1 Identifikace případové studie

Transkript

1 1 Identifikace případové studie PŘÍPADOVÁ STUDIE: zhodoeí příosů projektu 50 + VÝHOD ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ 1.1 Idetifikačí údaje projektu Název projektu 50 + výhod rovných příležitostí Číslo projektu CZ.1.04/3.4.04/ Oblast podpory Oblast podpory 3.4 Roé příležitosti že a užů a trhu práe a sladěí praoího a rodiého žiota )aěřeí projektu Podpora roýh příležitostí Cíl projektu Šířeí roýh příležitostí, prosazoáí priipů společeské odpoědosti a gederoé roosti a podpora speifik zeýhoděé skupi že staršíh padesáti let a trhu práe. Příjee dotace Cetru Kašpar o. s. Adresa Kašparoa, Liere XXV - Vesec Projektoý aažer Simona Zemanová Partner projektu Okresí hospodářská koora Liere, oe Proseč pod Ještěde Výše rozpočtu, % dotace ,- Kč; 100 % Termín realizace 11. listopadu říja 2014 Místo realizace a území Liberec; Liberecký kraj dopadu Webová adresa Přehled teréího šetřeí Příjee dotace Skupinový řízeý rozhoor , Simona Zemanová, aažerka projektu, Jaa Beešová, expertka na rovné příležitosti) Cílová skupina Cílová skupina - zaěstaatelé: Klíčoí aktéři Individuální řízeý rozhoor , Jana Hejzlarová, vedoucí persoálího odděleí, TI Automotive) Idiiduálí řízeý rozhoor. 6., Marela Miaříkoá, edouí zaěstaekého odděleí, Dopraví podik ěst Liberce a Jablonce nad Nisou, a. s.) Cílová skupina - zaěstai: Idiiduálí řízeý rozhoor , Lubomír Nesiba, zaěstae DPMLJ Idiiduálí řízeý rozhoor , Táňa Hruá, zaěstakě DPMLJ) Idiiduálí řízeý rozhoor , Jan Kopal, zaěstae KSM Castings) Idiiduálí řízeý rozhoor , Aita Brůová, zaěstakě PHG, s.r.o.) )a klíčoé aktér lze rái projektu poažoat zaěstaatele, kteří li zároeň jedou z íloýh skupi projektu. 1

2 ABSTRAKT: VÝSLEDKY EVALUAČNÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE Oblast podpory OP LZZ: 3.4 Roé příležitosti že a užů a trhu práe a sladěí praoího a rodiého žiota PROJEKT: 0+ VÝHOD ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ Příjee: Kašpar, o. s. Místo: Liberec Výše dotae: Kč Termín realizace: CÍL PROJEKTU Realizovaý projekt l zaěře a šířeí osvět v olasti rovýh příležitostí, prosazováí priipů společeské odpovědosti a gederové rovosti a a podporu speifik zevýhoděé skupi že staršíh padesáti let a trhu práe. Hlavíi íli projektu byly: Transformace firem Libereckého kraje na firmy rozvíjející a dále prosazující principy společeské odpovědosti, politik diversity a flexibilizace práce Profesní a osobnostní rozvoj zaěstaů staršíh 0 let, zapojeí že staršíh 0 let do ezigeeračí výě zkušeostí a rozvoje sstéů fireího vzděláváí a posíleí praoví itegrace pečujííh oso )výšeí iforovaosti ovatel regiou v otáze společeské odpovědosti fire, ezigeeračí odpovědosti a rovýh příležitostí v širší výzau z hlediska gederu, věku, ekooikýh a kulturíh faktorů atp.. CO SE V PROJEKTU ODEHRÁLO? Projekt byl z hlediska aktivit poěrě rozsáhlý, lo realizováo 7 věýh aktivit pro CS. Do projektu bylo zapojeno celkem 6 středě velkých firem vhodných pro provedení diversity auditu. Na základě jeho výsledků zpraoval firmy vlastní plán podpor rovýh příležitostí, který v průěhu projektu začal aplňovat. V rámci projektu byly ve firmách zavedeny inovativní opatřeí na podporu rovných příležitostí a společeské odpovědosti: o benefit respitní asistence - l urče zaěstaů pro pokrytí nárazových situací spojených s péčí o osou lízkou. o školeí v interním ezigeeračím mentoringu určeé zaěstakí starší 0 let. Dále lo realizováo školeí v oblasti genderu pro vedouí i řadové zaěstae fire. V rámci podpory osob pečujííh o osou lízkou la zprostředkováa podporovaá praoví ísta s fleiilí forou orgaizae práe. Součástí projektu lo také široké spektru aktivit v rámci šířeí osvět v olasti rovýh příležitostí. V projektu lo podpořeo celkem 67 osob zaěstaů firem). Pro zaěstavatele lo za účele udržováí kotaktu a aktivizace zrealizováo pět praovíh sídaí s téatikou rovýh příležitostí a diversit aageetu. CO PROJEKT PŘINESL LIDEM? Všší prosazeí priipů společeské odpovědosti a politiky diversity ve firmách Libereckého kraje Ipleetae vtvořeého pláu rovných příležitostí byla ve firmách růzě úspěšá, avšak ve většiě případů fir zavedl alespoň ěkterá opatřeí včetě těh, které si ohl vzkoušet v rái projektu respití asistee, ezigeeračí mentoring). Firmy mají rozdílné ožosti hlediska zavedení apř. flexibilní pracovní doby, a to předevší z provozíh důvodů práe a sě.

3 Mezigeeračí etorig začal ve všeh zapojených firmách probíhat v neformální roviě prostředitví vužíváí zkušeostí že nad 50 let při řešeí proléů. U zapojeýh fire došlo k pozitivnímu posunu v postoji k uplatňováí rovýh příležitostí a praovišti a zvýšeí otivae k zaváděí dalšíh opatřeí a zěě v přístupu k zaěstaů. Dle slov jedoho ze zaěstavatelů: )ačali jse se dívat jiýa očia a sažíe se lide víe vycházet vstří. Posílení profesních dovedností a osobnostní rozvoj že staršíh 0 let; posíleí praoví itegrae pečujííh oso )aěstaů fire projekt přiesl usaděí slaďováí praovího a rodiého života. Vužíváí eefitu respití asistee poohlo sladit péči o závislou osobu s doházeí do zaěstáí. Nalezení pracovního místa s flexibilní forou orgaizae práe uožilo žeá pečujíí o děti sladit práci s rodiý živote. Tato ísta la udržea i po skočeí projektu. Iterí ezigeeračí etorig je inovativním prvke sstéu vzděláváí ve firáh, kd že starší 0 let jsou proškole k předáváí zkušeostí ově astupujíí či vraejíí se ladší praovíků. Že ad 0 let, které se účastil školeí, víají ezigeeračí mentoring jako zúročeí svýh dlouholetýh zkušeostí a práe pro firu. Oeňují předevší získáí dovedosti řešit prolé a praovišti, překoáí osthu a předevší uvědoěí si see saa. Jak uvedla jeda z účasti: Mě osoě to utvrdilo v to, že ěkteré věi ebo čiosti, o kterýh si ejse jistá, řeší správě. Dalo mi to mantinely, bylo to srovnání toho, co dělá a jak se hová s tí, jak to ělo ýt. Žeá ad 0 let přiesl posíleí pozie v zaěstáí dík posíleí profesíh dovedostí. Osvojení zásad ezigeeračího mentoringu přispělo také ke zvýšeí seevědoí a osoostíu růstu těhto že, které patří ezi skupi zaěstaů ejvíe ohrožeé propuštěí. Výstupy projektu jsou zpracovány tak, aby mohly být vužitelé také pro iterí účel fire. Byla vydána metodika diversity managementu, diversity auditu, publikace s příklad dobré praxe firem v regiou a další. Dík záavé a iteraktiví forě osvětovýh aktivit se příjei podařilo dostat téa rovýh příležitostí a společeské odpovědosti do povědoí zaěstaů fire i širší veřejosti. Proěhlo elke případovýh kofereí, které se nakonec odehrál postupě v sídleh všeh zapojených firem, jejihž součástí la selfprezentace fir jako společesk odpovědého zaěstavatele a panelová diskuze. V závěru projektu proěhla koferee Aktiví stárutí a genderová rovnost, kde byly zhodnoceny výstupy projektu. V rámci každé aktivit l vtvoře audiovizuálí výstup, dále elke tištěýh publikací vztahujících se k téatů jedotlivýh aktivit, a také poster a spot o zaěstavatelíh v regiou a spot o rovýh příležitosteh. PŘEKÁŽKY Koplikae při realizai aktivit organizačí prolé se sestaveí skupi zaěstaů fire pro realizai ěkterýh aktivit z provozíh důvodů vzhlede k požadavku uvolěí zaěstaů v pra- oví doě Přizpůsoováí aktivit dle potře CS až v průěhu projektu mohlo zbrzdit dopad aktivit projektu a větší počet oso z řad zaěstavatelů i zaěstaů. Velký rozsah projektu - účast v projektu kladla velké nároky na spolupráci a vlastní aktivitu a iniciativu zapojených firem, důsledke lo často praoví přetížeí kontaktní osoby. Adiistrativí zátěž spojeá s realizaí aktivity monitoringu a evaluace povinné v rámci výzvy - na její realizaci bylo vynaložeo eodpovídajíí ožství času, aví dulovala zjišťováí výsledků příjeem.

4 SHRNUTÍ PŘÍNOSŮ PROJEKTU Naplěí účelosti a užitečosti projektu Dopad na zaěstaost účastíků Dopad a kvalifikačí úroveň účastíků vzděláí Dopad a zaěstatelost účastíků jiý ež kvalifikačí Dopad na sociální status účastíků Dopad a rové příležitosti Dopad a další klíčové aktéry Vyřešeí proléů/potře cílové skupiny Spíše vysoký V rái projektu la přío zřízea či zprostředkoáa praoí ísta s fleiilí forou orgaizae práe pro oso pečujíí o osou blízkou. Spíše vysoký )aěstaatelé i zaěstai si rozšířili pozatk z oblasti genderu, roýh příležitostí a společeské odpoědosti. Došlo k rozšířeí profesí kalifikae že staršíh let proškoleí IMM. Spíše vysoký )aěstaů fire jsou aíze eefit podporujíí slaďoáí rodiého a praoího žiota. Došlo ke zýšeí seedůěr a kouikačíh shopostí že ad let proškoleýh IMM. Vysoký Projekt přispěl ke zlepšeí postaeí že ad let a oso pečujííh o osou lízkou e firáh a ke sížeí jejih ohrožeí propuštěí. Vysoký )aedeí či rozšířeí opatřeí a podporu roýh příležitostí (flexibilní formy práce, eefit přispělo ke zlepšeí přístupu k zaěstáí zeýhoděý skupiá oso a trhu práe, předeší žeá ad let a osoá pečujíí o osou lízkou. Vysoký Navázání úzké spolupráce s firai regiou líže iz zhodnocení příosů projektu tetoá část. Prolé a potře íloé skupi byly vyřešey/aplěy (s ohledem k zaěřeí projektu). Víáí užitečosti projektu ze stra ílovýh skupi a klíčovýh aktérů Užitečost projektu ze strany cílových skupin Účiost a hospodárost projektu Naplěí účiosti Naplěí hospodárosti Udržitelost projektu Udržitelost projektu Idetifikae ejlepší, doré a eosvědčeé prae Dobrá praxe Jedozačě užitečý Veškeré ýstup projektu íá jako užitečé a pozitií z hlediska osoí situae účastíka. Spíše vysoké Úpravou zapojení a užití projektoýh stupů lo ožé dosáhout dílčíh zlepšeí a ššího příosu pro íloou skupiu. Spíše vysoké Některé ze stupů el zela ezté pro dosažeí ílů, ale přispíal k jejih plěí a elkoéu účelu projektu. Vysoká Dosažeé ýsledk l udrže. Celkoé zhodoeí projektu ealuátore a základě ultikriteriálí aalýz, která hází z proedeýh šetřeí a zjištěí průěhu zpraoáí případoé studie.

5 2 Výchozí situace a cíle projektu 2.1 Příjee dotace Příjee dotace Cetru Kašpar o. s. Kategorie příjee eziskoý sujekt: o.p.s., očaské sdružeí, spolek, ústav Předhozí zkušeosti příjee Ano s cílovou skupinou Naázáí a stáajíí aktiit příjee a jejih rozšířeí. Od roku příjee prauje s íloou skupiou že staršíh let rái poradestí, zděláaíh a otiačíh aktivit sdružeí. 2.2 Přístup ke zpraováí žádosti Zapojení externího dodavatele pro Ne zpraoáí žádosti 2.3 Cíle projektu Hlavní cíle projektu: o Transformace firem Libereckého kraje na firmy rozvíjející a dále prosazující principy společeské odpoědosti, politik diersit a fleiilizae práe. o Profesí a osoostí rozoj zaěstaů staršíh let, zapojeí že staršíh let do ezigeeračí ýě zkušeostí a rozoje sstéů fireího zdělááí a posíleí praoí itegrae pečujííh oso. o )ýšeí iforoaosti oatel regiou otáze společeské odpoědosti fire, ezigeeračí odpoědosti a roýh příležitostí širší ýzau z hlediska genderu, ěku, ekooikýh a kulturíh faktorů atp Cílová skupina Specifikace cílové skupiny zaěstaatelé zaěstai oso starší ež 50 let oso pečujíí o osou lízkou 5

6 3 Realizace projektu 3.1 Aktivity POPIS AKTIVIT REALIZOVANÝCH V RÁMCI PROJEKTU Pro zapojení do projektu byly vytipovány subjekty středě elké fir vhodné pro diversity audit a testoáí ioatiíh opatřeí s ohlede a zastoupeí íloé skupi že + zaěstaeké populaci. Sledoá zde l ožosti slaďování práce a rodiny, kariérní rozvoj, systém vedení, dierzita týů aj. Fir ásledě po provedení diversity auditu održel záěrečou zpráu s přehlede doporučeí pro další rozoj, a jejíž základě sa ěl zpraoat vlastní plán podpor roýh příležitostí. Aktivita benefit respitní asistence byla určea zaěstaů vybraných 6 firem pro pokrytí nárazových situací souvisejících s péčí o osou lízkou. Cíle bylo aídout zaěstaeký eefit usadňujíí slaďoáí práe a rodi pečujíí osoá, již yl(a) v rámci aktivity aíduta profesioálí asistetka pro jedorázoé případ apř. zajištěí ákupu, řízeí úkoů a úřadeh, doproodů k lékaři či a kulturí ake apod.. Iterí ezigeeračí etorig (IMM) byl urče tipoaý zaěstakí fire e ěkoé kategorii +. )apojeé že asoloal profesní testy, individuální poradenství a výcvik k IMM pro osvojení zásad posktoáí etorigu, jež ěl ýt užíá pro usaděí áratu zaěstaů nastupujícíh po ateřské či rodičoské dooleé do daýh fire. Pro širší aageet, praoík HR a raé řadoé zaěstae/kě byla určea aktiita genderový modul, jejímž osahe bylo zdělááí otáze aplikae roýh příležitostí do fireího prostředí. Modul zahrnoval úvod do problematiky genderu, praktické nástroje prosazování genderové rovnosti, nové trendy v personální politice diversity management, ástroje slaďoáí práe a rodi, zákoík práe optikou roýh příležitostí atd. Obsahem Programu pracovní integrace lo zprostředkoáí fiačě podporoaýh praoíh íst pro oso pečujíí o osou lízkou e firáh a Liereku. Do prograu ohl stoupit jak kadidátk zečí, tak klietk Cetra Kašpar. Součástí projektu bylo také šířeí ýstupů projektu a osěta, jejíž íle bylo zšoat poědoí o gederoé roosti i priipeh roýh příležitostí. V rái aktiit proěhlo případoýh konferencí týkal se žd jedoho zaěstaatelů zapojeýh do projektu a jeho přístupu v oblasti společeské odpoědosti, které se akoe odehrál postupě sídleh šeh zapojených firem. V rámci konference proěhl self-prezentace předstaeí lastího přístupu každé fir ke společeské odpoědosti a uplatňoáí roýh příležitostí a panelová diskuze. Pro zaěstaatele a zaěstae la zrealizoáa praoí sídaě s tématikou rovných příležitostí, diersit aageetu a společeské odpoědosti fire CSR. V záěru projektu pak proěhla koferee Aktií stárutí a gederoá roost, kde šlo o zhodoeí ýstupů projektu. V rái aktiit l toře audioizuálí ýstup z každé aktiit projektu, dále elke tištěýh pulikaí ztahujííh se k téatů jedotliýh aktiit líže iz dopad projektu, a také postery a spot o zaěstaatelíh regiou a spot o roýh příležitosteh. 3.2 Realizace výěrovýh řízeí Počet realizovaýh výěrovýh řízeí ez ýěroého řízeí 3.3 Realizačí tý projektu Velikost projektového týmu Úvazky 10 osob 4,4 (přepočteý ěsíčí úazek) po dou ěsíů Složeí projektoého týu: 6

7 Ekonom projektu (0,25 úvazku po celou dobu projektu) Projektoý aažer, úvazku po celou dobu projektu) Auditor (0,5 úvazku po celou dobu projektu) Auditor (1,0 úvazku po celou dobu projektu) Auditor specialista (OHK) (0,4 úvazku po celou dobu projektu) Odborný asistent (0,4 úvazku po celou dobu projektu) Odorý osětoý praoík, úvazku po celou dobu projektu) Epert a roé příležitosti elke hodin) Epert a roé příležitosti eke hodi Kouč elke hodi 7

8 4 )hodoeí příosů a úspěšosti projektu účelost, užitečost 4.1 Hlavní monitorovací indikátory cílová hodnota dosažeá hodota dosažeá h. % Počet podpořeýh oso - celkem ,5 Počet oě tořeýh pracovních míst pro zeýhoděé skupi - 0,75 1,5 200 celkem Počet oě tořeýh/iooaýh produktů Muži Že )hodoeí příosů projektu Teorie zě Teorie zě ukazuje oěřeé příos projektu, které zahrují očekáaé i eočekáaé dopad zjištěé a základě proedeého teréího šetřeí, případě dalšíh dostupýh iforaí. Iterečí logika la projektoé žádosti doře astaea, tj. l popsá předpokládaé kauzálí az a očekáaé dopad projektu. V rái šetřeí se ásledě potrdilo aplěí očekáaýh dopadů projektu. 8

9 Teorie zě projektu

10 4.2.2 Strukturovaé zhodoeí dopadů (taxonomie) Dopad a kvalifikačí úroveň Spíše vysoký účastíků vzděláí )aěstaatelé i zaěstai si rozšířili pozatk z oblasti, gederu, roýh příležitostí a společeské odpoědosti. Došlo k rozšířeí profesí kalifikae že staršíh let proškoleí ezigeeračí etorig. Dopad a zaěstaost účastíků Dopad a zaěstatelost účastíků jiý ež kvalifikačí Dopad na sociální status účastíků Dopad a rové příležitosti Dopad a další klíčové aktér Spíše vysoký Efekt ovlivňujíí příos projektu Potvrzeno / nepotvrzeno V rái projektu la přío zřízea či zprostředkoáa pracovní místa s flexibilní formou organizace práce pro 4 oso pečujíí o osou lízkou. Vysoký )aěstaů fire jsou aíze eefit podporujíí slaďoáí rodiého a praoího žiota. Došlo ke zýšeí seedůěr a kouikačíh shopostí že ad let proškoleýh ezigeeračí etorigu. Vysoký Projekt přispěl ke zlepšeí postaeí že ad let a osob pečujííh o osou lízkou e firáh a ke sížeí jejih ohrožeí propuštěí. Vysoký )aedeí či rozšířeí opatřeí a podporu roýh příležitostí fleiilí for práe, eefit přispělo ke zlepšeí přístupu k zaěstáí zeýhoděý skupiá oso a trhu práe, předeší žeá ad let a osobám pečujíí o osou lízkou. Vysoký Navázání úzké spolupráce s firmami v regionu líže iz zhodoeí příosů projektu tetoá část. Koetář Creaming-off nepotvrzeno Účastíi projektu z řad fire li zapojei do projektu a základě lastího záju po osloeí příjee. Účastíi projektu z řad zaěstaů těhto fire byli vybíráni v záislosti a předpokladeh potřeýh k účasti jednotlivých aktivitách. Tento postup je v souladu s nastavením projektu. Lock-in efekt nepotvrzeno Účast aktivitách projektu byla nezbytná pro dosažeí ýsledků. Alternativní atribuce nepotvrzeno Aktivity projektu byly klíčoý faktorem pro dosažeí příosů. Substituce nepotvrzeno Efektů elo dosažeo a úkor jiýh osob ve srovnatelném postavení. 10

11 Mrtvá váha 1 nepotvrzeno Bez posktuté dotae edošlo k realizované podpoře zaáděí opatřeí a podporu roýh příležitostí e firáh ai k zkoušeí oýh ástrojů podpory RP )hodoeí účelosti projektu - shrutí elkové vřešeí proléů/potře ílové skupiny) Vřešeí proléů/potře ílové Prolé a potře íloé skupi l řeše skupiny (celkové dopady projektu) Nezaýšleé dopad Eistee ezaýšleýh Ne pozitivních dopadů projektu Nezaýšleé dopad Negativní dopady Eistee egativíh dopadů Ne projektu Negativní dopady Užitečost projektu a základě víáí ze stra ílovýh skupi a dalšíh klíčovýh aktérů Užitečost projektu ze stra Jedozačě užitečý (eškeré ýstup projektu vnímány cílových skupin jako užitečé a pozitií z hlediska osoí situae účastíka Užitečost projektu ze stra dalšíh klíčovýh aktérů 4.4 Inovativnost projektu Vužití iovovaýh řešeí Klíčoví aktéři jsou shodní s jednou z cílových skupin projektu, viz výše. Ano vývoj inovace ioatií řešeí z hlediska organizace, zeě a oboru) Realizovaný diversity audit, zaýšleý jako koiae gederoýh a age auditů, uožňuje šetřeí e firáh širším pojetí proleatik roýh příležitostí eje z hlediska pohlaí, ale také ěku a dalšíh faktorů. Na Liberecku ani v ČR zatí teto koept eá odou. V rái projektu lo dále pilotě zkoušeo užíáí oýh ástrojů podpor roýh příležitostí a praoišti, jako je ezigeeračí etorig a eefit respití asistee, které zatím nejsou v českýh firáh téěř ůe užíá. Ioatií prke l také růzé for školeí tářeé v průěhu projektu. Novinkou v rámci dané problematiky byl také video-ulleti o téatu roýh příležitostí s formátem krátkého filmu. 4.5 )půso zjišťováí výsledků projektu ze stra saotého příjee Průěžé ýsledk a příos projektu ze stra íloýh skupi příjee získáal zpětou azou od účastíků, a to ětšiou eforálě, píseou i ústí forou přidružeě k aktiitá četě 1 Jedá se o efekt ýhradě řešitelý pouze rámci Counterfactual Impact Evaluation. V rái této případoé studie se tak jedá pouze o jádřeí a základě zjištěí z realizoaého šetřeí. 11

12 ýpoědí a kaeru. Se zaěstaateli i ěkterýi zaěstai edl příjee za účele zjištěí příosů řízeé rozhoor, ale také orgaizoal častá eforálí setkáí. Běhe projektu proěhlo kofereí a praoíh sídaí se zaěstaateli. Se zapojeýi firai je příjee v kotaktu i po skočeí projektu. Výsledk projektu l zjišťoá také prostředití aktiit oitorigu a ealuae, a to ětšiou forou tištěýh dotazíků. Blo apříklad zjišťoáo, akolik se zedlo poědoí o tématu roýh příležitostí či fleiilit, jak jsou zaěstai spokojeni s firemní politikou apod. Ověřeí příosů projektu u účastíků ze stra příjee Ověřeí příosů projektu příjee u klíčovýh aktérů, kteří se projektu ezúčastili Osoí rozhoor či diskuse Dotazník v papíroé podoě Ssteatiké průěžé zjišťoáí příosů u šeh klíčoýh aktérů 12

13 I. ZHODNOCENÍ DOPAD ů PÍNOS REůLIZůCE PROJEKTU Projekt lze a základě proedeého šetřeí hodotit jako eli úspěšý, a to z hlediska příosů pro cílové skupiny (zaěstaatele i zaěstae i příjee. Dopady a příos realizovaných aktivit lze v souladu s cíli projektu vymezit z těhto hledisek: Dopad pro íloou skupiu zaěstaatelé: Všší prosazeí priipů společeské odpoědosti, politik diersit a fleiilizae práe e raýh firáh Libereckého kraje. Dopad pro íloou skupiu zaěstai: Dopad pro íloou skupiu zaěstai: Posíleí profesíh doedostí a osoostí rozoj že staršíh let; posíleí praoí itegrae pečujííh oso. Dopad pro příjee dotae: Získání zkušeostí z hlediska spolupráe s firai; získáí oýh ástrojů pro kouikai. Dopady pro okolí: )ýšeí iforoaosti oatel regiou olasti soiálí odpoědosti fire, ezigeeračí odpoědosti a roýh příležitostí předeší z hlediska genderu a ěku. 1) Dopady pro cílovou skupinu zaěstavatelé): Všší prosazeí priipů společeské odpovědosti, politiky diversity a flexibilizace práce ve vybraných firmách Libereckého kraje Přestože proleatika roýh příležitostí epatří ezi hlaí priority firem, které jsou orientovány předeší a zisk a ekooiký růst, dle slo epertk a roé příležitosti fir regiou již začíají íat potřeost diersit auditu a další podpor této olasti, eoť zaěstaů e ěku ad let ve firáh stále přiýá. Potře jedotliýh fire z hlediska roýh příležitostí se lišil podle toho, do jaké ír se již daá fira sažila uplatňoat priip společeské odpoědosti. V rái projektu lo podpořeo elke zaěstaatelů. Účast v projektu byla pro ětšiu zapojených firem první příležitostí se podroěji zabývat proleatikou roýh příležitostí a fleiilí orgaizae práe pouze jeda ze společostí se účastila jiého projektu realizoaého příjee. Novým prvkem pro ětšinu firem a lastě také pro orgaizai příjee lo pojetí proleatik roýh příležitostí širší pohledu, tj. nejen z hlediska pohlaí, ale také ěku a dalšíh faktorů. Diversity audit provedený v zapojených firmách a v orgaizai příjee l realizován jako kombinace gederoýh a age auditů, a uožil tak kopleí šetřeí e firáh širší ýzau roýh příležitostí. Teto užitý koept přito nemá prozatím obdobu na Liberecku ani v ČR. Jako výstup auditu fir održel záěrečou zpráu s přehlede doporučeí pro další rozoj, a základě íž pak zpracovaly vlastní plá podpor rovýh příležitostí, a to četě určeí odpoědostí a terínu zaáděí zě do prae. Ipleetae tořeého pláu šak la růzě úspěšá, ašak e ětšiě případů fir zavedly alespoň ěkterá opatřeí četě těh, které si ohl zkoušet rámci projektu (respitní asistence, ezigeeračí etorig. Některé fir se již před projekte sažil uplatňovat princip společeské odpoědosti a gederoé korektosti, rámci projektu tak tto fir zkoušel a zaedl práě uedeé éě stadardí ástroje podpor roýh příležitostí. Jak ukázalo šetřeí, účast projektu aplila očekááí zapojeýh fire předeší z hlediska růzorodosti aízeýh aktiit eefitů, školeí olasti gederu či etorigu. 13

14 Jak lo zjištěo, a smysl a příos ezigeeračího etorigu se jedotlií zaěstaatelé díají růzě. Někteří je íali jako příosý eefit pro ejstarší a ejtralejší zaěstakě ad let, aopak dle ázoru jiýh tto zaěstakě při předááí zkušeostí ají spíše ještě ětší obavu z náhrady. Školeí pro ezigeeračí etorig elo dle příjee realizoáo e šeh firmách a jak lo zjištěo rái zpěté az od zaěstaatelů, e firáh, kde je ezigeeračí etorig jako ožost usaděí příhodu oýh zaěstaů či áratu zaěstaů z ateřské či rodičoské dooleé aíze, eí zatí příliš užíá. Příjee dle vlastních slov eočekáal, že e firáh la zaedea speiálí etorigoá pozie, ašak skutečost, že předááí zkušeostí a poo proškoleýh že s řešeí proléů začala ýt těhto firáh užíáa eforálí a současě profesioálí roiě, lze poažoat za kýžeý příos této aktiit, o který příjee usiloal. Například eefit respitní asistence, který firmy v rái projektu pilotě zaedl, užilo je ěkolik zaěstaů. Některé fir tak jeho užíáí po projektu ukočil, aopak jiné jej zavedly jako oý eefit aízeý zaěstaů. Uožěí či rozšířeí flexibilních forem práce bylo u ěkterýh fire eli otížé vzhledem k proozí podíká iz faktor oliňujíí dopad projektu). V ěkterýh firáh se rái projektu ukázalo, že zaěstai eají příliš elký záje o nabízené benefity v olasti roýh příležitostí. Ašak případě, že ěkterou z aízeýh služe užili, li dle slo zástupů zapojeýh firespokojeni. Účast v projektu zaeala pro zapojeé fir ja těh, které se již před projekte poažoal za gederoě korektí také posun v postoji k uplatňováí rovýh příležitostí a praovišti a zýšeí otiae k zaáděí dalšíh opatřeí a zěě přístupu k zaěstaů. Dle slo příjee se diersita a roé příležitosti stal pro šeh fir pozitiě íaý a aktuálí téate. To potvrdil jede ze zaěstaatelů: )ačali jsme se díat jiýa očia a sažíe se lide íe házet stří. Faktory ovlivňujíí dopady projektu: Výzaý faktore úspěšosti projektu z hlediska příosů pro zapojeé fir, který přispěl k soké účiosti projektu, la podpora příjee se zaváděí opatřeí uvedených v plánu podpor roýh příležitostí do prae již průěhu projektu a také proáděí průěžé superize. Dík tou tak ohlo doházet již průěhu projektu k zaedeí ěkterýh opatřeí do proozu zapojeýh fire apř. flexibilní formy práce jako práce z dooa či pružá praoí doa, benefit respitní asistence apod.) Důležitý faktore úspěšosti l pozitiví přístup zapojeýh fire k účasti projektu, poskytnutí součiosti a spolupráe při zpraoáí auditu. Dík tou, že aržeá opatřeí zešla z vlastní iiiati fire, la zaěřea a olasti, které jako slaá ísta idí sai zástupi fire. Přístup a lastí iiiatia fire při torě pláů roýh příležitostí se šak lišil. Důode je, že oblast roýh příležitostí epatří ezi hlaí priorit fire, jak potrdili také zástupi zaěstaatelů. Jedna z fire dokoe htěla z tohoto důodu z projektu v jeho průěhu stoupit, přestože ji aktiit projektu přiášel ýsledk, ale po diskuzi s příjee účast projektu dokočila. Příjee tak dle lastíh slo usel ýt ěkterýh případeh eli asertií e áháí ýstupů od zaěstaatelů. Jak uedl příjee, z hlediska dosažeí příosů pro zaěstaatele se pláí kontinuální spolupráce a komunikace s firmami, kd je potřea dlouhodoější aktiizae. Slo příjee: Na firmy v regionu funguje neustálé opakování, 14

15 připoíáí a sětloáí. K touto účelu sloužil praidelé praoí sídaě s aažer zapojených firem. Dopady projektu pro jednotlivé firmy z hlediska ipleetae opatřeí a podporu roýh příležitostí do prae oliňoal růzé ožosti firem z hlediska zavedeí opatřeí pro podporu rovýh příležitostí, předeší pak fleiilí praoí do. Například e ýroíh firách nelze udělit eefit upraeé praoí do plošě z proozíh důodů apř. práe a sě, v dopraí podiku je pak překážkou epřetržitý prooz. Niéě i těhto firáh jsou uožňoá fleiilí for práe idiiduálíh případeh apř. pro atk a rodičoské dooleé, ze zdraotíh důodů apod. a také závislosti na dané pracovní pozici. Jak uvedl jeden ze zaěstaatelů, usí se hledat zlatá středí esta. Vzhledem k ižšíu ýzau téatu roýh příležitostí rái čiosti firem byla základním faktore realizae projektu doedost příjee přesědčit fir ke spoluprái. Příjei se dlouhodoě daří avazovat vztah se zástupi regioálíh fire i s jejih zaěstai, a to předeší dík eforálíu přístupu či sdíleí stejýh praoíh proléů. Jak uedl příjee: Je potřea šeh t ěi sětloat a každodeíh situaíh a příkladeh, které ti lidi zají, kokrétě, lidsk, ez pozlátek. Dík aozeí této atosfér pak li apř. zaěstai fire ochotni poskytovat rozhovory na kameru apod. Další důode pozitiího přístupu k projektu ze stra íloýh skupi také lo oeé poědoí ístíh oatel o aktiitáh orgaizae Kašpar, které jsou eli široké. K úspěhu projektu přispělo také to, že zaěstnavatelé také navazovali vztahy také mezi sebou v rái pořádaýh kofereí průěhu projektu. Proěhlo elke kofereí, přičež každá z nich se odehrávala v sídle jedoho ze zaěstaatelů a la spojea s ekurzí a předáškou o způsou podpor roýh příležitostí daé firě. 2) Dopad pro ílovou skupiu zaěstai): Posílení profesních dovedností a osobnostní rozvoj že staršíh 0 let; posíleí praoví itegrae pečujííh oso Potře zaěstaů fire olasti roýh příležitostí plýají předeší z proléů slaďoáí praoího a rodiého žiota skloueí zaěstáí a péče o doáost, péče o záislého člea rodi, zájoé čiost a studia apod.. V důsledku gederoého stereotpu jsou přito s péčí o osou lízkou spojoá předeší že. Projekt l pro zaěstae firem uže i že příležitostí, jak získat iforae, které ji poohou řešit jejih situai, a také se aktiě zapojit do procesu zlepšoáí podíek olasti gederu roýh příležitostí e firáh. V rámci projektu lo podpořeo elke oso, přičež z ih lo zaěstai zapojeýh firem a 2 osoby byly v doě účasti projektu ezaěstaé. Počet podpořeýh oso jednotlivých aktivitách byl následující 2 ěkteré oso se účastil i íe ež jedé aktiity): Respitní asistence: 15 osob Iterí ezigeeračí etorig: oso Genderový modul: 38 osob Program pracovní integrace: 4 osoby 2 Některé oso se účastil i íe ež jedé aktiit, součet účastíků jedotliýh aktiit proto eodpoídá elkoéu počtu podpořeýh oso. 15

16 Školeí olasti gederu gederoý odul se účastili zástupi širšího aageetu fire, pracovníci personálního odděleí a také řadoí zaěstai. Školeí se oproti půodíu pláu odehráal spíše etradičí forou líže iz faktor oliňujíí dopad projektu. Dle příjee i zaěstaatelů zaěstai dík školeí získali áhled a situae, které řešili pracovním i osobním žiotě a také získali oé pozatk, předeší v oblasti aplikae rovýh příležitostí do fireího prostředí, apř. seznámeni s nástroji slaďoáí, zalost odborných termínů z oblasti genderu nebo použíáí gederoě korektího jazka rái ofiiálíh dokuetů projeilo se také praxi dané firmy). U jedné z fire se dík školeí podařilo stelit kolekti podiku dík tou, že se zaěstnanci prostředití ideodokuetu příjee s překapeí dozěděli o jeho přístupu k rovným příležitoste a dle slo příjee iděli ajedou zaěstaatele jié sětle. Pro ílovou skupiu že staršíh 0 let lo určeo školeí k internímu mezigeeračíu mentoringu. Školeí lo zaěřeo předeší a řešeí růzýh tpů situaí, které ohou v zaěstáí astat. )apojeé zaěstakě si rái tohoto školeí osvojily zásady poskytování mentoringu, tak a ohl předáat zkušeosti a ědoosti oě astupujíí zaěstaů či raejíí se po ateřské či rodičoské dooleé. Jak vyplývá z šetřeí, zapojeé že na 50 let vnímají jako oeěí sýh zkušeostí a jejih práe pro orgaizai. Osloeá účastie etorigu ejíe oeňoala příos oblasti získáí dovedosti řešit prolé a praovišti, dále překoáí ostychu v komunikaci s ostatíi zaěstai a předeší uědoěí si see saa. Jak bylo uedeo ýše iz dopad pro zaěstaatele, dík získaé doedosti řešit proléoé situace se a tto že ad let oraí další kolegoé pro poo.. Dík zapojeí do ezigeeračí ýě zkušeostí tak došlo k rozšířeí stáajíí kalifikae že ad let e firáh a také k rozvoji jejich osobnosti. Pro usaděí slaďoáí práe a rodi oso pečujííh o osou lízkou l urče eefit respití asistee pro péči o záislou osou ad let a praoí itegrae pro oso pečujíí a alé děti. Benefit respitní asistence užilo elke oso (že i uži), které se starají o závislé čle rodi, předeší seior. Tento benefit jim pomohl sladit tuto péči s doházeí do zaěstáí, ož je pro ě dle jejih jádřeí za normální situace časoě elie otížé. Respití asistee la užíáa předeší pro pokrtí árazoýh situaí při péči o tto oso iz realizoaé aktiit projektu). )aěstaů, kteří teto eefit užili, přiesl dle jejih jádřeí předeší uožěí či ulehčeí doházeí do zaěstáí a také ke zýšeí soustředěosti a prái dík ědoí, že je pečoaá osoa pořádku. Dle jádřeí e ideodokuetu teto eefit oeňoali zaěstai i pečoaé oso. Niéě z důodu alého užití tohoto el e ětšiě fire trale zaede líže iz dopad projektu a zaěstaatele. V rámci programu pracovní integrace bylo nalezeno pracovní místo s flexibilní formou organizace práe elke žeá pečujíí o děti, z toho e případeh se jedalo o oě tořeá praoí ísta. )apojeé že oeňují ožost alezeí zaěstáí, které uožňuje praoat při péči o malé děti. Hlaí příos shrula osloeá účastie: Oeňuji hlaě olou praoí dou, pozice je doře astaveá ohledě sladěí s rodiý živote, eoezuje ě to, o se dětí týče. Jedé z že zřízeí ísta s fleiilí uspořádáí uožilo árat a sé půodí praoí ísto, které šak v rámci obvyklé pevné pracovní doby eohla při deí režiu pečujíí atk zládat. Všeh že si udržel získaou pozii i po ukočeí příspěků a tato praoí ísta, přičež a těhto ísteh zůstala také jejih fleiilí uspořádáí. Další pokračoáí těhto fleiilíh íst fiaoali po skočeí projektu sai zaěstaatelé. Faktory ovlivňujíí dopady projektu: Podoě jako případě íloé skupi zaěstaatelů la ýrazý faktore úspěšosti profesionalita a zkušeost příjee s realizací aktivit v olasti gederu a rovýh příležitostí a také 16

17 zkušeost s prací s íloou skupiou zaěstaatelů regioálíi firai i zaěstaů těhto fire četě eistee zaedeýh postupů kouikae a přístupů k účastíků těhto aktiit. Patřil ezi ě eforálí přístup ke školeí, kd dík aozeí této atosfér pak li apř. zaěstai fire ohoti posktoat rozhoor a kaeru apod. K získáí pozitiího přístupu zaěstaů přispěla také dorá poěst sdružeí Kašpar regiou a oeé poědoí o jeho aktiitáh, které jsou eli široké. Faktorem úspěšosti proedeýh gederoýh školeí lo nastavení aktivit vzhledem k potřeá íloýh skupi, předeší pak přizpůsoování formy genderového školeí a íru každé firě. Potřea tohoto idiiduálího přizpůsoeí přito plula až v průěhu projektu, kdy ze strany fire přiházel růzé předsta o forě školeí. Důode la saha o o eješí adiistratií a proozí zatížeí fire, kd lo dle příjee potřea ojoat za te čas zaěstaů prái, vzhledem k orientaci firem předeší na ekonomický zisk. Běžou předáškoou forou proěhlo školeí pouze u jedé fir, ostatí l etradičí. Např. v dopravním podniku z důodu eožosti uolěí elkého ožstí zaěstaů ajedou proěhlo školeí individuální formou; v další z fire pak ělo školeí foru outdooroé aktiit podoě hr, která ukazoala, jaký způsoe stupují otázk roýh příležitostí do persoálíh proesů od okažiku přijetí oého zaěstae. Tato aktiita se dle příjee i daého zaěstaatele setkala s úspěhe. 3) Dopady pro okolí: )výšeí iforovaosti ovatel regiou v olasti soiálí odpovědosti fire, ezigeeračí odpovědosti a rovýh příležitostí předevší z hlediska gederu a věku V rámci eřejé osět bylo v projektu tořeo elké ožstí produktů sloužíích k propagaci téatu roýh příležitostí, gederu, soiálí odpoědosti fire a dalšíh. Jednou z forem tořeýh produktů l audiovizuální výstupy, tj. růzé dlouhé ideo ahrák, které apř. u benefitu respitní asistence, pracovní integrace a školeí etorigu zahroal jádřeí účastíků projektu, jak jsou spokojei apř. s aízeý eefite či školeí, jaký způsoe získaé pozatk užili, k čeu ji sloužil apod. V průěhu diersit auditu a tor pláu podpor roýh příležitostí zapojeýh firáh l atáče časosěrý dokuet o toto proesu. K aktiitě gederoého školeí l atoče klus krátkýh grafiko-hraýh spotů Kašparo spotk, které l užíá při ýue a po skočeí projektu dá a šíře koleki pro další firmy. V rái projektu l atoče desítk dalšíh audioizuálíh ýstupů, apř. záznamy z konferencí, pracovních snídaní, spoty o dalšíh společesk odpoědýh zaěstaatelíh v regiou, spot a téa roýh příležitostí a další. Z audioizuálíh ýstupů lo tořeo CD, které šlo nákladu 500 ks. Vtořeé audioizuálí ýstup l šíře do dalšíh fire regionu (íleě rozášeny do firem nebo prezentovány a dalšíh akíh pořádaýh příjee a jejih uístěí a iteret a eřejý serer pro šířeí ideosouorů, kde ohou ýt olě sledoá a dostaly se k ěžé populai. Dle příjee je šak účiější forou iforoáí eřejosti prezetae ideí a akíh pořádaýh sdružeí Kašpar. Další propagačí produkt ěl foru atraktií papíroé pulikae či etodik. Blo tořeo elke rožur s těito téat odpoídajííi jedotliý aktiitá: Metodika diversity auditu: Diversity management v praxi Metodika benefitu respitní asistence: Super hit: adčasoé eefit Metodika iterího ezigeeračího etorigu: Růzé geerae lepší spolupráe Publikace: S padesátkou na krku Publikace: Vítejte v Libereckém kraji dobré firemní kultury 17

18 Pulikae šl žd nákladu 200 ks a l jedak posktoá firá i eřejosti a záěrečé konferenci, a jednak byly k dispozii a dalšíh akíh příjee. Výtisk l také posktut do knihoven v regiou, dík čeuž z ih ohou čerpat také apř. studenti zabývající se tématem roýh příležitostí jede ze studetů se již příjei ozal s prosou o spoluprái. V rámci projektu vznikly také teatiké poster a alé rozkládaí iforačí rožur na téma diverzity. Dále proěhlo také 6 kofereí, které l oteřeé pro eřejost iz ýše. Z ýsledků oitorigu proedeého příjee plýá, že poědoí o prolematice genderu a RP se zýšilo ezi zaěstai zapojeýh firem vyrostlo o 53 %). Na dopad osět a eřejost lze pak usuzoat apříklad z áštěosti akí pořádaýh příjee, která se od ukočeí projektu dle příjee zýšila. Na základě zhodoeí eškerýh ýstupů projektu oblasti informovanosti a osět eřejosti a aktiího způsou jejih šířeí a prezetae lze soudit, že projekt přispěl ke zvýšeí iforovaosti ovatel regiou v otáze rovýh příležitostí a společeské odpovědosti, a přispěl tak také ke zírňoáí gederoýh, ěkoýh a dalšíh stereotpů ůči osobám zeýhoděý a trhu práce. Faktory ovlivňujíí dopady projektu: Faktore úspěšosti projektu z hlediska dopadů a širší eřejost je hodý způso uhopeí proleatik gederu a roýh příležitostí a její prezetae. Dle slo expertky na roé příležitosti se osědčilo kouikoat tuto proleatiku prostředití téatu společeské odpoědosti: Dá se a to propojoat, že oě stra trhu práe usí ěo udělat, a to fugoalo. O šeh ýstupeh příjee iforoal a eoýh strákáh i a soiálí síti a šířil je aktiě do dalšíh fire regiou i ůči širší eřejosti a sýh akíh iz ýše. Předeší skrze audiovizuální výstupy se dle příjee podařilo dostat téa gederu a roýh příležitostí k eřejosti, a to dík jejich srozuitelosti, daie a záaé forě. Dle příjee k šířeí iforoaosti o téatu ýrazě apoohla také distriue posterů. 4) Dopad pro příjee dotae: )ískáí zkušeostí z hlediska spolupráce s firmami; získání nových ástrojů pro kouikai Příos projektu pro příjee spočíal posunu z hlediska spolupráce s regionálními firmami, předeší pak utrzeí, že klíčoá je dlouhodoost, trpěliost a přizpůsoeí se. Příjee také získal další zkušeosti olasti etod práe se zaěstaateli a zaěstai, dle sýh slo pohopil, že je třea zjedodušit kouikai o téatu gederu, tj. sětloat proleatiku a situaíh ze žiota. Další poučeí pro příjee lo, že je třea ýt příliš aiiózí ohledě požadaků kladených na firmu. Příjee také upravil svoji představu o realizai gederovýh školeí, kdy má v pláu se po zkušeosteh z projektu zaěřoat a záaou, zkušeostí foru četě outdooroé ariat. Dík produktů tořeý rái projektu etodik, rožur, audioizuální výstupy, postery apod. iz ýše příjee získal oho ovýh ástrojů pro kouikai ůči další firá v regiou a širší eřejosti, apříklad při pořádáí dalšíh kofereí a jiýh akí rái ěžé čiosti sdružeí či při dalšíh realizoaných projektech. Faktory ovlivňujíí dopady projektu: 18

19 )ískáí oýh zkušeostí lo usaděo tí, že příjee íjel průěhu šeh aktiit projektu sahu jít stří zaěstaatelů a jejih potřeá, přáí a ožoste. Dík tou tak ohl vzniknout epláoaé for kouikae či orgaizae ěkterýh aktiit, které se ukázal jako účié. II. Pínosy projektu z hlediska rovnosti muž a žen Projekt l zaěře a šířeí osět olasti roýh příležitostí širší ýzau, prosazoáí priipů společeské odpoědosti a gederoé roosti. V toto sslu l íle a uže i že. Jelikož jsou šak žey častěji staoá gederoý a ageistiký předsudků a také jsou více zatíže péčí o doáost a záislé čle rodi, šší příos ěl projekt práě pro že, a to zejména v olasti zlepšeí slaďoáí rodiého a praoího žiota uožěí či rozšířeí ožností fleiilí praoí do, použíáí gederoě korektího jazka e fireíh dokueteh, ale i zírňoáí předsudků z hlediska pohlaví i ěku dík půsoeí a zaěstaatele i a širší eřejost. Dílčí zaěřeí projektu la speifiká podpora zaěstaýh že staršíh let, které jsou ejohrožeější skupiou při propouštěí e firáh práě z důodu stereotpů spojeýh s jejich ěkem a pohlavím a také s otížým slaďoáím práe s péčí o doáost a často o záislé starší či eoé čle rodi. Dík projektu la zýšea praoí kalifikae těhto že a l zúroče jejih zkušeosti a ko-ho prostředití jejih zapojeí do ezigeeračí ýě zkušeostí e firmách. Bla tak posílea jejih pozie ezi zaěstai podiku a zýšea jejih seedůěra. Na že ad let l také íle eefit respití asistee, který akoe užilo také oho užů e stejné situaci (pečujííh o lízkou osou. III. Pekážky pi realizaci projektu a zpsoby jejich ešení 1) Výskyt a řešeí očekávaýh rizik Rizika, která la očekááa před realizaí projektu, se týkala zejména ezáju fire a zaěstaů zapojit se do aktivit projektu. Toto riziko se částečě aplilo pouze u sah zapojeí posledí, šesté fir, kd zaěstaatel pro získáí posledího podiku usel osloit až fire z regionu kroě posledí fir l záje ze stra zaěstaatelů okažitý. Osloeé fir eěl o zapojení do projektu zájem z růzýh důodů, apř. edostatku že ad let nebo z důodu složité kouikae regioálí poočk s etrálího edeí pro rozhodutí o účasti projektu ěkterýh případeh ěl regioálí poočk záje, ale edeí účast projektu neschválilo). Příčiou ůže ýt dle příjee také čerpaost regiou z důodu dlouholetého půsoeí příjee ůči firá oblasti roýh příležitostí. Přestože posledí fira la zapojea až ěsíů před koe projektu, stihla se zúčastit šeh aktiit kroě gederoého školeí, které z časoýh a orgaizačíh důodů akoe eproěhlo. 19

20 Částečě se také aplilo riziko koplikaí při realizai školeí z důodu eole aageetu fir (nejen) vzhledem k požadaku uolěí zaěstaů pracovní doě. V ěkterýh případeh l důode orgaizačí prolé se sestavením skupin zaěstaů pro realizaci genderového školeí či školeí etorigu, které probíhaly ze strany firem. Tto prolé l dle příjee epředídaou koplikaí. V případě ýěru že pro školeí etorigu ěli zaěstaatelé a začátku projektu dle příjee prolé rat motivované oso starší let, které má firma v úmyslu skutečě osadit a pozie etorek. Bl také prolé sladit logistiké zajištěí kurzů tak, aby šechny osoby z daného podniku (zapojené do projektu) ohl praoat a souěžé praoí sěě a, a mohly tak aštěoat kurz rámci stejné skupiny (souvisí s překážkou sokýh ároků projektu a zaěstaatele a oezeýi ožosti uolěí zaěstaů z proozíh důodů. Nakoe po orgaizačí pětí příjee i zaěstaatelů a dík přizpůsoeí způsou realizae aktiit potřeá jedotliýh fire šeha školeí proěhla úspěšě. 2) Překážk ráíí dosažeí vššíh příosů projektu Vnitří faktorem, který částečě ovlivnil příos projektu, bylo přizpůsoováí aktivit dle potře cílových skupin až v průěhu projektu (příjee tento proces ozačil jako učeí za pohodu. Pokud příjee již přede pláoal, že ude třea posktoat firá gederoé školeí v růzýh foráh, a přede se připrail apř. tořeí etodik, l tto aktiit efektiější. Vtářeí oýh koeptů a etodik až průěhu projektu tak ohlo zrzdit dopad a ětší počet oso z řad zaěstaatelů i zaěstaů. Problémovým faktorem byl také velký rozsah projektu, který osahoal ěýh aktiit, do kterýh l zapoje íloé skupi. Účast projektu tak kladla velké nároky na spolupráci a vlastní aktivitu a iniciativu zapojených firem, a to předeší a kotaktí osou, která ěla kouikai a orgaizai v rámci projektu v daé firě a starosti a která pak často byla praoě přetížea jak potrdili příjee i zaěstaatelé. Důsledke této přeseosti fire lo, že se zaěstaatelé již sai nedokázali orientovat v realizoaýh aktiitáh. Tato zkušeost ěla také egatií li a ohotu firem v ejližší doě s příjee zou spolupraoat. Méě ýrazý prolée, který eoliil příos projektu, lo podpořeí ešího počtu oso, ež lo půodě pláoáo iz oitoroaí idikátor projektu. Důode la účast ěkterýh osob v ěkolika aktiitáh současě. Tto oso tak ohl ýt započítá pouze jedou. Příjee dle vlastních slov s tak ýrazý překre účastíků jednotlivých aktiitáh přede epočítal. Dílčí překážkou při realizai projektu la komunikace s externím administrátorem, kdy docházelo apř. ke zěá v již sháleýh oitoroaíh zprááh. Tto koplikae arušoal týoou prái při realizai aktiit. Jako určitou překážku při realizai projektu příjee ozačil také adiistrativí zátěž spojeou s realizací povinné aktivity monitoringu a evaluace tato aktiita la jako poiá ozačea dané ýzě. Vzhlede ke skutečosti, že projekt osahoal širokýh aktiit a předeší že příjee zjišťoal zpětou azu ohledě příosů projektu rái těhto aktiit jiý způsoe, la poiá aktiita oitorigu a ealuae přílišou adiistratií zátěží aí jak pro zaěstaatele a zaěstae kteří tak useli hodotit každou aktiitu, které se zúčastili, lastě dakrát, tak pro příjee. Dle slo příjee a aktiitu oitorigu a ealuae ělo ýt aložeo ohe éě času poiá aktiita oitorigu la eli ojeá, o se týče dílčíh čiostí, zabrala dle příjee % času realizačího týu, přičež jako ideálí poažoal tak % času ěoaého a monitoring). 20

21 5 Zhodnocení projektu dle účiosti, hospodárnosti a udržitelosti 5.1 Účiost projektu Naplěí účiosti (taxonomie) Výše podpor a jedu podpořeou osou 3 Jedotkové áklad a vtvořeé pracovní místo Hospodárnost projektu Naplěí hospodárosti (taxonomie) Počet podpořeýh oso a jede úvazek projektového týmu Počet vtvořeýh praovíh míst na jeden úvazek projektového týmu Spíše soké úpraou zapojeí a užití projektoýh stupů lo ožé dosáhout dílčíh zlepšeí a ššího příosu pro íloou skupiu 109 tis. Kč tis. Kč Spíše soká ěkteré ze stupů el zela ezté pro dosažeí ílů, ale přispíal k jejih plěí a elkoéu účelu projektu 15 podpořeýh oso 3,4 pracovních míst 5.3 Udržitelost příosů projektu Udržitelost projektu (taxonomie) Vysoká - dosažeé ýsledk l udrže I. Účinnost a hospodárnost projektu Jak ukázalo šetřeí, rámci projektu mohlo být s daýi zdroji dosažeo ššíh příosů pro íloé skupi. Tou ráil ěkteré překážk iterího i eterího harakteru, předeší zapojeí posledí fir do projektu až půl roku před koe projektu a také přizpůsooáí aktiit potřeá cílových skupi až průěhu projektu. )a překážku dosažeí ššíh příosů lze ozačit problematickou komunikaci s eterí adiistrátore a také adiistratií zátěž zaěstaatelů, zaěstaů i příjee plouí z realizace povinné aktivity monitoringu a evaluace líže iz překážk při realizai projektu. Všeh ostatí aktiit i další dispoiilí zdroje fiačí prostředk i čleoé realizačího týu l optiálě užit s ohlede a aializai příosů dané intervence. Z hlediska hodoeí účiosti šak lze kostatoat, že úpravou ěkterýh vstupů v toto případě přípravou růzýh fore aktivit již před začátke projektu a zapojeí všeh fire již od začátku projektu lo ožé dosáhout všší kvalit výsledků projektu. Projekt je tak ožé ozačit jako spíše účiý. Jedotkoé áklad a tořeé praoí ísto (celkem 1,5) čiil tis. Kč a jedo tořeé pracovní místo pro osoby z CS v přepočtu a plý úazek. Při iterpretai těhto ákladů je ezté zít do úah, že tořeí oýh praoíh íst lo pouze alou dílčí součástí projektu, kd la tořea praoí ísta pouze pro oso. Výše podpor a jedu podpořeou osou elke oso pak dosáhla tis. Kč. Do ýpočtu jednotkoého ákladu a jedu podpořeou osou 3 K iterpretai líže iz tet íže. 4 K iterpretai líže iz tet íže. 21

22 vstupují zcela esroatelě kázaé počt podpořeýh oso, kd každá z těhto oso la podpořea růzýi aktiitai. V rái projektu l aí realizoá široké osětoé aktiit ílíí a eřejost. Jak blo zjištěo, ne všeh realizovaé aktivit l zela potřeé pro dosažeí očekávaýh příosů a dopadů projektu. Aktivita monitoring a evaluace projektu la do projektu zařazea pouze z důodu astaeí ýz OP LZZ, kde byla zařazea ezi povinné aktivity, a duloala tak zjišťoáí ýsledků projektu ze stra příjee, které proíhalo jiýi forai koferee, atáčeí ýpoědí účastíků pro toru interaktivních produktů apod.líže iz překážk při realizai projektu. Ostatní aktivity a lidské zdroje užité rái projektu l prospěšé a potřeé pro dosažeí očekáaýh příosů a dopadů projektu. Projekt tak lze ozačit za částečě ehospodárý. V rámci projektu připadlo 3,4 tořeýh praoíh íst a jede přepočteý úazek projektového týmu (celkem 1,5 tořeýh praoíh íst přepočtu a plé úazk a 10 osob v projektovém týmu). Na jede úazek projektoého týu pak připadlo 15 podpořeýh osob. V projektu lo čerpáo elke % půodě pláoaé ýše dotae tj. z požadoaé částk dotace ,- Kč lo čerpáo ,- Kč. II. Udržitelnost pínos projektu Z hlediska příjee spočíá zajištěí udržitelosti předeší pokračujíí spoluprái se zapojeýi firai, který i po skočeí projektu aízí konzultace a podporu při zaáděí opatřeí oblasti roýh příležitostí. Realizoaý projekt aazoal a dlouhodoou aktiitu příjee oblasti podpory firem v regiou Liereka při zaáděí gederoýh opatřeí a prků diersit managementu. Podporu dalšího rozvoje firem v této olasti příjee pláuje rái dalšíh projektů v novém programovacím období. Vzkoušeá ioatií opatřeí a podporu roýh příležitostí, jako je respití asistee či ezigeeračí etorig, příjee ůže a pláuje aízet další firá jako již otestoaé prk, pro jejihž zaáděí á tořeou etodiku i zkušeosti. Udržitelost z hlediska osětoýh a iforačíh aktiit je zajištěa rái další čiosti příjee ůči regioálí firá i eřejosti, kd jsou při pořádaýh akíh užíá tořeé produkt - audiovizuální výstupy i publikace. Příos pro cílové skupiny l udrže zejéa e sslu posuu postoji a přístupu zaěstaatelů k roý příležitoste a praoišti. Z hlediska zaěstaů la také ětšia získaýh příosů udržea, kd zaedeý etorig e firáh a eforálí úroi proíhá ož lo íle projektu a la také udržea tořeá či upraeá stáajíí praoí ísta s flexibilní formou organizace práce. Faktore udržitelosti příosů projektu pro íloé skupi lo zaáděí ěkterýh opatřeí z tořeého pláu podpor roýh příležitostí ve firmách již průěhu projektu ve spolupráci s příjee. Další jsou zaáděa postupě po skočeí projektu. V rámci návaznosti na aktivity projektu jedna ze zapojeýh fire současé doě prauje ve spolupráci s etre Kašpar a zřízeí lik důěr pro zaěstae, kteří potřeoali poo olasti fiačího poradestí. 22

23 6 Souhrnné zhodnocení a poučeí z realizace 6.1 Identifikace nejlepší, doré a eosvědčeé praxe Existence dobré praxe (taxonomie) Dobrá praxe Bodové hodnocení a základě 91 (ze 100) multikriteriální analýzy Hodnocení jednotlivých kritérií v rámci multikriteriální analýzy Kritérium Bodové hodnocení účelost projektu (váha 30 %) 100 užitečost projektu ze strany cílových skupin (váha 10 %) 100 účiost projektu (váha 15 %) 70 hospodárnost projektu (váha 15 %) 70 udržitelost projektu (váha 15 %) 100 iovativost řešeí (váha 5 %) 100 I. Identifikace nejlepší, dobré a neosvědčené praxe Projekt + ýhod roýh příležitostí, jehož předěte lo šířeí osět oblasti rovných příležitostí a společeské odpoědosti a podpora skupi že ad let zeýhoděé a trhu práce, lze elkoě ozačit za hodý příklad dobré praxe. Projekt aplňuje eškeré harakteristik z hlediska účelosti, užitečosti pro CS, udržitelosti a aí přiáší ioatií přístup k řešeí proléů CS. V eší íře pak projekt aplňuje harakteristik z hlediska účiosti, hospodárosti a užitečosti pro klíčoé aktér. Cíle projektu l aplě plném rozsahu. Užitečost realizoaýh aktiit jak pro účastík íloé skupi tak příjee la potrzea líže iz zhodoeí dopadů a příosů realizace projektu). Projekt je úspěšý zejéa s ohledem na dosažeí dlouhodobých dopadů pro CS a příjee a jejich udržitelosti. Celkoá úspěšost la dáa aplěí řad proázaýh faktorů, přičež za hlavní faktory úspěšosti a dobré prae lze ozačit zkušeost příjee oboru a s prací s CS, přizpůsooáí aktiit a íru dle potře jedotliýh účastíků, aktií půsoeí a aázáí ztahů s cílovými skupinami zaěstaateli i zaěstai a také atraktií foru osětoýh aktiit. Příosá pro dosažeí těhto pozitiíh dopadů la ětšia podpořeých aktivit. Z hlediska cílové skupiny zaěstaatelů projekt potvrdil, že, slo epertk a roé příležitosti, pro astartováí zě v šleí je potřea dlouhodoější aktivizae a kontinuálí kouikae. Teto aspekt lze ozačit za základ úspěhu z hlediska dosažeí očekáaýh příosů aazujííh ěýh aktiit líže iz zhodoeí dopadů a příosů realizae projektu. II. Doporučení dle faktor úspěchu a pekážek pi realizaci projektu V rái projektu se osědčilo a pro odoě zaěřeé projekt lze doporučit: průěžá kouikae a aktivizae fire specifikace: dlouhodobá kontinuální komunikace a individuální práce s firmami je klíčoá pro dosažeí zě postojíh a přístupu k roý příležitoste a společeské odpoědosti. 23