Masarykova univerzita

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Masarykova univerzita"

Lukáš Beránek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky KPI11 Kurz práce s informacemi Postavení žáků s lehkým mentálním postižením v systému vzdělávání ČR Brno, 2013 Vypracoval: Bc. Tomáš Doležel (261703)

2 Argumentace: Téma vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením je v současné době velmi diskutovaným problémem, jelikož většina jedinců s touto diagnózou je vzdělávána v ZŠ praktických, které by měly být rušeny od roku Proti tomuto postupu byla sepsána petice, kterou podepsalo 76 tisíc rodičů (ČT24, ČTK. 2012). Nicméně tento postup podporuje současný inkluzivní trend v oblasti vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Odborné zdroje navíc uvádí, že diagnóza lehké mentální postižení má velký potenciál, ve smyslu bezproblémového zařazení do běžné společnosti, pokud je žák vhodně veden, což podporuje myšlenku inkluze. Jinými slovy by co nejvíce žáků s lehkým mentálním postižením mělo být vzděláváno společně s intaktními jedinci v hlavním vzdělávacím proudu. Anotace: Text se zabývá problematikou osob s lehkým mentálním postižením a jejich možnostem vzdělávání v českém systému vzdělávání. Obsahuje základní teoretické informace o mentálním postižení obecně, dále popisuje vzdělávací systém v ČR. V poslední části se zabývá dokumentem Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období , kde se pojednává o transformace českého školství, a s ní spojené postupné rušení základních škol praktických, kde se vzdělávají žáci s lehkým mentálním postižením. Klíčová slova: Inkluze, lehké mentální postižení, ZŠ praktická, běžná ZŠ, Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období

3 Úvod Postavení jedinců s lehkým mentálním postižením (dále LMP) jsem si vybral proto, že se domnívám, že současný vzdělávací systém ČR této skupině neposkytuje dostatečně kvalitní vzdělání, a především proto, že obecně na jedince s mentálním postižením společnost nahlíží stále dosti neobjektivně. Vnímám zde výrazný rozdíl například v porovnání s jedinci s tělesným postižením, kteří se stále více objevují v životě intaktní společnosti. Dalším z důvodů volby tématu je má zahraniční zkušenost během studia ve Finsku v rámci studijního programu Erasmus, během níž jsem navštívil jedno zařízení právě pro žáky s LMP, které mě velmi oslovilo, protože fungovalo v kooperaci s běžnými základními školami. 1. Mentální postižení Definicí mentálního postižení bylo vytvořeno již mnoho. V současnosti je nejvíce používána definice dle Americké asociace mentálních a vývojových poruch (American Association on Intellectual and Developmental Disabilities, AAIDD). Mentální postižení je charakterizováno významnými omezeními ve dvou oblastech osobnosti. V Intelektových funkcích a v adaptačním chování. Tyto limity se projevují v každodenních činnostech a praktických dovednostech. (AAIDD) 1 Mezinárodní klasifikace nemocí dále kvalitativně dělí mentální postižení na: a) Lehká mentální retardace IQ b) Střední mentální retardace IQ c) Těžká mentální retardace IQ d) Hluboká mentální retardace IQ 19 a níže e) Jiná mentální retardace f) Neurčená mentální retardace (ÚZIS) 1 Intellectual disability is a disability characterized by significant limitations both in intellectual functioning and in adaptive behavior, which covers many everyday social and practical skills. (AAIDD) 3

4 B. Bazalová in Pipeková (2006) uvádí, že nejčastěji se v populaci osob s mentálním postižením objevuje lehká mentální retardace, nejmenší prevalence je u osob s hlubokým mentálním postižením. Většina osob s lehkým mentálním postižením, i přes celkové zpomalení oproti normě, v dospělosti dosáhne plné samostatnosti v osobní péči, úspěšně vykonává domácí práce a jsou schopni účelně užívat řeč v každodenním životě. Pokud se pohybují v sociálně jednodušších situacích, nemusí se jejich problémy vůbec projevit (Chaloupková, S. 2011, s. 43). 2. Vzdělávací systém ČR V současnosti mají osoby s lehkým mentálním postižením dvě možnosti, kde se vzdělávat. První možností je základní škola praktická, která je využívána podstatně více. Druhá možnost, která podporuje současný trend inkluze, je vzdělávání žáků s LMP v běžné základní škole společně s intaktními žáky. Obě možnosti mají své silné a slabé stránky. Vzdělávání v základní škole praktické umožňuje větší individuální přístup k žákům a rámcový vzdělávací program je zaměřen více na praktické, konkrétní dovednosti. Zejména na druhém stupni není kladen takový důraz na zvládnutí učiva, ale na pracovní a sociální kompetence žáků. Na druhou stranu je nevýhodou to, že žáci vyrůstají v umělém prostředí, tedy jsou segregováni, což může mít v budoucnu za následek obtíže obstát v přirozeném prostředí. Inkluze žáků s LMP v běžné základní škole poskytuje těmto žákům kontakt s intaktními spolužáky, což může mít pozitivní vliv nejen na integrovaného žáka, ale rovněž na děti bez postižení. Intaktní spolužáci se učí toleranci vůči lidem se znevýhodněním, učí se s nimi komunikovat a pomáhat jim. Pro žáka s LMP může být takové prostředí motivující, aby se 4

5 učil překonávat překážky. Dále se například učí, jaké jsou vhodné vzorce chování ve společnosti, co se sluší, a co nikoliv. Z jiného úhlu pohledu, ale školy nejsou zdaleka připraveny na tento model. Nemají finanční prostředky, které jsou pro inkluzi nezbytné, stejně tak nemají dostatečně vzdělané pedagogické pracovníky. 3. Rušení základních škol praktických od roku 2017 Když vláda v září roku 2011 přijala Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na období , zvedla se velká vlna kritika a byla sepsána petice. Mimo jiné se v dokumentu hovoří o postupné transformaci českého školství, kdy by se měly postupně rušit základní školy praktické, které jsou určeny pro žáky s lehkým mentálním postižením. To se nelíbí mnoha lidem odborné i laické veřejnosti, protože jsou názoru, že běžné základní školy neposkytují žákům s LMP dostatečně kvalitní prostředí a nerespektují jejich individuální odlišnosti. Tímto způsobem by to mělo fungovat dle legislativní roviny, nicméně reálná praxe je dosti odlišná. Základní školy praktické v současnosti navštěvuje 35% žáků romského etnika, za což se na české školství snesla vlna kritiky od řady evropských institucí (např. Amnesty International, Evropský soud), dle nichž se jedná o diskriminaci. (ČT24) Jinými slovy v případě romských dětí často selhává diagnostika, a dítě je diagnostikováno jako lehce mentálně postižené, přitom není naplňováno diagnostické hledisko adaptačního chování. To znamená, že dítě se v domácím prostředí neprojevuje nikterak zvláštně, nemá v něm žádné výrazné obtíže, a je soběstačné. Závěr Domnívám se, že lidem, kteří se podepsali pod petici, šlo v podstatě pouze o to, že mají obavu, aby se běžné základní školy zvládly připravit na transformaci, tedy nebyla narušena kvalita výchovně-vzdělávacího procesu vůči žákům s LMP, při které je třeba respektovat jisté odlišnosti. Ale není to pouze o dostatečném vzdělání výchovných činitelů, ale i o materiálním zajištění škol a pomocných pracovníků. Osobně si tedy myslím, že sama vize transformace českého školství, tedy postupného rušení základních škol praktických, je správná, ale nelze ji provést ze dne na den. Je nutné poskytnout všem subjektům vzdělávacího systému dostatek času na přípravu, a ideálně se inspirovat zkušenostmi zejména školských systémů v zemích Severní Evropy. 5

6 Jedinci s lehkým mentálním postižením v sobě mají ohromný potenciál obstát v naprosto běžném životě, pokud jsou vhodně podporovány a vedeny, takže je potřeba, aby byly vychovávány a vzdělávány v co nejpřirozenějším prostředí, což hovoří pro inkluzivní trend. Ale opravdu je nezbytné, aby to inkluzivní prostředí respektovalo, vedlo a správně podporovalo takové jedince. 6

7 Seznam zdrojů: American Association on Intellectual and Developmental Disabilities (AAIDD) [online]. Washington, D. C.: [vid ]. Dostupné z: - Informace na webu jsou aktuální. - Společnost má dlouholetou tradici. - Na stránkách je uvedena jednoznačná identifikace. - Konkrétně u mé citace chybí autor článku. - Chybí doba poslední aktualizace. PIPEKOVÁ, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozš. a přeprac. vyd. Brno: Paido, 2006, 404 s. ISBN Velmi dobrý ucelený přehled. - Kapitoly psané jednotlivými odborníky. - Přehledně napsané. - Průběžně aktualizované a rozšířené. Česká televize ČT24 [online]. Praha: Last modified on 8 November 2012 at 15:45 [vid ]. Dostupné z: - Veřejnoprávní televize. - Uveden autor článku. - Uveden zdroj článku. - Uvedena aktualizace článku. - Jednoznačná identifikace. Česká televize ČT24, ČTK [online]. Praha: Last modified on 23 November 2012 at 15:30 [vid ]. Dostupné z: tisic-rodicu-a-ucitelu-podepsalo-petici-proti-ruseni-praktickych-skol/ CHALOUPKOVÁ, Soňa. Analýza školních vzdělávacích programů a vyučovacího procesu na základních školách praktických v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011, 232 s. ISBN Aktuální rok vydání. - Přehlednost publikace. - Rozsáhlý počet zdrojů. - Odbornost autorky. 7

8 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Mezinárodní klasifikace nemocí: mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů [online]. Praha: ÚZIS, [ ]. 5. kapitola: poruchy duševní a poruchy chování (F00-F99). Dostupný z WWW: - Přehlednost webu. - Jednoznačná identifikace webu. - Aktuálnost webu. - Věrohodnost webu, protože jej zaštiťuje mezinárodní organizace. 8

Podobné dokumenty

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ. E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje

Podkladová data pro zpracování ANALÝZY POTŘEB V ÚZEMÍ E) Podpora inkluze a další specifická témata Ústeckého kraje 1. Charakteristika podpory inkluze Inkluzivní vzdělávání je přístup ke vzdělávání, kde