Koncepční rámec IFRS

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví katedra finančního účetnictví a auditingu Koncepční rámec IFRS Ing. David Procházka, Ph.D. katedra finančního účetnictví a auditingu Fakulta financí a účetnictví Vysoká škola ekonomická nám W. Churchilla 4 Praha 3, Web: <prochazd@vse.cz>

2 Předmluva 1 Předmluva Rozdíly v ekonomickém, sociálním či právním prostředí způsobují rozdíly v účetním výkaznictví: - odlišné definice základní prvků účetních výkazů - odlišná kritéria pro uznání těchto prvků - odlišné oceňovací báze - odlišný rozsah zveřejňovaných informací a komentáře Pokračující harmonizace účetního výkaznictví <=> účetní závěrky připravovány s cílem poskytnout informace užitečné k ekonomickému rozhodování, tj.: - koupě, držba, či prodej akcií jednotky - vyhodnocení kvality správy jednotky a zodpovědnosti managementu - vyhodnocení schopnosti jednotky hradit své závazky vůči zaměstnancům - vyhodnocení schopnosti splácet dluhový kapitál - určení rozdělitelných zisků a dividend - posouzení, zda účetní jednotka je schopna splnit i informační požadavky státu (např. při tvorbě daňové politiky, národního účetnictví, regulačních politik) Slide 2/36

3 Předmluva Účetnictví nesmí být podřízeno požadavkům státu Koncepční rámec (Framework for the Preparation and Presentation of Financial Statements/The Conceptual Framework for Financial Reporting) je koncipován tak, aby vyhověl požadavkům na poskytnutí užitečných informací Koncepční rámec (KR) obsahuje obecné koncepce, aby účetnictví mohlo pružně reagovat na aktuální vývoj => KR obsahuje více alternativních oceňovacích modelů a konceptů kapitálu, přestože v praxi převažuje model historických cen Slide 3/36

4 Předmluva Starší verze koncepčního rámce (do roku 2010) Slide 4/36

5 Úvodní ustanovení KR 2 Úvod ustanovení koncepčního rámce 2.1 Účel a status koncepčního rámce KR vymezuje základní koncepce, na kterých je založena příprava a zveřejňování účetních závěrek pro Účel KR: - pomáhat IASB při tvorbě nových a revizi stávajících standardů - pomáhat IASB v jejím úsilí podporovat mezinárodní harmonizaci účetnictví snižováním počtu alternativních řešení - pomáhat tvůrcům národních standardů při jejich tvorbě - pomáhat připravovatelům účetních závěrek při aplikaci standardů i při hledání účetního řešení problémů zatím neobsažených ve standardech - pomáhat auditorům v procesu vydávání výroku - pomáhat uživatelům účetních závěrek při interpretaci informací obsažených v účetních výkazech - osvětlit myšlenkové báze, na základě kterých jsou vytvářeny standardy KR není, a proto nedefinuje žádné Nastane-li ve výjimečných případech rozpor mezi ustanoveními standardu a KR, specifická úprava Slide 5/36

6 Úvodní ustanovení KR v konkrétním standardu KR je příležitostně revidován dle aktuálních potřeb 2.2 Rozsah působnosti KR se zabývá: - cíli účetní závěrky - kvalitativními charakteristikami, které určují užitečnost informací v účetních závěrkách - definicemi, uznáním a oceněním prvků účetních výkazů - koncepty kapitálu a jejich zachování KR se zabývá účetní závěrkou určenou pro všeobecné užití (general purpose financial statements), která je připravována alespoň a která je určena pro naplnění běžných informačních potřeb uživatelů Účetní závěrka dle IFRS je primárně připravována pro uživatele, kteří se spoléhají na účetní závěrky jako na (tzv. drobní uživatelé) Účetní závěrky, které mají plnit specifické informační potřeby, a účetní závěrky pro uživatele, kteří mají možnost získat požadované informace jiným způsobem než z účetní závěrky, Účetní závěrky obsahují kompletní sadu účetních výkazů, komentář a ostatní vysvětlující tabulky, případně doplňující informace o územních či odvětvových segmentech, dopadech cenových změn, apod. Slide 6/36

7 Úvodní ustanovení KR Zprávy a komentáře ředitelů, představenstva, analýzy prováděné managementem, apod. se nepovažují za součást účetní závěrky (přestože jsou často k účetní závěrce přiloženy) KR se vztahuje na účetní závěrky všech jednotek působících v soukromém i ve veřejném sektoru 2.3 Uživatelé a jejich informační potřeby Uživatelé pocházejí z řad současných i potenciálních investorů, zaměstnanců, dodavatelů a jiných věřitelů, zákazníků, státních institucí a široké veřejnosti: - investoři se zajímají především o rizika spojená s jejich investicí a její návratnosti; potřebují informace pro rozhodnutí, zda koupit, držet, či prodat, mj. i s ohledem na schopnost jednotky vyplácet dividendy - zaměstnanci se zajímají o stabilitu a ziskovost zaměstnavatele; jeho schopnost poskytovat odměny, penzijní benefity; schopnost vytvářet pracovní příležitosti - banky a ostatní poskytovatelé úročeného kapitálu potřebují informace, které jim pomohou vyhodnotit, zda půjčky a úroky budou uhrazeny v plné výši a včas - obchodní věřitelé se zajímají, zda jim budou uhrazeny dlužné částky v plné výši a včas (jejich rozhodovací horizont je ovšem obvykle kratší než u poskytovatelů úročeného kapitálu) - zákazníci zjišťují, zda jednotka bude pokračovat ve své činnosti i v budoucnosti, obzvláště pokud mají uzavřené dlouhodobé kontrakty - státní instituce potřebují informace, které jim pomohou rozhodovat se o alokaci zdrojů a případně o potřebě veřejné regulace aktivit jednotky Slide 7/36

8 Úvodní ustanovení KR - široká veřejnost vyhodnocuje, zda a v jakém rozsahu se jednotka chová v souladu se sociální zodpovědností (corporate social responsibility) Ne všechny potřebné informace mohou být poskytnuty účetní závěrkou, nicméně existuje poměrně široký průnik informací, které mohou uspokojit široké spektrum uživatelských potřeb Primární zodpovědnost za přípravu a zveřejnění závěrky má O účetní informace se zajímá i management účetní jednotky; příprava informací pro management v působnosti KR, neboť Příklad 1 Slide 8/36

9 Cíle účetní závěrky 3 Cíle účetní závěrky Hlavní cílem účetní závěrky je poskytnutí informací o, a, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při jejich rozhodování Takové účetní výkazy uspokojují informační potřeby mnoha uživatelů, ovšem nemohou poskytnout veškeré potřebné informace (finanční dopady minulých transakcí a neposkytují nefinanční informace) Ekonomická rozhodování si žádají ohodnocení schopnosti účetní jednotky vytvářet peněžní prostředky, jejich načasování a riziko => je potřeba komplexní systém informací Finanční situace účetní jednotky: - ekonomické zdroje, které účetní jednotka kontroluje - finanční struktura (potřeba budoucího financování, budoucí distribuce zisku) - likvidita a solventnost (dostupnost peněžních prostředků pro úhradu závazků v krátkém vs. dlouhém období) - indikuje schopnost účetní jednotky přizpůsobovat změnám prostředí, ve kterém působí Výkonnost účetní jednotky: - informace o ziskovosti umožňují vyhodnotit možné budoucí změny v ekonomických zdrojích, které účetní jednotka kontroluje/bude kontrolovat - výkyvy v čase (riziko) Slide 9/36

10 Cíle účetní závěrky - posouzení relativní efektivnosti při investici nových zdrojů Informace o změnách ve finanční situaci účetní jednotky: - zahrnují informace o provozní, investiční a finanční činnosti jednotky s ohledem na tvorbu a užití peněžních prostředků - peněžní prostředky (fondy) mohou být definovány různými způsoby (KR neuvádí preferované řešení) Informace obsažené v jednotlivých výkazech jsou propojené, neboť zobrazují aspekty transakcí či událostí a adekvátní informace mohou poskytnout pouze současným zveřejněním všech výkazů Neméně podstatnou roli má i komentář a dodatečné tabulky Slide 10/36

11 Kvalitativní charakteristiky 4 Fundamentální předpoklady a kvalitativní charakteristiky účetních informací 4.1 Fundamentální předpoklady pro sestavení účetní závěrky Akruální báze: - dopady transakcí a události jsou vykázány v okamžiku jejich vzniku a nikoliv (až) v okamžiku odpovídajícího peněžního toku - vykázání v účetních výkazech s ohledem na období, ke kterému se vztahují - akruální báze umožňuje poskytnout informace nejen o minulých příjmech a výdajích peněžních prostředků, ale i o závazcích a pohledávkách, které se v budoucnosti přemění na peněžní toky => takový typ informací je pro uživatele užitečnější než v případě, že by účetní závěrka byla sestavena Trvání jednotky: - účetní závěrka je obvykle připravována za předpokladu, že účetní jednotka - předpokládá se, že jednotka nezamýšlí a ani není nucena ukončit či významně omezit rozsah své činnosti - jestliže předpoklad neplatí, závěrka musí být připravena za užití jiných předpokladů a zvolená alternativní báze musí být zveřejněna 4.2 Kvalitativní charakteristiky účetních informací Kvalitativní charakteristiky jsou vlastnosti, které způsobují, že informace v účetní závěrce jsou Slide 11/36

12 Kvalitativní charakteristiky Srozumitelnost informace Klíčová vlastnost informace U uživatelů se předpokládá odpovídající znalost podnikatelského a ekonomického prostředí a účetnictví, a dále jejich ochota studovat předložené informace s náležitou péčí Příklad Relevance informace Základní charakteristika: - užitečná informace musí být relevantní, tj. musí být schopna ekonomická rozhodnutí uživatelů tím, že jim pomůže posoudit minulé, současné či budoucí události a potvrdí či opraví jejich minulá hodnocení - relevantní informace má současně a kvalitu - předpovědní kvalita informace je podmíněná tím, že samotná informace není ve formě výhradní předpovědi - důležitým aspektem je i způsob vykázání informací => např. neobvyklé, abnormální, nepravidelné položky výnosů či nákladů je vhodné Významnost informace: - informace je významná, jestliže její vynechání a či špatné vykázání ovlivní ekonomická rozhodnutí uživatelů - významnost závisí na položky, její a výši v konkrétním případě - významnost je spíše relativní práh než pevně stanovená částka Slide 12/36

13 Kvalitativní charakteristiky Spolehlivost informace Základní charakteristika: - informace je spolehlivá, jestliže neobsahuje významnou chybu či zkreslení a uživatelé se mohou spolehnout, že informace zobrazuje to, co je rozumné očekávat, že zobrazuje - relevantní informace může být natolik nespolehlivá, že její zveřejnění by mohlo být zavádějící Věrné zobrazení: - spolehlivá informace musí transakce a události, které zobrazuje, zobrazovat věrně - většina účetních informací je ovlivněna rizikem, které způsobí nezcela věrné zobrazení reality => způsobeno inherentními problémy při identifikaci transakcí a/nebo při ocenění jejich dopadů na finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci Příklad 3 Přednost (ekonomické) podstaty před (právní) formou: - informace relevantní pro ekonomická rozhodování musí být vykázána v souladu se svoji podstatou a ekonomickou realitou a ne pouze dle jejich právní formy - ekonomická podstata transakce nemusí být vždy v souladu s tím, jak vyplývá z její právní formy Neutralita informace: - informace není neutrální, pokud je vybrána a zveřejněna tak, že ovlivní rozhodnutí předurčeným způsobem Slide 13/36

14 Kvalitativní charakteristiky Opatrnost: - při přípravě účetní závěrky musejí účetní vzít v úvahu veškeré nejistoty, které nevyhnutelně ovlivňují události a transakce zobrazované v účetní závěrce (nedobytné pohledávky, doby použitelnosti, atd.) => uvede se povaha těchto nejistot a při přípravě výkazů se aplikuje opatrnost tak, aby aktiva a výnosy nebyly a dluhy a náklady nebyly - opatrnost ovšem neopravňuje účetní jednotky k tomu, aby vytvářely tiché rezervy (resp. tiché rezervní fondy) či nadměrné vykazované rezervy, úmyslně podhodnocovaly výnosy a aktiva či úmyslně nadhodnocovaly náklady a dluhy => v opačném případě by informace nebyla a tedy ani Úplnost informace: - informace v účetní závěrce musejí být úplné s ohledem na významnost a náklady na jejich zjištění a přípravu Srovnatelnost informace Srovnatelnost účetních závěrek jednotky v čase s cílem identifikovat trendy ve finanční situaci a výkonnosti Obdobně srovnatelnost informací i mezi účetními jednotkami s cílem vyhodnotit relativní finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci Srovnatelnost si žádá konsistenci ve vykazování podobných transakcí jak v čase, tak i mezi jednotkami Klíčovým prvkem srovnatelnosti je zveřejnění všech, jejich případných změn a dopadu těchto změn Slide 14/36

15 Kvalitativní charakteristiky Srovnatelnost není uniformita Omezení relevantních a spolehlivých informací Včasnost: - přílišné zpoždění může způsobit ztrátu relevance informace - nutno vyvažovat rychlost a přesnost s ohledem na nejlepší uspokojení uživatelských informačních potřeb Rovnováha užitků a nákladů: - náklady nesmí převážit užitek z informace - záleží na uvážení jednotky - náklady a užitky nesou obvykle různé subjekty Rovnováha mezi kvalitativními charakteristikami Věrné a poctivé zobrazení KR přímo neřeší, co je a jak se zajistí věrný a poctivý obraz Dodržením kvalitativních charakteristik a vhodnou aplikací standardů se má za to, že účetní závěrka poskytne informace, které jsou všeobecně považovány za věrný a poctivý obraz ekonomické reality Slide 15/36

16 Prvky účetních výkazů 5 Prvky účetních výkazů 5.1 Finanční situace Hlavními prvky finanční situace jsou, a Aktiva Aktivum je ekonomický zdroj kontrolovaný účetní jednotkou jako důsledek minulých událostí, od kterého se očekává zvýšení ekonomického prospěchu v budoucnosti Zvýšení ekonomického prospěchu přímo či nepřímo, samostatně či v kombinaci s jinými aktivy Aktiva lze: - užít při výrobě či poskytování služeb - směnit za jiné aktivum - užít pro úhradu závazku - rozdělit vlastníkům Závazky Závazek je současná povinnost jednotky vzniklá v důsledku minulých událostí, jejíž vypořádání si vyžádá budoucí odliv ekonomických prospěchů Slide 16/36

17 Prvky účetních výkazů Současná povinnost určuje jednání jednotky stanoveným způsobem Závazky mohou být právně vymahatelné, ale mohou vznikat i v důsledku obvyklých podnikatelských praktik či zvyků Možné budoucí závazky definiční znaky pro vykázání v rozvaze Úhrada závazku: - penězi - jiným aktivem - poskytnutím služby - náhradou za jiný závazek - kapitalizací Vlastní kapitál Vlastní kapitál je zbývající podíl na aktivech jednotky po odečtení všech jejích závazků Vlastní kapitál definičně považován za Klasifikace dle vlastnické struktury, typu odvětví, právních požadavků Výše vlastního kapitálu závisí na čistých aktiv Slide 17/36

18 Prvky účetních výkazů 5.2 Výkonnost Hlavním ukazatelem výkonnosti je zisk a od něj odvozená měřítka efektivnosti (rentabilita či zisk na akcii) Hlavními prvky výkonnosti jsou a Různá subklasifikace zvlášť např. běžná činnost vs. ostatní Různé kombinace výnosů a nákladů => mezisoučty, které přinášejí specifické užitečné informace Výnosy Výnosy jsou zvýšením ekonomického prospěchu během období ve formě zvýšení aktiv či snížení závazků, které ústí ve zvýšení vlastního kapitálu jiným způsobem než vklady vlastníků Definice výnosů zahrnuje i Náklady Náklady jsou snížením ekonomického prospěchu během období ve formě snížení aktiv či zvýšení závazků, které ústí ve snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než výběry vlastníků Definice nákladů zahrnuje i 5.3 Uznání prvků účetních výkazů Uznání je proces zahrnutí těch položek, které splňují definici a kritéria uznání, do účetních výkazů Slide 18/36

19 Prvky účetních výkazů Uznání zahrnuje pojmenování položky, její a zahrnutí do příslušného výkazu Kritéria pro uznání: - - Posouzení stupně nejistoty přílivu/odlivu prospěchů na základě veškerých důkazů dostupných v období, kdy se účetní výkazy připravují Náklady či hodnota položky musí být v některých případech odhadnuta; rozumné odhady jsou součástí přípravy účetní závěrky a její Slide 19/36

20 Oceňování 6 Oceňování a koncepty kapitálu 6.1 Oceňování prvků účetních výkazů Oceňování je proces přiřazení peněžní částky, ve které je prvek účetních výkazů uznán a vykázán Existuje velké množství oceňovacích bází, které se mohou různě kombinovat - aktiva jsou oceněna v částce peněz či peněžních ekvivalentů zaplacených nebo při získání konkrétního aktiva v okamžiku jeho nabytí - závazky jsou oceněny v částce přínosů nebo v částce očekávané platby potřebné k uspokojení tohoto závazku v rámci běžné podnikatelské činnosti - aktiva zaznamenána v částce, jež by musela být zaplacena za stejné či obdobné aktivum pořizované v současnosti - závazky oceněny v nediskontované částce požadované k uhrazení závazku za současných podmínek - aktiva jsou vykázána v částce, kterou je v současnosti možno získat běžným prodejem aktiva - závazky v nediskontované částce uspokojující splnění dlužnické povinnosti v rámci běžné podnikatelské Slide 20/36

21 Oceňování činnosti - aktiva jsou vyjádřena v současné hodnotě budoucích čistých peněžních přítoků, které jsou očekávány, že budou vygenerovány daným aktivem v běžném podnikatelském procesu - závazky jsou oceněny v současné hodnotě budoucích čistých peněžních odtoků z podniku, které budou vynaloženy k úhradě závazku 6.2 Pojetí a uchování kapitálu Finanční uchování kapitálu: - zisk je dosažen, jestliže finanční (peněžní) hodnota čistých aktiv na konci období převyšuje finanční (peněžní) hodnotu čistých aktiv na začátku období (po vyloučení všech transakcí s vlastníky) - finanční kapitál může být uchován v nominální či konstantní kupní síle Fyzické uchování kapitálu: - zisk je dosažen, jestliže fyzická produkční kapacita (provozní schopnost) na konci období převyšuje fyzickou produkční kapacitu (provozní schopnost) na začátku období (po vyloučení všech transakcí s vlastníky) Volba vhodného pojetí je založena na potřebách uživatelů účetní závěrky Změření zisku je nerozlučně spojeno s pojetím kapitálu a jeho zachováním Zisk je rozdílem výnosů a nákladů; u každého konkrétního přístupu je třeba vzít v úvahu i úpravy zabezpečující Slide 21/36

22 Oceňování zachování kapitálu Vliv aplikovaných oceňovacích bází (např. zachování produkčního kapitálu vyžaduje aplikovat oceňování na bázi běžných cen) Koncept uchování kapitálu též řídí následné vykázání cenových změn Příklad 4 Slide 22/36

23 Změny v KR Nová verze koncepčního rámce (od roku 2011) Slide 23/36

24 Změny v KR Struktura nového koncepčního rámce: Předmluva Úvod Účel a status Rozsah působnosti Kapitoly: cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití účetní jednotka (není hotovo) kvalitativní charakteristiky užitečných účetních informací Koncepční rámec (1989): zbývající část: - předpoklady - prvky účetních výkazů - uznání prvků účetních výkazů - oceňování prvků účetních výkazů - pojetí a uchování kapitálu Slide 24/36

25 Změny v KR Schválení Zdůvodnění závěrů Tabulka shody Slide 25/36

26 Změny v KR 7 Cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití 7.1 Význam cíle účetního výkaznictví Cíl účetního výkaznictví pro všeobecné užití vytváří esencí Koncepčního rámce => všechny ostatní aspekty KR (koncept účetní jednotky, kvantitativní charakteristiky a jejich omezení, prvky účetních výkazů, oceňování, uznání, vykazování a zveřejnění) vyplývají z cíle Cílem je poskytnout finanční informace o účetní jednotce, které jsou užitečné současným i potenciálním investorům, věřitelům, atd. při jejich ekonomickém rozhodování Ne vše lze zjistit z účetních závěrek => uživatelé musejí čerpat informace i Účetní závěrky pro všeobecné užití nevyčíslují účetní jednotky IFRS závěrky mají sloužit širokému spektru uživatelů; uživatelé mohou mít informační potřeby, které jsou => zveřejnění dodatečných informací pro vybrané skupiny uživatelů Regulátoři, veřejná správa, atd. mohou shledávat závěrky pro všeobecné užití užitečnými; IFRS závěrky pro tyto subjekty určeny Účetní závěrky jsou ve velkém rozsahu založeny na, a KR představuje koncepty, který mají pomoci dosáhnout požadovaného cíle; cílů nelze ovšem dosáhnout zcela (min. ne v krátkém období); nicméně jsou důležité, aby účetní výkaznictví vylepšovalo svoji užitečnost Slide 26/36

27 Změny v KR 7.2 Informace o ekonomických zdrojích, nárocích a změnách ve zdrojích a nárocích Účetní závěrka musí podávat informace o: - ekonomických zdrojích kontrolovaných jednotkou a o nárocích na tyto zdroje jinými subjekty - změnách v ekonomických zdrojích a nárocích z titulu finanční výkonnosti (finanční výkonnost je zobrazena pomocí aktuálního účetnictví a současně pomocí peněžních toků) - změnách v ekonomických zdrojích a nárocích nikoliv z titulu finanční výkonnosti (změny ve VK) Slide 27/36

28 Změny v KR 8 Účetní jednotka Čeká se na výsledky a zpracování Exposure Draft Slide 28/36

29 Změny v KR 9 Kvalitativní charakteristiky užitečných účetních informací 9.1 Fundamentální charakteristiky Relevance: - relevance je schopná změnit rozhodnutí uživatelů - informace musí mít předpovědní hodnotu (užívá se pro tvorbu předpovědí), potvrzující hodnotu (zpětná vazba), anebo obojí - významnost (materialita): jedná se o specifický aspekt relevance informace o dané jednotce v závislosti na povaze a/nebo částce informace => nemůže existovat jednotné měřítko významnosti Věrné zobrazení: - informace musí transakce a události, které zobrazuje, zobrazovat věrně - informace musí být úplná, neutrální a bezchybná; dokonalosti ovšem lze dosáhnout jen zřídka - bezchybnost neznamená úplná přesnost; je ale třeba přesně popsat, jak byla informace získána, zpracována, co přesně znamená, jaké jsou omezení, atd., aby si uživatel mohl provést test správnosti (důležité zejména u odhadů) 9.2 Podpůrné charakteristiky Srovnatelnost: Slide 29/36

30 Změny v KR - v čase, v prostoru, i meziprostoru - umožňuje uživatelům identifikovat podobnosti a rozdíly mezi položkami - na rozdíl od ostatních charakteristik se nevztahuje pouze k jedné položce, ale vždy k nejméně dvěma - srovnatelnost není uniformita - více alternativních účetních řešení (která mohou přicházet v úvahu) snižují míru srovnatelnosti Ověřitelnost: - pomáhá ujistit uživatele, že informace opravdu věrně zobrazuje skutečnost - ostatní uživatelé (znalý a nezávislý) jsou schopni dospět ke stejnému/obdobnému výsledku Včasnost: - užitečnost informace je funkcí času (čím dříve, tím lépe) - nicméně i informace poskytnutá za delší dobu může být užitečná (vyhodnocování trendů, atd.) Srozumitelnost: - závisí na třídění, popisu a zveřejnění informací jasně a výstižně - nezveřejnění složitých jevů může zvýšit srozumitelnost pro uživatele; nicméně taková závěrka by byla neúplná a tedy matoucí Slide 30/36

31 Změny v KR 9.3 Nákladové omezení užitečného účetního výkaznictví Příprava informací není zadarmo Náklady na přípravu účetních informací musejí být odůvodnitelné, a to ve vztahu k užitkům Náklady a užitky jsou rozprostřeny mezi připravovateli a uživateli závěrek => nutný mix kvalitativních a kvantitativních kritérií Posouzení nákladů a užitků je subjektivní => proto se neposuzuje ve vztahu k samotné účetní jednotce, ale celkově, tj. nutno vzít v úvahu vyvolané náklady, resp. dodatečné užitky u uživatelů, jestliže účetní jednotka se rozhodne některou informaci nepřipravit, resp. dodatečně zveřejnit Slide 31/36

32 Změny v KR 10 Zbývající část starého Koncepčního rámce revize bude součástí další etapy konvergenčního projektu obsahuje oceňování a uchování kapitálu => běh na dlouhou dobu Slide 32/36

33 Aplikační příklady 11 Aplikační příklady Příklad 1: Zveřejnění informací Účetní jednotka v uplynulém účetním období výrazně změnila svůj výrobní program. Naplněním požadavků IFRS na zveřejnění informací v účetní závěrce, které se týkají dopadů změn výrobního programu, by účetní jednotka poskytla významnou jednostrannou informační výhodu svým konkurentům. Rozhodněte, zda účetní jednotka musí předepsané informace v účetní závěrce zveřejnit, jestliže: nezveřejněním informací by nemohli drobní uživatelé adekvátně vyhodnotit finanční situaci, výkonnost a změny ve finanční situaci možnost adekvátně vyhodnotit finanční zdraví účetní jednotky nebude ohrožena nezveřejněním požadovaných informací Slide 33/36

34 Aplikační příklady Příklad 2: Srozumitelnost informace Účetní jednotka v uplynulém účetním období se rozhodla zajistit výsledky svých operací v zahraničí systémem mnoha zajišťovacích transakcí. Zveřejnění informací v souladu s požadavky IFRS by podle vedení účetní jednotky vedlo k předložení informací, které budou velmi obtížné srozumitelné uživatelům účetní závěrky. Účetní jednotka zvažuje, že požadované informace s odkazem na srozumitelnost informací nezveřejní a místo nich předloží uživatelům alternativní řešení, které považuje za srozumitelnější. Jakým způsobem musí účetní jednotka postupovat, aby předložená účetní závěrka byla v souladu s IFRS? Slide 34/36

35 Aplikační příklady Příklad 3: Věrné zobrazení účetní informace Rozhodněte, zda a jakým způsobem účetní jednotka vykáže následující informace v účetní závěrce tak, aby splnila požadavek na věrně zobrazení: výše pochybných pohledávek na základě minulých zkušeností interně vytvořený goodwill vytvořený během účetního období finanční dopad právního sporu, u kterého zatím nebyla podána ani žaloba finanční dopad právního sporu, u kterého již rozhodl prvoinstanční soud Slide 35/36

36 Aplikační příklady Příklad 4: Uchování kapitálu Účetní jednotka disponuje na počátku období čistými aktivy ve výši MJ a na konci období ve výši MJ. K udržení fyzické produkční kapacity ekvivalentní té z počátku období je nutno mít čistá aktiva na konci období v částce MJ. V průběhu roku cenová hladina vzrostla o 5 %. Určete výši zisku v jednotlivých variantách uchování kapitálu. Finanční uchování kapitálu v peněžních jednotkách Finanční uchování kapitálu v jednotkách pevné kupní síly Fyzické uchování kapitálu v peněžních jednotkách Fyzické uchování kapitálu v jednotkách pevné kupní síly Slide 36/36