku let stejně jako starší věkové skupiny nejčastěji uvedli jako důvod, proč se dostavili k volebním schránkám, plnění občanské povinnosti: 46 % (-1) oproti 47 % průměru EU 4. Některé důvody volební účasti související s EU se však u jednotlivých generací liší. Proto se 22 % (+3) mladých lidí domnívá, že hlasováním mohou dosáhnout změn v Evropě, 18 % (+5) hlasovalo, protože se cítí být evropskými občany, a 8 % mladých lidí (+2) má za to, že EU hraje v jejich každodenním životě důležitou roli. Celkem 16 % (=) lidí ve věku let hlasovalo proto, že podporují Evropu, a 3 % (+2) lidí této věkové skupiny hlasovaly proto, že se zajímají o evropské záležitosti. Které záležitosti jsou motivací k účasti ve volbách? Z 15 záležitostí, jež s největší pravděpodobností voliče motivují a které byly předloženy respondentům v průzkumu, uvedlo 29 % mladých lidí ve věku let, kteří se voleb zúčastnili, stejné důvody jako voliči starších věkových skupin. Ze dvou nejdůležitějších záležitostí je zřejmé, že lidé ve zmíněné věkové skupině se více zabývají finanční, hospodářskou a sociální krizí než voliči ostatních věkových skupin. a) Největší motivací k volební účasti mladých lidí je hospodářský růst, který uvedlo 46 % (+5) z nich, přičemž průměr EU 27 je 41 %. Podobně jako u ostatních témat jsou i zde relativně významné rozdíly mezi jednotlivými státy. Podíváme-li se na statistiky vývoje HDP, neměli bychom být různorodostí odpovědí překvapeni. Podle Eurostatu byla hodnota HDP na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS) v roce 2008 v členských státech různá, a to od 41 % po 276 % průměru EU Respondenti mohli vybrat nejvýše 3 odpovědi. Uvedená hodnota je součtem všech odpovědí. 3/42

4 b) U lidí ve věkové skupině let stojí na druhém místě záležitostí motivujících k účasti ve volbách strach z nezaměstnanosti, a to se 41 % (+4) oproti 37 %. Opět na tom není nic překvapivého, protože podle Eurostatu dosáhla v říjnu 2009 nezaměstnanost 9,3 % aktivních obyvatel, zatímco ve věkové skupině do 25 let činila 20,7 %. c) Tato věková skupina je oproti ostatním méně znepokojena budoucností důchodů, kterou v porovnání s průměrem EU ve výši 22 % uvedlo pouze 11 % mladých lidí (-11). Jaké jsou důvody neúčasti ve volbách? Mladí lidé ve věku let, kteří se voleb nezúčastnili (71 %), odůvodňovali tuto skutečnost v porovnání s průměrnou úrovní EU 27 častěji svým nezájmem o politiku: 20 % (+3) oproti 17 %. Obecně jsou však s politikou nespokojeni méně, než je průměr EU: 19 % (-9) oproti 28 %. Třetím nejčastěji zmiňovaným důvodem neúčasti mladých lidí ve volbách byla zaneprázdněnost, nedostatek času nebo pracovní povinnosti. Tento důvod uvedlo 16 % (+6) lidí ve věku let, což je více než průměr EU (10 %). Mladí lidé také poměrně častěji uváděli, že se nedostavili k volebním schránkám kvůli problémům s voličským průkazem nebo s registrací u voleb: 5 % (+2) oproti 3 %. Vzhledem k těmto dvěma důvodům neúčasti ve volbách si můžeme položit otázku, zda by větší účasti lidí ve věku let v budoucích evropských volbách nepomohla nějaká opatření usnadňující hlasování. Relativně méně mladých lidí ve věku let zároveň uvedlo, že nejsou tak docela spokojeni s Evropským parlamentem jako institucí: 5 % (-3) oproti průměru EU ve výši 8 %. Mají mladí lidé větší důvěru v EU? Budeme-li vzorek považovat za celek, zjistíme z odpovědí, že mladí lidé mají obecně větší důvěru v EU než ostatní věkové skupiny. Institucím EU důvěřuje 54 % mladých lidí ve věku let, oproti 50 % průměru EU (+4), přičemž 74 % lidí v této věkové skupině se domnívá, že je dobře, že je jejich země členem EU (+5), a 68 % se cítí být občany Evropské unie (+4). Co se týče pocitu sounáležitosti mladých lidí se svou zemí a s Evropou, 85 % (- 5) se cítí být součástí své země a 66 % (+2) se cítí být součástí Evropy. Mladí lidé ve věku let mají o politiku obecně menší zájem (30 %) (-9) než starší věkové skupiny. 4/42

5 Pozn.: Upozorňujeme čtenáře, že výsledky průzkumu jsou odhady, jejichž přesnost závisí stejnou měrou na velikosti vzorku a zjištěných procentních hodnotách. V případě vzorku přibližně respondentů se skutečné procento (tzn. výsledek dosažený v případě, že by se průzkumu zúčastnili všichni občané) pohybuje v rozsahu následujících mezí spolehlivosti: Zjištěné hodnoty 10 % nebo 20 % nebo 30 % nebo 40 % nebo 50 % 90% 80 % 70 % 60 % Meze spolehlivosti +/- 1,9 bodů +/- 2,5 bodů +/- 2,7 bodů +/- 3,0 bodů +/- 3,1 bodů EUROSTAT Počet obyvatel členských států podle věkových skupin k 1. lednu 2008 EU 27 % CELKEM % ,90 % ,36 % ,66 % ,94 % Pozn.: Tyto údaje odpovídají počtu obyvatel, kteří dosáhli věku umožňujícího volit, a nikoli počtu potenciálních voličů. Počty voličů ve skutečnosti závisí na vnitrostátních volebních postupech, které jsou v jednotlivých zemích různé. 5/42

6 OBSAH I. ÚČAST A POLITICKÁ ORIENTACE... 7 A. Účast v evropských volbách v roce B. Účast ve vnitrostátních volbách...9 C. Porovnání účasti v evropských volbách v roce 2009 a v posledních vnitrostátních volbách: nejmladší věková skupina...11 D. Politická náklonnost...12 II. VYSTAVENÍ PŘEDVOLEBNÍ KAMPANI III. VOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY A. Kdy se voliči rozhodli, komu dají hlas...16 B. Důvody k účasti ve volbách...17 C. Záležitosti, jež byly motivací k účasti ve volbách...21 IV. NEVOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY A. Kdy se dotázaní rozhodli, že se voleb nezúčastní...25 B. Důvody neúčasti ve volbách...26 V. NÁZOR NA EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKOU UNII A POSTOJ K NIM32 A. Evropský parlament...32 B. Evropská unie...34 a. Zájem o politiku...35 b. Sounáležitost s Evropou nebo vlastní zemí, vnímání role občana EU...36 c. Vnímání Evropského parlamentu jako instituce, která bere ohled na zájmy evropských občanů...41 VI. DŮLEŽITOST INFORMOVANOSTI O VÝSLEDKU VOLEB /42

7 I. ÚČAST A POLITICKÁ ORIENTACE A. Účast v evropských volbách v roce 2009 O1. Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl ÚČAST 43 % 29 % % 44 % 50 % NEÚČAST 57 % 71 % % 56 % 50 % Diagram 1: Účast ve volbách do EP v roce Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. 100% 90% 92% 88% 80% 77% 70% 60% 59% 53% 50% 40% 41% 39% 39% 39% 36% 30% 20% 31% 31% 29% 28% 27% 27% 27% 25% 25% 23% 21% 21% 20% 15% 14% 13% 12% 12% 10% 0% LU* BE* MT IT CY EL PT LV DK AT SE IE EU27 HU DE EE ES BG FR CZ RO FI UK SI NL SK LT PL Účast v evropských volbách v roce 2009 se s věkem zvyšovala, a to od 29 % u věkové skupiny let až po 50 % u skupiny respondentů ve věku 55 let a starších. Rozdíl mezi celkovou účastí a účastí mladých lidí v EU jako celku je -14 procentních bodů. 7/42

8 O1. Účast ve volbách do Evropského parlamentu v roce Výsledky podle členských států a věku. CELKEM Rozdíl PT 37 % 39 % % 35 % 39 % LU# 91 % 92 % % 92 % 90 % MT 79 % 77 % % 75 % 80 % BE# 90 % 88 % % 92 % 90 % CZ 28 % 23 % % 28 % 29 % IT 65 % 59 % % 65 % 66 % CY 59 % 53 % % 60 % 71 % SK 20 % 13 % % 20 % 23 % RO 28 % 21 % % 28 % 35 % HU 36 % 28 % % 37 % 38 % LT 21 % 12 % % 19 % 29 % AT 46 % 36 % % 47 % 51 % EL 53 % 41 % % 51 % 62 % PL 25 % 12 % % 26 % 30 % SI 28 % 15 % % 22 % 41 % EU % 29 % % 44 % 50 % BG 39 % 25 % % 39 % 46 % SE 46 % 31 % % 40 % 53 % LV 54 % 39 % % 54 % 62 % UK 35 % 20 % % 38 % 52 % FR 41 % 25 % % 40 % 49 % DE 43 % 27 % % 40 % 49 % EE 44 % 27 % % 44 % 51 % ES 45 % 27 % % 52 % 49 % FI 40 % 21 % % 36 % 50 % DK 60 % 39 % % 62 % 66 % NL 37 % 14 % % 40 % 46 % IE 59 % 31 % % 63 % 68 % # Členský stát, v němž je volební účast povinná. Při pohledu na nejmladší věkovou skupinu v jednotlivých členských státech zjistíme, že jsou zde výrazné rozdíly. V Portugalsku a Lucembursku byl podíl nejmladších účastníků ve volbách nad celkovou průměrnou účastí v těchto zemích (+2 body v Portugalsku a +1 bod v Lucembursku). Ve většině států je účast nejmladších respondentů ve volbách nižší než průměrná účast. Největší rozdíly byly zjištěny v Irsku (-28 procentních bodů), Nizozemí (-23) a Dánsku (kde byla volební účast nejmladší věkové skupiny voličů o 21 bodů nižší než celková průměrná účast v zemi). 8/42

9 B. Účast ve vnitrostátních volbách O9. Účast v posledních vnitrostátních volbách. Výsledky podle členských států a věku. EU Rozdíl ÚČAST 72 % 38 % % 77 % 82 % NEÚČAST* 28 % 62 % % 23 % 18 % Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným. * Včetně respondentů, kteří odpověděli nevím : 2,8 % v EU (18 24 let: 2,8 %, let: 3,6 %, let: 3 %, 55+let: 2,4 %). S věkem rostla také účast v posledních vnitrostátních volbách, která byla vyšší než účast v evropských volbách v roce 2009 ve všech zkoumaných věkových skupinách. Rozdíl mezi účastí nejmladší věkové skupiny a celkovou průměrnou účastí, který činí 34 procentních bodů, je větší než rozdíl v případě účasti v evropských volbách v roce 2009 (avšak účast těchto respondentů ve vnitrostátních volbách byla větší než v evropských volbách). Diagram 2: Účast v posledních vnitrostátních volbách. Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. 80% 70% 73% 69% 67% 65% 64% 60% 50% 40% 30% 56% 56% 53% 53% 51% 51% 47% 47% 43% 42% 39% 39% 38% 37% 35% 33% 31% 29% 28% 27% 26% 26% 23% 20% 10% 0% BE LU CY DK EL LT MT RO AT SK IT ES PT NL FI FR SI EU27 CZ LV IE HU BG EE PL SE UK DE 9/42

10 O9. Účast v posledních vnitrostátních volbách. Výsledky podle členských států a věku. CELKE M Rozdíl RO 63 % 53 % % 61 % 69 % LU# 81 % 69 % % 79 % 87 % LT 68 % 56 % % 66 % 76 % SK 68 % 51 % % 68 % 74 % BE# 91 % 73 % % 94 % 94 % AT 72 % 53 % % 72 % 84 % CZ 56 % 37 % % 56 % 65 % CY 89 % 67 % % 91 % 96 % EL 87 % 64 % % 93 % 90 % DK 89 % 65 % % 91 % 94 % PT 71 % 47 % % 73 % 80 % PL 55 % 27 % % 59 % 64 % IT 81 % 51 % % 88 % 83 % ES 78 % 47 % % 82 % 88 % SI 70 % 39 % % 66 % 84 % EU % 38 % % 77 % 82 % MT 91 % 56 % % 95 % 97 % EE 63 % 28 % % 68 % 72 % UK 61 % 26 % % 69 % 81 % LV 72 % 35 % % 73 % 86 % NL 80 % 43 % % 87 % 83 % FR 76 % 39 % % 80 % 87 % FI 80 % 42 % % 80 % 90 % HU 70 % 31 % % 74 % 80 % BG 70 % 29 % % 75 % 81 % IE 76 % 33 % % 82 % 93 % DE 72 % 23 % % 77 % 84 % SE 84 % 26 % % 91 % 93 % # Členský stát, v němž je volební účast povinná. Údaje v procentech jsou zaokrouhleny na nejbližší celé číslo, což může způsobit rozdíl +/-1 procentní bod. Z analýzy nejmladších skupin respondentů ve všech členských státech vyplývají obrovské rozdíly, nicméně v žádné zemi nebyl podíl nejmladších respondentů na celkovém počtu voličů větší než podíl ostatních věkových skupin. Účast nejmladší skupiny voličů ve Švédsku byla o 58 procentních bodů nižší než celková účast v posledních tamních vnitrostátních volbách, zatímco v Rumunsku činil tento rozdíl pouze 10 bodů. 10/42

11 C. Porovnání účasti v evropských volbách v roce 2009 a v posledních vnitrostátních volbách: nejmladší věková skupina O1 a O9. Porovnání volební účasti v evropských volbách v roce 2009 a v posledních vnitrostátních volbách. Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. EP 2009 Vnitrost átní Rozdíl volby LU# 92 % 69 % +23 MT 77 % 56 % +21 BE# 88 % 73 % +15 IT 59 % 51 % +8 SE 31 % 26 % +5 LV 39 % 35 % +4 DE 27 % 23 % +4 EE 27 % 28 % -1 IE 31 % 33 % -2 HU 28 % 31 % -3 BG 25 % 29 % -4 UK 20 % 26 % -6 PT 39 % 47 % -8 EU % 38 % -9 CY 53 % 67 % -14 FR 25 % 39 % -14 CZ 23 % 37 % -14 PL 12 % 27 % -15 AT 36 % 53 % -17 ES 27 % 47 % -20 FI 21 % 42 % -21 EL 41 % 64 % -23 SI 15 % 39 % -24 DK 39 % 65 % -26 NL 14 % 43 % -29 RO 21 % 53 % -32 SK 13 % 51 % -38 LT 12 % 56 % -44 # Členský stát, v němž je volební účast povinná. Jak jsme již uvedli, účast nejmladší skupiny respondentů v EU jako celku byla v posledních vnitrostátních volbách větší než v evropských volbách 2009, pro některé členské státy to však neplatí. V sedmi zemích byla účast respondentů ve věku let v evropských volbách 2009 větší než v posledních vnitrostátních volbách (LU, MT, BE, IT, SE, LV, DE). V šesti z těchto zemí byla účast této věkové skupiny v evropských volbách 2009 nad průměrem EU (který byl u této skupiny 29 %). Tato hodnota byla pod průměrem EU pouze v Německu. 5 V ostatních státech se k posledním vnitrostátním volbám dostavilo více nejmladších respondentů než k evropským volbám Extrémní hodnoty 5 Je třeba upozornit na to, že někteří respondenti v této věkové skupině nemuseli dosáhnout příslušné věkové hranice pro účast v posledních vnitrostátních volbách, avšak v době evropských voleb v roce 2009 již této hranice dosáhli. Takto velké rozdíly lze považovat za významné. 11/42

12 D. Politická náklonnost na škále vykazuje Litva (rozdíl 44 bodů), Slovensko (38 bodů) a Rumunsko (32 bodů). O10. Cítíte, že máte blízko k nějaké politické straně? Výsledky podle členských států a věku. EU Rozdíl Ano, velmi blízko k některé politické 13 % 7 % -6 8 % 12 % 19 % straně Ano, celkem blízko k některé politické 30 % 23 % % 30 % 33 % straně Ne, nemám ve skutečnosti blízko k žádné politické 28 % 27 % % 30 % 25 % straně Ne, nemám vůbec blízko k žádné 26 % 41 % % 25 % 21 % politické straně Neví, bez odpovědi 3 % 2 % -1 3 % 3 % 2 % Ano* 43 % 30 % % 42 % 52 % Ne** 54 % 68 % % 55 % 46 % * Součet odpovědí ano, velmi blízko a ano, celkem blízko. ** Součet odpovědí ne, nemám ve skutečnosti blízko a ne, nemám vůbec blízko Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným. Diagram 3: Politická náklonnost. Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. No, not close at all 21% 25% 31% 41% No, not really close 25% 27% 30% 30% Yes, somew hat close 23% 28% 30% 33% Yes, very close 7% 8% 12% 19% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 55 years and more years years years Náklonnost k některé z politických stran roste s věkem. Pocit, že mají blízko k některé ze stran, uváděli nejméně často nejmladší respondenti. Sečteme-li odpovědi ano, velmi blízko a ano, celkem blízko, je skóre nejmladší skupiny o 13 bodů nižší, než je průměr EU všech respondentů. Při porovnání nejmladší věkové skupiny například s respondenty ve věku 55 let a staršími vzroste tento rozdíl na 22 bodů. 12/42

13 O10. Cítíte, že máte blízko k nějaké politické straně? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. CELKEM Rozdíl DK 37 % 37 % = IT 59 % 58 % -1 EE 47 % 44 % -3 LV 35 % 31 % -4 PT 45 % 41 % -4 MT 78 % 73 % -5 FI 46 % 40 % -6 BG 40 % 34 % -6 CZ 34 % 28 % -6 RO 26 % 16 % -10 LT 40 % 30 % -10 HU 42 % 31 % -11 FR 38 % 27 % -11 PL 31 % 19 % -12 EU % 30 % -13 IE 34 % 21 % -13 SK 47 % 33 % -14 UK 22 % 8 % -14 SI 35 % 20 % -15 CY 60 % 44 % -16 NL 62 % 45 % -17 BE 54 % 37 % -17 ES 50 % 32 % -18 DE 49 % 28 % -21 LU 57 % 34 % -23 AT 55 % 32 % -23 EL 56 % 29 % -27 SE 59 % 28 % -31 Pozn.: Součet odpovědí ano, velmi blízko a ano, celkem blízko. V žádné zemi necítí nejmladší respondenti blízkost k některé z politických stran častěji, než je průměr dané země. Pouze v Dánsku je podíl respondentů ve věku let uvádějících, že jim je některá z politických stran blízká, shodný s národním průměrem (37 %). V ostatních členských státech je rozdíl záporný, což znamená, že v porovnání s průměrem dané země uvádějí nejmladší respondenti méně často, že jim je některá z politických stran blízká. Tento rozdíl je nejvýraznější ve Švédsku (- 31 bodů), Řecku (-27), Rakousku a Lucembursku (obě země -23). 13/42

14 II. VYSTAVENÍ PŘEDVOLEBNÍ KAMPANI O8. Vzpomínáte si Vy osobně, že jste viděl/a v televizi, na internetu nebo na plakátech nebo že jste četl/a v novinách nebo slyšel/a v rádiu kampaň, která vybízí lidi, aby hlasovali v evropských volbách? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl Ano 67 % 66 % % 69 % 67 % Ne 30 % 31 % % 29 % 30 % Nevím 3 % 3 % = 4 % 2 % 3 % Vystavení nejmladší skupiny voličů kampani k evropským volbám nebylo výrazně odlišné od průměrné hodnoty za EU jako celek (66 % oproti průměru 67 %). Diagram 4: Vystavení kampani k evropským volbám v roce Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. 100% 90% 90% 80% 70% 60% 81% 81% 79% 79% 75% 73% 72% 70% 70% 69% 68% 68% 68% 67% 66% 66% 64% 63% 63% 63% 63% 62% 60% 57% 56% 56% 50% 47% 40% 30% 20% 10% 0% MT CY EE CZ ES LU SK HU DE LT SE EL PL AT FR EU27 FI LV PT SI NL DK RO IE UK BE IT BG V nejmladší skupině respondentů: Vystavení bylo největší na Maltě (90 %), na Kypru a v Řecku (obě země 81 %). Vystavení bylo nejnižší v Bulharsku (47 %), Itálii a Belgii (obě země 56 %). 14/42

15 O8. Vzpomínáte si Vy osobně, že jste viděl/a v televizi, na internetu nebo na plakátech nebo že jste četl/a v novinách nebo slyšel/a v rádiu kampaň, která vybízí lidi, aby hlasovali v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. CELKEM Rozdíl CZ 75 % 79 % +4 CY 78 % 81 % +3 ES 76 % 79 % +3 BE 53 % 56 % +3 UK 54 % 57 % +3 EL 66 % 68 % +2 PL 66 % 68 % +2 BG 45 % 47 % +2 MT 89 % 90 % +1 EE 80 % 81 % +1 LU 74 % 75 % +1 DE 69 % 70 % +1 FR 66 % 67 % +1 RO 62 % 62 % = EU % 66 % -1 LT 72 % 70 % -2 LV 66 % 64 % -2 AT 72 % 68 % -4 IT 60 % 56 % -4 PT 67 % 63 % -4 FI 71 % 66 % -5 HU 79 % 72 % -7 SK 82 % 73 % -9 SI 75 % 63 % -12 IE 72 % 60 % -12 NL 78 % 63 % -15 DK 79 % 63 % -16 SE 86 % 69 % -17 Pozn.: Součet odpovědí ano. Tato otázka byla položena všem dotázaným Oproti téměř nulovému rozdílu vůči průměru v EU jsou však vzpomínky na kampaň odlišné v případě analýzy výsledků věkové skupiny let v jednotlivých členských státech. Ve 13 členských státech si kampaň vybavuje nadprůměrný podíl nejmladších respondentů, nicméně rozdíly oproti průměru jsou malé a pohybují se od 4 procentních bodů (Česká republika) až po pouhý 1 bod (Malta, Estonsko, Lucembursko, Německo a Francie). Naopak ve 13 zemích si kampaň vybavuje menší podíl respondentů ve věku let oproti průměru dané země. Největší rozdíl je ve Švédsku (17 bodů), Dánsku (16 bodů) a Nizozemí (15 bodů). 15/42

16 III. VOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY Pozn.: Následující otázky (O3a, O4d a O5) byly položeny pouze těm dotázaným, kteří uvedli, že se zúčastnili evropských voleb v roce 2009 (celkem v EU 43 %). A. Kdy se voliči rozhodli, komu dají hlas O3a. Kdy jste se rozhodl(a) volit tu stranu nebo kandidáta, kterou/ého jste volil(a) v nedávných volbách do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl Vždy jste volil(a) tuto stranu / tohoto kandidáta 50 % 30 % % 47 % 58 % Rozhodl(a) jste se před pár měsíci 21 % 28 % % 22 % 17 % Rozhodl(a) jste se před pár týdny 13 % 17 % % 13 % 12 % Rozhodl(a) jste se pár dnů před volbami 9 % 17 % +8 9 % 9 % 8 % Rozhodl(a) jste se v den voleb 6 % 8 % +2 8% 8 % 4% Neví, bez odpovědi 1 % - * 2% 1 % 1% Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. V důsledku specifičnosti skupiny nejmladších respondentů (vzhledem ke svému nízkému věku si zatím nevytvořili volební návyky, a zřídka tedy uváděli odpověď vždy jsem volil(a) tuto stranu/tohoto kandidáta ) není vhodné porovnávat výsledky této položky s ostatními věkovými skupinami. 16/42

17 B. Důvody k účasti ve volbách O4d. Jaké byly hlavní důvody, že jste se rozhodl(a) hlasovat v evropských volbách? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozd íl Je to vaše občanská povinnost 47 % 46 % % 48 % 49 % Vždy volíte 40 % 28 % % 39 % 43 % Podpora politické strany, k níž máte blízko 24 % 23 % % 24 % 25 % Hlasováním v evropských volbách můžete docílit změn 19 % 22 % % 21 % 17 % Jste zastáncem EU 16 % 16 % = 16 % 18 % 16 % Cítíte se jako Evropan / občan EU 13 % 18 % % 13 % 12 % Vyjádření Vašeho nesouhlasu 11 % 12 % % 12 % 9 % Podpora vlády 9% 9% = 9 % 8 % 9% EU hraje důležitou roli ve vašem každodenním životě 6% 8% +2 8 % 7 % 5% Potrestání Vaší vlády 5% 6% +1 5 % 7 % 5% Velmi se zajímáte o evropské záležitosti 5 % 3 % -2 8 % 5 % 5 % Informace, které se k Vám dostaly během kampaně, Vás 5% 7% +2 5 % 4 % 4% Potrestání EU 2 % 2 % = 2 % 3 % 2 % Protože hlasování ve volbách je povinné (POUZE V ZEMÍCH, KDE JE HLASOVÁNÍ POVINNÉ) 2 % 3 % +1 2 % 2 % 2 % Jiné (NENABÍZEJTE) 1% 2% +1 1 % 1 % 1% Neví, bez odpovědi 1 % 0 % -1 1 % 1 % 1 % Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Z výše uvedeného souboru odpovědí bylo možné vybrat nejvýše tři. Uvedené hodnoty jsou součtem těchto odpovědí. TUČNĚ jsou zvýrazněny tři odpovědi uváděné touto věkovou skupinou nejčastěji. V pořadí důvodů pro účast ve volbách nejsou mezi průměrem EU a skupinou nejmladších respondentů velké rozdíly. Rozdíly však najdeme při pohledu na podíly uvedené u jednotlivých položek. Opět v důsledku specifičnosti skupiny nejmladších respondentů (vzhledem ke svému nízkému věku si zatím nevytvořili volební návyky, a zřídka tedy uváděli odpověď vždy volím ) není vhodné porovnávat výsledky této položky. Diagram 5: Důvody k účasti ve volbách. Průměrné hodnoty EU ve věkové skupině let. This is your duty as citizen You alw ays vote To support the political party you feel close to You can make things change in voting on the European elections You feel European/ citizen of the EU You are in favour of the EU To express your disagreement To support your Government The EU plays an important role in your everyday life The information you received during the campaign convinced you to go to vote To impose sanctions to your Government You are very interested in European affairs (ONLY WHERE VOTING COMPULSORY) Because voting is compulsory To impose sanctions to the EU 23% 22% 18% 16% 12% 9% 8% 7% 6% 3% 3% 2% 28% 46% 0% 10% 20% 30% 40% 50% Zdaleka nejdůležitějším důvodem k účasti nejmladší skupiny respondentů v posledních evropských volbách je pocit občanské povinnosti (46 %). Následujícím nejčastěji uváděným důvodem je zvyk volit (28 %, avšak tuto položku je třeba interpretovat opatrně), a dále podpora politické strany, k níž má daný respondent blízko (23 % odpovědí). 17/42

18 O4d. Jaké byly hlavní důvody, že jste se rozhodl(a) hlasovat v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. JE TO MOJE OBČANSKÁ POVINNOST CELKE M Rozdíl BE# 37 % 49 % +12 SE 71 % 83 % +12 PL 44 % 55 % +11 CZ 29 % 39 % +10 LU# 60 % 70 % +10 RO 73 % 79 % +6 AT 35 % 39 % +4 IT 35 % 36 % +1 NL 43 % 44 % +1 BG 63 % 63 % = EU % 46 % -1 HU 30 % 29 % -1 PT 43 % 42 % -1 UK 41 % 39 % -2 DE 40 % 38 % -2 IE 68 % 66 % -2 EE 55 % 52 % -3 CY 78 % 75 % -3 FR 65 % 57 % -8 MT 74 % 65 % -9 FI 54 % 45 % -9 DK 64 % 54 % -10 EL 60 % 50 % -10 LV 61 % 51 % -10 LT 62 % 51 % -11 ES 57 % 43 % -14 SK 63 % 47 % -16 SI 63 % 44 % -19 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. # Země, v nichž je volební účast povinná. Občanská povinnost jako důvod účasti ve volbách je důležitější motivací pro respondenty ve věku let oproti národnímu průměru v 9 členských státech, z nichž nejvýraznější je tento rozdíl v Belgii (12 procentních bodů, hlasování je zde povinné), ve Švédsku (také 12 bodů) a Polsku (11 bodů). Na opačném konci žebříčku zemí, kde je tento důvod pro nejmladší voliče mnohem méně důležitý, než je národní průměr, se nachází Slovinsko (rozdíl - 19 bodů), Slovensko (-16) a Španělsko (-14). Tento trend se vyskytuje v 17 zemích. 18/42

19 O4d. Jaké byly hlavní důvody, že jste se rozhodl(a) hlasovat v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. PODPORA POLITICKÉ STRANY, K NÍŽ MÁM BLÍZKO CELKE M Rozdíl AT 31 % 48 % +17 IE 19 % 33 % +14 NL 31 % 44 % +13 FI 20 % 28 % +8 UK 21 % 28 % +7 SK 41 % 45 % +4 FR 18 % 22 % +4 BG 45 % 49 % +4 DE 34 % 38 % +4 LU 17 % 19 % +2 CY 42 % 43 % +1 LT 23 % 24 % +1 LV 20 % 21 % +1 HU 30 % 30 % = DK 21 % 20 % -1 EU % 23 % -1 PL 14 % 13 % -1 PT 10 % 9 % -1 IT 22 % 19 % -3 EE 18 % 13 % -5 BE 24 % 18 % -6 RO 31 % 25 % -6 CZ 23 % 16 % -7 ES 17 % 9 % -8 SI 26 % 13 % -13 SE 29 % 15 % -14 MT 36 % 20 % -16 EL 31 % 12 % -19 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Při bližším zkoumání položky podpora politické strany, k níž mám blízko uváděné jako důvod hlasování nejmladší skupinou opět zjistíme, že mezi jednotlivými členskými státy existují velké rozdíly. Ze tří důvodů, které bylo možné vybrat, volili tuto odpověď mnohem častěji, než je národní průměr, nejmladší respondenti v Rakousku (rozdíl 17 procentních bodů, tuto odpověď uvedlo 48 % mladých Rakušanů), v Irsku (podíl nejmladších respondentů uvádějících tuto odpověď je o 14 bodů vyšší, než je národní průměr) a v Nizozemí (+13 bodů). Na opačném konci žebříčku zemí, kde je tento důvod pro nejmladší voliče mnohem méně důležitý, než je národní průměr, se nachází Řecko (rozdíl -19 bodů), Malta (-16) a Švédsko (-14). 19/42

20 O4d. Jaké byly hlavní důvody, že jste se rozhodl(a) hlasovat v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. CÍTÍM SE JAKO EVROPAN / OBČAN EU CELKE M Rozdíl SK 13 % 32 % +19 CZ 15 % 33 % +18 EE 15 % 32 % +17 ES 6 % 15 % +9 FR 23 % 32 % +9 IT 10 % 18 % +8 LT 10 % 18 % +8 RO 7 % 15 % +8 AT 16 % 23 % +7 PL 13 % 20 % +7 EL 8 % 15 % +7 MT 11 % 18 % +7 HU 9 % 15 % +6 EU % 18 % +5 BG 10 % 14 % +4 DE 23 % 27 % +4 LV 8 % 12 % +4 BE 13 % 15 % +2 SI 11 % 12 % +1 DK 17 % 17 % = CY 5 % 4 % -1 FI 16 % 15 % -1 IE 5 % 3 % -2 PT 6 % 3 % -3 LU 24 % 15 % -9 NL 18 % 9 % -9 SE 14 % 4 % -10 UK 4 % - * Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. Největší rozdíl mezi průměrem EU a průměrem věkové skupiny let (5 bodů) byl zjištěn u důvodu, že se daný respondent cítí být Evropanem / občanem EU. Jedná se o pátý nejčastěji uváděný důvod nejmladších respondentů (18 %) a šestý nejčastěji zmiňovaný důvod v celém vzorku EU (13 %). Avšak výsledky nejmladší skupiny v jednotlivých zemích ukazují, že situace není všude stejná. Rozdíl mezi nejmladší skupinou voličů a národním průměrem je největší na Slovensku, kde je pocit, že se daný respondent cítí být Evropanem / občanem EU, důvodem větší volební účasti nejmladší věkové skupiny oproti národnímu průměru o 19 procentních bodů. Velký rozdíl najdeme i v České republice (+18 bodů) a v Estonsku (+17 bodů). Opačná situace je ve Švédsku, kde tuto pohnutku uvedlo jako jeden z hlavních důvodů své účasti v evropských volbách v roce 2009 o 10 procentních bodů méně mladých respondentů. Stejně tak je tomu i v Nizozemí a Lucembursku (-9 bodů v obou zemích). 20/42

21 C. Záležitosti, jež byly motivací k účasti ve volbách O5. Co Vás nutí volit v evropských volbách? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl Hospodářský růst 41 % 46 % % 45 % 36 % Nezaměstnanost 37 % 41 % % 40 % 32 % Budoucnost důchodů 22 % 11 % % 21 % 26 % Role EU na mezinárodním poli 22 % 23 % % 24 % 21 % Moc a pravomoci evropských institucí 19 % 21 % % 21 % 18 % Kriminalita 18 % 17 % % 19 % 19 % Inflace a kupní síla 18 % 14 % % 19 % 18 % Přistěhovalectví 16 % 18 % % 16 % 15 % Boj proti změnám klimatu 16 % 18 % % 18 % 15 % Evropské hodnoty a identita 16 % 16 % = 17 % 16 % 15 % Energetika 13 % 13 % = 14 % 12 % 13 % Jednotná měna, Euro 12 % 14 % % 13 % 11 % Terorismus 11 % 10 % % 12 % 12 % Zemědělství 11 % 10 % -1 8 % 11 % 11 % Bezpečnost potravin 9 % 9 % = 9 % 10 % 8 % Jiné (NENABÍZEJTE) 4 % 3 % -1 3 % 4 % 4 % Nic z tohoto (NENABÍZEJTE) 12 % 10 % % 11 % 13 % Neví, bez odpovědi 3 % 3 % = 2 % 3 % 4 % Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. TUČNĚ jsou zvýrazněny tři odpovědi uváděné touto věkovou skupinou nejčastěji. Tři záležitosti, které nejčastěji motivovaly respondenty k účasti v evropských volbách v roce 2009, jsou ve všech věkových skupinách stejné: na prvním místě je hospodářský růst, za ním následuje nezaměstnanost. Třetí záležitostí, jejíž důležitost roste s věkem respondentů, je vcelku pochopitelně budoucnost důchodů. Diagram 6: Záležitosti, jež byly motivací k účasti ve volbách. Průměrné hodnoty EU ve věkové skupině let. Economic grow th Unemployment The role of the EU in the international scene The pow er and competences of the European institutions The fight against climate change Immigration Crime European values and identity The single currency, the Euro Inflation and purchasing pow er The energy The future of pensions None (SPONTANEOUS) Agriculture Terrorism The food security 23% 21% 18% 18% 17% 16% 14% 14% 13% 11% 10% 10% 10% 9% 41% 46% 0% 10% 20% 30% 40% 50% U nejmladší skupiny se na třetím (23 %) a čtvrtém (21 %) místě nacházejí dvě záležitosti týkající se EU, tedy její role na mezinárodním poli a moc a pravomoci evropských institucí. 21/42

22 O5. Co Vás nutí volit v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. HOSPODÁŘSKÝ RŮST CELKEM Rozdíl CZ 43 % 69 % +26 UK 23 % 40 % +17 MT 42 % 57 % +15 ES 49 % 62 % +13 BE 39 % 50 % +11 SK 56 % 67 % +11 AT 43 % 53 % +10 CY 51 % 56 % +5 HU 59 % 64 % +5 EU % 46 % +5 NL 31 % 36 % +5 FR 29 % 33 % +4 EL 56 % 60 % +4 FI 31 % 34 % +3 IT 41 % 43 % +2 LU 37 % 38 % +1 DE 46 % 46 % = EE 42 % 42 % = LV 57 % 57 % = IE 62 % 61 % -1 PL 48 % 45 % -3 PT 43 % 40 % -3 DK 32 % 29 % -3 RO 55 % 52 % -3 LT 54 % 49 % -5 SI 38 % 32 % -6 BG 63 % 57 % -6 SE 34 % 24 % -10 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Podíl respondentů ve věku let, kteří jako jednu z hlavních záležitostí motivujících je k účasti ve volbách do EP v roce 2009 uváděli hospodářský růst, je o 5 procentních bodů větší než průměr EU za všechny věkové skupiny dohromady (a je také největší ze všech rozdílů nabízených záležitostí). Hospodářský růst je mnohem důležitější pro nejmladší voliče než pro všechny voliče v průměru v České republice (+26 bodů), kde je tato záležitost nejdůležitější pro nejmladší voliče také v porovnání s ostatními členskými státy (69 % odpovědí). Za Českou republikou následuje Velká Británie (tuto záležitost uvedlo o 17 procentních bodů více nejmladších voličů, než je národní průměr) a Malta (+15). Ve Švédsku je situace opačná: hospodářský růst je záležitostí méně motivující nejmladší skupinu oproti průměru za celou zemi (o 10 bodů menší podíl odpovědí). Totéž platí i pro Bulharsko a Slovinsko (-6 bodů). 22/42

23 O5. Co Vás nutí volit v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. NEZAMĚSTNANOST CELKEM Rozdíl EE 32 % 55 % +23 SI 35 % 57 % +22 LV 42 % 58 % +16 RO 39 % 52 % +13 ES 65 % 77 % +12 FI 22 % 33 % +11 MT 37 % 48 % +11 SK 39 % 50 % +11 LU 36 % 46 % +10 PL 33 % 43 % +10 IT 36 % 44 % +8 BE 33 % 41 % +8 CY 39 % 46 % +7 UK 25 % 32 % +7 IE 64 % 71 % +7 PT 48 % 53 % +5 NL 11 % 15 % +4 SE 31 % 35 % +4 EU % 41 % +4 BG 46 % 49 % +3 AT 44 % 47 % +3 EL 60 % 62 % +2 DK 25 % 26 % +1 FR 38 % 36 % -2 HU 51 % 48 % -3 DE 30 % 20 % -10 LT 35 % 20 % -15 CZ 29 % 13 % -16 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Jednou z důležitých záležitostí motivujících respondenty ve věku let více, než je průměr EU jako celku, byla také nezaměstnanost (41 % vs. 37 %). Podíváme-li se pouze na skupinu nejmladších respondentů, byla tato záležitost důležitým motivačním faktorem ve Španělsku (77 %), Irsku (71 %) a Řecku (62 %). V této skupině existují ještě větší rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, než tomu bylo v případě důležitosti hospodářského růstu. Tři členské státy, v nichž byla tato záležitost vybrána nejmladšími respondenty mnohem častěji, než je národní průměr dané země, jsou: Estonsko (55 % odpovědí, tedy +23 v porovnání s průměrem země), Slovinsko (57 %, tedy rozdíl +22 bodů) a Lotyšsko (58 % odpovědí, tedy +16 bodů). Avšak v porovnání s národním průměrem byla nezaměstnanost mnohem méně důležitá pro nejmladší Čechy (rozdíl -16 bodů), Litevce (-15) a Němce (-10). 23/42

24 O5. Co Vás nutí volit v evropských volbách? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. ROLE EU NA MEZINÁRODNÍM POLI CELKE M Rozdíl LT 16 % 44 % +28 BG 23 % 43 % +20 CZ 19 % 36 % +17 SK 26 % 40 % +14 EE 18 % 31 % +13 DE 33 % 45 % +12 IE 11 % 21 % +10 LV 10 % 18 % +8 AT 29 % 35 % +6 IT 26 % 30 % +4 RO 20 % 23 % +3 EU % 23 % +1 HU 15 % 14 % -1 PT 15 % 14 % -1 SI 18 % 16 % -2 SE 23 % 20 % -3 MT 21 % 16 % -5 UK 11 % 6 % -5 DK 27 % 21 % -6 ES 10 % 3 % -7 BE 17 % 9 % -8 LU 26 % 18 % -8 PL 15 % 6 % -9 EL 26 % 16 % -10 FR 26 % 16 % -10 NL 27 % 17 % -10 CY 26 % 14 % -12 FI 26 % - * Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se zúčastnili evropských voleb. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. Soudě podle podílu odpovědí má role EU na mezinárodním poli víceméně stejnou důležitost pro nejmladší skupinu voličů i pro občany EU v průměru, nicméně v některých členských zemích tomu tak není. Největší rozdíl v důležitosti této záležitosti najdeme v Litvě (44 % odpovědí ve věkové skupině let, v porovnání s průměrem 16 % za celou Litvu, rozdíl 28 bodů), v Bulharsku (rozdíl +20 bodů) a v České republice (+17 bodů). Avšak v porovnání s národním průměrem byla tato záležitost méně důležitá pro nejmladší voliče na Kypru (-12 bodů), v Nizozemí, Francii a Řecku (vždy -10 bodů). 24/42

25 IV. NEVOLIČI OBECNÝ PROFIL A DŮVODY Pozn.: Následující otázky (O3b a O4b) byly položeny pouze těm dotázaným, kteří uvedli, že se evropských voleb v roce 2009 NEZÚČASTNILI (v EU 57 %). A. Kdy se dotázaní rozhodli, že se voleb nezúčastní O3b. Kdy jste se rozhodl(a), že v nedávných volbách do Evropského parlamentu nebudete volit? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl Nikdy nevolíte 22 % 33 % % 18 % 16 % Rozhodl(a) jste se před pár měsíci 18 % 11 % % 20 % 23 % Rozhodl(a) jste se před pár týdny 15 % 8 % % 18 % 18 % Rozhodl(a) jste se pár dnů před volbami 16 % 17 % % 16 % 18 % Rozhodl(a) jste se v den voleb 16 % 14 % % 18 % 13 % Neví, bez odpovědi 13 % 17 % % 10 % 12 % Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. V důsledku specifičnosti skupiny nejmladších respondentů (vzhledem ke svému nízkému věku častěji odpovídali nikdy nevolím, protože svého práva volit mohli využít zřejmě poprvé) není vhodné porovnávat výsledky této položky s ostatními věkovými skupinami. 25/42

26 B. Důvody neúčasti ve volbách O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. EU Rozdíl Nedostatek důvěry / nespokojenost s politikou obecně 28% 19% -9 26% 32% 31% Nezájem o politiku jako takovou 17% 20% +3 17% 15% 15% Volit nemá žádné důsledky / Volbami se stejně nic nezmění 17% 12% -5 17% 17% 18% Na prázdninách / mimo domov 10% 11% +1 11% 10% 9% Příliš zaneprázdněný / neměl(a) čas / měl(a) práci 10% 16% +6 14% 11% 5% Ví málo o EU, EP nebo volbách do EP 10% 9% -1 12% 8% 12% Volí jen zřídka nebo nikdy 10% 14% +4 12% 9% 6% Nezájem o Evropské záležitosti 9% 7% -2 7% 10% 9% Ne tak docela spokojený(á) s Evropským parlamentem jako institucí 8% 5% -3 7% 9% 10% Nevolnost / zdravotní problém 7% 2% -5 4% 5% 14% Nedostatek veřejné diskuze / malá volební kampaň 6% 5% -1 5% 6% 6% Kvůli rodinným důvodům / činnost ve volném čase 5% 5% = 7% 5% 5% Je proti EU 4% 2% -2 2% 6% 5% Problémy s registrací u voleb / problémy s 3% 5% +2 4% 3% 2% Nevěděl(a), že byly volby 2% 3% +1 2% 1% 1% Jiné (NENABÍZEJTE) 6% 9% +3 5% 6% 6% Neví, bez odpovědi 3% 5% +2 3% 2% 3% Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. TUČNĚ jsou zvýrazněny tři odpovědi nejčastěji uváděné danými čtyřmi věkovými skupinami. Nejmladší respondenti, kteří se evropských voleb v roce 2009 nezúčastnili, uváděli jako hlavní důvod své neúčasti nezájem o politiku, přičemž tento důvod zmiňovali častěji, než je celkový průměr v EU (20 % vs. 17 %). Druhým nejčastěji uváděným důvodem je nedostatek důvěry / nespokojenost s politikou obecně, avšak podíl citovanosti je oproti průměru v EU menší (19 % vs. 28 %). Je zajímavé, že třetím důvodem v pořadí je přílišná zaneprázdněnost, jejíž podíl citovanosti nejmladšími absentéry je v porovnání s průměrem o 6 procentních bodů větší (16 % vs. 10 %). 26/42

27 O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. NEDOSTATEK DŮVĚRY / NESPOKOJENOST S POLITIKOU OBECNĚ CELKEM Rozdíl LU# 11 % 31 % +20 EL 51 % 52 % +1 MT 31 % 30 % -1 PL 29 % 27 % -2 IE 20 % 18 % -2 DK 8 % 5 % -3 FI 18 % 15 % -3 PT 28 % 24 % -4 CZ 39 % 33 % -6 LT 24 % 17 % -7 DE 32 % 25 % -7 IT 37 % 30 % -7 EE 24 % 16 % -8 SK 37 % 29 % -8 ES 24 % 15 % -9 FR 21 % 12 % -9 AT 25 % 16 % -9 LV 28 % 19 % -9 RO 44 % 35 % -9 EU % 19 % -9 BG 45 % 34 % -11 UK 20 % 6 % -14 BE# 18 % 3 % -15 SE 21 % 4 % -17 HU 36 % 16 % -20 NL 21 % 1 % -20 CY 44 % 22 % -22 SI 30 % 6 % -24 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. # Členský stát, v němž je volební účast povinná. Jak je uvedeno výše, nejmladší respondenti, kteří se evropských voleb v roce 2009 nezúčastnili, zmiňovali jako důvod své neúčasti nedostatek důvěry v politiku nebo nespokojenost s politikou mnohem sporadičtěji (průměr EU za tuto skupinu je 19 %, v porovnání s 28 % za celý vzorek). Pouze v Lucembursku (kde je volební účast povinná) je podíl nejmladších absentérů, kteří uváděli výše zmiňovaný důvod své neúčasti, výrazně větší než národní průměr (+20 bodů). V Řecku je tento rozdíl +1 procentní bod. V ostatních členských státech je tento důvod uváděn respondenty ve věku let méně často, než je průměr, přičemž tento rozdíl je největší ve Slovinsku (-24 bodů), na Kypru (-22), v Nizozemí a Maďarsku (-20 v obou zemích). 27/42

28 O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. NEZÁJEM O POLITIKU JAKO TAKOVOU CELKE M Rozdíl MT 29 % 65 % +36 LU# 19 % 33 % +14 HU 29 % 42 % +13 BG 24 % 34 % +10 IE 15 % 25 % +10 SE 8 % 18 % +10 CZ 22 % 31 % +9 DE 15 % 23 % +8 ES 26 % 33 % +7 LV 13 % 20 % +7 EL 17 % 24 % +7 SI 17 % 24 % +7 IT 12 % 17 % +5 AT 19 % 24 % +5 FR 10 % 14 % +4 UK 14 % 17 % +3 EU % 20 % +3 PT 23 % 25 % +2 RO 16 % 17 % +1 FI 17 % 18 % +1 DK 11 % 11 % = LT 13 % 13 % = CY 25 % 23 % -2 PL 22 % 20 % -2 BE# 11 % 8 % -3 NL 6 % 1 % -5 EE 18 % 12 % -6 SK 22 % 15 % -7 Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. # Členský stát, v němž je volební účast povinná. Na úrovni EU jako celku byl hlavním důvodem neúčasti nejmladších respondentů v evropských volbách v roce 2009 nezájem o politiku (20% citovanost oproti 17 % za všechny věkové skupiny dohromady). V porovnání s národním průměrem je tento důvod důležitější pro skupinu nejmladších voličů v 19 členských státech. Daleko největší rozdíl vykazuje Malta (+36 bodů), velké rozdíly jsou i v Lucembursku (+14) a Maďarsku (+13). Opačná situace je v šesti zemích, kde nezájem o politiku není v porovnání s průměrem celé země tolik významným důvodem pro neúčast ve volbách nejmladší skupiny. Největší rozdíl je na Slovensku (-7 bodů), v Estonsku (-6) a Nizozemí (-5). 28/42

29 O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. VOLIT NEMÁ ŽÁDNÉ DŮSLEDKY / VOLBAMI SE STEJNĚ NIC NEZMĚNÍ CELKE M Rozdíl IT 18 % 25 % +7 BG 31 % 34 % +3 FR 10 % 13 % +3 LU# 5 % 6 % +1 MT 11 % 12 % +1 ES 10 % 10 % = LV 38 % 38 % = HU 22 % 21 % -1 NL 10 % 7 % -3 UK 9 % 6 % -3 IE 7 % 4 % -3 EL 24 % 20 % -4 PT 11 % 7 % -4 SE 13 % 8 % -5 EU % 12 % -5 CZ 22 % 16 % -6 CY 21 % 15 % -6 AT 35 % 29 % -6 SI 23 % 17 % -6 FI 21 % 14 % -7 RO 17 % 10 % -7 DE 30 % 21 % -9 LT 21 % 12 % -9 SK 19 % 10 % -9 PL 13 % 2 % -11 EE 17 % 5 % -12 BE# 11 % - * DK 7 % - * Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. # Členský stát, v němž je volební účast povinná. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. Přesvědčení, že účast ve volbách nemá žádné důsledky, se jako důvod neúčasti vyskytuje u nejmladších respondentů mnohem řidčeji (12 % vs. 17 % průměrně v EU). Platí to pro 18 členských států, nejvíce v Estonsku (-12 bodů), Polsku (-11), na Slovensku, v Litvě a Německu (-9 ve všech třech zemích). Tento důvod však uvádí nejmladší skupina mnohem častěji, než je příslušný národní průměr, v pěti státech: v Itálii (+7 bodů), Bulharsku a Francii (obě země +3). 29/42

30 O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. VÍM MÁLO O EU, EP NEBO VOLBÁCH DO EP CELKE M Rozdíl MT 4 % 19 % +15 FI 10 % 23 % +13 LU# 5 % 14 % +9 EE 4 % 12 % +8 NL 15 % 22 % +7 CY 13 % 19 % +6 PT 7 % 12 % +5 DK 11 % 14 % +3 IT 11 % 14 % +3 SI 5 % 7 % +2 HU 6 % 7 % +1 IE 5 % 6 % +1 AT 17 % 17 % = RO 4 % 4 % = DE 14 % 13 % -1 EU % 9 % -1 FR 16 % 14 % -2 CZ 8 % 6 % -2 UK 11 % 9 % -2 BE# 6 % 3 % -3 ES 8 % 5 % -3 LV 6 % 3 % -3 BG 5 % 2 % -3 LT 6 % 2 % -4 SK 8 % 4 % -4 PL 6 % 1 % -5 SE 20 % 10 % -10 EL 2 % - * Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. # Členský stát, v němž je volební účast povinná. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. Podíl nejmladších respondentů, kteří jako důvod své neúčasti ve volbách uvedli nedostatek znalostí o EU, EP nebo o volbách do EP, je větší než národní průměr ve 12 státech. Největší rozdíl je na Maltě (+15 procentních bodů), ve Finsku (+13) a v Lucembursku (+9). Naopak ve 12 zemích je podíl této odpovědi ve věkové skupině let menší než národní průměr, nicméně jednotlivé rozdíly jsou menší, než je tomu na opačném konci žebříčku zemí. Největší rozdíl je ve Švédsku (-10 bodů), Polsku (-5), na Slovensku a v Litvě (-4). 30/42

31 O4b. Jaké byly hlavní důvody, proč jste nešel/nešla k nedávným volbám do Evropského parlamentu? Výsledky ve věkové skupině let podle členských států. NEZÁJEM O EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI CELKE M Rozdíl MT 10 % 22 % +12 EL 6 % 17 % +11 NL 6 % 12 % +6 PT 5 % 9 % +4 DK 8 % 11 % +3 IE 11 % 13 % +2 CY 7 % 9 % +2 FI 10 % 12 % +2 LV 8 % 8 % = HU 11 % 11 % = SI 7 % 7 % = SK 4 % 4 % = SE 5 % 5 % = UK 9 % 9 % = FR 11 % 10 % -1 IT 6 % 5 % -1 ES 13 % 12 % -1 EU 27 9 % 7 % -2 PL 6 % 4 % -2 BG 10 % 8 % -2 RO 5 % 3 % -2 EE 7 % 4 % -3 LT 6 % 2 % -4 DE 9 % 4 % -5 CZ 7 % 2 % -5 AT 17 % 8 % -9 BE# 1 % - * LU# 6 % - * Pozn.: Tato otázka byla položena těm dotázaným, kteří odpověděli, že se evropských voleb nezúčastnili. Respondenti mohli uvést nejvýše tři odpovědi. Uvedená hodnota je součtem těchto odpovědí. # Členský stát, v němž je volební účast povinná. *Vzhledem k nulovému výskytu těchto případů nelze rozdíl vypočítat. Podíl nejmladších respondentů, kteří v evropských volbách v roce 2009 nevolili, protože se nezajímají o evropské záležitosti, je relativně největší na Maltě (rozdíl +12 oproti národnímu průměru), v Řecku (+11) a v Nizozemí (+6). Tento podíl je oproti národnímu průměru menší v 11 členských státech, především v Rakousku (-9 bodů), České republice a Německu (-5 v obou zemích). 31/42

32 V. NÁZOR NA EVROPSKÝ PARLAMENT A EVROPSKOU UNII A POSTOJ K NIM A. Evropský parlament O7. Přečtu Vám několik tvrzení a Vy mi, prosím, řekněte, zda odpovídají Vašim postojům či názorům. Průměrné hodnoty EU podle věkových skupin. Měl(a) jsem všechny nezbytné informace k tomu, abych věděl(a), koho volit v nedávných volbách do Evropského parlamentu EU Rozdíl % 44 % % 57 % 55 % Evropský parlament bere ohled na zájmy evropských občanů 46 % 48 % % 46 % 44 % Pozn.: Tato otázka byla položena všem dotázaným, uvedená hodnota je součtem odpovědí do určité míry ano. Podíl respondentů ve věku let, kteří souhlasí s tím, že měli všechny nezbytné informace k tomu, aby věděli, koho volit ve volbách do EP v roce 2009, je o 9 procentních bodů menší, než je celkový unijní průměr (44 % vs. 53 %). 32/42