JÁN TOMÁŠ a, LADISLAV LAHUČKÝ a, JANETTE MUSILOVÁ a, JUDITA BYSTRICKÁ a a PETER OBTULOVIČ b

Transkript

1 6L-01 ANTIMIKROBIÁLNÍ A SAMOČISTICÍ VLASTNOSTI FOTOKATALYTICKÝCH SUPERHYDROFILNÍCH VRSTEV MICHAL VESELÝ, PETR DZIK, MÁRIA VESELÁ, JANA CHOMOUCKÁ JANA CHOVANCOVÁ Fkult chemická, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňov 118, Brno vesely-m@fch.vutbr.cz Využití světlem indukovných redoxních procesů n povrchu fotoktlyzátoru, jkým je oxid titničitý, se ukzuje stále víc slibnějším nchází dlší možnosti prktické plikce. Po bsorpci záření s energií větší než je šířk zkázného pásu příslušného polovodiče dochází ke generci páru elektron-dír. Z příznivých podmínek dochází po migrci nosičů náboje k povrchu částice k jejich interkci s dsorbovnými molekulmi, jkými jsou vod, kyslík, hydroxylové ionty vznikjí vysoce rektivní kyslíkté rdikály, zejmén hydroxylový rdikál, tkující orgnické molekuly. Tento efekt byl využitý pro inktivci kvsinek ve vodě sledování kinetiky tohoto procesu. Po tku hydroxylového rdikálu n vnější membránu mikroorgnismů dochází k jejímu nrušení. Během tohoto procesu buňk význmně neztrácí životschopnost, dochází le ke změnám propustnosti ve vzthu k rektivním kyslíkovým rdikálům k jejich pronikání do buňky. Vzniklé rdikály tkují cytoplsmickou membránu dochází k peroxidci lipidické membrány, což má z následek smrt buňky. K tomu účelu bylo zkonstruováno několik fotoktlytických rektorů s imobilizovným oxidem titničitým. Koncentrce kvsinek byl určován během rekce nepřímou, kultivční metodou i přímou metodou s epifluorescenčním mikroskopem brvením Akridinovou ornží. Fluorescenční mikroskopie spolu s vhodným fluorescenčním brvivem umožnil výborné rozpoznání živých mrtvých buněk. Ztímco pro fotoktlytickou inktivci kvsinek není potřebné vytvářet velice tenké vrstvy fotoktlyzátoru, pro druhý sledovný jev superhydofilní efekt již bylo potřeb připrvit vrstvy zcel trnsprentní. Byly zhotoveny tenké trnsprentní vrstvy oxidu titničitého s tloušťkou menší než 150 nm n sodnovápentých sklech sol-gel procesem. Fotoktlytická ktivit byl zjišťován z rychlosti fotoktlytické degrdce modelových látek ve fotoktlytických rektorech ve vsádkovém i průtočném režimu. Superhydrofilní vlstnosti, úzce související se smočisticím efektem připrveného povrchu byly chrkterizovné měřením kontktních úhlů vody. Po ozáření tkového povrchu se kontktní úhel vody měnil z původních 35 k nule během několik desítek sekund. Dosžení superhydrofilního efektu trnsprentních vrstev oxidu titničitého záviselo n mnoh fktorech, jko npříkld předúprv povrchu před nnesením solu, způsob nnášení solu, složení solu intenzitě ozřování připrvené vrstvy. Tto práce vznikl z podpory grntu FRVŠ ČR Rincón A.-G., Pulgrin C.: Appl. Ctl., B 49, 99 (2004). 2. Kühn K. P.: Chemosphere 53, 71 (2003). 6L-02 RUBISCO JEDEN Z MNOHA ENZYMŮ JIŘÍ KALINA, OTMAR URBAN b RADKA BUKOVSKÁ Ktedr fyziky, Přírodovědecká fkult, Ostrvská univerzit v Ostrvě, 30. dubn 22, Ostrv 1, b Lbortoř ekologické fyziologie rostlin, Ústv systémové biologie ekologie AV ČR, Poříčí 3b, Brno jiri.klin@osu.cz Enzym ribulos-1,5-bisfosfát krboxyls/oxygens (Rubisco, EC ) je nejhojnějším proteinem zemské biosféry. Nchází se ve strom chloroplstů ve velké koncentrci tvoří ž 50 % rozpustných listových bílkovin. Je nejdůležitějším fotosyntetickým enzymem, protože ktlyzuje první rekci Clvin-Bensonov cyklu, tj. krboxylci, při které je CO 2 fixován v orgnických molekulách. Změny v ktivitě i v obshu enzymu Rubisco jsou používány jko citlivý dignostický prmetr při zjišťování negtivních efektů biotických i/nebo biotických fktorů životního prostředí. Hlvním fktorem prostředí, které význmně ovlivňuje růst vývoj rostlin, je ozářenost koncentrce CO 2 ([CO 2 ]) v tmosféře. Působení zvýšené [CO 2 ] obecně vede jk ke zvýšení kpcity fotosyntézy (pozitivní klimce) spojené se zvýšeným využitím bsorbovné energie ve fotochemických rekcích, tk i k poklesu kpcity fotosyntézy (klimční deprese). Aktivit enzymu Rubisco může být stnoven in vivo použitím měření výměny plynů nebo in vitro spektrofotometrickými metodmi. Obsh enzymu Rubisco může být stnovován seprčními metodmi, jko jsou gelová kpilární elektroforéz rdioimunoprecipitční metod. Pro stnovení ktivity, resp. množství enzymu Rubisco jsme využili spektrofotometrickou metodu, která spočívá v měření rychlosti oxidce NADH (čsové změny bsorbnce při 340 nm), resp. stnovení bsorbnce při 270 nm. Tto práce byl podpořen grntem CzechCrbo studium cyklu uhlíku v terestrických ekosystémech ČR v souvislostech Evropského projektu CARBOEUROPE (VV/640/18/03) grntem Změny ktivity obshu enzymu Rubisco při působení zvýšené koncentrce CO 2 (GA ČR 522/06/0930). 6L-03 CUDZORODÉ LÁTKY V PÔDACH PODUNAJSKEJ NÍŽINY JÁN TOMÁŠ, LADISLAV LAHUČKÝ, JANETTE MUSILOVÁ, JUDITA BYSTRICKÁ PETER OBTULOVIČ b Ktedr chemie, Fkult biotechnologie potrvinárstv, b Ktedr šttistiky operčného výskumu, Fkult ekonomiky mnžmentu, Slovenská poľnohospodársk univerzit, Tr. A. Hlinku 2, Nitr, SR Jn.Toms@unig.sk Výsledky stnovení celkových obshov ťžkých kovov v pôdch ktstrov obcí Vrkuň, Dolný Br, Okoč Svätý 700

2 Peter poukzujú n zložitosť vzťhu pôd rstlin. Z výsledkov vyplýv, že kým referenčné hodnoty určené pre Cr, Pb, Ni Co v nlyzovných pôdch neboli prekročené, v prípdoch Cu Cd stnovené obshy boli vyššie ko sú limity A (Rozhodnutie MP SR č. 531/1994), znmená to obsh ťžkých kovov nd hrnicmi prirodzeného pozdi môže s to prejvovť zvýšením ich obshu v rstlinách (n kyslých pôdch lebo u rstlín, ktoré vo zvýšenej miere prijímjú rizikové prvky). V ďlšom s budeme zoberť len tymíto ťžkými kovmi. Kým priemerný obsh Cu v zemskej kôre s udáv n 55 mg kg 1, v pôde je klrkový obsh 25 mg kg 1 (priemerný obsh prvku vo vrchnej čsti zemskej kôry, ktorý s použív ko všeobecná hodnot pozdi, údje podľ Tylor Mc Lennn 1985). Podľ Linkeš spol. (1997), priemerný obsh Cu v poľnohospodárskych pôdch SR v hĺbke 0,1 m je 22,59 mg kg 1. Z rizikové pôdy nd hrnicou prirodzeného pozdi limit A sú pôdy s hodnotou nd 36 mg kg 1. Prepočítná hodnot A pre podsttnú čsť pôd v Podunjskej nížine npr. černozeme čiernice hlinité s intervlom zstúpeni ilovitej frkcie od 11 po 22 % s priemerným obshom humusu po zokruhlení vychádz priemerne 30 mg Cu kg 1. Pre hnedozeme po prepočítní vychádz priemerná hodnot 29 mg Cu kg 1. Ako to vyplýv z dosihnutých výsledkov, nd hrnicmi A sú pôdy z ktstr Vrkuň, Dolný Br, kým vic ko dvojnásobné prekročenie hodnoty A s zistilo v ktstri Svätý Peter. Súvisí to s dlhodobým používním meďntých fungicídov v uvedených podnikoch. Celkove všk ni v jednej vzorke s nezistilo prekročenie k indikčnej hodnote B, ktorá znmená, že kontmináci pôd bol nlytický preukázná. Keď budeme vychádzť zo zákon 220/2004 Z.z. predpokldu, že výsledky získné stnovením ťžkých kovov v extrktoch získných rozkldom zeminy zmesou HF + HNO 3 + HCl môžeme rámcove nlogizovť s výsledkmi získnými v lúčvke kráľovskej v oboch prípdoch budeme výsledky povžovť z totálne obshy resp. pseudototálne obshy, potom pre prevžnú čsť Podunjskej nížiny podľ pôdneho druhu hlinité, piesočnto-hlinité, potom limitná hodnot Cu 60 mg Cu kg 1. Znmená to, že podľ súčsnej pltnej legisltívy v Podunjskej nížine stnovené obshy Cu v pôde neprekročili limitnú hodnotu, ktorá indikuje jej kontmináciu. Rovnko ni podľ pltnej legisltívy do roku 2004 nebol prekročená indikčná hodnot B 100 mg Cu kg 1, ktorá znmená kontmináciu pôdy. Reltívne vyššie hodnoty Cu nd referenčnou hodnotou A, ted n hodnotu pozdi, súvisi s rekciou Cu 2+ s uhličitnmi v ČA, ČM HM vyvinutých prevžne n krbonátových substrátoch ko i s väzbmi s orgnickou hmotou. Cu s orgnickou hmotou vytvár rozlične stbilné komplexy, kde môže byť tk silno vizná, že je pre rstliny neprístupná. Priemerný obsh Cd v zemskej kôre je 0,2 mg kg 1, Klrkový obsh je 0,10 mg kg 1. Podľ Linkeš spol. (1997) je v poľnohospodárskych pôdch v hĺbke do 0,1 m je 0,285 mg Cd kg 1. Prepočítná norm je 0,6 mg Cd kg 1. Podľ súčsnej legisltívy pre hlinité piesočnto hlinité pôdy je to 0,7 mg Cd kg 1. Referenčné hodnoty A boli prekročené vo všetkých nlyzovných pôdch Podunjskej nížiny. V porovnní s klrkovými obshmi sú to hodnoty niekoľkonásobne vyššie. Reltívne njvyššie obshy Cd sme stnovovli v ktstri Šurinky v hnedozemich. Ako sme už skôr uviedli, priemerné obshy ťžkých kovov v HM boli 1,44 mg kg 1 mximáln hodnot 2,16 mg kg 1. Zrejme je to výsledok dlhodobého používni superfosfátu, nkoľko fosforečňny sprcovné u nás dovezené z Afriky obshovli ž 110 mg Cd kg 1. Stnovené obshy Cd Podunjskej nížiny prekrčujú j limitné hodnoty podľ Z.z. 220/2004 pre hlinité piesočnto-hlinité 0,7 mg Cd kg 1. Nvic pre pôdny druh hlinité piesočnto-hlinité s ph nižším ko 6,0 je pre Cd limitná hodnot ešte nižši ko pre piesočnté hlinitopiesočnté 0,4 mg kg 1. Popri pôdnej rekcii pohyb Cd ovplyvňuje redox potenciál, obsh humusu, zrnitosť obsh Fe, Mn, Al. Zvýšenie obshu Cd v povrchových horizontoch súvisí s dlhodobým prísunom do pôdy tmosferickým spdom fosforečnými hnojivmi. Jeho obsh v bázických horninách je vyšší ko v horninách kyslých, kde Cd je silne vizné vysokomolekulovými humínovými kyselinmi, kým fulvokyseliny tvori s Cd rozpustné cheláty z toho dôvodu mobilit Cd je určovná pomerom HK FK. V oxidčných podmienkách Cd tvorí málo mobilné zlúčeniny. Výskum vznikol s podporou GP VEGA č. 1/2428/05. LITERATÚRA 1. Jomová K., Zim M., Hegedusová A., Tóth T.: ChemZi 1/1, 265 (2005). 2. Tóth T., Tomáš J., Lzor P., Chlpík J., Jomová K., Hegedusová A.: ChemZi 1/1, 225 (2005). 3. Vollmnnová A., Lzor P., Hegedusová A. : Chem. Listy 98 (8), (2004). 6L-04 RIZIKOVÉ PRVKY ANTROPOGÉNNEHO PÔVODU V PÔDACH STREDNÉHO SPIŠA TOMÁŠ TÓTH, ALENA VOLLMANNOVÁ, JANETTE MUSILOVÁ, JUDITA BYSTRICKÁ, ALŽBETA HEGEDŰSOVÁ b KLAUDIA JOMOVÁ b Ktedr chémie, Fkult biotechnológie potrvinárstv, Slovnská poľnohospodársk univerzit, Tr. A. Hlinku2, Nitr, b Ktedr chémie, Fkult prírodných vied, Univerzit Konštntín Filozof, Tr. A. Hlinku 1, Nitr, SR Toms.Toth@unig.sk Sledovné poľnohospodárske pôdy v imisnom reáli Stredný Spiš vzhľdom k geologickým i klimtickým podmienkm mjú prirodzenú úrodnosť nižšiu. Energetickými vstupmi vo forme priemyselných hnojív, pesticídov ko i používním výkonných odrôd, hospodárice subjekty vicero desťročí odolávli negtívnym vplyvom exhlátov z priemyslu v dnom regióne, loklizovného v Krompchoch Rudňnoch. Npriek tomu, že úrody poľnohospodárskych plodín boli úmerne pôdno-klimtickým podmienkm, ich hygienická kvlit bol vstupom hlvne rizikových kovov čsto riziková. Kontminovné kŕmne plodiny či už inkorporáciou rizikových kovov cez koreňový systém, lebo mechnická kontmináci zo znečisteného ovzduši s odrážjú n úžitkovosti zdrvotnom stve hospodárskych zviert. 701

3 Kontmináci sledovných poľnohospodárskych pôd zo znečisteného ovzduši bol v minulosti živelná jej vribilitu umožňovli menice s veterné zrážkové pomery, členitosť terénu ko j výšk výduchových priemyselne znečistených plynov. Výsledky tejto práce poukzujú n mieru kontminácie pôd prevžne zlúčeninmi Hg, Pb, Cu Zn. I keď sme v predchádzjúcej čsti uviedli, že zdroje znečistenín zo ŽB Rudňny boli odstránené, všk kontmináci pôd s v podstte neznížil. Zdroj kontminntov z iných zdrojov (KO Krompchy) v zníženej miere pretrváv stále s upltňuje znečistenie ovzduši sekundárnou pršnosťou. Vysoko kontminovné pôdy ko i niektoré skládky s stávjú infekčnými zdrojmi pre ďlšiu kontmináciu pôd i vegetácie. Je preto nutné zvážiť i mieru zvineni kontminácie reziduálnej. Obsh rizikových prvkov sme sledovli n 12 prcelách regiónu Stredný Spiš. V regióne sú zstúpené prevžne stredne ťžké pôdy, fluvizeme kmbizeme. Pôdn rekci s pohybuje v rozmedzí 4,21 ž 6,98, tj. sú zstúpené pôdy s extréme kyslou ž neutrálnou pôdnou rekciou. Z hodnoteni obshu sledovných ťžkých kovov (Cu, Ni, Cd, Pb, As, Hg) vyplýv, že obsh medi v pôde s pohybuje v rozmedzí 31,6 ž 709,2 mg kg 1, čo znmená, že niektoré loklity pre ich veľmi vysoký obsh (prekročenie limitnej hodnoty C) medi v pôde je nutné vyňť z poľnohospodárkeho pôdneho fondu, je potrebná snáci pôdy (1 loklit) 7 stnovíšť svojim obshom medi v pôde je preukázteľne kontminovných týmto prvkom (prekročenie limitnej hodnoty B). Obsh niklu, kdmi olov je v pôdch Stredného Spiš tktiež vysoký, prekrčujúci legisltívou stnovenú limitnú hodnotu. Ide všk o len o prekročenie limitnej hodnoty A pre tieto prvky (limitná hodnot A pre Ni = 35 mg kg 1, Cd = 0,8 mg kg 1, Pb = 85 mg kg 1 ). Obsh rzénu v sledovných pôdch s pohybovl v rozmedzí 5,28 ž 124,3 mg kg 1. Z 12 sledovných loklít 5 loklít nevykzuje kontmináciu pôdy As, obsh je nižší ko limitná hodnot A = 29 mg kg 1, n 1 loklite bol prekročená limitná hodt B (30 mg kg 1 ) n 6 sledovných loklitách sme zistili prekročenie indikčnej hodnoty C (50 mg kg 1 ) pre obsh As v pôde. Tieto pôdy je potrebné v súlde s legisltívou snovť. Podobne ko v prípde zrénu, pri sledovní obshu ortuti v pôde sme zistili zvýšený obsh Hg v pôde. Dve stnovišti mjú vyšší obsh Hg v pôde ko je indikčná hodnot C (10 mg kg 1 ), prekročenie indikčnej hodnoty B (2 mg kg 1 ) sme zistili n troch stnovištich prekročenie indikčnej hodnoty A (0,3 mg kg 1 ) sme zistili n 7 stnovištich. Ako z uvedeného vyplýv, všetky sledovné stnovišti vykzujú určitú mieru kontminácie pôd ortuťou. Z dosihnutých výsledkov možno konšttovť, že hodnotenie sledovnie pôdnej hygieny v tomto regióne je nutné veľmi dôležité. Obshy niektorých sledovných prvkov prekrčujú legisltívou stnovené limitné hodnoty, čo z tohto pohľdu rdí tieto pôdy medzi pôdy rizikové, kontmináci je nlyticky preukzná. Rizikovosť týchto pôd s odzrkdľuje j n kvlite dopestovných produktov, či už z pohľdu potrvinárskej hodnoty, ko j ich hygienickej nezávdnosti. Vzhľdom n ohrozenosť pôd v tomto regióne je potrebné s stvu pôdnej hygieny venovť zvýšenú pozornosť. LITERATÚRA 1. Zujec A., Tomáš J.: Chem. Listy 59, (2005). 2. Lhučký L.: Agriculture 51, (2005). 3. Hruškovičová A.: Sledovnie ťžkých kovov v niektorých druhoch zeleniny. In : I. ved. konf. Bezpečnosť kvlit surovín potrvín. Nitr, Nitr Bjčn D., Tomáš J., Timorcká M., Lhučký L., Mgdin P.: Chosen qulittive prmetres of griculturl plnts in Hontinsky region. In : I. ved. konf. Bezpečnosť kvlit surovín potrvín, Nitr Nitr Melicháčová S.: Trnsfer ťžkých kovov v semenách, listoch slme pohánky obyčjnej láskvc ohnutého In: III. ved. konf. štud. dokt. s medzinárodnou účsťou, Nitr SPU, Nitr L-05 CHLOR V LESNÍM EKOSYSTÉMU PŘIROZENÁ CHLORACE PŮDNÍ ORGANICKÉ HMOTY M. MATUCHA, M. GRYNDLER b, H. UHLÍŘOVÁ c, S.T. FORCZEK, K. FUKSOVÁ d, P. SCHRÖDER e J. ROHLENOVÁ Ústv experimentální botniky AV ČR, Prh 4, b Mikrobiologický ústv AV ČR,, Prh 4, c Výzkumný ústv lesního hospodářství myslivosti, Jíloviště-Strndy, Prh 5, d 1. lékřská fkult UK, Prh 2, e GSF-Ntionl Reserch Center for Environment nd Helth, Institute of Soil Ecology, Neuherberg, FRG mtuch@biomed.cs.cz, gryndler@biomed.cs.cz, uhlirov@vulhm.cz, fuksovk@seznm.cz Byl studován málo prozkoumná role chloru v lesním ekosystému tvorb, cesty přeměny vybrných orgnických chlorovných látek jko jsou chloroform, kyseliny di trichloroctová (DCA TCA), event. dlších, v lesní půdě jejich vliv n vegetci. Chlorid byl povžován z environmentálně chemicky inertní látku právě tk, jko chlorovné orgnické látky byly pokládány téměř výhrdně z látky ntropogenního původu. V poslední době všk bylo zjištěno, že úloh chloru v životním prostředí je mnohem ktivnější, důležitější složitější než se předpokládlo 1,2. V souvislosti s nšimi nedávnými studiemi role chloroctových kyselin (CAA) v environmentálních procesech 3 5 bylo potvrzeno, že CAA (vznikjící při chlorci půdní orgnické hmoty spolu s CHCl 3 ) mohou jko jeden ze stresových fktorů negtivně ovlivňovt jehličnny jko intermediáty tké hrát důležitou roli při rozkldu půdní orgnické hmoty (SOM) v lesním ekosystému. Jko dlší mjoritní produkt chlorce se uvádí chloroform, který je obsžen v půdním roztoku proniká spolu s chloridem i do spodních vod. V této souvislosti je třeb vidět vliv používání posypových solí k ošetření vozovek n životní prostředí. Při užití [1,2-14 C]DCA [1,2-14 C]TCA bylo zjištěno, že CAA jsou v půdě reltivně rychle mikrobiálně degrdovány n oxid uhličitý chlorid, užitím rdiochloru 36 Cl byl nopk potvrzen jejich vznik chlorcí SOM spolu s dlšími chlorovnými orgnickými látkmi. Důležitým fktorem jsou mikroorgnismy, zejmén houby. Ty jsou schopné v půdě enzymticky konvertovt chlorid n rdikál chloru Cl, který pk SOM 702

4 (npř. huminové fulvokyseliny) v půdě chloruje. Ke sledování uvedených procesů jsou plikovány námi doprcovné nlytické metody ob zmíněné rdioizotopy s příslušnými rdionlytickými metodmi 6. Cílem výzkumu je kromě osvětlení uvedených procesů v lesním ekosystému posouzení jejich role v geogrfické situci České republiky (v porovnání s přímořskými oblstmi s vyššími depozicemi chloridů) dopdu n lesní ekosystém ve volné souvislosti s globálními změnmi klimtu cyklem uhlíku chloru, resp. vlivem n životní prostředí. Tento výzkum byl podporován grnty GAČR 522/02/ /05/0636 GSF Neuherberg. 1. Öberg G. M., v: The Hndbook of Environmentl Chemistry (Grible G., ed.), Vol. 3, Prt P, pp Springer-Verlg Lturnus F., Fhimi I., Gryndler M., Hrtmnn A., Hel M. R., Mtuch M., Schöler H.-F., Schroll R., Svensson T.: Environ. Sci. Pollut. Res. 12, 233 (2005). 3. Forczek S. T., Mtuch M., Uhlířová H., Albrechtová J., Fuksová K., Schröder P.: Biologi Plntrum, 44, 317 (2001). 4. Mtuch M., Forczek S. T., Gryndler M., Uhlířová H., Fuksová K., Schröder P.: Chemosphere 50, 303 (2003). 5. Mtuch M., Gryndler M., Forczek S. T., Uhlířová H., Fuksová K., Schröder P.: Environ. Chem. Letters 1, 127 (2003). 6. Mtuch M., Rohlenová J., Forczek S. T., Uhlířová H., Gryndler M., Fuksová K., Schröder P.: Chemosphere, v tisku. 6L-06 MOŽNOSTI ZUŽITKOVÁNÍ POUŽITÝCH NÍZKOTUHNOUCÍCH CHLADÍCÍCH SMĚSÍ NA BÁZI GLYKOLU JURAJ KIZLINK KAROL FANČOVIČ b Fkult chemická VUT, Purkyňov 118., Brno, Česká republik, b Muškátov 32., Brtislv, Slovensko kizlink@fch.vutbr.cz Přehled možností zužitkování použitých nízkotuhnoucích chldících směsí n bázi glykolů jko odpdu z provozu motorových vozidel. Odpdní ethylenglykol lze buď vyčistit recyklovt jko novou chldící směs, nebo po úprvě použít jko penetrátor do dřeviny pro chemickou ochrnu dřev, přípdně i jko protimrzový příprvek pro přeprvu uhlí, koksu, škváry štěrku. Rozhodujícím fktorem je zde stále správná orgnizce sběru tohoto odpdu, což je ztím u nás kromě utoservisů celkem neuspokojivé většin těchto odpdů hlvně od soukromníků, žel končí v knlizci. Nízkotuhnoucí chldící směsi (NCS) n bázi glykolů tvoří důležitou spotřební periodicky měněnou součást chldícího systému motorových vozidel 1. V součsnosti při jejich výměně sice v menším množství probíhá jejich sběr v utoservisech, le větší množství pořád končí v knlizci, což předstvuje znčnou zátěž pro ČOV celý ekologický vodní systém. Proto se neustále hledjí cesty jejich sndného hlvně levného zužitkování, regenerce, recyklce zneškodňování. Hlvní možností zužitkování použité NCS zůstává pořád její využití pro motorová vozidl. Úprvou použité NCS obvykle pomocí přísd (ktivní uhlí, fosforečnny, sorbenty j.) lze filtrcí získt poměrně čistý vodní roztok glykolů, který po úprvě čistým glykolem n poždovnou koncentrci přídvku potřebných přísd (lklizéry, ntidegrdnty, ntikorodnty, odpěňovče j.) lze znovu použít jko NCS pro chldící systém motorových vozidel 2,3. Pro regenerci recyklci glykolů připdá do úvhy proces hlvně jejich destilce, to ž po úprvě použité NCS filtrcí tké oddestilování znčného podílu vody, což je obvykle si polovin celkového objemu směsi. Toto vyžduje znčné množství tepelné energie dovolit si to mohou pouze velké podniky s vlstní teplárnou nebo přebytkem tepelné energie. Tkový způsob měli v plánu zvést i v podniku Slovnft.s. Brtislv, le dodnes nebyl ve velkokpcitním měřítku zveden do prxe 4. Jiná možnost je použitou NCS pouze důkldně přečistit zse po doplnění glykolem dlšími přísdmi znovu použít pro dný účel. Nový způsob skládjící se z dekntce, filtrce, kontktu s ktivním uhlím silně kyselým ktexem, oddělení dikrboxylových kyselin, kontktu se silně bzickým nexem dlšího kontktu s ktivním uhlím, poskytuje téměř čistý vodní roztok glykolů. Tento lze buď zprcovt n novou recyklovnou NCS, nebo destilčně n příslušný glykol. Zřízení je sestveno z dekntéru, filtrů, kolon s ktivním uhlí, kolony s ktexem, odlučovče dikrboxylových kyselin, kolony s nexem destilční resp. rektifikční jednotky s vkuovou pumpou 5. Co se týká možností zužitkování použité NCS pro jiné účely, tk do úvhy zde připdjí ztím dvě cesty. Jedn z nich využívá uprvenou nebo tké neuprvenou použitou NCS pro postřik uhlí jk n hldách ve skládkách, tk i n vgonech pro přeprvu, proti jeho možnému zmrznutí tím i ztížené mnipulci při jeho překládce nebo vykládce hlvně v tepelných elektrárnách v zimním období 6. Druhá cest ukzuje možnost použití tkové použité NCS jko penetrátor pro vodní roztoky chemických ochrnných prostředků n ochrnu dřev. Glykoly zde působí jko pomocné látky, které slouží n zvedení účinných látek hlouběji do dřevné hmoty, obvykle si 20 % do listntého si 30 % do jehličnnového dřev. Kromě toho ethylenglykol svojí mírnou toxicitou synergicky zvyšuje fungicidní účinnost použitého chemického příprvku Hrdličk Z.: Automobilové kpliny. Grd Publishing, Prh Grunwld A., Mch M., Fuchs P.: Regenerce použitých nemrznoucích směsí, AO (1991), Chem. Abstr. 115, (1991). 3. Božek F., Urbn R., Zemánek Z.: Recyklce, Morvi Tisk, Pustiměř Pulech J., Mcho V., Revús M., Mlovec J., Hlinšťák K. (Slovnft).: Sposob regenerácie chldicich nemrznúcich zmesí n báze vicmocných lkoholov, AO (1980), Chem. Abstr. 95, (1981). 5. Fnčovič K. (VÚRUP): Sposob regenerácie použitých 703

5 nízkotuhnúcich zmesí zridenie n vykonávnie tohoto sposobu, AO (2005), 1 April 2005, CA t.č. není. 6. Inks C. G., Compton J. W. (BASF): Freeze modifiction gent, US (1981), Chem. Abstr. 95, (1981). 7. Kizlink J., Chloupek L., Víchová P., Reháková M., Reinprecht L.: CHEMgzín 14, 12 (2004). 6L-07 VÝVOJ SCREENINGOVÉ METODY PRO SPECIAČNÍ ANALÝZU ORGANOKOVOVÝCH LÁTEK V RYBÁCH POMOCÍ KOMERČNĚ DOSTUPNÉ INSTRUMENTACE LUKÁŠ KOHL, MILOSLAV SUCHÁNEK ZBYNĚK PLZÁK b Ústv nlytické chemie, Vysoká škol chemickotechnologická v Prze, Technická 5, Prh, b Ústv norgnické chemie, Akdemie věd České republiky, Řež u Prhy luks.kohl@vscht.cz, miloslv.suchnek@vscht.cz, plzk@iic.cs.cz Orgnokovové látky ptří do skupiny toxických látek, které se s rozvojem průmyslu dostávjí do životního prostředí, nebo se již v životním prostředí vyskytují působí n dný ekosystém. Z důvodu ochrny veřejného zdrví je důležité znát koncentrce jednotlivých toxických orgnokovových látek, které se v životním prostředí vyskytují. Orgnokovové látky v životním prostředí podléhjí různým vlivům, při nichž dochází k chemickým rekcím, které změní nejen chemickou strukturu, le i toxikologické chemické vlstnosti 1,2. Cílem této práce je vývoj metody, která bude vhodná pro screeningové stnovení orgnokovových látek v rybí svlovině. Ze skupiny orgnokovových látek se podrobněji zbýváme látkmi, kde n kov (Hg, Pb, Sn) je nvázán lkylový nebo rylový zbytek. Pro speciční nlýzu sloučenin rtuti v rybách byl zvolen tndem GC-MS. Nejnáročnější je příprv vzorků optimlizce jednotlivých kroků příprvy vzorků ke speciční nlýze. Uvolnění orgnokovových látek vázných v rybí svlovině tk, by nedošlo i ke změně chemické struktury sledovných látek. Čímž by došlo k nenávrtné ztrátě informce o sledovných látkách tím by celá speciční nlýz ztrtil smysl. V přípdě seprce orgnokových látek n GC je nutno látky derivtizovt vhodným činidlem (tetr-n-propylborát sodný), které sledovné látky převede n těkvé nepolární sloučeniny přitom nedojde ke ztrátě informce o chemické struktuře jednotlivých sledovných látek. Z prostředí rybí mtrice je nutno orgnokovové látky po derivtizci extrhovt (HS-SPME, extrkce do nepolárního rozpouštědl). Extrkcí by mělo dojít i k zkoncentrování, protože koncentrce sledovných látek je n úrovni stopovéutrstopové nlýzy (ng/g). Jednotlivé podmínky kroky speciční nlýzy byly vybrány optimlizovány tk, by bylo dosženo co nejlepších vlstností s ohledem n poždvky screeningových metod. Tto práce vznikl z podpory grntu ME Adms F., Ceulemns M., Slets S.: LC/GC Europe September, 2 12(2001). 2. Grinberg P., Cmpos R. C., Mester Z., Sturgeon R. E.: J. Anl. l At. Spectrom. 18, 902 (2003). 6L-08 ACIDOBAZICKÉ, SORPČNÍ A IONTOVĚ VÝMĚNNÉ VLASTNOSTI MATERIÁLŮ NA BÁZI HUMINOVÝCH LÁTEK PAVEL JANOŠ, SYLVIE GRÖTSCHELOVÁ, LIBUŠE MADRONOVÁ b JOSEF KOZLER b Fkult životního prostředí, Univerzit J. E. Purkyně, Králov Výšin 7, Ústí nd Lbem, b Výzkumný ústv norgnické chemie, Revoluční 84, Ústí nd Lbem jnos@fzp.ujep.cz Huminové látky (HS) je souhrnný název pro složité orgnické sloučeniny vznikjící v přírodě procesy degrdce orgnické hmoty (zbytků rostlin, živočichů pod.), le i syntetickou činností mikroorgnismů. HS lze získt lklickou extrkcí z přírodních surovin 1, v nšich podmínkách zejmén z určitých druhů mldého hnědého uhlí, tzv. oxyhumolitů. Mezi nejdůležitější vlstnosti HS ptří jejich schopnost vázt různé chemické látky, zejmén ktionty kovů, což je dáno přítomností kyselých funkčních skupin (zejmén krboxy-lových fenolických) ve struktuře HS. Bylo prokázáno, že huminové kyseliny připrvené z bílinského oxyhumolitu jsou schopny zchycovt ktionty těžkých kovů v množství si 0,4 1,7 mmol g 1 (cit. 2 ). Smotný oxyhumolit je rovněž schopen vázt některé typy kyselých i bzických brviv z vodných roztoků 3 sorpční kpcit se pohybuje v rozmezí si 0,07 0,27 mmol g 1. V některých přípdech může být výhodnější použití solí huminových kyselin s vícevlentními ktionty kovů jko pevných sorbentů, neboť tyto látky jsou ve vodných roztocích méně rozpustné než huminové kyseliny. Podobný mteriál (humát želez) vznikjící jko odpd při výrobě lklických humátů byl úspěšně použit při zchycování ktiontů kovů 4,5, bzických brviv 5,6, Cr(VI) i méně polárních orgnických látek jko jsou chlorfenoly 5. Výzkum byl relizován z finnční podpory progrmu Výzkumná centr PP2-DP01 MŠMT prostřednictvím projektu Pokročilé snční technologie procesy (1M0554). Autoři děkují SD-Humtex,. s., Bílin z poskytnutí mteriálů n bázi huminových látek. 1. Novák J., Kozler J., Jnoš P., Čežíková J., Tokrová V., Mdronová L.: Rect. Funct. Pol. 47, 101 (2001). 2. Čežíková J., Kozler J., Mdronová L., Novák J., Jnoš P.: Rect. Funct. Pol. 47, 111 (2001). 3. Jnoš P., Šedivý P., Rýznrová M., Grötschelová S.: Chemosphere 59, 881 (2005). 4. Jnoš P., Fedorovič J. Stňková P., Grötschelová S., Rejnek J., Stopk P.: Environ. Technol. 27, 169 (2006). 5. Jnoš P.: Environ. Chem. 2, 31 (2005). 6. Jnoš P.: Environ. Sci. Technol. 37, 5792 (2003). 704

6 6L-09 PŘÍPRAVA HUMINOVÝCH KYSELIN VYŠŠÍ ČISTOTY LIBUŠE MADRONOVÁ, JAROMÍR NOVÁK, JOSEF KOZLER BARBORA ANTOŠOVÁ Výzkumný ústv norgnické chemie,. s., Revoluční 84, Ústí nd Lbem, Huminové látky (HS) vzhledem ke své chemické biologické ktivitě ncházejí široké upltnění v různých oblstech 1. Perspektivní využití je v humánní veterinární medicíně jko potrvinářské doplňky lékové formy. Pro tyto plikce je třeb, by HS byly biologicky ktivní, upltňovly se jko sorbenty obsh rizikových prvků splňovl povolené limity. Z primárních surovin (nejčstěji oxyhumolitů) se lklickou extrkcí získávjí humáty, jejich kogulcí minerálními kyselinmi se připrvují huminové kyseliny (HA). Čistot získných HS závisí n chrkteru výchozích surovin. Vzorky z různých těžebních loklit se liší obshem HS složením norgnického podílu. Dokládá to průzkum zdrojů HS v ČR 2. N čistotu připrvených HS má vliv tké obsh loužitelných HS (HS L ) v surovině. Nejenže je výtěžek preprcí humátu drselného (HK) ze surovin s nízkým obshem HS L mlý, le vlivem vyšší potřeby KOH přechází do produktů i znčné množství norgnických sloučenin. Produkty mjí čsto vyšší obsh popel než původní suroviny. Úprvmi stávjícího postupu izolce HS, popř. zvedením dlších opercí se získjí HS vyšší čistoty: 1. Odstřeďování roztoku lklického humátu touto opercí se výrzně sníží obsh křemíku hliníku, během úprv nedošlo k poškození biologické ktivity HS. 2. Expozice oxyhumolitu v kyselém prostředí před lklickou extrkcí získá se tk roztok HK o vyšší čistotě pozitivně se tké ovlivní jeho biologická ktivit. 3. Oxidce odpdního uhlí s použitím různých oxidčních činidel oxidční proces zvýší obsh HS L tím umožní zvýšit výtěžek extrkce HS. Při oxidci uhlí kyselinou dusičnou dochází tké k jeho nitrci z vzniku nitrohumátu, což je možno zhodnotit při jejich budoucím využití jko zemědělského hnojiv 3,4. Tto práce vznikl v rámci řešení projektu ev. číslo FT- TA/038 s finnční podporou Ministerstv průmyslu obchodu České republiky. 1. Novák J., Kozler J., Mdronová L., Kubíček J., Rodová A., Fidler J.: Sborník přednášek 8. konference Aprochem 2005, s Mdronová L., Kozler J., Novák J.: Sborník přednášek 8. konference Aprochem 2005, s Mchjová Z., Čurillová D., Bežovská M.: Act Montnistic Slovc 7, 34 (2002). 4. Sílvi dos Sntos Grci, Dniel Benedit Moro, André Jblonski, Ricrdo Munõz d Silv: 12. mezinárodní konference IHSS, Săo Pedro, Brzílie, L-10 HODNOCENÍ STIMULAČNÍHO ÚČINKU HUMINOVÝCH LÁTEK NA VYŠŠÍCH ROSTLINÁCH BARBORA ANTOŠOVÁ, JOSEF KOZLER, JAROMÍR NOVÁK, JAROSLAV KUBÍČEK LIBUŠE MADRONOVÁ Výzkumný ústv norgnické chemie,.s., Revoluční 1521/84, Ústí nd Lbem brbor.ntosov@vunch.cz Huminové látky (HS) jsou využívány ke zvyšování produkce polních i speciálních plodin 1. Podobně jko chemické fyzikální vlstnosti HS jsou závislé n původu surovin způsobu izolce, lze očekávt, že stejně mohou být ovlivněny i stimulční schopnosti HS. Byl vyvinut metod stnovení stimulčního účinku HS n klíčících semenech různých druhů vyšších rostlin. Pro měření byl ze surovin izolován humát drselný. Tbulk I Reltivní přírůstky zárodečných kořenů hrchu, kukuřice pšenice při působení HS různých stimulátorů vyjádřené v % (po 96 hodinách expozice kořenů v roztoku HS) Vzorek Hrách Kukuřice Pšenice Kontrol HS Atonic Pro Hycol R Tbulk II Reltivní přírůstky zárodečných kořenů kukuřice při působení HS různého původu, způsobu izolce po dné době od jejich izolce (po 96 hodinách expozice kořenů v roztoku HS) Vzorek A B C Kontrol HUMECO,. s., Most Sokolovská uhelná,. s., Sokolov SD - Humtex,. s., Bílin A - Měření ihned po příprvě vzorků, B- měření s odstupem jednoho roku od příprvy vzorků, C - expozice oxyhumolitu v kyselém prostředí před lklickou extrkcí, měření ihned po příprvě vzorků Uvedené výsledky potvrzují předpokld změn stimulčního vlivu v závislosti n původu, způsobu izolce době od příprvy HS. Řešeno s podporou Ministerstv průmyslu obchodu ČR, evidenční číslo projektu: FT-TA/

7 1. Novák J., Kozler J., Mdronová L., Kubíček J., Antošová B., Rodová A., Fidler J.: Sborník přednášek 14. konference Aprochem 2005, s L-11 RECIPROCAL INTERACTIONS BETWEEN Se, Cd, Zn, Cu AND Pb EVALUATED BY INHIBITION OF PHYSIOLOGICAL PROCESSES AND METALS ACCUMULATION IN SEEDLINGS OF SINAPIS ALBA L. AGÁTA FARGAŠOVÁ nd MARIANNA MOLNÁROVÁ Deprtment of Ecosozology nd Physiotctics, Fculty of Nturl Sciences, Comenius University in Brtislv, Mlynsk dolin B-2, Brtislv, Slovk Republic The im of our study ws ssessment of reciprocl interctions between Se, Cd, Zn, Cu nd Pb. Metls were dded into hydroponic solutions in pir combintions nd mustrd seedlings (Sinpis lb L.) were used s model subject. Phytotoxicity of individul metls nd Se-metl combintions ws determined through photosynthetic pigments content (chlorophyll, b, totl crotenoids). Metl ccumultion in the roots nd shoots ws determined by the AAS method. Se in ll metl combintions reduced the unfvourble effects of other metls tested for chlorophylls content, however, for crotenoids primrily the opposite effect occurred. The metl pirs Se + Cu nd Se + Zn decresed chlorophyll b content more thn chlorophyll content. Crotenoids production ws in comprison to control more strongly inhibited only in combintions Se + Pb nd Se + Cu on 32.0 nd 27.5 %, respectively. Selenium uptke from solutions with Se-metl combintions ws in both plnt prts (roots nd first plnt leves) higher nd exceeds Se mount uptkes from solution only with Se bout 4 (in combintion Se + Cu) to 68 % (in combintion Se + Cd). In the highest mount ws in both plnt prts Se ccumulted from combintion Se + Cd. The strongest inhibition ws observed in Pb ccumultion (84.9 %) in the shoots. Therefore, Cd, Cu, Zn nd Pb incresed Se ccumultion in S. lb young plnts. In contrst, Se decresed other metls tested ccumultion in both plnt prts, except Se + Cd nd Se + Cu combintions, when Se incresed Cd nd Cu ccumultion in the roots bout 24 nd 9 %, respectively. However, Se incresed Cu ccumultion in the roots, nerly completely reduced its ccumultion in the shoots. Study ws supported by the Scientific Grnt Agency, Grnt No. 1/1312/04 nd by Grnt of Comenius University UK/116/ L-12 COMPARISON OF INHIBITORY EFECTS OF Se(4+) AND Se(6+) COMPOUNDS ON FRESHWATER ALGAE JANA PASTIEROVÁ, AGÁTA FARGAŠOVÁ, nd IVETA ONDREJKOVIČOVÁ b Comenius University, Fculty of Nturl Sciences, Mlynská dolin, Brtislv, b Slovk University of Technology, Fculty of Chemicl nd Food Technology, Rdlinského 9, Brtislv pstierov@fns.unib.sk However, selenium is n essentil nutrient for nimls, microorgnisms nd some other eukryotes, its essentility for vsculr plnts ws not confirmed, yet 1. Selenium occurs in nturl wters in trce mounts s selente (SeO 4 2 ) or selenite (SeO 3 2 ) 2. While plnts tken up both, selenites nd selentes, selentes re considered the most redily vilble to plnts. However, for lge selenites re the most biovilble Se form 3. The im of study ws comprison of inhibitory effects of selenium compounds in two oxidtion sttes Se(IV) nd Se (VI) (SeO 2, H 2 SeO 3, N 2 SeO 3, N 2 SeO 4 nd H 2 SeO 4 (ni) 3 ) on four lgl species Scenedesmus qudricud, Chlorell vulgris, Scenedesmus subspictus nd Rphidocelis subcpitt. Observed prmeter were lgl growth nd photosynthetic pigments production (chlorophyll nd chlorophyll b). Inhibitory effects were expressed s EC 50 vlues nd their 95 % confidence intervls (CI). Chlorophyll content is importnt prmenter on first pproximtion of biologicl response on toxic ions for freshwter photosynthetisizing orgnisms. On the bsis of estimted EC 50 vlues for ll lgl species it cn be concluded tht selenites re more toxic thn selentes. It is evident tht the strongest inhibitory effect on S. subspictus nd S. qudricud lgl growth hd H 2 SeO 3, while on C. vulgris it ws SeO 2. The wekest inhibitory effect on lgl growth hd for S. subspictus H 2 SeO 4 (ni) 3 nd for S. qudricud nd C. vulgris N 2 SeO 4. While for Selenstrum cpricornutum sublethl effects were observed t 0.1 mg l 1 level, other species re introduced s more tolernt, exhibiting effects t bout 1 mg l 1 or more 5. On the bsis of obtined results good greement with this sttements cn be confirmed. Study ws performed by VEGA Grnts 1/1312/04, 1/2452/05. REFERENCES 1. Ellis D. R., Slt D. E.: Curr. Opin. Plnt Biol. 6, 273 (2003). 2. Ohlendorf H. M., in: Hndbook of Ecotoxicology. CRC Press, Hmilton S. J.: Sci. Totl Environ. 326, 1 (2004). 4. Frgšová A.: Bull. Environ. Contm. Toxicol. 67, 688 (2001). 5. Knight A. W., Mier K. J., Foe C., Ogle R. S., Willims M. J., Kiffney P., Melton L. A.: Trce Subst. Environ. Helth 21, 361 (1987). 706

8 6L-13 ASSESSMENT OF INHIBITORY EFFECT AND METALS ACCUMULATION (Cd, Zn, Cu, Pb, Se) IN MUSTARD SINAPIS ALBA L. MARIANNA MOLNÁROVÁ nd AGÁTA FARGAŠOVÁ Deprtment of Ecosozology nd Physiotctics, Fculty of Nturl Sciences, Comenius University in Brtislv, Mlynsk dolin B-2, Brtislv, Slovk Republic While some plnts re selenium tolernt, for others nontolernt Se my impir germintion nd growth nd led to chlorosis 1. During the tests chronic ecotoxicologicl effects of Cd, Cu, Pb, Se Zn on the mustrd seedlings (Sinpis lb L.), which grew in hydroponic solution, were observed. The phytotoxicity ws determined through the root growth inhibition nd photosynthetic pigments production (chlorophyll, b nd totl crotenoids). Metl ccumultion in the roots nd cotyledons ws determined by using the AAS method, too. On the bsis of IC 50 vlues nd their 95 % confidence intervls (CI) the following rnk order of inhibition for root elongtion cn be rrnged: Cu > Se > Cd > Zn >> Pb. The photosynthetic pigments production in cotyledons vried fter the tretment by metls in the rnge from 8 (Se nd the totl crotenoid content) to 62 % (Pb nd chlorophyll content). The strongest inhibitory effect on ll three determined pigments ws observed especilly for Pb nd the lowest for Se nd Cd. Chlorophyll content ws decresed fter the metl tretment fster thn the chlorophyll b content. The ccumultion of ll tested metls ws higher in the roots thn in the hypocotyledons. The highest ccumultion in both plnt prts ws confirmed for Cd when its ccumultion in the roots nd hypocotyledons reched 13.8 nd 5 %, respectively. The Se ccumultion (8.3 % in the roots nd 3 % in the hypocotyledons) represented only 42.6 % of Cd ccumultion. The ccumulted mount of metls from hydroponic solution into the roots nd hypocotyledons decresed in the order Cd > Zn > Se > Pb > Cu. Study ws supported by the Scientific Grnt Agency, Grnt No. 1/1312/04 nd by Grnt of Comenius University UK/116/2006. REFERENCES 1. Frgšová A., Pstierová J., Svetková K.: Plnt Soil Environ. 52, 8 (2006). 6L-14 VEĽMI MALÉ MNOŽSTVÁ POLYETYLÉNOXIDU S MOLEKULOVOU HMOTNOSŤOU MODIFIKÁTOROM NIEKTORÝCH ZÁKLADNÝCH TECHNOLOGICKÝCH VLASTNOSTÍ JADROVÝCH ZMESÍ ZLIEVÁRENSKÝCH NA BÁZE ALKALICKÝCH FENOLOVÝCH ŽIVÍC HAROLD MÄSIAR NIKOLA KALOFOROV Fkult špeciálnej techniky, Trenčinsk univerzit Alexndr Dubček v Trenčíne, Študentská 1, Trenčín, Slovensko msir@tnuni.sk Účinok polyetylénoxidu s molekulovou hmotnosťou lebo (PEO lebo PEO ) dodného do jdrových zlievárenských zmesí n báze lklických fenolových živíc vo forme prášku je neditívne vysoký n priedušnosť. Pritom pôsobenie PEO je vyššie v porovnní s PEO Neditívne vysoký účinok n priedušnosti PEO je pri tkých mlých množstvách ko 0,02 0,1 hm.% v prípde PEO je pri 0,1 hm.%. Neditívnosť účinku rstie od 0,02 ž po 0,1 hm.% PEO Pevnosť v rozštepe jdrovej zlievárenskej zmesi n báze lklických fenolových živíc: pri účinku PEO pridného vo forme prášku je zvýšená pri koncentráciách 0,02 ž 0,06 hm.%.; z PEO pridného vo forme roztoku je znížená pri 0,04 0,1 hm.%; z PEO pridného vo forme prášku je trošku zvýšená pri 0,02 hm.% potom znížená. Vyššie uvedené experimentálne výsledky poukzujú, že účinok mlých množstiev PEO je vyšší pri jeho molekulovej hmotnosti pridávnom vo forme prášku do jdrových zlievárenských zmesí n báze lklických fenolových živíc. Ekologický význm získných experimentálnych výsledkov spočív v tom, že z mlých množstiev PEO v pieskových formách s získv menej splodín s jeho spľovním pri odlievní. N rozdiel od väčšiny ďlších polymérov používných vo formovcích či jdrových zmesich sú veľmi mlé množstvá PEO veľmi málo toxické. 6L-15 DETERMINATION OF ORGANIC WOOD SMOKE MARKERS IN AEROSOL SAMPLES PETRA KOTIANOVÁ, ALEXANDRE CASEIRO, BARBARA ROLLINGER, nd HANS PUXBAUM Institute of Chemicl Technologies nd Anlytics, Vienn University of Technology, Getreidemrkt 9/164-AC, A-1060 Vienn, Austri kotinov@centrum.sk The prticulte mtter in the tmosphere comes from erosol sources, e.g. vehicle exhust, vegettive detritus, wood combustion, met cooking, nturl gs combustion, cigrette smoke. The ir qulity mngement could be more 707

9 effective, if the min contributors to the tmospheric erosols were known. To estimte the contribution of erosol sources, the determintion of mrkers in the tmosphere erosol nd erosol sources is necessry. Mrkers re chemicl species, which re typicl for individul erosol source. Wood combustion is n importnt primry source of soot nd orgnic prticulte mtter. In some regions of centrl Europe, wood is still commonly used s fuel for spce heting in homes. Wood smoke is lso produced during grden grbge burning, cmpfires burning, eventully there could occure locl forest burning episodes in summer. The usul trcers of wood smoke re mrkers of inorgnic chrcter elementl chlorine nd potssium.the usge of orgnic mrkers llows to go further nd distinguish between wood types (softwood, hrdwood). The orgnic mrkers of wood combustion re e.g. levoglucosn, retene, bietic cid, pimric cid, syringol. The determintion of orgnic compounds in erosol smples strts with smple collection on the filters. Then, the orgnic nlytes re relesed from the filter by extrction. After smple-tretment, they re determined vi nlyticl instrumentl technique. The nlyticl procedures for quntifiction of orgnic wood smoke trcers were investigted. The optimized methods of determintion of levoglucosn, retene, nd bietic cid were pplied for nlysis of mbient erosol smples nd source smples. Atmospheric erosols were collected in one urbn site nd one bckround site in Vienn during cold seson, Jnury-Mrch nd October-December Among erosol sources, smples from wood smoke, vegettive detritus, cooking, street dust etc. were nlysed. 6L-16 EVALUATION OF VIENNA AIR POLLUTION BY DETERMINATION OF SELECTED ORGANIC MARKERS IN AEROSOLS SAMPLES PETRA KOTIANOVÁ nd HANS PUXBAUM Institute of Chemicl Technologies nd Anlytics, Vienn University of Technology, Getreidemrkt 9/164-AC, A-1060 Vienn, Austri kotinov@centrum.sk The monitoring of ir qulity nd erosol composition is importnt becuse solid prticles nd chemicl species present in the tmosphere hve negtive helth effect to humn beings. Atmospheric erosol is in relity mixture of erosols produced by different nturl nd mn-mde sources. The contribution of individul erosol sources is often determined by pplying the chemicl mss blnce (CMB) technique 1. The im of this work is to investigte the contribution of selected erosol souces in the Vienn tmosphere vi determintion of selected non-polr nd semi-polr orgnic compounds, which could serve s mrkers in CMB model. The PM10 erosol frction ws collected dily t four smpling sites throughout Vienn during The smpling ws performed with high-volume smpler on qurtz fibre filters. The smples were then divided to the pools ccording smpling site nd mss. The pools were submitted for nlysis. Filters were extrcted twice with cyclohexne under ultrsonic gittion. After smple tretment, the GC-MS nlysis ws performed. The concentrtion of trget nlytes ws determined in smples collected t two inner-city smpling sites, Rinnböckstrsse nd Kendlerstrsse, nd two bckground sites, Schfbergbd nd Lobu. The monitored nlytes re n-lknes C 20 C 34 nd selected polyromtic hydrocrbons, which re potencil mrkers of vehicle exhust, vegettive detritus, wood combustion, nd nturl gs combustion. The dt will be interpreted to show sesonl vritions, differences between smpling sites, correltions between some prmeters, nd estimtion of sources contribution. REFERENCE 1. Css G. R.: Trends Anl. Chem. 17, 356 (1998). 708