CELOROČNÍ TRÉNINKOVÁ PŘÍPRAVA REPREZENTACE VE FREESTYLE SNOWBOARDINGU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra sportovních her CELOROČNÍ TRÉNINKOVÁ PŘÍPRAVA REPREZENTACE VE FREESTYLE SNOWBOARDINGU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eduard Hrazdíra Vypracovala: Tereza Kozáková TVS - Management cestovního ruchu Brno,

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích. V Brně dne 13. dubna 2010 podpis... 2

3 Děkuji Mgr. Eduardu Hrazdírovi, vedoucímu mé bakalářské práce za spolupráci a věnovaný čas. Dále bych chtěla poděkovat Joţinu Toufarovi, trenérovi české snowboardové reprezentace za spolupráci, cenné informace a materiály, které mi pomohly proniknout do problematiky a pozadí jeho profese a tím se dopracovat k tomuto výsledku. 3

4 Obsah Rešerše...6 Úvod Snowboarding v praxi Snowboardové disciplíny Vybavení pro snowboarding Snowboarding jako Olympijský sport Snowboarding v České republice Nominace ţáků do reprezentace Sportovní akademie, o.s Freestyle snowboarding Základní dovednosti Tréninková příprava reprezentace Sportovní trénink charakteristika Vyuţití sportovního tréninku ve snowboardingu Skupina závodníků Roční tréninkový cyklus Přípravné období Přípravné období v měsíci září Přípravné období v měsíci říjnu Před-závodní období Závodní období Po-závodní období Přechodné období Diskuse Závěr

5 Seznam použité literatury...44 Internetové zdroje...45 Přílohy...46 Resumé

6 Rešerše Rok 1965 byl rokem zrození nového zimního sportu snowboardingu. Freestyle snowboarding, o kterém budeme psát, byl zařazen jako uznávaný sport na Olympijských hrách aţ od roku Z důvodu mládí tohoto zimního sportu bylo velice obtíţné sehnat odbornou literaturu. Dosavadní vydané publikace jsou především zaměřeny na snowboarding obecně. Jedná se o stručný popis historie, snowboardových disciplín a vybavení. Několik publikací, z kterých jsem čerpala, mají v podstatě shodující informace. Rozdíly najdeme v roce vydaní, nové technologii a pokroku. Mezi literaturu, kterou jsem prostudovala, patří Snowboarding od A do Z (CHRISTOF WEIS, 1993), Snowboarding (LUKÁŠ BINTER A KOLEKTIV, 1999), Snowboarding - třetí, přepracované vydání (LUKÁŠ BINTER A KOLEKTIV, 2006) a publikaci Snowboarding (OTO LOUKA A MARTIN VEČERKA, 2007). V roce 2007 vyšla publikace FREESTYLE SNOWBOARDING od Martina Večerky, kterou se mi nepodařilo pro zpracování informací získat z důvodů nízkého a jediného vydání. Naše práce bude zaměřená na celoroční tréninkový cyklus freestylových snowboardistů, a protoţe o trénování reprezentace není ţádná publikace, rozhodli jsme se spolu s trenérem Joţinem Toufarem tuto přípravu zveřejnit. Informace mi tedy podával především on, hlavní trenér reprezentace před-ţáků, ţáků a juniorů. On sám byl několik let aktivním a úspěšným jezdcem a pro tuto profesi má ideální předpoklady a získané zkušenosti. Dále jsem čerpala z vlastních poznatků a to při návštěvě reprezentačního druţstva ve Špindlerově Mlýně, kde jsem sledovala průběh tréninkové jednotky. V průběhu psaní jsem také nasbírala novinové články přímo k freestyle snowboardingu. (MLADÁ FRONTA DNES) Dalším, poměrně důleţitým zdrojem byly webové stránky. ( Co se týče suchého tréninku, vyuţila jsem publikace Sportovní trénink (TOMÁŠ PERIČ A JOSEF DOVALIL, 2010), Fotbal kondiční trénink (RUDOLF PSOTTA A KOLEKTIV, 2006) a Rozvoj výbušnej sily dolných 6

7 končatín v športe (ŠIMONEK, DOLEŢALOVÁ, LEDNICKÝ, 2007) 7

8 Úvod Vznik snowboardingu, jednoho z nejnovějších zimních sportů datujeme k roku Od této doby se neustále vyvíjí. V průběhu let se objevují nové styly jízdy a zdokonalují se metody výuky. Postupem času dochází k rozvoji nových technologií a pouţitého materiálu na výrobu příslušenství. V dnešní době se snowboarding šíří po celém světě neuvěřitelnou rychlostí. Stejně tak i u nás přibývá kaţdou sezónu těch, kteří propadli kouzlu tohoto zimního sportu. Snowboarding se stal fascinující alternativou lyţování, láká především mladou generaci vyzkoušet nový pohyb, proţít další senzační záţitky na sněhu a zároveň aktivně strávit volný čas. Pokud je člověk šikovný, má smysl pro pohyb a dostatek trpělivosti, není problém, aby se za jeden den naučil pod vedením zkušeného instruktora sjet sjezdovku sesouváním nebo základními obloučky. Nejen instruktoři, ale především lyţaři po vlastní zkušenosti tvrdí, ţe naučit se jezdit na snowboardu je lehčí, neţ na lyţích. Pro tento rychlý pokrok je dobré neváhat a vrhnout se přímo po hlavě právě do těchto zimních radovánek. Tento zimní sport nespadá pouze mezi koníčky mladistvých, ale od roku 1998 je zařazen do Olympijských disciplín. Téma freestyle jsem si vybrala proto, ţe se v dnešní době řadí mezi nejatraktivnější sporty jak v rekreační, tak i v závodní sféře, kde závodníci musí zdolat nezvyklý terén, např. tzv. U-rampu náročnými akrobatickými prvky. V bakalářské práci bych v první řadě zmínila potřebné sportovní vybavení. Je třeba se zaměřit na správný výběr snowboardu, bot a vázání pro danou disciplínu. Dále bych popsala působení snowboardingu ve světě (ZOH), ale i v České republice, kde hraje důleţitou roli Česká snowboardová Asociace a Sportovní akademie Špindlerův Mlýn, která se stará o české reprezentanty ve freestyle snowboardingu. Nicméně hlavním smyslem a cílem práce bude popis celoročního tréninkového cyklu našich reprezentantů. Vzhledem k tomu, ţe jsem o vrcholovém trénování nesehnala ţádnou odbornou literaturu, respektive ţádný tréninkový plán pro veřejnost nebyl k dostání (zmínka o tom, jak snowboardisti trénují, jak nabírají sílu, kondici, jakým způsobem se učí novým trikům, nebo 8

9 vylepšují ty staré atd.), rozhodli jsme se spolu s hlavním trenérem freestyle snowboardingu Sportovní akademie Joţinem Toufarem tuto přípravu sepsat a zveřejnit. Budeme popisovat jak suchý trénink, ve kterém se junioři zaměřují především na gymnastickou přípravu a kondiční trénink, tak i ten sněhový. Popíšeme, čemu se závodníci věnují v před-závodním období, v závodním, pozávodním, ale i v tom přechodném, jaké vyuţívají formy regenerace a v jakém období se věnují individuálním tréninkům během osobního volna. Mezi hlavní metody získávání materiálů právě pro tuto celoroční přípravu byla návštěva reprezentačního druţstva ve Špindlerově Mlýně, kde díky Sportovní akademii tráví nejvíce tréninkového času. Na horách jsem s nimi strávila několik dní a pozorovala jsem jejich celodenní program. Kaţdý den byl sestavený jinak. V podstatě se denní program podřizoval aktuálnímu počasí. Podnebí je hlavním ovlivňujícím faktorem, který můţe tréninkový plán narušit. Dopolední trénink byl většinou zvolen volnou jízdou na svahu nebo tréninkem ve snowparku. Odpolední program se zaměřoval na suchou přípravu a regeneraci. Další metodou byla pravidelná komunikace s trenérem, který mi podával potřebné informace a rozhovor s jednotlivými svěřenci, kteří mi jemně nastínili průběh tréninku a závodů z jejich pohledu. Během návštěvy jsem si udělala tzv. obrázek, jak se trénuje nejen na sněhu, ale i na souši, a protoţe jsem bývalá akvabela, zajímalo mě, jakého typu sportovního tréninku se vyuţívá u dalšího pro mě uměleckého sportu. Všechny poznatky a informace jsem si pečlivě zaznamenávala, získala jsem od trenéra tabulku, kde je zaznamenán celoroční plán akcí a soustředění viz. příloha 1. 9

10 1. Snowboarding v praxi 1.1. Soutěžní disciplíny Závodní disciplíny snowboardingu se rozdělují na freestylové a alpské. Zvláštním závodem je snowboardcross a do nejmladších disciplín patří boardercross a extrémní freeriding. (BINTER, 2006) Freestylové disciplíny: Halfpipe (U-rampa) patří mezi freestylové disciplíny, kdy jezdec projíţdí speciálně vytvořeným sněhovým korytem z jedné strany na druhou a zpět. Na hranách U-rampy provádí různé skoky a obraty tak, aby mohl vţdy plynule navázat dalšími triky na druhé straně. Rozhodčí hodnotí jednotlivé triky ve dvou jízdách. Hodnotí provedení triku, výšku a obtíţnost. U-rampa má sklon stupňů po spádnici, její délka se pohybuje mezi m, výška je okolo 4 aţ 4,5 m. U-rampa se zpravidla upravuje speciální rolbou tak, aby byla připravená k jízdě a trikům. U-rampa je jediná freestylová disciplína, která je zařazená do ZOH. (LOUKA, VEČERKA, 2007) Big air neboli skok, je další soutěţní disciplína, která je zaloţená na skocích provedených na speciálním můstku. (viz. obrázek č. 1) V této disciplíně se hodnotí obtíţnost, kvalita, provedení, výška skoku a dopad. Skoky jsou oficiálně zařazeny do soutěţí mistrovství světa a světového poháru. Slopstyle je nejoblíbenější a nejrozšířenější disciplína. Jezdec při jízdě vyniká svoji kreativitou a fantazií. Během soutěţe jezdci vyuţívají několika za sebou jdoucích překáţek různých typů a kombinací. Jibbing - je jeţdění neboli klouzání po čemkoli. Po zábradlí, kmenu stromu, bednách apod. Jibbing se jezdí na uměle vytvořených překáţkách ve snowparcích, kde je k dispozici nespočet překáţek různých velikostí a tvarů. Existují zábradlí rovná, lomená, zatočená, bedny atd. (viz obrázek č. 2) Quarterpip - jde o poslední freestylovou disciplínu, kdy je sněhový rádius postavený přímo naproti rozjezdu a jezdec jede přímo proti zdi, odráţí se z rádiusu a dopadá víceméně na stejné místo. (LOUKA, VEČERKA, 2007) 10

11 Fotografie Obr. č. 1 Switch frontside 540 Obr. č. 2 Jibbing 11

12 1.1.2 Vybavení pro snowboarding Do základního vybavení patří vhodný snowboard pro danou disciplínu, vázání a boty. Snowboardy dělíme do tří hlavních skupin freestylové, slalomové a univerzální. Freestylová prkna - jsou měkká a podle vyuţití je dále můţeme rozdělit na freestyleboardy a freeridingboardy. Freestylový snowboard má větší vykrojení, menší rádius 6-9 m, menší délku (nejčastěji cm), je víc točivý a lépe ovladatelný, neţ snowboard pro freeride. Je určený pro triky v U-rampě, skoky a jízku po sjezdovce. Freerideový snowboard je širší, asi o cm delší a celkově tuţší neţ freestylové prkno, tím je umoţněna lepší stabilita jezdce v hlubokém sněhu. Prkno je méně vykrojené, má větší rádius, jeho točivost a ovladatelnost je poněkud těţší. Je určený především pro jízdu ve volném terénu (v hlubokém sněhu). (LOUKA, VEČERKA, 2007) Slalomové snowboardy jde o tvrdá prkna, tyto snowboardy se hodí pro alpskou jízdu, řezané a smýkané oblouky na sjezdovce a pro slalomové disciplíny. Prkno je středně tvrdé aţ tvrdé, má silné vykrojení, malé nebo ţádné zakřivení krátké patky, malé zakřivení špičky, větší průhyb a je úzké. (BINTER, 2006) Univerzální snowboardy Allround snowboard prkno určené především pro začátečníky a rekreační jezdce, vhodné pro všechny terény. Snowboardy pro všechny disciplíny vybíráme podle vlastních tělesných proporcí: podle tělesné výšky, váhy a velikosti nohy. Od těchto rozměrů se odvíjí délka a šířka prkna. Jak uţ bylo zmíněno, tvrdší prkna jsou náročněji ovládána a určena pro tvrdší jízdu, měkké prkno je lépe ovladatelné, tedy především určeno pro začátečníky nebo freestyle snowboarding. Šířka snowboardu se vybírá podle velikosti chodidla, bota by neměla přesahovat přes hranu prkna. [1] 12

13 Snowboardové vázání a boty dělíme do dvou skupin: 1. vázání a boty pro freestyle snowboarding v měkkém provedení 2. vázání a boty pro freeride snowboarding s tvrdým deskovým vázáním a botami Oba typy nemají bezpečnostní vypínání, tzn., ţe při pádu zůstanou obě nohy pevně spojeny se snowboardem. Tvrdé vázání a boty jsou určeny pro alpské disciplíny, carving apod. Výhody freestylového vázání a bot - umoţňují větší cit pro skoky, triky, volnost a větší rozsah pohybu nohou. Lepší ovladatelnost prkna, boty jsou pohodlnější. Výhody freerideového vázání a bot - umoţňují jednodušší zapínání a vypínání, více zpevňují a chrání kotník, při jízdě na hraně na tvrdé sjezdovce se lépe přenáší síla. (LOUKA, VEČERKA, 2007) 1.2. Snowboarding jako Olympijský sport V roce 1991 vznikla Mezinárodní snowboardová federace (ISF), která zastřešovala světový snowboarding do konce sezóny 2001/02 a pak zanikla. Jejím nástupcem se stala World Snowboard Federation (WSF), která začala od roku 2006 úzce spolupracovat s profesionální snowboardovou sérií závodů Ticket To Ride (TTR), coţ je nejuznávanější série závodů na světě. Nyní WSF pořádá sérii závodů Rookie Fest po celém světě. Jedná se o mistrovství světa ve freestyle snowboardingu pro juniory do 19 let. V roce 1994 byl snowboarding poprvé zařazen na ZOH v norském Lillehammeru, avšak byl představen pouze jako ukázkový sport. Téhoţ roku si Mezinárodní lyţařská federace (FIS) vytvořila vlastní Světový pohár jezdců a zajistila si výhradní právo v rozhodování o nominaci závodníků pro ZOH u Mezinárodního olympijského výboru, který v roce 1995 uznal snowboarding jako oficiální disciplínu. V roce 1998 (Nagano) se poprvé závodilo v U-rampě a v obřím slalomu pod záštitou FIS. Na OH v Turíně jiţ k zmíněným disciplínám přibyl snowboardcross. Tím se snowboarding zařadil mezi nejvýznamnější zimní sporty. (LOUKA, VEČERKA, 2007) 13

14 1.3 Snowboarding v České republice V Česku se objevuje snowboarding v letech Mezi průkopníky tohoto sportu patřil L. Váša, který byl rovněţ propagátor snowboardingu a výrobce prvních prken, dále V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další. (LOUKA, VEČERKA, 2007) V roce 1990 byla zaloţena Asociace Českého snowboardingu (AČS). Jde o nezávislou organizaci sdruţující snowboarding v České republice, je členem World Snowboard Federation, na profesionální úrovni spolupracuje se Sportovní akademií Špindlerův Mlýn úzce s Ticket To Ride. Také je nezávislým členem úseku snowboarding Svazu lyţařů ČR, který se stará o alpské disciplíny. Téhoţ roku (1990) byl realizován seriál šesti závodů - Československý pohár a republikové mistrovství. Asociace Českého snowboardingu působí v oblasti snowboardových závodů ve Freestyle. Od roku 2004 kaţdoročně pořádá závod 4x4 Českého poháru a od roku 2005/2006 vznikl závod Rookie Cup. Jde o Český pohár pro děti a mládeţ. AČS také připravuje reprezentační druţstva, organizuje školení instruktorů, trenérů a rozhodčích. Propaguje a podporuje snowboarding formou různých soustředění, kempů, soutěţí, vydává různé informace a propagační materiály, které se týkají snowboardingu. Mezi naše nejlepší freestylové jezdce můţeme zařadit Martina Černíka, Davida Horvátha a Šárku Pančochovou, nově zrozenou hvězdičku, která se zúčastnila ZOH v kanadském Vancouveru v roce 2010 a obsadila 14 místo. [2] Nominace žáků do reprezentace Valná hromada SLČR ustanovila 8. července 2009 za centrum juniorské reprezentace Sportovní Akademii ve Špindlerově Mlýně. Svaz si nadále ponechal pod svojí záštitou seniorské reprezentační druţstvo a z části zaštiťuje tzv. SCM (Sportovní Centra Mládeţe) v rámci kterých doposud organizoval juniorskou reprezentaci. Svoji podporu snowboardingu rozšířil Svaz o SPS (sportovní třídy) v Akademii Špindlerův Mlýn. Tímto krokem se rozšířila juniorská reprezentace o ţákovskou kategorii a hlavním trenérem se stal Joţin Toufar s Přemkem Vidou. 14

15 I kdyţ je snowboarding vesměs individuální sport, naše myšlenka byla a je taková, ţe trénování v kolektivu vrstevníků ve zdravém konkurenčním prostředí vede dlouhodobě ke zvýšení výkonnosti. Nominační kritéria pro vstup do reprezentačního výběru vyplývají především z výsledků závodů na tuzemských soutěţích 4x4 Českého snowboardového poháru a minimálně jedné účasti na zahraniční akci FIS a TTR. Další cestou pro mladší generace je komerční vstup do Sportovní akademie, kde jako pomocný trenér snowboardingu působí Tomáš Polák. Mladší ţáci jsou zde od začátku součástí ročního tréninkového cyklu a mají tak větší pravděpodobnost zapojit se do programu ţákovského a juniorského reprezentačního výběru Sportovní akademie, o.s. Kvalitní základní školní vzdělání, výchova a příprava budoucích vrcholových závodníků se spojili v unikátním projektu Sportovní akademie ve Špindlerově Mlýně. Pod vedením špičkových a vysoce kvalifikovaných trenérů, učitelů a dalších odborníků se zde ţáci a sportovci věnují celoroční sportovní přípravě v alpském i klasickém lyţování a snowboardingu. Kromě klasické docházky od 1. do 9. třídy, je pro děti připravena také nadstandardní výuka cizích jazyků a informatiky. Aby bez problémů zvládli veškeré povinnosti, mají svěřenci upravený studijní plán. Nejen vlivem klimatických podmínek a strategické poloze, ale zejména díky kvalitnímu tréninkovému zázemí a velmi dobře spolupracujícímu týmu lidí se Sportovní akademie postupně stává prestiţní institucí, která se výrazně podílí na rozvoji vzdělanosti i sportu nejen v rámci města a krkonošského regionu, ale také kraje i celé České republiky. Naše zkušenosti v oblasti sportovní, administrativní i manaţerské nadále obohacujeme a pomáhají nám lépe naplňovat stanovené cíle. V současné době se akademie stará o více neţ sedm desítek sportovců, kteří se věnují alpskému lyţování, snowboardingu, běţeckému lyţování nebo sportují v rámci programů při škole. SA zabezpečuje a podporuje sportovní aktivity dětí od předškolního věku aţ po juniorské kategorie. [3] 15

16 Trenéři Sportovní akademie Alpské disciplíny: Eva Erlebachová, Trenér lyţování II.třídy Alpské disciplíny (přípravka): Mgr.Michaela Kečková, Trenér alpského lyţování I.třídy Mgr.Eva Najderková, Trenér alpského lyţování I.třídy Bc.Michaela Švitorková, Nejvyšší trenérské vzdělání Alpské disciplíny (žáci): PaeDr. Olga Kříţová, Trenér alpského lyţování I.třídy Mgr.Zdeněk Chrástecký, Trenér alpského lyţování I.tříd Mgr.Eva Sochorová Běžecké lyžování: Mgr. Alena Soukupová, licence II.třídy v klasickém lyţování Snowboarding: Joţin Toufar, instruktorská licence typu B Tomáš Polák, instruktorská licence typu B Tým reprezentantů, o kterém se budeme v naší práci zmiňovat a popisovat jejich celoroční tréninkový cyklus tvoří k dnešnímu dni 16 závodníků. Někteří z nich (viz tabulka č. 1) trénují právě pod jiţ zmíněnou Sportovní akademií Špindlerův Mlýn. Cílem Sportovní akademie je spojení kvalitního vzdělání s přípravou budoucích vrcholových závodníků. Akademie sportovcům vytváří celoroční trenérské zázemí, prostory pro tréninkovou činnost, ale také pravidelné lékařské prohlídky. Sportovní akademie se věnuje nejen alpskému a klasickému lyţování, jak bylo jiţ zmíněno, ale co nás bude nejvíce zajímat, tak freestyle snowboardingu. 16

17 O celé druţstvo se stará profesionální team trenérů. Hlavním trenérem Sportovní akademie freestyle snowboardingu je Josef Toufar. Dalším trenérem je Tomáš Polák. Oba trenéři vlastní instruktorskou licenci typu B, kterou si vybojovali a získali přes nejvyšší lektorský sbor AČS. Jedná se o profesionální licenci, kterou lze získat aţ po licenci typu C. B licence je zaměřená na freestyle snowboarding. Hlavní trenér našich reprezentantů zabezpečuje chod a růst našeho reprezentačního druţstva, stará se o pestrý trénink jak sněhový, tak i suchý. Připravuje tým na zahraniční i domácí závody, na které je rovněţ doprovází. Díky kvalitnímu tréninkovému zázemí a sloţení trenérů jsou v teamu nejlepší před-ţáci, ţáci a junioři v ČR. Aby závodníci dosahovali těch nejlepších výsledků, měli by strávit na horách průměrně dní v roce. Závodníci jezdí nejčastěji trénovat, ale i závodit do zahraničí a to do Švýcarska (Saas Fee, Laax), Itálie (Livigno), Rakouska (Penken, Hintertux, Kaunertal, Dachstein) a Francie (Les Deux Alpes, Avoriaz). V České republice nejvíce trénují ve Špindlerově Mlýně, dále v Rejdicích a na Číhalce. V příloze je k dispozici tréninkový celoroční plán, ve kterém je upřesněno, které měsíce závodníci tráví na soustředěních, a které na závodech. V tabulce č. 1 je přehledný seznam členů Sportovní akademie, rok narození svěřenců a jejich starty na zahraničních závodech. Z tabulky je také zřejmé, kolika soustředěních se zúčastnili a kde. V tabulce č. 2 jsou všichni členi reprezentace. Na fotografii č. 3 se můţeme podívat na část reprezentačního druţstva. 17

18 Tabulka č. 1 Seznam členů tréninkové skupiny Sportovní akademie a jejich starty na soustředěních a soutěžích Rok n. Start v soutěžích Start na soustředěních Jméno a příjmení CZ AT CH IT CZ AT CH Dan Paulíček Tabulka č. 2 Dominik Veselka Štěpán Křováček Michaela Vaňková Jakub Král Dušan Kříž Ondřej Porkert Daniel Porkert Mikoláš Pajer Tomáš Císař Michal Biša Martin Mikyska Seznam všech členů tréninkové skupiny reprezentace Skupina závodníků Jméno a příjmení Rok narození Bergmann Darek 1991 Gutwirth Filip 1992 Junioři Paulíček Dan 1993 Mikyska Martin 1994 Augustinová Diana 1995 Horák Petr 1991 Širší nominace Krováček Štěpán 1993 Veselka Dominik 1994 Vaňková Michaela 1994 Kříž Dušan 1995 Bisa Michal 1995 Širší nominace Porkert Ondřej 1996 žáci (SA) Porkert Daniel 1996 Král Jakub 1996 Císař Tomáš 1996 Pajer Miki

19 Obr. č. 3 Reprezentační družstvo 1.4 Freestyle snowboarding Konečně se dostáváme k tomu, co nás bude nejvíce zajímat a provázet celou naší prací. Freestyle neboli volný styl, volný způsob jízdy patří v dnešní době k nejrozšířenější a nejrychleji se rozvíjející částí snowboardingu. Řadíme sem veškeré aktivity prováděné ve snowparcích při skocích, na zábradlích, v U- rampách, s vyuţitím umělých i přírodních překáţek při jízdě (Snowpark - viz obrázek č. 4). Mezi soutěţní disciplíny, jak uţ jsme v předchozích kapitolách zmínili, patří především U-rampa, která je zařazena jako disciplína na ZOH, dále také slopstyle, big air, jibbing, quarterpipe aj. Veškeré triky mají vypadat především hravě, oslnivě, lehce a akrobaticky. Avšak nic není tak jednoduché, jak vypadá a pokud si některé z triků zkusíme, poté zjistíme, ţe i freestyle snowboarding vyţaduje důkladný trénink. Většina triků je odvozena z praxe skateboardingu, některé dokonce ze surfingu. Obtíţnost skoku či triku je dána kromě výšky a elegance provedení především rotací a graby (úchopy). 19

20 Ve freestyle snowboardingu rozlišujeme různé druhy rotace, buď na frontside (začátek čelem k dopadu) nebo na backside (začátek je zády k dopadu). Mezi horizontální klasické rotace můţeme zařadit rotace o 180 o, 360 o, 540 o, 720 o, 900 o a 1080 o. Horní hranice rotace se zatím ustálila na 1440 o. Mezi snowboardisty obecně panuje názor, ţe nejstylovější triky jsou tak do 720 o. (MACHÁNĚ, 2010) Tyhle rotace se kombinují s různými úchopy a provádí se buď leţatě nebo v kombinaci s vertikální rotací. Graby neboli úchopy (kterých je několik druhů) se provádějí jednotlivě, ale i v kombinaci při rovných skocích (airech), z toho kaţdý grab má několik způsobů provedení, který záleţí na osobním stylu. Dalším příkladem skoku s rotací je switch všechny rotace se dají provádět zrcadlově na switch, tedy rozjezd je na opačnou stranu (pozadu). Dále sem patří např. backflip vertikální rotace vzad o 360 o, Frontflip salto vpřed, ale uţ se téměř neskáče, mistyflip backside 180 o v kombinaci s frontflipem, backside rodeo 540 o, frontside rodeo 540 o, atd. (LOUKA, VEČERKA, 2007) 20

21 Obr. č. 4 Snowpark Základní dovednosti Mezi základní dovednosti patří několik důleţitých prvků, které musíme zvládnout ještě předtím, neţ se pustíme do těţších dovedností a to do skoků a U-rampy. Mezi ten nejzákladnější manévr můţeme zařadit ollie, coţ je prvek, který vychází ze skateboardingu a je výchozím trikem pro snowboarding. Ollie je základem pro všechny další triky na sjezdovce, v U-rampě, ve skocích nebo pro náskoky na raily. Dalším základním prvkem je noseollie, jde o obdobu ollie, kdy se odráţíme nikoliv z patky, ale ze špičky. Tento prvek se provádí především pro náskoky na raily. Frontside ollie to fakie, také se mu říká mini frontside 180 o vychází opět z oliie. U tohoto prvku je důleţité zahájit rotaci hlavou, paţemi a trupem, potom aţ prknem. Backside ollie to fakie neboli mini backside 180 o, jde o prvek, který vychází také z ollie, rotace se zahajuje opět hlavou, ramenem, trupem a aţ následně prknem. 21

22 Ve snowboardové terminologii se vyskytuje slovo skok ve dvou významech, jednak je to výraz pro sněhový můstek, jednak jako samotný trik. K základu freestyle patří rovný air, bez kterého se další triky neobejdou. Na všechny skoky z můstku se musí najíţdět dostatečnou rychlostí tak, aby skokan po předvedení triku zaujal správnou pozici dopadu. Skoky se dělí na frontsidové a backsidové s různým stupněm rotace (180 o, 360 o, 540 o ). O U-rampě (halfpipe) se říká, ţe je královskou disciplínou snowboardingu. Na techniku je nejnáročnější překáţka v porovnání s ostatními disciplínami freestylu. Jezdec v U-rampě dopadá do rádiusu U-rampy, v které se dá provést kolem osmi aţ deseti triků, coţ je fyzicky náročnější, neţ jeden air nebo rotace na skoku. V U-rampě se provádí nespočet triků, které na skoku neexistují, jde o různé rotace, např. přes hlavu atd. Základem jeţdění v rampě je dobré zvládnutí jízdy mezi oběma rádiusy. Důleţité je neztratit rychlost, která je potřebná pro další trik. Na provedení skoku se můţeme podívat na obrázku č

23 Obr. č. 5 U-rampa Rolf-Feldmann-Stalefish 23

24 2. Tréninková příprava reprezentace Tréninková příprava reprezentantů závisí na mnoha faktorech. První z faktorů je věk závodníků. Vzhledem k tomu, ţe věková kategorie našich reprezentantů se pohybuje od 12ti do 18ti let, je proto důleţité dbát na skladbu tréninků, aby nedocházelo k přetíţení nebo přetrénování před-ţáků a ţáků. Dalším důleţitým faktorem je zatěţovat a kompenzovat správné svalové skupiny, po zatíţení vyuţívat strečink a regeneraci. 2.1.Sportovní trénink charakteristika Trénink je sloţitý a účelně organizovaný proces rozvíjení specializované výkonnosti sportovce ve vybraném sportovním odvětví nebo disciplíně. Sportovní trénink znamená přípravu jedince či týmu na soutěţe, závody, či utkání. Cílem je dosaţení individuálně nejvyšší sportovní výkonnosti ve zvoleném sportovním odvětví na základě všestranného rozvoje sportovce. Znamená to usilovat o rozvoj ve dvou oblastech výkonnostní ve smyslu rozvoje výkonnosti v dané sportovní disciplíně a lidské (výchovné) dodrţování zásad fair play a pravidel sportu atd. Úkoly sportovního tréninku zahrnují tělesný, psychický a sociální rozvoj a spočívají v osvojování sportovních dovedností, rozvíjení kondice sportovců a formování osobnosti sportovců ve smyslu specifických poţadavků sportovního odvětví. Sportovní trénink je ucelený a logický proces s promyšlenou návazností. Roční tréninkový cyklus je základní jednotka dlouhodobě organizované sportovní činnosti. Je nutné brát v potaz, ţe výraznější změny trénovanosti nemůţeme očekávat v krátkodobém horizontu, ale k jejich realizaci je zapotřebí delší časový úsek. Dále si musíme uvědomit, ţe lidský organismus potřebuje k dosaţení maximálního výkonu nejen kvalitní trénink, ale i kompenzaci a regeneraci. 24

25 2.1.1 Využití sportovního tréninku ve snowboardingu Freestyle Snowboarding není výkonnostní sport, jedná se o specifický výbušný pohyb spojený s enormní psychickou zátěţí. Silové schopnosti vychází z typů svalové kontrakce. Při snowboardingu dochází ke kontrakci izotonické neboli dynamické, u které se mění délka svalu, napětí zůstává přibliţně stále stejné. Výbušná (explozivní) síla, jejíţ podstatou je izotonická kontrakce, která je charakteristická maximálním zrychlením a nízkým odporem. Ve snowboardingu ji vyuţíváme v odrazech a dopadech. Trénink výbušné síly bývá obvykle řešen pomocí odrazových a švihových cvičení. V této oblasti je vhodné kombinovat silové a obratností cvičení. Pro rozvoj explozivní síly se vyuţívají dynamická cvičení o malém počtu opakování (4-5 opakování). Důleţité je, aby se tato cvičení vykonávala s maximálním úsilím, tj. se snahou o maximální výkon a rychlost provedení. Základem je síla odrazu, rychlost odrazu a technika odrazu. Před zahájením tréninku svalové síly při odrazu doporučujeme zpevňovací posilování zad (po tréninku důkladnou regeneraci a rehabilitaci namáhavých partií těla). (PSOTTA, 2006) K dosaţení potřebné explozivní síly ve snowboardingu vyuţíváme zejména cvičení s intenzivním zatíţením dolních končetin např. přeskoky přes švihadlo, výskoky do schodů a přeskoky snoţmo přes různá náčiní. Tyto cviky vyuţíváme v kruhových a intervalových trénincích. Další důleţitou podstatou tréninku ve snowboardingu je rozvoj vytrvalosti. Zařazením intervalové a nepřerušované metody do tréninku se docílí zvýšení celkové fyzické kondice, která je pro tento sport zásadní. Intervalovým tréninkem se rozumí plánovité členění cvičení poţadované intenzity na fáze zatíţení a zotavení, kdy intervaly odpočinku neslouţí k plnému zotavení. Do intervalových metod můţeme zařadit běhy v různých kombinacích s rychlostí, silou a obratností, překáţkové dráhy, různé formy herních cvičení, hry a opět vyuţití cviků pro výbušnou (explozivní sílu). Metoda nepřerušovaného zatíţení se vyznačuje tím, ţe činnost při nízké aţ střední intenzitě není přerušena odpočinkem. Tuto metodu vyuţíváme především v plaveckém a běţeckém tréninku. V tělocvičně uplatňujeme trénink 25

26 kruhový, při kterém se svěřenci zaměřují na posílení všech svalových partií bez pouţití posilovacích strojů. Psychika hraje ve sportu důleţitou roli, proto je nutné do sportovního tréninku zařadit psychologickou přípravu. Cílem psychologické přípravy je vytváření optimálních psychických předpokladů sportovce pro úspěšnou realizaci sportovního výkonu. To má vést ke zkvalitnění a urychlení adaptace sportovce na zátěţ a přizpůsobení se podmínkám tréninku a soutěţe. Důleţité je rozvíjet psychické odolnosti sportovce různými metodami a efektivními principy. Psychologická příprava sportovce je rozmanitá. Na sportovce působí různé vlivy z vnitřního a vnějšího prostředí, krátkodobě, či trvale s různou mírou intenzity. Z časového hlediska se psychologická příprava sportovce dělí na krátkodobou a dlouhodobou. Obě přípravy jsou na sobě závislé a navzájem se ovlivňují. Dlouhodobá příprava tvoří nedílnou součást kaţdé tréninkové jednotky, kde se zvyšuje úroveň celkové odolnosti, motivace, posilování soutěţivosti a morálka. Krátkodobá příprava má charakter specifický a přispívá k dosaţení nejvyšší sportovní formy k určitému datu a podmínkám soutěţe. V krátkodobé přípravě dochází k regulaci aktuálních psychických stavů. Velmi důleţitou součástí psychologické přípravy je ovlivnění a regulace předstartovních a startovních stavů. Předstartovní stavy se dostavují před závodem a jsou ovlivněny především emocemi, ale velkou roli zde hraje i motivace. Jde o aktuální stav psychiky, který představuje pohotovostní mobilizaci organismu, která je potřebná pro překonání nastávající zátěţe. Mezi hlavní typy předstartovních stavů patří: stav nadměrné aktivace (sportovní horečka) emočně negativní, zvýšená dráţdivost, svalový třes, špatná koordinace. Při rozcvičení dbáme na delší výdrţe, pomalejší pohyby a pomalá dechové cviční Nepřiměřeně nízká aktivace (apatie) ochablost, malátnost, diskoordinace. Rozcvičení s rychlejšími pohyby, švihová cvičení, u dechového cvičení kratší nádechy a výdechy. Stav optimálně zvýšené aktivace (bojová pohotovost) optimální stav, pozitivní vnitřní napětí, vysoká pohotovost k reakci. 26

27 Kaţdý trenér si tvoří svoje postupy a návody, jak vést sportovce, jak komunikovat a připravit je na soutěţ. Regulaci předstartovních stavů můţeme kladně ovlivnit správným rozcvičením, hudbou, dechovým cvičením a projevem trenéra. Důleţité je, aby se trenér uměl vcítit do svých svěřenců, komunikoval s nimi a snaţil se je pozitivně motivovat. Hodnocení trenéra by mělo nejprve vycházet z pozitivních reakcí a teprve poté z negativních. (PERIČ, DOVALIL, 2010) Při jízdě na snowboardu se překonávají velké výškové rozdíly a dosahuje se i značné rychlosti. To klade velké nároky na smyslovou činnost, zejména zrak a smysl pro rovnováhu. Při sjezdu se anaerobním způsobem vydává mnohanásobek klidového výdeje. Jde v podstatě o zátěţ s převahou tonických kontrakcí, coţ vede k poměrně vysoké místní únavě přetíţených svalových skupin. Jízda z kopce je vţdy provázena intenzivními emocemi (euforie, strach), které zvyšují srdeční frekvenci. Snowboarding klade velký důraz na rozvoj obratnostních neboli koordinačních a silových schopností. Proto je důleţité se v tréninku na tyhle schopnosti zaměřit a rozvíjet je. Koordinaci charakterizují nároky na rychlost a přesnost pohybu, na přizpůsobení se vnějším podmínkám a na vytvoření pohybu nového. Koordinačně náročná cvičení vyţadují vysokou úroveň aktivity centrální nervové soustavy, která řídí a organizuje mnoţství oblastí důleţitých pro konkrétní pohyb. Jedná se o cvičení akrobatického a gymnastického charakteru, kde hraje velkou roli technika. Technická příprava se jako sloţka sportovního tréninku zaměřuje na vytváření a zdokonalování sportovních dovedností. V přípravném i závodním období se závodníci věnují v suchém tréninku především gymnastice, kde se zaměřují na obratnostní cvičení s akrobatickými prvky, dále vyuţívají k nácviku a vylepšení triků trampolínu a v neposlední řadě vyuţívají pro zlepšení koordinace balanční plošiny. 27

28 2.2.2 Skupina závodníků Věková kategorie závodníků je od 12ti do 18ti let. Jedná se tedy o dospívající mládeţ, pubescenty, adolescenty nebo také souhrně náctileté. Avšak v oblasti sportu se jedná o před-ţáky (mladší 1998), ţáky ( ) a juniory (starší 1992). Při tvorbě tréninkových plánů je třeba počítat s projevy dospívání a zamezit tak zranění, přetrénování, nebo špatnému sociálnímu nasměřování dospívajícího. Nejdůleţitějším předpokladem u freestyle snowboardingu jako extrémního sportu s velkou psychickou zátěţí je umění koncentrace. U skupiny dospívajících je psychomotorický trénink a trénink koncentrace problematický a mnohdy můţe být i překáţkou k dalšímu zlepšování. Při práci s juniory je nutné počítat s určitým druhem psychické lability plynoucí z hormonálních změn dospívání. Dalším fyziologickým faktorem je enormní zrychlení růstu a z toho plynoucí nedostatečné dovápňování kostí a chrupavek. (MACEK, 1999) Proto je důleţité sledovat i výţivu a stravovací návyky. Při plňení tréninkových plánů je třeba pozorovat individuální zdravotní stav kaţdého sportovce tak, aby nedocházelo k úrazům a k poškození vývoje organismu. Jak u většiny sportů, tak i ve snowboardingu často dochází k jednostrannému zatíţení, jehoţ negativní vliv se později můţe projevit na stavbě těla ať uţ ve zkrácení a oslabení určitých svalových skupin nebo v problémech s páteří, proto je vhodné si všímat zdravého drţení těla a zařazovat tzv. kompenzační cviky., tj. protahovací, posilovací, relaxační a uvolňovací. Nejčastější potíţe se vyskytují v oblasti zad. Na bolesti v zádech se podílejí svalové dysbalance, které se nejčastěji projevují zkrácením prsních svalů, vzpřimovačů páteře a zádových svalů. Je proto důleţité se na tyto oblasti zaměřit formou posilování. V relaxační části je cílem záměrné sníţení svalového a psychického napětí, kterého lez dosáhnout ve wellness centrech, kde je moţné navštívit masáţe, vířivku, plavecký bazén nebo saunu. (PERIČ, DOVALIL, 2010) Nejvíce zatíţené jsou dolní končetiny, zejména kolenní klouby vlivem 28

29 odrazů a dopadů. Je nutno je nejen posilovat, ale i kompenzovat pomocí uvolňovacích a protahovacích cviků. Ze sociologického hlediska je adolescence obdobím, ve kterém dochází k oddělování od primární rodiny, zapojování se do společnosti, přejímání dospělých rolí, hledání a vymezování vlastní společenské pozice. Pro kaţdého sportovce je důleţité definovat cíl a postupnou prací k němu směřovat. V tomto věku je zvláště důleţité definovat správné vzory a cíle, jak sportovní, tak i ty společenské. (JANDOUREK, 2001) Dalším, dá se říct negativním faktorem, který ovlivňuje tvorbu celoročního tréninkového cyklu je místo bydliště závodníků. V současné době je v reprezentačním výběru a v Akademii 12 dětí, které mají domovy rozesety po celé České republice, proto je občas těţké sestavit tréninkový plán s ohledem na školní docházku. V určitých časových obdobích je tak třeba počítat s individuálními tréninky. Školní docházka je v případě reprezentace omezena na 50ti procentní účast ve školním roce na základě vyhlášky Ministerstva školství. Během závodního období, které je od ledna do března, závodníci školu nenavštěvují. Závodní období vyţaduje plné nasazení na trénincích a závodech. Během přípravného období je z trenérovy strany nutné vypracovat individuální plán, který budou závodníci plnit v období návštěvy školy. V tomto období nahrazují trenéra rodiče jako kontrolní a motivační prvek. Rodiče v této době zodpovídají za dodrţování a plnění plánu. 2.2 Roční tréninkový cyklus Roční tréninkový cyklus je základní jednotka dlouhodobé organizované tréninkové činnosti. Svým uspořádáním je výrazem zákonitostí racionální stavby sportovního tréninku. Tento cyklus je sloţen z pěti tréninkových úseků (makrocyklů), z nichţ kaţdý má jiné úkoly, obsah a formy tréninku. 29

30 Jedná se o: Přípravné období Před-závodní období Závodní období Po-závodní období Přechodné období Kaţdé období má jinou délku, jejich podoba vychází z potřeb dané specializace. (PERIČ, DOVALIL, 2010) Konkrétní délka jednotlivých období je uvedena v ročním kalendáři (příloha č. 1) z kterého je zřejmé, které měsíce závodníci tráví na soustředěních nebo závodech. Během ročního tréninkového cyklu je trénink zaměřený na kondiční přípravu, obratnost, koordinaci a koncentraci v podobě suchého tréninku na bázi různých typů aktivit. Sněhový trénink je zaměřený především na pilování a učení se nových triků a volné jízdě po sjezdovce. Mnoho času se věnuje technice provedení triku Přípravné období V této části ročního cyklu nejsou zařazovány ţádné soutěţe. V přípravném období se vytváří základ budoucího výkonu. Cílem je tedy zvýšení trénovanosti v podobě obecných i speciálních pohybových schopností a dovedností, ale také zvýšení trénovanosti a to nejen po stránce kondiční, ale i technické a psychické. 30

31 K dosažení cíle jsou využívány tři hlavní tréninkové zásady: 1. Zásada zvyšování zatíţení 2. Zásada nárůstu míry specifičnosti 3. Zásada postupu od jednotlivostí k celku V první části přípravného období se zvyšuje zatíţení především formou zvyšování objemu. Ve druhé části dochází ke zvyšování zatíţení spíše nárůstem intenzity. Objem zatíţení obvykle zůstává na dosaţené vysoké úrovni, intenzita se projevuje vyšším zastoupením Přípravné období v měsíci září ( ) V prvním měsíci přípravného období klademe velký důraz především na stimulaci fyziologických funkcí zvyšováním objemu zatíţení, dále pak na stimulaci psychomotorických funkcí. Důleţitou součástí přípravného období je stmelování kolektivu. Během měsíce září jsou v plánu celkem tři dvou a půl denní kondiční soustředění. Mimo tyto termíny budou mít děti k dispozici individuální tréninkové plány. První soustředění proběhne na Milovech v okrese Vysočina, kde se po tréninkovém volnu potká celá skupina s novými členy. Toto soustředění je zaměřeno na zvyšování celkové tělesné kondice a výbušné síly. Do tréninkové jednotky jsme zařadili cyklistiku, běh a posilování formou kruhových a intervalových tréninků jak v tělocvičně, tak v přírodě. Druhou část jsme se zaměřili na rozvoj koordinace a koncentrace formou výuky horolezectví na místních skalách Dráteničky a Čtyři Palice. Druhé soustředění proběhne ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, kde jsou v plánu dvoufázové tréninky gymnastiky, do programu bude zařazeno kondiční plavání, míčové hry a cyklistika. Důraz bude také kladen na nácvik a zdokonalení koordinace pomocí balančních plošin a indoboardů. Součástí soustředění bude 31

32 pravidelný strečink a regenerace formou plavání. Příklad tréninkové jednotky pro získání výbušné síly s využitím odrazových cvičení: - Pohybová hra - honička - Polohové starty na rozvoj akcelerační rychlosti na vzdálenosti 10-15m - Odrazy snoţmo přes lavičku - Přeskoky přes švihadlo snoţmo, s mezi-skokem - Přeskoky přes švihadlo po jedné noze, snoţmo s točením švihadla vzad - Vyklusání - Výpony na ţebřinách - Strečink Přípravné období v měsíci říjnu ( ) V měsíci říjnu se zaměříme na získávání všeobecné fyzické připravenosti. Důraz bude kladen na vytvoření nebo oţivení všeobecných obratnostních a koordinačních snowboardových dovedností. Za hlavní tréninkový prostředek jsme zvolili volnou jízdu ve všech svých podobách. Druhou polovinu období pak věnujeme ladění sportovní formy na následující závodní sezónu 2010/2011, a to jak v "suché" přípravě, tak v přípravě na ledovcích. Cílem tedy bude převést získaný objem a všeobecné dovednosti na dovednosti speciální se současným udrţením stávající úrovně trénovanosti. V suché přípravě se zaměříme na nabírání kondice opět formou kruhových a intervalových tréninků. Kondiční plavání zařadíme do programu jednou týdně. 32

33 Týdenní režim v přípravném období Po kondiční trénink Út gymnastika St kondiční trénink Čt TVO / bazén Pá kondiční trénink So TVO Ne TVO TVO = tréninkové volno V přípravném období se zúčastníme dvou soustředění a to na rakouském ledovci Hintertux a švýcarském ledovci Saas Fee se zaměřením na volnou jízdu a trénink ve snowparku. Vzhledem k nárokům, které tato ledovcová soustředění kladou na celkovou fyzickou kondici, psychickou odolnost a v neposlední řadě také na dostatečnou regeneraci, je nutná dostatečná fyzická i psychická průprava v předchozím období, dostatečně kompenzovaná regenerací. V průběhu obou soustředění se budou závodníci věnovat také suché přípravě formou posilování, kompenzačního cvičení a strečinku. Během přípravného období jak v září, tak i v říjnu budou závodníkům přiděleny individuální tréninky, kde se zaměří na posilování, speciální cvičení na balančních plošinách, strečinku a regeneraci Před-závodní období ( ) Druhou částí ročního cyklu je tzv. před-závodní období, které je obvykle dlouhé 2-4 měsíce. Před-závodní období ve snowboardingu trvá dva měsíce. Trénink by měl obsahovat jak speciální cvičení, tak i pilováni technik a taktiky 33

34 dané disciplíny s vysokým kondičním zatíţením. Na konci období přichází speciální způsob tréninku, který slouţí k převedení vysokého stupně trénovanosti do tzv. sportovní formy. Během ladění sportovní formy dochází k přechodu od objemového tréninku ke kvalitativnímu (intenzita), trénink je přizpůsobený co nejblíţe k podmínkám soutěţe, je zajištěna dostatečná regenerace sportovců, zvyšuje se význam psychologické přípravy. V před-závodním období budeme pokračovat v rozvoji všeobecné fyzické připravenosti v oblasti síly a nadále budeme rozvíjet obratnostní a koordinační schopnosti. Vytyčený cíl bude naplňován zejména vyuţitím specializovanými metodami výuky snowboardových triků. Absolvujeme první testy fyzické připravenosti. Do tohoto období spadají další ledovcová soustředění a tréninky podle sněhových podmínek ve Špindlerově Mlýně. Pozornost věnujeme tréninku jednotlivých triků v logické posloupnosti. Při nacvičování snowboardových triků musíme přihlíţet na individuální trénovanost ţáků a zohlednit jejich fyziologický i psychický stav, aby nedocházelo k úrazům. Základním prvkem výuky je psychomotorický trénink prostřednictvím video-koučing. Video-koučing probíha ve dvou fázích: 1. Přímo ve snowparku - kdy se rozbor záběru dělá individuálně a bezprostředně během pohybu ve snowparku. 2. Společné večerní rozbory video záběrů, kdy se všichni mohou poučit z chyb ostatních a napozorovat nové triky. Součástí večerního koučingu je i pouštění profesionálních snowboardových videí, kde jsou ve zpomalených záběrech ukázány jednotlivé triky a ţáci tak mají moţnost okamţitého srovnání svého výkonu s ideálem. Během této části II. přípravného období se pojede Evropský závod v Half Pipe ve švýcarské Arose. Účast na tomto závodě má pouze tréninkový charakter bez očekávání dobrých výsledků. Do programu přípravného období jsme také zařadili jízdu ve volném terénu a samozřejmě i regenerační aktivity. Další soustředění se uskuteční na rakouském ledovci Dachstein a Evropský pohár v 34

35 Half Pipe ve švýcarské Arose Závodní období ( ) Cílem závodního období je dosaţení co nejlepšího výkonu v soutěţích. Trénink by měl být zaměřen na udrţení sportovní formy. Trénink má roli udrţovací a zaměřuje se na přípravu na příští závod. Trénink se zaměřuje na základě kalendáře soutěţí především na udrţovací nebo regenerační zatíţení a upravuje se podle aktuálních potřeb jednotlivce či druţstva. V případě delší přestávky mezi závody je vhodné zařadit i rozvojový trénink (např. krátké soustředění). (PERIČ, DOVALIL, 2010) Týdenní režim v závodním období Po Út St Čt Pá So Ne TVO, bazén snowboardový trénink snowboardový trénink / tělocvična snowboardový trénink/ bazén závody závody závody V době závodního období se plavání v bazénu vyuţívá střídavě jednak jako prvek relaxace a jednak jako prvek kondičního plavání. Návštěva tělocvičny je opět zaměřena na procvičování obratnosti pomocí trampolíny a akrobatických prvků. Hlavním cílem závodního období je zhodnotit předchozí přípravu a prokázat nejvyšší výkonnost. Obecným úkolem tréninku je vytváření podmínek 35

36 pro udrţení, případně opakované vyladění sportovní formy. Změny a zásahy do provedení zavedených tréninkových plánu se neprovádí. Obecně lze říci, ţe se sniţuje objem tréninkových jednotek, ale intenzita se udrţuje na stávající úrovni. V závodním období se piluje technika triků během jedné tréninkové jednotky maximálně dvě hodiny. Po zbytek času je vhodné volné jeţdění nebo schreding (jeţdění pro zábavu). Schreding představuje důleţitý aspekt ročního tréninkového cyklu nejen u ţákovské a juniorské reprezentace. Nezapomínejme na fakt, ţe freestylový snowboarding je hodnocen rozhodčími podobně jako je tomu například u krasobruslení. Při hodnocení triků ať uţ v jízdě Half pipe, nebo Slope style se hodnotí výkon z pohledu technického provedení triku, výšky a dálky skoku, čistoty dopadu a odjezdu. V neposlední řadě tzv.over all impression. Při posuzování posledního zmiňovaného bodu hraje důleţitou roli styl provedení a plynulost v navazování jednotlivých triků za sebou. Pro trénink stylu a plynulosti je nejvhodnějším způsobem snowboarding pro zábavu. Prioritou závodního období je zajistit optimální poměr mezi tréninkem a soutěţením. Plánování tréninkových jednotek je zcela závislé na kalendáři soutěţí. Příprava je jednoznačně směřována k nejdůleţitějším akcím sezóny. Do týdenního tréninkového cyklu zařazujeme cviky pro obratnost, pohyblivost a rehabilitaci na udrţení celkové tělesné a psychické připravenosti. V závodním období navštěvujeme jednou týdně tělocvičnu, kde se zaměřujeme na gymnastickou přípravu a obratnost pilujeme na trampolíně. Pro rehabilitaci vyuţíváme maserské sluţby a relaxujeme v sauně. 36

37 Cíle závodního období 2009/2010 Pro kaţdého sportovce je důleţité stanovení cíle jeho sportovní kariéry. V rámci ročního tréninkového cyklu ţáků se proto stanovují vrcholy/cíle závodní sezóny, ke kterým se trenéři i ţáci snaţí směřovat. Pro sezónu 2009/2010 byly vytyčeny tyto cíle: V závodech 4x4 Českého poháru postup juniorů do finále mezi muţi. Účast na nejprestiţnějším tuzemském závodě Quicksilver Snowjam a postup do semifinále. Na největším Evropském závodě Burton European Open umístění do 20. místa v kategorii. Před koncem závodního období lze konstatovat, ţe se podařilo dosáhnout stanovených cílů na předem vytypovaných důleţitých závodech jak v tuzemsku, tak i zahraničí. (tabulka výsledků viz. příloha č. 2) Po-závodní období ( ) Snowboarding je oproti jiným sportům odlišný v mnoha směrech, jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. Na profesionální úrovni existuje více sportovních vrcholů, kterých můţete dosáhnout, ale ke kaţdému z nich vede jiná cesta, předchází mu tedy i jiná příprava. Například jde o rozdíl mezi čistě závodní kariérou a světem komerční reklamy, kdy jezdci točí videa a fotí fotky pro svoje sponzory. V obou případech mohou fungovat profesionální sportovci s mezinárodními úspěchy. V podstatě jde ale o úplně jiný snowboarding a rozhodně o jiný trenérský přístup. Juniorská reprezentace měla pro sezónu 2009/2010 vytyčeny jednotné závodní cíle a obecně se dá říci, ţe se je podařilo dosáhnout. Ne všichni jezdci z výběru se účastní závodů se stejným přístupem. Část jezdců preferuje mediální výstupy místo úspěchu v ţebříčku těch nejlepších. Předcházející odstavec tak trochu nastínil náplň po-závodního období. První část je pro všechny obdobím plnění sponzorských povinností a bilancování 37

38 uplynulé sezóny. Focení a točení katalogových a propagačních videí a fotek je na programu většiny víkendových soustředění na ledovci. Všichni pak musí odevzdávat vlastní prezentace uplynulé sezóny svým sponzorům. Juniorská reprezentace nemá jednotného sponzora nebo mecenáše. V tomto období je nutné zajistit dostatek prostředků na nadcházející sezónu. Během celého po-závodního období by měli závodníci dodrţovat pod dohledem rodičů týdenní tréninky podle individuálních plánů. Druhá část po-závodního období je věnována výuce nových snowboardových triků a to na ledovcích Les Deux Alpes ve Francii a Schnalstal v Itálii, kde jsou v tu dobu ideální podmínky, jak pro jízdu v half pipe, tak slope style nebo big air. Jako základní formy výuky zde opět vyuţijeme video-koučing. Poslední soustředění RTC před tréninkovým volnem proběhne v Acrobat parku ve Štítech v Orlických horách, kde se budeme především věnovat tréninku akrobacie na trampolíně a tréninkem pro udrţení fyzické kondice. Týdenní režim po-závodního období Po Út St Čt Pá So Ne TVO silový trénink trénink koordinace + koncentrace vytrvalostní trénink regenerace TVO TVO TVO = tréninkové volno 38

39 V tréninkovém volnu si závodníci volí sami, zda budou trénovat dle vypracovaných tréninkových plánů, které získali od trenéra nebo zvolí formu regenerační. Během doby, kdy jsou doma, měli by se věnovat i jiným aktivitám, neţ aktivitám běţným během tréninkové jednotky např. rodinné výlety na kole, pěší turistika, plavání apod. Jde o to, aby bylo i v tréninkovém volnu nějakým způsobem tělo zatěţováno a nedocházelo ke ztrátě kondice. Během individuálních tréninků se závodníci zaměří na silový, koordinační a koncentrační trénink. Pro rozvoj výbušné síly zařadíme trénink se švihadlem (pyramidové skákání nebo kondiční typ tréninku na čas ), běhání a výskoky do schodů, přeskakování beden snoţmo, dřepy na celém chodidle, dřepy s výskokem apod. V suchém tréninku budou vyuţívat k osvěţení jízdy skateboard. V minirampě nebo vertikálce budou nacvičovat pohupování od kopingu ke kopingu s otočením bez triků a následnou volnou jízdou ve skateparku. Měli by se především soustředit na rádiusy a plynulou jízdu. Koordinaci a koncentraci natrénují pomocí balančních plošin, fitballů, overballů a indoboardů. V gymnastice trénink zaměříme na akrobu, obratnostní cvičení a skoky na trampolíně. Pro nácvik koncentrace a posílení horních i dolních končetin svěřencům doporučujeme horolezectví. Do vytrvalostního tréninku jsme zařadili míčové hry, běh v kopcovitém terénu, cyklistiku, kruhové a intervalové tréninky jak v tělocvičně, tak v přírodě. Po kaţdém tréninku je důleţitý dostatečně dlouhý strečink a alespoň jednou aţ dvakrát týdně nějaký druh regenerace (sauna, masáţe, vířivá vana apod.) Přechodné období ( ) Přechodné období se výrazně odlišuje od ostatních období ročního tréninkového cyklu. Jeho cílem je především regenerace a odpočinek sportovců. Tento úkol se snaţí plnit po fyzické a psychické stránce. Tréninky by měly plnit především zotavnou funkci, je tedy nutné sníţit objem a intenzitu zatíţení. Do obsahu tréninkové jednotky je třeba zařadit různě doplňkové sporty, např. sportovní hry. Důleţitou roli v přechodném období hraje psychické zotavení, např. 39