Politiky. Politiky. Stabilizační politika. Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky

Transkript

1 Politiky 1 Politiky Základy stabilizační politiky Základy sociální politiky Základy daňové politiky 2 Stabilizační politika 3 1

2 Stabilizační politika v otevřené ekonomice Jedná se o posilování stability národního hospodářství sloužící k harmonizaci ekonomického vývoje země. Cílem: Stabilita cenové hladiny Vysoký stupeň zaměstnanosti Hospodářský růst Vnější rovnováha 4 Nástroje stabilizační politiky Fiskální (rozpočtová) politika Funkce stabilizační Funkce alokační Funkce distribuční Monetární politika Otázkou zůstává jak moc zasahovat?? 5 Omezení stabilizační politiky Omezení fiskální politiky Omezení monetární politiky 6 2

3 Makroekonomické modelování Stabilizační funkce vyplývá z makroekonomické působnosti veřejného sektoru Multiplikační modely: S fixními investicemi S proměnnými investicemi 7 Multiplikativní modely s fixními investicemi Určení rovnovážného důchodu Při neexistenci státního rozpočtu Při existenci státního rozpočtu Předpokladem je fixní úroveň investic, investice jsou endogenní a spotřeba je závislá na důchodu 8 Multiplikativní model s fixními investicemi - při neexistenci státního rozpočtu Matematické určení rovnovážného důchodu: Y = C + I C = a + cy Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod 1 Y = (a+ I) 1 c 9 3

4 Určení důchodu při neexistenci vládního sektoru výdaje J M N V I R C C+I 0K=0J KL=MN Úroveň rovnovážného důchodu a 45 o L I 0 K důchod 10 Multiplikativní model s fixními investicemi při existenci státního rozpočtu Na určení rovnovážného důchodu mají vliv: Vládní výdaje Daně (paušální, důchodová) Transfery 11 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv vládních výdajů Matematické určení rovnovážného důchodu Y = C + I + G C = a + cy Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: 1 Y + 1 c 1 1 c = (a + I G) Y = 12 G 4

5 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv vládních výdajů výdaje C+I+G C+I C G a 45 o I 0 A důchod 13 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv paušální daně Matematické určení rovnovážného důchodu Y = C + I + G C = a + c(y-t) Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: 1 Y + 1 c c 1 c = (a I - ct) Y = T 14 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv paušální daně výdaje C+I C +I C H C F 45 o I 0 B D A E Výnos daně důchod 15 5

6 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv transferů Matematické určení rovnovážného důchodu Y = C + I C = a + c(y+r) Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: 1 c Y = (a + I + cr) Y = R 1 c 1 c 16 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv transferů výdaje C +I C+I D C C E 45 o I 0 A F B důchod 17 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv důchodové daně Matematické určení rovnovážného důchodu Y = C + I C = a + c(1-t)y Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: 1 Y + 1 c (1 t) cy0 1 c(1- t1) = (a I) Y = t 18 6

7 Multiplikativní model s fixními investicemi vliv důchodové daně výdaje C +I C +I C C 45 o I 0 P Y F důchod 19 Multiplikativní model s fixními investicemi souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů Matematické určení rovnovážného důchodu Y = C + I + G C = a + c(1-t)y Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: 1 Y + 1 c(1 t) c 1 c(1 - t) = (a+ I G) Y = G 20 Multiplikativní model s fixními investicemi souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů výdaje C +I+G C +I+G C C G 45 o I 0 P Y F důchod 21 7

8 Multiplikativní model s fixními investicemi růst důchodu při vyrovnaném rozpočtu Při vyrovnaném rozpočtu platí: G = T 1 Y = c G Y = 1 c 1 c T Kombinovaný efekt expanzivního vlivu vládních výdajů a restriktivního vlivu zvýšení daní: 1 c 1 c Y = G G = G = 1 c 1 c 1 c G 22 Multiplikační modely s proměnnými investicemi Určení rovnovážného důchodu ovlivňují tři vztahy chování: Spotřební funkce Investiční funkce Funkce preferenční likvidity Předpokládá se, že investice jsou vnitřním faktorem a mění se. 23 Multiplikativní model s proměnlivými investicemi spotřební funkce Spotřební funkci lze vyjádřit ve formě funkce úspor: S = Y C C = a + cy Dosazením spotřební funkce do funkce úspor lze odvodit: S = (1-c)*Y - a 24 8

9 Multiplikativní model s proměnlivými investicemi vztahy chování Investiční funkce vyjadřuje závislost investic na míře výnosnosti (úrokové míře). Křivka preference likvidity vyjadřuje množství peněz, které jsou lidi ochotni držet nad potřebou transakčního množství při různých úrokových mírách. Funkce úspor vyjadřuje závislost úspor na velikosti důchodu Multiplikativní model s proměnlivými investicemi určení rovnovážného důchodu Rovnovážná úroveň důchodu je taková, kdy objem úspor při dané úrovni důchodu je právě roven objemu investic při úrokové míře, která odpovídá tomu, že si lidé přejí držet objem peněžních aktiv rovnající se objemu, jenž je k dispozici při dané zásobě peněz. 27 9

10 Stabilizace v otevřené ekonomice Řízení stabilizační politiky je ovlivněno spojením dané ekonomiky se světem prostřednictvím toků zboží a kapitálu. Záleží na uplatňovaném devizovém kurzu: Fixní kurz Flexibilní kurz 28 Stabilizace v otevřené ekonomice multiplikační ztráta Účinnost fiskální politiky v otevřené ekonomice snižují obchodní ztráty. Při fixním kurzu: Fiskální politika je méně účinná Při flexibilním kurzu: Účinnost fiskální politiky závisí na příslušných elasticitách 29 Stabilizace v otevřené ekonomice toky kapitálu Toky kapitálu reagují na rozdíly v úrokové míře Při fixním kurzu Expanzivní fiskální politika, pokud není doplněna expanzivní měnovou politikou, povede ke zvýšení úrokových sazeb Při flexibilním kurzu: Příliv kapitálu tlumí účinnost fiskální politiky 30 10

11 Základy sociální politiky 31 Sociální politika Sociální politikou rozumíme snahy po změnách společenského zřízení tak, aby zájmy lidí ve společnosti byly uspokojovány způsobem trvale prospěšným celku. Cíle sociální politiky Zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva Zabezpečení sociální suverenity a sociálního bezpečí 32 Trojí pojetí sociální politiky (1) Pojem sociální je obvykle chápán ve třech významových rovinách: i. sociální jako společenský; ii. sociální jako snaha bezprostředně směřující ke zdokonalování životních podmínek lidí; iii. ve smyslu řešení nepříznivých nebo nouzových sociálních situací

12 Trojí pojetí sociální politiky (2) Podle vymezení pojmu sociální pak lze vymezit sociální politiku jako: i. konkrétní jednání zejména státu, kterým je ovlivňována sociální sféra; ii. oblast hospodářské politiky s cílem eliminace sociálních tvrdostí; iii. soubor opatření ve prospěch osob s nižší životní úrovní. 34 Státní sociální politika Obsahem státní sociální politiky je péče o blahobyt lidí, tj. zajištění dobrého vzdělání, dobrého zdraví a nezbytného, alespoň minimálního příjmu všem občanům. Jedná se o sociální politiku: a) Aktivní přednostně usiluje o prevenci; b) Pasivní zaměřuje se na řešení již vzniklých sociálních problémů. 35 Objekty a subjekty sociální politiky Objekty sociální politiky jsou to ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na něž jsou orientována Subjekty sociální politiky hlavním subjekte, který do značné míry určuje pojetí, obsah, cíle a úkoly sociální politiky v daném časovém období a společnosti je stát, ale existuje i řada dalších nestátních organizací 36 12

13 Funkce sociální politiky Sociální politika státu plní různé funkce. Jedná se o funkci: a) ochrannou; b) rozdělovací a přerozdělovací; c) homogenizační; d) stimulační; e) preventivní. 37 Ochranná funkce Jedná se o řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec či sociální skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním, ať již v ekonomickém, či sociálním smyslu. Ochranná funkce plyne: a) primárně z humanitárních snah společnosti; b) sekundárně z potřeby ochrany člověka jako pracovní síly. 38 Rozdělovací a přerozdělovací funkce Touto funkcí je určován podíl jednotlivců na výsledku ekonomickéčinnosti a na společenském bohatství. Řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělovat. Je třeba zajistit: a) důstojné životní podmínky všem; b) všem rovné šance; c) fungování společenského systému; d) odstranění nedokonalosti konkurence

14 Homogenizační funkce Tato funkce zabezpečuje zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování neodůvodněných nerovností. Jedná se o proces, v němž společnost dospívá k poskytování stejných šancí: vzdělávat se; pracovat; pečovat o své zdraví; 40 Stimulační funkce Posláním stimulační funkce je podporování, podněcování, vyvolávání žádoucího sociálního jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni. Jedná se o opatření: a) vzdělávací politiky; b) politiky zaměstnanosti; c) zdravotní politiky. 41 Preventivní funkce Preventivní funkcí se rozumí snaha předcházet určitým škodám na životě a zdraví, snaha předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, zdravotní poškození, kriminalita). Jedná se o: a) existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu; b) rozsáhlou osvětovou činnost (poradenství); 42 14

15 Dílčí sociální politiky Sociální politika je uplatňována prostřednictvím následujících dílčích sociálních politik: a) sociální zabezpečení; b) zdravotní politika; c) rodinná politika; d) bytová politika; e) politika zaměstnanosti; f) vzdělávací politika. 43 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení obecně zahrnuje: a) důchodové zabezpečení; b) zabezpečení v nemoci (nemocenské); c) rodinné dávky; d) podpory v nezaměstnanosti; e) sociální pomoc; f) pracovní úrazy a nemoci z povolání. 44 Modely sociálního zabezpečení Volba modelu souvisí s pojetím úlohy státu v ekonomice a ve společnosti. i. Liberální model ii. - podnikové zaopatření; Model sociálního pojištění - univerzální dávky ze SR; iii. Skandinávský model - kombinace předchozích

16 Financování sociálního zabezpečení Na financování SZ se podílejí: - zaměstnavatelé; - pojištěnci; - stát. trojpilířový systém financování sociálního zabezpečení 46 Důchodové zabezpečení Důchodové zabezpečení zahrnuje: a) starobní důchody (výsluhová vs. invalidní koncepce); b) invalidní důchody (starobní vs. nemocenská koncepce); c) pozůstalostní důchody (vdovské a vdovecké, sirotčí). 47 Zdravotní pojištění Při financování a organizovaní zdravotní péče existují dva základní veřejné systémy: a) sociální nemocenské pojištění - soukromý model zdravotnictví; - veřejný model zdravotnictví; - hybridní model zdravotnictví; b) státní zdravotní správa - bez využití systému pojištění

17 Podpora v nemoci Nemocenská je peněžitá dávka SZ poskytovaná po dobu pracovní neschopnosti. Nárok je dán zákonem jen v modelu sociálního pojištění a náleží jen výdělečněčinným osobám. Pro poskytování nemocenských dávek je rozhodující: karenční doba; podpůrční doba; čekací doba. 49 Rodinné dávky Poskytují se v systému sociálního zabezpečení, nikoli v liberálním systému. Jedná se o: přídavky na děti; porodné; dávka v mateřské (nemocenská vs. nemocensko-rodičovská koncepce); rodičovský příspěvek. 50 Dávky v nezaměstnanosti Zabezpečení v nezaměstnanosti je tvořeno: a) pasivními programy (odstupné, podpora v nezaměstnanosti, pomoc v nezaměstnanosti); b) aktivními programy (podpora vytváření pracovních míst, zahájení samostatně výdělečnéčinnosti, rekvalifikační programy)

18 Sociální pomoc Sociální pomoc odpovídá liberálnímu modelu. V ČR se poskytuje: příspěvek na dopravu, bydlení, na teplo; sociální příplatek; věcné dávky sociální pomoci; jednorázové výpomoci a půjčky; pečovatelská služba; pomoc pro ohrožené skupiny obyvatel; sociálně právní ochrana a poradenství. 52 Základy daňové politiky 53 Co je daňová politika Daňovou politikou rozumíme praktické využívání daňových nástrojů k ovlivňování ekonomických a sociálních procesů ve společnosti 54 18

19 Jak vznikly a jak se vyvíjejí daně Od dobrovolné formy k povinné Od nepravidelnému výběru k pravidelnému Od naturální formy k peněžní Od účelového určení k neúčelovému Od spíše doplňkového zdroje veřejných rozpočtů k hlavnímu Od převažujících majetkových daní k zejména důchodovým a daním ze spotřeby 55 Vymezení pojmu daň Daň jako ekonomická kategorie je definována jako: Povinná Zákonem určená Neúčelová Neekvivalentní Pravidelně se opakující Nenávratná částka vybíraná od poplatníků 56 Pojmy Daň Daňový subjekt Daňový objekt Daňová sazba Daňová částka Daňový výnos 57 19

20 Daňové principy Dobrý daňový systém by měl být založen na následujících principech: Princip spravedlnosti Princip ekonomické efektivnosti Princip administrativní jednoduchosti Princip flexibility Princip správného působení na makroekonomické agregáty Princip politické průhlednosti a právní dokonalosti 58 Princip spravedlnosti Podstatou je stanovit spravedlivý podíl jednotlivce na nákladech vlády Dvě hlediska Princip prospěchu (ekvivalence) Platba by měla odpovídat užitku Princip platební schopnosti Spravedlnost ve vertikálním a horizontálním pojetí 59 Princip efektivnosti Je zkoumán vliv daní na ekonomické chování subjektů (otázka daňového břemene). Daňové břemeno je tvořeno: Daňovým výnosem Administrativními náklady Přímé a nepřímé Nadměrným daňovým břemenem Ztráta z uvalení daní, distorze 60 20

21 Působení daní Každá daň (s výjimkou paušální) má dva efekty: Důchodový Snížení disponibilního důchodu Substituční Změny preferencí poplatníků 61 Daňová incidence Rozlišují se dva druhy incidence daně: Zákonný dopad Zajišťuje výběr daně Skutečný dopad Ekonomické účinky daně 62 Hodně štěstí u zkoušky! 63 21