Rozšířené tematické okruhy

Transkript

1 Rozšířené tematické okruhy 1. Metodologie vědy jako nauka, která se zabývá vědeckými metodami (užší i širší pojetí) (54, 35, 21) o nauka o metodách, o vědeckých metodách o nejméně dva směry speciální metodologie (heuristika) obecná metodologie o počátky v antice (Platón, Démokritos), systematické metodologické úvahy Aristotel (mimořádné postavení logiky) o v novověku Descartec, Bacon o encyklopedisté o ve 20. století K. R. Popper 2. Metoda jako postup a pravidla jednání vedoucí v dané oblasti k cíli (užší i širší pojetí) (53) o v užším a širším pojetí o užší pojetí metoda jako soustavný postup vedoucí k cíli. je způsobem, návodem, cestou, uspořádaná množina činností, technik, procedur o v širším pojetí cesta za něčím pravidla jakéhokoliv jednání, konče až celkovým pojetím života a světa o specifickými metodami jsou poznávací metody a tvůrčí metody o poznávací metody se vyvinuly ve vědecké metody, mezi jejichž charakteristické vlastnosti počítáme zejména systematičnost, přesnost, kontrolovatelnost verifikovatelnost, opakovatelnost, resp. zobecnitelnost o tvůrčí metody jsou postaveny spíše na asociacích a analogiích, jejich základem je kreativita 3. Základní metody vědeckého zkoumání (57) o výsledek výzkumu je přímo závislý na použité metodě o vědecké metody se vyznačuje přesností, racionálností a modifikovatelností o základní vědecko-výzkumné metody - metody logické (abstraktní) - metody praktické (empirické) - metody heuristické (tvůrčí) o metody logické (analýza a syntéza, indukce, dedukce, srovnávání, analogie) o metody empirické (metody měření, metody pozorování, metody prostého (přírodního) a modelového experimentu 4. Analýza a přehled jejích základních forem (58, 59) o podstatou je členění celku na dílčí části o základní formy analýzy - klasifikační, vztahová,, kauzální, dialektická, - faktorová, korelační, kvalitativní, kvantitativní, statistická (použití různých matematických a logických operací)

2 5. Rozhodovací analýza a její typické kroky (62, 63) o stanovení cíle (cílů) o rozbor informací o stanovení variant o hodnocení a srovnávání variant o posouzení nepříznivých důsledků (rizik) o formulace rozhodnutí 6. Systémová analýza při řízení sociálních systémů. (64, 65) (61) o je metodou, jíž se získávají podklady pro návrhy úprav a tvorbu nových společenských systémů o předmětem jejího zkoumání je řízení společenských procesů o analýze se podrobuje zpravidla struktura a chování systémů o obsahuje zpravidla následující etapy (vymezení systému na reálném objektu a jeho zobrazení, analýzu struktury a chování tohoto systému, návrhy na zlepšení, opravy nebo tvorbu nového systému, jejich ověření a zavedení) 7. Syntéza jako metoda vědeckého zkoumání (65) o opak analýzy, jen v dialektické jednotě o správné a nepředpojaté analytické a syntetické myšlení o mimořádný význam má rozhodovací analýza o postupné myšlenkové sjednocování kroků vzniklých analytickým rozkladem o může být reálné nebo abstraktní o celek má zákony, které lze redukovat na zákony jednotlivých částí a které jsou vlastní pouze tomuto celku 8. Analogie jako metoda vědeckého zkoumání (65) o podobnost nebo částečná shodnost některých stránek, vlastností a vztahů mezi netotožnými objekty či procesy o analogie strukturální a analogie funkční (ta je významnější) o dva systémy funkčně analogické, jeden modelem druhého o experimenty na modelu o analogie tak vedle shodnosti musí ukazovat i rozdílnost objektů o analogie v kybernetice o simulace společenských jevů na počítačích 9. Metoda dotazníková (dotazníkové šetření), jedna (67, 68) o dotazníkové šetření patří k jedné ze základních sociologických technik sběru informací o odpovědi od respondentů o dramaturgická stavba dotazníku o výhody a nevýhody dotazníkových šetření

3 o výběrová šetření a co zahrnují, velikost souboru, výzkumné akce, relevantní, charakteristiku metod měření, statistické vlastnosti souboru, přesnosti odhadů a závěrů o data měkká a tvrdá o data měkká (názory), data tvrdá (měřitelná) o výzkumný terén o prezentace výsledků 10. Metody měření jako způsoby přístupu ke stanovení číselných hodnot měřených veličin (70,71) o způsoby přístupu ke stanovení číselných hodnot o podle formy rozlišujeme přímé, zprostředkované, souborné o u přímých metod etalony a porovnání o u zprostředkovaných se hodnota vypočítá (průměrný věk apod.) o u souborných metod se hledané hodnoty vypočítávají pomocí změřených hodnot celého souboru jich veličin 11. Srovnávací metoda jako stanovení shody mezi jevy (72, 73) o snadná a jednoduchá, často používaná o vychází z toho, že kvalitativní a kvantitativní určení jevů a věcí je dáno pouze jejich formou a vnějšími vlastnostmi o tj. porovnáváme a využíváme elementárních vztahů podobnosti o srovnávání je nejstarším způsobem poznání a dá se použít jen tam, kde existují nejméně dva jevy nebo dvě věci, které mají něco společného o příbuznou je metoda analogie, která je přesnější 12. Metody heuristické, často považované za protiklad algoritmů (69) o protiklad algoritmů, nahrazují matematické přístupy o podstatně urychlují třídění a výběr potřebných informací a celého rozhodovacího procesu o dělí se na týmové, smíšené a individuální (podle počtu osob, které je současně používají o příklady týmových, smíšených a individuálních metod 13. Metody operačního výzkumu a jejich význam (71, 72, 61, 62) o souhrn postupů založený na matematicko-logických postupech o použití metod operačního výzkumu vyžaduje stanovit, co chceme řešením dosáhnout určit kriterium efektivnosti uskutečnit úplnou analýzu problému najít vztahy a podmínky, které problém ovlivňují zvolit konkrétní metodu a stanovit matematicko-logický model určit prostředky, jimiž budeme model řešit ověřit funkci modelu a hodnoty řešení, které poskytuje o příklady metod (teorií)operačního výzkumu (matematické programování, teorie sítí, )

4 14. Charakteristika některých vybraných statistických metod (73) o vybrané statistické metody o podstata jejich použití o příklady (metoda nejmenších čtverců apod.) 15. Charakteristika induktivní metody a problémy indukce (6, 66) o induktivní technika neboli indukce o forma úsudku o z řady jednotlivých faktů vyvozujeme tvrzení obecné platnosti o postup od zvláštního k obecnému o přechod "od několika k všem" o výsledky nejsou zaručené, jen pravděpodobné o výhodné v matematice, premise a obecné závěry o spojitost s metodou deduktivní 16. Charakteristika deduktivní metody (9, 66) a deduktivního testování teorií o opačný postup k metodě induktivní o postup od obecného k zvláštnímu o přechod "od všech k několika" o dedukce z pravdivých premis o v minulosti výlučně v matematice o v posledních desetiletích také fyzika, biologie, lingvistika, sociologie aj. o spojitost s induktivní metodou 17. Zkušenost jako metoda (12, 13) o zkušenost, jak jinak (ale zkušenost "moje i všech") o požadavky: systém syntetický splňující kriterium demarkace (svět možné zkušenosti) náš svět zkušeností o testy systému, ve kterých systém obstál o poté můžeme zkušenost považovat za metodu o jasná demarkační čára mezi vědou a metafyzickými idejemi 18. Podstata problému demarkace (10, 11, 12) a Popperovo demarkační kriterium o střet zastánců induktivních a deduktivních přístupů o problém demarkace je problémem hranice mezi indukcí a dedukcí o metoda indukce (vlastní zkušenost) není vhodným demarkačním kriteriem o vhodné demarkační kriterium, návrh dohody či konvence o jasná demarkační čára mezi vědou a metafyzickými idejemi

5 19. Pojmy falzifikovatelnost a kriterium demarkace (13, 14) o všechna tvrzení empirické vědy musí být té povahy, že lze rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti o musí být s konečnou platností rozhodnutelná o musí být verifikovatelná o musí být ale možná jejich falzifikace o přírodní zákony "čím více zakazují, tím více říkají" o metoda zkušeností musí připustit postup falzifikaci jako kriterium demarkace 20. Problém empirické báze (15, 42, 43) o má-li se cokoli verifikovat a poté falzifikovat, musí být k dispozici jednotlivá, singulární tvrzení o to jsou premisy o rozdíl mezi smyslovou zkušeností a základním tvrzením o rozdíl mezi subjektivními zkušenostmi a našimi pocity či přesvědčením 21. Vědecká objektivita a subjektivní přesvědčení (16, 17, 18) o slova "subjektivní" a "objektivní" jsou filozofické pojmy o vědecky významný jev musí být zdůvodnitelný nezávisle na rozmarech kohokoli o události v principu neopakovatelné a jedinečné nelze rozhodnout "empirickou" vědou o intenzita pocitu přesvědčenosti nemůže tvrzení zdůvodnit o ve vědě nemohou být žádná konečně platná tvrzení o ve vědě neexistují tvrzení, která musíme rezignovaně přijmout za pravdivá jen proto, že z logických důvodů se nezdá být možné je testovat 22. Nezbytnost metodologických rozhodnutí (21, 22, 35, 36) o metodologická pravidla není konvence o metodologická pravidla hra vědy je bez konce pokud se předložená a testovaná hypotéza osvědčila, je možné ji opustit jen z dobrého důvodu". "Dobrým důvodem" může být lepší testovatelnost, ale především falzifikace alespoň jednoho z jejich důsledků o definice jsou dogmata, jen závěry z nich nám mohou poskytnout nový pohled 23. Falzifikovatelnost a falzifikace (38, 40, 41) o falzifikovatelnost je kritériem empirické povahy o falzifikace je systémem pravidel o pár osamocených základních tvrzení protiřečí základní teorii není falzifikací o falzifikující hypotéza musí být v určitém logickém vztahu k možným základním tvrzením

6 24. Základní tvrzení a jejich relativita (46, 47, 48, 49) o falzifikace teorií, univerzální a základní tvrzení o základní tvrzení (druhé úrovně) musí splňovat podmínky z univerzálního tvrzení bez počátečních podmínek nelze dedukovat žádné základní tvrzení univerzální tvrzení a základní tvrzení si mohou navzájem protiřečit o základní tvrzení mají tvar singulárních tvrzení 25. Teorie a experiment (49, 50, 51, 52) o nepřijímat rozptýlená základní tvrzení o věda potřebuje hledisko a teoretické problémy o věda není v "absolutním", nespočívá v pevném podlaží (citát s.52)