(určeno studentům středních škol, nebo obecně lidem, kteří se vědou dosud nikdy nezabývali)
|
|
- Jiřina Švecová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Několik základních zásad vědecké práce PhDr. Martin Polášek, Ph.D. Ústav politologie FF UK (určeno studentům středních škol, nebo obecně lidem, kteří se vědou dosud nikdy nezabývali) Co to ve vědě znamená položit si otázku a jaký typ otázek dokáže věda zodpovědět? Jak takovou otázku zodpovědět? Jak se ve vědě projevuje teorie a je možná věda bez teorie? Co to ve vědě znamená položit si otázku? Než si budeme moci říci, co ve vědě znamená položit si otázku, měli bychom si alespoň rámcově ujasnit, co je vlastně věda. A to není nic snadného. Jistě, mohli bychom pracovat s jakousi minimální definicí, která označuje vědu za proces vytváření uspořádaného poznání na základě systematického zkoumání. Leč taková definice sice dobře zní, ale v praxi nám pomáhá jen málo. Jednotlivé vědy, jednotlivé obory i jednotlivé přístupy v rámci oborů se totiž liší ve svých představách o poznatelnosti vůbec a vhodných metodách poznání. Některé přístupy pak zpochybňují i uspořádanost a soustavnost jako něco vědě vlastního nebo naopak něco specifického jenom vědě (např. radikálně konstruktivistické přístupy). Lepší a v posledku také praktičtější je chápat vědu jako hru podle určitých pravidel nebo literární či filmový žánr. Jiná pravidla platí v červené knihovně, jiná v detektivce. Jiná pravidla platí v pohádce, jiná ve westernu. Pokud nebude hlavním předmětem příběhu červené knihovny láska ženy, ale vražda staršího muže, autor už pro své další dílo sotva získá čtenáře. Stejně tak, pokud mlčenlivý pistolník nezastřelí padoucha v souboji na kolty, ale mávne kouzelnou hůlkou a nechá ho zmizet, půjde patrně o režisérův poslední western. A stejně tak platí různá pravidla v literatuře, v publicistice nebo ve vědě. Každý z těchto žánrů má své opodstatnění. Žádný není lepší než jiný každý totiž slouží jinému účelu, ale není radno míchat žánry mezi sebou. Co je normální a běžné v jednom může být zapovězeno v druhém. Míšení žánrů tak sice někdy může přinést nečekanou novou kvalitu např. odborné téma uchopené nezvyklými jazykovými prostředky a v nezvyklé formě, úspěšný v tom ale bývá málokdo. Vědecká výzkumná otázka je tedy, stručně řečeno, taková otázka, kterou můžeme zodpovědět při zachování pravidel vědecké hry, způsobem obvyklým v daném žánru, způsobem, který se v oné specifické komunitě lidí zvaných vědci pokládá za oprávněný. To neznamená, že je to způsob stále stejný. Pravidla vědecké hry, pravidla žánru, stejně jako obsah se měnily a stále mění. Aristoteles chápal vědou něco jiného než Francis Bacon nebo René Descartes, my jí dnes chápeme zase odlišně. Další generace budou mít patrně opět jinou představu. Např. astrologie nebyla ve své době o nic méně vědou, než třeba matematika. To, že my dnes astrologii jako vědu už nechápeme je dáno tím, že se prostě změnila pravidla žánru, pravidla hry a do nových pravidel už astrologie nezapadá. Necháme nyní stranou proč a jak se tato pravidla mění a podíváme se na to, co se jako vědecká výzkumná otázka ustálilo dnes. Nebo přesněji, co se dnes jako výzkumná otázka chápe v hlavním proudu sociálních věd, protože jednak v této věci existuje rozdíl mezi představami věd přírodních a sociálních, jednak jsou samy sociální vědy vnitřně velmi různorodé a jednota nepanuje ani v jejich rámci.
2 Existuje řada zásad, podle kterých se doporučuje výzkumnou otázku připravovat, pro jednoduchost bych ale jmenoval jen tři: 1) Výzkumná otázka je v principu zodpověditelná kýmkoli, kdo bude mít k dispozici stejné zdroje jako vy. 2) Výzkumná otázka je poměrně konkrétní, zacílená na určitý ohraničený předmět/problém. 3) Výzkumná otázka je spíše otázkou proč nebo jak, než otázkou co. 1) Výzkumná otázka je v principu zodpověditelná kýmkoli, kdo bude mít k dispozici stejné zdroje jako vy. To znamená, že každý, kdo bude mít k dispozici např. stejné výsledky sociologických šetření, nebo stejné archivní prameny může otázku zodpovědět. To neznamená, že by ji musel zodpovědět stejně jako vy, ale principiálně by mohl, pokud by chtěl (třeba kdyby chtěl vaší odpověď překontrolovat a zjistit, zda jste se nedopustili nějaké logické chyby). Z tohoto důvodu se v hlavním proudu sociálních věd nechápou jako oprávněné takové otázky, pro jejichž zodpovězení byste museli být nadání nějakou zvláštní formou schopnosti, která je čistě individuální a neopakovatelná. Příklad: Otázku Řídí se papež Benedikt XVI. Boží vůlí? si můžete položit jako věřící katolíci, ale nikoli jako vědci - zdroje typů Bůh mě navštívil ve snu a sdělil mi to nebo Cítím to ve svém srdci nejsou v principu přístupné všem. Na druhou stranu, kdybychom se přidrželi příkladu s papežem, jako vědci se můžete zeptat Opírá se papež Benedikt XVI. při výkladu víry spíše o Evangelia nebo o sv. Augustina?. Protože každý, kdo by měl k dispozici texty papežových projevů a jeho knihy, Bibli a texty sv. Augustina by takovou otázku mohl zodpovědět (ačkoli by jeho odpověď nemusela být stejná jako vaše). Některé otázky si proto věda nepokládá. To neznamená, že by to nebyly důležité otázky a že by si je lidé neměli klást, ale jsou zodpověditelné v rámci jiného žánru, než je věda (např. náboženství, politika apod.). 2) Výzkumná otázka je poměrně konkrétní, zacílená na určitý ohraničený předmět/problém. To má velmi praktický důvod. Čím širší je otázka, tím více materiálu musí badatel zpracovat, tím více možných vztahů a souvislostí musí brát v potaz, tím složitěji musí svá tvrzení dokazovat. Ale badatel má vždy jen omezený čas, omezené množství sil, nebo omezený okruh zdrojů. Příliš široce položená otázka proto zpravidla vede jen ke dvěma koncům: buď badatel práci vůbec nedokončí, nebo ji dokončí, ale vzhledem k otázce je odpověď chabá, neúplná, či nedostatečně podložená. Příklad: Není tedy vhodné klást otázky typu jak to všechno je (např. Jak se proměnil evropský sociální stát? ). Lepší jsou otázky co možná konkrétní (např. Proč došlo v 90. letech 20. st. k omezení sociálního státu v Nizozemí, ale ne v Belgii? a konkrétnější, viz dále). Ze stejných důvodů je lépe pokládat pouze jednu hlavní otázku, která je nanejvýš dále strukturovaná několika málo ještě konkrétnějšími podotázkami. Pravda, za určitých okolností je samozřejmě možné položit si i širokou otázku, nebo hlavních otázek více, ale z praktických důvodů bych to doporučoval teprve pokročilejším badatelům. 3) Výzkumná otázka je spíše otázkou proč nebo jak, než otázkou co.
3 Popis sám o sobě není vaším cílem, až na výjimky má popis jen velmi omezený význam. Vědecká práce především postihuje nějaký vztah mezi jevy, nějaké spojení, závislost, vazbu. Jevy popsat, tedy říci co, to je nutnou podmínkou další práce. Ale většinou to nestačí. (Ostatně, nic jako čistý popis ani neexistuje.) Příklad: Otázka typu Kolik mandátů získala ČSSD v prvních volbách do Evropského parlamentu v r. 2004? není dobrou výzkumnou otázkou, protože odpověď je banální. Na zodpovězení takové otázky není třeba žádné intelektuální kapacity, zvládne to malé dítě. Skutečně přínosný je teprve příběh, který jevy propojuje a dává do souvislosti. K danému tématu by tedy vhodná otázka zněla spíše Jaké byly příčiny slabého výsledku ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu v r nebo Proč skončila ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu v r až čtvrtá, když v předchozích parlamentních volbách v r zvítězila?. A nebo otázka ještě konkrétnější, zahrnující v sobě již určitou prvotní představu o možné odpovědi, např. Odpovídá výsledek ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu v r očekáváním teorie voleb druhého řádu?. Jak takovou otázku zodpovědět? Stejně jako existuje řada zásad, podle kterých se doporučuje výzkumnou otázku připravovat, existuje řada zásad i pro vhodné způsoby zodpovídání takové otázky. I v tomto případě ale pro jednoduchost jmenuji jen tři: 1) Nestačí jen něco tvrdit, je třeba podle pravidel dokazovat. 2) Přirozeným doplňkem výzkumné otázky je výzkumná hypotéza/základní argument. 3) Zvolit vhodný typ postižení zkoumaných jevů a dobře operacionalizovat. 1) Nestačí jen něco tvrdit, je třeba podle pravidel dokazovat. Nestačí tedy jen říci je to tak a tak, nebo myslím, že to je tak a tak. Odborná práce není novinovým komentářem, ve kterém pouze vyjadřujete názor. Svá tvrzení musíte dokládat, dokazovat a to podle pravidel žánru. Existují některá pravidla společná žánru vědy jako celku (např. na své zdroje musíte odkazovat, údaje si nemůžete vymýšlet ani je záměrně falšovat, nesmíte se ve výkladu dopouštět logických chyb apod.). Vedle toho ale existují pravidla dokazování vlastní jen určitým oborům (např. jiná v politologii a jiná v historiografii), nebo určitým přístupům v rámci těchto oborů (např. i v rámci politologie budou konkrétní pravidla dokazování jiná v regresivní statistické analýze a jiná v hermeneutické interpretativní analýze). 2) Přirozeným doplňkem výzkumné otázky je výzkumná hypotéza/základní argument. Předběžná odpověď na výzkumnou otázku, předběžná představa o spojení mezi zkoumanými jevy se ve vědě nazývá hypotézou, nebo jí trochu volněji můžeme říkat základní argument či základní teze. Ze stejných důvodů, ze kterých musí být konkrétně zaměřená výzkumná otázka, musí být konkrétně zaměřeno i zodpovídání této otázky. V omezeném čase a při omezeném množství sil zkrátka nejste schopni podle pravidel dokázat všechny možné odpovědi. Proto si badatel předem, obvykle současně s výzkumnou otázkou, stanovuje jednu či několik málo předběžných odpovědí a srovnáním této předběžné odpovědi s materiálem, který zkoumá, zjišťujete, zda byla tato předběžná odpověď správná, či nikoli. Příklad: K výše zmíněné otázce Proč došlo v 90. letech 20. st. k omezení sociálního státu v Nizozemí, ale ne v Belgii? je možná např. hypotéza/základní argument Vývoj byl rozdílný
4 proto, že v Nizozemí dokázali ti, kdo si přáli změnu (pravicové politické strany, zástupci podnikatelů, mediální elity) interpretovat statistiky zadlužení a nemocnosti jako krizi, kterou je třeba bezodkladně řešit omezením sociálního státu, zatímco v Belgii to, ti kdo si přáli změnu nedokázali. Hypotézy však mohou (příp. musí) být někdy ještě konkrétnější, záleží to na pravidlech dokazování zmíněných výše. V některých přístupech či při určitém cíli záleží to opět na pravidlech dokazování je možno hypotézy zpřesňovat či jinak upravovat i v průběhu výzkumu. 3) Zvolit vhodný typ postižení zkoumaných jevů a dobře operacionalizovat. V sociálních vědách existují dva typy odpovědí na položenou otázku: vysvětlení a rozumění. Vysvětlení je představa převzatá z přírodních věd. Představa, že svět kolem nás existuje nezávisle na nás, dále že tento svět je určitým způsobem uspořádaný a nikoli nahodilý a konečně, že v rámci tohoto uspořádání existují příčinné vazby. Tedy, že něco se děje proto, že se předtím stalo něco jiného. Že jeden jev je příčina a druhý jev je následek. Vysvětlit pak znamená tuto vazbu příčiny a následku odhalit a popsat. V tomto vztahu přitom jako vědci pracujete se dvěma typy jevů resp. faktů: tzv. nezávislou a závislou proměnou. Nezávislá proměnná je označení pro jevy resp. fakta, která podle vás ovlivňují či zapříčiňují nějaký jiný jev, vedou ke vzniku jiného faktu. Závislou proměnou je pak jev či fakt, který je ovlivňován, je na něčem závislý, je zapříčiněn. Řečeno matematicky, závislá proměnná je funkcí nezávislé proměnné. Příklad: Budete mít výzkumnou otázku V jakém vztahu je v ČR v posledním desetiletí úroveň vzdělání a příjem? K tomu zvolíte hypotézu, že čím vyššího vzdělání člověk dosáhne (tj. základní, střední nebo vysokoškolské vzdělání), tím větší mzdu budete později v zaměstnání pobírat. Úroveň vzdělání je nezávislou proměnou a výše mzdy proměnou závislou. Když nezávislá proměnná stoupne, stoupne i proměnná závislá, když nezávislá proměnná klesne, klesne i závislá. Pak už stačí jen zvolit podle určitého klíče vzorek lidí s různým vzděláním a srovnávat jejich mzdy. Bude-li úroveň mezd odpovídat úrovni vzdělání podle zmíněného modelu, znamená to, že na vaší hypotéze něco bude. Drtivá většina vysvětlení je však samozřejmě mnohem komplikovanější, než uvedený příklad. Ten by ostatně sám o sobě neobstál. Bylo by přinejmenším třeba zvolit ještě další závislé proměnné (např. sociální status rodičů, nebo region) a pro kontrolu otestovat také jejich vztah k proměnné nezávislé, aby se prokázalo, že to je opravdu úroveň vzdělání, která je určující. Přidávat samozřejmě můžete další a další proměnné a také další kategorie proměnných, můžete je kombinovat, můžete podle určitých pravidel určovat jejich váhu atd.. Koncepce rozumění klade naopak důraz na odlišnost předmětu mezi sociálními a přírodními vědami. Sociální svět, tedy svět lidské aktivity ve vztahu k jiným lidem, nám není vnější, ale je určitým způsobem ovlivňován samotnou skutečností, že jej a jak jej poznáváme. Lidské jednání pak není možné pochopit skrze objektivně zjišťované příčiny jevů pokud vůbec takové existují, ale skrze subjektivní mínění a interpretace těchto jevů. Sociální vědy se zkrátka zabývají lidmi a lidé se rozhodují podle určitých motivací, podle toho, jak svému okolí rozumějí. Vědec tedy musí především zjišťovat, jak aktéři daný jev chápou, kde sami vidí příčiny a následky, jaký význam čemu přikládají atd. A právě z toho pak může vědec odvozovat, proč se dotyční lidé rozhodovali právě tak, jak se rozhodovali.
5 Příklad: Budete mít výzkumnou otázku Jakou společenskou oporu měla v letech KSČ a proč zvítězila ve volbách v r s tak výrazným náskokem?. Studované jevy můžete samozřejmě zkusit svázat nějakými objektivními příčinami (např. strategie KSČ; infiltrace nekomunistických stran, všech úrovní státní správy a různých společenských organizací; zájmy a vliv SSSR apod., zkrátka krok za krokem uskutečňovaná proměna Československa v autoritářský režim s vedoucí úlohou KSČ). Ale takový postup vám na zvolenou otázku umožní odpovědět jedině tak, že obyvatelstvo Československa tvořila malá skupina cílevědomých zastánců autoritářského režimu a ostatek byl buď slabomyslný, nebo se rozhodl přidat k oněm zastáncům autoritářského režimu. Z hlediska koncepce rozumění se je ale nutno ptát, jak lidé tehdy KSČ vnímali a jak ji vůbec mohli vnímat. Protože od toho a jedině od toho se odvíjely jejich kroky a jejich rozhodnutí. Takže např. nemohli nic vědět o budoucích politických procesech, ale zato měli v živé paměti podíl SSSR na porážce nacistického Německa a podíl KSČ na domácím odboji. Nemohli nic vědět o budoucí nucené kolektivizaci zemědělství, ale měli před sebou KSČ jako hybnou sílu pokračování pozemkové reformy první republiky. Atd. Badatelé, kteří staví na koncepci vysvětlení používají zpravidla (byť ne vždy) kvantitativní metody, badatelé kteří staví na koncepci rozumění používají zpravidla (byť ne vždy) metody kvalitativní. Rozdíl mezi zmíněnými dvěma pojetími je také v představě možného zobecnění závěrů. Vysvětlení s sebou nese představu zobecnitelnosti a tenduje k formulování obecných výpovědí, které se snaží svým charakterem přiblížit přírodním zákonům (např. můj závěr se netýká jen té konkrétní skupiny lidí, na kterých jsem vztah mezi vzděláním a mzdou měřil, ale vypovídá o vztahu mezi vzděláním a mzdou v ČR obecně). Rozumění naopak zdůrazňuje jedinečnost zkoumaných případů, obtížnost či nemožnost zobecnění, ošidnost přenášení závěrů z jednoho prostředí do jiného (např. můj závěr o vztahu veřejnosti ke KSČ v letech platí pro tento konkrétní případ, ale nebude platit pro tento vztah v letech nebo o jiných zemích). Ani sebelepší výzkumná otázka a hypotéza nám ale není nic platná, nenajdeme-li vhodný způsob, jak otázku zodpovědět, jak hypotézu ověřit. Hledání a nalézání tohoto způsobu zodpovězení výzkumné otázky se říká operacionalizace. Materiál se kterým vědec pracuje totiž sám o sobě nemluví, je třeba se jej obrazně řečeno umět zeptat a umět z něj dostat odpověď. Badatel je spíše v roli vyšetřovatele, který zpočátku ví jen tolik, že se někde našla nějaká mrtvola. Takový vyšetřovatel si musí ujasnit co vlastně vyšetřuje (smrt z přirozených příčin, náhodná smrt, sebevražda, vražda ), kdo by mu k tomu mohl něco říci (příbuzní, svědkové, policejní lékař ), kde a kdy takové lidi najde a také jak se jich má ptát, aby se dozvěděl, co potřebuje. Operacionalizace proto zahrnuje přinejmenším tři důležité úkony: stanovení tzv. pojmové a operační definice, volbu konkrétních metod ověřování a volbu vhodných dat. Pojmová definice říká, co si představujeme pod tím či oním pojmem, který ve svém výkladu používáme. Operační definice nám pak říká, jak poznáme, že to, co máme v praxi před sebou (empirický materiál) je případ právě onoho pojmu. Metody jsou konkrétné nástroje, s jejichž pomocí empirický materiál uchopíme a jsou buď teoretického charakteru nebo charakteru technického, podobně jako v přírodních vědách. Konkrétní empirický materiál, který pro náš výzkum použijeme (data) musí být vybrán uvážlivě, aby byla v rámci výzkumu principiálně zpracovatelný, aby se k němu bylo možno nějakou metodou dostat a aby měl pro položenou výzkumnou otázku vypovídací hodnotu. Všechny tyto úkony přestože je na příkladu vyložím postupně provádí badatel v praxi současně a upravuje jeden v závislosti na druhém.
6 Příklad (zdůrazňuji, že jde o příklad velmi zjednodušený a v rámci vlastního výzkumu je navíc třeba i jednotlivé úkony podkládat argumenty): Položíme si výzkumnou otázku Narostla po vstupu ČR do EU míra evropeizace programů politických stran?. Upřesníme na příkladu kterých stran budeme svou otázku zodpovídat: např. jen politické strany, které zasedaly v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR alespoň dva roky před a dva roky po vstupu ČR do EU). Stanovíme si pojmovou a operační definici: evropeizace programu pro nás bude značit např. ustavování EU jako rámce řešení problémů na domácí úrovni či obecně chápání EU jako relevantní dění na domácí úrovni (pojmová definice) a za případ evropeizace programu budeme pokládat jakoukoliv otevřenou zmínku o EU nebo evropské integraci v textu zvolených programový dokumentů. Jako narůstání míry evropeizace programů pak budeme chápat, jestliže v programech vytvořených po vstupu ČR do EU bude počet zmínek větší, než v programech před vstupem ČR do EU. Zvolíme vhodná data: jako empirický materiál nám poslouží programy jednotlivých stran k volbám různých úrovní (parlamentní, krajské atd.), přičemž budeme brát v potaz jen texty vydané přímo stranou samotnou (a nikoli třeba spřízněnými osobnostmi či jednotlivými straníky, kteří ale vyslovili svůj osobní názor a nemluvili jménem strany). Současně musíme brát v potaz jen programy k těm volbám, které mají při naší výzkumné otázce a při naší pojmové a operační definici vypovídací hodnotu (nemůžeme tedy třeba brát v potaz programy pro volby do Evropského parlamentu, protože ty jsou evropeizované už ze své podstaty). A konečně, použijeme konkrétní metody: po teoretické stránce např. tzv. obsahovou analýzu (tedy jistou formu statistického zpracování opřenou o kódování empirického materiálu, ačkoli při takto zjednodušeném výzkumu by ani statistické zpracování nebylo zapotřebí) a po stránce technické sesbíráme zvolené typy programů a v jejich textu budeme počítat případy, odpovídají operační definici. Jak se ve vědě projevuje teorie a je možná věda bez teorie? Dosud jsme hovořili hlavně o tom, čím se věda liší od ne-vědy, v čem se liší otázka a přístup vědecký od otázky a přístupu jiného, běžného, vlastního všem ostatním lidem. Vypadá to na jednoduchý protiklad protiklad vědce, který nám říká, jak se věci mají a třeba politika či obyčejného člověka, který nám říká, jestli je to dobře nebo špatně, jestli se mu to líbí, či ne. První typ výpovědi nazýváme vypovědí kognitivní, druhý nazýváme výpovědí normativní. Vědě jako žánru jsou pak často připisovány dva charakteristické rysy. Za prvé, že právě věda je schopna nejlépe rozhodnout, co je a co není a poskytnout nám v tomto směru onu správnou odpověď. A za druhé, že věda je hájemstvím vypovědí kognitivních, nikoli normativních. Své uplatnění nachází tento jednoduchý obraz zvláště v médiích. Nepřímo na něj odkazují všechny fráze typu: Politolog nám k tomu řekl, Experti doporučují, Ekonomové jsou skeptičtí k, nebo třeba volání po podle vládě odborníků místo politiků, či hesla jako Nejde nám o pravici a levici, ale o racionální řešení.. Věc je ale složitější. Věda nedává pouze jednu odpověď a není prostá normativních výpovědí. Důvodů proč tomu tak je, je více. Některé jsou teoretičtějšího rázu a ty necháme nyní stranou, ale přinejmenším jeden důvod je důležitý a zároveň dobře srozumitelný: věda není prostým sběrem (jevů nebo faktů), věda je především výběrem. Ne všechno, co se událo, děje nebo bude dít je vědecký fakt. Fakt je určitý výřez světa, který jsem se já jako vědec rozhodl v určitém konkrétním případě vzít v potaz pro vysvětlování jiného jevu. Pro fungování volebního systému v ČR jsou faktem třeba statisticky postižené
7 výsledky hlasování, ale barva bot Bohuslava Sobotky nikoli. Že Caesar překročil Rubikon fakt je, ale překročení téže říčky milióny lidí před ním a po něm faktem není. Nikdo nemůže vzít nikdy v potaz nekonečné množství jevů, které ho obklopují. Musí z toho veškerenstva podle nějakého klíče vybrat to, co je podle něj podstatné pro zkoumaný problém. Žádná fakta tedy nemluví sama za sebe, všechna fakta jsou fakty tehdy a pouze tehdy, pokud je jako fakta nějaký vědec odhalí. A to, že z nějakého jevu bude fakt, že tato fakta budou za sebou určitým způsobem seřazena, že budou dána do určitého vztahu a bude se jimi vyprávět určitý příběh, to vše je dáno teorií, kterou vědec použije. Každá teorie něco vidí a vůči něčemu je slepá. Příklad: Teorie se mohou lišit v základních skladebných kamenech svého příběhu. V tom, jestli zdůrazňují roli materiálních faktorů, nebo idejí, jestli budou uvažovat o jednotlivcích nebo kolektivech, jestli aktérům připisují volnost jednání, či jestli je naopak vidí omezené jejich okolím atd Tedy příkladně, v sociálních vědách existují přístupy, podle nichž aktéři jednají relativně svobodně, sledují určitý záměr a se zřetelem k němu jednají. Jiné přístupy naopak zdůrazňují omezení, kterým aktér podléhá, kontext v němž se pohybuje, jinak řečeno strukturu. Můžeme si tedy položit modelovou otázku, co bylo hybnou vzestupu NSDAP a ovládnutí Německa touto stranou. Výklad s důrazem na aktéra postaví problém jako otázku Hitlerova charismatu, jeho názorů, uhrančivosti jeho projevu a síly vůle, s jakou se prosazoval a s jakou k sobě přitahoval stoupence. Nacismus bude především hitlerismem (A pokud by třeba Hitler podlehl atentátu ještě ve 20. letech, k 2. světové válce by patrně nedošlo). Výklad s důrazem na strukturu naopak zdůrazní, že Výmarská republika padla pod tlakem strukturálních omezení (hospodářské podmínky, sociální struktura, politická kultura, geopolitické postavení apod.), přičemž kdyby nebylo Hitlera, hrál by jeho roli někdo jiný. (A pokud by Hitler podlehl atentátu ještě ve 20. letech, k 2. světové válce by patrně stejně došlo, protože se zkrátka nahromadila energie (hospodářský rozmach, expanse na zahraniční trhy, konkurence apod.), která v dané historické situaci neměla jiné vyústění.) A mohli bychom pokračovat. Je to právě teorie, která badatelům říká, jaké otázky si je vůbec možno klást a třeba klást. S jakým materiálem by měli pracovat. Jak budou znít pojmové a operační definice u různých problémů. Jaké konkrétní metody jsou pro jaký účel vhodné (např. kvantitativní sociologický výzkum, diskursivní analýza textů apod.) a jaký výzkumný design by měl být zvolen (např. experiment, komparace, případová studie apod.). Ba co více, teorie buď teorie v úzkém slova smyslu, nebo širší metodologické tradice, jejichž součástí teorie v úzkém slova smyslu jsou za vědce zodpovídají nejen otázky epistemologické (co je vůbec poznatelné a jak je to poznatelné), ale také otázky ontologické (jaký je charakter světa, který studujeme, co vůbec je a je-li to nezávislé na nás, či je-li to nějakým způsobem formované naším vlastním myšlením). Volbou určitých teorií vědci tyto odpovědi přijímají, obvykle mlčky, často jen podvědomě. Teorie či metodologické tradice, v jejichž kolejích se badatel pohybuje v sociálních vědách jde např. o teorii racionální volby, institucionalismus, marxismus, konstruktivistické přístupy apod. je zkrátka alfou a omegou vědecké práce. Věda bez teorie neexistuje. A z téhož důvodu ani neexistuje nic, jako jediný vědecký názor existuje pouze pluralita mnoho vědeckých tradic, z nichž každá klade důraz na jiné faktory, vysvětluje jiným způsobem a v návaznosti na níž můžeme docházet k velmi rozdílným praktickým důsledkům. Ale to už by bylo na další povídání. Výběr z literatury k dalšímu studiu: Vzhledem k oborové příslušnosti autora textu je seznam doporučené literatury orientován nejen k sociálním vědám obecně, ale také k politologii konkrétně. Ve většině ostatních
8 sociálně vědních oborů jsou ovšem metodologické problémy typově podobné, jako v politologii, takže zájemce neudělá chybu, vezme-li politologii jako prototyp. Literatura je z velké části dostupná v Knihovně společenských věd T. G. Masaryka v Jinonicích knihovně zahrnující knižní fondy politologických pracovišť FF UK, FSV UK a FHS UK. M. Bloor, F. Wood / Keywords in Qualitative Methods : a vocabulary of research concepts (London etc. 2006) J. Box-Steffensmeier, H. Brady, D. Collier (ed.) / The Oxford Handbook of Political Methodology (Oxford 2008) H. Brady, E. Collier (ed.) / Rethinking Social Inquiry : diverse tools, shared standards (London, Boulder etc. 2004) P. Burnham, K.G. Lutz, W. Grant, Z. Layton-Henry / Research Methods in Politics (Houndmills, Basingstoke 2008, 2. vydání) C. Hay / Political Analysis : a critical introduction (Houndmills, Basingstoke 2002) M. Henn, M. Weinstein, N. Foard / A Short Introduction in Social Research (London 2006) J. B. Johnson, H. T. Reynolds, J. D. Mycoff / Political Science Research Methods (Washington D.C. 2008, 6. vydání, ale možno použít i vydání starší) R. King. G. Keohane, S. Verba / Designing Social Inquiry : scientific inference in qualitative research (Princeton 1994) J. Law / After Method : mess in Social Science Research (London, New York 2004) D. Marsh, G. Stoker (ed.) / Theory and Methods in Political Science. (Houndmills, Basingstoke 2010, 3. vydání, ale možno použít i 2. vydání z r. 2002) J. Moses, T. Knutsen / Ways of Knowing : competing methodologies in social and political research (Palgrave 2007) C. Parsons / How to Map Arguments in Political Science (Oxford 2007) D. de Vaus / Research Design in Social Research (London 2001) D. Yanow, P. Schwartz-Shea / Interpretation and Method : empirical research methods and the interpretative turn (Armonk 2006)
výzkumu a naplnit jej konkrétním obsahem. Kurs by tak svým absolventům měl pomoci
Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu Ondřej Císař Anotace Cílem kursu je připravit studenty na to, aby byli schopni zpracovat svůj vlastní plán výzkumu a naplnit jej konkrétním obsahem. Kurs
VíceKAM SE ZTRATILI VOLIČI?
KAM SE ZTRATILI VOLIČI? Vysvětlení vývoje volební účasti v České republice v letech 1990-2010 LUKÁŠ LINEK CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY OBSAH PODĚKOVÁNÍ 5 1. ÚVOD: VOLEBNÍ ÚČAST, JEJÍ POKLES
VíceKvantitativní metody výzkumu v praxi PRAKTIKUM. Příprava výzkumného projektu
UK FHS Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích (LS 2007) Kvantitativní metody výzkumu v praxi PRAKTIKUM část 1 Příprava výzkumného projektu Jiří Šafr jiri.safr@seznam.cz vytvořeno
VícePojem politika. POL104 Úvod do politologie
Pojem politika POL104 Úvod do politologie Co je politika (a je důležitá)? Jak se její vnímání měnilo v čase? Jaké jsou přístupy k politice? činnost státu činnost, která je spjata k věcem veřejným. Činnost,
VíceVýzkumný problém. Přednášky ze Základů pedagogické metodologie Kateřina Vlčková, PdF MU Brno
Výzkumný problém Přednášky ze Základů pedagogické metodologie Kateřina Vlčková, PdF MU Brno 1 Formulace výzkumného problému Výzkum musí začít vymezením výzkumného problému toho, co chceme řešit, které
VíceLenka Procházková (UČO ) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu
Lenka Procházková (UČO 178922) Návrhy kvantitativního a kvalitativního výzkumu 1. Editorial (text od Michala Buchty) Návrh kvantitativního výzkumu: Zkoumaný problém v tomto výzkumu bych definovala jako
VíceMetody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově
Metody a techniky využitelné pro sociální zjišťování na venkově Sociologický empirický výzkum (SEV) nástroj pro zjišťování odpovědí na otázky o existenci, rozsahu a vývoji společenských jevů a procesů
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceMetody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.
3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum
VíceHYPOTÉZY. Kvantitativní výzkum není nic jiného než testování hypotéz. (Disman 2002, s. 76) DEDUKCE (kvantitativní přístup)
HYPOTÉZY Hypotéza není ničím jiným než podmíněným výrokem o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými. Na rozdíl od problému, který je formulován v podobě otázky explicitně, nebo implicitně vyjádřené, hypotéza
VíceKonstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období
Konstruování významového rámce zdravotní gramotnosti matek s dítětem v symbiotickém období Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, Přemysl Hanák, Lubica Juríčková 1 Zaměření příspěvku Zdravotní gramotnost je soubor
VíceZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)
ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA 1
Metodický list č 1. Název tématického celku: Vymezení role Pravděpodobnosti a Matematické Statistiky v širším celku čisté a aplikované matematiky. Základním cílem tohoto tématického celku je základní pojmy
VíceNázev Autor Vedoucí práce Oponent práce
POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Název Autor Vedoucí práce Oponent práce Preference uživatelů marihuany: indoor versus outdoor Veronika Havlíčková Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Mgr. Jaroslav
VíceLogika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)
Logika a jazyk V úvodu bylo řečeno, že logika je věda o správnosti (lidského) usuzování. A protože veškeré usuzování, odvozování a myšlení vůbec se odehrává v jazyce, je problematika jazyka a jeho analýza
VíceTéma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie
VíceNázev Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek
Název Autor Bc. Tereza Roznerová Vedoucí práce MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Oponent práce Mgr. Jaroslav Vacek POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Hazardní hráčství a jeho dopady - kvalitativní
Více*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha
Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového
VíceMINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.
Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.
VíceStudijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548)
Studijní obor doktorského studia Politologie (P0312D20548) Doktorský studijní program politologie je nový studijní program UK, který slučuje dosavadní studijní doktorské programy akreditované na FSV UK
VíceSněmovní volební model MEDIAN (říjen-listopad 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
VíceAnatomie textu. Jednotlivé prvky odborného textu
Anatomie textu Jednotlivé prvky odborného textu Situace autora textu Disponuje určitým poznáním k tématu Má s ním nějaké zkušenosti - předporozumění Stanovil si výzkumný cíl Vyhledal k němu nějaké dokumenty
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceMAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1
MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl
VícePřehled výzkumných metod
Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický
VíceRELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II
RELIGIOZITA Náčrt operacionálního schématu Seminární práce předmětu Výzkum veřejného mínění II Karolína Kučerová Masová komunikace IV, LS 2001/2002 2 Náboženství je v nejobecnějším slova smyslu definováno
VíceSociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš
Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš vědy exaktní X sociální tvrzení deterministického charakteru univerzální platnost experiment prokazování kauzality tvrzení pravděpodobnostního charakteru
VíceKorelace. Komentované řešení pomocí MS Excel
Korelace Komentované řešení pomocí MS Excel Vstupní data Tabulka se vstupními daty je umístěna v oblasti A2:B84 (viz. obrázek) Prvotní představu o tvaru a síle závislosti docházky a počtu bodů nám poskytne
VíceÚčast ve výuce: Hodnocení:
METODOLOGIE A KVALITATIVNÍ METODY SYLABUS PRO AKADEMICKÝ ROK 2014-2015 ZIMNÍ SEMESTR KÓD: KPE/MKM Vyučuje: Mgr. Karel Kouba, M.A., Ph.D. karel.kouba@upol.cz I. CÍL KURZU A JEHO POSTAVENÍ V PROGRAMU KPES
VíceVyužití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
VíceETIKA. Benedictus de SPINOZA
ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004
Více1. Případová studie - obecně
Zdravím, tato opora má dvě kapitoly: 1. Případová studie obecně je skutečně neskutečně obecná 2. Případová studie z pohledu DIVMAN a JEVTECH je praktičtější a srozumitelnější 1. Případová studie - obecně
VíceProjekt výzkumu v graduační práci
Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké
VícePOSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno studenta Branný Jan Název práce Jméno vedoucího práce Jméno oponenta práce Realizace modulárního CMS pro digitální agentury Ing. David Hartman Ph.D. Ing. Lukáš
VíceVĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ
INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde
VícePravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS. Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací
Pravidla pro zpracování bakalářských a diplomových prací na oboru EVS Bakalářské práce: Definice jednotlivých typů prací Pozn. Tato pravidla platí pro práce zadávané na jaře 2016 a v následujících semestrech.
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
VíceGEN104 Koncipování empirického výzkumu
GEN104 Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. etapy výzkumu I Formulace problému (čtu, co se ví,
VíceFyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně
Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou
VíceTéma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I. Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky
Téma číslo 4 Základy zkoumání v pedagogice I Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Systémový přístup v pedagogice. Základní pedagogické kategorie: cíle, podmínky, prostředky a výsledky výchovy. Vzájemná interakce
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceZávislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol
POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent
VíceSTATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY HROMADNÝ JEV Statistika pracuje s tzv. HROMADNÝMI JEVY cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů: velkého počtu jedinců
Více1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.
Prostá regresní a korelační analýza 1 1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004. Problematika závislosti V podstatě lze rozlišovat mezi závislostí nepodstatnou, čili náhodnou
VíceVolební model v květnu 2018
Tisková zpráva Volební model v květnu 18 Pokud by se v květnu 18 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 63 % občanů ČR. Volební
VíceJak naložit s tím, co tušíme či víme?
Jak naložit s tím, co tušíme či víme? Aneb: Pátráme správným směrem? doc. PaedDr. Petr Urbánek, Ph.D. Kulatý stůl ke třetí etapě výzkumu Kvalitní škola Jak naložit s tím, co tušíme či víme? Aneb: Pátráme
VíceTeoreticko-metodologický seminář. Zdeňka Jastrzembská
Teoreticko-metodologický seminář Zdeňka Jastrzembská jastrzem@phil.muni.cz A) Co je to věda? Věda je každý celek hodný toho, aby mohl být předmětem intelektuální výuky na vysokých školách. Věda je specifický
VíceVolební model v lednu 2018
Tisková zpráva Volební model v lednu 2018 Pokud by se mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby v lednu 2018 konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, podle vlastního vyjádření
VíceROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI
ROLE TEORIE V SOCIOLOGICKÉM STUDIU SEKULARIZACE ČESKÉ SPOLEČNOSTI ROMAN VIDO Katedra sociologie, FSS MU (vido@fss.muni.cz) Otázka Možného Jakou českou sociologickou knížku z poslední doby jste, pane kolego,
VícePříklad z učebnice matematiky pro základní školu:
Příklad z učebnice matematiky pro základní školu: Součet trojnásobku neznámého čísla zvětšeného o dva a dvojnásobku neznámého čísla zmenšeného o pět se rovná čtyřnásobku neznámého čísla zvětšeného o jedna.
VícePOL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?
POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět
VíceSeminář k absolventské práci
Seminář k absolventské práci Jak napsat a úspěšně obhájit absolventskou práci Absolventské práce - závěrečná práce studia - významný čin z hlediska celkového růstu intelektuálních zdatností a tvůrčích
VíceOrganizační chování. Rozvoj poznání v organizačním chování
Organizační chování Rozvoj poznání v organizačním chování Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2015
ev600 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 5 Technické
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Hor017 Vypracoval(a),
VíceMarketingový výzkum. Ing. Martina Ortová, Ph.D. Technická univerzita v Liberci. Projekt TU v Liberci
Tento materiál vznikl jako součást projektu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Marketingový výzkum Ing., Ph.D. Technická univerzita v Liberci Projekt 1 Technická
VíceSituace v krajích. Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi. Česká televize. Praha 1. dubna 2012
1 Česká televize Situace v krajích Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Praha 1. dubna 2012 SC & C spol. s r.o. Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2009 Člen ESOMAR a Hospodářské
VíceRozšířené tematické okruhy
Rozšířené tematické okruhy 1. Metodologie vědy jako nauka, která se zabývá vědeckými metodami (užší i širší pojetí) (54, 35, 21) o nauka o metodách, o vědeckých metodách o nejméně dva směry speciální metodologie
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
VíceČeská společnost a onemocnění AIDS červen 2016
oz16080 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 10 10 86 E-mail: ondrej.malina@soc.cas.cz Česká společnost a onemocnění AIDS červen 016
VíceSpokojenost se životem
SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO
VíceVýbor textů k moderní logice
Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou
VíceSystémová podpora profesionálního výkonu sociální práce
Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína
VíceTémata ze SVS ke zpracování
Témata ze SVS ke zpracování Psychologie. Člověk jako jedinec: Psychologie osobnosti Vývojová psychologie (etapy lidského života od prenatálního období až po smrt, vč. porodu) Učení, rozvoj osobnosti, sebevýchova
VíceFáze a techniky marketingového výzkumu
VY_32_INOVACE_MAR_91 Fáze a techniky marketingového výzkumu Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období
VíceJejich účelem je uvolnění potenciálu, který v sobě ukrývá spojení racionálního a emocionálního myšlení.
Lekce 1: Myšlení Teoretický úvod: Klíčovou a zároveň unikátní schopností lidského mozku, která nás odlišuje od ostatních živých tvorů, je myšlení. Myšlení bychom mohli definovat jako poznávací (kognitivní)
VíceŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s.
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o. p. s. PRAVIDLA SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ A VNITŘNÍHO HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ
VíceVolební model MEDIAN (duben-květen 2012)
VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ a VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE MEDIAN, Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101, http: //www.median.cz, e-mail: median@median.cz oficiální partner
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry
VíceMetodologie Kinantropologie
Metodologie Kinantropologie Sbírka studijních materiálů Mgr. Martin Sebera, Ph.D. Fakulta sportovních studií MU 2012 Doporučená literatura a zdroje Disman, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Eco, U.
VíceZáklady Politologie. Prerekvizity: žádné
Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz
VíceYou created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)
Závislost náhodných veličin Úvod Předchozí přednášky: - statistické charakteristiky jednoho výběrového nebo základního souboru - vztahy mezi výběrovým a základním souborem - vztahy statistických charakteristik
Více1. Matematická logika
Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/07.0018 1. Matematická logika Základem každé vědy (tedy i matematiky i fyziky) je soubor jistých znalostí. To, co z těchto izolovaných poznatků
VíceVeřejnost o výzkumech veřejného mínění Gabriela Šamanová
Veřejnost o výzkumech veřejného mínění Gabriela Šamanová Nahlížení pojmu veřejnost prošlo složitým historickým vývojem. Velmi zjednodušeně řečeno z původního významu veřejnosti jako společenské elity složené
VíceRENESANCE A OSVÍCENSTVÍ
RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození
VíceJAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?
POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často
VíceSociologický výzkum I. (metody a techniky sociologického výzkumu
Sociologický výzkum I. (metody a techniky sociologického výzkumu 9. 4. 2014 Normální věda Normální věda je tvořena výzkumem pevně zakotveným v 1 či více minulých vědeckých výdobytcích, které určitá vědecká
VíceDemokracie, lidská práva a korupce mezi politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi
VíceMístopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!
Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 201 Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (2 %). Z časového srovnání plyne,
VíceMETODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU
METODY A TECHNIKY SOCIÁLNÍHO Zimní semestr 2014/2015 PEF ČZU 3. cvičení opakování předchozího cvičení, empirický model výzkumného problému v sociologickém výzkumu/tvorba dotazovacího nástroje Vyučující:
VíceOd teorie k empirickému výzkumu, konceptualizace, operacionalizace, výběr případů. Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu
Od teorie k empirickému výzkumu, konceptualizace, operacionalizace, výběr případů Strategie a metodologie sociálněvědního výzkumu Konceptualizace Koncept mentální konstrukce, která shrnuje pozorování a
VíceDaně z pohledu veřejného mínění listopad 2014
ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Obavy českých obyvatel související s jadernou
VíceObčané o životní úrovni a sociálních podmínkách
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o životní úrovni a sociálních podmínkách Technické
VíceUmělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :
VíceImmanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ
Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním
VíceOr120229b. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
Or09b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 9 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a
VíceSTATISTIKA jako vědní obor
STATISTIKA jako vědní obor Cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů. Statistika se zabývá popisem hromadných jevů - deskriptivní, popisná statistika
VícePROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě
VíceJEDNOVÝBĚROVÉ TESTY. Komentované řešení pomocí programu Statistica
JEDNOVÝBĚROVÉ TESTY Komentované řešení pomocí programu Statistica Vstupní data Data umístěná v excelovském souboru překopírujeme do tabulky ve Statistice a pojmenujeme proměnné, viz prezentace k tématu
VíceVyužití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů
Využití indikátorů při hodnocení spravedlivosti vzdělávacích systémů Cyklus přednášek: Podněty pro pedagogický výzkum PdF MUNI v Brně, 13. 5. 2008 David Greger PedF UK v Praze Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání
VíceTeorie sociální identity a teorie sebekategorizace
Teorie sociální identity a teorie sebekategorizace Sociální psychologie I 20. 10. 2015 Jan Šerek individuální jednání na základě individuálních charakteristik skupinové jednání na základě skupinového
VíceHodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor Technické parametry
VíceTECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD
TECHNIKA UMĚLÝCH PROMĚNNÝCH V PRŮŘEZOVÉ ANALÝZE A V MODELECH ČASOVÝCH ŘAD Umělé (dummy) proměnné se používají, pokud chceme do modelu zahrnout proměnné, které mají kvalitativní či diskrétní charakter,
VícePosudek oponenta diplomové práce
Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy
Více