Základní druhy stehů

Transkript

1 Základní druhy stehů

2 Steh je základní útvar šití, vzniká nejméně dvěma vpichy jehlou s nití do oděvního materiálu.

3 Steh ČSN ISO 4915 ( ) jednotka útvaru tvořeného jednou nebo více nitěmi nebo smyčkami nití provazujícími se nebo vcházejícími do materiálu nebo procházejícími skrz něj. Steh může být tvořen bez materiálu, uvnitř materiálu, skrz materiál, na materiálu.

4 Základní třídy stehů ČSN ISO 4915 Třída 100 řetízkové stehy Třída 200 ruční stehy Třída 300 dvou a vícenitné vázané stehy Třída 400 dvou a vícenitné řetízkové stehy Třída 500 obnitkovací stehy Třída 600 krycí stehy

5 Třída 100 jednonitné řetízkové stehy steh vytvářený strojově jednou nebo několika jehelními vrchními nitěmi bez použití nití spodních. Smyčka(y) je vytvořena jehelní nití, je zachycena pomocí smyčkovače následující smyčkou téže nitě.

6 Třída 200 původně ruční stehy Stehy vytvářené ručně nebo strojově (imitace ručního stehu). Stehy jsou charakterizované jednoduchou nití protahovanou materiálem v jednoduché řádce.

7 Třída 300 vázané stehy Stehy tvořené dvěma nebo více skupinami nití. Smyčky jedné skupiny nití (jehelní) jsou protahované materiálem a zajišťované provázáním s nití nebo nitěmi druhé skupiny nití.

8 Třída 400 Vícenitné řetízkové stehy Stehy tvořené dvěma nebo více skupinami nití Smyčky jedné skupiny nití jsou protahovány materiálem a zajišťovány provázáním se smyčkami další skupiny nití.

9 Třída 500 Obnitkovací řetízkové stehy Stehy tvořené jednou nebo více skupinami nití Alespoň jedna ze skupin nití je vedena kolem okraje šitého materiálu a zajišťuje ho proti vypárání. Smyčky jedné skupiny nití jsou protahovány materiálem a zajišťovány provázáním se smyčkami téže nitě dříve, než následující smyčky jsou protaženy materiálem nebo jsou zajišťovány provázáním se smyčami jedné nebo více skupin jiných nití dříve, než následující smyčky první skupiny nití jsou opět protaženy materiálem.

10 Třída 600 Krycí řetízkové stehy Stehy tvořené dvěma nebo více skupinami nití. Dvě ze skupin nití pokrývají oba povrchy materiálu. Smyčky první skupiny nití jsou protahovány smyčkami třetí skupiny, které jsou již uloženy na povrchu materiálu, potom jsou protahovány materiálem a na spodní straně materiálu se provazují se smyčkami druhé skupiny nití. Vyjímkou je steh 601 tvořený dvěma skupinami nití, funkci třetí skupiny nití proto plní jedna nití první skupiny.

11 Stehy vázané - výhody Tvořeny dvěma a více nitěmi, vzájemné provázání uprostřed díla vytváří poměrně pevný spoj. U většiny stehů má líc stejný vzhled jako rub. Obtížná páratelnost. Nižší spotřeba nití. Možnost ukončení stehové řady proti vypárání.

12 Malá tažnost Stehy vázané - nevýhody Omezená zásoba spodní nitě -> omezená kontinuita šití

13 Stehy řetízkové - výhody Tvoří se i mnoha nitěmi a vytvářejí jednu nebo více stehových řad. Nekonečná zásoba spodní a vrchní nitě zajišťuje dobrou kontinuitu šití. Použává se na místech, kde vyžadujeme tažnost švu. Dobrá krycí schopnost řezaného okraje materiálu zajistí netřepení okrajů a párání oček u pletenin. Možnost vytvořit ploché švy.

14 Stehy řetízkové - nevýhody Zvýšená páratelnost při poškození stehu. Obtížné zajištění konce stehové řady. Větší spotřeba nití než u stehů vázaných.

15 Určení spotřeby nitě Metoda přibližného výpočtu. Metoda přímým měřením spotřeby nití. - Změřením délky nitě na 10 cm délky švu.

16 Faktory ovlivňující spotřebu nití Tloušťka materiálu Hustota stehů Napětí nití

17 Jednonitný řetízkový steh Vzorec dle příručky spotřeby nití VÚO Prostějov: 2D(1,5+T/P).K Vzorec dle firemních materiálů Amman Group: (3P+2T).n Kde: D = délka šití počítá se včetně zapošití na začátku a na konci [mm]. P = posuv je u přímého stehu totožný s délkou stehu [mm]. T = tloušťka švu tj. všech prošívaných vrstev [mm]. K = koeficient smyčky = 1 [-] n = počet stehů na 1 m švu

18 Dvounitný vázaný steh vrchní nit spodní nit Kde: Vzorec dle příručky spotřeby nití VÚO Prostějov: 2D(1+T/P).K Vzorec dle firemních materiálů Amman Group: (2P+2T).n D = délka šití počítá se včetně zapošití na začátku a na konci [mm]. P = posuv je u přímého stehu totožný s délkou stehu [mm]. T = tloušťka švu tj. všech prošívaných vrstev [mm]. K = koeficient smyčky = 1 [-] n = počet stehů na 1 m švu

19 Dvounitný řetízkový steh jehelní (vrchní) nit spod ní nit Kde: Vzorec dle příručky spotřeby nití VÚO Prostějov: 2D(1,5+T/P).K Vzorec dle firemních materiálů Amman Group: (4P+2T).n D = délka šití počítá se včetně zapošití na začátku a na konci [mm]. P = posuv je u přímého stehu totožný s délkou stehu [mm]. T = tloušťka švu tj. všech prošívaných vrstev [mm]. K = koeficient smyčky = 1 [-] n = počet stehů na 1 m švu

20 Třínitný obnitkovací steh Vzorec dle příručky spotřeby nití VÚO Prostějov: 4D / P(0,75P T 2 2 ( P / 2) ) K R Kde: D = délka šití počítá se včetně zapošití na začátku a na konci [mm]. P = posuv je u přímého stehu totožný s délkou stehu [mm]. T = tloušťka švu tj. všech prošívaných vrstev [mm]. R = rozteč udává [mm] - u klikatého stehu příčnou vzdálenost dvou vpichů, - u dvouřádkového stehu a třířádkového stehu vzdálenost krajních řádek, - u obnitkovacího stehu a okrajových vazných bodů. K = koeficient smyčky = 1 [-]

21 Použitá literatura 1. MOTEJL, V., TEPŘÍK, O.: Šicí stroje, Praha SNTL Zouharová J.: Výroba oděvů II,TUL Liberec Firemní materiály firmy AMMAN GROUP. 4. ČSN ISO 4915 ( ), 1994, Druhy stehů. Třídění a terminologie. 5. Fajkošová Petra: Analýza spotřeby šicích nití. Liberec, Diplomová práce. TUL. Fakulta textilní. Katedra oděvnictví. Vedoucí práce Doc. Ing. Antonín Havelka, CSc. 6. Diskuse dama.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

22 Děkuji za pozornost