Ekonomika agrárního sektoru cvičení

Transkript

1 Agrární struktura v ČR ve s rovnání s EU Vymezení agrární struktury - zastoupení jednotlivých forem zem. podniků Ekonomika agrárního sektoru 1. Podle právní formy podnikání a) podniky fyz. os. - soukromě hospodařící rolníci (SHR) b) podniky práv. os. - zem. družstva, obchodní společnosti (a. s., s. r. o.), ostatní (státní podniky) 2. Podle typu vlastnictví a) státní b) družstevní c) soukromé 3. Podle převažující činnosti a) s tržní produkcí rostlinné výroby b) s kombinací rostlinné a živočišné výroby c) specializované podniky 4. Podle příjmů a) s hlavní výdělečnou činností - rozhodující část příjmů ze zemědělství b) vedlejší výdělečnou činností - příjme ze zemědělství je pouze doplňkovým příjmem 5. Podle velikosti výměry - rozdílné u nás a v EU 6. Podle výrobního zaměření a) konvenční b) hospodařící alternativně Vývoj agrární struktury v ČR a její současný stav - současná agrární struktura českého zemědělství není jako struktura v zemích EU 15 výsledkem pozvolného historického vývoje, ale její charakter je dán výsledkem 2 zásadních a radikálních změn 1. znárodnění a kolektivizace - vznik JZD a státních statků (poč. 50. let) 2. ekonomická reforma poč. 90. let - restituce, transformace, privatizace str tabulka před 1. změnou - převažovala doplňková hospodářství, drobní rolníci, střední rolníci, selská hosp., statky velkostatky (nejméně) po 1. změně - JZD, státní statky, soukromí zemědělci po 2. změně - fyzické osoby, SHR, obchodní spol., družstva - z celkového počtu zem. podniků připadá 94% na podniky fyz. os., necelých 6% na podniky práv. os. - zcela jiná situace je z hlediska obhospodařování půdy - 72% podniky práv. os., 28% fyz. os. - průměrná výměra SHR je 28ha, zem. družstev 1420ha a obchodních spol. 800ha - velikostní struktura zem. podniků v našem státě má tzv. duální charakter - malý počet velkých podniků obhospodařuje velkou část zem. půdy a na druhé straně velký počet malých podniků malou část Srovnání s EU 25 na základě výměry a počtu podniků Z hlediska počtu podniků 1. Polsko 2. Itálie 3. Španělsko 20. ČR nejméně - Estonsko, Lucembursko, Malta Christy

2 Z hlediska obhospodařování zem. půdy 1. Francie 2. Španělsko 10. ČR nejméně - Malta, Kypr Srovnání podle výrobního zaměření a) konvenční podniky b) podniky hospodařící alternativně c) integrovaný systém hospodaření - přechod mezi a) a b) Ekonomika agrárního sektoru ad. a) konvenční - klasické zemědělství - koncentrace (v živočišné výrobě - velkochovy) a specializace (v rostlinné výrobě - scelování pozemků) - zásahy do krajiny - úbytek trvalých travních porostů, scelování pozemků - nadměrná používání průmyslových hnojiv a dalších chemických prostředků - neúcta a bezohlednost ve velkochovech - cílem nejvyšší výnos a maximalizace zisku ad. b) alternativní - alternace ke konvenčnímu - IFOAM - mezinárodní organizace, která sjednocuje zásady pro alternativní zemědělství - ekologické zemědělství - výnosy jsou nižší - pracovní náklady jsou podstatně vyšší - náklady na hnojení nižší - ceny produktů vyšší - závisí na poptávce a ekonomické podpoře ze strany státu ad. c) integrovaný - zachováno konvenční zemědělství - chemická hnojiva používají jen v nezbytných případech Ekologické zemědělství jako jedna z forem alternativního zemědělství - šetrný k životnímu prostředí - vychází z principů trvale udržitelného zemědělství a rozvoje - cílem je udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy, produkovat kvalitní biopotraviny, zamezovat znečišťování životního prostředí, omezit využívání neobnovitelných přírodních zdrojů - vznik poč. 90. let - 3 podniky na celkem 500ha - rozvoj byl dynamický, ale pak došlo k útlumu v r. 1992, kvůli zrušení dotací, obnoveny byli v r ( a čísla/výroční zpráva/str. 12) - v současnosti 830 podniků na rozloze ha, což je 6% zemědělské půdy (nad průměrem EU) Struktura konvenčního zemědělského půdního fondu - orná půda 74% - trvalé travní porosty 24% - chmelnice - vinice Struktura ekologického zemědělského půdního fondu - trvalé travní porosty 90% - orná půda 8% Posuzování významu ekologického zemědělství v jednotlivých zemích 1. Podle výměry - v ha i procenticky ze zemědělského půdního fondu 2. Podle počtu podniků - absolutní i procento z celkového počtu zemědělských podniků 3. Obrat na trhu s biopotravinami 4. Podíl bioproduktů na trhu 5. Podle výrobního zaměření Christy

3 6. Podle systému dotací Procentický podíl ploch obhospodařovaných ekologicky 1. Rakousko 13,5% 2. Švédsko 7% 3. Finsko 7% ČR 6% Počet podniků 1. Itálie - 1/4 všech ekologicky hospodařících podniků celé EU24 se nachází v Itálii 2. Rakousko 3. Německo 4. Španělsko Podle obratu a podílu bioproduktů na trhu 1. Německo 2. Velká Británie Agrární zahraniční obchod - zahraniční obchod - představuje souhrn toků hmotného a nehmotného zboží, mezi danou ekonomikou a vnějším ekonomickým prostředím - agrární zahraniční obchod - toky se rozumí, toky zemědělských produktů a potravin z ČR a do ČR - toky - import a export - saldo = export - import - záporné saldo - převažuje import - není dobré když je dlouhodobě záporné, u zemí které mají špatné přírodní podmínky, nebo jsou orientovány průmyslově to jinak nejde - obrat zahraničního obchodu - součet obou těchto toků Kompetitivní a nekompetitivní kompetitivní (konkurenční) - takové produkty, které můžeme v našich podmínkách vyrobit a v případě dovozu znamenají konkurenci pro naše domácí producenty (např. brambory) - základní nezbytné potraviny nekompetitivní (nekonkurenční) - nedokážeme je vyrobit v našich oblastech, pěstují s jen v oblastech s určitými podmínkami, v případě dovozu neznamenají konkurenci - zbytné, nebo substituovatelné potraviny Základní ukazatele agrárního zahraničního obchodu 1. Ukazatele absolutní - agrární dovoz - okolo 80 mld. Kč - agrární vývoz - okolo 50 mld. Kč - agrární saldo mld. Kč 2004 (celkové saldo zahr. obchodu -22 mld. Kč), mld. Kč 2005 (celkové saldo zahr. obchodu 42 mld. Kč) - stále se prohlubuje 2. Ukazatele relativní - podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu - 5,3% - podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu - 3,6% - podíl agrárního salda na celkovém saldu - 140% - krytí agrárního vývozu dovozem - 66% Skladba agrárního zahraničního obchodu 1. nejvýznamnějšími partnery jsou pro nás členské země EU 2. rozvojové země 3. společenství nezávislých států (země bývalého Sovětského svazu) 4. ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE) 1. EU - vývoz 85% z celkového vývozu - dovoz 79% z celkového dovozu - vyvážíme s nízkou kompetitivní hodnotou a dovážíme kompetitivní potraviny Christy

4 - vývoz 1. Slovensko, 2. Německo, 3. Polsko - dovoz 1. Německo, 2. Slovensko, 3. Polsko 2. rozvojové země - dovážíme nekompetitivní produkty - vývoz 4% - dovoz 14% 3. společenství nezávislých států - vývoz 4,2% - dovoz 0,3% - aktivní bilance Komoditní skladba agrárního zahraničního sektoru vývoz: 1. mléko a mléčné výrobky 2. cukr a cukrovinky 3. nápoje, lihové tekutiny a ocet 4. různé potravinářské výrobky 5. olejnatá semena a plody dovoz: 1. jedlé ovoce a ořechy 2. různé potravinářské přípravky 3. zbytky a odpady v potravinářském průmyslu 4. maso 5. nápoje, lihové tekutiny a ocet Ekonomika agrárního sektoru Výrobní faktory Zemědělský půdní fond rozloha ČR - 7,8 mil ha zemědělská půda - 54% z celkové rozlohy (4,2 mil ha, 3,6 je nezemědělská půda) - orná půda 71% (r. 2005) cca 3 mil ha - trvalé travní porosty 22% (r. 2005) - trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady, zahrady) nezemědělská půda - 46% - lesní pozemky - vodní plochy - zastavěné plochy - nádvoří a ostatní plochy Průměr EU je 53% zemědělské půdy Zemědělský půdní fond z hlediska kvalitativního a přírodních podmínek pro zem. výrobu, lze ČR považovat za evropský průměr. Většina pahorkatiny a vysočiny. Podle komplexního průzkumu půd se 60% zem. půd. fondu nachází na půdách méně až málo úrodných. 1. oblasti s příznivými podmínkami a) oblasti s nejvyšší produktivností b) oblasti s vysokou produktivností c) oblasti s méně příznivými podmínkami LFA a) oblasti horské b) ostatní c) se specifickými překážkami Ukazatel výnosnosti půdy - integrální ukazatel půdně-klimatických a ekonomicko-ekologických podmínek - je vyjádřen hrubým ročním retním efektem z rostlinné výroby HRRE Christy

5 Oceňování zemědělské půdy Tržní ceny - smluvní cena na základě nabídky a poptávky - její výše závisí na momentálním stavu nabídky a poptávky - není státem regulovaná Úřední ceny - cena stanovená podle platných vyhlášek a pravidel - je upravena konkrétní vyhláškou z r Sb. - vyhláško je stanoven počet BPEJ, kterých je pro každou BPEJ je stanovena úřední cena půdy - minimální 0,70 a maximální 14,80 - význam: pro stanovení daně z pozemku pro stanovení hodnoty pozemku pro poskytování dotací - byla stanovena výnosovou metodou - tzv. kapitalizací HRRE Průměrná cena - někdy jako samostatný typ, někdy jako podtyp úřední ceny - stanovuje se v případě, že daný pozemek se nachází na více BPEJ - takže se musí spočítat úřední cena pro každou BPEJ - výsledná cena se stanový váženým průměrem z podílu výměr příslušných BPEJ Stanovení úřední ceny půdy 1. příslušnost pozemku k BPEJ - BPEJ = bonitovaná půdně ekologická jednotka - počet stanoven vyhláškou část zemědělské půdy, která má stejné produkční a stanovištní vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu a můžeme k ní přiřadit parametrizované údaje o produkci - každá BPEJ je vyjádřena pětimístným kódem - 1. místo - příslušnost ke klimatickému regionu 2. a 3. místo - hlavní půdní jednotka 4. místo - kombinace svažitosti a expozice ke světovým stranám 5. místo - kombinace hloubky a skeletovitosti půdního profilu 2. produkční ocenění BPEJ - soustava BPEJ byla produkčně oceněna prostřednictvím naturálních výnosů 9-ti hlavních plodin na orné půdě, zařazených do tzv. typových struktur a) stanovení typové struktury - zařazují se tyto plodiny: pšenice, ječmen, žito, oves, kukuřice na seno, kukuřice na siláž, cukrovka, brambory a víceleté pícniny 1. obilnářsko řepařské - R1 - R9 2. obilnářsko bramborářské - B1 - B7 3. obilnářsko pícninářské - K1 - K12 b) stanovení normativní parametrizované produkce - spočítáme cenu parametrizované produkce = součin výnosu a normativní tržní ceny Př: pšenice; výnos z jednoho ha (tuna na ha) a vynásobíme normativní tržní cenou (kč na tunu) 3. ekonomické ocenění BPEJ - základní charakteristikou je hrubý retní efekt HRRE HRRE = součet retních efektů plodin, pěstovaných v dané typové struktuře (HRRE = SUMA1-n(REi) (RE - retní efekt)) retní efekt pro každou plodinu = cena parametrizované produkce - normativní náklady parametrizované produkce + normativní zisk (10% nnppi) * procentické zastoupení plodin v typové struktuře (REi = [CPPi - (nnppi + nz)] * Kots náklady parametrizované produkce = bazický náklad (základní náklad na pšenici) * koeficient vyjadřující vliv rozdílných přírodních vlivů * index vyjadřující vliv rozdílných výnosů nnppi = Nbi * Ipi *Ivi Jestliže znám RE pro každou plodinu, sečtu všechny RE, tak dostanu HRRE 4. výpočet úřední ceny - HRRE (1 - daň) / úrok + cena bazická (základní cena půdy) ÚC = (HRRE (1 - D) / U) + Cb - tento vztah platí za předpokladu že HRRE > 0 - Cb = Kč/ha Christy

6 - daň je 45% - úrok je 5% Př.: Vypočítejte úřední cenu půdy u vybraného pozemku zemědělského podniku. Tento pozemek zahrnuje jednu BPEJ, která má kód o výměře 35 ha orné půdy. Podle podílu pěstovaných plodin, je tato BPEJ zařazena do obilnářsko-řepařské typové struktury R3. Plodina ha výnos (t/ha) normativní tržní cena (Kč/t) dopočet CPP (Kč/ha) Nbi (Kč/ha) Ipi Ivi Kots (%) pšenice 5, , ,947 1, cukrovka 38, , ,996 1, ječmen 5, , ,881 1, kukuřice na siláž 40, , ,919 1,104 8 víceleté pícniny 10, , ,947 1, výpočet: nnnpi nz REi HRRE ÚC daň pšenice 7 277,65 727, , , , ,02 cukrovka , , ,79 ječmen 7 031,73 703, ,08 kukuřice na siláž 7 507,86 750,79 428,68 víceleté pícniny 5 799,81 579,98 656,58 1) RE pro každou plodinu REi = [CPPi - (nnppi + nz)] * Kots nnnpi = Nbi * Ipi * Ivi nz = 0,1 * nnppi 2) sečtu RE a dostanu HRRE 3) dosadím do ÚC Kč/ha => 10 Kč/m2 4) spočítejte daň z tohoto pozemku, jestliže je sazba daně 0,75% úřední ceny (ÚC * ha * % daně) Odměňování - rok 1992 přinesl zásadní změny v odměňování zaměstnanců a skoro všechny dosud platné centrální mzdové předpisy, byli nahrazeny předpisy novými - od té doby byli ještě několikrát novelizovány - zákon č Sb. Zákon o mzdě; zákon č Sb. Zákon o platu; zákon č Sb. Zákoník práce; nařízení vlády, kterým byl stanoven katalog prací; nařízení vlády o minimální mzdě (v současnosti 7955,- Kč, jsou zde výjimky) - všechny tyto předpisy vycházejí z ústavní listiny základních práv a svobod, v níž je zakotveno právo zaměstnance na spravedlivou odměnu - protože existují různé zdroje financování, tak je nutné odlišovat odměňování v podnikatelské a nepodnikatelské (rozpočtové) sféře - podnikatelská sféra si na mzdě musí sama vydělávat vlastní činností, objem prostředků je závislý na úspěšnosti podnikání - právní úprava, která se jí týká je liberálnější než v rozpočtové - spadá sem větší skupina zaměstnavatelských subjektů - odměnou je mzda - Zákon o mzdě - rozpočtová sféra má objem odměn dán rozpočtem (možností států) - týká se státních zaměstnanců - odměnou je plat - Zákon o platu Rozpočtová sféra - plat - od se zákon o platu bude týkat pouze vojáků z povolání a platy státních zaměstnanců potom budou podléhat novému zákoníku práce - plat - je peněžité plnění, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za jeho práci, přičemž musí být splněna podmínka, že plat nesmí být nižší než minimální mzda - základem pro stanovení výše platu je zařazení pracovníka do tzv. platové třídy, podle druhu práce, kterou bude vykonávat (podle složitosti práce a podle kvalifikačních předpokladů) -> v katalogu prací Christy

7 - katalog prací - vydává ho Ministerstvo práce a sociálních věcí a obsahuje charakteristiku pracovních činností, podle oborů a povolání a řadí je do platových tříd, podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti - pokud pracovník vykonává různé činnosti, je ohodnocen, podle té nejtěžší - platových tříd je 16 (podle kvalifikace a druhu práce) a v rámci každé třídy existuje 12 platových stupňů (podle délky započitatelné praxe) - pro jednotlivé platové třídy a platové stupně jsou stanoveny minimální mzdové tarify - zaměstnavatel je povinen vydat tzv. platový výměr, který musí obsahovat výši platového tarifu (zařazení do platové třídy a stupně) a ostatní pravidelně poskytované složky, které se vyplácí měsíčně (osobní příplatek, příplatek za vedení apod.) Podnikatelská sféra - mzda - odměňování je založeno na smluvním principu, ale i přesto musí být respektovány základní normy tzn. Zákoník práce, Zákon o mzdě, nařízení vlády, kterým se uplatňuje minimální mzda - podle Zákona o mzdě je mzda peněžitým plněním, nebo plnění peněžité hodnoty (např. naturální plnění), které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci - Způsoby sjednání mzdy na úrovni podniku: o kolektivní smlouva - uzavírá se mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, hájí zájmy zaměstnanců (může v ní být zvýšena hranice min. mzdy) o pracovní smlouva - vzniká mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, vydává jí zaměstnavatel a zaměstnanec s ní "musí" souhlasit, pokud v ní není stanovena, zaměstnavatel vydává "mzdový výměr" o vnitřní mzdový předpis - jednostranný právní úkon, vydává ho zaměstnavatel v případě že v podniku nejsou odbory - mzda nesmí být nižší než minimální mzda a v případě že není uzavřena kolektivní smlouva, nebo mzda v ní není sjednaná, nesmí být nižší než minimální mzdový tarif příslušného tarifního stupně - jednotný katalog prací je jen doporučenou normou - 12 tarifních stupňů - každý stupeň se liší kvalifikací, náročností, složitostí a namáhavostí - Složky mzdy: o základní odměna - pravidelná (vyplácena pravidelně) a nároková část odměny (ze zákona na ní máme nárok) - zpravidla se tvoří na základě Soustavy odměňování, která je dána jednak tarifně kvalifikační soustavou (zařazení do tarifních stupňů) a Soustavou mzdových forem (formy mzdy - časová, úkolová, smíšená, podílová (podíl na zisku, obratu atd.), akordní (postavit zeď, skupina pracovníků je placená na základě znormování = akordu - nezáleží na čase) o pohyblivá složka - nenároková, doplňuje základní odměnu a závisí na plnění určitých pravidel a cílů - patří sem odměny, příplatky nepovinné, prémie (vypisují se dopředu, pokud splním podmínky mám na ně nárok), odměny (jsou zpětně za něco, výjimka jsou cílové odměny), příplatky povinné, nepovinné (za práci ve ztíženém pracovním prostředí, práce přes čas), další platy (13. plat atd.) - Postup výpočtu mezd o základní mzda o + pohyblivé složky (příplatky odměny, prémie) o + mzda za dovolenou o = hrubá mzda o - ZP, SP cca 13,5% o - daň z příjmů 12% o = čistá mzda o + nemocenské dávky o - pojistné, spoření, exekuce o = mzda k výplatě (buď najednou nebo záloha a pak doplatek) Christy

8 Př. 1 Vypočítejte časovou mzdu dělnice za měsíc květen. Máme jednosměnný provoz 40 hodin týdně, mzdový tarif je 52 Kč/hod., osobní ohodnocení je 20% mzdového tarifu. Květen má 21 pracovních dnů. Vypočítejte hrubou časovou mzdu. 62,4 499, ,2 = 52 * (52 * 0,2) = 62,4 * 8 = 499,2 * 21 Př. 2 Stanovte hrubou mzdu pracovníka, který má mzdový tarif 45Kč/hod. V květnu vyrobil 6000 ks výrobků a jeho norma byla stanovena na 30 výrobků za hodinu. Opět 21 dní. Vypočítejte hrubou úkolovou mzdu = 6000 / 30 = 200 * 45 Př. 3 Stanovte úhrnnou akordní sazbu a mzdu pro jednotlivé členy stavební skupiny. Máme skupinu tří zedníků, kteří mají postavit a omítnout zeď, podle norem za 265 normohodin. hod. sazba (Kč) odpracováno A B C Investice úhrnná akordní sazba x1 = průměr za hodinu je 50 * 265 normohodin = x2 = (50 * 265) / (45 * 65) + (50 * 115) + (55 * 95) = úhrnná akordní sazba = x1 / x2 = 0, X = hod. sazba * počet hodin * ÚAS A = 45 * 65 * 0,95 = 2788,219 B = 50* 115 * 0,95 = 5481,115 C = 55 * 95 * 0,95 = 4980,665 Suma = vynaložení zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím období - finanční výdaje, kterými si chceme koupit nějaký stroj a) investice pro podnikatelskou činnost a. investice do DHM (kapitálové investice) - jsou určeny na vytvoření, obnovení, nebo rozšíření výrobní kapacity podniku b. investice do DNM (nemateriální investice) - licence, software c. investice do DFM (finanční investice) - cenné papíry, akcie b) investice neurčené pro podnikatelskou činnost - třeba pouhé uložení peněz v bance za účelem jejich zhodnocení Kritéria investičního rozhodování 1. výnosnost - souhrn veškerých příjmů, které nám plynou z investice po dobu její životnosti a. investice bez průběžných příjmů - koupení za účelem prodeje, bez změn b. investice s průběžnými příjmy - koupení, pronajímání a pak případně prodání 2. riziko - stupeň nejistoty, že se skutečné výsledky investice budou odchylovat od výsledků předpokládaných 3. likvidita - rychlost s jakou se nám investice přemění zpět na peněžní prostředky - likvidnost - schopnost investice se přeměnit zpět na peněžní prostředky - ideál max. výnosnost, min riziko a max. likvidita - tím jak se zvyšuje výnosnost, roste riziko Postup investičního rozhodování Christy

9 1. stanovení celkových investičních nákladů na jednotlivé varianty a. pořizovací cena b. + náklady na dopravu c. + poplatky spojené s pořízením 2. stanovení způsobu financování a. interní zdroje - zisk, odpisy, výnosy z prodeje vyřazovaného majetku b. externí zdroje - úvěr (poskytnutí fin. prostředků na určitou dobu za určitou odměnu, kterou je úrok), - leasing (zvláštní druh pronájmu, kdy si uživatel najímá zboží investičního charakteru na předem stanovenou dobu za určité poplatky) - operativní (na krátkou dobu a není zde právo na koupi zboží) - finanční (dlouhodobý, po ukončení pronájmu přechází vlastnické práva na nájemce) - stálá aktiva bychom neměli financovat krátkodobým cizím kapitálem, mohla by vzniknout platební neschopnost 3. stanovení bilance hotovosti (Cash flow) = příjmy - výdaje 4. hodnocení ekonomické efektivnosti - investičních variant, na základě kterého vybíráme vhodnou variantu a. statické metody - neberou v úvahu faktor času a proto je můžeme používat pouze u investic, které mají krátkou dobu životnosti, pokud je nízká inflace nebo nízká úroková míra i. metoda komparace nákladů - srovnáváme náklady na investiční variant = investiční náklad + provozní náklad (energie, obsluha stroje) - vybíráme variantu s minimálními náklady ii. metoda komparace zisku - vybíráme variantu s maximálním ziskem iii. metoda komparace rentability - zhodnocení investovaného kapitálu = roční zisk / investovaný kapitál *100 - vybíráme variantu s maximální rentabilitou iv. metoda komparace doby návratnosti - doba, která uplyne od okamžiku vložení peněz do investice až po ukončení investice vlastní kapitál: = investovaný vlastní kapitál / roční čistý výnos (roky) roční čistý výnos = čistý zisk + odpisy + výnosy z prodeje (dané investice po skončení její životnosti) cizí kapitál: = investovaný celkový kapitál / (roční čistý výnos + úroky z cizího kapitálu) - vybíráme variantu, která má nejkratší návratnost b. dynamické metody - jsou přesnější, protože berou v úvahu faktor času i. budoucí hodnota investovaného kapitálu - jak se hodnotí kapitál za n let při daném úroku, dané inflaci při uložení do banky = [investiční výdaj * (1 + úroková míra v prvním roce) * * (1 + úroková míra v n-tém roce)] / [(1 + míra inflace v prvním roce) * * (1+míra inflace v n-tém roce)] B K INV IV (1 + U1)...(1 + U = (1 + i )...(1 + i ) 1 n n ) ii. současná hodnota budoucích výnosů z investice - kolik musíme investovat teď, abychom za n let dosáhli požadovaných výnosů = [čistý výnos v prvním roce / 1 + nominální výnosová míra v prvním roce] + [čistý výnos v n-tém roce / (1 + nom. výnos. míra v 1 roce) * * (1 + nom. výnos. míra v n-tém roce] S K INV R1 Rn = vnom 1 (1 + vnom 1)...(1 + v R = V - N (výnosy - náklady) v nom = (1 + v r ) (1 + i) - 1 i míra inflace v r = (V - N) / N (výnosy - náklady) / náklady iii. vnitřní výnosové procento - představuje procento zhodnocení dané investice nomn R = n R VVP 1 R R = reálný výnos IV R1 Rn RR = i (1 + i )...(1 + i ) n - vnitřní výnosové procento by mělo být vyšší než je úroková míra v bance, abychom tuto investici realizovali ) Christy

10 Př.: Rozhodujeme se zda pořídíme nemovitost za 2 mil., kterou chceme 3 roky držet a pak prodat. Chceme aby se zhodnocovala 20% ročně. IV = 2 mil. Kč n = 3 roky PC = 3 mil. Kč vr = 20% - požadujeme aby se investice zhodnotila 20-ti procenty ročně B K INV rok inflace % úroková sazba % 1 6 2, (1 + 0,05) 1,03 1,02 = = (1 + 0,06) 1,04 1,03 Reálná hodnota peněz v bance je 1896 mil. Kč. Vlivem vysoké inflace dojde k znehodnocení a je lepší pořídit nemovitost. Kč v v v nom nom nom = (1 + 0,2) (1 + 0,06) 1 = 0,272 = 1,2 1,04 1 = 0,248 = 1,2 1,03 1 = 0,236 S K INV = + + = ,272 1,272 1,248 1,272 1,248 1,236 Současná hodnota nám říká, že pokud chceme dosáhnout výnosnosti 20% tak jí musíme pořídit jen za 1,5 mil. Kč při prodejní ceně 3 mil. Kč VVP = 3 1 9,7% = R R = + + = ,06 1,06 1,04 1,06 1,04 1,03 Investice se nebude zhodnocovat 20% jak jsme předpokládaly, ale pouze 9,7%. Tuto investici budeme realizovat, protože zhodnocení je vyšší než při uložení v bance. x 3 1,06 1,04 1,03 0,2 = , ,04 1, 03 = x x = Kč Pokud chceme zúročení 20%, tak musíme prodávat nemovitost za Kč. Kč Christy

11 Př.: IV = 15 mil. Kč n = 5 let PC = 20 mil. Kč roky úroková sazba % inflace % výnosy tis. Kč náklady tis. Kč R vr vnom ,3 0, ,5 0, , ,12 0, mil. 0,09 0, / 1500 = 0,3 (1 + 0,3) * (1 + 0,04) - 1 = 0,3936 B K INV ,05 1,03 1,04 1,02 = 3 2 1,04 1,03 2 = 14,7 mil. Kč Budoucí hodnota by měla být 14,7 mil. Kč, takže bychom měli investovat. S K INV = ,3936 1, ,56 1,3936 1,56 1,03 1,1648 1,3936 1,56 1,03 1,1648 1,1227 = kolik bychom měli investovat, když chceme takovéto zhodnocení - nakoupit nemovitost bychom měli nakoupit pouze za 7,6 miliónů, aby se nám to takto zhodnotilo VVP = 5 1 2,5% = R R = ,04 1,04 1,04 1,03 1,04 1,03 2 = Zhodnocení je 2,5% když porovnáme, tak ta investice není úplně výhodná Kalkulace nákladů v zemědělství - výpočetní postup, při kterém se zjišťují náklady na jednotku produkce náklady: přímé - dají se přímo vyčíslit, nebo přímo zjistit na daný výkon nepřímé - nedají se zjistit přímo, ale musejí se rozpočítat pomocí rozvrhové základny Volba kalkulační metody - je závislá na tom, kde příslušný výkon v zemědělském podniku vzniká, jestli ve výrobě o sdružené - jedním výrobním procesem vzniká více výrobků, nebo výkonů různé povahy o nesdružené - jedním výrobním procesem vzniká jeden nebo více výrobků, nebo výkonů téhož druhu V zemědělství je kalkulace specifická a jsou doporučené určité metody: 1) odečítací (zůstatková) - ze sdružených výkonů podniku, jejichž náklady se sledují souhrnně se jeden výkon označí jako hlavní a ostatní jsou vedlejší a kalkulují se pouze náklady na ten hlavní výkon, vedlejší výkony se nekalkulují, pouze se ocení stanovenými cenami N = přn + nepřn N - cena vedlejších výkonů = N na hlavní výkon N na hl. výk. / počet KJ = N / jedn. Q 2) rozčítací - sdružené výkony se nerozlišují na hlavní a vedlejší, ale všechny se považují za rovnocenné, u všech se zjišťují náklady - celkové náklady rozčítáme, podle jednotlivých rozmítacích základen na jednotlivé výkony a) procentické podíly - len -> stonky 75%, semeno 25% (základ je 1 tuna lnu) 3) kombinace metody odečítací a rozčítací - používá se v případě, že mám jeden nebo více výkonů vedlejších a ostatní jsou hlavní - od celkových nákladů odečtu cenu vedlejších výkonů = náklady na hlavní Christy

12 výrobky - poté použiji metodu rozčítací, kde náklady na hlavní výrobky rozpočítám v určitém poměru (podle odvětví a jaký je stanovený procentický poměr) 4) přímá metoda (prostá, dělením) - existuje jeden druh výkonu - celkové náklady dělím počtem kalkulačních jednic Metody kalkulace v rostlinné výrobě - do nákladů na příslušnou plodinu se zahrnují veškeré náklady na pěstování plodiny (náklady na přípravu, půdy, ošetřování, sklizeň až po odvoz odběrateli) - obiloviny - kalkulační jednicí je 1t zrna a 1t slámy - používá se metoda rozčítací - pšenice a žito -> 88% zrno, 12% sláma - ječmen, oves a kukuřice na zrno -> 85% zrno, 15% sláma - řepka a ostatní olejniny - v případě využití pouze semena: - 1t semene - metoda přímá - celkové náklady dělím pouze výnosem - v případě že zpeněžím slámu: - metoda odečítací - luskoviny - v případě využití pouze zrna: - 1t zrna - metoda přímá dělením - v případě použití slámy: - 1t zrna a 1t slámy - metoda rozčítací - 90% zrno, s10% sláma - cukrovka - 1t bulev a 1t chrástu - metoda rozčítací - 85% bulvy, 15% chrást - brambory - 1t brambor - metoda přímá - len - 1t stonků a 1t semene - metoda rozčítací - 75% stonků, 25% semene Metody kalkulace v živočišné výrobě - uplatňuje se tzv. dvoustupňová kalkulace 1. kalkulují se náklady na hlavní výkony 2. průměrné náklady na 1kg živé hmotnosti, nebo na kus - chov skotu - základní stádo skotu - 1l mléka a 1 odstavené tele - kombinace metody odečítací a rozčítací - metoda odečítací - od celkových nákladů odečtu cenu chlévské mrvy = náklady na hlavní výrobky - metoda rozčítací - 94% mléko, 6% telata - telata a mladý chovný skot - 1 kg přírůstku a 1kg živé hmotnosti - metoda odečítací - odečtu chlévskou mrvu - vysokobřezí jalovice - 1 krmný den vzrůstového přírůstku a 1 odstavené tele - kombinace metody odečítací a rozčítací - odečtu cenu vedlejšího výrobku - 88% přírůstek, 12% telata - výkrm skotu - 1kg přírůstku a 1kg živé hmotnosti - metoda odečítací - prasata - základní stádo prasat - 1kg živé hmotnosti selat a 1 odstavené sele - metoda odečítací - výkrm prasat - 1kg přírůstku a 1kg živé hmotnosti - metoda odečítací Christy