Hospodářská politika. Téma č. 6: Další typy hospodářských politik. Petr Musil

Transkript

1 Hospodářská politika Téma č. 6: Další typy hospodářských politik Petr Musil

2 Dnes se budeme zabývat vnější hospodářskou politikou strukturální a regionální politikou přerozdělovací a sociální politikou

3 Vnější hospodářská politika

4 VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA záměrné působení státu na vnější ekonomické vztahy součástí vnější HOPO je: zahraničněobchodní politika devizová politika úvěrová politika kapitálová a investiční politika migrační politika aj.

5 Otevřenost ekonomiky MÍRA OTEVŘENOSTI kvantitativní aspekt otevřenosti např. podíl vývozu nebo dovozu nebo dovozu i vývozu na HDP větší a méně vyspělé ekonomiky zpravidla méně otevřené než menší a vyspělejší TVAR OTEVŘENOSTI kvalitativní aspekt otevřenosti komoditní struktura vývozu a dovozu transformační schopnost ekonomiky směnné relace vliv technologie na strukturu vývozu aj.

6 Nástroje vnější HOPO Autonomní nástroje historicky starší, ale jejich význam klesá cílem je ochránit domácí trh zavádí země bez dohody s ostatními zeměmi Smluvní nástroje vznikají na základě dohod mezi zeměmi kompromis smluvních stran cílem zpravidla odstraňovat protekcionismus

7 Autonomní nástroje vnější HOPO tarifní nástroje (cla) netarifní kvantitativní nástroje (dovozní a vývozní kvóty) subvence (dumping) vývozní dotace (vládní podpora exportním odvětvím) mimocelní bariéry (normy a předpisy) opatření měnového a platebního charakteru (devizové kurzy, úrokové míry, poplatky, daně)

8 Dopad cel Cena textilu Domácí nabídka Cena po zavedení cla Cena bez cla G C A D B E F Importy po zavedení cla clo světová cena domácí poptávka 0 Q 1 S Q 2 S Q 2 D Q 1 D Množství textilu Přebytek spotřebitele Přebytek výrobce Vládní příjem Celkový přebytek importy bez cla Před zavedením cla Po zavedení cla Změna A+B+C+D+E+F G žádný A+B+C+D+E+F+G A+B C+G E A+B+C+E+G -(C+D+E+F) +C +E -(D+F) Plochy D a F ukazují pokles celkového přebytku a náklady mrtvé váhy zavedení cla

9 Smluvní nástroje vnější HOPO obchodní smlouvy rámcová úmluva mezi zeměmi v oblasti vzájemných hospodářských styků obchodní dohody ekvivalent obchodní smlouvy ale v méně obecné rovině platební dohody SMLUVNÍ NÁSTROJE MOHOU PŘERŮST V MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ ORGANIZACE (např. GATT, WTO, EHS, APEC, NAFTA atd.)

10 Vnitřní a vnější rovnováha vnitřní a vnější rovnováha může znamenat souhlasné ale i konfliktní cíle vnitřní rovnováha jako Y na úrovni Y* vnější rovnováha jako cílová hodnota běžného účtu PB (viz magický 4-úhelník) vývoz je veličinou nezávislou na domácím Y dovoz s rostoucím domácím Y roste a naopak

11 Vnitřní a vnější rovnováha BÚ (+) cílové saldo BÚ (vnější rovnováha) Y BÚ (-) Y * 1. def. BÚ + inflační mezera 2. def. BÚ + recesní mezera 3. přeb.bú + recesní mezera 4. přeb. BÚ + inflační mezera

12 Jaká opatření zvolit k nastolení vnitřní a vnější rovnováhy? nepředstavuje konfliktní situaci restriktivní politika (FP či MP) sníží inflaci i důchod, s poklesem Y se zlepší saldo BÚ, neboť klesne objem dovozů vláda může uplatnit opatření měnící výdaje problém: expanzivní politika sice zvýší Y, ale s ním vzrostou i dovozy, čímž se saldo BÚ ještě zhorší je nutno uplatnit politiku přesunující výdaje opět není problém expanzivní politika zvýší Y a s ním i dovozy, saldo BÚ se zhorší politika měnící výdaje problém: restriktivní politika sníží Y a s ním sníží i dovozy, přebytek BÚ bude ještě vyšší politika přesunující výdaje

13 Opatření měnící a přesunující výdaje Opatření měnící výdaje jde pouze o změnu velikosti výdajů, uplatňují se v případě nekonfliktních situací viz. 1 a 3, restriktivní a expanzivní politika Opatření přesunující výdaje cílem je přesunout výdaje od zboží zahraničního k domácímu nebo naopak, uplatňují se v případě konfliktních situací viz. 2 a 4, cla, kvóty, změny devizového kurzu atd.

14 Strukturální a regionální politika

15 Strukturální politika jde o působení vlády na trzích s cílem zmírnit dopady měnící se struktury ekonomiky struktura ekonomiky podle podílů odvětví na tvorbě HDP nebo na zaměstnanosti základní členění: zemědělství (A), průmysl (I), služby (S), neboli sektor: primární, sekundární a terciární původní struktura ekonomiky: A,I,S tj. s nejvyšším podílem zemědělství a nejnižším podílem služeb na HDP i zaměstnanosti moderní struktura: S,I,A HDP je dnes ve vyspělých zemích ze 70 % i více tvořen službami

16 Strukturální změny strukturální změny souvisí s ekonomickým vývojem strukturální změna = změna struktury HDP i zaměstnanosti, tj. změna významnosti jednotlivých sektorů v ekonomice jsou provázeny krátkodobým hospodářským propadem a růstem nezaměstnanosti dlouhodobě velmi žádoucí, neboť vedou k vyšší efektivitě ekonomických procesů strukturální krize v případě delší dobu trvajícího poklesu hospodářství v souvislostí se strukturální změnou

17 Faktory strukturálních změn Vnitřní faktory přicházejí ze strany poptávky nebo nabídky poptávka zpravidla změna preferencí spotřebitelů, změna disponibilního důchodu domácností, změna relativních cen zboží a služeb nabídka především inovace Vnější faktory změny devizového kurzu, změny cen vstupů a produkce na světových trzích ale i hospodářská politika státu (fiskální i monetární)

18 Přístupy státu ke strukturální politice Liberální přístup: strukturální změny jsou vnímány jako přirozený proces na trzích zásahy státu jsou zde nepatřičné nebo dokonce škodlivé Intervencionistický přístup: zásah státu jako oprávněný, neboť na trzích převažují nedokonalosti a strnulosti

19 Typy strukturální politiky 1. Podpora poražených vláda aktivně pomáhá odvětvím, kde dochází ke strukturálním krizím cílem je zabránit ekonomické krizi a následné politické destabilizaci riziko: vyhoví-li vláda hlasité skupině, pak těžko obhájí, proč jiným nepomáhá 2. Vybírání vítězů smyslem je identifikovat obory s vysokým potenciálem růstu a ty podporovat s cílem zvýšit budoucí konkurenceschopnost země nejčastěji podpora výzkumné a inovační činnosti 3. Nové strategie široká prorůstová politika odstranění selektivních podpor a podpora celkové konkurenceschopnosti země (např. investice do vzdělání, podpora mobility pracovní síly, investice do infrastruktury, tvorba příznivého podnikatelského prostředí apod.)

20 Oblasti působení strukturální politiky zemědělská argumenty pro: soběstačnost v produkci potravin, rozdrobenost zemědělské výroby, stabilizace cen zemědělské produkce atd. průmyslová zpravidla ztotožněna s politikou podpory poražených regionální podpora regionům postižených strukturální krizí (např. podpora vzniku průmyslových zón v oblastech s vysokou UNE) dopravní zajištění dopravní obslužnosti podpora malého a středního podnikání malé firmy jsou vystaveny vyšším rizikům než velké

21 Nástroje strukturální politiky dotace daňová zvýhodnění snadnější přístup k úvěrům regulace cen speciální fondy licence vývozní a dovozní kvóty státní zakázky cla mimotarifní překážky vyrovnávací platby

22 Problémy strukturální politiky aktivizace zájmových skupin státní podporu si zajistí ten, kdo nejvíce křičí např. zemědělci: malá, ale dobře organizovaná skupina efektivita za jakou cenu bylo dosaženo stanoveného cíle? politika podpory poražených zakonzervování statutu quo, prodlužování agónie neperspektivních odvětví, která stejně skončí další ztráta efektivity informační asymetrie ten, kdo je lépe informovaný o možnosti státní podpory, má vyšší šanci ji získat

23 Regionální politika cílem je zabezpečit stírání rozdílů v ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů v současnosti velmi moderní na bázi Evropské unie......viz nejrůznější fondy soudržnosti apod. co je zdrojem ekonomických rozdílů mezi regiony? je žádoucí usilovat o to, aby se tyto rozdíly vyrovnaly? není to na úkor efektivnosti a konkurenceschopnosti?

24 Nástroje regionální politiky podobné jako u strukturální politiky rozdíl pouze v jiné formě zacílení strukturální politika na odvětví, regionální politika na regiony dotace, podpory, daňové úlevy atd.

25 Pro: Pro a proti regionální politiky udržení zaměstnanosti v postižených regionech zabrání vysídlování udržení sociálního smíru mezi regiony snižování zátěže životního prostředí (menší potřeba přepravy surovin, zboží, osob) Proti: vyspělé regiony dotují méně vyspělé......vyrovnání rozdílů může nabýt podoby zchudnutí vyspělých a nikoli zbohatnutí chudých neefektivnost když dostanu dotaci jen proto, že podnikám v chudém regionu, získávám neoprávněnou výhodu oproti ostatním

26 Přerozdělovací a sociální politika

27 Přerozdělovací (důchodová) politika Základní problém = nerovnost v bohatství a v rozdělování rozdělování výsledkem toku důchodů vlastníkům výrobních faktorů tento tok se děje na základě tržních principů souvisí s produktivitou VF produktivita VF ovlivněna: vzděláním, schopnostmi, dovednostmi nerovnost v rozdělování logickým výsledkem nerovnosti v lidských vlastnostech je nerovnost spravedlivá? věčný konflikt mezi efektivností a rovností

28 Měření nerovnosti Lorenzova křivka rozdělení důchodů mezi jednotlivými percentily domácností, které jsou seřazeny od nejchudších po nejbohatší Giniho koeficient vychází z Lorenzovy křivky, udává poměr plochy mezi skutečnou a nivelizovanou Lorenzovou křivkou a plochy pod nivelizovanou Lorenzovou křivkou - nabývá hodnot od 0 do 1, blíží-li se hodnota nule, pak existuje nízká nerovnost v rozdělování, pokud jedničce, pak existuje vysoká nerovnost v rozdělováníi

29 Lorenzova křivka 100 LC důsledek přerozdělení % důchodu nivelizovaná LC LC tržní rozdělování 0 % domácností 100

30 Nástroje přerozdělování daně především progresivní sociální zabezpečení jako protiváha daním minimální mzda jako garance vyšších příjmů nízkopříjmové pracovní síle

31 Stát blahobytu (welfare state) různé typy státu blahobytu anglo-saský typ státu blahobytu důraz na schopnost zajistit si blahobyt vlastními silami zodpovědnost za sebe sama případně za rodinné příslušníky stát se má postarat až ve chvíli, kdy je objektivně vyloučeno postarat se o sebe vlastními silami skandinávský typ státu blahobytu důraz na paternalistický stát, vysoký stupeň přerozdělování, silné sociální jistoty, veřejné služby, vysoký podíl sociálních výdajů na HDP apod.

32 Problémy přerozdělovací politiky vytváření závislosti na vládě vláda si kupuje voliče za sliby sociálních jistot a blahobytu obzvláště patrné v současné ČR neefektivnost přerozdělování může působit demotivačně pokles ekonomické aktivity: proč bych se měl snažit, když mi to stát sebere a rozdá nefachčenkům? nižší výkonnost ekonomiky není však jednoznačně prokázáno Švédsko je příkladem, kde jde skloubit vysoký stupeň přerozdělování se solidní výkonností ekonomiky

33 Rozdělení příjmů v ČR

34 Rozdělení příjmů v ČR

35 Rozdělení příjmů v ČR

36 Rozdělení příjmů v ČR

37 Rozdělení příjmů v ČR

38 Rozdělení příjmů v ČR

39 Rozdělení příjmů v ČR

40 Sociální politika Funkce sociální politiky: ochranná zmírnění důsledků sociálních událostí (UNE, nemoc, stáří apod.) přerozdělovací zmírnění nerovností v rozdělování důchodů homogenizační spojena s přerozdělovací funkcí avšak jde o širší pojem, netýká se jen příjmů, ale životních podmínek jako celku stimulační podpora žádoucího jednání jednotlivců a skupin preventivní dbá na to, aby k nežádoucím sociálním situacím nedocházelo

41 Typy sociální politiky 1. reziduální (liberální) důraz na svobodu a zodpovědnost individua, spoléhá na trh, jeho instituce a rodinu a až když selžou, má přijít na řadu stát 2. korporativní sociální potřeby mají být prvotně uspokojovány prostřednictvím pracovního výkonu a zásluh větší role státu oproti reziduálnímu 3. redistribuční stát má dominantní úlohu v sociální oblasti

42 Subjekty: Subjekty a objekty sociální politiky stát a jeho orgány parlament, vláda zaměstnavatelé povinni zabezpečovat opatření stanovená státem, což je určité povinné minimum zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům poskytovat sociální služby nad tento rámec otázka image firmy další instituce odbory, komory, svazy, církve apod. Objekty: oblast práce regulace trhu práce, pracovních podmínek, vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, sociální diskriminace sociální zabezpečení sociální transfery (přímé a nepřímé), sociální služby

43 Principy sociální politiky princip sociální spravedlnosti nejstarší princip, snaží se o něj každý stát, ale otázka, co je spravedlivé... princip solidarity pomocí redistribuce, je solidarita spojena s povinností nebo dobrovolností? princip subsidiarity založen na tom, že každý má nejprve pomoci sám sobě princip participace otázka šancí každého podílet se na fungování společnosti

44 Nástroje sociální politiky právní a jiné normy, na které navazují: sociální příjmy sociální služby věcné dávky účelové půjčky úlevy a výhody apod.