VLIV POHYBOVÉHO ZATÍŽENÍ NA VIZUÁLNĚ MOTORICKOU ODPOVĚĎ U ELITNÍCH JUNIORSKÝCH FOTBALISTŮ*

Transkript

1 Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 2, p VLIV POHYBOVÉHO ZATÍŽENÍ NA VIZUÁLNĚ MOTORICKOU ODPOVĚĎ U ELITNÍCH JUNIORSKÝCH FOTBALISTŮ* EFFECT OF MOVEMENT LOAD ON THE VISUAL MOTOR RESPONSE TIME BY ELITE JUNIOR SOCCER PLAYERS PAVEL FRÝBORT, JAKUB KOKŠTEJN Katedra sportovních her Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN Schopnost reagovat pohybem na určitý podnět je jedním z rozhodujících faktorů pro úspěšné řešení herních situací v podmínkách časoprostorového deficitu a zvýšených nároků na tělesnou výkonnost hráčů charakterizovanou kapacitou pro střídavý vysoce intenzivní výkon. Cílem práce byla analýza vztahu mezi velikostí pohybového zatížení a vizuálně motorickou odpovědí (VMRT) u elitních juniorských hráčů fotbalu (18,4 ± 0,4 roku) v ČR. Test FiTRO Agility check byl použit pro zjištění rychlosti VMRT hráčů před a po pohybovém zatížení. Pohybové zatížení bylo realizováno v podobě herních forem fotbalu ve dvou hladinách: zatížení anaerobního charakteru a zatížení aerobního charakteru. Věcně i statisticky významně kratší doba VMRT byla u čtyř, resp. pěti hráčů fotbalu zaznamenána po pohybovém zatížení anaerobního charakteru (d = 0,63 1,28; p < 0,01) v porovnání s VMRT před zatížením. Naopak významné rozdíly VMRT nebyly zaznamenány před a po pohybovém zatížení aerobního charakteru. Dosažené výsledky naznačují, že prostřednictvím herních forem v pohybovém zatížení anaerobního charakteru lze pozitivně ovlivňovat senzorickou a motorickou činnost. Klíčová slova: Pohybové zatížení, vizuálně motorická odpověď, testování, aerobní a anaerobní charakter zatížení. ABSTRACT The ability to react by physical movement to stimulus is fundamental factor for success resolution in the game situations in the conditition of spatio-temporal pressure and increased demands on the physical performance of the players, which is characterized by its capacity for intermittent high intensive performance. The aim of this study was to analyze the relationship between the size of movement load and visual motor response time (VMRT) in elite junior soccer players (18.4 ± 0.4 year old) in Czech Republic. FiTRO Agility check test was used to for measuring of the playerś VMRT before and after movement load. Movement load was carried out as soccer game forms in the two ways: anaero- ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Studie vznikla s podporou Grantové agentury Univerzity Karlovy v Praze jako součást projektu č

2 bic movement load and aerobic movement load. Significantly shorter VMRT was found in four, respectively five players after anaerobic movement load in comparison with VMRT before movement load (d = ; p < 0.01). On the contrary, there were no significant differences of VMRT in players before and after aerobic movement load. Our results suggest that sensomotor activities may be positively affect through soccer game forms performed in movement load of anaerobic character. Key words: Movement load, visual motor response time, testing, aerobic and anaerobic character of load. ÚVOD V identifikaci zdrojů podmiňujících špičkový výkon ve sportovních hrách se obvykle rozlišuje percepční (senzorická) kapacita sportovce a exekutivní motorická (movement) činnost. Současný trend vývoje pohybových her klade velké nároky na komplexnost či univerzálnost špičkových hráčů, chápanou podle anglického sloganu read and react. Jedním z nejdůležitějších herních prvků, který se projevuje v herním výkonu je nejen správná analýza a účelné řešení herní situace, ale také rychlost pohybu (Peráček & Tóth, 2007). Martin et al. (1992) definují rychlost pohybu jako schopnost reagovat co nejrychleji na podnět nebo provést při působení minimálního odporu pohyb co nejrychleji. Novosad (2002) vymezuje rychlost pohybu jako komplexní rychlost, která je dále klasifikována na reakční rychlost a akční pohybovou rychlost. Ivanka a kol. (2009) uvádí, že celková rychlost hráče závisí na rychlé produkci svalové energie, rychlosti vnímání, anticipaci, vyhodnocení herní situace, rozhodnutí o pohybové odpovědi a realizaci pohybového aktu, jež ovlivňuje úspěšnost pohybového jednání. Indikátorem úrovně reakční rychlosti je doba reakce (reaction time). Doba reakce (DR) je časový interval od vzniku smyslového podnětu k zahájení volní reakce. V tréninkové praxi je nezbytné rozlišit jednoduchou (simple) a výběrovou (choice) reakci. DR na sluchový stimul je asi 170 milisekund (ms) a na vizuální stimul asi 250 ms (Magill, 1998). DR je ovlivněna věkem, pohlavím, typem osobnosti, počtem podnětů, výživou, pohybovou aktivitou, trénovaností a únavou (Morehouse & Miller, 1976). DR může být zlepšena do určité míry pohybovou aktivitou. Vzrůstá tak aktivace (nabuzení), která podporuje bdělost na podněty z vnějšího prostředí, a to zejména u elitních sportovců (Mouelhi et al., 2006). Výzkum dále prokázal, že DR může být stimulována posílením příslušných svalů (Akgün, 1996). Akční pohybová rychlost (movement time) je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému a výrazně se liší od reakční rychlosti. Pohyb probíhá vždy ve vymezeném prostoru a čase a výsledkem je změna polohy a těla nebo jeho jednotlivých částí. Akční pohybová rychlost je rozdělena na cyklickou a acyklickou pohybovou činnost (Magill, 2003; Měkota & Novosad, 2005). DR a akční pohybová rychlost je pokládána za spolehlivé kritérium vykonávat účinně a efektivně sportovní činnost (Magill, 2006). Erickson (2007) uvádí, že spojením DR a akční pohybové rychlosti vzniká tzv. vizuálně motorická odpověď (visual-motor response time-vmrt). VMRT zahrnuje čas potřebný od zachycení podnětu sítnicí oka, odeslání elektrického signálu do mozkové kůry, čas potřebný k vedení signálu z centrálního nervového systému ke svalu a adekvátní pohybovou odpověď. Vzhledem k tomu, že jsou pro fotbal typické opakující se sprinty, vzrůstá nepochybně význam rychlosti reakce při výkonu hráče fotbalu. VMRT společně s explozivní sílou jsou 30

3 rozhodujícími činiteli, které ovlivňují startovní rychlost v 1 3 m (Akgün, 1996). Průměrná intenzita pohybového zatížení ve fotbalu je % VO 2 max, tzn % maximální srdeční frekvence (SF max ) (Reilly, 1997). Psotta (2003) definuje pohybové zatížení jako vnitřní odezvu organismu na pohybovou aktivitu, která vyvolává aktivaci metabolických a nervosvalových funkcí, což je označováno jako zatížení. Za jistých podmínek pak podle jeho názoru může mít toto zatížení adaptační charakter. Máček & Máčková (2007) uvádějí, že při intenzitě pohybového zatížení mezi % VO 2 max dochází ke stimulaci glykolýzy a vyššímu nabuzení nervového systému prostřednictvím vyšší koncentrace adrenalinu a rychlého přesunu laktátu ze svalů jako pozdějšího zdroje energie. Tímto způsobem je udržována homeostáza a zlepšuje se tolerance organismu vůči vysoké intenzitě pohybového zatížení, resp. únavě. Studie Chmury, Nazara & Kaciubiho-Uscilka (1994) dospěla k závěru, že výběrová reakce se zlepšuje až po intenzitu pohybového zatížení 75 % VO 2 max, poté dochází k poklesu (prodloužení) výběrové VMRT. Další studie od autorů Ando et al. (2005) dospěla k závěru, že VMRT se zrychluje při pohybovém zatížení nad anaerobním prahem (ANP), avšak při pohybovém zatížení střední intenzity, tj. pod ANP, se VMRT nezlepšila. Na druhou stranu Davranche et al. (2006) prokázali, že jednoduchá VMRT se zkrátila ve střední intenzitě pohybového zatížení 50 % VO 2 max prováděné po dobu 20 minut. V dalším experimentu autoři Davranche, Audifren & Denjean (2006) dospěli k podobným výsledkům, kdy se výběrová VMRT zkrátila v důsledku střední intenzity pohybového zatížení. Astrid et al. (2000) zjistili, že elitní hráči fotbalu mají VMRT po 12minutovém běhu významně kratší, než je tomu u ostatních výkonnostních kategorií. Davranche & Audifren (2004) na to, že při intenzitě pohybového zatížení na úrovni 50 % VO 2 max dochází ke statisticky významnému zrychlení výběrové VMRT, zatímco intenzita pohybového zatížení na úrovni 20 % VO 2 max nemá efekt na VMRT. Ve výše zmíněných studiích panuje z hlediska dosažených výsledků značný nesoulad v oblasti vlivu velikosti pohybového zatížení na VMRT. Proto cílem našeho výzkumu byla snaha zjistit vztah mezi pohybovým zatížením a VMRT u elitních juniorských hráčů fotbalu v ČR. METODIKA Design výzkumu Z metodologického pohledu spadá tento typ výzkumného designu do preexperimentáního designu (non-experimental design). Konkrétně se jedná o jednoskupinový pretestový-posttestový design (One group Pretest posttest design). Nezávislá proměnná je prezentována pohybovým zatížením (resp. pohybovou intervencí), avšak navíc je tvořena dvěma různými hladinami (velikostí) pohybového zatížení (anaerobně-aerobní pásmo vs. aerobně-anaerobní pásmo). Závislá proměnná byla v tomto vnitroskupinovém designu definována jako vizuálně motorická odpověď (VMRT). Pohybové zatížení a sběr dat Obsahem dvou hladin pohybového zatížení byly herní formy (průpravné hry) na fotbalovém hřišti po dobu osmi minut. V průběhu pohybové intervence byla intenzita zátěže monitorována a řízena pomocí sporttesteru Polar RS 800. Pohybovému zatížení předcházelo individuální rozcvičení (5 minut) a následné řízené rozcvičení (6 minut), 31

4 jehož obsahem byla strečinková cvičení, atletická abeceda a frekvenční lokomoce (krátké sprintové úseky). Tato doba je z fyziologického hlediska dostatečná pro navození setrvalého stavu organismu. U jednotlivých respondentů byla na základě stupňovaného zátěžového testu do vita maxima (na běhacím koberci) zjištěny prahové hodnoty a stanovena individuální pásma intenzit, ve kterých hráči následně realizovali pohybová zatížení. Tzn. anaerobně-aerobní pásmo (pohybové zatížení nad ANP = SF nad ANP ) a aerobně-anaerobní pásmo (pohybové zatížení pod ANP = SF ANP až SF ANP 10 %). V průběhu první pohybové intervence hráči realizovali pohybovou činnost v anaerobně-aerobním pásmu během průpravné hry trvající osm minut. V průběhu druhé pohybové intervence hráči realizovali pohybovou činnost v aerobně-anaerobním pásmu během průpravné hry trvající osm minut. Časový odstup při realizaci jednotlivých pohybových zatížení (intervencí) byl dva dny. Sporttestery byly nastaveny tak, že zvukovým signálem upozornili hráče na každé vychýlení z požadovaného pásma pohybového zatížení, čímž bylo dosaženo setrvání hráče v dané intenzitě zatížení. V rámci diagnostiky disjunktivních reakčně rychlostních schopností dolních končetin hráče fotbalu byl zvolen test FiTRO Agility check. Toto testovací zařízení se obvykle skládá ze čtyř nášlapných ploten propojených s počítačem. Testovaná osoba stojí uprostřed mezi čtyřmi čtvercovými plotnami (fungující jako časový spínač) o rozměrech 35 x 35 cm umístěnými ve vzdálenosti 50 cm od vnitřních okrajů. Úlohou testované osoby je zpracovat vizuální signál (senzorická a rozhodovací složka) a na jeho základě vykonat příslušnou pohybovou odpověď (motorická složka). Konkrétně, co nejrychleji se dotknout dolní končetinou jedné z ploten podle umístění podnětu v příslušném rohu obrazovky počítače. Jako stimul se používal modrý kruh na bílém pozadí. Každý respondent byl testován na VMRT před a po každém pohybovém zatížení. Jeden test na VMRT se skládal z 60 stimulů (15 do každého směru). Podněty byly náhodně generované podle protokolu v časovém rozmezí od 500 do ms od předešlého kontaktu. Hodnotícím kritériem byla vizuálně motorická odpověď, resp. rychlost pohybové odpovědi. Jako ukazatel výkonnostního kritéria v tomto testu a nejspolehlivější parametr s nízkou chybou měření (7,1 %, určený pomocí opakovaných měření) se ukázal průměr 8 nejlepších reakcí do každého směru (Zemková & Hamar, 2001). V tomto výzkumu bylo taktéž vybráno 8 nejrychlejších pohybových odpovědí do každého směru. Výzkumný soubor Základní soubor byl tvořen elitními juniorskými hráči fotbalu (průměrný věk 18,4 ± 0,4 roků) z dorostenecké extraligy v Praze a Středočeském kraji. Ze základního souboru (N = 85) byl randomizovaně vybrán reprezentativní výběr (n = 6). Metody statistického zpracování dat Kromě základních statistických popisných charakteristik (průměr a směrodatná odchylka) byl použit Cohenův koeficient velikosti účinku d pro posouzení významnosti rozdílů dvou pohybových intervencí, s užitím sdružené směrodatné odchylky. Hodnoty koeficientu d < 0,5 jsou považovány za malý účinek faktoru způsobujícího rozdíl, hodnoty d = 0,5 0,7 za středně velký účinek a hodnoty d > 0,8 za velký, významný účinek faktoru způsobujícího rozdíl (Cohen, 1977). Následně byla hodnocena statistická 32

5 významnost rozdílů skupinových průměrů hodnot sledovaných proměnných Studentovým párovým t-testem na hladině statistické významnosti p = 0,01. Data byla statisticky vyhodnocena v programu SPSS 18. VÝSLEDKY V tabulce 1 a 2 jsou uvedeny hodnoty VMRT před a po pohybovém zatížení fotbalistů v různých intenzitách zátěže (pohybové zatížení nad úrovní anaerobního prahu nad ANP a pod úrovní anaerobního prahu pod ANP). U pěti ze šesti testovaných hráčů jsme zaznamenali věcně významně kratší VMRT po pohybovém zatížení nad úrovní ANP, v porovnání s časy před pohybovým zatížením (tab. 1). Stejně tak z hlediska skupinového hodnocení hráči dosáhli věcně i statisticky kratší VMRT po pohybovém zatížení nad úrovní ANP, v porovnání s časy před pohybovým zatížením (tab. 2). Po pohybovém zatížení pod úrovní ANP bylo u tří hráčů dosaženo kratší VMRT v porovnání s časy před pohybovým zatížením, avšak věcně či statisticky významný rozdíl nebyl v těchto případech prokázán (tab. 1). Intervence nad ANP Tabulka 1 Vizuálně motorická odpověď jednotlivých hráčů před a po pohybovém zatížení před zatížením x ± sd po zatížení x ± sd Hráč ± ± 31 0,69* < 0,01 Hráč ± ± 51 0,72* < 0,01 Hráč ± ± 31 0,88** < 0,01 Hráč ± ± 47 1,28** < 0,01 Hráč ± ± 26 0,63* < 0,01 Hráč ± ± 38 0,35* < 0,01 Intervence pod ANP před zatížením po zatížení Hráč ± ± 79 0,16 Nesign. Hráč ± ± 60 0,13 Nesign. Hráč ± ± 40 0,11 Nesign. Hráč ± ± 64 0,90* < 0,01 Hráč ± ± 60 0,27 Nesign. Hráč ± ± 75 0,05 Nesign. Legenda: ANP anaerobní práh, x + sd aritmetický průměr + směrodatná odchylka, d Cohenův koeficient velikosti účinku, * d = 0,5 0,7 (středně velký rozdíl), ** d = 0,8 (velký rozdíl), p-hladina statistické významnosti, Nesign. nesignifikantní. d p 33

6 Intervence nad ANP Tabulka 2 Vizuálně motorická odpověď skupiny hráčů před a po pohybovém zatížení v různých intenzitách zátěže před zatížením x ± sd po zatížení x ± sd skupina hráčů 654 ± ± 38 0,54* < 0,01 Intervence pod ANP před zatížením po zatížení skupina hráčů 600 ± ± 66 0,14 Nesign. Legenda: ANP anaerobní práh, x + sd aritmetický průměr + směrodatná odchylka, d Cohenův koeficient velikosti účinku, * d = 0,5 0,7 (středně velký rozdíl), p-hladina statistické významnosti, Nesign. nesignifikantní. Pro větší přehlednost je VMRT znázorněna v grafech 1 a 2 pro jednotlivé hráče před a po pohybovém zatížení nad úrovní ANP (graf 1) a pod úrovní ANP (graf 2). Skupinové výsledky VMRT jsou poté znázorněny v grafu 3. d p Graf 1 Vizuálně motorická odpověď jednotlivých hráčů před a po pohybovém zatížení nad ANP Graf 2 Vizuálně motorická odpověď jednotlivých hráčů před a po pohybovém zatížení pod ANP 34

7 Graf 3 Vizuálně motorická odpověď skupiny hráčů před a po pohybovém zatížení nad a pod ANP DISKUSE V praxi se setkáváme s tím, že hráči velmi často pozdě reagují na podněty, což může negativně ovlivňovat výběr řešení herní situace (taktické jednání), resp. správné řešení dané herní situace. Tato opožděná reakce je způsobená pravděpodobně malou odolností hráčů vůči zvýšenému tlaku soupeře (zmenšení herního prostoru) a zvýšeným pohybovým zatížením, resp. únavou (vysoké nebo zvyšující se tempo utkání). Výsledky naší studie naznačily, že pohybové zatížení nad ANP může být vhodným prostředkem pro dosažení co nejkratší vizuálně motorické odpovědi (VMRT) v kategorii elitních juniorských fotbalistů. U pěti ze šesti testovaných hráčů došlo k věcně i statisticky významnému zkrácení VMRT (p < 0,01) po pohybovém zatížení nad ANP. V případě skupinového hodnocení jsme taktéž zaznamenali statisticky kratší VMRT (p < 0,01) po pohybovém zatížení nad ANP. Ke stejnému zjištění dospěli Ando et al. (2005), kteří na základě svého výzkumu konstatují, že VMRT se zkracuje při pohybovém zatížení nad ANP a při pohybovém zatížení střední intenzity se VMRT již významně nezlepšuje, což jsme taktéž zaznamenali v našem výzkumu. Při pohybového zatížení pod ANP byla VMRT kratší u tří ze šesti hráčů, avšak nebyly zde shledány věcně ani statisticky významné rozdíly VMRT před a po pohybovém zatížení. Taktéž z hlediska skupinového nebyly při pohybovém zatížení pod ANP nalezeny významné rozdíly ve VMRT. Tyto výsledky jsou ovšem v rozporu s prací Chmury, Nazara & Kaciubiho-Uscilka (1994), kteří dospěli k závěru, že výběrová VMRT se zlepšuje až po intenzitu pohybového zatížení do 75 % VO 2 max, poté dochází k prodloužení výběrové VMRT. Další studie od Chmury et al. (2002) potvrdila zkrácení VMRT při pohybovém zatížení na úrovni 76 % VO 2 max a zaznamenaná hodnota krevního laktátu byla 5,2 mmol/l. Taktéž studie Davranche, Audifrena & Denjeana (2006) zaznamenala obdobné výsledky, kdy se výběrová VMRT zkrátila v důsledku střední intenzity pohybového zatížení, tzn. pod ANP. Je nutné zmínit nález signifikantních rozdílů mezi pretesty obou typů pohybového zatížení. To poukazuje nepochybně na jistou míru proměnlivosti VMRT, zapříčiněnou podle našich úvah rozdílnou aktivací CNS, únavou či variabilní biorytmicitou. Hůlka a Tomajko (2006) ve své průřezové studii uvádějí, že se u fotbalistů průměrný dosažený čas zkracuje současně s věkem (r = 0,66). U hráčů ve věku 12, 15 a 18 let 35

8 byly zaznamenány průměrné hodnoty VMRT 659,563 ± 114,030 ms, resp. 514,262 ± 103,462 ms a 425,830 ± 105,947 ms. Podle autorů dochází kromě zkracování VMRT také ke zkvalitňování rozhodovacích procesů v průběhu herních činností. Výsledky našeho výzkumu prokázaly věcně i statisticky významné zkrácení VMRT po pohybovém zatížení nad ANP. Aplikaci těchto poznatků lze např. využít při tvorbě úvodní části tréninkové jednotky či samotného zápasu (rozcvičení), tzn. při přípravě organismu na hlavní část tréninku nebo před pohybovým výkonem v utkání. Dosažené výsledky naznačují, že prostřednictvím herních forem v herním tréninku lze pozitivně ovlivňovat senzorickou a motorickou činnost. ZÁVĚR Míra specifičnosti a velikost intenzity pohybové činnosti mohou významně ovlivňovat vizuálně motorickou odpověď hráče fotbalu při řešení dané herní situace. Zejména ve sportovních hrách je rychlost reakce ve formě motorické odpovědi jedním z rozhodujících faktorů herního výkonu. V naší studii dosáhli elitní juniorští hráči fotbalu významně kratší VMRT po pohybovém zatížení nad úrovní ANP a v rámci vysoce specifických činností (herní formy fotbalu). Z hlediska vlivu velikosti pohybového zatížení na VMRT panuje ve výsledcích studií zabývajících se touto problematikou značný nesoulad. Obzvláště přítomnost velkého množství tzv. kovariačních (rušivých) proměnných (např. nedodržení standardizovaných podmínek při používání FiTRO Agility check, charakter předchozí pohybové aktivity, časové prodlevy či odlišné podnební podmínky aj.) může významně ovlivňovat nejednotnost dosažených výsledků. Pro ucelenější porozumění řešené problematiky a celistvého herního výkonu by bylo vhodné objasnit vztah mezi velikostí pohybového zatížení, VMRT a správností pohybové odpovědi (rozhodnutím) v průběhu herních činností. LITERATURA AKGÜN, N. (1996) Physiology of Exercise. Izmir: Ege University Press. ANDO. S., KIMURA, T., HAMADA, T., KOKUBU, M., MORITANI, T. & ODA. S. (2005) Increase in reaction time for the peripheral visual field during exercise above the ventilatory threshold. European Journal of Applied Physiology, 94(4), p ASTRID, J., DVORAK, J., RÖSCH, D., GRAF-BAUMANN, T., CHOMIAK, J. & PETERSON, L. (2000) Psychological and Sport-Specific Characteristics of Football Players. Available from: [Accessed ]. COHEN, J. (1977) Statistical power analysis for the behaviour science. New York: Academic. DAVRANCHE, K. & AUDIFFREN, M. (2004) Facilitating effects of exercise on information processing. Journal of Sports Sciences, 22, p DAVRANCHE, K., AUDIFFREN, M. & DENJEAN, A. (2006) A distributional analysis of the effect of physical exercise on a choice reaction time task. Journal of Sports Sciences, 24(3), p DAVRANCHE, K., BURLE, B., AUDIFFREN, M. & HASBROUCQ, T. (2006) Physical exercise facilitates motor processes in simple reaction time performance: an electromyographic analysis. Neuroscience Letters, 396, p ERICKSON, G. (2007) Sports vision: Vision care for the enhancement of sports performance. St. Louis, MO: Butterworth Heineman Elsevier. HŮLKA, K. & TOMAJKO, D. (2006) Úroveň rychlosti pohybových reakcí schopností u mladých fotbalistů. In Čepička, L. (Ed.) Hry 2006: Výzkum a aplikace. Sborník příspěvků s tematikou her v programech tělovýchovných procesů (p ). Plzeň: Západočeská Univerzita. 36

9 CHMURA, J., NAZAR, K. & KACIUBA-USCILKO, H. (1994) Choice reaction time during graded exercise in relation to blood lactate an plasma catecholamine thresholds. International Journal of Sports Medicine, 15, p CHMURA, J., NAZAR, K., KACIUBA-USCILKO, H. & PILIS, W. (2002) The changes in psychomotor performance during progressive endurance exercise. Journal of Human Kinetics, 7, p IVANKA, M. a kol. (2009) Agilita a jej rozvoj vo futbale. Banská Bystrica: UFTS sekcia vzdelavania. MÁČEK, M. & MÁČKOVÁ, J. (2007) Rozcvičení nebo předehřátí. Medicina Sportiva Bohemica & Slovaca, 16(4), p MAGILL, R. A. (1998) Motor Learning Concepts and Applications (5th ed.). Boston: McGraw-Hill. MAGILL, R. A. (2003) Motor Learning and Control: Concepts and Applications (5th ed.). New York: McGraw-Hill. MAGILL, R. A. (2006) Motor Learning and Control: Concepts and Applications (6th ed.). New York: McGraw-Hill. MĚKOTA, K. NOVOSAD, J. (2005) Motorické schopnosti. Olomouc: FTK UP. MOREHOUSE, L. E. & MILLER, A. T. (1976) Physiology of Exercise. St Louis: CV Mosby Company. MOUELHI, G. S., BOUZAOUACH, I., TENENBAUM, G., BEN, K. A, FEKI, Y. & BOUAZIZ, M. (2006) Simple and choice reaction times under varying levels of physical load in high skilled fencers. J. Sports Med. Phys. Fitness, 46, p NOVOSAD, J. (2002) Sportovní trénink. Studijní materiál kombinovaného studia MSTR. Olomouc: FTK UP. PERÁČEK, P. & TÓTH, I. (2007) Klasifikácia a systematika herných situácií ve športových hrách. Sportovní hry 2007: Sborník příspěvků ze semináře Sportovní hry 2007, p PSOTTA, R. (2003) Analýza intermitentní pohybové aktivity. Praha: Karolinum. REILLY, T. (1997) Energetics of high-intensity exercise (soccer) with particular reference to fatigue. Journal of Sports Sciences, 15, p ZEMKOVÁ, E. & HAMAR, D. (2001) Posudzovanie disjunktívnych reakčno-rýchlostných schopností (učební texty). Bratislava: FTVŠ UK. ZEMKOVÁ, E. & HAMAR, D. (2009) Towards an Understanding of Agility Performance, Boskovice: Albert. Mgr. Pavel Frýbort UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6-Veleslavín frybort@ftvs.cuni.cz 37