Slovo starostky Z Ì 1999

Transkript

1 Z Ì 1999 Slovo starostky M te p ed sebou jiû ËtvrtÈ ËÌslo LedËick ch novinek. I tentokr t se chci zastavit u nejpalëivïjöìch problèm, kterè naöi obec nejvìce tr pì. MrzÌ mï, ûe se v LedËicÌch rozmohlo nedodrûov nì StavebnÌho z kona. P ipomìn m, ûe kaûd, byù sebemenöì, z sah do vlastnì nemovitosti (nap. v mïna oken, instalov nì st eönìch oken, p Ìstavby, p dnì vestavby, stavby gar ûì apod.) je majitel povinen ohl sit na obecnìm adu. P i vïtöìm rozsahu prov dïn ch pracì musì obëan poû dat o stavebnì povolenì na O nebo StavebnÌm adu v MÏlnÌku. MusÌm upozornit, ûe v öe pokuty za nedodrûenì StavebnÌho z kona m ûe dos hnout aû 50 tisìc korun, p iëemû ËernÈ stavby zkomplikujì situaci vlastnìka v budoucnu i jinak. DalöÌmi star mi bolestmi jsou neopr vnïnè uûìv nì ve ejnèho prostranstvì, vypouötïnì obsahu septik do povrchovè kanalizace, p lenì nejr znïjöìho odpadu na zahr dk ch a podobnï ñ o tom se podrobnïji doëtete na dalöìch str nk ch. Zarazila mï i nehor zn skuteënost, ûe nïkter m obyvatel m LedËic stojì za to, ukr st cokoliv z cizì zahr dky, nebo dokonce zcizit materi l uskladnïn pro pot ebu oprav mìstnìho kostela. MnozÌ obëanè si opakovanï stïûujì na p Ìliönou hluënost ÑprodukcÌì ledëickè omladiny. Aû do pozdnìch noënìch hodin nïkolik jedinc projìûdì na sv ch motocyklech nebezpeënï rychle a hluënï obcì. Je jasnè, ûe mladì se chtïjì bavit, ale nem ûe se tak dìt na kor jin ch lidì. Proto bude dopravnì policie ËastÏji projìûdït LedËicemi. VÏ Ìm, ûe se situace zlepöì. I kdyû je problèm, jak je z ejmè z tïchto dk, st le mnoho, tïöì mne zvyöujìcì se z jem obëan o dïnì v LedËicÌch.»as od Ëasu p ijdou s nabìdkou pomoci, s n padem nebo radou. Je vidït, ûe starosti i radosti obce jim nejsou cizì, i kdyû Ëast na ve ejn ch zased nìch o tom zatìm p Ìliö nesvïdëì. Jsme z minulosti pravdïpodobnï jeötï navyklì, ûe vöechny problèmy za n s nïkdo vy eöì. Nebo uû ÌjnovÈ ve- ejnè zased nì obecnìho zastupitelstva uk ûe, ûe se sejdeme v hojnïjöìm poëtu a vy Ìk me si, co n s p lì, jak to Ëi ono vy eöìme a co n m naopak dïl radost? Na setk nì se tïöì Ji ina Michovsk

2 ~ 2 ~ Malá ledčická kronika V z Ì a v Ìjnu oslavì v znamn ûivotnì jubilea: 50 let panì äatalìkov ZdeÚka Ëp. 4 (12. 9.) 55 let panì Srbov Olga Ëp. 111 (21.9.) panì FouËkov Anna Ëp. 232 (3. 10.) panì Emmerov Blaûena Ëp. 41 ( ) 60 let panì K ÌËkov Anna Ëp. 54 (9. 9.) pan Ponert Ji Ì Ëp. 130 (16.10) 75 let pan NedvÏd V clav Ëp. 36 (24. 9.) pan Kr l Jaroslav Ëp. 167 ( ) 84 let panì Hork AlûbÏta Ëp. 197 (9. 10.) Blahop ejeme vöem tïmto spoluobëan m k jejich v znamn m v roëìm a p ejeme jim hodnï zdravì, klidu a pohody do dalöìch let. ZlatÈ svatby Pln ch 50 let spoleënèho ûivota ve zdravì, l sce a pohodï oslavili manûelè Lipöovi Ëp. 203 ( ) a manûelè Kr lovi Ëp. 167 ( ). P ejeme jim jeötï hodnï kr sn ch let proûit ch stejnï hezky a plodnï. VÌte, ûe kromï obvykl ch velmi kulat ch v roëì Ñveselkyì, zn m ch jako st Ìbrn nebo zlat svatba, se mezi mnoh mi manûeli tradiënï slavì vzpomìnka na jejich velk den pomïrnï Ëasto? JakÈ svatebnì v roëì budete slavit pr vï vy? 1. v roëì je svatba zvan bavlnïn 2. v roëì papìrov 5. v roëì d evïn 6. v roëì ûelezn 11. v roëì ocelov 12. v roëì hedv bn 15. v roëì k iöù lov 20. v roëì porcel nov 25. v roëì st Ìbrn 30. v roëì perlov 40. v roëì rubìnov 45. v roëì safìrov 50. v roëì zlat 60. v roëì diamantov a vz cnè 70. v roëì je svatba platinov.

3 ~ 3 ~ Kulturní střípky Pozor, zmìna! Naöe knihovna mïnì dobu sv ch sluûeb pro Ëten e. bude otev ena kaûdou st edu vûdy od 15 do 18 hodin. Velice n s tïöì, ûe si obëanè pomalu zvykajì na pravidelnè n vötïvy. KniûnÌ fond postupnï doplúovan novinkami je opravdu pestr a bohat. Kaûd si tu urëitï vybere. K dispozici je i velkè mnoûstvì Ëasopis z nejr znïjöìch obor. PotÏöitelnÈ je i to, ûe cestu do knihovny naöly i ledëickè dïti. Ty si zde mohou zahr t spoleëenskè stolnì hry, nebo i s poëìtaëem. Pojedeme znovu do divadla V p tek 22. Ìjna se opït vyd me za kulturou. Tentokr t navötìvìme VinohradskÈ divadlo, kde shlèdneme jednu z nejgeni lnïjöìch komediì, kterè kdy byly naps ny ÑJak je d leûitè mìti Filipaì od Oscara Wilda. Je pln zauzlenèho dïje, nesmysln ch situacì a vtipn ch dialog. V reûii Ji Ìho Menzela budou hr t: Jan äùastn, VladimÌr Dlouh, Jaroslav Satoransk, Jana Hlav Ëov, Kate ina Broûov a mnozì dalöì. LÌstky si m ûete objednat na obecnìm adï.»as odjezdu autobusem z n vsi bude up esnïn hl öenìm mìstnìho rozhlasu. Co obec pøipravuje ñ Protoûe rok 1999 je svïtov m Rokem senior, p ipravujeme pro svè d Ìve narozenè spoluobëany p edn öku o radostech a starostech seniorskèho vïku. ñ KromÏ toho chyst me posezenì s ob Ìstevsk m rod kem a dlouholet m kronik em, b snìkem Miroslavem SÌglem, autorem tlè b snickè sbìrky ÑEtudy domovaì. ñ V jedn nì je dalöì n vötïva divadla. Tentokr t to opït bude, vzhledem k obrovskèmu spïchu p edstavenì Ñäuma na st eöeì, nuselskè divadlo FidlovaËka. BliûöÌ daje se dozvìte v p ÌötÌch LedËick ch novink ch. Pøijïte si protáhnout tìlo Protoûe zdravotnì cviëenì, kterè v tïlocviënï Zä probìhalo do Ëervna, mïlo velik spïch, uû od ter 5. Ìjna (od 18:30 hodin) si opït m ûete p ijìt zacviëit. StaËÌ jen p ihl - sit se na obecnìm adï. Kurs znovu povede rehabilitaënì sestra panì Svobodov. Po kaûdèm cviëenì je moûnost nechat si udïlat i mas û. Nová služba obèanùm KaûdÈ prvnì pondïlì v mïsìci vûdy od 14 hodin bude v budovï obecnìho adu odborn pracovnice prov dït pedik ru. ProsÌme p ÌpadnÈ z jemce o tuto sluûbu. aby se vzhledem k nutnè organizaci p edem p ihl sili na obecnìm adï.

4 ~ 4 ~ Èí je škola? Naše! Nov ökolnì rok uû bïûì na plnè obr tky. Naöe ökola se chce od letoönìho ökolnìho roku profilovat jako ökola zdravì s d razem na nestresujìcì zp sob v uky s moûnostì spïönèho uplatnïnì kaûdèho û ka. Chceme zmïnit celkovè klima naöì ökoly. VnÈst do vyuëov nì i mimoökolnì v chovy vìce smysluplnosti, zmïnit pravidla i atmosfèru ve t Ìd ch. Chceme vìce respektovat p irozenè n roky dïtì na zdravè a kr snè prost edì i jejich pot ebu seberealizace a uzn nì. Domluvili jsme si n sledujìcì pravidla: 1. Naslouch me jeden druhèmu. 2. PlnÌme svè sliby. 3. Nelûeme, nevychloub me se a nez vidìme. 4. Naöe ruce neubliûujì, ale pom hajì. 5. ZodpovÌd me za to, co dïl me a Ìk me. 6. NevysmÌv me se nikdy nikomu. Je to zlè a hloupè. 7. M me pr vo Ìct sv j n zor. 8. NepouûÌv me oökliv slova. 9. VÌme, ûe kaûd z n s je v jimeën a ûe kaûd m svou cenu. 10. Nikdo n m nenì lhostejn. Vöichni m me stejn lidsk pr va i povinnosti. 1. z Ì letos do Ëty roënìk Zä nastoupilo 27 û k. äkolnì druûinu navötïvuje 22 dïtì. Tento stoupajìcì trend je pro obec velmi potïöiteln. Do mate skè ökoly je zaps no 20 dïtì. Oprava kostela Jiû z d lky je vidït, ûe kolem chr nïnì kulturnì pam tky ñ kostela svatèho V clava ñ se nïco dïje. A ûe pr ce postupujì velmi rychle. Ovöem opravovat kulturnì pam tku nenì jednoduch z leûitost. Postupem pracì se objevujì st le novè, do tè doby skrytè, vady a tìm doch zì k prodluûov nì termìnu dokonëenì. Ten p vodnì byl listopad Uû dnes je ale z ejmè, ûe nïkterè pr ce bude nutno zavröit aû v p ÌötÌm roce. Objevily se dvï hlavnì z vady: ï Bude nutno zhotovit nov pozlacen pl öù ÑmakoviËkyì s k Ìûem na vrcholu hlavnì vïûe kostela. Pr zkumem bylo totiû zjiötïno, ûe tato souë st vïûe utrpïla p edevöìm tïmi, kte Ì st Ìleli na holuby, kte Ì tam hnìzdì. P edpokl d se, ûe v tïle ÑmakoviËkyì by mohly b t uloûeny dobovè materi ly a z pisy, coû b valo obvyklè. Protoûe by tyto historickè z - leûitosti trpïly vlivem nep ÌznÏ poëasì, je oprava bezpodmìneënï nutn. ï Druh m problèmem je restaurov nì kamennèho ostïnì oken, dve Ì a soklu kostela. PÌskovec je v tak havarijnìm stavu, ûe dalöì odklad pracì, zejmèna na z padnì stranï, by n sledovnï poniëil pr vï opravovan pl öù kostela. Restaurov nì kamene je z hlediska technologickèho postupu pracì dlouhodobou z leûitostì, ale naprosto prioritnì. Protoûe nemalou Ë st n klad na opravu tvo Ì instalov nì leöenì, je nutnè jej vyuûìt a up ednostnit opravu kamennèho ostïnì a ÑmakoviËkyì. Teprve potom m ûe b t dokonëena oprava pl ötï kostela a nabarvenì fas dy. ObecnÌ ad poû dal p ednostu OkresnÌho adu pana Mgr. Neumanna o nav öenì finanënìch prost edk na opravu kostela sv. V clava z p ebytku hospoda enì. VÏ Ìme, ûe cel akce bude dokonëena na ja e, nejpozdïji v lètï p ÌötÌho roku a kostel se stane ozdobou obce.

5 ~ 5 ~ Pohled do historie DneönÌ historickè zastavenì se bude t kat katolickèho kostela ñ chr nïnè kulturnì pam tky ñ v naöì obci, jehoû vnïjöì pl öù pr vï proch zì rekonstrukcì. Historie kostela m neoddïlitelnou souvislost s dïjinami LedËic. PrvnÌ pìsemnou zmìnku o p vodnìm gotickèm kostele sv. V clava jako jednom ze 34 kostel dïkan tu RzipskÈho, najdeme u Bohuslava BalbÌna, kter pìöe, ûe b val jiû v roce 1384 farnìm a byl povinov n odv dït 12 groö jako des tky. Tyto si vyû dal kr l V clav IV. jako p ÌspÏvek na cestu do ÿìma, kterou se chystal podniknout. Roku 1436, jak uv dì kronik Augustin Sedl Ëek, byla ves LedËice spoleënï s kostelem zastavena zemanu Janu Smi ickèmu ze Smi ic, o kterèm jsme se zmìnili jiû v minulèm ËÌsle LedËick ch novinek a jehoû erb jste se tam tèû mohli prohlèdnout. Protoûe tento muû zas hl do dïjin naöì obce, stojì za zmìnku. Jan byl zprvu husitsk m hejtmanem v MÏlnÌku, ale obratnou politikou a dravostì se zmocnil i arcibiskupsk ch statk na Roudnicku a tìm zìskal ucelen komplex nïkolika velkostatk. N ö region se stal v polovinï 15. stoletì jakousi z - sobovacì z kladnou husitsk ch vojsk za jejich n jezd do Luûice. Jan Smi ick mïl st le mocnïjöì vliv a byl vlastnìkem vskutku ohromnèho majetku. Kr l Ji Ì z PodÏbrad vöak jej dal roku 1453 za zradu popravit a zastavil obec LedËice se vöìm p ÌsluöenstvÌm, tedy i s kostelem, panu Samuelovi z Hr dku. KromÏ Smi ick ch se i dalöì ËlenovÈ zprvu niûöì ölechty z MÏlnicka stali tzv. pohusitskou aristokraciì ñ na p Ìklad mïlnick hejtman a rycht Mikul ö z TuhanÏ, Jind ich z Harasova Ëi Mikul ö Chud z jezda ñ Ñpraotecì panskèho rodu LobkovickÈho. Kdy p estal b t ledëick kostel farnìm, nenì zn mo, neboù o tom nejsou û dnè pìsemnè doklady. Ale jistï to bylo nejdèle po bitvï na BÌlÈ ho e. Nedoloûen je z znam Augustina Sedl Ëka, ûe pr leëick fara zanikla po roce Ves i s kostelem p ech zely na r znè z stavnì drûitele, aû je roku 1616 spolu s Libkovicemi koupila Polyxena z Lobkovic a p ipojila k roudnickèmu panstvì. (TakÈ jsme o nì psali minule.) Podle prvnì dochovanè knihy z duönìch Ët fili lnìho kostela sv. V clava v LedËicÌch zde vykon val sluûby boûì od roku 1695 far z nedalekè RaËinÏvsi, kam od roku 1672 byla naöe obec p ifa ena. Tato farnì p Ìsluönost trvala tèmï do konce 18. stoletì, kdy LedËice byly v roce 1788 p ifa eny k»ernouëku. Za t icetiletè v lky (1620 ñ 1648) a v letech n sledujìcìch kostel zch tral natolik, ûe nemohl slouûit svèmu Ëelu, a proto bylo rozhodnuto o stavbï kostela novèho. VÏû p vodnìho gotickèho kostela mïla b t zachov na, ale vzhledem k jejìmu öpatnèmu stavu byla nakonec takè strûena a kostel byl postaven jako nov vëetnï vïûe a mimo p vodnì z klady. Pl ny kostela v pozdnï baroknì podobï vypracoval praûsk architekt a malì Vlach (Ital) Jeron m Costa, kter je takè autorem fresky v kupoli presbyt e p edstavujìcì otev enè nebe s andïly, malby nad hlavnìm olt em se svatou TrojicÌ i v chodnìho iluzivnìho olt e s obrazem zavraûdïnì svatèho V clava se Ëty mi postavami svïtc po stran ch. Se stavbou bylo zapoëato v roce Kostel byl dokonëen roku VlastnÌm provedenìm jednolodnì stavby 20m dlouhè a 10m öirokè byl povï en roudnick stavitel a mïöùan Vlach Petr Pavel Columbani. M rnice a h bitovnì zdi postavil ledëick zednick mistr V clav Nedbal v letech 1746 aû V zdobu kostela tvo Ì kromï v öe uveden ch maleb a hlavnìho olt e i lev postrannì olt s obrazem svatè Rodiny, prav postrannì olt se sv. Janem Nepomuck m, kr sn obraz svatèho V clava se dvïma andïly a rotundou sv. Ji Ì na ÿìpu v pozadì v bohatï vy ez vanèm r mu zavröenèm plastikou Marie s JeûÌökem. ZajÌmav je i v zdoba kazatelny s antikizujìcì sochou Spravedlnosti, nebo kompaktnì zdïnè z bradlì k ru s p vodnìmi varhanami. Na z padnì stranï kostela stojì v ose stavby vysok vïû ukonëen helmicì s ÑmakoviËkouì a k Ìûem. Na z padnì a severnì stranï vïûe jsou umìstïny cifernìky hodin s pozlacen mi Ìmsk mi ËÌslicemi. Nad port lem kostela je umìstïn alianënì erb rodu Lobkovic s knìûecì korunkou a andïlìëky. Ve zvonicovèm pat e vïûe byly p vodnï t i zvony. Z stal zde zavïöen pouze jeden, prost ednì, na nïmû je k Ìû s Matkou BoûÌ a n pis: ÑRA» D TI SV SVAT POéEH- N NÕ PANE BOéE VäEMOHOUCÕì Na 60 cm vysokèm zvonu nenì û dn letopoëet. OstatnÌ zvony byly zrekvìrov ny za 1. svïtovè v lky. Kostel neprodïlal v pr bïhu staletì z sadnì zmïny s v jimkou opravy z padnì vïûe (p ed rokem 1898), na kterè byla vymïnïna p vodnì pozlacen cibulov b Ú za dneönì helmici. BÏhem 20. stoletì nedoölo k û dn m vïtöìm prav m. Od 50. let kostel trpì celkovou ne drûbou, i kdyû sem v roce 1953 byla zavedena elekt ina a v z Ì roku 1956 se uskuteënilo nat enì malè i velkè vïûe Ëervenou barvou. Ned v-

6 ~ 6 ~ no byla fas da vïûì opravena nevyhovujìcì technologiì. Kostel byl takè nïkolikr t vykraden a jeho vnit nì vybavenì poökozeno. Katolick kostel v naöì obci, jak jsme se zmìnili, je zasvïcen svatèmu V clavu. Co o nïm vìme? KnÌûe V clav, zvan takè svat V clav, byl panovnìkem, jehoû si n ö n rod pro jeho moudrou vl du a muëednickou smrt vyvolil za patrona (ochr nce) svè zemï. Je jednou z nejv znamnïjöìch, ale takè nejproblematiëtïjöìch osobnostì naöich nejstaröìch dïjin. Byl synem knìûete Vratislava a knïûny DrahomÌry. Narodil se asi roku 907. Na V clavovu v chovu mïla vliv jeho babiëka, knïûna Ludmila, ale takè studia v prvnì ËeskÈ ökole na hradiöti BudeË. Rozsah jeho vzdïl nì byl ctyhodn. Kdyû dospïl, ujal se vl dy v»ech ch, i kdyû na pouh ch öest let. Podle povïsti V clav propouötïl vïznï, pom hal chud m, utïöoval nemocnè, pracoval (na MÏlnÌku) na vinici. Jeho zemï vzkvètala a ûila v mìru. Bylo to tìm, ûe pravidelnï platil nïmeckèmu vl dci Jind ichu I. Pt ËnÌkovi kaûdoroënì poplatek 120 vol a 500 h iven st Ìbra. Uznal tìm vlastnï nad azenost cizìho vl dce, neboù umïl velmi dob e rozpoznat, kdy je t eba chopit se meëe a kdy uzavìrat smlouvy, aby se mlad st t mohl zformovat a upevnit. To se nelìbilo V clavovu bratru Boleslavovi (zvanèmu Ukrutn ). Doölo tak v bec k prvnìmu atent tu na panovnìka v naöich dïjin ch. Kdyû chtïl V clav ve StarÈ Boleslavi v pondïlì (nebo 935) vstoupit do kostela, byl Boleslavem a jeho spoleënìky Titem,»esùou, Tuûou a HnÏvsem zavraûdïn. Avöak nikoli vìtïûn Boleslav, ale zabit V clav se stal n rodnìm hrdinou. Zn m Svatov clavsk legenda a osobnost samotnèho knìûete jsou uctìv ny dodnes. ProhlÈdnÏte se dneönì kovovou dvacetikorunu. I na nì umïlec vyryl slova: ÑSvat V clave, nedej zahynouti n m ni budoucìmì. ZmÌnili jsme se o tom, ûe velik vliv na vnuka V clava mïla jeho babiëka Ludmila. Protoûe takè ona neoddïlitelnï pat Ì k naöemu regionu, sezn mìme se s jejìm ûivotem. Narodila se nïkdy kolem roku 860 do kr snèho a bohatèho domu vladyky kmene Pöovan ñ Slavibora. PöovanÈ ob vali zemì dneönìho MÏlnicka. Ve staroslovïnskè DalimilovÏ kronice ze 14. stoletì se pìöe: TO JEST BYLA éena BOÿIVOJOVA A KNÃéNA ZE PäOVA JEMUé TEHDY PäOV DIECHU, T MUé POTOM MÃLNÕK VZDIECHU. Jako Ëtrn ctiletou si Ludmilu zvolil za ûenu prvnì historicky doloûen knìûe Bo ivoj. Roku 874 spoleënï p ijali svat k est z rukou samotnèho vïrozvïsta MetodÏje, kdyû navötìvili knìûete Svatopluka na VelkÈ MoravÏ. Tehdy pr takè knïûna Ludmila poû dala Svatopluka o sazenice vinnè rèvy, kterè nechala vys zet u Nedomic. Na tèto vinici mïl podle povïsti pracovat i jejì vnuk knìûe V clav. Dodnes se vinici Ìk Svatov clavsk a dodnes se na MÏlnÌku vyr bì vìno jmènem Ludmila. Bo ivoj nechal postavit prvnì kostel na naöem zemì ñ nese jmèno sv. Klimenta a stojì na LevÈm Hradci. Po Bo ivojovï smrti (zem el asi jako 36 let ) vl dli postupnï jeho synovè SpytihnÏv I. a Vratislav I. Ten si vzal za ûenu pohanskou dìvku DrahomÌru z polabskèho kmene Stodoran, kter mu dala Ëty i dcery a t i syny ñ V clava, Boleslava a SpytihnÏva II. OvdovÏl Ludmila si ze vöech vnuk nejvìce oblìbila V clava. Vychov - vala ho k dobrotï, l sce a k esùanstvì. Kdyû knìûe Vratislav ve 33 letech zem el, mïl se jeho syn V clav ujmout vl dy, ale byl jeötï nezletil (asi 14 let ), a tak vl dla jeho matka DrahomÌra. Zatouûila po LudmilinÏ majetku a chtïla takè oslabit jejì vliv politick. Ludmila se proto rozhodla odejìt do stranì hradu TetÌn a tam v klidu doûìt. S tìm se ale panovaën DrahomÌra nespokojila. Najala dva vrahy, kte Ì na TetÌn vnikli a Ludmilu p epadli. Sta enka si p la zem Ìt v krvi jako muëednice, a tak v poslednì chvìli zlo- Ëince prosila, aby jì sùali hlavu meëem. VrahovÈ ji vöak uökrtili jejìm vlastnìm z vojem. Kdyû se vnuk V clav ujal vl dy, nechal p enèst ostatky tèto laskavè a milosrdnè Ñmatky chud chì, jak jì lidè Ìkali, z TetÌna do Prahy. Zde je pochov na v chr mu sv. Ji Ì.

7 ~ 7 ~ Aktualitky Územní plán obce Vzhledem ke zmïnï StavebnÌho z kona v roce 1998 Urbanistick studie, o kterè jsme se jiû v LedËick ch novink ch zmiúovali, nenì postavena na roveú zemnìmu pl nu, coû by vadilo v mnoha smïrech dalöìmu rozvoji naöì obce i bytovè v stavbï v jejìm katastru. Proto obecnì zastupitelstvo upustilo od dokonëenì UrbanistickÈ studie a zadalo vypracov nì zemnìho pl nu, kterè se uskuteë- Úuje a projedn v v nïkolika etap ch. PrvnÌ etapou je zad nì zemnìho pl nu, kterè je zve ejnïno Vyhl ökou vyvïöenou po dobu 30 dn ve sk ÌÚce u obchodu panì ChmelovÈ. PotÈ probïhne ve ejnè projedn nì, kterè se uskuteënì od 18:30 hodin v budovï ökoly. Z ËastnÏte se tèto debaty. Jde p eci o vaöi obec a jejì budoucnost. DalöÌ etapy vzniku zemnìho pl nu budou opït ve ejnï projedn ny, na coû bude vëas upozornïno. Jak pokraèuje vodovod? Voda je v naöì obci letit problèm ËÌslo jedna a jednìm z hlavnìch z jm naöich obëan. V souëasnosti probìh kolaudaënì ÌzenÌ na vodojemu a hlavnìch rozvodech. Hned po vyd nì kolaudaënìho rozhodnutì lze û dosti o jednotlivè vodovodnì p Ìpojky, jiû p ipravenè na obecnìm adu, podat StavebnÌmu adu v MÏlnÌku, aby vystavil stavebnì povolenì. Jakmile tato povolenì budou vyd na, zaëneme s vodovodnìmi p Ìpojkami do jednotliv ch dom. Zar ûejìcì je skuteënost, ûe nïkte Ì vlastnìci dom, p es nekolikerè p ipomìn nì, nemajì dosud ani vyplnïnè û dosti, ani zaplacenè p ÌsluönÈ Ë stky. Pokud tak v co nejbliûöì dobï neuëinì, nebude o povolenì vodovodnì p Ìpojky k jejich nemovitosti zaû d no. JistÏ v s bude zajìmat financov nì vodovodu. ñ Vodovod bude celkem st t 22 miliûn 925 tisìc korun. ñ Obec LedËice vloûila prost edky ve v öi 4 miliûny 935 tisìc korun. ñ PÌskovna LedËice p ispïla 5 miliûny korun. ñ Eurotel zaplatil 2 miliony korun formou n jemnèho na vodojemu. ñ Nen vratn dotace od Ministerstva zemïdïlstvì je 6 miliûn 820 tisìc korun. ñ P jëka ze st tnìho rozpoëtu ËinÌ 4 miliûny 170 tisìc korun. Tuto p jëku obec zaëne spl cet jiû v roce 2000 a to 417 tisìci korun roënï. P jëka bude splacena v roce 2009.

8 ~ 8 ~ Znovu o odpadech JistÏ jste post ehli, ûe stodola za domem Ëp. 108 proöla nejnutnïjöìmi opravami a pravami. Od 22. z Ì bude fungovat jako SbÏrn dv r odpadu p Ìstupn z cesty ÑZa uliëkouì. ProvoznÌ doba: kaûd lich t den vûdy ve st edu a sobotu st eda: 14 ñ 17 hodin sobota: 8 ñ 11 hodin Seznam odpadu, kter zde m ûete uloûit: ñ pneumatiky ñ ûelezo ñ papìr ñ plasty ñ lednice, mraz ky ñ televizory, magnetofony ñ z ivky a v bojky (nerozbitè!) ñ lèky ñ autobaterie ñ suchè baterie (monoël nky) ñ motorovè a p evodovè oleje ñ plastovè obaly od ökodlivin ñ kovovè obaly od ökodlivin VÏ Ìme, ûe ode dne, kdy bude k dispozici SbÏrn dv r jej kaûd z n s bude vyuûìvat a ûe nebudou zakl d ny st le novè a novè ËernÈ skl dky. V sledkem tohoto nezodpovïdnèho postupu by totiû nutnï muselo b t to, ûe ten, kdo takto ËinÌ skonëì u p estupkovè komise obecnìho adu. * Na r zn mìsta po obci bude kaûdou poslednì sobotu v mïsìci umìstïn velkoobjemov kontejner na takov odpad, kter nelze odloûit do popelnice nebo ve sbïrnèm dvo e (nap. nekompostovateln odpad ze zahr dek, odpad vznikl p i ËiötÏnÌ vodoteëì, p i klidu p ed domem atd.). NavÌc (pouze!) chalup i mohou vyuûìvat kontejnery k odkl d nì odpadu z dom cnosti, avöak tento odpad musì v t zabalen v igelitov ch pytlìch nebo taök ch tak, aby se dal lehce vyt Ìdit. Kontejner nelze vyuûìvat k odkl d nì suti vzniklè p i demolicìch Ëi stavebnìch prav ch. PoprvÈ bude kontejner umìstïn na n vsi p ed ObecnÌm adem, a to v sobotu, dne 25. z Ì 1999, v dobï od 8 do 12 hodin. Takhle ne! P i proch zce obcì si kaûd z n s musì nutnï vöimnout dalöì bolesti LedËic. Z mnoha rodinn ch domk jsou do deöùovè (povrchovè) kanalizace vypouötïny obsahy septik a p epadov ch jìmek. Nebo jsou dokonce i takovè p Ìpady, ûe d m septik ani nem a odpad je vypouötïn p Ìmo na ulici. LÈta byl tento neövar tolerov n, ale sami uzn te, ûe je nutno se tìm koneënï zaëìt zab vat. Nechceme p eci p chnoucì obec a jeötï p i tom poruöovat z kony. ObecnÌ ad se bude snaûit tento stav za pomoci Refer tu region lnìho rozvoje okresu MÏlnÌk p ijateln m zp sobem eöit. P jde pravdïpodobnï o formu individu lnìch odpadnìch ËistiËek. PodmÌnka ale bude, ûe kaûd rodinn domek musì mìt sv j vlastnì septik. Nabídka inzerce Obecní úøad v Ledèicích nabízí firmám a podnikatelùm možnost své prezentace v Ledèických novinkách. Za tuto inzerci OÚ požaduje pouze pøíspìvek na hrazení materiálních nákladù (papíru) tohoto tisku.

9 ~ 9 ~ Tajemství poøádku je, nedìlat nepoøádek Obec se snaûì ve ejnè plochy udrûovat v po dku. TakÈ vïtöina naöich obëan m kolem sv ch domk Ëisto, snaûì se o pïkn vzhled p edzahr dek, nïkterè domy dostaly nov kab t. Zkr tka naöe obec Ñprokouklaì. Potom zamrzì pohozenè papìrky na n vsi a v parëìcìch, st le nov smetiötï v okolì obce, traktory a n kladnì automobily Ëi Ñdod vkyì zaparkovanè na ve ejn ch prostranstvìch, hromady pìsku, cihel a d eva v ulicìch. To vöe by mïlo kaûdèmu z n s vadit. Ten, kdo nem moûnost parkovat nebo sloûit materi l na svèm pozemku, aù se obr tì na obecnì ad a ten mu urëì mìsto za poplatek. Sazby za uûìv nì jsou stanoveny ObecnÏ z vaznou vyhl ökou, kter je skuteënï z vazn pro vöechny. Jak obëan, tak i obecnì ad, jako v konn org n, musì tyto normy respektovat a Ìdit se podle nich. Kaûd, kdo je neplatì, se vystavuje sankcìm. Je to asi tak, jakoby jeden soused druhèmu bez svolenì sloûil f ru pìsku na jeho zahradu. Proto by se kaûd z n s mïl k ve ejnèmu prostranstvì ñ tedy ke spoleën m prostor m n s vöech ñ chovat co nejohleduplnïji. ChtÏjme, aby naöe obec vypadala tak ËistÏ, hlednï a kr snï, jako uklizen ob v k v kaûdèm ledëickèm domï. Jak by to nemïlo vypadat je z ejmè z otiötïnè fotografie.

10 ~ 10 ~ Podìkování ñ ObecnÌ ad v LedËicÌch dïkuje PÌskovnÏ v LedËicÌch, vedenè panem ing. äafa Ìkem, za bezplatnè poskytov nì pìsku a kamene pro pot eby naöì obce. O tèû dïkuje za klid a zavezenì ËernÈ skl dky v b valè pìskovnï u Straökova. Tyto pr ce PÌskovna vykonala ve spolupr ci se Stavbami silnic a ûeleznic. ñ ObecnÌ ad dïkuje firmï Sakret LedËice vedenè panem ing. Kareöem za bezplatnè poskytnutì smïsovèho materi- lu na opravu h bitovnì zdi kolem kostela sv. V clava. ñ äkolnì jìdelna dïkuje panu Josefu Milerovi za darov nì vïtöìho mnoûstvì jablk pro dïti z mate skè a z kladnì ökoly. ñ Z kladnì ökola a ObecnÌ ad v LedËicÌch dïkujì panu Ji Ìmu Mareöovi za roz ez nì d eva. ñ ObecnÌ ad dïkuje panu Ji Ìmu Jir nkovi za opravu star ch stol a ûidlì. ñ ObecnÌ ad dïkuje panu Ji Ìmu Petr öovi za klid a dohled kolem rybnìk v obci i neziötnou pomoc zaëìnajìcìm ryb m. Spolek Øip pøipravil výlet na Zahradu Èech V p tek, 24. z Ì 1999 v 9 hodin, odjìûdì autobus od ObecnÌho adu smïr LitomÏ ice. ËastnÌci z jezdu v r mci v letu mohou mimo jinè shlèdnout i vystoupenì dechovky Moravanka pod vedenìm Jana Slab ka. Pozvánka na veøejné zasedání zastupitelstva ObecnÌ ad v LedËicÌch zve vöechny svè obëany i ostatnì, kterè zajìm dïnì v obci na ve ejnè zased nì obecnìho zastupitelstva, jeû se uskuteënì 1. Ìjna od 18:30 v budovï mìstnì z kladnì ökoly. Z leûì na n s vöech, jakou budeme mìt obec, jak budeme ovlivúovat sv mi postoji a n zory jejì ûivot. Protoûe kaûd obëan na to m samoz ejmï pr vo. Nikoliv vöak tìm, ûe nebude dodrûovat platnè a z - vaznè normy, ale tìm, ûe se obr tì na svè z stupce v mìstnì spr vï a spoleënï problèmy vy eöì.

11 ~ 11 ~ Ludvík Lát Na leèické faøe VzpomÌnky far skèho syna, v»esk ch BudÏjovicÌch 1926, n kladem vlastnìm, ñ vytiskla knihtisk rna A. Vimra Jaternice i peëìnku jsme sice r di jìdali, ale tatìnka eznìkem mìt jsme nechtïli ani za nic. Byli jsme r di, ûe je far - em. N m se toto povol nì velice lìbilo. J jsem si umìnil, ûe se takè jednou far em stanu. Bratr Bohouöek byl by jìm takè jednou chtïl b t, ale nemohl vyslovit Ñrì, a tak se b l, ûe by se mu lidè sm li, aû by k zal. I rozhodl se, ûe bude doktorem. U toho nez leûì na tom, jak mluvì, ale jak lidi uzdravuje. A sliboval mi, ûe mi bude zadarmo trhat zuby a j ûe mu budu zadarmo k zat. P ipravoval jsem se tedy k svèmu budoucìmu povol nì, ËÌtal mnoho v bibli a uëil se dokonce nïkter m ûalm m nazpamïù. Dob e jsem znal, na p Ìklad, ûalm 23., 103., 121., 104. i jinè. Kdyû jsme si hr li, a druhè dïti chtïly, abych k zal, vylezl jsem na hromadu pìsku nebo na ûidli a od Ìk val nïkter ûalm. TakÈ jsem vypravoval nïco z evangeliì, kter jsem nïkolikr t p eëetl, jeötï neû jsem zaëal chodit do ökoly, nauëiliù mï doma ËÌst, kdyû mi byly Ëtyry roky. Maminka z toho mïla ovöem velikou radost. Poch zela totiû z far skè rodiny, ve kterè i dïdeëek i pradïdeëek byli far i. Narodila se v LeËicÌch, kde jejì tatìnek, Jan Kaöpar, far oval p es t icet let. Far em byl i jejì bratr LudvÌk a vöecky jejì sestry vdaly se takè za far e. P la si tedy, aby i jejì synovè byli jednou far i. Maminka str vila ve svèm ml dì nïkolik let v NÏmecku, kde byla uëitelkou a pak i oöet ovatelkou nemocn ch. Bylaù evangelickou milosrdnou sestrou, Ëili diakonkou. Kdyû jì bylo asi dvacet öest let, vr tila se z NÏmecka nadobro do LeËic k svèmu tatìnkovi, ûe si tu za ÌdÌ nïco podobnèho, co tam, v NÏmecku vidïla. A co tam vidïla? Inu, jak kr snï se NÏmci starali o svè ubohè lidi, nemocnè, sirotky a vdovy i o malè dïti, jejichû maminky musily chodit na v dïlek a proto zavìraly dïti doma na cel den. Maminka chtïla si nejd Ìve za Ìdit nïco pro takovè dïti, a ûe je bude jejich mamink m opatrovat, aby mohly klidnï jìt po svè pr ci a nemusely se o nï b t. Na zaloûenì takovè opatrovny nemïla sice maminka tenkr t penïz, ale dostala je, jakmile jich nutnï pot ebovala, a to zp sobem p Ìmo poh dkov m. Stalo se to takto: Kdyû byla v lka v roce 1866, p it hl takè k LeËic m oddìl pruskèho vojska a s nìm velitel, jenomûe to nebyl û dn NÏmec. Jmenoval se francouzsky GÈlieu a byl to vlastnï äv car z kantonu Neuchatel. Tento öv carsk kanton mïl ve sv ch dïjin ch dobu, kdy pat il Prusku, v Ëemû mïl svoje prsty Napoleon. Musil tedy, mil pan GÈlieu, slouûit pruskèmu kr li, aëkoli byl francouzsk äv car. V LeËicÌch ubytoval se na fa e u mèho dïdeëka Kaöpara a byl pr velice mile p ekvapen, kdyû se s nìm sezn mil. DÏdeËek byl ËlovÏk na tehdejöì dobu velmi seëtïl, svïta znal a s vybrouöen m, uhlazen m spoleëensk m chov - nìm. Studoval v cizinï a v jeho knihovnï byly knihy anglickè i francouzskè, kromï nïmeck ch a maôarsk ch. DÏdeËek studoval totiû takè v Uhr ch. Byl sice synem ËeskÈho rolnìka, ale tam dostal se do nejaristokratiëtïjöìch rodin a mïli pr ho velmi r di vöichni, urozenì i prostì. DÏdeËek Kaöpar nemïl r d Rakouska. Po nezda enè revoluci v roce 1848 skr val nïkterè praûskè revolucion e ve farnìm sklepï, mezi jin mi takè J. V. FriËe, kter se o pohostinnè leëickè fa e zmìnil i ve sv ch PamÏtech. DÏdeËek byl r d, ûe si mohl pohovo it s muûem vzdïlan m a netajil se ani sv mi up Ìmn mi protirakousk mi city i antipatiemi. Rozmlouval celè veëery s panem de GÈlieu a konec konc se sp telil s nìm tak, ûe mil äv car, umìraje, odk zal dïdeëkovi nïkolik tisìc frank. A nejen dïdeëkovi, ale takè mamince. A nejen to: on p i svè smrti doporuëil sv m dïdic m, aby pamatovali na toho zvl ötnìho far e i jeho dceru v podivnè ËeskÈ zemi. Vskutku, nïkolikr t maminka dostala od tïchto dïdic a p Ìbuzn ch pana de GÈlieu obnosy, na tehdejöì dobu znaënè. Pamatuji se dob e na dvï z - silky, zapeëetïnè pl tïnè s Ëky s nïkolika sty francouzsk ch zlaù k. Ba i j, kdyû jsem byl na studiìch ve äv carsku, dostal jsem od zboûnè diakonky, sestry de Tribolet, nïkolik set frank, abych se mohl sezn mit lèpe s jejì p ekr snou vlastì. A jenom dìk tomuto daru poznal jsem chvatn svït velehor nejen öv carsk ch, ale i kavkazsk ch. TakÈ v tè dobï, kdy maminka hodlala zaloûit dïtskou opatrovnu, dostala z silku penïz ze äv car, i koupila za nï domek Ë. 27, kterèmu do dneöka v LeËicÌch ÌkajÌ opatrovna, aë uû skoro t icet let uplynulo od tè doby, co tam zamlkl ötïbet dïtsk ch hlas. DÏti Ñopatrovalaì maminka nejd Ìve sama. Ale jich p ib valo valem. Nejen chudè dïlnice d valy jì dïti na opatrov nì, i panìm my ze statk p ich zely k nì a prosily ji, aby takè jejich drobotinu vzala Ñdo uëenìì. Tu bylo nutno p ibrat na pomoc nejd Ìve jednu, potom dvï sleëny. TÏch se

12 ~ 12 ~ tam vyst Ìdalo nïkolik. MÏly vöecky zvl ötnì ötïstì, ûe se vûdycky brzo vdaly. Opatrovnu p ich zeli si totiû prohlèdnout mnozì hostè, vûdyù to byla prvnì evangelick opatrovna v»ech ch. ZejmÈna mladì far ovè a bohoslovci Ëasto p ich zeli do LeËic a tu se do mlad ch, hezk ch uëitelek tak zadìvali,ûe z toho b vala svatba a maminka musila hledat uëitelky novè. Vöak proto pan kmot Ìnek äubrt ûertov val, ûe ta opatrovna je stavem pro zprost edkov nì súatk a zaopat ov nì chud ch dïvëat, ale jenom o jeho zakladatelce pr to neplatì. Moje maminka se totiû vd vat nechtïla, ûe pr z stane do smrti diakonkou, svobodnou evangelickou sestrou. Ale vdala se p ece. K st rnoucìmu dïdeëkovi Kaöparovi p iöel mlad pomocnìk, kter mu vypom hal asi dvï lèta. Potom öel dïdeëek do v sluûby a jeho pomocnìk stal se jeho n stupcem. A za kr tkou dobu vzal si mlad far dceru starèho p na. Byla pr to veselka n ramnï hluën ñ aë j p i tom nebyl, povìd m jen, co jsem slyöel ñ cel vesnice se jì z Ëastnila a vöecky dïti opatrovny tèû, takè mnoho p espolnìch a hlavnï pan far äubrt z KrabËic, kter p ivedl vöechny chovanky krabëickèho dìvëìho stavu, jìm zaloûenèho, i s uëitelkami a vychovatelkami. Bylaù maminka v tomto dìvëìm vychovacìm stavu uëitelkou asi rok. Kdyû jsme se s Bohouökem narodili a kdyû jsme ponïkud odrostli, takè jsme chodili do opatrovny, kter byla naproti fa e p es ulici. Kdyû mi byly asi Ëtyry roky, zaëala tam vyuëovat mlaôounk a velmi hezounk uëitelka, sirotek po lèka i, kterou jsme mïli vöichni velice r di. ÿìkali jsme jì tetinka R ûenka a p Ìmo jsme ji zboûúovali. Za jejìho uëitelov nì opatrovna zkvetla tak, jako nikdy d Ìve, stala se dokonce velmi slavnou, neboù tetinku R ûenku znali pro jejì kr su, laskavost a vychovatelskè schopnosti po celèm Pod ipsku. Ale i tetinka R ûenka odeöla, nejd Ìve k panu kmot Ìnkovi äubrtovi, kter byl zvolen seniorem pod ipskèho kraje, co jeho sekret ka a brzy potom co mlad panì. Stihlù i ji osud vöech hezk ch uëitelek naöì opatrovny. Vdala se aû do HaliËe. Na opatrovnu p ikvaëilo jeötï jinè neötïstì: V naöì vsi vypukla epidemie Ëern ch neötovic, p i nìû zem el bratr Bohouöek a takè jinè dïti. Opatrovnu bylo nutno zav Ìti i z stala zav ena asi deset let. Po smrti BohouökovÏ v mamince vznikla myölenka, na jeho pam tku zaloûiti sirotëinec, a sice dìvëì, neboù sirot- Ëinec pro hochy evangelick cìrkev uû mïla. ProË neotev- ela maminka opatrovny, urëitï nevìm. MyslÌm, ûe ji omrzela st l starost o uëitelky, kdyû se po d vd valy. SirotËinec byl za Ìzen z poë tku zcela prostï: Na faru vzali jedno osi elè dïvë tko, kterè se stalo jakoby Ëlenem naöì rodiny a s n mi jedlo u naöeho stolu a to byl z klad. Po nïjakè dobï, kdyû p ibylo dïvë tek nïkolik, byl pro nï za Ìzen zvl ötnì pokoj co loûnice a takè jedla oddïlenï. Kdyû jich bylo sedm, i velk leëick fara stala se pro nï malou. A toho k iku, öumu a hluku bylo tolik, ûe se tatìnek z toho stal cel nervosnì. TakÈ penïûnìch potìûì bylo mnoho, ËÌmû se sirotëinec velice liöil od opatrovny. Ji, opatrovnu, mïli vöichni lidè r di a kde kdo za ni byl vdïëen. Milovaly ji dïti, milovaly ji jejich maminky i otcovè. Ba i zarytì klerik lovè, nen vidìcì vöecko evangelickè, jak jen Ëesk ËlovÏk, zaslepen, oblouzen a poötvan ÿìmem nen vidïti dovede, i ti se vyslovovali o dïtskè ökolce s uzn nìm. Pochvala, kterou jì vzd vala dïtsk srdce i sta, byla nï- ËÌm, co se öì ilo po celè vesnici, ba i v okolì. Se sirotëincem to bylo jinak, hnïval se na nïj kde kdo. HnÏvaly se nejvìce matky, kterè na opatrovnu vzpomìnaly jako na dobroditelku a na sirotëinec û rlily. HnÏvali se ËlenovÈ sboru, ûe se na fa e z Ìdil takov stav, neboù dïti, a to mnohè, byly Ëasto nezbednè, uliënickè, nïkdy p Ìmo nesluönè, neboù byly hodnï zanedb ny. Bylo t eba trpïlivï je vychov vat a Ëasto i mnoho odpouötït. Ale lidè chtïli, aby z dïtì byli hned anjelè, jakmile vstoupily do sirot- Ëince. Nikdo nemyslil na to, v jak ch pomïrech d Ìve nïkterè dïti ûily, bez v chovy, dozoru a leckdy ve vöelijakè spoleënosti. SirotËinec musil b t souëasnï polepöovnou. Vûdyù tam byla i dïvëata, kter se ûivila ûebrotou a snad jeötï h e. Jednou dvï utekly s tul ky, jindy bylo nutnè dvï odstranit, aby nezkazily ostatnìch. MnohÈ byly lenivè, neëistotnè, prolhanè i jin mi nectnostmi zatìûenè. kdyû byly vedeny k pr ci, Ëistotnosti a pilnosti, reptaly, d Ìve ûe pracovat nemusily. I s prostou, jednoduchou stravou nebyly mnohè spokojeny. Myslely si, ûe na fa e budou ûìt v neëinnosti a hr ch, hodovat pak kaûd den skvostnï, jako ten bohatec v evangeliu. Bylo sice i v tèto pr ci mnohè, co maminku naplúovalo uspokojenìm i radostì, zejmèna v pozdïjöìch lètech, kdyû sirotëinec byl p eloûen do KrabËic, ale pr ce bylo vûdy mnoho a nep ÌjemnostÌ i zklam nì a nevdïku takè. Na jednè ze sv ch cest z LeËic do KrabËic maminka tak nastydla, ûe vyvinula se z toho choroba smrteln. a tak mïla hodnï pravdy star Heranka, jeû kdysi b vala maminëinou ch vou, ten sirotëinec ûe maminku zabil. PracovnicÌ byla maminka vytrvalou, i na l ûku v nemocnici korespondovala ve vïcech sirotëince, mìvalaù zvl ötnì psacì desku ve dnech nemoci na posteli a napsala p es tisìc Ñ ednìchì dopis kaûd rok. Budiû jì zemï lehk! pokraëov nì p ÌötÏ Vyd v ObecnÌ ad LedËice; dö, ip; reg. Ë.: Sazba: AntonÌn Plicka, tel.: 0603/ , annatony@iol.cz