Končí recese české ekonomiky?

Transkript

1 Končí recese české ekonomiky? Drahomíra Dubská Mezinárodní konference Faktory prosperity podniků v lokálním a globálním prostředí optikou roku 213", Fakulta podnikohospodářská Vysoké školy ekonomické, 25. října 213, VŠE Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 1/29

2 Obsah Co vedlo ke ztrátě tempa a poklesu české ekonomiky s dopadem na relativní pozici ČR v evropském srovnání nerovnováhy v ekonomice vybrané faktory konkurenceschopnosti Domácí a zahraniční poptávka, vývoj produkčních odvětví - výhled podle posledních dat Závěry ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 2/29

3 28Q4 29Q2 29Q4 21Q2 21Q4 211Q2 211Q4 212Q2 212Q4 213Q2 28Q4 29Q2 29Q4 21Q2 21Q4 211Q2 211Q4 212Q2 212Q4 213Q2 Sveřepost poslední české recese Šest čtvrtletí za sebou trvající mezikvartální pokles HDP v roce 1997 po měnové krizi i v hospodářské krizi 29 vždy jen tři čtvrtletí Hrubý domácí produkt (reálně, y/y v %) Hrubý domácí produkt (reálně, q/q v %) EU Německo Itálie ČR Slovensko Estonsko EU Německo Itálie ČR Slovensko ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 3/29

4 Ztráta reálné konvergence ČR se přestala blížit k průměrné úrovni EU, od roku 21 diverguje V roce 212 HDP/obyv. v PPS 79 % průměru EU 27 proti 77 % v roce 23 (Slovensko 75 % proti 55 % v roce 23) HDP na obyvatele v PPS, zdroj Eurostat HDP na obyvatele v PPS, zdroj ČSÚ ČR (EU 27=1) ČR (EU 15=1) 73 63, , 79, 72, ČR HDP na obyvatele EU 27=1 Praha HDP na obyvatele EU 27=1 ČR mimo Prahu HDP na obyvatele EU 27= ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 4/29

5 V čem je hlavní odlišnost proti vývoji v EU Změny základních složek HDP v ČR a EU (reálně, y/y v %): q 213 2q213 ČR EU ČR EU ČR EU Spotřeba domácností -2,2 -,5* -1,2 -*, - ** Spotřeba vlády -3,9,** 1,4 -,2 1,8,7 Investice -3,4-3,1-5, -5,7-5,2-3,8 Export zboží a služeb 14, 8,9-3,7,3,6 1,5 Import zboží a služeb 9,4 3,8-3,4-1,5-1,6,1 Domácí poptávka -2,8 -,9-2,2-1,6-3,4-1,8 Hrubá přidaná hodnota,8 1,6 -,7 -,6 -,8 -,1 HDP,6 1,3-2,3 -,8-1,3 -,2 * Např. Německo +,4 %, Slovensko -,4%, Itálie -3,3 %, Estonsko +4,3 %, Kypr -5,1 %, Španělsko -4,3 %, Norsko +3,4 % ** Např. Německo +1, %, Slovensko +,7 %, Itálie -3,1 %, Estonsko +6, %, Kypr -5,9 %, Španělsko -3,2 %, Norsko +3,2 % ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 5/29

6 Zhoršily se nerovnováhy v ekonomice? Lepšící se deficit vládního sektoru po krizi 29 se loni prohloubil na 4,4 % HDP (mimořádný vliv církevních restitucí) Vnější nerovnováha podle schodku běžného účtu platební bilance se zlepšila (pozitivní vliv obchodu se zbožím a službami, negativní u dividend a mzdového salda se zahraničím) Schodek vládního sektoru (% nomin. HDP) Schodek běžného účtu plat.bilance (% nom. HDP) , , -2,4-2, EU 27 ČR Eurozóna , -4,3-3,9 Saldo běžného účtu platební bilance/hdp v b.c., v % ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 6/29

7 Zhoršily se nerovnováhy v ekonomice? Nabízených volných pracovních míst je výrazně méně než kolik je uchazečů o zaměstnání = nerovnováha na trhu práce Růst produktivity práce již nepředstihuje vývoj reálné mzdy Nabídka volných pracovních míst (v tis. osob) a počty uchazečů o práci (v tis. osob) Změny produktivity práce na zaměstnanou osobu a změny reálné mzdy (y/y v %) Volná pracovní místa (v tis. osob) Počty uchazečů o zaměstnání (v tis. osob) Vývoj reálné mzdy Tempo růstu produktivity práce Zdroj: MPSV ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 7/29

8 Finsko Řecko Kypr Itálie Rakousko Slovinsko Spoj. král. Dánsko Švédsko Maďarsko Belgie Irsko Portugalsko Španělsko Německo Nizozemí ČR Polsko Malta Slovensko Rumunsko Bulharsko Estonsko Lotyšsko Litva Dopady na konkurenceschopnost - vybrané faktory V roce 212 poprvé klesl podíl ČR na světovém exportu po snižujících se přírůstcích počínaje rokem 25 Rok 212 změna podílu na světové exportu zboží a služeb proti roku 27, v % Změna podílu na světovém exportu zboží a služeb (srovnání roku Y s rokem Y-5, v %) ČR Slovensko Polsko Německo ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 8/29

9 Finsko Irsko Estonsko Slovinsko ČR Itálie Bulharsko Spoj. král. Francie Nizozemí Dánsko Belgie Lotyšsko Slovënsko EU 15 Rakousko Eurozóna Německo Malta Švédsko Lucembursko Maďarsko Španělsko Portugalsko Polsko* Rumunsko** Řecko Kypr Litva Konkurenceschopnost vybrané faktory Práce zdražila Nákladová konkurenceschopnost ČR klesla podle růstu reálných jednotkových nákladů práce ten byl za roky nejvyšší v EU Výdaje na výzkum a vývoj/hdp rostly rychleji než v EU ČR 22 1,15 % a 211 1,84 %) (EU 22 1,87 % a 211 2,3 %); avšak v eurech na obyvatele ČR stále jen na 53 % průměru EU Reálné jednotkové náklady práce, 23= Země EU 27 Výdaje na výzkum a vývoj v eurech/obyv EU 27 USA ČR Japonsko ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 9/29

10 Finsko Švédsko Dánsko Německo Rakousko Estonsko Francie EU 15 Eurozóna Nizozemí Belgie ČR Sp. Irsko Slovinsko Portugal Luxemb Španělsko Itálie Maďarsko Litva Polsko Malta Lotyšsko Slovensko Bulharsko Rumunsko Kypr Konkurenceschopnost vybrané faktory Zlepšení v podpoře sofistikovaných činností 211 ČR s celkovými výdaji na výzkum a vývoj (1,85 % HDP) na 1. místě v EU proti 14. místu v roce 21; ve firemním sektoru použito (v relaci k HDP) méně výdajů na výzkum a vývoj než v průměru za EU Celkové výdaje na výzkum a vývoj v % nominálního HDP Výdaje na výzkum a vývoj použité ve firemním sektoru (v % nom. HDP) 4, 3,5 3, 211 země průměr EU 27 2,5 Použito ve firemním sektoru - EU 27 Použito ve firemním sektoru - ČR Úhrn výdajů na výzkum a vývoj/hdp - EU27 Úhrn výdajů na výzkum a vývoj/hdp - ČR 2,5 2, 2, 1,5 1,5 1, 1,,5,,5, ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 1/29

11 Lucemb. Švédsko Irsko Sp. království Belgie Malta Švýcarsko Dánsko Francie Norsko Německo Finsko Nizozemí Kypr Řecko Rakousko Slovinsko Maďarsko Estonsko Itálie Lotyšsko Španělsko Litva ČR Portugalsko Slovensko Chorvatsko Polsko Bulharsko Rumunsko Konkurenceschopnost vybrané faktory Nižší zaměstnanost v aktivitách náročných na znalosti V tzv. aktivitách náročných na znalosti * pracovalo v roce 212 v ČR 3,9 % celkově zaměstnaných osob (proti 28,1 % v roce 28) v EU 27 35,6 % (proti 34,1 % v roce 28) Převaha žen (41,7 %) oproti mužům (22,7 %) je patrná i v datech za EU 27 (43,7 % oproti 28,9 %) * Podle Eurostatu odvětví zpracovatelského průmyslu s vyšším podílem výdaje na výzkum a vývoj/hrubá.přidaná hodnota ; ve službách podle podílu vysokoškolsky vzdělaných 212 zaměstnanost v aktivitách náročných na znalosti jako % celkové zaměstnanosti země 212 EU 27 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

12 Konkurenceschopnost vybrané faktory Vzdělanost podle podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním proti evropskému průměru neroste (rizika hodnocení ) V roce 212 mělo v EU 27 ve věkové kategorii ,3 % osob terciární vzdělání, v ČR 17,3 %; rozdíl 7 pb. se proti roku 22 (6,4 pb.) dále prohloubil Podíl osob s dosaženým terciárním vzděláním (v % celkového počtu osob dané věkové kategorie) EU 25+ EU ČR 25+ ČR Ve věkové kategorii v EU již 35,3 % osob s terciárním vzděláním, v ČR 27,8%; rozdíl v pb. se proti roku 22 významně zmenšil z 12,2 pb na 7,5 pb. - pozitiva a negativa této prudké změny ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

13 Konkurenceschopnost vybrané faktory Vzdělanostní disproporce v podílu osob s dosaženým terciárním vzděláním u mladých mužů a žen se prohlubuje Stejně jako v Evropě je i v ČR ve věkové skupině let větší podíl žen s terciárním vzděláním (32,8 % v roce 212) než v téže věkové skupině u mužů (23,2 %) v roce 212 však byla v ČR poprvé tato disproporce ve srovnání s EU větší (9,6 p.b. proti 9,3 p.b) rizika tohoto vývoje ČR - podíl osob s terciárním vzděláním v % EU - podíl osob s terciárním vzděláním v % Mladé ženy ČR Mladí muži ČR Mladé ženy EU Mladí muži EU ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

14 Bulharsko Rumunsko Chorvatsko Lotyšsko Maďarsko Polsko Estonsko Litva Řecko Portugal Slovensko ČR Slovinsko Malta Kypr Španělsko Itálie EA 17 Francie EU 15 Spoj. král. Island Finsko Belgie Německo Dánsko Nizozemí Švédsko Irsko Rakousko Švýcarsko Norsko Lucemb Souhrnná pozice ČR v ekonomické vyspělosti HDP na obyvatele v PPS ČR v roce 212 na hranici 2. a 3. třetiny žebříčku 31 zemí Evropy (2. místo), v EU 27 na 17. místě HDP/obyv. v PPS ČR=79 % průměru EU v roce 212 proti 77 % v roce 23 rychle konvergovalo Slovensko (na 75 % z 55 % v roce 23) HDP na obyvatele v PPS v roce 212, EU 27=1, zdroj Eurostat EU ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

15 Nominální konvergence Plnění maastrichtských kritérií v roce 212 ČR neplnila dvě z kritérií, což byl nejméně příznivý výsledek za posledních pět let Kritérium inflace (HICP) 6,3,6 1,2 2,1 3,5 ne ano ano ano ne Fiskální kritérium deficit (< 3 % HDP) -2,2-5,8-4,8-3,3-4,4 ano ne ne ne ne dluh (<6 % HDP) 28,7 34,2 37,8 4,8 45,8 ano ano ano ano ano Kritéria stability úrokové sazby 4,6 4,8 3,9 3,7 2,8 směnný kurz ano ano ano ano ano ČR není součástí systému ERM II. Zdroj: Eurostat ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

16 6/28 12/28 6/29 12/29 6/21 12/21 6/211 12/211 6/212 12/212 6/213 Co bude? Průmyslová produkce již možná překonala své dno Stagnace tržeb ve službách bude zřejmě pokračovat Obrat ke zmírnění poklesů ve stavebnictví zatím v nedohlednu Produkce průmyslu, stavebnictví a tržby ve službách (meziroční indexy v reálném vyjádření; šestiměsíční klouzavé průměry) 115, 11, 15, 1, 95, 9, 85, 8, 75, 7, HDP Stavebnictví 6M klouzavý průměr Průmyslová produkce Průmyslová produkce Tržní služby 6M klouzavý průměr Stavebnictví ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

17 Co bude? Vyšší zásoba práce ovlivní pozitivně růst produkce v průmyslu - hodnota nových zakázek od května 213 výrazně roste Nové zakázky v průmyslu: Období Domácí Zahraniční ,8 % +8, % 211-4,7 % +1,5 % 212-3,3 % +5,7 % ,9 % - 3,5 % V letních měsících 213 nejvíce ožily domácí zakázky pro farmacii a výrobu elektrických zařízení; objednávky ze zahraničí pak také pro farmacii a výrobu elektr. zařízení, dále aut a také ostatní dopravních prostředků Nové zakázky v průmyslu (meziroční index, za vybraná odvětví) Zdroj: ČSÚ Nové zakázky v průmyslu celkem Nové průmyslové zakázky ze zahraničí Nové průmyslové zakázky z tuzemska ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

18 26Q1 26Q3 27Q1 27Q3 28Q1 28Q3 29Q1 29Q3 21Q1 21Q3 211Q1 211Q3 212Q1 212Q3 213Q1 Co bude Zahraniční poptávka se zlepšuje propad exportu z ČR v 1q213 (vývoz aut -11,1 %, PC a elektronika -12 %) již nepokračoval; Globální očekávání příznivá (3. čtvrtletí nejlepší v posledním roce a půl) Výhled pro světovou ekonomiku z května 213 (zeleně expanze, modře oživení, žlutě v riziku, červeně recese ) Export vybraného zboží (auta, počítače a elektron. zařízení) a export z ČR celkem; y/y v % 4% 3% Vývoz celkem Vývoz motorových vozidel Vývoz PC, elektron. a opt. zařízení Zdroj: Moody s Analytics 2% 1% % -1% -2% -3% Zdroj: ČSÚ, zahraniční obchod v národním pojetí, klasifikace CZ - CPA ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

19 Co bude? Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v českou ekonomiku se zlepšuje Indikátor důvěry spotřebitelů dosáhl svého dna v květnu 212 (bylo hlubší než za krize v roce 29) od té doby se sentiment spotřebitelů v trendu lepší, i když se indikátor stále nachází v negativním pásmu Nadějný růst důvěry podnikatelů patrný od letošního dubna souvisí zřejmě především s oživením zahraniční poptávky pro exportní možnosti zejména firem v průmyslu Indikátory důvěry v českou ekonomiku a vývoj HDP podle konjunkturálních průzkumů ČSÚ X.7 X.8 X.9 X.1 X.11 X.12 Zdroj: ČSÚ HDP v s.c. (pravá osa) Souhrnný indikátor důvěry Indikátor důvěry podnikatelů ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

20 Závěry Důraz na konsolidaci veřejných rozpočtů představoval v České republice od roku 21 prakticky jediné paradigma hospodářské politiky poté chybějící včasná korekce vedla nejprve ke zpomalení hospodářského růstu v ČR v roce 211 v roce 212 pak vyústila tato ochabující výkonnost do poklesu české ekonomiky - nejhlubší propad HDP v 1. čtvrtletí 213 Vývoj posledních tří let vedl k oddalování ČR od ekonomické úrovně EU podle HDP na hlavu v paritě kupní síly (PPS) divergence patrná především v případě Prahy ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 2/29

21 Závěry pokračování... V posledních měsících však objevují příznivé impulsy pro vývoj v dalších čtvrtletích, a to zejména: - pozitivnější výhled pro evropskou ekonomiku oproti pokračující recesi oznamované v předpovědích analytiků globálních trhů ještě v květnu se nyní objevují příznivější odhady - oživit a růst mají především rozvinuté země, velké rozvíjející se ekonomiky naopak mají svůj růst zpomalovat - to vzbuzuje naděje pokud jde o české exporty, které stále zvíce než čtyř pětin směřují do zemí EU ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

22 Závěry pokračování... - roste zásoba práce v průmyslu podle vývoje nových zakázek, pokles průmyslové produkce se podle trendové křivky již několik čtvrtletí neprohlubuje - důvěra spotřebitelů i podnikatelů v českou ekonomiku podle konjunkturálních průzkumů v trendu narůstá Spotřeba domácností bude zřejmě spíše stagnovat než dále klesat podporovaná dezinflací spotřebitelských cen i poklesem cen energií tvořících významnou součást výdajů domácností souvisejících s bydlením ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

23 Závěry pokračování... Spotřeba vládního sektoru by se již neměla dramaticky snižovat vzhledem příznivému vývoji rozpočtového deficitu Méně nadějný výhled pokud jde o investiční aktivitu firem a vládního sektoru s nepříznivým dopadem na odvětví stavebnictví a celkové investice v ekonomice V úhrnu opatrný optimismus - možný start ke trajektorii meziročních zlepšení výkonnosti české ekonomiky přispěje k nim i efekt srovnávací statistické základny ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29

24 Děkuji za pozornost Ing. Drahomíra Dubská, CSc. oddělení svodných analýz Tel.: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha /29