Teorie marihuany jako vstupní drogy. MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. XII. konference SLNN a 45. AT konference 22. května 2006

Transkript

1 Teorie marihuany jako vstupní drogy MUDr. Tomáš Zábranský, Ph.D. XII. konference SLNN a 45. AT konference 22. května 2006

2 Struktura prezentace Implikace diskusí o vstupní droze Definice teorie vstupní drogy (TVD) Asociace a kauzalita, vysoko- a nízkoprevalenční jev Jevy a studie, podporující TVD Alternativní vysvětleni: teorie obecné náchylnosti k užívání drog Relevance studií na zvířatech Závěry a důsledky pro praxi XII. konference SLNN 2

3 Teorie vstupní drogy implicitně dokazuje, že většina odborné i neodborné veřejnosti si uvědomuje, že ostatní nelegální drogy působí větší škody na zdraví i společenských vztazích prokazuje, že všechny drogy jsou stejné, i když zdánlivě stejné nejsou -> marihuana vede k heroinu ve své vulgární podobě vychází z logické chyby post hoc ergo propter hoc (po onom, tedy v důsledku onoho), jež je podkladem pověr a magického myšlení XII. konference SLNN 3

4 Definice teorie vstupní drogy Stepping stone přechod od marihuany k dalším drogám nastává vdůsledku farmakologických vlastností samotné marihuany Gateway drug marihuana tvoří vstupníbránu do světa nelegálních drog, v němž má mládež více příležitostíjinédrogy užít v důsledku vyšší dostupnosti a v důsledku toho, že je pod větším vrstevnickým tlakem ve prospěch braní nelegálních drog Platí, že kdyby marihuana teoreticky neexistovala, významně by se snížilo užívání jiných dnes nelegálních drog? XII. konference SLNN 4

5 Od vysokoprevalentního jevu k nízkoprevalentnímu XII. konference SLNN 5

6 Post hoc ergo propter hoc Poslední odrůdy marihuany na českém trhu obsahují vyšší množství účinné látky THC a každého druhého uživatele dovedou po čase k tvrdým drogám (Komorous & Zpravodajství ČTK, 2001) za přijetí předpokladu (ibid), že 70 % nejdříve užilo konopnou drogu, si s její pomocí zvýšilo chuť na nebezpečné drogy asi 1,25 % z nich (RR=8, OR=8.5) XII. konference SLNN 6

7 Asociace a kauzalita Souběh dvou jevů na zkoumaném vzorku populace Faktor A je příčinou (přispívá k výskytu) faktoru B Faktor B je příčinou (přispívá k výskytu) faktoru A Mezi faktory A a B není žádný vztah Dva faktory vzájemně bezprostředně nesouvisí, jejich (současný) výskyt je ale ovlivňován třetím matoucím či zavádějícím faktorem C, který ovlivňuje výskyt A i B Biostatistické modely jsou účinným prostředkem, jak zjistit vzájemné korelace mezi tzv. nezávislými proměnnými, u nichž předpokládáme (příčinný) vliv na závislou proměnnou (tedy nemoc nebo jiný stav našeho zájmu). Jsou také nástrojem, který při vhodném použití odhalí existenci zavádějícího faktoru a jeho vliv na nezávislé proměnné i závislou proměnnou XII. konference SLNN 7

8 Korelace a kauzalita (pokr.) Kritéria sira Bradford- Hilla: Síla asociace Konzistence Specificita Časový sled Vztah dávky a účinku Biologická odůvodněnost Koherence Experiment Analogie Bradford-Hill A -"The Environment and Disease: Association or Causation?" Proc. Royal Soc. Med. 58:295 (1966) XII. konference SLNN 8

9 Jevy a studie, citované jako podpora TVD Existuje vyšší relativní riziko styku s vysoce nebezpečnou drogou pro ty, kteří mají zkušenost s marihuanou Marihuana téměř vždy předchází více nebezpečným drogám Mezi frekvencí užívání drog a přechodem knebezpečnějším drogám je pozitivní vztah (závislost na dávce) XII. konference SLNN 9

10 Existuje vyšší relativní riziko styku svysoce nebezpečnou drogou pro ty, kteří majízkušenost smarihuanou RR: kolikrát vyšší pravděpodobnost má výskyt sledovaného jevu ve skupině s expozicí oproti skupině bez ní Center on Addiction and Substance Abuse, 1994: 85x (!) nikdy nebyla potvrzena Řada dalších studií (Adler & Kandel, 1981; Kandel, Adler, & Sudit, 1981; Blaze-Temple & Lo, 1992; Stenbacka, Allebeck, & Romelsjo, 1993): v řádu jednotek až po cca 10 Ti, kteří experimentovali s marihuanou nebo ji užívali vnižším věku, mají vyšší relativní riziko experimentu snebezpečnější nelegální drogou a/nebo její užívání (viz např. O'Donnell & Clayton, 1982) nesouvisí Teorie vstupní drogy splňuje první kritérium sira Bradford-Hilla (o síle asociace) XII. konference SLNN 10

11 Modely s cílem kontrolovat na zavádějící faktory Složité modely na kontrolu řady faktorů rodinný socio-ekonomický status, neúplnost rodin a další faktory signalizující narušenou funkčnost rodin, historie sexuálního zneužívání v dětství, přítomnost fyzických trestů, historie alkoholismu a závislostí na nelegálních drogách u rodičů, kriminalita rodičů, kognitivní schopnosti u zástupců vyšetřované populace, míra jejich osobní predispozice k vyhledávání nových zážitků, užívání alkoholu, tlak přátel a nejbližšího okolí atd. (nejkomplexněji Fergusson & Horwood, 2000a) Nález reziduálního vlivu užití konopí na pravděpodobnost užívání nebezpečnějších ilegálních drog zvyšuje důvěryhodnost teorie, že právě marihuana sama o sobě zvyšuje pravděpodobnost užití tvrdé drogy pokud bylo kontrolováno na správný faktor XII. konference SLNN 11

12 Marihuana téměř vždy předchází více nebezpečným drogám Adolescenti jen zřídka užijí tvrdou drogu ještě před první zkušeností s marihuanou, tabákem a alkoholem (obvykle v opačném pořadí) (Ellickson, Hays, & Bell, 1992; Kandel, Yamaguchi, & Chen, 1992; O'Donnell & Clayton, 1982; Fergusson & Horwood, 2000a) V longitudinální studií Fergusson s Harwoodem (2001) zjistili, že v jejich vzorku 1265 novozélandských dospívajících a mladých dospělých jsou jen tři jedinci, kteří užili tvrdou drogu dříve než marihuanu Teorie vstupní drogy splňuje čtvrté kritérium sira Bradford-Hilla (o časové souslednosti) XII. konference SLNN 12

13 Mezi frekvencí užívání drog a přechodem k nebezpečnějším drogám je pozitivní vztah RAND pod vedením Phyllis Ellicksonové (Collins, Ellickson, & Bell, 1998; Ellickson et al., 1992) a tým Denise Kandela z newyorské Kolumbijské univerzity (Chen & Kandel, 1998; Chen, Kandel, & Davies, 1997; Chen & Kandel, 1995; Kandel et al., 1992). Fergusson a a Harwood (2000a) vyvinuli na podkladě své již zmiňované studie model poměrného hazardu, podle nějž ti, kteří v posledním roce užili konopnou drogu více než 50x, mají 140x vyšší pravděpodobnost experimentu nebo užívání vysoce nebezpečné nelegální drogy než ti, kteří konopí nikdy neužili. Teorie vstupní drogy splňuje páté kritérium sira Bradford-Hilla o závislosti na dávce XII. konference SLNN 13

14 Závěry metaanalýzy Akademie věd USA (Joy et al., 1999) Pokud považujeme za vstupní drogu první nelegální drogu, s níž pozdější uživatel dalších nelegálních drog přišel do styku, pak jí skutečně je marihuana. Nic nicméně nenasvědčuje tomu, že by marihuana byla příčinou nebo dokonce byť jen nejdůležitějším prediktorem (předpovědním faktorem) pozdějšího užití či užívání jiných drog. Je třeba se úzkostlivě vyhýbat záměně asociace s kauzalitou. Nejkonzistentnějšími prediktory užívání tvrdých drog se z dostupných studií zdají být (i) velmi intenzivní užívání marihuany, (ii) zároveň se vyskytující psychiatrické onemocnění daného jedince a (iii) rodinná psychiatrická anamnéza (včetně alkoholismu) XII. konference SLNN 14

15 Studie obecné náchylnosti k užití/užívání drog (Morral et al, 2002) Goode, 1970; Goode, 1972; Huba, Wingard, & Bentler, 1981b; Huba, Wingard, & Bentler, 1981a; Huba, Wingard, & Bentler, 1980; Ellickson et al., 1992; Hays, Widaman, DiMatteo, & Stacy, 1987; MacCoun, 1998; MacCoun & Reuter, 2001; Lenton, 2001 Tři předchozí studie Pacula, 1998; DeSimone, 1998: samotný faktor obecné náchylnosti fenomén vstupní drogy nemůže zcela vysvětlit Beenstock & Rahav, 2002: pozorované jevy vstupní drogy nelze vysvětlovat teorií vstupní drogy, ale odvíjejí se od individuálních předpokladů užívat jak marihuanu, tak nebezpečnější nelegální drogy XII. konference SLNN 15

16 Morral et al. ale kriticky poznamenávají, že žádná z těchto studií se nezabývala faktem, že příležitost k užití marihuany obvykle předcházívá příležitosti užit tvrdší drogu (z důvodu snazší dostupnosti), a že i ony mohou (obě) být asociovány s náchylností užít drogu. To Morral považuje za zásadní opomenutí, protože zastánci teorie společného faktoru vždy uvádějí vyšší míru příležitostí k užití marihuany jako hlavní důvod následnosti v užívání nelegálních drog XII. konference SLNN 16

17 Sestavili Monte-Carlo model započetí užívání drog, který popisuje distribuci čtyř jevů / událostí: (1) věku první příležitosti užít marihuanu a (2) nebezpečnější ilegální drogu a (3) věku prvního užití marihuany a (4) tvrdší drogy. Každá z těchto událostí v modelu závisí na společném faktoru náklonnosti k užívání nelegálních drog ale v závislosti na tomto faktoru jsou příležitost k užití marihuany a užití marihuany nezávislé na příležitosti k užití a užití tvrdé drogy. Vzorek respondentů ročníků, narozených v letech Jejich model všechny jevy zreprodukoval / předpověděl s nebývalou přesností. Faktické a modelované frekvence přechodu k tvrdým drogám se pro žádný věk a žádnou drogu nelišily o více než XII. konference SLNN 17

18 Studie dvojčat nejsilnější dosažitelný quasiexperimentální design Studie specificity genetických a environmentálních faktorů pro užívání a zneužívání/závislost šesti typů nelegálních drog (Kendler et al., 2003) Vypracovali na 1196 virginských dvojčatech (M) nejlépe realitě odpovídající modely (i) celoživotní prevalence užití šesti typů drog a (ii) zneužívání/dependence těchto šesti typů. Existuje jediný silný genetický faktor, zodpovědný za náchylnost k užívání všech drog, a o tom, kterou a kdy bude to které dvojče užívat, rozhoduje jen to, kdy se s kterou z nich setká tedy společné vlivy vnějšího prostředí XII. konference SLNN 18

19 Testování třinácti možných vztahů mezi marihuanou a ostatními nelegálními drogami (Agrawal, Neale, Prescott a Kendler, 2004) Při hodnocení 13 modelů pomocí Akaikeho informačního kritéria model teorie vstupní drogy neobstál ani u jednoho pohlaví, a to ani u jevu užívání nelegálních drog, ani u jevu zneužívání/závislosti na nich. Naopak model všeobecné (korelované) náklonnosti užívat drogy dosáhl ve všech čtyřech testech nejnižších hodnot AIC a je tedy nutno jej považovat za nejpravděpodobnější nejlépe odpovídající skutečnosti. Studie zároveň přinesla řadu dalších zajímavých závěrů: další evidenci pro to, že velmi silné užívání konopí může představovat rizikový faktor pro užití jiné nezákonné drogy tedy pro závěr, kněmuž v roce 1999 došla AV USA a to zřejmě díky vlivům prostředí (jinými slovy: díky tomu, že daného jedince nutnost častého obstarávání si konopných drog dovádí do kriminálního prostředí s nabídkou dalších drog) téměř stoprocentní korelace pro genetické faktory, což naznačuje, že zneužívání konopí a jiných nelegálních drog je důsledkem všeobecné biologické predispozice ke zneužívání všech forem drog shoda nesdílených environmentálních faktorů byla jen mírná, což zdůrazňuje, že o tom, která droga bude užita první, rozhoduje konkrétní situace (dostupnost) pro konkrétní osobu XII. konference SLNN 19

20 Studie na zvířatech a jejich relevance Dokazují zkříženou Senzitizaci Nic THC a morfin (Cadoni, Pisanu, Solinas, Acquas, & Di Chiara, 2001), heroin (Lamarque, Taghzouti, & Simon, 2001), amfetamin (Muschamp & Siviy, 2002), nikotin (Valjent, Mitchell, Besson, Caboche, & Maldonado, 2002), alkohol (Colombo et al., 1998) a metamfetamin (pervitinem) (Šulcová & Landa, 2003) např. mezi konopím a kokainem (Arnold, Topple, Hunt, & McGregor, 1998; Ferrari, Ottani, & Giuliani, 1999), mezi konopím a opiáty s výjimkou heroinu (Cossu et al, 2001) Toleranci pro MDMA Braida & Sala, XII. konference SLNN 20

21 Studie na zvířatech a jejich relevance Do roku 2000 se navzdory mimořádnému výzkumnému úsilí nepodařilo prokázat ani na zvířecích studiích pozitivně posilující (reinforcing) efekt marihuany, který je považován za základní podmínku vzniku závislosti Tandy et al (2000) reinforcing na kotulovikokainistovi; Justinová et al (2003) bez kokainu, ale nikdy progressive ratio Není zcela jasné, jak by zkřížená senzitizace nebo tolerance měla souviset s TVD XII. konference SLNN 21

22 ČR : přirozený experiment V České republice je dlouhodobě velmi vysoké užívání marihuany v obecné populaci (2004: LTP 21 %, poslední měsíc 5 % ) i mezi mládeží (LTP 18: 56.2 %; poslední měsíc: 22.3 %). Česká republika je mezi zeměmi s nejnižší prevalencí problémového užívání nelegálních drog (0.4 %) XII. konference SLNN 22

23 ČR ve sledovaném období byl zaznamenán nárůst experimentálního a rekreačního užívání extáze, a to především v nejmladších věkových skupinách (18-24 a let); k nárůstu došlo také v případě lysohlávek a jiných přírodních halucinogenů rozsah užívání konopných látek v dospělé populaci je stabilní, k nárůstu zkušeností s užíváním konopných látek nedochází ani ve skupině mladých dospělých (18-34 let) celoživotní prevalence zkušeností s opiáty a amfetaminy je stabilně nízká, rozsah užívání těchto látek v posledních 12 měsících se dokonce snížil; v případě LSD byl zaznamenán pokles rozsahu užívání ve všech sledovaných časových horizontech XII. konference SLNN 23

24 XII. konference SLNN 24

25 Závěr Síla asociace, časová posloupnost a závislost na dávce představují jen tři z devíti kritérií kauzality Bradforda- Hilla, a samy o sobě nedostačují pro určení příčinné souvislosti mezi dvěma jevy ani v kontextu tzv. minimálního setu Bradford-Hillových kritérií XII. konference SLNN 25

26 Závěr Všechny jevy, které jsou teorií vstupní drogy (a jejími nejrůznějšími modifikacemi) vysvětlovány, lze stejně dobře nebo lépe vysvětlit pomocí teorie společného faktoru náchylnosti k užívání drog. Lepší spolehlivost a parsimonie (úspornost) takto konstruovaných modelů XII. konference SLNN 26

27 Závěr Výsledky současné vědy nepodporují teorii vstupní drogy. Za pravděpodobnější vysvětlení všech jevů, které bývají na podporu této teorie uváděny, lze považovat teorii náklonnosti k užívání (všech) drog XII. konference SLNN 27

28 Jinými slovy Marihuana může a nemusí být užita před užitím vysoce nebezpečné drogy a pokud tak je užita uživateli vysoce nebezpečných drog častěji než neuživateli, je tomu tak proto, že je snadněji dostupná a více rozšířená (mezi uživateli i neuživateli vysoce nebezpečných drog) než rizikovější drogy, a/nebo proto, že ti, kteří v budoucnu vysoce nebezpečné drogy budou užívat, mají více než ostatní tendence podstupovat riskantní chování a v tomto kontextu zejména jakékoliv chování, které znamená umělé ovlivnění psychiky (Lynn & Zimmer, 1997) XII. konference SLNN 28

29 Co by, kdyby marihuana vůbec neexistovala nebo byla díky zázračně účinné represi naprosto nedostupná? Její konzumace by sice byla nulová, uživatelů vysoce nebezpečných drog by ale vdůsledku toho zřejmě nijak neubylo. Dva scénáře: Nulový dopad Substituční efekt (nahrazení jedné psychotropní látky jinou) XII. konference SLNN 29

30 Uplatnění znalosti o obvyklé sekvenci pro praxi Klesající věk prvního užití marihuany (a legálních psychotropních látek, především však alkoholu) je významným indikátorem zvyšujícího se rizika zne/užití dalších psychotropních látek v budoucnosti Může a měl by sloužit jako nástroj pro včasnou diagnostiku a cílenou prevenci XII. konference SLNN 30

31 Děkuji za pozornost! XII. konference SLNN 31

32 Seznam důležitých odkazů Adler, I., & Kandel, D. B. (1981). Cross-cultural perspectives on developmental stages in adolescent drug use. J Stud Alcohol, 42(9), Agrawal, A., Neale, M. C., Prescott, C. A., & Kendler, K. S. (2004). A twin study of early cannabis use and subsequent use and abuse/dependence of other illicit drugs. Psychol Med, 34(7), Agrawal, A., Prescott, C. A., & Kendler, K. S. (2004). Forms of cannabis and cocaine: a twin study. Am J Med Genet B Neuropsychiatr Genet, 129(1), Arnold, J. C. (2005). The role of endocannabinoid transmission in cocaine addiction. Pharmacol Biochem Behav, 81(2), Arnold, J. C., Topple, A. N., Hunt, G. E., & McGregor, I. S. (1998). Effects of pre-exposure and co-administration of the cannabinoid receptor agonist CP 55,940 on behavioral sensitization to cocaine. Eur J Pharmacol, 354(1), Beenstock, M., & Rahav, G. (2002). Testing Gateway Theory: do cigarette prices affect illicit drug use? J Health Econ, 21(4), Blaze-Temple, D., & Lo, S. K. (1992). Stages of drug use: a community survey of Perth teenagers. Br J Addict, 87(2), Bradford-Hill, A. (1966). The Environment and Disease: Association or Causation? Proc. Royal Soc. Med. (pp ). London: Royal Soc. Med XII. konference SLNN 32

33 Braida, D., & Sala, M. (2002). Role of the endocannabinoid system in MDMA intracerebral self-administration in rats. Br J Pharmacol, 136(8), Cadoni, C., Pisanu, A., Solinas, M., Acquas, E., & Di Chiara, G. (2001). Behavioural sensitization after repeated exposure to Delta 9- tetrahydrocannabinol and cross-sensitization with morphine. Psychopharmacology (Berl), 158(3), Center on Addiction and Substance Abuse. (1994). Cigarettes, Alcohol, Marijuana: Gateways to Illicit Drug Use. New York: Columbia University. Notes: White Paper Chen, K., & Kandel, D. B. (1995). The natural history of drug use from adolescence to the mid-thirties in a general population sample. Am J Public Health, 85(1), Chen, K., & Kandel, D. B. (1998). Predictors of cessation of marijuana use: an event history analysis. Drug Alcohol Depend, 50(2), Chen, K., Kandel, D. B., & Davies, M. (1997). Relationships between frequency and quantity of marijuana use and last year proxy dependence among adolescents and adults in the United States. Drug Alcohol Depend, 46(1-2), Collins, R. L., Ellickson, P. L., & Bell, R. M. (1998). Simultaneous polydrug use among teens: prevalence and predictors. J Subst Abuse, 10(3), Colombo, G., Agabio, R., Fa, M., Guano, L., Lobina, C., Loche, A., Reali, R., & Gessa, G. L. (1998). Reduction of voluntary ethanol intake in ethanolpreferring sp rats by the cannabinoid antagonist SR Alcohol Alcohol, 33(2), Cossu, G., Ledent, C., Fattore, L., Imperato, A., Bohme, G. A., Parmentier, M., & Fratta, W. (2001). Cannabinoid CB1 receptor knockout mice fail to self-administer morphine but not other drugs of abuse. Behav Brain Res, 118(1), XII. konference SLNN 33

34 DeSimone, J. (1998). Is marijuana a gateway drug? Eastern Economic Journal, 24, Ellickson, P. L., Hays, R. D., & Bell, R. M. (1992). Stepping through the drug use sequence: longitudinal scalogram analysis of initiation and regular use. J Abnorm Psychol, 101(3), EMCDDA. (2005). Illicit drug use in the EU : legislative approaches (1st ed.). (EMCDDA Thematic Papers. Lisbon: European Monitoring Centre on Drugs and Drug Abuse. EMCDDA, & Institute for Therapy Research. (1998). Study to Obtain Comparable National Estimates of Problem Drug Use Prevalence for all EU Member States. (Report No. EMCDDA Project (CT.97.EP.04)). Lisboa/Munchen: EMCDDA. Notes: al_pdu_report.pdf Fergusson, D. M., & Horwood, L. J. (2000a). Does cannabis use encourage other forms of illicit drug use? Addiction, 95(4), Fergusson, D. M., & Horwood, L. J. (2000b). Cannabis use and dependence in a New Zealand birth cohort. N Z Med J, 113(1109), Ferrari, F., Ottani, A., & Giuliani, D. (1999). Influence of the cannabinoid agonist HU 210 on cocaine- and CQP induced behavioural effects in rat. Life Sci, 65(8), Goode, E. (1970). The marijuana smokers. New York: Basic Books. Notes: LC Control Number: Includes bibliographical references XII. konference SLNN 34

35 Goode, E. S. (1972). Does marijuana lead to dangerous drugs? in E. Goode (Editor), Drugs in American Society (1st ed., ). New York: Alfred A. Knopf. Gordis, L. (2000). Epidemiology (2nd ed.). New York: W. B. Saunders Company. Hays, R. D., Widaman, K. F., DiMatteo, M. R., & Stacy, A. W. (1987). Structural-equation models of current drug use: are appropriate models so simple(x)? J Pers Soc Psychol, 52(1), Hsieh, C. C., MacMahon, B., Yen, S., Trichopoulos, D., Warren, K., & Nardi, G. (1986). Coffee and pancreatic cancer (Chapter 2). N Engl J Med, 315(9), Huba, G. J., Wingard, J. A., & Bentler, P. M. (1980). Framework for an interactive theory of drug use. NIDA Res Monogr, 30, Huba, G. J., Wingard, J. A., & Bentler, P. M. (1981a). A comparison of two latent variable causal models for adolescent drug use. J Pers Soc Psychol, 40(1), Huba, G. J., Wingard, J. A., & Bentler, P. M. (1981b). Intentions to use drugs among adolescents: a longitudinal analysis. Int J Addict, 16(2), Janout, V. (1995). Základy epidemiologie. 1. ed., ). Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci. Joy, J. E., Watson Jr, S. J., Benson Jr., J. A., Institute of Medicine (U.S.), & Division of Neuroscience and Behavioral Health. (1999). Marijuana and Medicine - Assessing the Science Base (1st ed.). Washington, D.C.: National Academy Press. Justinova, Z., Tanda, G., Redhi, G. H., & Goldberg, S. R. (2003). Selfadministration of delta(9)-tetrahydrocannabinol (THC) by drug naive squirrel monkeys. Psychopharmacology (Berl), 169, XII. konference SLNN 35

36 Justinova, Z., Goldberg, S. R., Heishman, S. J., & Tanda, G. (2005). Selfadministration of cannabinoids by experimental animals and human marijuana smokers. Pharmacology, Biochemistry and Behavior, 81, Kalousek, M. (2005) Press klub Frekvence 1 - Rozhovor Petra Šimůnka s Miroslavem Kalouskem [Radio interview with Miroslav Kalousek, Chairman of Christian-Democrat Union - Czechoslovak People's Party] [Web Page]. URL [2005, July 7]. Kandel, D. B., Adler, I., & Sudit, M. (1981). The epidemiology of adolescent drug use in France and Israel. Am J Public Health, 71(3), Kandel, D. B., & Yamaguchi, K. (1985). Developmental patterns of the use of legal, illegal, and medically prescribed psychotropic drugs from adolescence to young adulthood. NIDA Res Monogr, 56, Kandel, D. B., Yamaguchi, K., & Chen, K. (1992). Stages of progression in drug involvement from adolescence to adulthood: further evidence for the gateway theory. J Stud Alcohol, 53(5), Karkowski, L. M., Prescott, C. A., & Kendler, K. S. (2000). Multivariate assessment of factors influencing illicit substance use in twins from femalefemale pairs. Am J Med Genet, 96(5), Kendler, K. S., Jacobson, K. C., Prescott, C. A., & Neale, M. C. (2003). Specificity of genetic and environmental risk factors for use and abuse/dependence of cannabis, cocaine, hallucinogens, sedatives, stimulants, and opiates in male twins. Am J Psychiatry, 160(4), Kendler, K. S., Neale, M. C., Kessler, R. C., Heath, A. C., & Eaves, L. J. (1992a). The genetic epidemiology of phobias in women. The interrelationship of agoraphobia, social phobia, situational phobia, and simple phobia. Arch Gen Psychiatry, 49(4), XII. konference SLNN 36

37 Kendler, K. S., Neale, M. C., Kessler, R. C., Heath, A. C., & Eaves, L. J. (1992b). A population-based twin study of major depression in women. The impact of varying definitions of illness. Arch Gen Psychiatry, 49(4), Kendler, K. S., Neale, M. C., Thornton, L. M., Aggen, S. H., Gilman, S. E., & Kessler, R. C. (2002). Cannabis use in the last year in a US national sample of twin and sibling pairs. Psychol Med, 32(3), Kendler, K. S., & Prescott, C. A. (1998). Cannabis use, abuse, and dependence in a population-based sample of female twins. Am J Psychiatry, 155(8), Klein, D. N., & Riso, L. P. (1994). Psychiatric disorders: Problems of boundaries and commorbidity. C. G. Costello Basic issues in psychopathology (1st ed., pp ). New York: Guilford. Komorous, J. (2003 May). [Letter to Členové českého parlamentu [Members of Czech Parliament]]. Praha. Komorous, J., & deník Právo. (2001) Komorous je zděšen [Komorous is aghast] [Web Page]. URL az=&wpzz=komorous&wdvzo= &wdvzd= &submit=++ ++Aplikuj+filtr++++&wp=22&wcz=220 [2005, July 7]. Komorous, J., & Zpravodajství ČTK. (2001 October). Komorous: nové odrůdy marihuany vedou polovinu uživatelů k tvrdým drogám [Komorous: New marijuana strains lead half of the users to hard drugs]. Zpravodajství ČTK. Labouvie, E., Bates, M. E., & Pandina, R. J. (1997). Age of first use: its reliability and predictive utility. J Stud Alcohol, 58(6), Lamarque, S., Taghzouti, K., & Simon, H. (2001). Chronic treatment with Delta(9)-tetrahydrocannabinol enhances the locomotor response to amphetamine and heroin. Implications for vulnerability to drug addiction. Neuropharmacology, 41(1), XII. konference SLNN 37

38 Last, J. M. (1988). A Dictionary of Epidemiology (2nd ed.). New York: Oxford University Press. Lenton, S. (2001). Cannabis as a gateway drug: comments on Fergusson & Horwood (2000). Addiction, 96(3), Lynskey, M. T., Heath, A. C., Bucholz, K. K., Slutske, W. S., Madden, P. A., Nelson, E. C., Statham, D. J., & Martin, N. G. (2003). Escalation of drug use in early-onset cannabis users vs co-twin controls. JAMA, 289(4), Lynskey, M. T., Heath, A. C., Nelson, E. C., Bucholz, K. K., Madden, P. A., Slutske, W. S., Statham, D. J., & Martin, N. G. (2002). Genetic and environmental contributions to cannabis dependence in a national young adult twin sample. Psychol Med, 32(2), MacCoun, R. J. (1998). In what sense (if any) is marijuana a gateway drug? FAS Drug Policy Analysis Bulletin, 4, 3-5. MacCoun, R. J., & Reuter, P. (2001). Drug war heresies learning from other vices, times, and places (RAND studies in policy analysis. Cambridge, UK, New York: Cambridge University Press. Notes: LC Control Number: Includes bibliographical references (p ) and indexes MacMahon, B., Yen, S., Trichopoulos, D., Warren, K., & Nardi, G. (1981). Coffee and cancer of the pancreas. N Engl J Med, 304(11), Morral, A. R., McCaffrey, D. F., & Paddock, S. M. (2002). Reassessing the marijuana gateway effect. Addiction, 97(12), Mravčík, V., Korčišová, B., Lejčková, P., Miovská, L., Škrdlantová, E., Petroš, O., Radimecký, J., Sklenář, V., Gajdošíková, H., & Vopravil, J. (2004). Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2003 (The Czech Republic - Drug Situation 2003) (Annual Reports ed.). (Annual Reports. Praha: Úřad vlády ČR (Office of the Czech Government) XII. konference SLNN 38

39 Muschamp, J. W., & Siviy, S. M. (2002). Behavioral sensitization to amphetamine follows chronic administration of the CB1 agonist WIN 55,212-2 in Lewis rats. Pharmacol Biochem Behav, 73 (4), Neale, M. C., & Kendler, K. S. (1995). Models of comorbidity for multifactorial disorders. Am J Hum Genet, 57(4), O'Donnell, J. A., & Clayton, R. R. (1982). The stepping-stone hypothesis--marijuana, heroin, and causality. Chem Depend, 4(3), Pacula, R. L. (1998). Adolescent alcohol and marijuana consumption is there really a gateway effect? (NATIONAL BUREAU OF ECONOMIC RESEARCH. WORKING PAPER SERIES (U.S.) No. No. 6348:1-43, January 1998). Parolaro, D., & Rubino, T. (2002). Is cannabinoid transmission involved in rewarding properties of drugs of abuse? Br J Pharmacol, 136(8), Reinarman, C., Cohen, P. D., & Kaal, H. L. (2004). The limited relevance of drug policy: cannabis in Amsterdam and in San Francisco. Am J Public Health, 94(5), Richter, C. P. (1927). Animal behavior and internal drives. Q Rev Biol, 2, Stenbacka, M., Allebeck, P., & Romelsjo, A. (1993). Initiation into drug abuse: the pathway from being offered drugs to trying cannabis and progression to intravenous drug abuse. Scand J Soc Med, 21(1), Szasz, T. (1997). Historie jedné hysterie (History of hystery). in T. Szasz Drogy: historie jedné hysterie (1st ed., pp ). Olomouc: Votobia. Tanda G, Munzar, P., & Goldberg, S. R. (2000). Self-administration behavior is maintained by the psychoactive ingredient of marijuana in squirrel monkeys. Nature Neuroscience, 3, Tsuang, M. T., Lyons, M. J., Meyer, J. M., Doyle, T., Eisen, S. A., Goldberg, J., True, W., Lin, N., Toomey, R., & Eaves, L. (1998). Co-occurrence of abuse of different drugs in men: the role of drug-specific and shared vulnerabilities. Arch Gen Psychiatry, 55(11), XII. konference SLNN 39

40 Vacek, J. (2004). Vystoupení na tiskové konferenci 'KDU-ČSL vyhlašuje válku drogám' [Exposure at the Press Coference 'People's Party - Christian Democrats declare war on drugs']. Valjent, E., Mitchell, J. M., Besson, M. J., Caboche, J., & Maldonado, R. (2002). Behavioural and biochemical evidence for interactions between Delta 9-tetrahydrocannabinol and nicotine. Br J Pharmacol, 135(2), Vinklerova, J., Novakova, J., & Sulcova, A. (2002). Inhibition of methamphetamine self-administration in rats by cannabinoid receptor antagonist AM 251. J Psychopharmacol, 16(2), Wagner, F. A., & Anthony, J. C. (2002). Into the world of illegal drug use: exposure opportunity and other mechanisms linking the use of alcohol, tobacco, marijuana, and cocaine. Am J Epidemiol, 155(10), Yamaguchi, K., & Kandel, D. B. (1984a). Patterns of drug use from adolescence to young adulthood: II. Sequences of progression. Am J Public Health, 74(7), Yamaguchi, K., & Kandel, D. B. (1984b). Patterns of drug use from adolescence to young adulthood: III. Predictors of progression. Am J Public Health, 74(7), Šulcová, A., & Landa, L. (2003). Behavioral cross-sensitization to methamphetamine with methanandamide. Abstracts of 2003 NIDA International Forum, June 13-19, 2003 (pp ). NIDA. Notes: Abstract XII. konference SLNN 40

41 XII. konference SLNN 41