Predikce agrárního sektoru do roku 2010

Transkript

1 Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha RNDr. Ivan Foltýn, CSc. a kolektiv VÚZE Predikce agrárního sektoru do roku 2010 (Výzkumná studie) Praha 2006

2 Studie vznikla v rámci institucionální podpory výzkumného záměru MZE Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství. Za obsah publikace odpovídají autoři: doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc., RNDr. Ivan Foltýn, CSc. kapitola [1] doc. Ing. Tomáš Doucha, CSc. kapitola [2] Ing. Jana Krejsová subkapitola [3.1] Ing. Hana Strnadlová subkapitola [3.3] Václav Mottl subkapitola [3.2, 3.3] Ing. Iveta Bošková subkapitola [3.4] Ing. Miluše Abrahamová subkapitola [3.5, 3.6] Ing. Josefína Menzlová subkapitola [3.7] RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková kapitola [4] JUDr. Ing. Josef Mezera, CSc., Ing. Václav Pokorný, RNDr. Pavel Froněk, CSc., Ing. Marie Putičová, CSc. kapitola [5] Ing. Olga Štiková kapitola [6] Celková redakce studie: RNDr. Ivan Foltýn, CSc., Ing. Ida Zedníčková Text neprošel jazykovou úpravou. Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Praha ISBN

3 OBSAH Úvod... 1 Vysvětlivky a použité zkratky Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství Obiloviny Olejniny Okopaniny Skot - mléko Skot hovězí maso Prasata vepřové maso Drůbež drůbeží maso Bilanční predikce (expertní) vývoje zemědělství Obiloviny Olejniny Okopaniny Skot - mléko Skot - hovězí maso Prasata vepřové maso Drůbež - drůbeží maso - vejce Modelové predikce vývoje zemědělství Modelové predikce obilovin (submodel OBILOVINY) Modelové predikce olejnin (submodel OLEJNINY) Modelové predikce okopanin (submodel OKOPANINY) Modelové predikce mléka a mléčných výrobků (submodel MLÉKO) Modelové predikce skotu (submodel SKOT) Modelové predikce prasat (submodel PRASATA) Modelové predikce drůbeže (submodel DRŮBEŽ) Predikce vývoje potravinářského průmyslu Expertní predikce oborové Modelové predikce oborové Modelové predikce vývoje pracovních sil a osobních nákladů Predikce vývoje spotřeby potravin Vývoj spotřeby potravin v období Expertní predikce spotřeby potravin Závěr Souhrn Summary Literatura... 75

4

5 Úvod Tato studie vznikla jako pokračování snah VÚZE o predikce (prognózy) vývoje českého zemědělství a na ně navazujících odvětví, zejména potravinářského průmyslu a spotřeby potravin [5, 8]. Pro predikční účely byly v této studii využity vybrané metody a postupy, které jsou vytvářeny v rámci výzkumného záměru VÚZE Analýza a vyhodnocování možností trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova ČR v podmínkách EU a Evropského modelu zemědělství [22] pro období Pro predikce byl vybrán střednědobý horizont , který je zejména pro české zemědělství významný z hlediska uplatňování pravidel SZP, která se v uvedeném období významně reformuje. Jedná se zejména o přechod ČR z varianty SAPS (Single Area Payment Scheme - zjednodušené platby na plochu) uplatňované od roku 2004 na systém SPS (Single Payment Scheme - zjednodušené platby na farmu) s platností od roku Predikce vývoje zemědělství jsou pojaty komoditně. To znamená, že se opírají o odvětvové pojetí zemědělství, které nezohledňuje podnikovou ani regionální strukturu, ale zaměřuje se na perspektivy vybraných (pro ČR významných) komodit českého zemědělství. Predikce vývoje potravinářského průmyslu jsou pojaty oborově, tj. v členění podle hlavních oborů potravinářské průmyslu (OKEČ ). Predikce spotřeby potravin se opírají o hlavní potravinové skupiny sledované ČSÚ a každoročně analyzované ve VÚZE. Uvedené predikce jsou v podstatě trojího druhu: Ekonomické predikce byly ve studii vytvořeny pouze pro zemědělství a opírají se o obecné makroekonomické předpoklady (vývoj HDP, inflace, směnných kurzů koruny vůči USD a ) a ekonomické perspektivy jednotlivých zemědělských komodit. Zohledňují očekávaný cenový vývoj na domácím trhu, v EU, příp. na světových trzích, dále vývoj nákladů a podpor, vycházejících z existujících i předpokládaných pravidel společné agrární politiky. Expertní predikce se opírají o statistické časové řady vybraných ukazatelů zemědělských komodit, potravinářských oborů i potravinových skupin. Modelové predikce zemědělství jsou založené na ekonometrickém modelu AG-MEMOD a opírají se o dlouhodobé časové řady jak obecných makroekonomických ukazatelů, tak komoditních ekonomických a bilančních ukazatelů. Modelové predikce potravinářského průmyslu se opírají o statistické metody (lineární a logaritmické trendy, regresní analýza, metoda ARIMA apod.). Na rozdíl od expertních predikcí, kde expert analyzuje a hledá souvislosti mezi vstupními údaji a možnými výstupy (nedefinované vztahy představující know-how experta), v modelových predikcích jsou formulovány matematické závislosti jedněch veličin na jiných, které pak ze skutečných údajů za minulé období odvodí jejich očekávané trendy do budoucnosti. Obecně lze konstatovat, že zatímco kvalita expertních predikcí závisí na utajeném know-how experta, který je částečně odhaluje ve svých důvodových komentářích, kvalita modelových predikcí závisí na výběru vztahů a vazeb a jejich co nejvěrnější ekonomickomatematické a matematicko-statistické interpretaci. Jednotlivé predikce, uváděné v této studii, jsou založeny na různých postupech, technikách, metodách a modelech, ale vycházejí z určitých společných makroekonomických a agrárně politických předpokladů. 1

6 V modelových predikcích se mj. používají různě složité matematické funkce, které predikují budoucí vývoj (trend) jednotlivých modelových ukazatelů na základě různě dlouhých časových řad základního období (v zemědělství , v potravinářském průmyslu , v oblasti spotřeby potravin ) jednoho nebo více ukazatelů, biologicky, ekonomicky, technologicky nebo jinak svázaných s predikovaným ukazatelem. Tyto funkce potom respektují všechny běžné i extrémní hodnoty daného ukazatele, které v minulém období skutečně existovaly a pomocí matematických postupů z nich vyvozují hodnoty budoucího období. Jsou tedy objektivně odvozené a na představách vnějších posuzovatelů relativně nezávislé. To znamená, že při užití takových funkcí model může dospět k predikčním hodnotám, které jsou pro experty málo přijatelné, zejména pokud se nepodílejí na tvorbě modelu. Tento problém nastává např. v modelových predikcích intenzity zemědělské produkce. Zatímco u hektarových výnosů většiny plodin se předpokládá jejich růst v důsledku působení vědecko-technického pokroku, matematický model vyvozuje i klesající trendy. Na druhé straně dojivost mléka predikovaná modelem vykazuje rychle rostoucí růst, který v rámci kvótované produkce způsobuje následný pokles stavů dojnic, přestože pro zachování rozměru zemědělství by byla alternativa nižšího růstu dojivosti a neklesajících stavů krav akceptovatelnější. Dílčím problémem jsou predikce vývoje zahraničního obchodu. Vstupem ČR na jednotný vnitřní trh EU se u řady komodit zásadním způsobem změnily podmínky, které až do vstupu vymezovaly vývozně dovozní možnosti českého agrárního sektoru. Model AG-MEMOD většinou vypočítává exporty jako bilanční přebytky, které by měly být vyvezeny mimo ČR. Model ovšem neřeší problém odbytu tj. za jakých podmínek je nebo není možné exportovatelné přebytky vyvézt do EU nebo do třetích zemí (za ceny EU nebo za ceny světové). Zatímco v expertních predikcích při problematickém odhadu exportu se upraví hodnoty vybraných bilančních ukazatelů (např. produkce nebo domácí spotřeba) a následně i export, modelové predikce podobné řešení neumožňují. Všechny bilanční ukazatele (a tedy i export) jsou modelem matematicky odvozené a nelze je tedy jednoduše opravit (pokud nezměníme celý model nebo jeho část). Předkládaná studie, která shrnuje některé z výsledků současného stavu řešení výzkumného záměru, je zaměřena především na interpretaci různých metod a modelů využívaných v ČR i v zahraničí k predikčním výpovědím a z tohoto základního zorného úhlu je třeba daný výstup posuzovat. 2

7 Vysvětlivky a použité zkratky AP ČR Agrární politika České republiky b. c. běžné ceny BSE bovinní spongiformní encefalopatie (nemoc šílených krav) CZV ceny zemědělských výrobců CPV ceny průmyslových výrobců ČSÚ Český statistický úřad EAFRD European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) EK Evropská komise EU 10 státy přistoupivší do Evropské unie (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta) EU 15 Evropská unie po roce 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Finsko, Švédsko) EU 25 Evropská unie od HRDP Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova KBTPM krávy bez tržní produkce mléka LFA Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) MJ měrná jednotka o. p. orná půda OECD Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPP Producer Support Estimate- PSE (odhad produkčních podpor) PH přidaná hodnota SAPS Single Area Payment Scheme (zjednodušená přímá platba na plochu) SOM Sušené odtučněné mléko SOT společná organizace trhu SPM sušené plnotučné mléko SPS Single Payment Scheme (zjednodušené platby na farmu) SZIF Státní zemědělský intervenční fond SZP EU Společná zemědělská politika Evropské unie TTP trvalé travní porosty VV a S vlastní výrobky a služby WTO World Trade Organization (Světová obchodní organizace) z. p. zemědělská půda ž. hm. živá hmotnost 3

8 1 Společné výchozí předpoklady predikcí vývoje agrárního sektoru Mezi společné předpoklady pro predikce uváděné ve studii patří zejména: vývoj směnných kurzů Kč/USD a Kč/ ; vývoj HDP a inflace; vývoj cen zemědělských komodit v EU 25 a na světových trzích; aktuálně uplatňovaná agrární politika ČR. Tab. 1/01 - Společné předpoklady predikcí Ukazatel MJ Směnný kurz Kč/ 1) Kč 35,61 34,08 30,81 31,84 31,90 29,80 29,20 28,00 Směnný kurz /USD 2) Kč 1,02 1,02 1,02 0,89 0,81 0,77 0,77 0,77 CPI 3) index 1,028 1,019 1,025 1,023 Průměrná nominální mzda NH index 1,050 1,031 1,043 1,040 Náklady práce v zemědělství index 1,078 1,100 1,032 1,022 1,099 1,050 1,050 1,040 Náklady půdy/pachtovné index 1,536 1,042 1,074 1,126 1,100 1,100 1,100 Zemědělská půda tis. ha Výnos krmných plodin o. p. t/ha x Výnos TTP t/ha x Výnos ječmene t/ha x 3,97 3,67 3,76 4,97 4,37 3,97 3,97 Roční užitkovost - mléko l/ks x Podpory - RV Ostatní přímé podpory tis. Kč vápnění tis. Kč hnojení org. hnojivy tis. Kč zelená nafta tis. Kč provozní úvěry PGRLF tis. Kč daňové úlevy zemědělství tis. Kč TOZ tis. Kč závlahy tis. Kč kompenzace VN tis. Kč kompenzace majetkové újmy tis. Kč kompenzace sucho tis. Kč Celkem na z. p. Kč/ha Osivo pšenice Kč/ha Osivo řepky Kč/ha Kompenzace ozimů (řepka, pšenice) Kč/ha Půda v klidu Kč/ha o. p SAPS/SPS Kč/ha z. p Národní doplňkové platby Kč/ha o. p Podpory ŽV Nár. doplňkové platby - podpora skotu Kč/DJ x KBTPM - LFA Kč/ks x KBTPM - mimo LFA Kč/ks x KBTPM Kč/ks x Mléko - LFA Kč/l x 0,036 0,041 0,150 0,340 Mléko - mimo LFA Kč/l x 0,025 0,028 0,100 0,280 Odbyt skotu (46 mil. Kč) Kč/kg ž. hm. x 0,23 Jat. skot - dojnice - o. p. Kč/kg ž. hm. x 0,25 Jat. skot - dojnice - TTP Kč/kg ž. hm. x 3,58 4,39 Jat. skot - KBTPM - TTP Kč/kg ž. hm. x 14,48 19,00 Podpory krmiv LFA Kč/ha TTP x Mléko - o. p. Kč/dojnici x Mléko - TTP-LFA Kč/dojnici x Dojnice - jatečná produkce - o. p. Kč/kg ž. hm. x 4,21 2,04 3,41 7,60 9,56 10,12 13,91 Dojnice - jatečná produkce - TTP - LFA Kč/kg ž. hm. x 15,54 11,87 12,53 25,03 25,70 27,23 44,24 KBTPM - mimo LFA Kč/ks x KBTPM - LFA Kč/ks x Jatečná prasata Kč/kg ž. hm. x 0,41 0,22 0,35 0,59 0,85 0,99 1,36 Jatečná drůbež Kč/kg ž. hm. x 0,10 0,05 0,09 0,15 0,21 0,25 0,34 1) MF; 2010 odhad VÚZE. 2) OECD Agricultural Outlook , OECD ) MF; odhad VÚZE. 4

9 Vývoj na trhu komodit je výrazně ovlivňován opatřeními zemědělské politiky, zejména přímými podporami, platbami na TTP v LFA, limity koncentrace zvířat a opatřeními v agrárním obchodu. Dále je popsána situace v uvedených oblastech podpor do roku 2004 a předpokládaný vývoj pro období do roku Přímé platby Do roku 2003: Přímé komoditní podpory v ČR se přibližovaly pojetí v EU, avšak na nižší úrovni a s českými parametry. Navíc byly uplatňovány některé plošné podpory, které výrazně ovlivňovaly ekonomiku výroby všech komodit, např. zelená nafta a zejména různé kompenzace (za sucho, povodně, škůdce apod.). Období : Přímé platby EU ve formě plně decouplovaného systému SAPS a couplovaného systému národních doplňkových plateb podle přístupové smlouvy. Předpokládá se, že budou i nadále vypláceny některé národní podpory (state-aid), např. zelená nafta. V souhrnu přímé podpory působí v praxi stále jako couplované, tj. jako podpory stimulující zemědělce k vyšší produkci komodit, pokud se na ně váží národní doplňkové platby (zejména obiloviny, olejniny a chov přežvýkavců na mléko i maso). Přímé platby jsou podmíněny dodržováním Zásad správné zemědělské praxe, které jsou však relativně měkké a měly by být vynutitelné již stávající legislativou (např. ve vztahu ke kvalitě vod, animal welfare ad.). Po roce 2008: Předpokládá se přechod na systém jednotných plateb na farmu SPS, který lze zjednodušeně simulovat jako plně decouplovaný systém jednotných plateb na veškerou nárokovatelnou zemědělskou půdu ČR. Přímé platby jsou podmíněny dodržováním podmínek cross compliance (19 směrnic a nařízení EU ve vztahu k životnímu prostředí, animal welfare, bezpečnosti potravin ad.). V celém období jsou uplatňovány produkční kvóty na mléko a cukr podle přístupové smlouvy. Platby znevýhodněným oblastem (LFA) Do roku 2003: Platby za tzv. ošetřování krajiny, pouze na TTP. Období : Platby LFA v rámci HRDP. Na téměř 50 % nárokovatelné zemědělské půdy ČR získávají zemědělci dodatečné platby ve výši kolem Kč/ha (podle typu LFA), avšak pouze na TTP a při dodržení minimálních a maximálních limitů koncentrace přežvýkavců. Ve svých důsledcích jde o mimořádně vysokou podporu vstupů (krmiv) do chovu přežvýkavců (tedy o couplované platby), resp. o stimulaci k převodu orné půdy na TTP. Po roce 2006: Předpokládá se kontinuita plateb LFA v rámci nově ustanoveného fondu rozvoje venkova (EAFRD). Tato kontinuita však může být narušena: redefinováním oblastí LFA (s možným snížením podílu těchto oblastí); degresivitou plateb ve vztahu k velikosti podniků; vázaností plateb LFA na maximální podíl orné půdy; zvýšením dolního limitu koncentrace zvířat na 1 ha krmných plodin. 5

10 Tab. 1/02 - Přímé podpory a platby LFA Druh podpory Ø ) ) mil. Kč Přímé podpory z toho kompenzace Platby LFA Celkem index (Ø = 100) Přímé podpory 100,00 204,42 228,24 352,03 - z toho kompenzace 100,00 1,17 0,00 0,00 Platby LFA 100,00 159,63 241,90 254,01 Celkem 100,00 196,02 230,80 333,63 1) Odhad. 2) Predikce. Pramen: Databáze zemědělské politiky VÚZE, vlastní odhady. Ochrana trhu Podpora tržních cen Do roku 2003: Ochrana trhu ČR v rámci závazků vůči WTO a v rámci bilaterálních i multilaterálních obchodních dohod ČR se zahraničními subjekty (EU, CEFTA atd.). Období : Vstup ČR do jednotného vnitřního trhu EU 25 a ochrana trhu ČR vůči třetím zemím v rámci EU (v průměru 2-2,5krát vyšší než před vstupem). Po roce 2006: Pokračování situace z předchozího období, avšak s možným promítnutím výsledků jednání WTO (prosinec 2005) o postupném snižování ochrany trhu EU do roku 2013 v průměru za všechny komodity o 46,5 % proti současnosti. Do roku 2003: Intervenční systémy SZIF (mléko, obilí a další komodity). Období : Společné organizace trhu a intervenční systémy EU, včetně produkčních kvót pro mléko a cukr. Po roce 2006: Reforma SOT pro cukr (např. výrazné snížení administrativních cen cukru a cukrovky). Možné důsledky jednání WTO (prosinec 2005) o postupném odbourání veškerých vývozních subvencí do roku Ochrana trhu spolu s větší částí podpory tržních cen představuje tzv. neviditelnou část komoditních podpor, kterou hradí spotřebitelé. V ukazateli OPP podle metodiky OECD reprezentují tyto podpory v EU 15 i v ČR kolem % celkových podpor komodit. Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA v období v procentickém vyjádření ve vztahu k 100% úrovni přímých plateb EU 15 a v přepočtu na 1 ha z. p. ukazují grafy 1 a 2 (bez národních podpor typu zelená nafta apod.). 6

11 Graf 1 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (% EU-15) % EU SAPS TOP-UP LFA Graf 2 - Předpokládaný vývoj přímých plateb a plateb LFA (Kč/ha) Kč/ha 4000 SAPS TOP-UP LFA Ceny práce a půdy v zemědělství Vývoj ceny práce v zemědělství: S přihlédnutím k podstatně vyšší úrovni příjmů farem po vstupu do EU (resp. hrubé či čisté přidané hodnoty na pracovníka) se přepokládá zhruba 5% roční růst ceny práce v zemědělství ČR. 7

12 Vývoj ceny půdy (pachtovného): Dosavadní trh půdy a cen nájemného v ČR není z více příčin elastický (ve vztahu k důchodové situaci/příjmům farem z 1 ha). V rozvinutém/pružném trhu půdy EU 15 je podle analytických studií OECD minimálně 50 % přímých plateb transferováno vlastníkům půdy. Po roce 2005 se předpokládá zvýšení elasticity na trhu půdy v ČR a růst nájemného o zhruba 10 % ročně. Ceny agrárních výrobků a další předpoklady na agrárním trhu Po roce 2004 se předpokládá postupné sbližování cen zemědělských výrobců ČR a EU 25. Pro období jsou ceny predikované OECD pro EU 25 [16] shodné s cenami v ČR (zjednodušující předpoklad). Obchod ČR se zeměmi EU 25 (tzv. intraobchod) je v bilancích ČR chápán jako dovoz, resp. vývoz. Není přitom uvažován vliv případného vstupu Rumunska a Bulharska na jednotný trh EU. Využití zemědělských výrobků (obiloviny, olejniny) pro nepotravinářské účely je spojeno s obecnými riziky: dovoz zpracovaných výrobků z třetích zemí (např. bioetanolu z Brazílie); produkce směsí do biopaliv v ČR z (levnějších) surovin z jiných zemí EU (Maďarsko, Polsko); produkce bioetanolu z jiných levnějších surovin a odpadů; konkurenceschopnost vůči fosilním zdrojům energie; příležitostí pro zemědělství ČR může být naopak vývoz surovin (obilovin, olejnin) pro výrobu MEŘO či bioetanolu v sousedních zemích EU (SRN). Použité ekonomické indikátory Pro hodnocení ekonomické situace jednotlivých komodit byly použity následující ukazatele: Nákladová rentabilita: Poměr CZV k jednotkovým nákladům výroby. Jde o ukazatel indikující čistou efektivnost produkce dané komodity. Souhrnná rentabilita: Poměr CZV zvýšené o veškeré přímé podpory vztažené na jednotku produkce k jednotkovým nákladům výroby (u komodit živočišné výroby sníženým o podpory vlastní krmivové základny). V tomto pojetí jde o ukazatel indikující životaschopnost/udržitelnost producentů dané komodity. Odhad produkčních podpor (OPP) podle metodiky OECD: Poměr podpor daňových poplatníků a spotřebitelů k příjmům dané komodity z trhu a přímým podporám. Ukazatel indikuje závislost dané komodity na veškerých podporách a tím nepřímo i její konkurenceschopnost ve vztahu ke světovému trhu. Pro ČR je tento ukazatel kalkulován jen do roku 2003, po vstupu do EU je kalkulován pro EU 25. Údaje o nákladech se opírají o databázi VÚZE z každoročního výběrového šetření nákladů v zemědělských podnicích. Použité náklady výroby reprezentují průměrný podnik ze souboru podniků v šetřeních, nejsou uvažovány další statistické charakteristiky (zejména směrodatné odchylky a rozložení četností). 8

13 2 Ekonomické predikce (expertní) vývoje zemědělství 2.1 Obiloviny Pšenice - ekonomické a tržní podmínky pro potravinářské obilí Příznivým vývojem počasí a působením přímých plateb se v roce 2004/05 produkce pšenice v EU výrazně zvýšila. Trh EU celkem se dostal do obtížné situace jednak v důsledku značné nadprodukce, jednak vlivem působení intervenčního systému v nových členských státech. V ČR dosahuje ukazatel Stock-To-Use 1 (STU) hodnoty %; podobně je tomu v okolních zemích EU. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 2-3 letech. Značná část produkce je a zřejmě i dále bude využívána pro krmné účely a postupně (i přes zmíněná rizika) také pro nepotravinářské užití (bioetanol). Po roce 2005/06 lze očekávat mírné zlepšení situace na trhu EU v důsledku působení řady dalších faktorů (postupné zavádění decouplovaných přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu, zvýšení poptávky a odbytu do třetích zemí). Ekonomika výroby pšenice (tab. 2/01) byla v ČR v minulosti v průměru příznivá. Nákladová rentabilita se s výjimkou extrémního roku 2003/04 pohybovala nad hodnotou 1,00. Do roku 2010 se však předpokládá její pokles až na hodnotu 0,86. Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá a může tomu tak být i do budoucnosti (predikovaná hodnota nad 1,2). Tato rentabilita stimuluje zemědělce ČR ke zvyšování produkce (přes možné dopady ve snižování CZV). Další problémy mohou nastat s odbytem při výrazném snížení vývozních subvencí na základě posledních ujednání v rámci WTO. Dosavadní konkurenceschopnost výroby pšenice v ČR nepřímo odráží i ukazatel OPP. V ČR se hodnota tohoto ukazatele do roku 2003 pohybovala kolem nuly (zatímco v EU 15 mezi %). V některých letech byl hodnota ukazatele dokonce záporná (zejména v důsledku administrativního omezování vývozu, tzn. že spotřebitelé byli dotováni zemědělci). Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Využití pšenice (potenciálně až 300 tis. t) pro nepotravinářské účely (výrobu bioetanolu) je významnou, nicméně značně nejistou příležitostí vzhledem ke zmiňovaným rizikům (zejména dovozy bioetanolu z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku připravovaných opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné vysoce příznivé souhrnné rentability a tedy i pokles konkurenceschopnosti českých producentů pšenice. Tento pokles, pokud nebude příliš radikální, by však neměl průměrného producenta ČR ohrozit. 1 Poměr konečných zásob k domácí spotřebě v daném marketingovém/kalendářním roce. 9

14 Tab. 2/01 - Pšenice Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) 21,2 21,2 Celní tarif EU (%) 115,8 127,4 119,0 119,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -2 2 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,10 0,92 1,36 0,95 0,86 Souhrnná rentabilita 1,19 1,13 1,60 1,24 1,25 1) Odhad. 2) Predikce. Ječmen - ekonomické a tržní podmínky pro krmné obilí Podobně jako u pšenice se v důsledku příznivého vývoje počasí a působení přímých plateb v roce 2004/05 produkce ječmene v EU výrazně zvýšila. V ČR dosahuje ukazatel STU hodnoty kolem 30 %. Pokračování této tendence, která ovlivňuje CZV, lze očekávat i v dalších 3-4 letech. Evropská komise predikuje pomalejší přizpůsobení trhu než u pšenice (s růstem zásob ještě v roce 2009). Značná část produkce je a zřejmě i bude využívána pro krmné účely. Na trhu krmných obilovin se však ječmen bude střetávat s tvrdší konkurencí ostatních obilovin (krmné pšenice, kukuřice a tritikale). Po roce 2005/06 lze očekávat zmírňování nerovnovážné situace na trhu EU v důsledku působení řady faktorů (postupné zavádění decouplovaných přímých plateb v EU 15 včetně povinného 10% uvádění půdy do klidu). Po roce 2010 lze očekávat i příznivé dopady v důsledku očekávaného zvyšování cen pšenice. Ekonomika výroby ječmene (tab. 2/02) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita se pohybovala nad hodnotou 1,00, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá (0,84). Souhrnná rentabilita je stabilně příznivá jak v minulosti, tak i ve střednědobém výhledu (s predikovanou hodnotou kolem 1,3). Tato rentabilita by mohla dále stimulovat zemědělce ČR ke zvyšování ploch a produkce ječmene. Konkurenceschopnost výrobců ječmene ČR je dostatečná ve vztahu ke stávajícím i predikovaným světovým cenám a měla by být postačující i vůči očekávaným cenám EU. Podobně jako u pšenice za předpokládaného růstu nákladů predikce signalizují klesající míru konkurenceschopnosti průměrných výrobců ČR na obou trzích 2. 2 Souhrnná rentabilita a konkurenceschopnost při budoucím možném poklesu přímých podpor (např. o 50 %) a intervenčních cen (např. o 20 %) již může být pro průměrné výrobce nedostatečná k jejich udržení na trhu. 10

15 Dosavadní konkurenceschopnost výroby ječmene v ČR odráží i ukazatel OPP. V ČR hodnota tohoto ukazatele byla v období dokonce záporná (v EU 15 kladná kolem 50 %), tzn. spotřebitelé byli dotováni zemědělci. Odbyt produkce, při očekávané stagnaci či dokonce snižování domácí poptávky, bude garantován z větší části intervenčním systémem EU. Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování přímých podpor i intervenčních cen a tím i pokles současné souhrnné rentability a konkurenceschopnosti českých producentů. Tento pokles, pokud bude radikální, může ohrozit průměrného producenta ČR. Tab. 2/02 - Ječmen Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) Celní tarif EU (%) 95,9 89,2 77,5 77,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,10 1,02 1,34 0,97 0,84 Souhrnná rentabilita 1,21 1,15 1,62 1,31 1,29 1) Odhad. 2) Predikce. 2.2 Olejniny Řepka olejná - ekonomické a tržní podmínky pro olejniny Rostoucí světová poptávka po olejninách (zejména po rostlinném oleji) vytváří dobré podmínky trhu. EU je však čistým dovozcem olejnin a produktů z olejnin a vývoj trhu bude závislý na vývoji směnného kurzu /USD. Roste poptávka po řepce jako suroviny pro výrobu metylesteru (MEŘO). Předpokládá se, že cca 40 % produkce řepky v EU se zpracovává na výrobu MEŘO a tento podíl v budoucnosti může růst. V EU 15 bude využita pro tyto účely i půda uváděná do klidu, avšak s limity, které vyplývají z dohody Blair House s USA. Ceny řepky pro potravinářské i nepotravinářské užití se sbližují. Nutno však přihlížet i k rizikům a příležitostem pro nepotravinářské užití řepky (viz kap. 1). Ekonomika výroby řepky (tab. 2/03) v ČR byla v dlouhodobém průměru příznivá. Nákladová rentabilita průměrných výrobců se pohybuje na hraně efektivnosti, avšak ve výhledu do roku 2010 klesá k hodnotě 0,64. Souhrnná rentabilita je příznivější (hodnoty s výjimkou roku 2003/04 mírně nad 1,00), přesto však 11

16 i u tohoto ukazatele je pro rok 2009/10 je predikována hodnota 0,95, a tedy výhledově neefektivnost této komodity. Konkurenceschopnost průměrných výrobců řepky ČR je dobrá ve vztahu k cenám EU a postačující ve vztahu ke světovým cenám. O míře konkurenceschopnosti pěstitelů řepky v ČR zejména vůči státům EU 15 vypovídá i hodnota ukazatele OPP (v roce 2003/04 v ČR 6 % proti 39 % v EU 15). Odbyt produkce by neměl být problémem. Využití % produkce řepky pro nepotravinářské účely (výrobu MEŘO) je významnou příležitostí, která však může narazit na riziko zvýšených dovozů řepky či MEŘO z jiných zemí (ze zemí EU či z třetích zemí). Ve střednědobé perspektivě lze v důsledku zamýšlených opatření WTO očekávat snižování objemu přímých podpor. Tento pokles může výhledově průměrného producenta ČR ohrozit. Tab. 2/03 - Řepka Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) Cena EU (Kč/t) 3) Celní tarif ČR (%) 60,0 60,0 Celní tarif EU (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) -1 6 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,03 0,67 1,10 0,86 0,64 Souhrnná rentabilita 1,12 0,84 1,30 1,10 0,95 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Importní cena řepky, c.i.f. Hamburg. 2.3 Okopaniny Cukrovka/cukr - ekonomické a tržní podmínky Trh EU je silně regulovaný a spočívá na národních produkčních kvótách. Pro ČR bylo v roce 2004 vymezeno 441,21 tis. t na kvótu A a 13,65 tis. t na kvótu B. K skončí platnost současné SOT s cukrem EU a začne platit reformovaný systém. Minimální cena cukrovky se má během 4 let snížit ze současných 46 /t na zhruba 26 /t při uplatnění kompenzačních plateb. ČR však byla dána možnost nakoupit dodatečnou kvótu ve výši 20,07 tis. t z kvóty C cukru za cenu 730 /t. Celková kvóta cukru pro ČR by se tak mohla zvýšit na přibližně 475 tis. t. Další výhled pro výrobce cukru a tím i pěstitelů cukrovky v ČR je však zásadně ovlivňován rozhodnutími majitelů cukrovarů, kteří budou další výrobu v ČR 12

17 v nových ekonomických podmínkách zvažovat. Vzhledem k významnému zastoupení zahraničního kapitálu v tomto odvětví nelze vyloučit (kompenzované) ukončení činnosti některých cukrovarů, zejména u těch výrobců, kteří v předchozím období minimálně investovali. V úvahu připadá i konverze cukrovarů na výrobu bioetanolu. Ekonomickým tlakům budou v prvé řadě vystaveny malé cukrovary. Celková kvóta subjektů, u kterých lze očekávat ukončení činnosti, by mohla přesáhnout i 200 tis. t. Odkoupení kvót jinými subjekty v ČR, včetně pěstiteli cukrovky, je sice možné, avšak velmi nákladné (200 tis. t představuje asi 150 tis. ). Vzhledem ke skutečnosti, že cena cukru se po reformě sníží bez kompenzací, lze očekávat tvrdý tlak zpracovatelů na pěstitele k pokrytí větší části dopravních a jiných nákladů. Cukrovka/cukr patří v EU i v ČR k nejvíce podporovaným komoditám. Ukazatel OPP se pohybuje kolem 60 % (v ČR do vstupu téměř 50 %). V důsledku platného systému podpor je výroba cukrovky v ČR vysoce rentabilní. Rentabilita se zvýšila zejména po vstupu do EU, který byl doprovázen výrazným zvýšením CZV. I přes omezené přímé podpory se nákladová i souhrnná rentabilita pohybuje i u průměrných výrobců kolem 1,6. Konkurenceschopnost této komodity vůči světovým cenám je však stejně jako v jiných zemích EU velmi nízká a celý systém EU je funkční pouze při vysoké celní ochraně vůči třetím zemím. Se zahájením reformy tohoto systému v 2. polovině roku 2006 lze očekávat výrazné snížení nákladové i souhrnné rentability (tab. 2/04). Při očekávaném růstu nákladů by byl průměrný producent cukrovky ČR v roce 2009/10 ztrátový, a to i při uplatnění podpor SPS (pokud by neobdržel kompenzaci cílenou přímo na pěstování cukrovky). Konkurenceschopnost průměrného českého producenta by výrazně poklesla i na trhu EU. Producenty cukrovky čeká po realizaci reformy SOT s cukrem obtížné období, neboť budou více závislí na rozhodování zpracovatelů o zachování, zrušení či konverzi výroby. Rozhodování výrobců bude také záviset na způsobu alokace kompenzačních plateb. V každém případě se čeští producenti budou muset přizpůsobit zcela jiným nákladovým relacím (ze současných zhruba Kč/t na zhruba 750 Kč/t 3 ). Je zřejmé, že řada současných podprůměrně efektivních pěstitelů tento tlak vyřeší tím, že přestane cukrovku pěstovat. Tento tlak však může být přechodně zmírněn předpokládanými kompenzačními platbami v rámci reformy SOT s cukrem EU. Při snižování celní ochrany na základě jednání WTO lze přepokládat, že EU prosadí zařazení cukru do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause). 3 Cena cukru na světovém trhu a odtud i cukrovky na domácím trhu se však může větší liberalizací světového obchodu mírně zvýšit. 13

18 Tab. 2/04 - Cukrovka Ukazatel Ø 2000/ / / /06 1) 2009/10 2) 2002/03 Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/ha) Jednotkové náklady (Kč/t) Podpory (Kč/ha) CZV ČR (Kč/t) 3) CZV EU (Kč/t) Celní tarif ČR (%) 141,3 141,3 Celní tarif EU (%) 195,8 217,9 187,5 187,5 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,22 0,99 1,49 1,51 0,79 Souhrnná rentabilita 1,26 1,03 1,58 1,57 0,93 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Z výběrového šetření nákladů, VÚZE. 2.4 Skot - mléko Mléko kravské - ekonomické a tržní podmínky Mléko patří v EU mezi komodity, pro které se v rámci SOT s mlékem uplatňují národní a z nich odvozené individuální produkční kvóty. ČR měla pro rok 2005 přidělenou kvótu ve výši tis. t mléka. Platnost systému produkčních kvót je v EU zatím garantována až do roku 2014/15. V současnosti probíhá reforma SOT s mlékem (do roku 2007/08), která spočívá ve snižování intervenčních cen SOM a másla a v postupném omezováním subvencí na vývoz přebytků vybraných potravinářských výrobků (sušená mléka, máslo, sýry). Pokles intervenčních cen (až o 25 % koncem reformního období) je kompenzován (až do výše 35,50 /100 kg kvóty koncem reformního období); v ČR jsou však tyto kompenzace zahrnuty do souhrnných plateb SAPS, tzn. nejsou alokovány jenom producentům mléka. Individuální produkční kvóty jako nástroj k částečnému vyrovnání nabídky a poptávky na trhu EU a k umožnění výroby mléka i v méně příznivých regionech limitují další zvyšování produkce u podniků zaměřených na intenzivní výrobu mléka. Po vstupu do EU dochází k vývozům suroviny do zahraničí (zejména do Německa) a naopak k dovozům mléka (především z Polska a Slovenska) vlivem vzniku nových cenových relací na trhu s mlékem a rozšíření zóny bezcelního přístupu ke kvótované surovině. Daná situace aktuálně ohrožuje domácí zpracovatele mléka. I když lze očekávat postupné sbližování cenových úrovní mléka v regionu střední Evropy, rozhodující pro další vývoj trhu v tomto prostoru budou zřejmě dopravní náklady a úroveň efektivnosti zpracovatelů. Celková úroveň CZV by však měla v návaznosti na probíhající reformu klesat, nominálně až pod hranici 8 Kč/l ke konci předikovaného období. 14

19 Mléko patří v EU i ČR mezi výrazně podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP v obou regionech se pohybovala kolem % (tab. 2/05). Bez podpor je výroba mléka v ČR v průměru mírně rentabilní, avšak nákladová rentabilita může výhledově při uplatnění reformy SZP EU s poklesem cen a růstem nákladů klesat. Souhrnná rentabilita (včetně podpor do vlastní krmivové základny) je však v průměru vysoká, zejména u výroby mléka v oblastech s převahou krmných ploch na TTP a v LFA (s hodnotami kolem 1,4-1,5 proti zhruba 1,2 u producentů s krmivovou základnou na orné půdě). Po zavedení systému SPS v důsledku rozpuštění podpor na celkový rozsah nárokovatelné zemědělské půdy může dojít u podniků s krmivovou základnou na orné půdě ke značnému poklesu souhrnné rentability. Konkurenceschopnost výroby mléka v ČR vůči světovým cenám je tak jako u výrobců ostatních zemí EU velmi nízká (světové ceny se odvíjejí od cenové úrovně producentů mléka v Oceánii, která se pohybuje kolem 5-6 Kč/l). Objem produkce je udržován tržním řádem a vysokou ochranou jednotného trhu vůči dovozům ze třetích zemí. Vůči ceně EU je konkurenceschopnost českých producentů dosud postačující, při předpokládaném růstu nákladů a poklesu CZV však může dojít k jejímu zhoršení. Výroba mléka v ČR se zřejmě i nadále udrží v rozměru, který je dán národní kvótou. Lze očekávat další restrukturalizaci ve smyslu převodu části produkce do oblastí LFA s vyšší výtěžností podpor na plochu pro vlastní krmivovou základnu (jestliže budou platby LFA zachovány na predikované úrovni). Na základě jednání WTO lze očekávat tlak na snížení ochrany trhu EU, což by se mohlo projevit v dalším snižování CZV EU. EU však zřejmě prosadí zařazení mléka do tzv. citlivých komodit s nižším poklesem celní ochrany a s možným uplatněním zvláštních ochranných opatření (Special Safeguard Clause). Tab. 2/05 - Mléko Ukazatel Ø ) ) ) Náklady, podpory, ceny Vedlejší výrobky (Kč/ks) Jednotkové náklady (Kč/ks) Jednotkové náklady (Kč/l) 7,58 7,78 7,83 7,93 8,39 Podpory - mimo LFA (Kč/ks) Podpory - LFA (Kč/ks) CZV ČR (Kč/l) 7,90 8,06 8,29 8,23 7,62 CZV EU (Kč/l) 10,35 9,28 8,58 8,12 7,62 Celní tarif ČR (%) 37,0 Celní tarif EU (%) 3) 160,9 160,9 160,9 160,9 Souhrnné ekonomické ukazatele OPP ČR (%) 37 OPP EU (%) Nákladová rentabilita 1,04 1,03 1,05 1,03 0,92 Souhrnná rentabilita - mimo LFA 1,10 1,20 1,25 1,23 1,09 Souhrnná rentabilita - LFA 1,26 1,46 1,48 1,47 1,47 1) Odhad. 2) Predikce. 3) Sušené plnotučné mléko. 15

20 2.5 Skot hovězí maso Skot/hovězí maso - ekonomické a tržní podmínky V důsledku krize BSE, snížení poptávky po hovězím mase a stoupající užitkovosti dojnic (při daných produkčních kvótách na mléko) došlo k významné redukci stád skotu v EU (v roce 2005 pokles o 6,6 % proti roku 2001). Pokles stavů krav bez tržní produkce mléka (o 3,8 % od roku 2001) byl ovlivněn přísnějšími podmínkami poskytování podpor (omezení na maximální koncentraci zvířat). Produkce jatečného skotu v EU 15 tak v období poklesla o 5 %. Produkce v EU 25 je bezprostředně po roce 2004 ovlivněna přechodem na systém decouplovaných přímých plateb. V některých zemích EU dochází ke zvýšeným porážkám v posledním roce platnosti porážkových prémií a k rušení podmínky poskytování podpor na maximální koncentraci zvířat. Lze očekávat, že přechod na decouplovaný systém SPS bude mít zásadní vliv na produkci jatečného skotu v EU 25. S přihlédnutím k odbourání přímých podpor se mohou snížit stimuly k rozvoji intenzivních systémů výkrmu skotu, zejména z chovu KBTPM. To může již ve střednědobém horizontu vést k redukci produkce (zejména v zemích EU 15), takže při dosud mírně rostoucí poptávce se zvýší bilanční deficit a závislost na dovozech kvalitního hovězího masa ze třetích zemí (Jižní Ameriky). Další růst poptávky po hovězím mase se však v důsledku zejména existujících cenových relací mezi jednotlivými druhy mas již neočekává. V ČR a v dalších nových státech EU znamenal vstup na jednotný trh zvýšení vzájemného obchodu v tomto sektoru a možnost realizovat produkci v jiných státech EU za lepších cenových a platebních podmínek. Jde zejména o zvýšený vývoz telat a zástavového skotu z ČR k výkrmu v jiných státech EU 25, který vede k celkovému poklesu domácí produkce a k její kompenzací rostoucími dovozy hovězího masa. Výhodnější odbytové podmínky vedly k růstu CZV v ČR. Jatečný skot patří v EU i ČR mezi nejvíce podporované komodity. Hodnota ukazatele OPP se pohybovala v EU kolem 70 %, v ČR do vstupu kolem 35 % (tab. 2/06). Produkce v EU je tak výrazně závislá nejen na přímých podporách, ale i na vysoké úrovni ochrany trhu. Produkce jatečného skotu od dojných plemen skotu, která v ČR stále převládá, by byla bez podpor vysoce ztrátová. Ukazatel nákladové rentability se dlouhodobě pohybuje na úrovni 0,70-0,75. Se započtením všech druhů podpor (tj. včetně podpor do vlastní krmivové základny) je souhrnná rentabilita kladná, a to zejména v chovech využívajících ve zvýšené míře TTP a alokovaných do LFA. Při uvažovaném růstu nákladů a po zavedení systému SPS se však může stát produkce jatečného skotu v tradičních systémech výkrmu skotu mimo oblasti LFA a s krmivovou základnou převážně na orné půdě i s podporami v průměru nerentabilní. Výrazně lepší rentabilitu vykazuje produkce jatečného skotu od krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka. Bude-li navíc k produkci využívána krmivová základna na TTP v LFA, souhrnná rentabilita výroby by mohla být v horizontu do roku 2010 mimořádně vysoká. 16