Základy práce s počítačem

Transkript

1 Základy práce s počítačem zakladypracespc Cz.indd :45:54

2 Vážení účastníci kurzů Národního programu počítačové gramotnosti, velmi oceňuji vaši odvahu, s níž přistupujete k získání znalosti práce s počítačem. Z vlastní zkušenosti vím, že pro dospělého člověka je těžké učit se novým dovednostem, překonat strach z neznámých technologií a přemoci vlastní pohodlnost. Vy jste to dokázali a zasloužíte si za to obdiv. Není to tak dávno, co jsem i já seděl u počítače poprvé a nevěděl si rady. Dnes si už život bez elektronické pošty, počítače a internetu skoro nedovedu představit. Moderní technologie totiž nejen usnadňují práci a šetří čas, ale jsou i úžasným zdrojem informací. Začátky nemusí být pro každého jednoduché, stačí však obrnit se trpělivostí a nebát se experimentovat. Brzy poznáte, že práce s počítačem a internetem není žádná věda a že se vám vložené úsilí bohatě vrátí. Přeji všem účastníkům kurzů trpělivost, pevnou vůli a úspěchy na jejich cestě k počítačové gramotnosti. Vladimír Mlynář ministr informatiky ČR zakladypracespc Cz.indd :46:00

3 Úvod Řada z nás tuší, k čemu může počítač použít. Jiní se teprve chtějí nechat inspirovat. Další mají jasný cíl nechci chodit po úřadech, chci vyřizovat záležitosti z domova nebo z práce. Někdo chce zase rychle a levně komunikovat se svými dětmi, které studují v zahraničí, třeba na jiném kontinentu. Další chce psát dopisy nebo zpracovávat účetnictví. Někdo sice tuší, co chce, ale nedovede to pojmenovat. Těm všem je určen projekt Národní program počítačové gramotnosti. Pro začátek se dozvíme vše, co pro práci s počítačem potřebujeme vědět. Nestanou se z nás odborníci na sestavování nových počítačů, ale staneme se tou částí lidstva, která s počítači běžně pracuje. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:02

4 Obsah Práce s myší / str. 14 Vypnutí počítače / str. 15 Programy / str. 16 Spuštění programu / str. 17 Vytvoření souboru / str. 19 Ukončení práce s programem / str. 22 Otevření souboru / str. 23 Uložení souboru pod novým názvem / str. 24 Složky / str. 25 Složka Dokumenty / str. 26 Paměť počítače / str. 27 Pevný disk / str. 29 Práce s okny / str. 30 Horní lišta / str. 31 Hlavní panel / str. 33 Nabídka Start / str. 34 Zkoušet a zase zkoušet / str. 35 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:04

5 Části počítače Při práci s počítačem vnímáme jeho čtyři hlavní části, bez kterých by nebylo možné pracovat: skříň počítače, klávesnici, myš a monitor. Často se setkáme i s dalšími částmi, které ovšem bezprostřední práci s počítačem pouze doplňují. Pro tisk dokumentů používáme tiskárnu, milovníci počítačových her (a nemusí to být pouze děti) používají joystick, obrázky nebo už napsané texty můžeme do počítače přenášet pomocí skeneru, pro připojení k internetu používáme modem. Skříň počítače Abychom mohli s počítačem pracovat, je třeba ho zapnout. Tento krok se provádí pomocí vypínače na počítačové skříni je to podobné jako při zapínání televizoru či videa, takže se není čeho bát. Zapnutím počítače se oživí jeho vnitřnosti, takže dosud mrtvá hmota začne vykazovat známky aktivity. Později si vysvětlíme, k čemu některé z těchto vnitřních orgánů slouží. Jedním z nich bude určitě paměť počítače. Potřebujeme skříň počítače pouze k jeho zapnutí? Zpočátku tomu tak je. Ovšem jen do té doby, než budeme chtít vložit do počítače cédéčko (CD) nebo dévédéčko (DVD), případně disketu. Jinak opravdu stačí, když je skříň počítače ukryta pod stolem je ale nutné, abychom měli přístup k vypínači a mechanikám pro vložení diskety, CD nebo DVD. Aby jednotlivé části počítače spolupracovaly, musí být vzájemně propojeny. Propojení se obvykle provádí pomocí kabelů. V poslední době ovšem kabelů ubývá. Používají se tzv. bezdrátová zařízení, jež fungují na obdobném principu jako třeba televizní či rozhlasové dálkové ovladače. 3 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:06

6 Vzhled skříně počítače Jaké počítačové skříně vlastně existují? V dnešní době, kdy se osobní počítače stávají samozřejmou součástí práce, se můžeme setkat se třemi typy: Plochá skříň Plochá skříň podle výšky se rozlišuje dvojí provedení, nízká a klasická, přičemž rozpětí je 5 15 cm. Většinou se tato skříň umísťuje přímo na stůl pod monitor. Věž tento tvar je hodně rozšířen. Výška věže bývá různá, podle toho, kolik součástí má pojmout. Tento typ skříně je oblíbený proto, že zabere méně místa a obvykle se umísťuje na podlahu. 4 Přenosná skříň pro přenosné počítače se často používá výraz notebook. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:08

7 Klávesnice, myš, monitor Po celou dobu práce na počítači jsme v kontaktu s klávesnicí, myší a monitorem. Klávesnice a myš jsou vstupní zařízení, pomocí nichž zadáváme příkazy, předáváme informace v podobě psaného textu nebo čísel. Na monitoru sledujeme průběh i výsledek naší komunikace. Klávesnice Klávesnici máme po celou dobu práce s počítačem před sebou. Oproti psacímu stroji obsahuje některé speciality. Klávesy v horní řadě, které jsou označeny F1 F12, se nazývají klávesy funkční. Funkce je ovšem klávesám přiřazena až konkrétním programem. Stejné je to i s klávesou Esc. Když se nám počítač občas kousne (další výrazy zamrzne, spadne atd.), uslyšíme od kolegů radu: Stiskni eskejp (anglický originál escape = únik) obecné pravidlo pro předčasné ukončení rozpracované operace. Stisknutím této klávesy nic nezkazíme, maximálně se vrátíme na začátek dříve prováděné činnosti. Hlavní blok znakových kláves se chová stejně jako na psacím stroji. Pro psaní velkých písmen používáme klávesu Shift, pro zamknutí klávesy Shift používáme Caps Lock. Zapnutí klávesy Caps Lock je indikováno kontrolkou. 5 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:10

8 U počítače lze pomocí programu změnit i význam znakových kláves. Vždy se používá kombinace přinejmenším dvou stisknutých kláves. Nejčastěji se tak přepíná mezi českou a anglickou klávesnicí. Některé klávesy mohou mít i více funkcí. Na většině kláves jsou jejich funkce vyznačeny. A testovací otázka: Víte, proč je na klávesnici klávesa Shift vlevo i vpravo? Samozřejmě, že je to lehká otázka je to pro ty, kteří píšou všemi deseti... Základní význam klávesy Tab (někdy je označena dvěma šipkami v protisměru) je tabulátor. Tabulátorem odsazujeme text nebo se můžeme přesouvat mezi jednotlivými částmi dialogového okna. Klávesou BackSpace mažeme znak vlevo od kurzoru. Kurzor je zvýrazněný (blikající) bod na obrazovce. Dlouhá klávesa dole uprostřed slouží pro vložení mezery. V tomtéž bloku najdeme ještě klávesy Ctrl a Alt. Tyto klávesy se používají jen v kombinaci se stiskem některé další klávesy. Funkce opět závisí na používaném programu. Klávesa Enter (vstup) má dva hlavní významy v režimu zadávání příkazů znamená potvrzení vybrané operace, při psaní textů označuje zpravidla nový odstavec. Vpravo dole je skupina čtyř kurzorových kláves označených šipkami. Pomocí kurzorových kláves posunujeme v příslušných směrech kurzor po obrazovce po jednom znaku. 6 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:12

9 Nad kurzorovými klávesami je šest dalších kláves. Čtyři z nich Home, End, Page Up, Page Down přesouvají kurzor o více znaků. - Home na začátek řádku, - End na konec řádku, - Page Up o obrazovkovou stránku nahoru, - Page Down o obrazovkovou stránku dolů. - Insert většinou zajišťuje vložení nějakého objektu (např. jednoho či více znaků) do místa označeného kurzorem, - Delete (někdy jen Del) má úkol právě opačný objekt (předem jistým způsobem označený) vymaže. I u těchto kláves má však program možnost jejich popsanou základní funkci změnit. Současný stisk kláves používáme i v případě, kdy počítač z nejrůznějších důvodů vypoví poslušnost a přestane na cokoli reagovat. Současný stisk kláves Ctrl, Alt a Delete zobrazí dialogové okno pro ukončení označeného programu. Pro zadávání velkého množství číselných údajů slouží blok numerických kláves zcela vpravo. Jsou zde nejen číslice a desetinná čárka, ale i znaménka základních početních úkonů a další klávesa Enter. Při zadávání čísel je lépe po ruce. Numerické klávesy mají z historických důvodů dvě funkce. Proto je nutné zkontrolovat, zda svítí kontrolka zapnutí numerického bloku. 7 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:14

10 Přepínání funkce obstarává klávesa Num Lock. Svítí-li kontrolka, píšeme na numerické klávesnici čísla, v opačném případě pouze pohybujeme kurzorem. Občas se stane, že některý znak na klávesnici nemůžeme najít. Tehdy je možné využít skvělou funkci numerického bloku kláves. Každý znak má totiž určitý číselný kód. A pokud si budeme časem pamatovat několik velmi užitečných čísel, pak nás nepřekvapí ani klávesnice ve Francii nebo v Maroku. Až budeme používat elektronickou poštu, určitě se nám bude hodit znalost toho, jak napsat zavináč (@). Vyzkoušejme stisknout kombinaci kláves Alt+64. A ejhle, zavináč je na světě! Zkusme ještě jednu kombinaci: Alt Touto kombinací se totiž napíše apostrof používaný v češtině (znak obrácené devítky...) Na klávesnici je ještě několik kláves, které měly dříve jiný význam, než mají dnes. - Klávesa Print Screen sloužila původně k vytištění aktuální obrazovky na tiskárně. Nyní se pomocí této klávesy načte obraz na monitoru do schránky Windows a lze ho uložit do jiné aplikace. - Klávesa Pause nebo Break zastavila běh počítače až do opětovného stisku. - Scroll Lock dočasně přerušil rolování textu na obrazovce. S nástupem nových operačních systémů se funkce těchto kláves většinou změnila. 8 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:16

11 Pro usnadnění obsluhy operačního systémem Windows nebo dalších aplikací se na klávesnici často setkáme s několika klávesami navíc. Tlačítkem letící okno ˇ se otevře hlavní nabídka Windows jde o příkaz analogický stisku tlačítka na levé straně hlavního panelu Windows. Klávesou se seznamem a s kurzorovou šipkou se vyvolá místní nabídka příkazů. Přenosné počítače mají vzhledem k nedostatku místa pro klávesy obvykle klávesnice odlišné. Zde je pak důležité najít klávesu zpravidla označenou Fn, která umožňuje přidat klávesám další významy a vykompenzovat tak jejich menší počet. Bohužel nedošlo ke standardizaci, a tak je na klávesnicích notebooků skoro pokaždé něco trochu jinak. Největším problémem je (nebo snad bylo) odlišné umístění kurzorových kláves na notebooku oproti standardní klávesnici. Výrobci se již poučili, ale přesto se s tímto jevem občas můžeme ještě setkat. Myš Další vstupní zařízení je myš. Výstižněji můžeme myš označit jako ukazovací nebo polohovací zařízení. 9 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:18

12 Určitě hodně z nás zajímá, proč se myš označuje právě jako myš. Asi nejpravděpodobnější bude vysvětlení, které vychází z původního tvaru a barvy šedé tělíčko s ocáskem. Dnešní tvary a barvy by už jen těžko daly podnět k tomuto označení. Navíc se hodně používají bezdrátové myši, které vysláním signálu k přijímači ve skříni počítače přenesou stejnou informaci jako myš připojená kabelem. A ještě jedna historická zajímavost. Myši byly poprvé použity u počítačů Apple Macintosh. A právě Apple přišel jako první s graficky uspořádaným prostředím, které se snadno ovládá pomocí myši. Na spodní části myši je umístěna kulička nebo optický senzor. Pohyb myši v libovolném směru je přenášen na obrazovku počítače. Existují i jiná polohovací zařízení TrackPoint (malý čudlík, kterým pohybujeme), TrackBall (obrácená myš, kdy otáčíme přímo kuličkou) či TouchPad (citlivá podložka, která reaguje na pohyb prstu). Klasická myš má dvě tlačítka. Levé slouží pro výběr a potvrzování operací, a to pomocí takzvaného kliknutí (klepnutí na tlačítko) nebo poklepání (dvojité klepnutí). Stisknutím a držením levého tlačítka objekt na obrazovce uchopíme a přetáhneme technika označovaná jako drag and drop (táhnout a pustit). Pravým tlačítkem se vyvolává místní nabídka příkazů. Funkce tlačítek lze přehodit, ale i leváci většinou používají základní nastavení. U některých počítačů je možné ovládat prostředí operačního systému nikoli myší, ale přímo přes dotykovou obrazovku pomocí speciálních ukazovátek. Nedoporučuje se používat jako náhradní ukazovátko propisovací tužku. 10 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:20

13 Monitor Monitor označujeme jako výstupní zařízení. Na obrazovce vidíme průběh naší komunikace s počítačem, ovšem pouze pokud je počítač a monitor zapnut. Pro začátek se nebudeme pouštět do technických podrobností. U barevného televizoru také nepřemýšlíme, proč vidíme film barevně. Dříve pojem monitor znamenal jediné skleněnou obrazovku umístěnou ve skříni monitoru o patřičné velikosti. V poslední době se však často setkáváme s plochými obrazovkami, které byly dříve výhradní doménou notebooků. Tyto ploché obrazovky jsou tvořeny tekutými krystaly a označují se jako LCD obrazovky. Spouštění počítače Proč si vlastně musíme vysvětlovat zapínání a vypínání počítače? Je pravda, že to není nic složitého. Přesto ale bude užitečné ujasnit si, co se vlastně po zapnutí počítače stane. Zapnuli jsme počítač a čekáme. Během čekání, které není delší než 1 minuta, probíhají v počítači testy jednotlivých součástí, které jsme si pojmenovali jako vnitřnosti počítače. Toto testování probíhá při každém zapnutí počítače. 11 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:23

14 Nás více zajímá, co se děje dál. Jakmile testy proběhnou, objeví se na obrazovce grafické prostředí. Přístup do grafického prostředí může být a obvykle také je zabezpečen heslem. Protože jsme začátečníci, tak nám vždy heslo a účet někdo vytvoří a musí nám tyto údaje sdělit. Předpokládejme, že jsme vstoupili do prostředí podobného tomu, které je na obrázku. Říkáme, že naběhnul systém. Operační systém se z našeho uživatelského pohledu projevuje ikonami na pracovní ploše obrazovky. Ikony jsou malé obrázky na ploše. Umožňují získat přístup k souborům a programům uloženým v počítači. Ikony zástupců programů jsou označeny malou šipkou umístěnou v levém dolním rohu obrázku. Umístěte ukazatel myši (kurzor) na ikonu. Zobrazí se text označující její název nebo obsah. Chceme-li otevřít soubor nebo program, poklepáme na příslušnou ikonu. 12 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:25

15 Operační systém je taková děvenka naše starostlivá opravdu se stará o vše, co se v počítači děje. My se hlavně zaměříme na to, co je pro naši práci důležité. A důležité je, jakým způsobem zadáváme příkazy, jak jim systém rozumí a jak zase my rozumíme tomu, co nám systém sděluje. Poznámka: V této příručce se zabýváme operačním systémem Windows XP od společnosti Microsoft. Pokud vám naběhl odlišný systém, bude nutné použít jinou příručku. K dalším operačním systémům patří mimo jiné Linux, Unix či Apple. Běžného uživatele mohou zajímat vlastně už jen grafické operační systémy, které nabízí komunikaci v češtině. Od společnosti Microsoft to je řada operačních systémů Windows. Od společnosti Apple Computers je to operační systém MacOS. Autorem Linuxu je Linus Torvalds, přičemž v poslední verzi se může jednat o instalační sadu distribuce Fedora Core 2, která je následníkem RedHatu. Pokračujme v naší práci. Jaký je stav? Zapnuli jsme počítač, na obrazovce monitoru vidíme ikony (malé obrázky), tlačítko a uprostřed obrazovky kurzor. A než se pustíme do práce na počítači, naučíme se počítač vypnout. Zadržte! Nezkoušejte to hned pomocí vypínače na počítačové skříni! Je totiž nutné nejdříve ukončit práci operačního systému. Vidíte, hned na začátku práce s počítačem je něco jinak. Jak tedy budeme postupovat? Ještě než zkusíme vypnout počítač, musíme si vysvětlit, jak pracovat s myší. 13 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:27

16 Práce s myší 14 Uchopíme myš tak, aby ukazováček volně spočíval na levém tlačítku myši a prostředník na tlačítku pravém. Zatím tlačítka nemačkáme. Palec drží myš vlevo, prsteník a malíček vpravo to platí při držení myši pravou rukou. U leváků je to naopak. Hned na začátku se pokusme zbavit pocitu, že nesmíme myš upustit. Myš přece leží na stole, takže z ní můžeme ruku kdykoliv sundat. Tedy žádné křečovité držení! Uchopili jsme myš a zkusíme s ní volně kroužit. Přitom sledujeme na obrazovce, jak se ukazatel myši neboli kurzor pohybuje. Kurzor kopíruje náš pohyb. Zkusíme myš posunout směrem k pravému hornímu rohu obrazovky. Výborně! Kurzor nás poslouchá. Ještě si připomeňme, jakou mají funkci tlačítka myši. Levé je pro výběr a potvrzování operací provádí se pomocí klepnutí nebo poklepání na tlačítko. Stisknutím a držením levého tlačítka objekt na obrazovce uchopíme a přetáhneme technika označovaná jako drag and drop (táhnout a pustit). Pravým tlačítkem se vyvolává místní nabídka příkazů. Umístěme kurzor myši na ikonu. Zobrazí se text označující její název nebo obsah. Chcete-li otevřít soubor nebo program, poklepejte na příslušnou ikonu. Ikony zástupců jsou označeny malou šipkou umístěnou v levém dolním rohu obrázku. Tyto ikony umožňují získat přístup k programům, souborům, složkám, diskovým jednotkám, webovým stránkám, tiskárnám i jiným počítačům. Zjednodušeně řečeno, ikony zástupců poskytují odkazy na programy či soubory, které zastupují. Můžete je přidávat a odstraňovat, aniž byste ovlivnili skutečné programy nebo soubory. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:29

17 Vypnutí počítače Teď si vyzkoušíme použití myši v praxi při vypnutí počítače. Kurzorem myši najedeme na tlačítko v levém dolním rohu obrazovky. Klepneme na levé tlačítko myši. Rozbalí se nabídka, která obsahuje celou řadu příkazů. Nás v tuto chvíli zajímá příkaz Vypnout. Na příkaz Vypnout posuneme kurzor a klepneme na levé tlačítko myši. Zobrazí se dialogové okno, kde klepneme na tlačítko OK. Od tohoto okamžiku začíná proces vypínání počítače. Po chvilce se ukončí práce operačního systému a počítač se sám vypne. Poznámka: Pokud k úplnému vypnutí počítače nedojde, nelekejte se. Není to chyba. Starší počítače se starší verzí operačního systému se samy vypnout neumí. V tom případě počkejte, až se vám objeví na obrazovce text, že nyní je možné počítač vypnout, a stiskněte vypínač počítače. 15 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:31

18 Programy Pro plné využití počítače potřebujeme programy. Všichni výrobci operačních systémů si tuto skutečnost velmi dobře uvědomují. Proto pro každý operační systém existuje velké množství programů k opravdu velmi rozmanitému použití zpracování textů, obrázků, spouštění zvukových nebo filmových nahrávek, práce s internetem, zpracování videa či fotografií. Navíc některé programy jsou přímo součástí operačního systému. Jsou to sice jednoduché verze, ale pro začátek nám to stačí. Proto sady programů nemusíme hned kupovat. Jakmile ovšem ochutnáme, co nám zdarma poskytované programy nabízí, nákupu dokonalejších verzí se stejně nevyhneme. V operačním systému Windows XP máme k dispozici mimo jiné program určený k psaní a samozřejmě také ke čtení nejrůznějších textů. Máme dokonce k dispozici hned dva programy. Jeden se jmenuje Poznámkový blok a druhý WordPad. Že jednomu názvu rozumíte a druhému ne? To je další věc, na kterou si při práci s počítačem zvykáme. Počítačovým jazykem je angličtina. Všechny operační systémy jsou vytvořeny původně v angličtině. To, že s námi systém komunikuje česky, je velice příjemné, ale ne vše se vždy podaří přeložit. Rozhodli jsme se využít počítač pro psaní textů. Může to být dopis, ale může to být také deník. Výborně! Zkusíme si napsat něco do deníku. A aby to nebylo důvěrné, může to být třeba něco o počasí. Cíl máme. Jak tedy postupovat? 16 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:33

19 Spuštění programu Ke každé akci, kterou chceme při práci s počítačem udělat, musíme zadat příkaz. To jsme už ostatně zjistili při vypínání počítače. Podobně budeme postupovat při spouštění programů. Klepneme na tlačítko. Kurzor posuneme na příkaz Všechny programy. Všimněme si, že umístěním kurzoru na některý z příkazů nabídky se tento příkaz vždy barevně zvýrazní. Pokud je ještě vpravo od příkazu malá šipka, pak je k dispozici další nabídka. Po zvýraznění příkazu se po malé chvilce rozbalí nabídka, která je pod tímto příkazem ukryta. Posuňme kurzor na příkaz Příslušenství. Opět se po chviličce zobrazí další nabídka příkazů. 17 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:35

20 Najedeme kurzorem na příkaz WordPad. Teď potvrdíme výběr klepnutím na levé tlačítko myši. Po chvilce se nám objeví na obrazovce okno programu WordPad tak, jak vidíme na obrázku. Výborně, spustili jsme svůj první program! Můžeme hned začít pracovat? Ano, určitě! 18 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:37

21 Psaní textů se budeme podrobněji věnovat v samostatném kurzu. Teď si jen zkusíme napsat úvod našeho deníku. Napišme pomocí klávesnice například tento text: Počasí začátkem ledna nestálo za nic. Že jste udělali chybu? Nevadí, chyby se dají snadno opravit. Vzpomeňme si na to, jak se chová klávesa Delete a BackSpace? Delete maže znaky napravo od pozice kurzoru, klávesou BackSpace mažeme znaky nalevo od pozice kurzoru. Kurzorové šipky posunou kurzor ve směru, kterým šipka ukazuje, vždy o jeden znak. Vytvoření souboru Píšeme deník. Ale jaký by to byl deník, kdybychom se nemohli vracet k už napsaným událostem. Nejdříve si tedy vytvoříme soubor, který bude naše vzpomínky uchovávat. Pokud si v běžném životě chceme něco zapamatovat, raději si příslušný nápad poznamenáme na papír. Dá se říct, že jsme si nápad uložili. S pamětí počítače je to podobné. Pro trvalé uchování výsledku naší práce s počítačem musíme přece jen něco udělat. O paměti počítače bude ještě řeč. Teď jenom krátce. Vše, co na počítači vytvoříme, je dočasné. Jakmile počítač vypneme, mohla by být veškerá naše práce ztracena. Děsí vás to? Nebojte se! Není to tak hrozné. Aby bylo možné napsané texty v počítači znovu použít, musíme tento text uložit. Pojďme si to vyzkoušet. Pokusme se v rychlosti zorientovat v právě otevřeném okně programu. Pod titulkovou lištou (to je ten silný, zpravidla modrý pruh v horní části okna) vidíme odleva slova jako Soubor, Úpravy, Zobrazit a další. Toto je nabídková lišta. Z této nabídkové lišty nás zajímá právě nabídka Soubor. Opustíme klávesnici a uchopíme myš. Najedeme kurzorem na nabídku Soubor a klepneme na levé tlačítko. 19 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:39

22 Rozbalí se jednotlivé příkazy. Vybereme příkaz Uložit a opět potvrdíme výběr klepnutím na levé tlačítko myši. Zobrazí se dialogové okno Uložit jako, které vidíte na obrázku. 20 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:41

23 Ve spodní části dialogového okna je nabízen Název souboru: Dokument. Tento název bychom sice mohli akceptovat, ale až budeme vytvářet další soubory a hlavně až uplyne nějaký čas od vytvoření prvního souboru, tak si nebudeme pamatovat, co je v souboru obsaženo. A protože si chceme psát deník, dáme dokumentu tento název. Pro přehlednost si můžeme k názvu doplnit i rok, pro který si deník vytváříme. Napišme tedy název Deník Pak stačí potvrdit najet kurzorem na tlačítko Uložit a klepnout na levé tlačítko myši vpravo dole v dialogovém okně Uložit jako. 21 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:43

24 Ukončení práce s programem Už jsme si vyzkoušeli ukončení práce s operačním systémem a vypnutí počítače. Teď chceme ukončit práci s programem. Ukončení programu neznamená vypnutí počítače. Už víme, že spuštěný program je umístěn v okně. Každé okno programu je členěno do několika částí. Podrobnější popis bude následovat v části Práce s okny. Při vytváření a ukládání souboru jsme použili nabídku Soubor. Stejnou nabídku použijeme i pro ukončení programu. Uchopíme myš a najedeme kurzorem na nabídku Soubor a potvrdíme výběr. Z rozbalené nabídky vybereme příkaz Konec a potvrdíme výběr. Program se ukončil. Možná se vám ale stalo, že se program neukončil a objevilo se dialogové okno, které vidíte na obrázku. Nelekejte se. 22 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:44

25 To je jedna z funkcí programu. Pokud jsme totiž v dokumentu udělali jakékoliv změny a neuložili ho, program nám tuto skutečnost připomíná zobrazením dialogového okna s dotazem, zda chceme uložit provedené změny. Pokud ano, klepneme na stejnojmenné tlačítko (Ano). Program uloží změny a ukončí se. Pokud bychom klepnuli na Ne, změny v dokumentu se neuloží a zůstanou zapomenuty, nicméně program se rovněž ukončí. A do třetice pokud si nejsme jisti, jaké změny jsou nebo nejsou v dokumentu provedeny, klepneme na tlačítko Storno. Program se neukončí. Máme ovšem možnost uvnitř dokumentu změny zkontrolovat. Otevření souboru Práci s programem jsme zdárně ukončili. Dali jsme si kávu nebo něco jiného a nedá nám to. Nebo se k psaní vracíme další den. Prostě chceme pokračovat v psaní našich zážitků s počasím do deníku. Jak budeme postupovat nyní? První krok už známe. Spustíme program WordPad. Další krok je podobný. Vybereme nabídku Soubor. Protože chceme otevřít už existující soubor, vybereme příkaz Otevřít... Zobrazí se dialogové okno Otevřít. Že nám to něco připomíná? Ano, okno vypadá stejně jako to, které jsme viděli při ukládání souboru. 23 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:46

26 Rozdíl je v činnosti, jak ostatně vyplývá z názvu a z toho, co provádíme. Chceme otevřít soubor s názvem Deník V seznamu najdeme název našeho souboru. Na název Deník 2005 umístíme kurzor a poklepeme (2x rychle za sebou klepneme) na levé tlačítko myši. Podařilo se, soubor se otevřel s dříve napsaným textem. Uložení souboru pod novým názvem Po otevření souboru pokračujeme v psaní textu. Víme, že chceme napsaný text uchovat, a proto ho musíme uložit. Ukládání souboru jsme prováděli pomocí nabídky Soubor a příkazu Uložit. Zvolíme stejný postup. Je tady ale jeden rozdíl! Klepnutím na příkaz Uložit se neotevřelo dialogové okno Uložit jako. Je to chyba? Nikoliv! Jednou uložený soubor je možné opakovaně ukládat, aniž bychom museli zadávat znovu jeho název. Je ovšem nutné vědět, že každým uložením přepisujeme původní verzi souboru. Původní verzi souboru s původním obsahem si můžeme uchovat tak, že soubor uložíme pod novým názvem. Z nabídky Soubor vybereme příkaz Uložit jako... Zobrazí se dialogové okno Uložit jako. V části Název souboru přepíšeme název souboru z Deník 2005 na Deník A je to! 24 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:49

27 Složky Zatím jsme pracovali pouze s jedním souborem. A zatím jsme se nezabývali tím, kde je soubor uložen. Všechno je vlastně přednastaveno! Tak proč další povídání? No, přece jen je potřeba si vysvětlit princip ukládání souborů kvůli přehlednosti, udržení pořádku či pozdějšímu hledání a možnostem členění. Při návrhu struktury uspořádání souborů v počítači se vycházelo z reálného života. Přirovnání existuje celá řada. Analogie s řazením smluv či faktur do jednotlivých šanonů. Do skříně dáme pohromadě vše, co spolu souvisí. Nebo knihovna pro přehlednost a také kvůli množství máme v knihovně police a knihy zakládáme podle žánru či podle jmen autorů. Všechny operační systémy používají podobný způsob ukládání. Proto ani v prostředí Windows tomu není jinak. V operačním systému je použita stromová struktura ukládání dat tak, jak ji vidíte na obrázku. I když je to obecně vžitý název, velmi rychle zjistíme, že se jedná o obrácený strom. Smiřme se s tím, že při grafickém znázornění je kořen stromu v počítači nahoře, a podívejme se na to, co potřebujeme znát jako začátečníci. Soubory, které vytvoříme, ukládáme do složek. Složka se v počítači znázorní obvykle ikonou se žlutými deskami. 25 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:51

28 Složek můžeme mít téměř libovolné množství, stejně jako souborů. Mějme ale na paměti, že toto vše děláme kvůli tomu, abychom si v počítači udrželi pořádek. Neplatí tedy rovnice 1 složka = 1 soubor. Soubor je balíček, do kterého je uložen text, hudba, film nebo obrázek, složka je naopak vyhrazený prostor, do kterého soubory ukládáme. Soubory a složky si můžeme představit jako popsané listy papíru (soubory), které ukládáme do desek, šanonů, polic a skříní (tedy do struktury složek). Složka vždy souvisí nebo by měla souviset s tématem. Píšeme si deník, takže všechny deníky budou ve složce s názvem Deníky. Dopisy budou ve složce Dopisy. Jak se asi bude jmenovat složka, ve které budou uloženy smlouvy? 26 Složka Pro usnadnění práce, a to nejenom začátečníkům, je v operačním systému Windows XP připraveno několik složek s nejčastějšími tématy Dokumenty, Obrázky a Hudba. K těmto složkám je snadný přístup z nabídky. Najdeme je v pravé části nabídky, která se zde zobrazí po kliknutí. Stejně tak se do složky Dokumenty dostaneme z pracovní plochy poklepáním na ikonu s názvem Dokumenty. Složka Dokumenty je nastavena jako výchozí místo pro ukládání všech dokumentů. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:53

29 Zkusíme si teď sami vytvořit složku uvnitř složky Dokumenty. Klepneme na tlačítko. V pravé části rozbalené nabídky klepneme na Dokumenty. V okně Dokumenty umístíme kurzor myši do volného prostoru a klepneme na pravé tlačítko myši. Rozbalí se nám místní nabídka. Z této místní nabídky vybereme příkaz Nový. Rozbalí se další nabídka, ve které klepneme na příkaz Složka. Objeví se ikona, která znázorňuje složku, a zároveň je nám nabízen název Nová složka. Tento název nepoužijeme, ale napíšeme si název vlastní Deníky. Vytvoření složky potvrdíme klepnutím na klávesu Enter. Paměť počítače Počítač má dva základní typy pamětí. Vnitřní paměť počítače funguje jako paměť dočasná. Po vypnutí počítače se všechny údaje z této vnitřní paměti vymažou. Některé údaje se z vnitřní paměti vymažou i po ukončení práce s některým z programů. O vnitřní paměti stačí vědět, že si tato paměť trvale nepamatuje svěřené údaje, ale je velmi důležitou součástí počítače pro jeho rychlou práci. Zajímá nás druhý typ paměti. Tento typ paměti nazýváme vnější pamětí. Vnější paměť má mnoho podob. Slouží k dlouhodobému ukládání různých souborů s různým obsahem. Vnějších pamětí je celá řada pevný disk, disketa, CD- -ROM, DVD, USB klíč, magnetická páska. Význam a funkci některých těchto vnějších pamětí si popíšeme. 27 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:55

30 Poznámka: V souvislosti s pamětí se setkáme s některými pojmy. Pracovat s počítačem v podstatě můžeme i bez znalosti významu těchto pojmů. Ale jsou mezi námi tací, kteří by mohli mít pocit, že pokud neznají kubaturu, tak o něco přišli. V praxi potřebujeme všichni občas vědět, kolik dat se nám do nádrže paměti vejde. Paměti a disky v počítači se často označují podle velikosti (kapacity), tedy v jednotkách bit a bajt. Pojem bit nese označení b a je to nejmenší adresovatelná jednotka v počítači, která reprezentuje hodnotu 0 nebo 1. Všechny informace jsou uloženy v podobě kombinací těchto dvou hodnot. Další informační jednotkou je jeden bajt a nese označení B. Jeden bajt je kombinace osmi bitů. A na uložení jednoho znaku je potřeba 1 B (jeden bajt). V bajtech a násobných jednotkách kilobajt (KB), megabajt (MB) a gigabajt (GB) se také udává kapacita počítačových pamětí. Pro srovnání si uvedeme příklady velikostí jednotlivých disků. Disketa má obvykle velikost 1,44 MB, CD může mít velikost 700 MB, DVD 4,7 GB a současné pevné disky začínají na velikosti 40 GB. Na první pohled je tedy zřejmý rozdíl. Pro představu, textový soubor deníku může mít jednotky až stovky KB, obrázky z fotoaparátu jsou velké od 0,5 MB až do 5 MB, jedna písnička v nejlepší kvalitě zabere přibližně 30 MB. 28 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:57

31 Pevný disk Pevný disk je součástí počítače. Na počítači může být i více pevných disků a může k němu být připojen i externí pevný disk. Důležité je, že na pevný disk se vejde největší množství dat a jsou nejrychleji dostupná. Výhodou ostatních vnějších pamětí je možnost snadno přenášet data z jednoho počítače na druhý, případně možnost zálohování. Nevýhodou může být menší kapacita. Týká se to především disket. Diskety jsou sice stále ještě široce rozšířeným typem vnější paměti, ale jejich čas se pomalu naplňuje. Výhodou disket je snadná a rychlá manipulace, nevýhodou pak právě malá kapacita. Ale na přenos textových souborů stále ještě bohatě postačuje. K dalším nevýhodám může patřit menší životnost uložených dat, případně riziko jejich poškození elektromagnetickým polem. Rychlé, spolehlivé a kapacitou vyhovující jsou USB klíče, nevýhodou může být vyšší pořizovací cena. Kompaktní disk CD umožňuje přehrávat hudbu v přehrávači i v počítači, ale poslouží často i pro zálohování nebo předávání dat. Zapisovatelné CD umožní rychlé a spolehlivé nahrávání velkého množství dat. Pro ještě větší objemy přenášených nebo zálohovaných dat je k dispozici DVD. Stejně tak je možné z disků DVD pouštět filmy nebo hudební produkci přímo na počítači. V počítači jsou jednotlivé vnější paměti označeny písmeny abecedy. Z historických a hlavně z praktických důvodů jsou pro diskety vyhrazena písmena A a B. Pevné disky jsou označeny písmenem C. Pro CD nebo DVD mechaniku je využito následující písmeno abecedy. V případě dalších disků jsou využívána další písmena abecedy. 29 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :46:58

32 Abychom zjistili, kolik disků je v počítači obsaženo, zobrazíme si obsah složky Tento počítač. Složka Tento počítač obsahuje informace o množství a vlastnostech našich disků v počítači. Klepneme na tlačítko a v pravé časti nabídky klepneme na příkaz Tento počítač. Okno Tento počítač je rozděleno na Jednotky pevných disků, na Zařízení s vyměnitelným úložištěm, případně na Síťové jednotky. Příklad obsahu okna Tento počítač vidíte na obrázku. Práce s okny Při spuštění programu, při ukládání či otevírání souboru nebo při prohlížení složky Tento počítač jsme se vždy setkali s názvem okno. Dalo by se říct, že jsou to rámce okna, které zobrazují obsah souborů nebo programů. Aby se pro nás stala práce s okny co nejsnadnější, projděme si základní informace. I název operačního systému Windows vznikl podle oken, ve kterých se na monitoru zobrazuje vaše práce. 30 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:00

33 Horní lišta V horní části okna, kterou označujeme jako titulková lišta, je vždy v levé části umístěn název okna. V pravé části titulkové lišty jsou umístěna tři tlačítka. Tlačítkem Minimalizovat zmenšíme velikost okna tak, že se z okna stane tlačítko, které je umístěno na hlavním panelu. Klepnutím na toto minimalizované tlačítko na hlavním panelu se velikost okna vrátí do původní velikosti. Dalším tlačítkem můžeme velikost okna Maximalizovat. Aktivní okno zvětšíme na celou plochu obrazovky. Klepneme-li znovu na toto tlačítko, dostaneme původní velikost okna. Posledním tlačítkem (v podobě písmene X) můžeme okno uzavřít. Okno můžeme také přemísťovat. Podmínkou je, že nemůže být maximalizováno na celou plochu obrazovky. Najedeme kurzorem na titulkovou lištu a stiskneme levé tlačítko myši. Pohybujeme myší a tím se pohybuje i námi uchopené okno. 31 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:02

34 Jestliže chceme změnit velikost okna, pak najedeme na kteroukoliv hranu okna a stiskneme levé tlačítko myši. Kurzor změní vzhled na šipky, které nám ukazují, kterým směrem můžeme pohybovat myší. Velikost okna se zmenšuje nebo zvětšuje podle toho, jak myší pohybujeme. V nabídkách můžeme procházet jednotlivé příkazy. Pokud některý příkaz chceme provést, pak stačí příkaz vybrat a potvrdit. U některých příkazů je potřeba doplnit některé upřesňující údaje. V tom případě se pak otevře dialogové okno. 32 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:04

35 Hlavní panel Důležitou součástí pracovní plochy je Hlavní panel. Některé součásti hlavního panelu jsme už poznali. Opět neuškodí krátký přehled. Hlavní panel obsahuje nabídku. Tlačítko najdeme v levé části. V pravé části najdeme oznamovací oblast. V oznamovací oblasti jsou umístěny hodiny. Jsou nebo mohou tam být zobrazeny i další ikony, které ukazují aktuální stav nějaké činnosti. Některé ikony jsou zobrazeny trvale, jiné po provedení činnosti zmizí. Čas od času se v oznamovací oblasti může objevit hlášení systému. Většinou je toto hlášení spojeno s popisem toho, co máme udělat. Při spuštění jakéhokoliv programu se na hlavním panelu objeví tlačítko, které zastupuje spuštěný program. Protože programů můžeme spustit i více najednou, slouží tato tlačítka i pro přepínání mezi programy. Asi není potřeba složitě popisovat postup klepnutím na to které tlačítko se na obrazovce objeví odpovídající okno programu. Při spuštění velkého počtu programů se velikost tlačítek upravuje tak, aby pro nás zůstal panel přehledný. Může dojít i k tomu, že se tlačítka několika oken stejného programu, například internetového prohlížeče, seskupí do jediného tlačítka. 33 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:06

36 Nabídka Zopakujme si několik příkladů, kdy jsme využili nabídku. Využili jsme ji k ukončení systému, ke spuštění programu, otevření složky Dokumenty či Tento počítač. Rovněž jsme už zjistili, že šipka umístěná vedle některého příkazu obsahuje další nabídku. Nabídka obsahuje ještě další příkazy, které umožní snadnou práci s počítačem. Je to možnost přímo otevírat uložené dokumenty, pomocí Ovládacích panelů provádět vlastní nastavení počítače (to asi později, až budeme o něco zkušenější), ale můžeme si hned zkusit zobrazit nápovědu nebo si vyzkoušet hledání položek v počítači nebo na internetu. V levé části jsou odkazy na nejčastěji nebo naposled použité programy. Tento seznam se průběžně aktualizuje. 34 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:08

37 Zkoušet a zase zkoušet Vyzkoušeli jsme si základní činnosti, které je při práci s počítačem potřeba ovládat. Ne vše se nám vždy podaří hned zvládnout. Jestliže s počítačem opravdu začínáme, může být problémem práce s myší. Možná budeme neustále přemýšlet, zda klepnout nebo poklepat či stisknout to které tlačítko. V počítači je několik programů, se kterými je radost pracovat. Pro zdokonalení naší práce s myší můžeme využít program Malování. Jeho ovládání je intuitivní. Kreslíme obrazce, čáry gumujeme, vyléváme barvu. Stejně tak je možné využít hru Solitaire. Řazení jednotlivých karet nás uchvátí natolik, že nebudeme myslet na to, jak myš držet, ale jak dosáhnout co nejlepšího výsledku. Řada z nás už se těší na to, až počáteční strach a respekt z počítačů opadne. Dalším krokem jsou základy práce s textem, a pak už vzhůru na internet a odesílání elektronické pošty. Kurz, který jsme společně absolvovali, je pouze počítačovým minimem. Pro plnohodnotné využití počítače je dobré absolvovat podrobnější kurzy, kde si můžeme procvičit možnosti práce s počítačem. Případně je dobré studovat literaturu s počítačovými tématy, která se zabývá tím, co bychom rádi poznali do větších podrobností. 35 zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:10

38 Poznámky zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:12

39 Portál veřejné správy Nejkratší cesta na úřad Občané: Na Portálu najdete informace o všech úřadech a radnicích v ČR. Zjistíte nejen, kdo a co vyřizuje, ale také kde kterýkoli úřad, který potřebujete, najdete a jaké má úřední hodiny. Jednoduše zjistíte, jaké dokumenty pro jednání potřebujete a jaké jsou lhůty k vyřízení. Dozvíte se, jak konkrétně postupovat při vyřizování praktických situací. Podnikatelé: Na Portálu najdete nejen informace o tom, kde a jak vyřídit nejrůznější podnikatelské agendy, ale přes internet můžete podat i daňové přiznání pro DPH či daň silniční. Můžete využít úplný adresář úřadů nebo zjistit, jaké předpisy musíte při podnikání dodržovat. Můžete zdarma vyhledávat v Obchodním věstníku či využít náhledu do katastru nemovitostí. Portál veřejné správy nabízí ověřené a státem garantované údaje. Využijte možnost a pohodlně přes internet si vyhledejte úřad, který potřebujete, zjistěte si, jak postupovat v úředním labyrintu a jaké doklady po Vás budou chtít. Poučte se o svých právech v přehledu platných zákonů a směrnic Evropské unie. Portál je elektronickou bránou do úředního světa, která Vám zjednoduší život je jen na Vás ji otevřít. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:12

40 Portál veřejné správy Nejkratší cesta na úřad Portál je elektronickou bránou do úředního světa, která Vám zjednoduší život je jen na Vás ji otevřít. zakladypracespc Cz.indd Odd1: :47:12