ewrc.cz Profil posádky: Jan Šlehofer - Zbyněk Soběhart Autor: Vlastimil Resl, :00

Transkript

1 Profil posádky: Jan Šlehofer - Zbyněk Soběhart Autor: Vlastimil Resl, :00 Kdyňská posádka Jan Šlehofer ( ) a Zbyněk Soběhart ( ) patří k nejnadějnějším jezdcům na našich tratích. Už ve své první kompletní sezóně vybojovali ve sprintrallye tituly ve třídě N2 i Junior 2000 a upozornili na sebe divácky velmi atraktivními průjezdy. Rallyové začátky Zbyněk:"První soutěž jsem absolvoval roku 2004 v Prachaticích v rámci ČMPR na horkém sedadle po boku Bohumíra Svobody ve voze Škoda 1000 MB. Prožil jsem si tam jak začátečnickou nervozitu a trému, tak i krásnou soutěž. První ostré kilometry jsme absolvovali v páteční etapě za tmy. O to byla premiéra těžší. Podařilo se nám vyhrát třídu i díky tomu, že jsme měli jen jednoho soupeře a ten navíc pro technickou závadu odstoupil. Díky startům v Prachaticích a Kramolíně jsme skončili na druhém místě ve třídě H8 pro rok Především proto, že po celý rok byla třída málo obsazovaná. Tímto bych chtěl za svůj debut v rallye Bohumírovi poděkovat a popřát mu sportovní úspěchy. Vzpomínám na to jen v dobrém. V roce 2005 jsme se dohodli na spolupráci s Honzou. Bral jsem to jako výzvu. Mohl jsem se posadit do soudobého auta a absolvovat soutěže, na které jsem se do té doby chodil dívat jen jako fanda. Po sobotách jsme začali jezdit v tréninkovém autě a sehrávali se na společném rozpise. Během tohoto sehrávání jsme za běžného provozu absolvovali i pár horkých chvil. Například výlet do pole na známé šumavské rychlostní zkoušce nedaleko Běšin."

2 Zbyněk Soběhart, foto: Robert Balcar Honza:"Závodnická krev ve mně začala kolovat už od ranného věku. Zpočátku jsem byl samozřejmě jen divák a to na závodech autokrosu. Můj bratr dělal mechanika Milanu Stárkovi a Honzovi Marečkovi. Snil jsem o tom, že se také jednou svezu v něčem takovém. Uvažovali jsme o junior buggy, kde se tehdy jezdil motor Trabant. Začali jsme dokonce stavět i rám. Když jsme však poznali, že tak malá bugina se finančně neliší od té nejsilnější, nechali jsme si zajít chuť. Shodou okolností při montáži mycí linky, kterou se zabývá naše rodinná firma, jsme narazili na jednoho chlapíka a stroj jménem motokára. Slovo dalo slovo a někdy o měsíc později jsme chlapíka navštívili a rozhodli jsme se motokáru koupit. Hned zpočátku přišlo malé testování na okruhu ve Vysokém Mýtě. Zde jsem o dva roky později poprvé okusil pocit vítězství. Začátky byly dost krušné a tratě vhodné pro trénink dost daleko. Volili jsme proto alternativu dopravního hřiště autoškoly. To se ale neobešlo bez adrenalinových zážitků. Hned třetí den jsem letěl do lesa mezi široké smrky a trefil lampu. Můj první crash. Bylo mi jedenáct let a kára dosahovala rychlosti okolo 150 km/h a 19 tisíc otáček za minutu. Během roku, v mých dvanácti letech, jsem seděl na trati v mém prvním ostrém závodě MČR. Tomuto sportu jsem se věnoval osm let. Byl to velký přínos pro mojí, v té době ještě neznámou, rallyovou budoucnost. Po osmileté zkušenosti jsem chtěl změnu a přestoupit mezi velké kluky do světa rallye. K tomuto sportu mě hodně pomohl můj bývalý soupeř z motokár Tony Tlusťák. Svěřil mi a pronajal závodní auto pro skupinu N2."

3 Názor na rallye Jan Šlehofer, foto: Robert Balcar Zbyněk:"Vzhledem k tomu, že nedaleko mého bydliště se každý rok jezdí Rallye Šumava, tíhnul jsem k soutěžím už od malička. Jako fanda jsem objel všechny u nás konané soutěže. Díky rallye jsem poznal mnoho bezvadných lidí, mimo jiné Petra Neubauera a Karla Němce. S nimi jsem se podíval i na soutěže mistrovství světa do Finska, Švédska a San Rema. Na každou z těchto soutěží vzpomínám moc rád, každá z nich má své kouzlo. Mojí vášeň pro rallye tyto výlety jen upevnily. Tak jsem moc rád, že dnes mohu být součástí rallyového sportu." Honza:"Můj názor na rallye jsem si vytvořil v den, kdy jsem usedl do soutěžního auta. Na mém prvním testování mě svezl Tony Tlusťák, abych věděl o čem to je. Již při prvním kilometru jsem se přestal dívat ven a sledoval jsem jen moje nohy opírající se o podložku na místě spolujezdce. Větší strach jsem v životě neměl a bylo po chuti se do rallyesportu vůbec pouštět. Můj názor se dotvářel po absolvování mé první soutěže. Uvědomil jsem si, že je potřeba smeknout před každým, kdo soutěž dokončí až do cíle. Dospěl jsem k tomu, že je potřeba mít v hlavě vše srovnané, ale zároveň poněkud prázdno. Chtěl bych apelovat na všechny ty chytráky co stojí na mezích u tratě a používají větu "takhle bych jel taky". Všichni mají možnost nám to předvést. Také mě trochu mrzí, že lidi ve vedení našeho rallysportu si hrají na velké odborníky, přičemž jsou to jen loutky, které my, nadšenci milující tento sport, nemálo platíme a ještě někdy doplácíme na jejich přehnanou ješitnost. Naopak bych

4 chtěl vyzdvihnout pana Rosického, který si na nic nehraje, na rozdíl od některých technických komisařů, kteří tomu rozumí jako koza baloňáku." Čas a finance: Zbyněk:"Pracuji jako technik ve společnosti ČEZ a.s. Práce v této firmě je hodně náročná na čas a tak je normální, že se v týdnu vracím domů i kolem osmé hodiny večer. Je to dané i tím, že ČEZ působí téměř po celé republice a tak často vyjíždím za prací do různých koutů naší země. Například k letošní Labské rallye jsem s Honzou odjížděl z domova ve čtvrtek ráno na seznamovací jízdy a v sobotu po soutěži jsme se vraceli v nočních hodinách zpět, abych alespoň v neděli strávil čas s rodinou. Už v pondělí ráno jsem odjížděl služebně zpět do Hradce na celý týden. Pokud nepracuji a nezávodím tak se snažím trávit čas s rodinou, protože mé absence doma odnáší rok a půl starý syn Tadík a žena Ilona, které bych chtěl poděkovat za starostlivost a chod domácnosti. Co se týká financí, tak těch není nikdy dost a tak se snažím Honzovi a jeho bratrovi Láďovi vždy nějak vypomoci alespoň získáním prostředků na startovné. Protože rallye se pro mě ze začátečnického dobrodružství stalo adrenalinovou záležitostí." Honza:"Jelikož jsem už tři roky mimo hru co se týče studia, nastoupil jsem do rodinné firmy AWT Servis s.r.o. Zabýváme se výrobou a repasí mycích linek pro automobily a já jsem nenahraditelná součástka pracovního chodu. Firma vyžaduje pracovní nasazení i o víkendech a svátcích a odměnou je pomoc a podpora při mém závodění. Není problém odjet závodit už ve čtvrtek a nechat starosti na rodině. Tímto jim ze srdce děkuji za podporu jak finanční, tak psychickou, které se mi dostává v nemalém množství. Vzhledem k mému mládí a rozhazovačnosti, se držím hesla - žijeme jen jednou, takže co nedám do závodů, to stejně nezbude. Dá se říci, že trénuji skoro pořád a materiál je zatraceně drahý. Navštěvuji hotel jménem Jiřina Šlehoferová, moje mamka a tam je ubytování, stravování a praní za hubičku. Díky."

5 Učitelé a rádci Foto: Tomáš Adamec Zbyněk:"Mým prvním učitelem byl před první soutěží Jaroslav Váňa, spolujezdec Antonína Bergera. Ulehčil mi předstartovní trému, vysvětlil mi, co je to jízdní výkaz, časová kontrola a další záludnosti spolujezdců. Tímto mu moc děkuji. Další zkušenosti a učení absolvuji dohromady s Honzou." Honza:"Neřekl bych že mám nějaké učitelé, jelikož se snažím být velký samouk. Neřekl bych že mám rádce, ale spíše velké kamarády, jako jsou Viktor Wagner, Honzík Kopecký, Tonda Tlusťák, Sláva Ducháček, Honzík Sýkora, Vašík Dunovský a mnozí další. Některé znám už z motokár. Jsou to velcí střelci a často mi dokázali seriozně poradit. Dodnes s nimi jsem v kontaktu a všechny touto cestou srdečně zdravím."

6 Auto a jeho historie Honza:"Vystřídali jsme celkem čtyři auta stejné značky Honda Civic 1,6 Vti. Vůz disponuje asi 189 PS. Má tlumiče Proflex nebo HP, dále úpravu stálého převodu a závodní brzdové destičky. K vozu jsou k dispozici pneumatiky značky Pirelli. Auto se kterým jsme startovali poprvé, byla červená honda týmu Motocarsport Zádveřice a o původu tohoto auta vím jen to, že s ním startovali Tony Tlusťák, Pepík Koukola a mnoho dalších soutěžáků. Na Hradci 2005 jsme měli možnost jet se starým modelem žluté barvy bratří Bohmů. Auto bylo bez špéry a točilo kolem devíti tisíc otáček. Tak to byl docela mazec. Od rallye Pačejov 2006 jsme využívali služeb Sparrow Racing, u kterých jsme vystřídali dva vozy. Celému týmu patří velká poklona za perfektní připravenost."

7 Zajímavé zážitky Zbyněk:"Ke každé soutěži se váže nějaká vzpomínka, ať už dobrá či špatná. Jsem rád, že se nám zatím vyhnula velká havárie, která by znemožnila naše další starty. Osobně moc rád vzpomínám na sněhovou soutěž v Okříškách. Bylo to moje první svezení na sněhu. Při seznamovacích jízdách jsem byl ze všeho hodně vykulený, ale při samotné soutěži už jsem si to doslova užíval. Perličkou je, že na prologu se nám zde podařilo zajet devátý absolutní čas. Další krásnou vzpomínkou jsou Rally Hustopeče, kde se nám podařilo opět zvítězit ve třídě N2. I když mě to stálo hlas a polovinu soutěže jsem Honzovi oddiktoval bez interkomu pomocí prstů." Honza:"Zážitků je z každé soutěže spousta, jak z tratě, tak i ze zákulisí. V rallysportu je mnoho skvělých lidí a kamarádů a samozřejmě i dost krizových situací. Ty k tomu patří a alespoň víme, že nejedeme plívu. Nemá cenu tyto situace popisovat, každý si ty svoje lahůdky určitě užil sám, ale dokud má Zbyňda sešit v rukou, tak se nic neděje."

8 Rallyová budoucnost Foto: Petr Sagner Zbyněk:"Budoucnost v rallyovém sportu jako v jednom z finančně nejnáročnějších, je vždy závislá právě na financích. Proto je těžké něco dlouhodobě plánovat. Určitě bych si přál, aby nám bylo přáno odjet co nejvíce ostrých kilometrů a přinejmenším zopakovat letošní úspěchy. Pokud bude moje spolupráce s Honzou klapat jako dosud, tak bych chtěl po jeho boku absolvovat co nejvíce soutěží a sezón. Svezení s ním je parádní zážitek." Honza:"U mě je budoucnost jistá v tom, že se budu snažit všem lidem, kteří za mnou vždy stáli, vše splatit s co největším úrokem. Nejsem člověk, který kouká zrovna hodně dopředu. Snažím se žít ze dne na den jak jen nejlépe umím a pořádně si to užít. Chtěl bych ještě všem lidem pohybujícím se okolo rallyesportu dokázat, že za něco ze Zbyňdou stojíme a že s námi musí ještě nějaký ten pátek počítat." Závěrem bychom ještě chtěli velmi poděkovat panu Jiřímu Rozsypalovi a jeho týmu Rally Sport Promotion. Po velmi dobrém vstupu do sezóny jsme se ocitli ve finanční situaci, která nám znemožnila start na Kopné a ohrozila další pokračování sezóny. A právě pomoc pana Rozsypala a RSP nám umožnila sezónu dokončit a vybojovat oba tituly. Patří jim za to náš velký dík.