USNESENi. C. j. MMR-23557/ ODUVODNENi. MINISTERSTVO PRO MisTNi ROZVOJ Staromestske nam Praha 1. V Praze dne 22.

Transkript

1 MNSTERSTVO PRO MisTNi ROZVOJ Staromestske nam Praha 1 V Praze dne 22. srpna 2016 C. j. MMR-23557/ USNESENi Ministerstvo pro mistni rozvoj, jako spnivni organ pnslusny podle 14 odst. 1 zakona c Sb., 0 znzeni ministerstev ajinych ustfednich organu statni spnivy Ceske republiky, ve zneni pozdejsich pfedpisu, ve spojeni s ustanovenimi 92a zakona c. 129/2000 Sb., o krajich (krajske znzeni), ve zneni pozdejsich pfedpisu, (dale jen "zakon 0 krajich") a 178 zakona c. 500/2004 Sb., spnivni fad, ve zneni pozdejsich pfedpisu, (dale jen "spravni fad") rozhodlo. podle 14 odst. 2 spravniho fadu takto: Namitce spolku Hnuti DUHA - Friends of the Earth Czech Republic, se sidlem Udolni 567/33, Bmo - mesto, Bmo, ze vsechny Ufedni osoby Krajskeho Ufadu Moravskoslezskeho kraje a Magistratu mesta Karvine jsou vylouceny z projednavani a rozhodovani zameru umisteni stavby oznacene jako "Krajske integrovane centrum vyuzivani komunalnich odpadu v Moravskoslezskem kraji" na pozemcich v katastralnim ilzemi Karvina-Doly v obci Karvina, katastralnim uzemi Homi Sucha v obci Homi Sucha. a katastralnim uzemi Doubrava u Orlove v obci Doubrava, jez je pfedmetem uzemniho nzeni zahajeneho k zadosti KC Odpady, a. s., nyni se sidlem Klicperova 504/8, Marianske Hory, Ostrava, s e v y h 0 v u j e.. podle 131 odst. 4 spravniho fadu takto: K projednani a rozhodnuti vyse uvedene veci v odvolacim nzeni s e po v e r u j e Krajsky- urad Olomouckeho kraje, se sidlem leremenkova 40a, Olomouc; k pnpadnemu novemu projednani a rozhodnuti veci v prvostupiiovem uzemnim nzeni s e po v e r u j e Mestsky- urad Cesky- Tesin, se sidlem namesti CSA 111, Cesky Tesin. ODUVODNENi Dne 30. cervence 2010 k zadosti KC Odpady, a. s., tehdy se sidlem Ostrava - Pnvoz, Slovenska 1083/1, PSC , (dale tez jen "iadatelka "), substitucne zastoupene spolecnosti Technoprojekt, a. s., se sidlem Ostrava - Moravska Ostrava, Havlickovo nabfezi 38, PSC (lc , nyni TPO Group, a. s., se sidlem Havlickovo nabfezi 2728/38, 118 J

2 ~.j. MMR-23557/ Moravska Ostrava, Ostrava), bylo u Magistratu mesta Karvine jako stavebniho uradu pnslusneho podle 13 odst. 1 pismo e) zakona c. 183/2006 Sb., 0 lizemnim planovani a stavebni radu (stavebni zakon), ve zneni platnem a ueinnem do 31. pro since 2012, (dale tez jen "stavebni zakon H), respektive jako pnslusneho stavebniho uradu stanoveneho podle 13 odst. 5 stavebniho zakona opatrenim Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje ze dne 23. cervence 2010 pod sp. zn. UPS/284/83/20101Urb, zahajeno lizemni nzeni ve vyse uvedene veci. Na zaver nzeni vydal Magistrat mesta Karvine uzemni rozhodnuti ze dne 27. kvetna 2011 c.j.mmkl , sp. zn. MMKl1l UPSRlv, kterym rozhodl o umisteni souboru staveb a zmen staveb pod nazvem "Krajske integrovane centrum vyuzivani komunalnich odpadu v Moravskoslezskem kraji" na vyjmenovanych pozemcich v kat~stralnich uzemich Karvina-Doly, Homi Sucha a Doubrava u Orlove, zahmujiciho vyjmenovane stavebni objekty, provozni soubory a dilci provozni soubory (dale tez "predmetny zamer H nebo "stavba H). Citovane rozhodnuti Magistratu mesta Karvine bylo v odvolacim nzeni rozhodnutim Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje ze dne 31. srpna 2011 c. j. MSK (sp. zn. UPS/ Chr) ve zneni opravneho rozhodnuti ze dne 7. listopadu 2011 c. j. MSK , zcasti formulacne zmeneno a ve zbytku potvrzeno. Citovane rozhodnuti Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje bylo napadeno zalobou Hnuti DUHA - Pratele Zeme Ceska republika, se sidlem Udolni 33, Bmo, (nyni zapsany spolek Hnuti DUHA - Friends of the Earth Czech Republic, se sidlem Udolni 567/33, Bmo - mesto, Bmo, dale jen "Hnuti DUHA H) a zalobou obce Homi Sucha. Krajsky soud v Ostrave rozsudkem ze dne 29. dubna 2014 c. j. 22 A spojil zaloby Hnuti DUHA a obce Homi Sucha ke spolecnemu projednani, a rozhodl, ze nadae budou vedeny pod sp. zn. 22 A , a zaroveii jimi napadene rozhodnuti Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje zrusil avec vratil Krajskemu uradu Moravskoslezskeho kraje k dalsimu nzeni. Krajsky urad Moravskoslezskeho kraje podal proti citovanemu rozsudku Krajskeho soudu v Ostrave kasacni stiznost. Nejvyssi spravni soud neshledal kasacni stiznost duvodnou a rozsudkem ze dne 14. kvetna 2015 c. j. 5 As 96/ ji zamitl. Nejvyssi spravni soud konstatoval, ze Krajsky urad v Ostrave rozhodoval v dobe, kdy doslo k ureitemu prekonani stavajici interpretace ustanoveni 14 spravniho radu 0 vylouceni z projednavani a rozhodovani veci, a ze tak Krajsky soud v Ostrave nepochybil, pokud vychazel z usneseni rozsifeneho senatu Nejvyssiho spravniho soudu ze dne 20. listopadu 2012 c. j. 1 As 89/ predstavujiciho zmenu ustalene judikatury, nebot' v nem nove vysloveny pravni nazor k otazce systemove podjatosti dopadl se zpetnymi ueinky na vsechna zahajena soudni nzeni. Nejvyssi spravni soud ve vyse citovanem rozsudku ze dne 14. kvetna 2015 rovnez konstatoval, ze jiz Magistrat mesta Karvine postupoval nespravne pn rozhodovani 0 namitce podjatosti, vznesene Hnutim DUHA fakticky wei celemu uradu, a ze duvodem pochybeni je primame skutecnost, ze 0 namitce podjatosti rozhodoval tajemnik Magistratu mesta Karvine, tedy osoba, wei niz namitka a v ni uplatnene duvody nutne take smerovaly. Nejvyssi spravni soud uvedl, ze k zajisteni toho, aby se na rozhodovani nepodilela podjata uredni osoba, spravni rad stanovi, ze 0 vylouceni uredni osoby rozhoduje jeji predstaveny, nicmene ze za danych okolnosti neni naplnen zakonny predpoklad, ze predstaveny uredni osoby je osobou, ktera je sarna nestranna a nepodjata a tedy nema zajem na vysledku nzeni ani na tom, ktera uredni osoba se bude podilet na projednani a rozhodovani veci same; navic ze jiz v ramci nzeni pred Magistratem mesta Karvine byla 2/8

3 c, j, MMR-23557/ /1699 namitka podjatosti vznesena s konkretnimi duvody faktieky nejen proti Magistnitu mesta Karvine, ale i proti vsem Ufednim osobam Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje. Nejvyssi spnivni soud shrnu, ze v danem pfipade doslo v fizeni pfed spnivnim organem prvniho stupne k pochybeni spocivajicimu v tom, ze se na rozhodov8ni 0 namitce podjatosti podilely v rozporu s 14 odst. 3 spravniho fadu Ufedni osoby, wei niffiz namitka podjatosti ajeji duvody smerovay, ze v dusedku toho nelze zarucit, ze 0 veci rozhodoval nestranny spravni organ prvniho stupne, a jde tak 0 vadu, jez mohla mit viv na vysledek fizeni ve veci same. Podle Nejvyssiho spravniho soudu plati obdobne zavery i ve vztahu k namitce podjatosti vznesene vuei vsem pracovnikum Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje, 0 niz Ministerstvo pro mistni rozvoj nerozhodlo; nie na tom podle Nejvyssiho spravniho soudu nemeni skutecnost, ze Ministerstvo pro mistni rozvoj k pozadavku Hnutf DUHA na zmenu pfislusnosti sdelilo pisemnosti ze dne 19. cervence 2011 c. j / /1649, ze duvod ke zmene pfislusnosti postupem podle 131 odst. 4 spravniho radu, respektive nezpusobilost Krajskeho ufadu Moravskoslezskeho kraje vec projednat a rozhodnout z duvodu vylouceni vsech Ufednieh osob, neshledalo. Nejvyssi spravni soud fez vytkl, ze Oajsky Ufad Moravskoslezskeho kraje mel za situace, kdy zde zjevne existovaly namitky systemove podjatosti, sam zmenu pfislusnosti podnitit, respektive navrhnout, a ze Ministerstvo pro mistni rozvoj ve skutecnosti nerozhodl0 0 morne systemove podjatosti, kdyz v oduvodneni sveho sdeleni ze dne 19. cervence 2011 citovaneho vyse uvedo, ze lze namitat podjatost konkretni Ufedni osoby, nikoliv podjatost spravniho organu jako ceku. Nejvyssi spravni soud uzavfel, ze at' se jedna 0 vypofadani namitek podjatosti vznesenych v prubehu fizeni pfed spravnim organem prvniho stupne nebo v prubehu odvolaciho fizeni, tak i tak meld 0 namitkach rozhodovat Ministerstvo pro mistni rozvoj jako nejblize nadfizeny spravni organ, jehoz nestrannost nebyla zpochybnovana. Nejvyssi spravni soud na konec citovaneho rozsudku ze dne 14. kvetna 2015 opakovane poukazal na body [62], [63], [64] vyse citovaneho usneseni rozsifeneho semitu Nejvyssiho spravniho soudu ze dne 20. listopadu Krajsky urad Moravskoslezskeho kraje, odbor lizemniho planovani, stavebniho fadu a kultury, v souladu s uvedenym zaverem obsazenym v rozsudku Nejvyssiho spravniho soudu ze dne 14. kvetna 2015 predal Ministerstvu pro mistni rozvoj (dale jen "ministerstvo ") kopie relevantnieh casti spisoveho materialu k postupu podle 14 odst. 2 spravniho fadu, pfipadne k naslednemu postupu podle 131 odst. 4 tehoz zakona. Ze spisoveho materialu vyplyva (a zcasti je ministerstvu z pfechozi ufedni cinnosti znamo), ze Hnuti DUHA, respektive jeho jmenem ng. vo Kropacek, pfipisem ze dne 12. dubna 2011 zaslanym velektronicke podobe bez pouziti uznavaneho elektronickeho podpisu namitl v prubehu prvostupnoveho lizemniho fizeni v dane veci systemovou podjatost Magistratu mesta Karvine i Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje. Uvedl, ze vzhledem k osobe Zadatelky - obchodni korporace, respektive akciove spoecnosti, jejimiz akcionan jsou statutarni mesto Karvina i Moravskoslezsky kraj, lze duvodne uvazovat 0 podjatosti vsech Ufednich osob, ktere jsou ke statutarnimu mestu Karvina a k Moravskoslezskemu kraji v zamestnaneckem vztahu, tedy v pozici podfizenosti a zavislosti kjeho organum, a jejichz postaveni se vyznacuje fadou vazeb charakteristickych obecne pro vztah mezi zamestnavatelem a zamestnancem, napfiklad povinnosti zamestnance dbat pokynu svych nadfizenych, a ze bez vyznamu neni ani jejich ekonomicka zavislost na zamestnavateli; existence techto skutecnosti muze u techto ufednich osob zakladat zajem na takovem vysledku fizeni, ktery bude pro zadatelku pfiznivy. Podle nazoru Hnuti DUHA v danem pfipade dochazi k situaci, kterou pfedvida ustanoveni 14 odst. 4 spravniho fadu a reseni nabizi ustanoveni 131 odst. 4 spravniho radu. 3/8

4 ~. j. MMR /1699 Namitka systemove podjatosti byla uplatnena tez v odvohini Hnuti DUHA proti vyse citovanemu lizemnimu rozhodnuti ze dne 27. kvetna 2011, a to s obdobnou argumentaci a stirn, ze Hnuti DUHA znovu namita systemovou podjatost na zaklade informaci, ze Statutarni mesto Karvina ziska vysoke financni kompenzace za uskutecneni pfedmetneho zameru, jak bylo medializovano. K vlastnimu posouzeni namitky "systemove podjatosti" uplatnene spolkem Hnuti DUHA ministerstvo uvadi nasledujici skutkove a pravne relevantni okolnosti: Podle 14 odst. 1 spravniho fadu kaida osoba bezprostfedne se podilejici na vykonu pravomoci spravniho organu, 0 niz lze duvodne pfedpokladat, ze rna s ohledem na svuj pomer k veci, k ucastnikum fizeni nebo jejich zastupcum takory zajem na vysledku fizeni, pro nejz lze pochybovat 0 jeji nepodjatosti, je vyloucena ze vsech ukonu v fizeni, pfi jejichz provadeni by mohla rysledek fizeni ovlivnit. Podle 14 odst. 2 spravniho fadu ucastnik fizeni muze namitat podjatost ufedni osoby, jakmile se 0 ni dozvi. K namitce se nepfihh~dne, pokud ucastnik fizeni 0 duvodu vylouceni prokazatelne vedel, ale bez zbytecneho odkladu namitku neuplatnil. 0 namitce rozhodne bezodkladne usnesenim sltizebne nadfizeny ufedni osoby nebo ten, kdo rna obdobne postaveni. Obecne tedy 0 namitce podjatosti rozhodne nadfizeny ufedni osoby nebo ten, kdo rna obdobne postaveni. Podle pravniho nazoru Nejvyssiho spravniho soudu vysloveneho ve ryse citovanemjeho rozsudku ze dne 14. kvetna 2015 je v danem pfipade pfislusne k rozhodovani o namitce "systemove podjatosti" ministerstvo jako nejblize nadfizeny spravni organ, jehoz nestrannost nebyla zpochybnovana. Spravni fad ani 94 odst. 2 zakona 0 krajich (krajske zfizeni) neupravuji institut "systemove podjatosti" vsech ufednich osob spravniho organu, tj. ani blize nerozvadeji kriteria rozhodovani 0 takove namitce. V pfipade namitek "systemove podjatosti" jsou nezbytn)'m vychodiskem zavery soudni praxe, nebot' zakonodarce na problematiku "systemove podjatosti" nereagoval, byt' ryse citovane usneseni rozsifeneho senatu Nejvyssiho spravniho soudu, 0 ktere se v danem pfipade spravni soudy opfely, bylo vyhlaseno dne 20. listopadu Stezejni je tedy prave usneseni rozsifeneho senatu ze dne 20. listopadu 2012 (vefejne dostupne z: v nemz se Nejvyssi spravni soud zabyval aspekty rozhodovani o namitkach "systemove podjatosti" Ufednich osob spravniho organu. V bode [62] usneseni rozsifeneho senatu je uvedeno:,(...) Rozsifeny senat proto dospel k zaveru, ie v pfipadech, kdy rozhoduje ufednik uzemniho samospravneho celku ve veci, ktera se primo nebo nepfimo tjka tohoto celku, neni a priori vyloucen z rozhodovani pro svoji "systemovou podjatost", avsak je u neho dano "systemow! riziko podjatosti", kvuli nemui je tfeba otazku jeho pfipadne podjatosti posuzovat se zvysenou opatrnosti oproti vecem, ktere se zajmu uzemniho samospravneho celku nijak nedorykaji. ' V bode [63] usneseni rozsifeneho senatu je uvedeno:,ustanoveni 14 odst. lspravniho fddu (...) je proto nutno vyklqdat tak, ie duvodem pochyb 0 nepodjatosti ufedni osoby je jeji zamestnaneckj pomer k uzemnimu samospravnemu celku v pfipade, ie se rozhoduje ve veci rykajici se pfimo nebo nepfimo tohoto uzemniho samospravneho celku, tehdy, je-li z povahy veci Ci jinych okolnosti patrne podezfeni, ie v dusledku tohoto zamestnaneckeho pomeru by mohl byt jeji postoj k veci ovlivnen i jinymi nei zakonnymi hledisky. Rozsifeny senat podorykci, ie k pochybam 0 nepodjatosti postaci i pomerne nizkci mira podezfeni, nebot' - jak vyse vyloiil - existence "systemoveho rizika podjatosti" je sama o sobe signalem ke zvysene opatrnosti a "podezfivavosti" pfi posuzovani duvodu pro 4/8

5 ~.j. MMR-23557/ vylouceni ufedni osoby z ukonu v fizeni. Duvody k uvedenemu podezfeni mohou byt nejruznijsiho druhu a nelze je specifikovat jinak nei obecnymi rysy a pfedstavitelnymi pfiklady. Bude se jednat 0 takove skuteenosti, ktere naznaeuji, ze zde existuje nekdo, kdo ma zajem na ureitem vjsledku ffzeni, v nemz se ma rozhodovat, a pfitom ma ei muze mit schopnost pusobit na pffslusnou ufedni osobu prosltednictvim jejiho zamestnaneckeho vztahu k uzemnimu samospravnemu celku. Uvedenymi skutecnostmi mohou byt napfiklad jevy v politicke Ci medialni sjefe, jei pfedchazeji pfislusnemu spravnimu fizeni Ci je doprowizeji a naznacuji zvyseny zajem 0 vysledek fizeni ze strany osob schopnych ovlivnit jednimi uzemniho samospravneho celku jako zamestnavatele ufedni osoby. Pfikladem muze byt zajem politickjch Ciniteiu Ci jinych v ramci daneho uzemniho samospravneho celku vlivnych osob (...) na urcitem vysledku fizeni (...); takovy zajem lze vysledovat napfiklad z r11znych medialnich vyjadfeni, pfedvolebnich slibu, konkretnich investicnich Ci jinych obchodnich pocinu, pfedchozich snah nasmerovat urcite souvisejici rozhodovaci procesy urcirym zpusobem apod. Stejne tak uvedenou skuteenosti muze byt samotna povaha a podstata rozhodovane vec;, jeji kontroverznost ei politicky vjznam a s tim spojene ztijmy. Zjevne a bez dalsiho pak uvedenymi skutecnostmi budou podezfeni z natlaku ci snahy pfimo ovlivnit rozhodovani pfislusne ufedni osoby prostfednictvim jejiho zamestnaneckeho vztahu. ' v bode [64] usneseni rozsifeneho senatu je uvedeno:,(...) signalem nadkriticke miry "systemoveho rizika podjatosti" zpravidla nebude samotny fakt, ze rozhodnuti organu uzemniho samospravneho celku bude mit dopad na tento celek. Proto napf. nebude zpravidla duvodem k pochybam 0 nepodjatosti ufednika uzemniho samospravneho ceiku samotna skutecnost, ie jim vydane stavebni povoleni se dotkne majetkorych ci jinych zajmu obce, v nii bude stavba uskutecnena (...), pujde-li 0 bezne, obecne vzato nekontroverzni a v mefftkach daneho uzemniho celku ve sve podstate nevjznamne doteeni. ' (vse zvyrazneno ministerstvem). Podle usneseni rozsifeneho senatu mohou tedy nastat to varianty: 1. absence "systemoveho rizika podjatosti"; 2. "systemove riziko podjatosti", avsak ne jeho "nadkriticka mira", tj. vedle zamestnaneckeho pomeru urednich osob k uzemne samospravnemu celku neexistuji dasi skutecnosti zakladajici pochybnosti 0 nepodjatosti, vcetne samotne povahy rozhodovane veci, jeji kontroverznosti Ci politickeho ryznamu a s tim spojenych zajmu; 3. "nadkriticka mira systemoveho rizika podjatosti", kterou bez dalsiho zaklada samotna povaha rozhodovane veci, jeji kontroverznost Ci politicky vyznam a s tim spojene zajmy. Zamestnanecky po mer urednich osob ke Statutamimu me stu Karvine a k Moravskoslezskemu kraji, je zakladnim, nikoliv jedinyro predpokladem pro existenci "nadkriticke miry systemoveho rizika podjatosti", tj. pochybnosti 0 nepodjatosti. Rozsifeny senat Nejvyssiho spravniho soudu ryslovne zastava nazor, ze pro vylouceni vsech urednich osob spravniho organu nepostaci samotny zamestnanecky po mer k tizemnimu samospravnemu celku, neni-li dana "nadkriticka mira systemoveho rizika podjatosti" (varianta c. 3 vyse), a nepojal nazor obsazeny v odlisnem stanovisku soudce JUDr. Jiftho Pally k usneseni rozsifeneho senatu. V danem pftpade lze ze zverejnenych informaci (dostupnych napftklad z: sprava; konstatovat, ze v roce 2005 zapocal Moravskoslezsky kraj s pftpravou predmetneho zameru, pocemz se statutamimi me sty Ostrava, Opava, Karvina, Havirov a Frydek-Mistek podepsal memorandum 0 vzajemne spolupraci. Posleze 5/8

6 ~. j. MMR-23557/ /1699 zastupitelstvo Moravskoslezskeho kraje rozhodlo usnesenim c. 25/2211 ze dne 25. zan 2008 o zalozeni akciove spolecnosti KC Odpady, a. s., kteni vznikla dne 30. fijna 2008 zapisem do obchodniho rejstfiku a postupne od Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje prevzala prace na pfiprave predmetneho zameru a rna obstarat jeho realizaci a budouci provozovani. Do dne 16. fijna 2009 byl jedinym akcionarem KC Odpady, a. s., Moravskoslezsky kraj a clenem jejiho statutamiho organu ng. Tomas Kotyza, nynejsi reditel Krajskeho uradu Moravskoslezskeho kraje. Posleze se akcionan KC Odpady, a. s., staly tez statutami mesto Karvina, statutami mesto Ostrava, statutami mesto Havirov, statutami mesto Opava, statutami mesto Frydek-Mistek a obec Horni Sucha. Statutarni mesto Karvina z duvodu, ze jeho tizemi je dotceno predmetnym zamerem "ce1okrajskeho" vyznamu, pozadalo v letech 2010 a 2011 Moravskoslezsky kraj, aby mu kompenzoval pfipadne dopady na zivotni prostredi Ci zdravi obyv~te1. Konkretne statutami mesto Karvina zadalo poskytnuti castky 100 milionu Kc v obdobi let 2010 az 2015, podporu realizace dopravniho obchvatu mesta a ziskani vetsi majetkove ucasti v KC Odpady, a. s., aby tak melo vetsi vliv na chod teto spolecnosti a na realizaci predmetneho zameru a jeho provoz. Moravskoslezsky kraj s ohledem na to uzavte1 dne 12. dubna 2011 se statutamim mestem Karvinou memorandum k umisteni predmetneho zameru. Na zaklade toho byly statutamimu mestu Karvina v letech 2010 a 2012 poskytnuty dotace na ekologicke projekty ve vysi celkem 40 milionu Kc a probihalo shodne hlasovani zastupcu Moravskoslezskeho kraje a zastupcu statutamiho mesta Karvina v organech KC Odpady, a. s. Nasledne zastupitelstvo Moravskoslezskeho kraje rozhodlo usnesenim c. 7/562 ze dne 19. pro since 2013 uzavfit se statutarnim mestem Karvina dohodu 0 zmene memoranda ze dne 12. dubna 2011 tak, ze se odlozi vyplata financnich prostredku statutlimimu mestu Karvina ve zbyvajici vysi 60 milionu Kc na obdobi mezi zahajenim stavby a jeji kolaudaci. Predmetny zamer rna vyznam pro cely Moravskoslezsky kraj; ucelem je energeticke vyuzivani, respektive spalovani, komunalniho odpadu. Vizi zadatelky je ziskat vyuzitim komunalniho odpadu v mnozstvi cca tlrok tepe1nou energii v mnozstvi GJ/rok a elektrickou energii v mnozstvi cca MWhlrok. Predmetny zamer je zejmena spolky, jejichz poslanim je ochrana pfirody a krajiny, vniman jako kontroverzni, jak plyne z obsahu odvolanim napadeneho tizemniho rozhodnuti Magistratu mesta Karvine. Je tedy zjevne, ze "systemove riziko podjatosti" zde existuje; plyne z majetkove ucasti statutamiho mesta Karvine a Moravskoslezskeho kraje, jejichz organy jsou v fizeni pfislusnymi spravnimi organy 1. a 2. stupne, v ucelove vznikle obchodni korporaci, ktera je v danem fizeni esencialni ucastnici. S ohledem na vsechny vyse uvedene skutecnosti, zejmena povahu predmetneho zameru, dospelo ministerstvo k zaveru, ze v danem pfipade dosahuje toto "systemove riziko podjatosti" one "nadkriticke miry" (vyse varianta 3), kdy podle pravniho nazoru Nejvyssiho spravniho soudu je nutno s ohledem na smysl a ucel ustanoveni 14 odst. 1 spravniho radu rozhodnout 0 vylouceni vsech urednich osob pfislusneho spravniho organu z ukonu v fizeni. Ministerstvo proto rozhodlo, jak je uvedeno ve vyroku pod bodem. V navaznosti na tento zaver ministerstvo za potiziti ustanoveni 131 odst. 4 spravniho radu rozhodlo povetit k projednani a rozhodnuti dane veci v odvolacim fizeni jiny vecne pfislusny spravni organ, a to Krajsky urad Olomouckeho kraje, jefiz je pfislusny podle 67 odst. 1 pismo a) zakona 0 krajich k prezkoumavani rozhodnuti vydanych organy obce v fizeni podle zvlastnich zakonu a jehoz spravni obvod sousedi se spravnim obvodem Krajskeho utadu Moravskoslezskeho kraje, nezpusobileho vec projednat a rozhodnout. Ministerstvu je z ufedni Cinnosti znamo, ze Krajsky urad Olomouckeho kraje disponuje dostatecnou odbornou, personalni i technickou zpusobilosti k projednani a rozhodnuti veci; ministerstvo 6/8

7 t. j. MMR /1699 neshledalo :zadnou skutecnost, kteni by zakladala pochybnost 0 nestrannosti povereneho spravniho organu. Zaroveii pro pnpad, ze by vysledkem odvolaciho nzeni pred poverenym KrajskYm Utadem Olomouckeho kraje melo by! vraceni veci k novemu projednani spravnimu organu prveho stupne~ rozhodlo ministerstvo pro takovy pnpad povent k projednaru a rozhodnuti veci Mestsky Utad Cesky Tesin, jefiz je obdobne jako Magistnlt mesta Karvine obecnym stavebnim uradem podle 13 odst. pismo c) stavebniho zlikona pnslusnym k vydavani izemnich rozhodnuti ve smyslu 6 odst. 3 pismo a) tehoz zlikona, a jehoz spravni obvod sousedi se spravnim obvodem Magistratu mesta Karvine, nezpusobileho z duvodu vylouceni vsech urednich osob vee projednat a rozhodnout. Ze vsech stavebnich Utadu prvniho stupne, jejichz spravni obvod sousedi se spravnim obvodem Magistratu mesta Karvine, lze pouze u Mestskeho uradu Cesky Tesin konstatovat absenci pochyb 0 jeho nestrannosti; mesto Cesky Tesin neni signatarem vyse zmineneho memoranda, nic nenasvedcuje jeho majetkove ucasti v obchodni korporaci, ktera je esencialnim ucastnikem nzeni, a stavba rna by! umistena mimo jeho spravni obvod. Bylo proto rozhodnuto, jak je uvedeno ve v)rroku pod bodem. Toto' usneseni se oznamuje ucastnfkiim izemniho nzeni, jehoz okruh je vymezen v odvolanim napadenem izemnim rozhodnuti; ministerstvo z opatmosti (pro pnpad zaniku plnych mod) dorucuje usneseni tez zastoupenym ucastnikum KC Odpady, a. s., a obd Homi Sucha. V souladu s ustanovenim 76 odst. 4 spravniho radu se usneseni oznamuje Krajskemu Utadu Moravskoslezskeho kraje, Krajskemu Utadu Olomouckeho kraje, Magistratu mesta Karvina a Mestskemu uradu Tesin, a dale tez Mestskemu uradu Orlova a Magistratu mesta Havirova, v jejichz spravnich obvodech rna by! predmetny zamer tez uskutecnen. Pouceni ucastniku: Podle 76 odst. 5 spravniho radu muze ucastnik, jemuz se usneseni oznamuje, podat rozklad ( 152 odst. spravniho tadu). MUie tak ucinit do 15 dnu ode dne oznameni usneseni (jimz je den doruceni stejnopisu jeho pisemneho vyhotoveni, pro ucastniky, jimz se dorucuje ediktalnim zpusobem, 15. den jeho vyveseni na Utednf desce Ministerstva pro mistni rozvoj). o rozkladu rozhoduje ministryne pro mistni rozvoj. Rozklad je tteba podat u Ministerstva pro mistni rozvoj, Staromestske nam. 6, Praha. Rozklad proti usneseni nema odkladny ucinek. ng. Milada Konradova zastupkyne reditele odboru uzemne a stavebne spravnibo Rozdelovnik: viz str. 8 7/8

8 ~. j. MMR-23557/ /1699. Ueastnici i'izeni podle 85 odst. 1 stavebniho zacona - doruei se jednotlive, do vlastnich rukou, prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schninky: 1. TPO Group, a. s., Havlickovo nabrdi 2728/38, Moravska Ostrava, Ostrava, DDS: n4kgkxw (zastupce KlC Odpady, a. s.) 2. Statutarni mesto Karvina, Magistrat mesta Karvine, odbor spravy majetku, Frystatska 72/1, Karvina - Frystat, DDS: es5bv8q 3. Mgr. Sandra Podskalsk8, advokatka, Udolni 567/33, Brno, DDS: u3y48ek (zastupce obce Horni Sucha) 4. Obec Doubrava, Doubrava 599, Doubrava, DDS: n9hbens. Ueastnici i'izeni podle 85 odst. 2 stavebniho zakona - doruei se vei'ejnou vyhlaskou: vlastnici pozemku a staveb, na kterych rna byt pfedmetny zamer uskuteenen, nebo ti, kdoi maji k takovfmto pozemkum nebo stavbtimjine vecne pravo osoby, jejichi vlastnicke nebo jine vecne pravo k sousednim stavbtim anebo sousednim pozemkum nebo stavbam na nich muze byt Uzemnim rozhodnutim pfimo dotceno osoby, 0 kterych tak stanovi zvltistni pravni pfedpis - spolky, jimi naleii postaveni ucastnika fizeni podle 700dst. 3 zakona c Sb., 0 ochrane pfirody a krajiny, ve zneni pozdejsich pfedpisii, spolky a dalsi obce dotcene pfedmetnym zamerem, jimi naleii postaveni ucastnika fizeni za podminek stanovenych v 23 odst. 9 zakona c. 100/2001 Sb., 0 posuzovani vlivu na iivotni prostfedi a 0 zmene nekterych souvisejicich zakonu (zakon 0 posuzovani vlivu na iivotni prostfed ), ve zneni platnem do 31. bfezna 2015 (vcetne Hnuti DURA - Friends of the Earth Czech Republic, se sidlem Udolni , Brno - mesto, Brno) ObdrZi: 5. Ministerstvo pro mistni rozvoj, odbor hospodafskych sluzeb - s intemi zadosti 0 dorueeni vei'ejnou vyhlaskou 6. Magistrit mesta Karvine, odbor vnitrnich veci, Frystatska 72/1, Karvina - Frystat, prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schranky (ldds: es5bv8q) s zadosti 0 vyveseni usneseni na ui'edni desce na dobu 15ti dnu a 0 soubezne jeho zvei'ejneni zpusobem umoznujicim dalkory pi'istup (na elektronicke Ui'edni desce) 7. Obecni urad Horni Sucha, Sportovni 3/2, Horni Sucha - prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schranky (DDS: w3cbd55) s zadosti 0 vyveseni usneseni na Ui'edni desce na dobu 15ti dnu a 0 soubezne jeho zvei'ejneni zpusobem umoziiujicim dalkory pi'istup (na elektronicke Ui'edni desce) 8. Obecni urad Doubrava, Doubrava 599, Doubrava - prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schrlinky (DDS: n9hbens) s zadosti 0 vyveseni usneseni na ui'edni desce na dobu 15ti dnu a 0 soubezne jeho zvei'ejneni zpusobem umoziiujicim dalkory pi'istup (na elektronicke Ui'edni desce). Dale obdrzi - prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schranky: 9. KrajskY urad Moravskoslezskeho kraje, odbor uzemnibo planovani, stavebnibo radu a kultury, 28. njna 117, Ostrava, DDS: 8x6bxsd 10. Magistrit mesta Karvine, odbor uzemniho planovani a stavebniho fadu, Frystatska 72/1, Karvina - Frystat, DDS: es5bv8q 11. KrajskY urad Olomouckeho kraje, Jeremenkova 40a, Olomouc, DDS: qiabfmf 12. MestskY urad CeskY Tesin, namesti CSA 111, CeskY Tesin, DDS: dicbu MestskY urad Orlova, Osvobozeni 796, Orlova - Lutyne, DDS: r7qbskc 14. Magistrit mesta Havirova, Svornosti 86/2, Havirov - Mesto, DDS: 7zhb6tn V. Na vedomi - prosti'ednictvim vei'ejne datove site do datove schranky, do vlastnich rukou: 15. KlC Odpady, a. s., Klicperova 504/8, Marianske Hory, Ostrava, DDS: fn7eruk 16. Obec Horni Sucha, Sportovni 3/2, Horni Sucha, DDS: w3cbd55 8/8