ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE
|
|
- Radomír Bláha
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2
3 Pavel Klener ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE Galén
4 Autor prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. I. interní klinika klinika hematologie 1. LF UK a VFN, Praha Recenzenti MUDr. Eva Helmichová, CSc. Homolka Premium Care a.s., Praha prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D. Onkologická klinika LF UP a FN, Olomouc Pavel Klener ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE První vydání Vydalo nakladatelství Galén, Na Bělidle 34, Praha 5 Editor PhDr. Lubomír Houdek Šéfredaktorka PhDr. Soňa Dernerová Odpovědná redaktorka Milada Buriánková Sazba Petra Veverková, DTP Galén Tisk GLOS, Špidlenova 436, Semily Určeno odborné veřejnosti G G A L É N # Tato publikace je vydána i v elektronické verzi. Všechna práva vyhrazena. Tato publikace ani žádná její část nesmí být reprodukována, uchovávána v rešeršním systému nebo přenášena jakýmkoli způsobem (včetně mechanického, elektronického, fotografického či jiného záznamu) bez písemného souhlasu nakladatelství. Galén, 2011 ISBN
5 5 OBSAH Úvod Základní epidemiologické údaje Nádorový růst Mechanismy nádorové proliferace Možnosti ovlivnění nádorového růstu Základní diagnostické metody Anamnéza Fyzikální vyšetření Zobrazovací metody Biochemické vyšetření Hematologické vyšetření Endoskopické vyšetření Cytologické vyšetření Histopatologické vyšetření Molekulárněbiologické a cytogenetické vyšetření Posouzení rozsahu onemocnění (»staging«) Klasifikační systém TNM Posuzování léčebné odpovědi Určení zbytkové nádorové populace Léčebné metody Chirurgická léčba Radioterapie Chemoterapie Hormonální léčba Imunoterapie Imunomodulační léčba Cílená léčba...58
6 6 ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE 6. Nežádoucí účinky protinádorové léčby a jejich terapie Poškození krvetvorby Nevolnost a zvracení Gastrointestinální toxicita Poškození kůže a kožních adnex Poškození plic Poškození srdce Poškození ledvin a močového ústrojí Méně časté projevy toxicity Podpůrná a doplňková léčba Infekční komplikace Nutriční deficit Metabolické poruchy Symptomatická léčba Léčba nádorové bolesti Léčba metastáz Léčba nádorových výpotků Terminální péče Rizika tzv. alternativní medicíny v onkologii Prevence nádorových onemocnění...89 Literatura Zkratky Rejstřík... 93
7 7 ÚVOD Klinická onkologie je relativně mladá disciplína, která vznikla z různých klinických oborů vyčleněním problematiky nádorových onemocnění. Vytvoření této disciplíny si vynutila naléhavá potřeba koordinace preventivních, diagnostických a léčebných opatření, směřujících k včasnému rozpoznání a účinné léčbě zhoubných nádorových onemocnění. Klinická onkologie má tedy interdisciplinární charakter, neboť rozdílné projevy nádorových onemocnění v různých anatomických lokalizacích a široká škála diagnostických a léčebných postupů vyžadují úzkou mezioborovou spolupráci. Úloha klinického onkologa spočívá zejména v koordinaci diagnostických a léčebných opatření.
8 Jistota při výběru lékařské literatury
9 9 1. ZÁKLADNÍ EPIDEMIOLOGICKÉ ÚDAJE Nádorová onemocnění patří ke druhé nejčastější příčině úmrtí. Odhaduje se, že každý čtvrtý občan České republiky onemocní zhoubným nádorem a každý pátý občan na toto onemocnění umírá. Z těchto varujících zjištění vyplývá, že je mimořádně důležité věnovat epidemiologickým údajům zvýšenou pozornost. Epidemiologie nádorových onemocnění zkoumá především dva ukazatele: výskyt čili incidenci zhoubných nádorů a úmrtnost čili mortalitu. Popisná (deskriptivní) epidemiologie zkoumá změny incidence a mortality v čase a zabývá se stanovením dalších epidemiologických ukazatelů (např. prevalence). Analytická epidemiologie zkoumá souvislosti mezi výskytem nádorů a faktory zevního prostředí. Snaží se koncipovat preventivní opatření směřující k eliminaci škodlivých vlivů, které přispívají ke vzniku nádorového bujení. Předpokladem provedení epidemiologických studií je sběr potřebných údajů, soustřeďovaných v registru zhoubných novotvarů. Ten se opírá o analýzu tzv. onkologických hlášení. Je proto žádoucí, aby všichni lékaři, kteří diagnostikují nebo léčí nemocné se zhoubnými nádory, věnovali tomuto hlášení náležitou pozornost, aby jeho význam nepodceňovali a požadované údaje vyplňovali odpovědně a přesně. Hlášení je v našem státě povinné od roku 1953 a od roku 1976 je zavedeno i hlášení kontrolní, zachycující údaje o pacientech v průběhu jejich dispenzarizace, včetně data a příčiny úmrtí. Zpracováním údajů registru se pak získávají zmíněné základní epidemiologické ukazatele. Jsou to: incidence nádorů frekvence nově vzniklých onemocnění v dané populaci (okres, region, stát) v určitém časovém období, zpravidla v jednom kalendářním roce. Vyjadřuje se obvykle poměrem počtu nových onemocnění na obyvatel v dané populaci za rok. Údaje se týkají buď celé populace, nebo se vztahují k počtu obyvatel podle pohlaví, věku apod.; vyjadřují se pro veškerá nádorová onemocnění, nebo pro jednotlivé topografické lokality; mortalita úmrtnost analogický ukazatel vyjadřující počet zemřelých na zhoubné nádory, obvykle opět na obyvatel na určitém území v určitém roce; letalita smrtnost je poměr počtu zemřelých k celkovému počtu nemocných dané choroby;
10 10 ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE prevalence odhadovaný počet nemocných se zhoubným nádorovým onemocněním, kteří žijí k určitému časovému okamžiku v určité populaci, vztažený opět nejčastěji na obyvatel. Tento ukazatel klesá s nárůstem mortality a jeho spolehlivost předpokládá dostatečně dlouho fungující populační registr. Aby bylo možné příslušné ukazatele porovnávat i v mezinárodním měřítku, provádí se tzv. standardizace epidemiologických ukazatelů. Principem této metody je přepočet skutečných údajů na teoretický počet, který by dané oblasti příslušel, kdyby mělo obyvatelstvo stejné věkové složení a stejný počet jako zvolený standard. Nejčastěji se používá evropský populační standard nebo standard světový, periodicky vydávaný Světovou zdravotnickou organizací (SZO). Aktualizované epidemiologické údaje vydává každoročně ve formě speciální publikace Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Situace v ČR není uspokojivá, zátěž české populace zhoubnými nádory patří k nejvyšším ve světě a trvale roste (obr. 1). Naproti tomu od r dochází ke stabilizaci mortality, což může být doklad úspěšné léčby mnoha nádorových onemocnění. U obou pohlaví jsou nejčastější kožní nádory, které kromě maligního melanomu jsou zaznamenávány kódem C41. Jak vyplývá z dalšího grafu (obr. 2.a), u mužů je nejčastějším zhoubným nádorem karcinom prostaty (C61), dále karcinom tlustého střeva a konečníku (C18 21), následují zhoubné nádory průdušek a plic (C33 34). U žen (obr. 2.b) je na prvním místě karcinom prsu (C50), na dalších místech pak kolorektální karcinom (C18 21), nádory dělohy (C54 55) a zhoubné nádory průdušek a plic (C33 34). Na přední místa v mortalitě se dostává karcinom slinivky břišní, karcinom žaludku a u žen karcinom ovaria. Nepříznivé údaje o mortalitě v ČR jsou částečně ovlivněny skutečností, že na rozdíl od zahraničních statistik je většina nádorů u nás diagnostikována až v pokročilém stadiu. Je proto nutné, aby se našim lékařům dostalo dostatečně širokého vzdělání v onkologii, bez ohledu na obor, ve kterém budou po ukončení studia pracovat. Jen tak se mohou zlepšit jejich schopnosti diagnostikovat nádorové onemocnění včas.
11 Základní epidemiologické údaje 11 incidence muži incidence ženy mortalita muži mortalita ženy Počet na osob muži ženy 5000 Počet žijících s anamnézou nádoru na osob Obr. 1. Incidence a mortalita na zhoubné nádory v ČR v letech
12 12 ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE počet nově hlášených nádorů na mužů jiný kožní nádor (C44) 1 191,3 prostata (C61) 2 100,2 tlusté střevo a konečník (C18 C21) 3 91,3 průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) 4 91,1 močový měchýř (C67) 5 35,2 ledvina (C64) 6 34,5 melanom kůže (C43) 7 19,5 dutina ústní a hltan (C00 C14) 8 19,1 slinivka břišní (C25) 9 19,0 žaludek (C14) 10 18,5 leukémie (C91 C95) 11 12,8 nehodgkinský lymfom (C82) 12 12,0 játra a intrahepatální žlučové cesty (C22) 13 11,0 varlata (C62) 14 9,5 hrtan (C32) 15 9,1 jícen (C15) 16 8,2 mozek a mícha (C70 C72) 17 8,0 žlučník a žlučové cesty (C23, C24) 18 6,3 mnohočetný myelom (C 90) 19 4,3 štítná žláza (C73) 20 3,2 Hodgkinův lymfom (C 81) 21 2,7 pojivové a měkké tkáně (C47 C49) 22 2,2 ostatní zhoubné nádory 26,7 nádory in situ (D00 D09) 21,6 novotvary neznámého chování (D37 D48) 13,8 INCIDENCE Obr. 2.a. Incidence a mortalita na novotvary v ČR podle diagnóz u mužů
13 Základní epidemiologické údaje 13 počet úmrtí na mužů průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) 1 76,8 tlusté střevo a konečník (C18 C21) 2 47,6 prostata (C61) 3 28,6 slinivka břišní (C25) 4 17,0 ledvina (C64) 5 14,6 žaludek (C14) 6 14,3 močový měchýř (C 67) 7 11,9 dutina ústní a hltan (C00 C14) 8 10,7 játra a intrahepatální žlučové cesty (C22) 9 8,8 leukémie (C91 C ,8 mozek a mícha (C 70 C72) 11 6,1 jícen (C15) 12 6,0 nehodgkinský lymfom (C82 C85) 13 5,9 jiný kožní nádor (C44) 14 5,7 žlučník a žlučové cesty (C23 C24) 15 5,3 melanom kůže (C43) 16 5,2 hrtan (C32) 17 4,0 mnohočetný myelom (C90) 18 3,2 varle (C53) 19 1,1 pojivové a měkké tkáně (C47, C49) 20 0,9 Hodgkinův lymfom (C 81) 21 0,6 štítná žláza (C 73) 22 0,6 ostatní zhoubné nádory 17,4 nádory in situ (D00 D09) 0,7 novotvary neznámého chování (D37 D48) 2,6 MORTALITA
14 14 ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE počet nově hlášených nádorů na žen jiný kožní nádor (C44) 1 170,2 prs (C50) 2 122,7 tlusté střevo a konečník (C18 C21) 3 60,2 děloha (C54, C55) 4 33,4 průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) 5 33,3 vaječník (C56) 6 20,5 ledvina (C64) 7 19,6 melanom kůže (C43) 8 19,3 hrdlo děložní (C53) 9 18,7 slinivka břišní (C25) 10 18,2 močový měchýř (C67) 11 13,2 štítná žláza (C73) 12 12,7 žaludek (C18) 13 12,5 žlučník a žlučové cesty (C23, C24) 14 11,9 nehodgkinský lymfom (C82 C95) 15 11,7 leukémie (C91 C95) 16 9,6 mozek a mícha (C70 C72) 17 7,3 dutina ústní a hltan (C00 C14) 18 6,6 játra a intrahepatální žlučové cesty (C22) 19 6,2 mnohočetný myelom (C90) 20 4,4 Hodgkinův lymfom (C81) 21 2,0 pojivové a měkké tkáně (C47 C49) 22 2,0 jícen (C15) 23 1,8 hrtan (C32) 24 0,8 ostatní zhoubné nádory 29,9 nádory in situ (D00 D09) 62,7 nádory neznámého chování (D37 D48) 14,1 INCIDENCE Obr. 2.b. Incidence a mortalita na novotvary v ČR podle diagnóz u žen
15 Základní epidemiologické údaje 15 prs (C50) 1 36,4 tlusté střevo a konečník (C18 C21) 2 32,8 průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) 3 26,3 slinivka břišní (C25) 4 15,3 vaječník (C56) 5 13,3 děloha (C54, C55) 6 10,6 žaludek (C16) 7 9,9 žlučník a žlučové cesty (C23, C24) 8 9,7 ledvina (C64) 9 8,6 hrdlo děložní (C53) 10 7,3 leukémie (C91 C95) 11 6,1 mozek a mícha (C70, C72) 12 5,6 nehodgkinský lymfom (C82 C95) 13 5,3 játra a intrahepatální žlučové cesty (C22) 14 5,2 jiný kožní nádor (C44) 15 4,3 močový měchýř (67) 16 4,2 mnohočetný myelom (C90) 17 3,4 melanom kůže (C43) 18 3,3 dutina ústní a hltan (C00 C14) 19 2,8 štítná žláza (C73) 20 1,2 pojivové a měkké tkáně (C47 C49) 21 1,2 jícen (C15) 22 1,2 Hodgkinův lymfom (C81) 23 0,7 hrtan (C32) 24 0,5 ostatní zhoubné nádory 10,3 nádory in situ (D00 D09) 1,3 nádory neznámého chování (D38 D48) 2,3 MORTALITA počet úmrtí na žen
16
17 17 2. NÁDOROVÝ RŮST 2.1. MECHANISMY NÁDOROVÉ PROLIFERACE Příčiny vzniku nádorového bujení nejsou známy a jsou patrně komplexní povahy. Podstatou nádorového růstu je buněčná proliferace, která se vymkla zákonitostem zdravých tkání. Odlišné vlastnosti nádorových buněk (odlišný fenotyp) jsou důsledkem genetických abnormalit, na jejichž vyvolání se mohou podílet faktory fyzikální (ionizující nebo ultrafialové záření), chemické (kancerogeny) i biologické (onkogenní viry). Mutace, které vedou ke změně normálního buněčného fenotypu v nádorový, postihují převážně dva typy genů tzv. protoonkogeny a nádorové supresorové geny (tzv. antionkogeny). Produkty těchto genů mají významnou funkci v regulaci proliferace. Důležitou úlohu v procesu kancerogeneze hrají také geny kódující opravné systémy. Produkty těchto reparačních genů představují kontrolní mechanismy, kterými se opravují genetické odchylky vznikající v průběhu replikace. Produkty onkogenů (různé růstové faktory) proliferaci stimulují, produkty supresorových genů (např. protein p53) ji tlumí. Oba typy genů současně ovlivňují i přirozené odumírání buněk (tzv. programovanou smrt buňky čili apoptózu). Onkogeny apoptózu tlumí, kdežto antionkogeny jsou mohutnými induktory apoptózy. Je tedy zřejmé, že geneticky vyvolaná aktivace protoonkogenů či inaktivace supresorových genů způsobí disproporci mezi přírůstkem a zánikem buněk a nakonec vyústí v nekontrolovatelnou (nádorovou) proliferaci. V proliferující nádorové populaci se počet nádorových buněk rychle zvětšuje, i když jejich generační čas (tj. délka trvání buněčného cyklu) je v porovnání se zdravými buňkami prodloužený ( hodin). Buněčným cyklem, nebo přesněji cyklem buněčného dělení, rozumíme soubor postupně probíhajících dějů v buňce, jejichž vyvrcholením je rozdělení mateřské buňky na dvě buňky dceřiné. Původně byla z buněčného cyklu známa pouze jeho konečná část, tj. fáze mitotického dělení (fáze M). Později byla rozpoznána etapa, během níž dochází v buňce k reduplikaci genomu (fáze S). Období mezi těmito definovanými fázemi byla označena písmenem G (»gaps«mezery). Fáze G 1 odděluje mitózu od fáze S, fáze G 2 následuje po ukončení fáze S a trvá do zahájení mitózy. Dnes již víme,
18 18 ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE degradace cyklinu B cdk-2 6 cyklin D 4 1 konec mitózy = R cdk-2 cyklin E G 1 inhibice cyklinu E 2 aktivace cyklinu B 3 M cdk-2 cyklin B G 2 S cdk-2 cyklin A Obr. 3. Zjednodušené schéma buněčného cyklu a úloha cyklinů v jeho jednotlivých fázích. R restrikční bod; 1, 2, 3, 4 kontrolní body že tyto»mezery«jsou vyplněny řadou důležitých dějů, nezbytných pro hladký průběh cyklu. Fáze proliferačního klidu byla označena jako G 0. Teprve v posledních letech se zjistilo, že tato fáze je součástí mechanismů, které rozhodují o buněčné proliferaci a řídí ji. Informace o buněčném cyklu jsou nutné pro pochopení principů protinádorové chemoterapie, které jsou zmíněny dále. Důležitými mechanismy, které ovlivňují průchod buňky buněčným cyklem, jsou fosforylace a defosforylace specifických bílkovin (tzv. cyklinů) na určitých aminokyselinách. Specifické proteinkinázy fosforylují bílkoviny na tyrosinu nebo serinu/threoninu, a specifické fosfatázy naopak tyto fosfáty odbourávají. Proteinkinázy a fosfatázy jsou tedy klíčovými faktory regulace buněčné proliferace. Zjednodušené schéma buněčného cyklu je znázorněno na obr. 3. Podrobnější informace jsou dostupné ve speciálních monografiích. Pozitivní bilanci nádorové populace i při prodlouženém generačním čase umožňuje zmíněná porušená rovnováha mezi přírůstkem a zánikem buněk ve prospěch přírůstku. Tyto údaje platí zejména pro klinicky zjevné nádory. V počátečních fázích nádorového růstu a u experimentálních nádorů je zpravidla generační čas nádorových buněk krátký. Pokud se účastní proliferace všechny buňky v populaci, zdvojnásobí se objem nádoru za dobu odpovídající délce buněčného cyklu. Tzv. růstová frakce, tj. poměr proliferujících buněk k buňkám neproliferujícím, se v tomto případě rovná 100 % a růst nádoru má exponenciální charakter. Tento rychlý způsob růstu, typický pro experimentální nádory, předpokládáme u člověka pouze v časných obdobích nádorového růstu. Po určité době se však růst nádoru zpomaluje nepřímo úměrně velikosti nádoru. Příčiny zpomalení nádorového růstu jsou rozmanité. Je to například nedostatek nutričních faktorů, jež vede k postupnému prodlužování buněčného cyklu. Na zástavě proliferace se dále podílí přechod většího počtu buněk do klidové fáze G 0, působený mimo jiné i nedostatkem kyslíku. Pro zpomalení růstu mají značný význam i ztráty buněk, především jejich nekrotizace, ale též exfoliace, metastazování a apoptóza.
19 Nádorový růst 19 rychlý počet zdvojení B růst nádoru pomalý A hranice klinické diagnostiky letální hranice hranice RTG diagnostiky neovaskularizace možnost vzniku prvních metastáz počet buněk hmotnost 1 μg 1 mg 1 g 1 kg Obr. 4. Růst nádoru v závislosti na počtu zdvojení a vztah hmotnosti nádoru k počtu nádorových buněk. A fáze rychlého růstu; B fáze pomalého růstu Klinicky zjistitelné nádory se většinou nacházejí již mimo období exponenciálního růstu (obr. 4). I při včasné diagnóze jsou populace nádorových buněk z hlediska četnosti značně rozsáhlé. Nejmenší rentgenologicky zjistitelný nádor je tvořen populací vzniklou nejméně 27 zdvojeními (»doublings«) nádorové masy a nejmenší hmatný nádor dokonce 30 zdvojeními. Hmotnost nádoru činí v tomto období 1 g, průměr je 1 cm, počet buněk je přibližně 1 miliarda (10 9 ). Ve většině případů je však nádor diagnostikován později, kdy se počet nádorových buněk v populaci pohybuje kolem 1 bilionu (10 12 ). Za těchto okolností je nádorová populace značně heterogenní. Je tvořena buňkami, které mají vlastnosti kmenových buněk, tj. mohou vytvářet vlastní identické kopie (sebereprodukce), nebo se mohou diferencovat v jiné buněčné typy. Tyto nádorové buňky jsou základem patologického buněčného klonu, a proto se označují jako buňky klonogenní. Většina z nich je u pokročilého nádoru ve fázi G 0, jen menší část proliferuje. Další složkou nádorové populace jsou»determinované«proliferující buňky, schopné nejvýše několika dělení, a buňky neschopné dalšího dělení (reprodukčně mrtvé). Součástí nádoru je dále stroma, endotelové buňky a fibroblasty. Kromě toho v průběhu růstu nádoru dochází pravidelně k mutacím, odpovědným za vznik nových klonů, které mají odlišné biologické vlastnosti, zejména rychlejší proliferaci, nižší citlivost k chemoterapii a větší tendenci k metastazování. Čím objemnější je nádor, tím větší je genetická labilita a výraznější nesourodost nádorové populace. Převládnou-li rezistentní klony, může být veškerá další protinádorová léčba zcela neúčinná MOŽNOSTI OVLIVNĚNÍ NÁDOROVÉHO RŮSTU Z výše uvedených skutečností vyplývá, že pro zástavu patologické buněčné proliferace by byla rozhodující úprava genetického defektu buňky. Tato zdánlivě teoretická mož-
20 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.
ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE
Pavel Klener ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE Galén Autor prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. I. interní klinika klinika hematologie 1. LF UK a VFN, Praha Recenzenti MUDr. Eva Helmichová, CSc. Homolka Premium Care
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Pavel Klener ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE Galén Autor prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. I. interní klinika klinika hematologie 1. LF UK a VFN, Praha
VíceSoučasné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická
VíceEpidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití
Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich
VíceRozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče
Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče Výstupy analýzy dat zdravotnického zařízení a Národního onkologického registru ČR Prof. MUDr. Jitka
VíceAktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče Epidemiologie zhoubných nádorů v ČR I.
VícePřehled epidemiologie zhoubných novotvarů kromě nemelanomových kožních (C00 C97 bez C44)
Přehled epidemiologie zhoubných novotvarů kromě nemelanomových kožních (C00 C97 bez C44) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the
VíceOrganizace a výsledky zdravotních screeningových programů v ČR
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0002748
VíceHodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe
Hodnocení populačního přežití pacientů diagnostikovaných s C20 v ČR Projekt Diagnóza C20 - vzdělávání, výzkum a lékařská praxe CZ.2.17/1.1.00/32257 Motivace a cíle přednášky 1. Srovnání 5letého přežití
VíceZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE
Pavel Klener ZÁKLADY KLINICKÉ ONKOLOGIE Galén Autor prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc. I. interní klinika klinika hematologie 1. LF UK a VFN, Praha Recenzenti MUDr. Eva Helmichová, CSc. Homolka Premium Care
VíceEpidemiologie zhoubných novotvarů v krajích České republiky
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0002748
VíceEpidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34)
Epidemiologie zhoubného novotvaru průdušnice, průdušky a plíce (C33, C34) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic
VíceEpidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk
VíceInformační podpora screeningového programu
Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Ladislav Dušek, Jan Mužík, Tomáš Pavlík, Daniel Klimeš Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Účinnost organizovaného
VíceModul obecné onkochirurgie
Modul obecné onkochirurgie 1. Principy kancerogeneze, genetické a epigenetické faktory 2. Onkogeny, antionkogeny, reparační geny, instabilita nádorového genomu 3. Nádorová proliferace a apoptóza, důsledky
VíceZDRAVOTNICTVÍ ČR: Nová data Národního onkologického registru ČR (NOR) za rok 2014 NZIS REPORT č. R/1 (09/2016)
NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM NÁRODNÍ ONKGICKÝ REGISTR ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Nová data Národního onkologického registru ČR (NOR) za rok 214 NZIS REPORT č. R/1 (9/216) Nová data Národního onkologického
Více(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)
3.3. Zhoubné novotvary (ZN) Incidence zhoubných nádorů, tj. počet nových onemocnění v daném roce na 100 000 obyvatel je na regionální (okresní) úrovni hodnocena od roku 1980, na krajské a celostátní úrovni
VíceZhoubné novotvary v ČR. ková
Zhoubné novotvary v ČR Mgr. Lenka Juříčkov ková Lékařský dům d m 2.9.26 Obsah prezentace úmrtnost na zhoubné novotvary zdroj dat Český statistický úřad (http://www.( http://www.czso.cz/) incidence zhoubných
VíceSoučasné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Plzeňský kraj
Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická
VíceZhoubné nádory v roce 2006 Malignant neoplasms in 2006
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 4. 29 6 Zhoubné nádory v roce 26 Malignant neoplasms in 26 Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených
VíceCZ.1.07/2.4.00/31.0020
I-COP EDU INFORMATION NETWORK OF COMPREHENSIVE CANCER CENTERS IN THE CZECH REPUBLIC ESF č. CZ.1.07/2.4.00/31.0020 "Edukační a informační platforma onkologických center pro podporu a modernizaci vzdělávání
VíceZhoubné nádory v roce 2007 Malignant neoplasms in 2007
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 5. 21 71 Souhrn Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických
VíceZhoubné nádory v roce 2005 Malignant neoplasms in 2005
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6. 12. 27 59 Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických
VíceZhoubné nádory v roce 2008 Malignant neoplasms in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 5. 211 13 Souhrn Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických
VíceScreening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat
Národní koordinační centrum programů časného záchytu onemocnění CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0006904 Screening karcinomu děložního hrdla: silné a slabé stránky dle dostupných dat Ondřej Májek Ondřej Ngo,
VíceIncidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2010. Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in 2010
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 3. 213 5 Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 21 Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in
VíceEpidemiologie vzácných nádorů GIT v dostupných českých datech
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Epidemiologie vzácných nádorů GIT v dostupných českých datech Lékařská fakulta Masarykova
Víceobjektivní analýza dostupných dat
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Onkologická péče e v Libereckém m kraji objektivní analýza dostupných dat Populační
VícePatient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště
Patient s hemato-onkologickým onemocněním: péče v závěru života - umírání v ČR, hospicová péče - zkušenosti jednoho pracoviště Jindřich Polívka 1, Jan Švancara 2 1 Hospic Dobrého Pastýře Čerčany 2 Institut
VíceZhoubné nádory v roce 2009 Malignant neoplasms in 2009
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24. 1. 212 2 Zhoubné nádory v roce Malignant neoplasms in Souhrn Aktuální informace přináší data o nově hlášených onkologických
VíceIncidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2011. Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech Republic in 2011
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 15. 10. 2014 25 Souhrn Incidence zhoubných novotvarů v ČR v roce 2011 Incidence of Malignant Neoplasms in the Czech
VíceAutoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková MUDr. Jiří Bartoš, MBA Adresa: Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci Husova 64 460 01 Liberec 1
VíceUkázka moderního fungování registru na příkladu Národního onkologického registru (NOR)
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0002748
VíceZhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 2. 27 3 Souhrn Zhoubné nádory v roce 24 Malignant neoplasms in 24 Aktuální informace přináší nejnovější data o nově
VíceKOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny
VíceProf. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.
Promítnutí pokroků lékařské vědy do funkčního hodnocení zdravotního stavu a pracovní schopnosti ve vztahu k mezinárodní klasifikaci nemocí a s přihlédnutím k Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností
VícePATIENT CENTERED CANCER CARE
Projekt INTENT PREVON 2018 I Workshop ipaac PRAHA 14.11.2018 Marek Svoboda I MOÚ Brno PATIENT CENTERED CANCER CARE Hodnocení péče na úrovni komplexního onkologického centra - model zaměřený na pacienta
VíceKapitola 2. Zdravotní stav seniorů
Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5
VíceEvropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti
Evropský den onemocnění prostaty 15. září 2005 Aktivita Evropské urologické asociace a České urologické společnosti prim. MUDr. Jan Mečl Urologické oddělení Krajská nemocnice Liberec Co je to prostata?
VíceDoporučení pro sledování nemocných po léčbě lymfomů
Doporučení pro sledování nemocných po léčbě lymfomů David Belada 4. interní hematologická klinika, FN HK a LF UK v Hradci Králové Seminář Novinky v léčbě lymfomů a CLL, Tereziánský Dvůr, 11.10.2018 Trendy
VíceSoučasnost a budoucnost informační podpory programu screeningu karcinomu prsu. Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Ladislav Dušek
Současnost a budoucnost informační podpory programu screeningu karcinomu prsu Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Ladislav Dušek Epidemiologie zhoubného nádoru prsu Incidence novotvarů v ČR v letech 2010-2014 Počet
VíceDodatečné informace k tiskové zprávě ZHOUBNÉ NÁDORY TRÁVICÍHO TRAKTU: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE
Dodatečné informace k tiskové zprávě ZHOUBNÉ NÁDORY TRÁVICÍHO TRAKTU: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Souhrn informací o nádorech trávicího traktu a karcinomu tlustého
VíceObr. 1 Vzorec adrenalinu
Feochromocytom, nádor nadledvin Autor: Antonín Zdráhal Výskyt Obecně nádorové onemocnění vzniká následkem nekontrolovatelného množení buněk, k němuž dochází mnoha různými mechanismy, někdy tyto příčiny
VíceMODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP
MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP I. Proč je v současné onkologii tak potřebná výuka S čím dnes musí počítat řízení
VíceVýznam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém
INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno www.iba.muni.cz Význam prevence a včasného záchytu onemocnění pro zdravotní systém Národní screeningové
VíceNádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.
Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD. 16.6.2006 Zastoupení hlášených ZN Sledování všech hlášených onemocnění zhoubnými novotvary
VíceInformační podpora screeningového programu
Informační podpora screeningového programu Ondřej Májek, Daniel Klimeš, Ladislav Dušek Odborná garance programu: Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Informační podpora screeningu Obecný
VíceVĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava
VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava VĚDA A VÝZKUM NA GOS Detekce mutace genu BRCA1 a BRCA2, a to přímo z nádorové
VíceVýuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl
Výuka standardů péče v radiační onkologii s užitím populačních, klinických a obrazových dat. David Feltl Radiační onkologie Péče o pacienta s maligními nádory s akcentem na léčbu ionizujícím zářením Jaká
VíceZhoubný novotvar kolorekta
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V
VíceEPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Vladimír Horák
EPIDEMIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ Vladimír Horák ČESKÁ REPUBLIKA A HLAVNÍ PŘÍČINY ÚMRTÍ http://www.demografie.info Struktura zemřelých podle příčin smrti, ČR,2005 Úmrtí v souvislosti s novotvary znázorněna
VíceVydání podpořily společnosti
Upozornění Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů David Belada FN a LF UK v Hradci Králové Co je to toxicita léčby? Toxicita léčby lymfomů Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou? Dá se toxicita předvídat? Existuje
VícePreventivní programy v onkologii. Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno
Preventivní programy v onkologii Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. Masarykův onkologický ústav Brno mediální obraz onkologie dnes.. skutečné pojištění.. onkologie zítra snad prevence, časný záchyt, cena /přínos
VíceNovotvary v České republice - rok 2002 1)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 24.11.24 Novotvary v České republice - rok 22 1) V roce 22 bylo hlášeno u mužů 32 551 zhoubných novotvarů a novotvarů
VíceCo najde epidemiolog v datech Národního registru hospitalizovaných: modelový příklad neinfekční diagnózy idiopatické střevní záněty
Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.3.4.74/././15_19/2748
VíceONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii
ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních
VíceČinnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky 11.6.23 37 Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 22 (předběžné údaje) Zhoubné novotvary
VíceHomeopatický přístup k léčbě rakoviny
Homeopatický přístup k léčbě rakoviny Dr. A.U. Ramakrishnan M.B.B.S., M.F. Hom. (London) a Catherine R. Coulterová Tato kniha představuje současnou vědeckou informaci pro medicínské a homeopatické profesionály.
VíceVšechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava
Všechno co jste kdy chtěli vědět o onkologii, ale báli jste se zeptat. David Feltl Fakultní nemocnice Ostrava Obsah Proč jsou zhoubné nádory zhoubné? Stručná historie oboru a jednotlivých léčebných metod
VíceAnalýza zdravotního stavu Vsetín - komentář
Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského
VíceNeuroendokrinní nádory
Neuroendokrinní nádory Informace pro pacienty MUDr. Milana Šachlová MUDr. Petra Řiháčková Co jsou neuroendokrinní nádory? Abychom pochopili složitou problematiku neuroendokrinních nádorů, musíme si nejprve
VíceDiagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy
Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy Vlasta Sýkorová Oddělení molekulární endokrinologie Endokrinologický ústav, Praha Nádory štítné žlázy folikulární buňka parafolikulární
VíceÚvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.
Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE Kateryna Nohejlová a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Patofyziologie Vedoucí autorského kolektivu
VíceAnalýzy zdravotního stavu
Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném
VíceZáklady klinické onkologie. Karel Zitterbart Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno
Základy klinické onkologie Karel Zitterbart Klinika dětské onkologie LF MU a FN Brno Cíle učení: Získat přehled o klinických aspektech onkologie Porozumět organizaci onkologické péči v ČR Seznámit se s
VíceNovotvary. Cancer Incidence. in the Czech Republic ÚZIS R zdravotnická statistika zdravotnická statistika. health statistics health statistics
zdravotnická statistika zdravotnická statistika Novotvary 2012 2013 R Cancer Incidence 2012 2013 in the Czech Republic health statistics health statistics ÚZIS R 2017 Ústav zdravotnických informací a statistiky
VíceAnalýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov
Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva
VíceVNL. Onemocnění bílé krevní řady
VNL Onemocnění bílé krevní řady Změny leukocytů V počtu leukocytů Ve vzájemném zastoupení morfologických typů leukocytů Ve funkci leukocytů Reaktivní změny leukocytů Leukocytóza: při bakteriální infekci
VíceDemografický vývoj, indikátory stárnutí
Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,
VíceÚstav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH 1959 2001 2003 Vydal Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ÚZIS ČR, 2003 ISBN:
VíceANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst
Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory
VícePrevence. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Prevence Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Prevence (1) Zaměření se proti nemocem a snaha jim předcházet Opírá se o nejnovější poznatky v etiopatogenezi, výsledky epidemiologických studií Je zaměřena
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO
Více17.listopad 2016 Den karcinomu slinivky břišní World Pancreatic Cancer Day
17.listopad 2016 Den karcinomu slinivky břišní World Pancreatic Cancer Day L. Petruželka Onkologická klinika 1.LF UK VFN a ÚVN Praha 16.listopadu 2016 2016 World Pancreatic Cancer Day: Growing the momentum!
VíceVýskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu. Ivana Kulhánová
Výskyt, příčiny a prevence nádorových onemocnění v mezinárodním kontextu Ivana Kulhánová XLVIII. konference ČDS 24. říjen 2018 Databáze incidence a úmrtnosti zhoubných novotvarů Cancer Surveillance Unit
VíceFN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší
FN Olomouc je jedním ze 13 komplexních onkologických center v České republice, do kterých je soustředěna nejnáročnější a nejdražší superspecializovaná péče o pacienty se zhoubnými nádory. Na projekt modernizace
VíceObsah. Autoři. Předmluva. Introduction. Úvod. 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu
Obsah Autoři Předmluva Introduction Úvod 1. Patogeneze a biologie metastatického procesu (Aleš Rejthar) 1.1. Typy nádorového růstu 1.2. Šíření maligních nádorů 1.3. Souhrn 1.4. Summary 2. Obecné klinické
VíceNárodní onkologické centrum V. A. Fanardžyana
Národní onkologické centrum V. A. Fanardžyana Klinické studie provedené v Národním onkologickém centru, s nádorovým onemocněním mléčné žlázy, konečníku, střeva, plic a děložního čípku. STANDARDNÍ CHEMOTERAPIE,
VíceRizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře
Rizikové faktory, vznik a možnosti prevence nádorů močového měchýře MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM Urologická klinika VFN a 1.LF UK Praha Epidemiologie Zhoubné nádory močového měchýře jsou 9.
VíceTab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013
4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných
Více1 500,-Kč ,-Kč. semenných váčků, dělohy, vaječníků, trávicí trubice, cév zde uložených a uzlin. Lékař vydá zprávu a závěr.
Název Typy vyšetření Popis vyšetření Cena Ultrazvuková/Sonografická Sonografické vyšetření horní poloviny břicha Jedná se o vyšetření jater, žlučových cest, slinivky břišní, 1 500,-Kč vyšetření sleziny,
VíceAnalýzy pro Kraj Vysočina
Příloha č. 10 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Kraj Vysočina Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Zlínský kraj
Příloha č. 13 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Zlínský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceEpidemiologie hematologických malignit v České republice
Epidemiologie hematologických malignit v České republice Zpráva je plněním Národního onkologického programu ČR a vychází z uzavřených a validovaných dat Národního onkologického registru za období 1976
VíceAnalýzy pro Hlavní město Praha
Příloha č. 01 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Hlavní město Praha Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Plzeňský kraj
Příloha č. 04 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Plzeňský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Liberecký kraj
Příloha č. 07 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Liberecký kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Jihočeský kraj
Příloha č. 0 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Jihočeský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Středočeský kraj
Příloha č. 02 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Středočeský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Olomoucký kraj
Příloha č. 12 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Olomoucký kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Moravskoslezský kraj
Příloha č. 14 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Moravskoslezský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceAnalýzy pro Karlovarský kraj
Příloha č. 05 zprávy ČOS: Podklady pro plánování nákladů léčebné péče v onkologii - analýzy dostupných populačních dat v ČR Analýzy pro Karlovarský kraj Koncept zprávy, metodika výpočtů a celkové populační
VíceKarcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby
Karcinom žlučníku - strategie chirurgické léčby Kala Z. Chirurgická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno Incidence ZN žlučníku (C23,C24) v krajích ČR v období 2006-2010
VíceSTANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR
STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR Vladimír Dufek 1,2 Lukáš Kotík 1 Ladislav Tomášek 1 Helena Žáčková 1 Ivana Horáková 1 1 Státní ústav radiační ochrany, v. v. i., Praha
VíceVÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO
VÝUKOVÉ VYUŽITÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PRO PROGRAMY SCREENINGU ZHOUBNÝCH NÁDORŮ PRSU, TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU A HRDLA DĚLOŽNÍHO O. Májek, J. Daneš, M. Zavoral, V. Dvořák, D. Klimeš, D. Schwarz, J. Gregor,
VíceVliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče
Michálkovická 18, Slezská Ostrava Vliv moderních operačních metod na indikaci lázeňské péče Bouřlivý rozvoj medicíny, jehož jsme v posledních několika desetiletích svědky, s sebou přináší nové operační
VíceČasná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu. David Belada FN a LF UK v Hradci Králové
Časná a pozdní toxicita léčby lymfomů, životní styl po léčbě lymfomu David Belada FN a LF UK v Hradci Králové 1.Toxicita léčby lymfomů Co je to toxicita léčby? Jaký je rozdíl mezi časnou a pozdní toxicitou?
Více