Jak m it sv telné zne i t ní

Transkript

1 St edo kolská odborná innost 31. ro ník Tomá Lázna Jak m it sv telné zne i t ní Obor 2. Fyzika Gymnázium Ji ího Wolkera, t ída: kvinta B Kollárova Prost jov Olomoucký kraj Konzultant: RNDr. Jan Hollan Prost jov 2009

2 estn prohla uji, e jsem práci zpracoval samostatn, a ve keré zdroje, ze kterých jsem erpal, jsou uvedeny v seznamu literatury Tomá Lázna Prost jov,

3 1 Úvod Metodika Teoretický úvod do sv telného zne i t ní Fyzikální princip sv telného zne i t ní Dopad sv telného zne i t ní Mo né e ení sv telného zne i t ní Sv telné zne i t ní a zákon Jak m it sv telné zne i t ní Co budeme m it Jak budeme m it ím budeme m it Luxmetr Jasom r Fotovoltaický panel, multimetr a PC M ení pomocí digitálního fotoaparátu Vyu ití výsledk m ení Zmapování osv tlenosti dané oblasti M ení kvality svítidel M ení osv tlenosti nad hv zdárnami M ení osv tlenosti nad ekosystémy Záv r Informa ní zdroje P ílohy

4 Úvod 4 1 Úvod Sv telné zne i t ní je v c, se kterou se musíme potýkat ka dý den. Nebo spí e ka dou noc. Kdy jsem se o n j za al blí e zajímat, zjistil jsem, e je to jev, který je pot eba e it. U nás v ak málokdo ví, co to vlastn sv telné zne i t ní je, nato pak jak jej odstranit. Proto místo aby jeho úrove klesala, naopak stoupá. Úkolem této práce v ak není tento stav zm nit. Aby bylo mo né zabránit vzniku sv telného zne i t ní nebo jej alespo omezit, bylo by pot eba p edlo it reálné d kazy lidem, kte í rozhodují o osv tlování. A práv jakýmsi návodem pro to, jak d kazy opat it, by m la být moje práce. Chci v ní zpracovat metodiku m ení sv telného zne i t ní a navrhnout, co dále d lat s výsledky takovýchto m ení. P í tí rok bych rád v tomto tématu pokra oval, av ak zam ím se ji na samotné m ení. V této práci bude obsa ena pouze jeho teorie. Dal ím mým cílem je seznámit tená e s problematikou sv telného zne i t ní, aby o ní m l alespo p ibli ný p ehled. Domnívám se, e p ínosem mé práce bude práv vytvo ení tohoto návodu. Dosud jsem se nesetkal s esky psaným textem, který by popisoval, jakým zp sobem lze sv telné zne i t ní m it (tím v ak netvrdím, e neexistuje). Výjimkou budi lánek RNDr. Hollana, který popisuje, jak lze m it jas pomocí digitálního fotoaparátu (viz podkapitola M ení pomocí fotoaparátu). Tento lánek na m v ak po p e tení nep sobil jako návod pro b né, nezasv cené lidi, kte í by cht li m it. Doufám, e moje práce by jim to umo nila. Tvorba této práce má p ínos samoz ejm i pro m. Tím prvním je to, e pro m bude op rným bodem p i praktickém m ení sv telného zne i t ní, kterému se chci v novat v mé p í tí práci. A tím druhým p ínosem (který v ak má z ejm ka dá práce SO ) je to, e se nau ím lépe pracovat s informa ními zdroji a psát odborné texty.

5 Metodika 5 2 Metodika Hlavním informa ním zdrojem o sv telném zne i t ní pro m byly na internetu publikované lánky mého konzultanta, Dr. Hollana, a dal ích autor. Odkazy na tyto lánky jsou uvedené v kapitole 7 Informa ní zdroje. Informace o fotometrii jsem erpal z literatury (takté viz kapitola 7). Na za átku jsem si rozvrhl osnovu práce, která m la vypadat asi takto: - seznámení se sv telným zne i t ním (co to je, jak se dá e it) - jakým zp sobem jej lze m it - jakými p ístroji (za ízeními) jej lze m it - jaká m ení by bylo zajímavé provést a kdo by o n m l zájem K t mto bod m jsem postupn vyhledával informace, které jsem se nakonec rozhodl zpracovat do t í kapitol. Do p íloh jsem se rozhodl za adit fotografie m icích p ístroj a fotografie p íklad dob e a patn konstruovaných lamp a také schémata demonstrující vznik a vliv sv telného zne i t ní.

6 Teoretický úvod do světelného znečištění 6 3 Teoretický úvod do světelného znečištění Fyzikální princip světelného znečištění Aby se uskute nil zrakový vjem, musí na sítnici lidského oka dopadat sv telný tok ur ité intenzity. Chceme-li tedy dob e vid t i v noci, je nutné k p írodnímu sv tlu (sv tlo odra ené na Zemi z ostatních planet, hv zd a dal ích vesmírných objekt ) p idat osv tlení um lé. Z tohoto d vodu jsou do interiér, ale i do exteriér instalovány svítidla. Uva ujme, e máme svítidlo, od n j se í í sv telný tok do v ech stran. ást toku sm uje do dolního poloprostoru sm rem od svítidla. Toto sv tlo by m lo v ideálním p ípad osv tlovat ur itý prostor pod sebou, ob as v ak svítí také p ímo do o í lidí a dochází k takzvanému osln ní (viz ní e). Sv tlo se áste n odrazí od povrchu a rozptýlí do prostoru. Existuje ur itá nízká pravd podobnost, e ást sv telného toku dopadne na na i sítnici a umo ní nám zrakový vjem. V t ina odra eného sv tla z stává ve volném prostoru a dále se odrá í a rozptyluje. Toto sv tlo zde musí být, a to hned ze dvou d vod. První je ten, e nám umo uje vid t i objekty, které nejsou p ímo osv tlené. Tím druhým je pot eba, aby osv tlené místo bylo viditelné ze v ech pozic a úhl. Toto sv tlo tedy nelze pova ovat za zne i ující, p esto e se jeho ást prost ednictvím odraz dostane do prostoru, který v bec nebylo zamý leno osv tlit. Práv naopak, toto sv tlo je u ite né, proto e nám umo uje vid t scenérii. Nyní se zam ím na sv tlo, které je vyza ováno do horního poloprostoru. Za p edpokladu, e by v atmosfé e nebyly ádné ástice, se kterými by se mohlo sv tlo dostat do kontaktu, by sv telný tok voln unikal do vesmíru, kde by byl zcela ne kodný (zárove v ak i naprosto neu ite ný). V atmosfé e se v ak nachází mnoho mikro ástic (nap. vodní páry, prachové ástice, atd.) Tyto ástice odrá ejí, pohlcují a propou t jí sv tlo, a tak v atmosfé e vzniká tzv. závojový jas. A nyní n kolik slov k osln ní. Umístíme-li vedle sebe objekty A a B, p i em objekt A bude mít ur itý jas a objekt B jas stokrát v t í ne objekt A, potom objekt A kv li p íli velkému jasu objektu B neuvidíme dob e. Lidská zornice se toti kv li velkému jasu zmen í, a tak patn vidíme mén osv tlené objekty. Tomuto jevu se íká osln ní. Pro zrak akceptovatelný pom r jas je p ibli n nejvý e 1 : 10. K tomuto jevu té dochází, je-li v atmosfé e závojový jas. Kv li vysokému jasu atmosféry nevidíme objekty s nízkým jasem za ní (nap. hv zdy). Sv telné zne i t ní není zp sobené samotným sv tlem svítidel, ale jeho nevhodným sm ováním a rozptylem. 3.2 Dopad světelného znečištění Sv tlené zne i t ní má dopad nejen na zdraví lidí, ale nap íklad také na zví ata, astronomická pozorování a bezpe nost provozu. Na biorytmus lov ka má významný vliv podv sek mozkový a hormon melatonin, který produkuje. Na sítnici lidského oka jsou ulo eny receptory, které 1 P i psaní této kapitoly jsem erpal p evá n z lánku Ing. Petra Baxanta, PhD. (viz 7 Informa ní zdroje) dostupného na adrese (funk nost odkazu ov ena )

7 Teoretický úvod do světelného znečištění 7 vnímají úrove osv tlení. V noci, kdy spíme, podv sek mozkový se sna í produkovat melatonin, je-li v ak úrove osv tlení velká, tak se produkce se omezí nebo dokonce úpln p eru í. Bylo prokázáno, e lidé, kte í spí v místnostech, kde není úplná tma, trpí více nádorovými onemocn ními. Mají toti mén melatoninu, který je velice ú inným antioxidantem a aktivn chrání organismus p ed nádory. Sv telné zne i t ní v ak zp sobuje potí e i zví at m. Jednak jsou ptáci sv tlem v noci zmateni a to zhor uje jejich orientaci. Nadbyte né sv tlo takté naru uje p irozené období aktivity a spánku. Dal ím z dopad je omezení sledovatelnosti hv zd a dal ích vesmírných objekt. Tento problém vadí p edev ím astronom m, kte í se tímto pozorováním zabývají v decky. Kv li závojovému jasu toti vzniká osln ní (jas závoje je toti v t í ne jas odra eného sv tla od hv zd a dal ích objekt ). Posledním z významných dopad sv telného zne i t ní je ohro ení bezpe nosti, a to p edev ím no ního provozu. idi i, který autem p ijede do obce, která je osv tlena pomocí patn usm rn ných svítidel, svítí sv tlo ze zdroje p ímo do o í, ím jej osl uje a omezuje jeho viditelnost. Dal ím ohro ením bezpe nosti je to, e ve stínu, který vrhá jasné sv tlo, h e vidíme objekty (a takovýmto objektem m e být t eba i chodec). 3.3 Možné řešení světelného znečištění Existuje v podstat jen jeden zp sob, kterým lze bojovat proti sv telnému zne i t ní. Touto mo ností je omezit a usm rnit svítidla. V prvé ad si musíme uv domit, e patn konstruované pouli ní lampy nejsou jediným str jcem sv telného zne i t ní. To dále zp sobují svítící reklamy, osv tlené billboardy a stavby a dal í sv tlo, které není nutn pot eba. Billboardy, které jsou osv tlené ze spodní strany, jsou naprosto nevhodné, proto e valná v t ina sv tla je odra ena na oblohu. P itom by stejn dob e poslou ily krytá a dob e sm ovaná svítidla osv tlující shora. Stejn tak p sobí i architektonické dominanty (nap. kostely), které jsou osv tlovány velmi silnými výbojkami pod velkým úhlem, tak e op t velké mno ství sv tla uniká. Osv tlení t chto staveb je schopno znehodnotit tmu v okruhu n kolika desítek (!) kilometr. P itom by i tyto stavby bylo mo né osv tlovat efektivn ji dokonce by pak mohly i více vynikat. A nad svítící reklamní panely by taky nem l být problém umístit clonu, která by odrá ela sv tlo do zem. A te ji k pouli ním lampám. Vhodn konstruovaná lampa by m la sv tlo sm ovat do ku elu pod sebe a nem la by osl ovat procházející chodce a projí d jící idi e (takovýmto lampám íkáme pln clon né). A rozhodn by nem la svítit do dom. Lze toho dosáhnout vhodnou konstrukcí umíst ním clon a odrazných ploch, které sv tlo sm ují do prostor ur ených k osv tlení. Pouli ní lampy u nás v ak málokdy tato kritéria spl ují. Dále by se také m la v dob nejhlub í noci ( ekn me od p lnoci do p ti hodin ráno, kdy není osv tlení tolik pot eba) omezit intenzita osv tlení produkovaného lampami. Je to období, kdy v t ina lidí spí a sv tlo je pouze vyru uje. A pro ty zbývající bohat sta í mén osv tlené venkovní prostory. Dal í nevýhodou patn konstruovaných lamp je jejich neekonomi nost. Srovnáme-li náklady na stejné osv tlení produkované dobrou a patnou lampou, pak zjistíme, e u dob e konstruované lampy jsou tyto náklady men í. V dne ní dob zatím není mnoho lidí, kte í jsou seznámeni s problematikou sv telného zne i t ní. Z tohoto d vodu jsou nov umís ované lampy neefektivní a

8 Teoretický úvod do světelného znečištění 8 neclon né. A stejn tak i lampy, kterými jsou nahrazovány ty stávající, které u p estaly fungovat. Toto se samoz ejm týká i umís ování reklam a dal ích vý e zmín ných objekt. 3.4 Světelné znečištění a zákon Sv telnému zne i t ní se v nuje zákon o ochran ovzdu í 2 (86/2002 Sb.) Zákon sv telné zne i t ní definuje takto: Pro ú ely tohoto zákona v oblasti ochrany ovzdu í se rozumí sv telným zne i t ním viditelné zá ení um lých zdroj sv tla, které m e obt ovat osoby nebo zví ata, zp sobovat jim zdravotní újmu nebo naru ovat n které innosti a vychází z umíst ní t chto zdroj ve vn j ím ovzdu í nebo ze zdroj sv tla, jejich zá ení je do vn j ího ovzdu í ú elov sm rováno. ( 2, odst. 1). Sv telné zne i t ní je tedy definováno pom rn dob e. Zákon dále íká, e v pravomoci obce s roz í enou p sobností je vydat vyhlá ku, která p ikazuje regulaci sv telných reklam a efekt promítaných na oblohu ( 50, odst. 3). 2 online jej nalezete na (funk nost odkazu ov ena )

9 Jak měřit světelné znečištění 9 4 Jak měřit světelné znečištění 4.1 Co budeme měřit V prvé ad je t eba si uv domit, e je prakticky nemo né zm it unikající sv telný tok z n jakého rozlehlého místa, na kterém jsou umíst na r zná svítidla, uniká z n j tedy nestejnom rné mno ství sv tla (nap. m sto). Na tomto míst v ak m eme zm it osv tlení oblohy toto osv tlení je pak mo né porovnávat s m eními provedenými na jiných místech nebo s normami. Abychom dosáhli vy í relevantnosti výsledk, je pot eba osv tlení m it pomocí více p ístroj (viz podkapitola 4.3 ím budeme m it) a více zp soby (viz podkapitola 4.2 Jak budeme m it). Výsledky t chto m ení je poté pot eba p evést na stejnou fyzikální veli inu, abychom je mohli porovnávat i mezi sebou. Já doporu uji vyu ít veli inu osv tlenost zna ka E, jednotka lux (lx). 4.2 Jak budeme měřit Na výsledek m ení má vliv n kolik v cí. Za p edpokladu, e m icí p ístroje jsou zkalibrované, pak lze v ci ovliv ující m ení rozd lit na dv skupiny podmínky a zp sob m ení. Mezi podmínky spadá p edev ím obla nost (pop. i mlha), fáze M síce a dal í prvky po así. Aby bylo mo né srovnávat výsledky z více míst, je pot eba m it za stejných podmínek. Do zp sobu m ení pak spadá pozice m icího p ístroje a úhlu, pod kterým je p ístrojem m eno (viz ní e). A nyní ji k samotnému zp sobu m ení. Prvním zp sobem m ení je m ení osv tlenosti oblohy. Mezi m itelem a oblohou nesmí být ádná p eká ka (nap. v tve strom ) a takté nesmí stát na míst, na které p ímo dopadá sv telný tok z n jakého svítidla (nap. v blízkosti lampy) to platí i v p ípad, e m ení se m itel p ímo neú astní (tj. kontinuální m ení viz ní e). Jestli e v ak p ímo m í, pak by m l být m icí p ístroj dr en v takové poloze, aby idlo sm ovalo k zenitu. Pro v t í p esnost výsledku je pot eba provést více m ení, p i kterých by m lo být idlo mírn vychýleno od p vodní polohy (m lo by v ak m it stále stejný úsek oblohy). Chceme-li výsledky porovnávat s více jinými údaji, pak je výhodné vytvo it z výsledk aritmetický pr m r. Pokud provádíme kontinuální m ení, pak existuje je t jedna podmínka na m idlo by v pr b hu m eného období nem lo nic vrhat stín. Nad m idlem by také m l být umíst n n jaký kryt (takový, který rozptyluje a odrá í sv tlo minimáln, v opa ném p ípad by do lo ke znehodnocení výsledk m ení). Dále je mo né m it osv tlenost r zných povrch s vysokou odrazivostí, lze vyu ít nap íklad bílý papír nebo fasádu domu. Z tohoto m ení m eme dostat hodnoty p ímo úm rné osv tlenosti oblohy. Výsledky tohoto m ení samoz ejm nem eme porovnávat s výsledky m ení oblohy (musíme tedy m it bu v ude osv tlenost oblohy, nebo v ude osv tlenost povrch p ípadn oboje, co doporu uji).

10 Jak měřit světelné znečištění Čím budeme měřit Luxmetr Luxmetr je m icí p ístroj, jeho základem je foto lánek. Jako výstup obvykle udává osv tlenost v luxech. Pokud tedy budeme m it osv tlenost, pak je luxmetr nejprakti t j í v tom, e jeho výstup nemusíme p evád t. Jejich nevýhodou naopak je, e na n kterých místech a za ur itých podmínek m e být osv tlenost ni í, ne jakou je luxmetr schopen zm it. Luxmetr je b n dostupným za ízením Jasoměr Jasom r je p ístroj k m ení jasu. Jeho základem je foto lánek a nástavec, který vymezuje prostorový úhel, ve kterém je m eno. Jednotkou jasu je kandela na metr tvere ný (cd/m 2 ). Abychom z jasu získali osv tlenost, musíme jeho hodnotu v cd/m 2 vynásobit íslem ( steradián - toto p evedení je ov em nep esné, platilo by za p edpokladu, e by byla atmosféra v m eném úhlu homogenní). B n dostupným jasom rem ur eným p ímo pro m ení jasu oblohy je p ístroj Sky Quality Meter od firmy Unihedron 3. Je k dispozici ve více provedeních, které se li í m eným úhlem a tím, zda jej lze p ipojit k po íta i. P ístroj ur uje jas v magnitudách na tvere ní úhlovou vte inu. Tento údaj je mo né p evést na údaj v cd/m 2 pomocí skriptu Luminance Fotovoltaický panel, multimetr a PC Pomocí fotovoltaického panelu, multimetru a po íta e lze provád t kontinuální m ení osv tlenosti oblohy. Mezi nap tím na fotovoltaickém panelu a osv tleností oblohy existuje p ímá úm rnost. Pokud tedy umístíme fotovoltaický panel na n jaké vhodné místo (viz 4.2 Jak budeme m it) a p ipojíme k n mu dostate n citlivý multimetr, který dále p ipojíme k po íta i, získáme aparát, který bude pr b n zaznamenávat nap tí na fotovoltaickém panelu. Poté je je t pot eba aparát zkalibrovat pomocí luxmetru umíst ného vedle panelu. V echna pot ebná za ízení jsou b n dostupná. Tímto zp sobem je u od roku 2006 na brn nské hv zdárn m ena osv tlenost oblohy nad Kraví horou 5 (naleznete zde také podrobn j í popis tohoto zp sobu m ení) (funk nost odkaz ov ena )

11 Jak měřit světelné znečištění Měření pomocí digit álního fotoaparátu Alternativní mo ností je m ení jasu pomocí digitálního fotoaparátu, který umí zaznamenávat surová (nep epo ítaná) data snímku ve formátu raw. Fotoaparát je pot eba zkalibrovat a poté data zpracovat pomocí n jakého programu, který je k tomu ur en. Více o tomto zp sobu m ení si lze p e íst na: (funk nost odkazu ov ena ).

12 Využití výsledků měření 12 5 Využití výsledků měření Jak ji jsem psal vý e, nem eme zm it na oblohu unikající sv telný tok, m eme v ak srovnat výsledky m ení osv tlenosti oblohy na r zných místech, pop. provést srovnání s normami. V této kapitole je uvedeno n kolik mo ností, jak by bylo mo né nam ené hodnoty zu itkovat. 5.1 Zmapování osvětlenosti dané oblasti Osv tlenost by se m ila v r zných bodech m ené oblasti (nap. m sto). Body, ve kterých by bylo m eno, by od sebe m ly být p ibli n stejn daleko (nap. vrcholy trojúhelník v trojúhelníkové síti). Výsledky lze poté zpracovat jako mapu, na které by nej ern j í plochy p edstavovaly místa s nejni í osv tleností a naopak. Takté by bylo mo né vytvo it 3D model, ve kterém by nejvy í místa ukazovala místa s nejvy í osv tlenosti. Mapování by lo vyu ít ke dv ma ú el m. Tím prvním by byl rychlý p ehled o sv telné situaci v dané oblasti. Tím druhým by bylo to, e by mapa ukazovala, v kterých oblastech je pot eba provést opat ení proti sv telnému zne i t ní primárn. 5.2 Měření kvality svítidel P i tomto m ení by se m ila osv tlenost oblohy v místech, kde jsou pou ita r zná svítidla (nap. kulové svítidlo, patn clon ná svítidla, dob e clon ná svítidla). Nesmíme opomíjet ani reklamy a sv tla osv tlující významné budovy nebo sochy. Výstupem by op t byla jakási mapa, která by p ibli n ukazovala, kde je nejkvalitn j í osv tlení a kde naopak sv tlo nejvíce uniká do oblohy. Výsledky tohoto m ení by bylo mo né p edlo it jako argument ke zm n svítidel na ur itém míst. 5.3 Měření osvětlenosti nad hvězdárnami Jak jsem ji zmi oval, sv telné zne i t ní má vliv na astronomická pozorování zhor uje pozorovatelnost vesmírných objekt. Proto by bylo zajímavé provést srovnání osv tlenosti oblohy nad r znými hv zdárnami, z eho by bylo mo né ur it, na jakých hv zdárnách jsou kvalitn j í pozorovací podmínky. Nabízí se provést m ení nad prost jovskou hv zdárnou 6 a srovnat výsledky s m ením na brn nské hv zdárn (viz vý e). Obdobná m ení jsou pravd podobn provád na i na jiných hv zdárnách v jiných zemích. Zajímavým srovnáním by bylo i srovnání osv tlenosti oblohy nad hv zdárnou u nás a v zemi, kde jsou zavedena opat ení proti sv telnému zne i t ní. 6 Lidová hv zdárna v Prost jov, p.o. - (funk nost odkazu ov ena )

13 Využití výsledků měření Měření osvětlenosti nad ekosystémy Nadbyte né sv tlo má vliv také na ekosystémy. V oblasti p ím stského ekosystému (nap. okolí í ky Hlou ely v Prost jov ) lze provést m ení, která by se poté porovnala s m ením osv tlenosti v n jakém ekosystému na venkov. Z toho by vyplynulo, o kolik hor í podmínky pro zví ata jsou v blízkosti m sta ne na venkov. O tato m ení, která budu provád t, ji projevilo zájem prost jovské ekocentrum Iris 7. 7 eský svaz ochránc p írody Regionální sdru ení Iris (funk nost odkazu ov ena )

14 Závěr 14 6 Závěr Zpracoval jsem teoretický úvod ke sv telnému zne i t ní, metodiku jeho m ení a vyu ití výsledk m ení. Metodika m ení je popsána tak, aby po zakoupení i vyp j ení pot ebných p ístroj m l zájemce, který se touto problematikou hloub ji nezabývá, mo nost provést vlastní m ení. Také já budu moct v budoucnu z této práce vycházet. Práce je sice relativn krátká a vyty ené téma by bylo mo né zpracovat hloub ji, ale p esto si myslím, e splní sv j ú el a e jsem dodr el stanovené cíle práce. Krom vý e uvedených cíl je navíc dobrým úvodem pro mou p í tí práci zabývající se sv telným zne i t ním. Práce popisuje, co to vlastn je sv telné zne i t ní a také jeho fyzikální princip. Dále pak, jaký kodlivý efekt má a jak by jej lo výrazn omezit. Kapitola kon í popsáním sv telného zne i t ní ve vztahu se zákonem. Dal í kapitola se v nuje jádru této práce a to metodice m ení sv telného zne i t ní. Je v ní podrobn popsáno, co vlastn budeme m it a jakým zp sobem to budeme m it. V p íslu né kapitole také uvádím p ístroje, které lze k m ení pou ít: luxmetr, Sky Quality Meter a aparát skládající se z fotovoltaického panelu, multimetru a po íta e. Okrajov je také zmín na metoda m ení pomocí digitálního fotoaparátu. V poslední ásti jsem napsal n kolik návrh, jaká m ení by bylo mo né provést, jak by se dala zu itkovat a kdo by o n m l zájem. Sv telné zne i t ní je nepochybn záva ným problémem, který je nutné za ít e it. Byl bych velice rád, kdyby tomu moje práce aspo trochu napomohla. Na opravdovou noc máme v ichni nárok, p esto je nám upírán. A to by cht lo zm nu!

15 Informační zdroje 15 7 Informační zdroje Literatura: - Fuka, J., Havelka, B.: Optika (fyzikální kompendium), Státní pedagogické nakladatelství, Praha Hor ák, P.: Umelé osvetlenie, Vydavate stvo technickej a ekonomickej literatúry, Bratislava 1979 lánky dostupné na internetu: - Ing. Petr Baxant, PhD.: Jak budeme m it sv telné zne i t ní Edita Dufková: Jak zm it tmu Pavel Suchan, Jan Kondziolka: P ehled zdroj sv telného zne i t ní Viktor Dan k: Sv telné zne i t ní RNDr. Jan Hollan: Sv telné zne i t ní vadí v em RNDr. Jan Hollan: Noc a den kdysi a dnes RNDr. Jan Hollan: Ve zdravém dom zdravou noc - Dal í internetové zdroje: Funk nost v ech odkaz byla ov ena

16 Přílohy 16 8 Přílohy Obrázek 1 Luxmetr

17 Přílohy 17 Obrázek 2 Sky Quality Meter

18 Přílohy 18 Obrázek 3 patná lampa ( i kovo nám stí, Prost jov) Obrázek 4 patná lampa (ul. Úprkova, Prost jov)

19 Přílohy 19 Obrázek 5 patná lampa (ul. Úprkova, Prost jov) Obrázek 6 patná lampa (ul. Palackého, Prost jov)

20 Přílohy 20 Obrázek 7 patná lampa (ul. Palackého, Prost jov) Obrázek 8 Správná lampa (ekosídli t v Kasselu) (zdroj:

21 Přílohy 21 Obrázek 9 Schéma ukazující p sobení r zných typ lamp

22 Přílohy 22 Obrázek 10 Komiks znázor ující sv telné zne i t ní (zdroj: