FONS INFORMAČNÍ BULLETIN 1/2011

Transkript

1 FONS INFORMAČNÍ BULLETIN 1/2011

2

3

4

5 Bulletin pro odborníky z oblastí: klinické biochemie, laboratorní diagnostiky, výpočetní techniky, laboratorní a zdravotnické techniky Ročník 21 číslo 1/2011 Obsah Úvodem Úvodník... 2 Ze života oboru Otázky pro vrcholné představitele oboru klinické biochemie - RNDr. J. Kratochvíla...3 Podpora účasti na kongresech v r Ceny ČSKB udělované v roce Historie financování ambulantních laboratoří...9 Za RNDr. Ludmilou Nováčkovou...11 IT technologie OpenLIMS v Litvě...12 Připojení automatického štítkovače primárních zkumavek BC ROBBO 888 k aplikaci LabRequest...16 Laboratorní technologie Informace z výboru, stanoviska společnosti Plán odborných akcí ČSKB na rok WWW. CSKB.CZ...51 Sponzoři Čskb v roce Noví členové ČSKB...52 Blahopřejeme...52 Zpráva č. 7 z jednání výboru ČSKB...53 Zpráva č. 8 z jednání výboru ČSKB...55 Zápis č. 7 z výborové schůze ČSKB, sekce BL...58 FONS v roce Autoři 60 obsah Stanovení novorozeneckého bilirubinu POCT technikami...19 Vývoj, validace a základní testování koncentrace Dickkopf-1 proteinu (DKK-1) v séru pomocí nové ELISA metody...22 Kvalita v laboratorní medicíně Externí hodnocení kvality a metrologická návaznost Problematika pracovních návodů výrobců IVD...28 Liší se kreatinin v pacientských vzorcích od kreatininu v EHK?...31 Klinické aspekty NGAL analytické charakteristiky...37 NGAL klinické využití a nové poznatky...40 Nové klinické kalkulátory v systému SLP: část 1 Reynoldsovo skóre a algoritmus ROMA...42 Jaterní fibróza - diagnostické možnosti a její monitorování...45 Vydavatel: STAPRO, s. r. o., Pernštýnské nám. 51, Pardubice Odpovědný redaktor: PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D. OKBD, Pardubická krajská nemocnice a. s. tel.: , tel./fax: jiri.skalicky@nemocnice-pardubice.cz Číslo redakčně připravili: PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D., Jan Adamec Počet výtisků: ks Sazba: STAPRO s. r. o. Tisk: Pardubická tiskárna Silueta, spol. s r. o. Registrace: MK ČR E ISSN Obsah tohoto čísla naleznete také na Korespondenci, objednávky inzerce a požadavky na distribuci zasílejte na adresu odpovědného redaktora

6 úvodem Vážené kolegyně, Vážení kolegové, vstupujeme do nového roku 2011 s různými předsevzetími, ale jistě ovlivněni akutní situací v českém zdravotnictví v souvislosti s akcí Děkujeme odcházíme. Tato akce je jistě i vyústěním neřešení řady problémů českého zdravotnictví jako je netransparentní úhrady různým zdravotnickým zařízením, disproporce mezi úhradami pro různé segmenty, ale také nešvary při nákupech zdravotnické techniky a jistě bych mohl jmenovat další a další problémy, specializační vzdělávání lékařů a nelékařů nevyjímaje. Osobně doufám, že se nakonec nalezne kompromis ku prospěchu nás všech. Pokud jsem zmínil specializační vzdělávání, od ledna 2011 platí nová vyhláška, která rozšiřuje počet základních kmenů a mění strukturu vzdělávání a v současné době se aktualizuje vzdělávací program. Specializační vzdělávání v základní kmenové části kmen vnitřního interního lékařství zahrnuje v sobě 6 společných měsíců s ostatními absolventy 2 měsíce interna, 2 měsíce chirurgie, 2 měsíce ARO, pak 12 měsíců interny a 6 měsíců bude věnováno našemu oboru klinické biochemie. Návaznost na pediatrický kmen v tuto chvíli není zřejmá. Po základním kmenu bude následovat specializovaná část, jejíž struktura a délka se v tuto chvíli diskutuje. Musíme doufat, že tento nový systém vydrží a bude tak určitou jistotou pro naše mladší kolegy v přípravě. Výbor společnosti na počátku roku schválil novou koncepci oboru, která svým způsobem reflektuje změny v našem oboru i podmínky, v jakých se náš obor nachází. Z hlediska odborných záležitostí byla schválena tři doporučení k vyšetřování thyreopatií, validace a verifikace metod a také doporučení k vyšetřování glykovaného hemoglobinu v systému POCT. Chtěl bych poděkovat všem, kteří jste zaslali svoje připomínky a náměty k navrhovaným dokumentům. Snažili jsme se řadu připomínek zapracovat, avšak ne vždy to bylo možné. Před několika dny jste dostali publikaci naší společnosti Aminokyseliny, která rozšiřuje publikační aktivity naší společnosti a chci poděkovat všem, kteří se na této publikaci podíleli, zejména hlavním autorkám ing. Vávrové a ing. Peškové chci poblahopřát ke zdařilé knížce, která bude sloužit nejen nám, klinickým biochemikům. V lednu výbor společnosti ve spolupráci s firmou CBT připravil žádost naší společnosti ucházet se o pořádání Euromedlabu v roce To je však vzdálená budoucnost a nyní úspěšně pokračují přípravy podzimního sjezdu v Plzni a dovoluji si Vás vyzvat k aktivní účasti na naší nejdůležitější akci tohoto roku. Chci popřát organizátorům - profesoru Rackovi se spolupracovníky - mnoho sil a úspěchu při pořádání této významné akce. A Vám všem přeji hodně pohody a krásné vykročení do jarních měsíců. Tomáš Zima 3. února 2011

7 Otázky pro vrcholné představitele oboru klinické biochemie RNDr. Josef Kratochvíla bude mít za deset dnů ode dneška (kdy text píšu) půlkulaté narozeniny. Mohl by to být důvod, proč jsem jej oslovil s prosbou o odpověď na otázky pro vrcholné představitele oboru. Mohl, není to ale důvod hlavní. Narozeniny nejsou naší zásluhou a jsou spíše příležitostí pro ohlédnutí se. U Josefa je ale důvod někde jinde. V posledních letech je zdánlivě méně vidět možná je to s ním tak trošku jako Dr. Tobiškou, kterého ve svém textu vzpomíná nemá touhu se moc předvádět, daleko raději a více pracuje. Když si zadáte jeho jméno do Googlu, vyskočí na vás pochopitelně jako první odkaz na stránky ČSKB a čestné členství, které mu naše Společnost před sedmi lety udělila. Ani tam se ale o něm nedočtete některé důležité věci. Když jsem se stal v roce 1990 předsedou výboru ČSKB, znal jsem Josefa již mnoho let. Jako nezadržitelného nadšence žijícího standardizací, externí kontrolou kvality, srovnávacími zkouškami, unifikací a kvalitou analytické práce. Někdy bylo až obtížné ho dostat třeba i večer u piva k hovoru o čemkoli jiném. Ale teprve v devadesátých letech se ukázalo, jak je svými aktivitami znám ve světě a kolik tam je lidí, kteří ho znají a váží si ho. Byl to on, kdo velmi výrazně přispěl 1. Jak dlouho v oboru pracujete? Do oboru jsem nastoupil v lednu 1970 na oddělení klinické biochemie a hematologie v nemocnici v Havířově. 2. Chtěl jste dělat KB a priori nebo vás k tomu někdo/něco přivedlo? Co? Kdo? Dostal jsem se do našeho oboru, jak se říká "jako slepý k houslím". Po absolutoriu na přírodovědecké fakultě MU Brno v roce 1968 jsem pracoval nejprve jako odborný asistent na katedře anorg. chemie MU Brno, pak došlo k výměně vedení fakulty i kateder a změnily se tam radikálně poměry (rok 1969) a já jsem odešel pracovat do podniku Lachema Brno. Protože v Brně a okolí nebylo možné v těch dobách sehnat bydlení kromě drahých podnájmů usiloval jsem o pracovní místo, kde by byl k dispozici i byt. Pracovní místa i s byty v té době nabízela zejména severní Morava ve zdravotnictví. Na doporučení kolegy Miloše Pollaka (ten již pracoval na odd. klinické biochemie nemocnice v Karviné) jsem tedy nastoupil do Havířova. V té době odešlo z přírodovědecké ke společenskému i odbornému vstupu našeho oboru do Evropy. Jeho osobní přátelství s profesorem Hermannem Wisserem, který byl výraznou osobností nejen v Německu, ale i ve vznikajícím Fóru evropských společností klinické chemie nám Čechům otevíralo dveře téměř samo. Všude jej znali. A on přitom nechtěl nic pro sebe, ale chtěl, aby nás jako obor vzali mezi sebe. Jeho zásluhy a kontakty k tomu přispěly nemalou měrou. Ale nemluvme jen o minulosti. Když jsem začal Googlem, tak si zkuste i PubMed. I když odmažete několik ortopedicko-rehabilitačních článků, které opravdu nejsou jeho, tak si všimněte, že jeho první jak se dnes moderně (a hrozně) říká impaktovaný článek vyšel v Clinica Chimica Acta před 25 lety a (zatím) poslední v roce Obdivuhodné. Publikuje nejen sám či s českými spolupracovníky, objevuje se také jako významný spolupracovník i v týmech autorů jako je Linda Thienpont, Dietmar Stöckl, Carmén Ricos, Lothar Siekmann, Carlo Franzini a další. A pak že se z malé okresní laboratoře nedá dělat špičková klinická biochemie, která má co říci našemu oboru v celém světě! Myslím, že i nám má Josef Kratochvíla pořád co říci. Tak si to přečtěte, zavzpomínejte, ale hlavně zapřemýšlejte. Vladimír Palička fakulty MU Brno oboru chemie na Ostravsko i do klinických laboratoří nemocnic obecně více lidí, namátkou L. Brcháň, L. Zahradníček, P. Neshyba či A. Garčic. 3. Koho jste považoval za leadera oboru v dobách vašich začátků, a čeho jste si na něm cenil nejvíce (chcete-li tak i čeho nejméně)? Těch odborníků bylo více. Nejvýraznější osobu praktické rutinní klinické biochemie tak, jak se měla a mohla dělat v rutinní spádové nemocnici, byl bezesporu Bedřich Nejedlý! Už se o něm v této rubrice FONSu psalo dost. Myslím si, že vedle mne výrazně ovlivnil a modeloval většinu československých klinických biochemiků té doby a to zejména z neuniversitních center a měst. Oceňoval jsem na něm jeho široký odborný rozsah napříč naším oborem a i dalšími medicínskými obory. Vedle jeho špičkových odborných znalostí pak i v neposlední řadě jeho vysoký morální kredit a neutuchající optimismus a trvalou snahu posunout obor dále. Dokazoval vždy vlastním příkladem, že i "na okrese" ze života oboru

8 ze života oboru se dá dělat kvalitní klinická biochemie na špičkové vědecké úrovni. Svým konáním vždy i spojoval nelékařské a lékařské pracovníky v oboru v jeden celek. Dále pak to byl Josef Tobiška. Současná klinicko-biochemická veřejnost ho již tolik nezná, ale v 70. a 80. letech patřil nesporně k vynikajícím odborníkům našeho oboru. Působil v Brně a zejména se zabýval problematikou kliniky i analytiky vyšetření močí, močových parametrů a močového sedimentu. V této oblasti předběhl o desítky let svou dobu. Upozornil na něj mne i další kolegy Luděk Zahradníček. Josef Tobiška zastával vždy životní postoj "zurückziehen" nikam se netlačil, nikde nevystupoval do popředí ani překotně nepublikoval, a tak nebyl v oboru mnoha lidem vůbec znám (pak i působil po nějakou dobu v zahraničí). Teprve v 80. letech při jeho práci v rámci tehdejší standardizační a unifikační komise poznala řada biochemiků o jaký "odborný klenot" se jedná! Když jsem někdy v roce 2000 ukazoval skandinávskému klinickému biochemikovi roku dr. Kourimu (vedl pracovní skupinu analýzy moče v rámci EQALM, ECLM i IFCC a dalších organizací) práce dr. Tobišky i dr. Nejedlého k problematice močí z let kolem roku 1980, nevěřil mi, že něco takového vůbec existuje. Jeho celosvětová skupina došla k podobným závěrům až na sklonku let Dále mi byl Josef Tobiška (stejně tak Bedřich Nejedlý) i vzorem morálním. Harmonicky spojoval práci v rutinní nemocnici a na rutinním oddělení klinické biochemie s vlastní vědeckou prací a s vysokým morálním kreditem. Ze Slovenska jsem si pak velmi vážil a výrazně mne ovlivnily osobnosti, jako byli František Szabó z Nových Zámků a Anton Neuwirth z Martina. Samozřejmě nebylo by fér opominout i tehdejší výrazné vědecké osobnosti pražské klinické biochemie jako byli tehdejší docenti Jaroslav Masopust, Josef Hyánek a Karel Mašek. 4. Čeho si ze své kariéry v oboru vážíte nejvíce? Jaký největší pokrok vidíte v oboru za dobu svého působení a v posledních letech zvláště? Za úspěchy své profesní kariéry považuji: 1. Svoji činnost při koordinaci práce standardizační a unifikační komise v letech 1980 až Podařilo se nám shromáždit "pod jednu střechu" na padesát významných odborníků z celého Československa, a to nejen z oboru klinické biochemie, kteří zadarmo a často i ve svém volnu po více než deset let harmonizovali a sjednotili klinicko-biochemickou analytiku a často i diagnostiku na výbornou úroveň tak, že většinu tehdejších prací i závěrů lze použít dosud. Je třeba připomenout, že to bylo v době, kdy odborný kontakt se západními zeměmi a tam existujícími odbornými společnostmi byl výrazně ztížen. Nebyla i lehce dostupná odborná literatura a mezinárodní odborné časopisy. Kádr členů komise zaručoval pohled na problematiku z různých stran (např. Jan Hendl matematik, Jaroslav Masopust toho času hlavní odborník pro klin. biochemii, Vojtech Okša předseda slovenské NKRL v Nitře, atd.) Komise úzce spolupracovala i s tuzemským průmyslem, a to zejména s Lachemou Brno - V. Chromý a J. Fischer, Imunou Praha P. Mančal a Imunou Šarišské Michalany J. Jagelková. Podrobnosti o této práci a jejich výsledcích čtenář najde v bulletinu k padesátinám ČSKB na str. 97 a dále. 2. Pak spolu s Markem Budinou i svojí práci na vytvoření smysluplného kvalitního a ryze českého systému externího hodnocení kvality pro laboratorní medicínu na dobré úrovni. Tvorba vlastního systému zkoušení způsobilosti v letech 1993 prakticky až do současnosti přitom navazovala na asi první práci o výpočetním způsobu hodnocení mezilaboratorních kontrol v Československu z roku 1979 publikovanou v ČLČ a na některé kruhové pokusy/kontrolní cykly a práce provedené v letech osmdesátých ve spolupráci se standardizační komisí, jednotlivými krajskými odborníky a NKRL Praha. Náš obor se za dobu mého působení výrazně změnil. Obrovský pokrok zaznamenala v našem oboru zejména přístrojová a výpočetní technika, použití nanotechnologií i referenčních metodologií. To zároveň i výrazně celkově zlepšilo naše možnosti analytické a diagnostické. Když si např. uvědomíme, že třeba v EHK se v roce 1979 počítal jeden kontrolní cyklus EHK o asi 36 účastnících a asi 20 analytech celý jeden den, zatímco nyní je obdobný výsledek získatelný kliknutím do počítače s výstupem v sekundovém intervalu, je rozdíl zřetelně vidět. Doby, kdy jsme před Irenou Štěpánovou na kursu IPVZ zbožně stáli nad jednou z mála prvních pipet Eppendorf v Česku a na Slovensku jsou nenávratně pryč. Nicméně nyní stále více a více můžeme pomocí techniky a počítačů pacientovi značně pomoci, ale také jej výrazně poškodit. Kde jsou ty doby, kdy podle Bedřicha Nejedlého mohl lékař v laboratoři uškodit pacientovi na ARO a JIP zejména špatně vyhodnoceným "Astrupem"! To byl totiž asi jediný "složitější" přístroj, který v laboratoři v té době existoval, nepočítám-li do toho Pulfrich, Spekol či pak novější Vitatrony. Nyní jsme již většinou v laboratořích "pokryti" složitými přístroji a pacient se pomalu, ale jistě vytrácí. Např. podle Sharon Ehrmeyerové poškodí špatné využití

9 techniky POCT v USA ročně až pacientů. Stejně tak je ohromující rozvoj věd, které se dají shrnout pod všeobecný pojem "omics-sciences a tento rozvoj bude dle mého názoru ještě dlouho pokračovat. Nikdy jsme si asi my starší nepomysleli, že se běžnou součástí rutinních klinicko-biochemických laboratoří postupně stanou techniky jako MS, GC-MS a natož LC-MS/MS, ale třeba i MALDI/SELDI-TOF-MS a další a další. 5. Co byste udělal jinak? Myslím si, že vzhledem k celospolečenským poměrům, které až do roku 1989 v Československu panovaly, bych asi nepostupoval jinak než tehdy. Veškeré možnosti rozvoje klinické biochemie a vědy obecně byly u nás limitovány společenskými poměry a do změny těchto poměrů se jinak postupovat ani nedalo. To bychom museli jedině emigrovat. 6. V čem je dnešní KB jiná než před 20 lety v lepším a v horším? Rozhodně je lepší v tom, jak velké množství kvalitních informací klinice nabízí a poskytuje a umožňuje tak výrazné zkvalitnění léčby. Horší naopak v možnostech využitelnosti těchto. Právě kvalitní využívání nepřeberných informací a možností, které v současnosti existují jen ve prospěch pacienta, je dle mého názoru Achillovou patou nejen klinické biochemie, ale laboratorní medicíny vůbec. Dále pak jsou to dle mého názoru i horší profesní i mezilidské vztahy v oboru, proti našemu idealismu, který byl v letech 70. a 80. Souvisí to jistě i s privatizací a současnou glorifikací majetku a pojmu "mít", a ne jen "být...". Dále pak je to myslím i v tom, že dříve do našeho oboru ve zdravotnictví přicházeli odborníci po generačních vlnách a byli to jak věkově, tak odborně sobě blízcí lidé - absolventi jen několika vysokých škol (Praha, Brno, Plzeň, Bratislava, Košice). To platí i o analyticích, kteří zejména v letech 1968 až 1972 přišli do oboru ve větším množství skupinově v Česku ponejvíce z universit v Brně a v Praze a vzájemně se v řadě případů dobře a dlouho znali již z dob studia. To pak umožňovalo začít při vlastním zaměstnání poměrně rychle systematickou vědeckou práci "napříč státem", vzájemnou "prakticky celostátní" úzkou spolupráci a třeba i výpomoc tam, kde něco chybělo. Pak jsme se dlouhodobě na jednotlivých odborných akcích (kterých samozřejmě nebylo tolik jako dnes, byly tak 2x ročně, většinou BioLab a sjezd) setkávali společně fakticky jako blízcí přátelé a kamarádi...! Platí zde klasický výrok kolegy Friedeckého: "Všude kam přijdu, jsou stále stejný biochemický ksichty!" 7. Máte absolutní moc (systém zlatá rybka) pro 3 činy v oboru. Co uděláte a co v oboru změníte? Za prvé je potřeba komplexně přehodnotit systém vzdělávání v oboru, a to již od studia na středních a vysokých školách. Vzdělávání by mělo být celoživotní (současná degradace IPVZ Praha je vysoce škodlivá) a mělo by se i přehodnotit a přepracovat v celém kontextu všech v laboratoři se vyskytujících pracovních kvalifikací laborant-analytik-lékař. Měla by to být týmová práce za účasti právě výše zmíněných specializací a jejich celonárodní diskuze. Za druhé pak zajistit propojenost základních laboratorních oborů do jednoho celku a jejich celkovou harmonizaci (více je uvedeno v bodě 8). Za třetí zajistit pro obor dostatek finančních prostředků. 8. Má být (a je?) laboratorní medicína nebo separované obory? Je to jiné, mluvíme-li o oboru a/ nebo o integrované laboratoři? Moje představa jednoznačně preferuje stav integrované laboratoře. Myslím si, že atomizace tak, jak je tomu v současnosti, je pro medicínské laboratorní obory škodlivá. Vzorem mi vždy byla, ještě ze 70. let klinická laboratoř Robert- Bosch Krankenhaus ve Stuttgartu, kterou vedl Hermann Wisser. Ta vedle klinické biochemie měla i "core-laboratoře" hematologickou, transfuzní, mikrobiologickou a hemokoagulační spolu s klinickou ambulancí. Vše v jedněch prostorách, s jedním centrálním příjmem biologického materiálu a jedním výstupem a jednotným osvíceným vedením. Protože jsem měl později tu možnost a čest zde nějakou dobu pracovat, nemohu si tento integrační přístup laboratorní medicíny vynachválit! Laboratorní komplement zde úzce vzájemně spolupracoval napříč obory, vzájemně se sdílela přístrojová technika, odborníci se pracovně obohacovali navzájem a odborně rostli právě vzájemnou spoluprací. Bylo i možno posuzovat laboratorní nálezy pacientů komplexně (a třeba i doplňovat/doordinovat potřebná vyšetření a analýzy). Navíc byl tento přístup pro nemocnici i podstatně levnější, než 4 samostatné neintegrované laboratoře (biochemie, hematologie/hemokoagulace, transfuzní oddělení a mikrobiologie) a klinická ambulance k tomu. Prof. Wisser byl nějaký čas i lékařským ředitelem celé nemocnice, a tak jsem měl možnost do ekonomiky provozu nahlédnout. Je nutno ale říci, že spojené laboratoře v jednom prostoru plánoval již při stavbě této nemocnice osvícený architekt a nebylo pro provoz potřeba dělat nějaké zvláštní úpravy. ze života oboru

10 9. Kam má KB směřovat a kam česká KB směřuje? Měla by směřovat v souladu se světovým vývojem a světovou klinickou biochemii ke zlepšení péče o pacienta a většímu zajištění jeho bezpečnosti. Světový rozvoj určitě půjde mimo jiné směrem rozvoje "omics-sciences" a to jak do množství sekvencí, tak do jejich kvality. Pak bude i následovat integrace proteinových (a jiných) sekvencí získaných systematickou analýzou k odkrytí nových s nimi asociovaných biomarkerů a jejich skupin pro jednotlivé druhy onemocnění. To byla, je a bude jen a jen týmová práce nadnárodních až celosvětových týmů odborníků - biochemiků a různých jiných profesí (programátoři, matematici, lékaři aj.) a její výsledky budou v laboratorní medicíně vidět již v průběhu několika let. Česká biochemie bude jistě u toho, ale vzhledem k naší velikosti a možnostem bude jen malou součástí těchto mezinárodních týmů. Zároveň bude pokračovat rychlý rozvoj rutinní přístrojové základny, analytických metodologii a nanotechnologii. Bude žel asi i rychle pokračovat někdy až zbytečně uspěchaný přesun některých analýz a vyšetření do linie prvního kontaktu s pacientem - POCT. (Vždyť koho z nás by to před pár lety napadlo, že budou existovat mimo jiné POCT hematologické analyzátory pro sledování krevního obrazu či diferenciální rozpočet a třeba na bázi suché chemie apod.?). 10. Šel byste do toho znovu? Asi ano. Nepovažuji ten dlouhý čas strávený klinickou biochemií za promarněný či ztracený. Měl jsem možnost se setkat, a přátelit se s mnoha lidmi, kterých si vážím a budu navždy vážit. Asi bych je jinde a jindy nikdy nepotkal. I když původně jsem po střední škole chtěl na vysoké škole studovat kombinaci zeměpis-fyzika se zaměřením na geofyziku/seizmologii. ze života oboru 6

11 Podpora účasti na kongresech v r Podpora účasti na zahraničních kongresech v r Výbor ČSKB udělí grant pro podporu aktivní účasti na zahraničním kongresu pořádaném v roce 2011 za následujících podmínek: Žadatel(ka) o grant nedosáhne k datu věku 35 let, stal členem ČSKB před a je jejím řádným členem, je prvním autorem abstraktu posterového sdělení příslušného kongresu (plné znění abstraktu je součástí žádosti), připraví jako první autor krátké sdělení (strukturovaný rukopis, do 5 normostran, max. 2 grafy, max. 2 tabulky, vše podle podmínek redakce) pro publikaci v časopise Klinická biochemie a metabolismus, text může být v angličtině nebo v češtině - při použití českého jazyka je podmínkou krátký abstrakt anglicky, je-li text v angličtině, je podmínkou krátký abstrakt v jazyce českém (koncept je součástí žádosti), abstrakt podle specifikace organizátorů je přijat k prezentaci na kongresu (tato podmínka nemusí být splněna v době přihlášení grantu, je však podmínkou v době čerpání grantu). Odborná porota zhodnotí význam zahraničního kongresu, abstrakty podané k účasti na kongresu a krátká sdělení určená pro publikaci v KBM, vyhodnotí pořadí žadatelů bez ohledu na termín konání kongresu a doporučí výboru ČSKB udělit grant a publikovat sdělení v časopise KBM (při konečném rozhodnutí o publikování přihlíží redakce k vyjádření recenzenta). Uchazeč o grant samostatně žádá o přijetí abstraktu organizátory kongresu podle specifikace v kongresových materiálech, výbor ČSKB negarantuje přijetí abstraktu organizátory mezinárodního kongresu. Finanční čerpání grantu doporučeného odbornou komisí bude realizováno pouze s dokladem o přijetí abstraktu. Přijetím grantu se autor zavazuje, že poskytne výboru ČSKB cestovní zprávu, která bude pak zveřejněna v bulletinu FONS. Výbor podpoří náklady na cestu v celkové částce do Kč na jednoho úspěšného uchazeče pro účast na zahraničním kongresu max. 10 uchazečům. Možnost podání žádosti není v průběhu roku 2011 časově limitována, granty budou posuzovány a přidělovány do vyčerpání počtu. Žádosti o grant s abstraktem pro organizátory kongresu a krátkým sdělením pro zveřejnění v KBM zasílejte na adresu vědeckého sekretáře ČSKB: pozn.: výbor ČSKB podpoří jednoho žadatele pouze jedním grantem v roce ze života oboru Podpora účasti na X. celostátním sjezdu Čskb Výbor ČSKB udělí cestovní grant ve výši max Kč účastníkům X. celostátního sjezdu České společnosti klinické biochemie ( , Plzeň) splňujícím podmínky: Žadatel(ka) o grant je prvním autorem sdělení (přednášky, posteru) prezentovaného na výše jmenovaném kongresu, je zdravotní laborant, JOP, DiS nebo Bc. (bez věkového omezení), stal se členem ČSKB před Finanční dotace je určena pro úhradu přímých nákladů spojených s účastí na celostátním sjezdu. Vyúčtování bude provedeno formou podání běžného formuláře "Cestovního příkazu", podpořeny budou náklady na ubytování, cestovné (hromadný cestovní prostředek) a sjezdový poplatek, celková částka nesmí přesáhnout 3000 Kč. Výbor na svém jednání v dubnu 2011 rozhodne o udělení max. 10 grantů výše uvedené kategorie. Rozhodující bude časová posloupnost zaslání žádosti. Možnost podání žádosti o dotaci bude uzavřena Žádosti o grant s abstraktem kongresu zasílejte na adresu vědeckého sekretáře ČSKB Ing. Jaroslava Vávrová, Ph.D., ÚKBD LF UK a FN, Fakultní nemocnice, Sokolská 581, Hradec Králové nebo elektronicky: vavrovaj@lfhk.cuni.cz pozn.: výbor ČSKB podpoří jednoho žadatele pouze jedním grantem v roce

12 Ceny ČSKB udělované v roce 2011 Cena ČSKB Za nejlepší publikaci z oboru klinické biochemie a laboratorní medicíny vydanou v roce 2010 Splnění odborných kritérií pro udělení této ceny hodnotí porota jmenovaná výborem ČSKB. Cena se uděluje každoročně a předává se na celostátním sjezdu ČSKB nebo na Sympoziu FONS. Uchazeč přihlásí pouze 1 práci, soubory prací nebudou vyhodnocovány. Kandidáty na toto ocenění mohou navrhovat členové ČSKB. Návrhy je potřeba zaslat společně s prací na adresu vědeckého sekretáře, uzávěrka je vždy 4 týdny před konáním celostátního sjezdu, resp. sympozia FONS, pokud není výborem stanoveno jinak Společně s návrhem je potřeba zaslat jméno autora, datum narození a adresu. Pokud je uvedeno více autorů, je třeba sdělit, kterému bude cena navrhována (pokud toto nebude uvedeno, bude za navrhovaného považován autor uvedený na prvním místě). Pro autora navrhovaného na ocenění je podmínkou členství v ČSKB v době publikování práce. Cena je honorována odměnou Kč Uzávěrka pro podání návrhů na udělení této ceny je ze života oboru Cena ČSKB Za výuku a vzdělávání v oboru klinická biochemie a laboratorní medicína za rok 2010 Cena se uděluje za mimořádný přínos k výuce a vzdělávání. Splnění kritérií hodnotí odborná porota jmenovaná výborem ČSKB. Ocenění se uděluje každoročně a slavnostní předání se odehrává na celostátním sjezdu ČSKB nebo na Sympoziu FONS. Kandidáty na ocenění navrhuje výbor ČSKB. Cena se uděluje členům i nečlenům ČSKB, tuzemským i zahraničním odborníkům. Cena je honorována odměnou Kč Uzávěrka pro podání návrhů na udělení této ceny je Ing. Jaroslava Vávrová, Ph.D. ÚKBD LF UK a FN Fakultní nemocnice Sokolská Hradec Králové nebo elektronicky: vavrovaj@lfhk.cuni.cz

13 Historie financování ambulantních laboratoří a kvality péče, ale v poměrně krátké době by opět došlo k uklidnění situace a následnému zlepšení. Je ale otázkou, jestli jsou takové excesy tím správným způsobem, jak řešit trvalý nedostatek financí v systému zdravotnictví. M. Pollak, J. Loucký, P. Štern Toto sdělení chce upozornit odbornou veřejnost na možné vyústění vývoje financování ambulantních laboratoří, který může vést k ekonomické likvidaci řady laboratorních subjektů, jejichž činnost je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Autoři k tomuto možnému závěru dospěli po analýze veřejně dostupných způsobů úhrady tohoto segmentu zdravotní péče v posledních 11 letech a na základě zkušeností provozovatelů laboratoří a poskytovatelů laboratorních služeb. Pro větší názornost jsou závěry aplikovány na modelovou laboratoř. Autoři jsou si vědomi toho, že zdravotní péče se u nás nezhroutí, i kdyby ukončilo z výše uvedených důvodů činnost i 50 % současně působících laboratoří. Zajisté by došlo ke zhoršení dostupnosti Tabulka č. 1: Způsoby úhrady Vývoj způsobu úhrady V tabulce 1 jsou ve zkratce uvedeny způsoby úhrady laboratorních výkonů určené vyhláškami MZ ČR od 2. pololetí r do r Možných variant úhrady bylo sice v některých obdobích více, než je uvedeno v tabulce, ale ty popsané byly obvykle voleny více než 90 % laboratoří. Tabulka také neuvádí způsoby úhrady, pokud laboratoř vykázala počet bodů nižší nebo vyšší, než RPB nebo jeho uvedené rozpětí. Pokud ale byl počet bodů nižší než RPB (rozpětí), úhrada se přímo úměrně snižovala, pokud byl vyšší, úhrada se zvyšovala, ale body byly hrazeny nižší sazbou, s výjimkou r. 2006, kdy body nad horní hranici rozpětí RPB nebyly hrazeny vůbec. Uvedené způsoby financování byly použity pro výpočet objemu úhrad a individuálních hodnot bodu v modelové laboratoři viz tab. 2. rok vyhl.č. výsl. DŘ způsob úhrady vyhl.č. výsl. DŘ způsob úhrady 1. pololetí 2. pololetí 1999 dohoda Věstník MZ 8/ Věstník MZ 11/1999 dohoda POÚ pro % RPB /2000 dohoda POÚ pro % RPB /2001 nedohoda 1,06*POÚ pro % RPB /2002 dohoda 1,05*POÚ pro % RPB dohoda 0,80 Kč do 85 % RPB; 0,32 Kč do 100 % RPB; 0,20 Kč nad 100 % RPB 187/2000 dohoda POÚ pro % RPB 211/2001 dohoda POÚ pro % RPB 251/2002 dohoda 1,05*POÚ pro % RPB Věstník MZ 7/2003 dohoda 1,04*POÚ pro % RPB 2004 nedohoda dtto 2003 nedohoda dtto /2005 dohoda POÚ dohoda pro % RPB /2005 nedohoda POÚ pro % RPB Věstník MZ 7/2005 POÚ pro % RPB 101/2006 nedohoda POÚ pro % RPB /2006 nedohoda 1,01*POÚ pro % RPB /2007 nedohoda 1,02*POÚ pro % RPB /2008 nedohoda výkonově 0,88 Kč/bod do 100 % RPB ze života oboru

14 rok vyhl.č. výsl. DŘ způsob úhrady vyhl.č. výsl. DŘ způsob úhrady 1. pololetí 2. pololetí /2009 nedohoda výkonově 0,70 Kč/bod do 100 % RPB /2010 nedohoda výkonově 0,70 Kč/bod do 100 % RPB POÚ porovnávací objem úhrady objem úhrady vyplacený laboratoři v porovnávacím (referenčním) období RPB referenční počet bodů počet bodů laboratoří vykázaný a pojišťovnou uznaný a proplacený v referenčním období ze života oboru Na vysvětlenou k tabulce 1 je třeba dodat, že do r probíhalo dohodovací řízení ke způsobu úhrady na každé pololetí zvlášť, od r se jedná o způsobu úhrady na celý kalendářní rok. Model vývoje objemu úhrad Pro účely modelu byla vybrána ambulantní laboratoř, která má ve spektru celkem 100 vyšetření (výkonů dle SV), z toho 50 z odbornosti 801 klinická biochemie a dalších 50 z odborností 222, 802, 813, 815 a 818. Dále je uvažováno, že laboratoř má pro účely modelu stálou roční výkonnost 10 milionů bodů, z toho polovinu v odbornosti 801 a druhou polovinu v ostatních výše uvažovaných odbornostech. Zahájení 2. pololetím r v tabulce 2 není náhodné. V tomto roce totiž Česká společnost klinické biochemie přepočetla po dohodě s pojišťovnami 50 nejfrekventovanějších výkonů ze Seznamu výkonů (SV) tak, aby jejich bodová hodnota odpovídala nákladům 1 Kč/ bod. Novela SV s těmito změnami vstoupila v platnost v r a pojišťovny ji zohlednily tak, že ve 2. pololetí 2000 a v 1. pololetí 2001 přepočetly RPB na nový SV. Tím ovšem došlo k výrazným diferenciacím individuálních hodnot (IHB) bodu jednotlivých laboratoří v závislosti na počtu a frekvenci vykazovaných výkonů odbornosti 801. Laboratoře, které prováděly pouze výkony této odbornosti tak mohly mít IHB 1 Kč, zatímco laboratoře, které biochemické výkony neprováděly, nezaznamenaly při stabilní výkonnosti změnu žádnou, protože jimi prováděné výkony se nepřepočítávaly. V následující tabulce je uveden vývoj objemu úhrad a IHB v modelové laboratoři až do konce r (Druhé pololetí r a první pololetí r byly pro zjednodušení příkladu zvoleny co do objemu úhrad stejné.) Tabulka č. 2: Vývoj objemu úhrad a individuálních hodnot bodu v modelové laboratoři 10 rok 1. pololetí 2. pololetí objem úhrady (Kč) IHB (Kč/bod) objem úhrady (Kč) IHB (Kč/bod) , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,700 IHB individuální (vnitřní) hodnota bodu laboratoře poměr objemu úhrad a počtu vykázaných, pojišťovnou uznaných a uhrazených bodů

15 Taková je reálná situace v současných úhradách ambulantním laboratořím při stejné výkonnosti je celková úhrada o téměř 30 % nižší než v r a o více než 20 % nižší, než v r Objem úhrad je dokonce nižší než před 11 lety a to platí pro laboratoř se stejnou výkonností! Pokud by měla nárůst počtu výkonů, sníží se, díky různým degresím a regulacím, IHB i hluboko pod 0,70 Kč/bod! Např. pokud by modelová laboratoř měla v r nárůst výkonnosti, tedy vykázaných, uznaných a proplacených bodů o 10 %, snížila by se její IHB na 0,673 Kč/bod. A protože v letošním roce porostou i režijní náklady (energie, PHM, nájmy a pravděpodobně i DPH), bude ekonomický výsledek laboratoří ještě nižší, než uvádí model. Nebude tedy divu, pokud určitá část poskytovatelů laboratorních služeb ukončí činnost a ze zdravotnictví odejde. Za RNDr. Ludmilou Nováčkovou Motto: Žádná smrt není zlá, předchází-li ji život dobrý. Kramerius S lítostí oznamujeme, že po krátké těžké nemoci nás dne 3. března 2011 opustila přednostka Ústavu klinické biochemie Fakultní nemocnice v Ostravě paní RNDr. Ludmila Nováčková. Na ÚKB nastoupila hned po své promoci v roce Řadu let se velmi obětavě věnovala činnosti oddělení a s přehledem řešila celou řadu každodenních náročných odborných i organizačních úkolů, spojených s její současnou funkcí. Velmi nám budou chybět její hluboké odborné znalosti v oblasti imunochemie a biochemie likvoru, stejně jako její vlídný a současně přísný postoj organizátora života na našem ústavu. Za to vše ji náleží poděkování celého kolektivu. Zbytek svého volného času ještě navíc věnovala práci s dětmi i dorostenci v turistickém oddílu, kde byla mnohým druhou matkou. Rozloučení s naší paní primářkou se konalo v pátek v katedrále Božského Spasitele v Moravské Ostravě. Kristián Šafarčík a pracovníci ÚKB FN Ostrava ze života oboru 11

16 IT technologie 12 OpenLIMS v Litvě T. Hájek Instalace laboratorního informačního systému OpenLIMS společnosti Stapro s.r.o. ve Vilniusu je další zahraniční instalací po Slovensku. Vilnius je 560tisícové hlavní město 3,2 miliónové Litvy (Obr. 1). Společnost Stapro s.r.o. uzavřela partnerskou smlouvu s firmou Limeta. Limeta Ltd. se od roku 1991 zabývá komplexní dodávkou zdravotnických zařízení (servis provádí od r. 1960). V současnosti je to jeden z největších zdravotnických dodavatelů, který má cca 200 zaměstnanců. Její laboratorní divize dodává laboratorní přístroje, reagencie a software včetně servisu. Limeta vybrala pro pilotní instalaci OpenLIMS centrální polikliniku ve vilniuské čtvrti Šeškines (Obr. 2). Ta byla postavena v roce 1977 jako rozsáhlý objekt pro potřeby nového sídliště. V poliklinice je zaveden lokálně vytvořený NIS. Vlastní instalaci předcházela dlouhá obchodní jednání, prezentace různých variant nastavení Open- LIMS budoucím uživatelům, školení konzultantů Limety a analýza postupů polikliniky. Z potřeb této instalace vycházela i nutnost tvorby nového programu Localizer pro rychlý překlad textů použitých v OpenLIMS a WebLIMS mezi dvěma libovolnými jazyky. Oproti instalaci v ČR má litevský OpenLIMS některé odlišnosti. ID (rodné číslo) v Litvě je uspořádáno následovně: LYYMMDDXXXK, kde L je indikace muže (1, 3 nebo 5) či ženy (2, 4 nebo 6); YY- rok, MM měsíc, DD den, XXX pořadové číslo z registru, K kontrolní číslo zbytek po násobení každé předchozí číslice jejím pořadím, součtu a vydělení 11. Jedenáctimístné ID Litevce nelze do české verze OpenLIMS zapsat. V litevských laboratořích se toto ID doposud nepoužívalo. Většina Litevců jej nezná a doklad u sebe nenosí. Přesto jsme prosadili jeho zavedení oproti ne vždy unikátnímu číslu karty na poliklinice. V Litvě je jen jedna pojišťovna, která nepracuje systémem dávka-výkony-body, ale používá lékařem vypisovaný formulář pro pojišťovnu Proplaťte poliklinice X za pacienta Y tyto služby. Laboratoř v Šeškině je vybavena novými přístroji z grantů EU s posledním softwarem, takže bylo nutné i pro známé přístroje vytvářet nové ovladače (Advia, Sysmex). Přes moderní přístrojové vybavení laboratoř plnohodnotný LIS nepoužívala. Po měření proto nastával několikahodinový ruční přepis výsledků do starého DOS archivu. Od lékařů přicházejí žádanky různé pro každý materiál (Obr. 3 - Močové žádanky). Laboratoř k nim přikládala výstupy z tiskáren jednotlivých přístrojů, ruční metody se dopisovaly do žádanky. Tím samozřejmě nevznikala spotřeba papíru, která po tisku výsledků z OpenLIMS (Obr. 4) narostla. Některé stroje navíc tisknou výsledky ve více sloupcích. Lékaři nebyli zvyklí na grafické hodnocení hvězdičkou, takže je zatím tlak na změnu grafické úpravy výsledkového listu: jeden výsledek = jeden řádek. Z důvodů nedokončení stavebních úprav a nepřipravenosti personálu byl zvolen postupný přechod na OpenLIMS. V prosinci byl spuštěn provoz laboratoře močí s analyzátorem Clinitech Atlas. Vzorky močí s původními žádankami jsou zapisovány do Open- LIMS, tiskne se barkód na zkumavky, do kterých je zatím přeléván materiál z nádob od pacientů. Po příjmu vzorků z Cliniteku se skriptem doplní indikační metoda pro spuštění tisku pipetovacího protokolu pro ruční mikroskopické metody. Denně se vyšetří vzorků močí. U vzorků se doplní vyšetření ruční mikroskopií dle nastavených kritérií. Začátkem ledna byl spuštěn provoz Hematologie (Obr. 5). Hlavní analýza je prováděna analyzátory Pentra 120 a Sysmex XS 800i na krevní obraz a TEST1 a Micro TEST1 na sedimentaci. Vzorky pacientů, kteří měli již analyzovanou moč, jsou zatím přijímány znovu pod novým centrálním číslem. K jejich sloučení dojde na základě shodného ID. Krevních obrazů se provádí U poloviny z nich se provádí ruční mikroskopie. Zhruba 100 pacientů má požadavek na vyšetření moči i hematologii. Stav, kdy se nález skládá ze čtyř žádanek (příjemmoč a příjem-hematologie), bude změněn po stavebním dokončení centrálního příjmu a spuštění provozu biochemie. Pro ten je již připraveno on-line připojení analyzátorů Elecsys 411 a Advia Analyzátory Vitros a Stago budou uvedeny do provozu po dokončení stavebních úprav. V OpenLIMS budou dále spuštěny provozy pro ruční metody: cytologie, testy krevních skupin, vyšetření protilátek (Toxoplazmóza, Helicobacter), vyšetření spermatu, punktát, atd. Protože přenos všech dat od analyzátorů se provádí přes převodníky na Ethernet přímo k serveru, odpadá nutnost instalace OpenLIMS CommServeru u stanic analyzátorů. Celkem je proto v systému plánováno 10 pracovních stanic s OpenLIMS. Server je umístěn v laboratoři, odděleně od NIS, a zajišťuje připojení stanic laboratoře do lokální sítě polikliniky. Je na něm umístěna databáze OpenLIMS,

17 aplikační i komunikační server zde běží jako služba. Je připravena synchronizace databáze pacientů s registrem NIS. Součástí instalace je WebLIMS včetně elektronického objednávání žádanek. Protože plánovaných 150 lékařů (žadatelů o vyšetření) sídlí v areálu polikliniky, je WebLIMS provozován v rámci jejich lokální sítě. Na centrálním příjmu tak bude nutné zadávat jen ID, ostatní údaje přijdou elektronicky. Protože nepředpokládáme okamžitý náběh u všech lékařů, musí být jejich zapojení postupné. Předpokládá se integrace vstupních oken WebLIMS do stávajícího NIS polikliniky. Žádanka na vyšetření i zobrazení výsledků bude formou služby integrováno přímo do NIS. Termín předání celé instalace je v průběhu března Poliklinika Šeškines bude demonstračním pracovištěm pro další instalace OpenLIMS v Pobaltí. Obr. 1 IT technologie Obr. 2 13

18 Obr. 3 IT technologie Obr. 5 14

19 Obr. 4 IT technologie 15

20 IT technologie 16 Připojení automatického štítkovače primárních zkumavek BC ROBBO 888 k aplikaci LabRequest P. Stávek, L. Táborský Úvod Před deseti lety byla v Nemocnici na Homolce zavedena aplikace LabRequest. Tento program slouží k tvorbě elektronické žádanky a identifikaci laboratorních vzorků čárovým kódem. Podrobnosti kolem procesu zavedení do provozu byly dříve popsány na stránkách bulletinu (FONS 3/2001). Ve srovnání s předchozím stavem došlo k výraznému zrychlení registrace vzorků na místě příjmu v laboratoři. Doba práce, kterou při příjmu hlavního denního provozu vykonávaly čtyři laborantky asi 3 hodiny (cca h), se zkrátila na 1 hodinu. Navíc k tomu stačí pouze dvě laborantky. Dříve prováděné operace třídění zkumavek, číslování vzorků, zápis údajů o pacientovi, zápis požadavků a doprovodných údajů byly nahrazeny jedním pípnutím scanneru na každou zkumavku. Ve výsledku to znamená registraci více než 800 zkumavek v rozpětí necelé hodiny ( ). V přepočtu je tak laborantka schopná registrovat jeden vzorek každých 10 sekund (viz. Obr. 1). Současný stav aplikace LabRequest V průběhu uplynulých let byl systém průběžně inovován. Přibývaly další funkce, které práci všem osobám zúčastněným na procesu zpracování vzorků dále zjednodušily. Jednou z důležitých změn bylo rozšíření původního zaměření na vzorky pro biochemii, hematologii a imunologii o další odbornosti. Záměrem byl jednotný způsob práce pro sestru při sestavení požadavků na různé laboratoře. Tak přibyla možnost zasílání elektronické žádanky do mikrobiologické laboratoře. Vedle požadovaných vyšetření lze k vzorku zadat lokalizaci odběru či podávaná antibiotika. Příkladem této komunikace je instalace v IKEM PRAHA, kde jsou žádanky v laboratoři importovány do systému AMIS. Další drobné úpravy pak znamenaly možnost zasílání požadavků do HLA laboratoře (instalace IKEM PRAHA) a na transfuzní oddělení (instalace Nemocnice na Homolce). Automatické polepení primární zkumavky identifikačním štítkem Centrální laboratoř Nemocnice na Homolce zajišťuje odběry všech ambulantních pacientů. Jejich denní počet se pohybuje okolo 200, což přestavuje cca zkumavek. Příchozí pacienti jsou jednotlivě vyvoláváni dvěma pracovnicemi, které provedou uzavření dříve naplánovaného odběru spojeného s vytvořením elektronické žádanky. Následně dojde k polepení jednotlivých odběrových zkumavek identifikačními štítky s čárovým kódem. Po převzetí zkumavek jsou pacienti odebráni na jednom ze čtyř odběrových míst. Tisk identifikačních štítků byl původně realizován na termotransferových tiskárnách Zebra. Pracovnice měla na stole potřebné typy zkumavek, které polepila štítky vytištěnými z LabRequestu, dala do kelímku a pacienta poslala k odběru. Právě místo polepení a vydání zkumavek se dlouhodobě ukazovalo jako kritické pro celkový čas preanalytického procesu. Všechny následné činnosti odběr, registrace v LIS a analýza vzorků jsou závislé na rychlosti tohoto prvního kroku. Bohužel bylo jasné, že jednotlivé lidské činnosti již nelze zrychlit bez navýšení počtu pracovníků. Za této situace nám byla v létě 2009 nabídnuta možnost exkurze do laboratoře v italském Miláně, která používá přístroj ROBBO. Toto zařízení je určeno pro centrální odběrové místo s vysokou koncentrací pacientů a automatizuje identifikaci jednotlivých zkumavek před odběrem. Po nutných úpravách byl koncem roku 2009 automatický štítkovač BC ROBBO 888 (viz. Obr.2) k LabRequestu připojen. Dovozce zařízení označuje jako automatický třídič, my se přikláníme k vystižnějšímu označení, které vychází z překladu označení výrobcem preanalytical barcode labeling machine. Přístroj BC ROBBO 888 zásadním způsobem zjednodušil výše zmíněné činnosti. Obsahuje 8 zásobníků na primární zkumavky, které jsou ve dvou sloupcích. Do zásobníků se zkumavky vkládají libovolným způsobem (Obr. 3). Pro každý sloupec zásobníků je k dispozici zařízení pro polepení zkumavky. Přístroj je zapojen přímo k nemocniční síti a s okolím komunikuje přes protokol TCP/IP. Proto lze snadno posílat požadavky na polepení z více míst. Polepené zkumavky jsou přístrojem uloženy do otevřené krabičky, která je předána pacientovi. Rychlost polepování je cca zkumavek za hodinu. Velkou výhodou je uživatelská volnost v definici podoby identifikačního štítku. Tak byly zachovány dosavadní zvyklosti v značení a dále uváděny všechny důležité údaje,

21 na které jsou laborantky zvyklé jméno pacienta, rodné číslo, nemocniční číslo, datum a čas odběru, čárový kód + jeho alfanumerická podoba, materiál, místo zpracování v laboratoři, případná krátká poznámka. Počet zásobníků je dostačující na většinu vyšetření. Všechny zkumavky či jiné odběrové nádobky byly před realizací rozděleny na ty, které je možné obsloužit přístrojem a na ostatní. Každému typu polepované zkumavky byla přidělena pozice jednoho zásobníku. Stejným způsobem byla rozšířena definice těchto obalů v LabRequestu o pozici zásobníku. Pro ostatní obaly (např. hemokult, raritní typy zkumavek) zůstal definován původní cíl tisku tj. místní tiskárna Zebra. Vlastní SW přístroje má také statistický modul, který slouží k vyhodnocení počtu a typů polepených zkumavek. Výhody proti manuálnímu polepení Rychlost Vylučuje záměnu štítků mezi zkumavkami Přesné, rovné polepení Nevýhody oproti manuálnímu polepení Cena zařízení Závěr Přístroj BC ROBBO 888 významným způsobem zrychlil identifikaci primárních zkumavek ambulantních pacientů. Vyšší pořizovací náklady vyvážilo další zvýšení bezpečnosti značení a snížení náročnosti práce osob starajících se o přípravu a výdej zkumavek. Obr. 1 Časový snímek registrace počtu laboratorních vzorků do LIS INFOLAB IT technologie 17

22 Obr. 2 BC ROBBO 888 IT technologie Obr. 3 Zásobníky na zkumavky 18

23 Stanovení novorozeneckého bilirubinu POCT technikami M. Kajabová Úvod Novorozenecká hyperbilirubinémie nastává u více než 60 % novorozenců narozených v termínu a asi u 80 % narozených v předtermínu. Ve většině případů se jedná o fyziologickou hyperbilirubinémii, která se objevuje kolem 3. dne po porodu a mizí do konce prvního týdne. V případě patologické hyperbilirubinémie dochází k rychlému vzestupu bilirubinu do velmi vysokých hodnot, přestupu volného bilirubinu přes hematoencefalickou bariéru a potenciálnímu poškození mozku. Monitorování koncentrací bilirubinu umožňuje včas nasadit vhodnou terapii a zamezit tak možným komplikacím. Bilirubin a POCT možný přínos Současné technologie umožňují stanovení bilirubinu přímo v místě péče o novorozence, a to jednak metodou přímé fotometrie v plné krvi, jednak pomocí transkutánního měření. Stanovení bilirubinu metodou přímé fotometrie umožňuje snížit objem odebírané krve oproti stanovení v biochemické laboratoři - analyzátory pracují s objemy krve v řádu desítek µl - a také získat výsledky ve stejném čase s výsledky parametrů acidobazického stavu, iontů a některých metabolitů. Velkou předností transkutánní bilirubinometrie je její neinvazivnost. Lze tedy očekávat, že měření transkutánního bilirubinu by mělo vést ke snížení Tabulka 1 incidence komplikací, které mohou nastat po odběru krve z patičky, jako jsou infekce a osteomyelitida. Zkrácení doby odezvy (turnaround time, TAT) je obvykle hlavním důvodem pro vyšetřování daného parametru v režimu POCT. Jelikož klinická informace o koncentraci sérového bilirubinu není obvykle tak naléhavá jako v případě vitálních parametrů, jako jsou parametry acidobazického stavu, kalium nebo glukóza, tato výhoda není u nemocnic s dostupnou biochemickou laboratoří příliš relevantní. Přímá fotometrie Metody pro spektrofotometrické stanovení bilirubinu v plné krvi byly vyvinuty ke konci 90. let, ačkoliv metody pro přímé stanovení bilirubinu jsou dostupné mnohem déle. K analýze se používají analyzátory parametrů ABS, iontů a metabolitů vybavené kooximetrem, který umožňuje stanovit bilirubin i různé formy hemoglobinu (celkový, oxy-, karboxy-, sulf- a methemoglobin). Ačkoliv absorpční spektra bilirubinu a hemoglobinu jsou odlišná, velký rozdíl v koncentracích obou parametrů vyžaduje komplexní měřící proces. Analyzátory rovněž musí být schopny správně kvantifikovat jednotlivé formy bilirubinu, které se liší svými absorpčními maximy: Nekonjugovaný bilirubin 459 nm Konjugovaný bilirubin 422 nm Delta-bilirubin 433 nm Kooximetrické moduly měří při více vlnových délkách, jejichž počet a rozsah se u různých přístrojů liší (viz tabulka 1). Měření lze provést v nehemolyzovaném vzorku nebo po chemické nebo ultrazvukové hemolýze. Celkový bilirubin je počítán složitým výpočetním algoritmem a vyjadřován v ekvivalentech sérové koncentrace. laboratorní technologie Výrobce Přístroj Rozsah λ Počet λ Hemolýza Radiometer ABL ultrazvuková Siemens RapidLab ne Roche OMNI S ultrazvuková Nova Stat Profile CCX ultrazvuková IL GEM cca 1000 chemická Transkutánní měření bilirubinu Transkutánní bilirubinometry měří množství bilirubinu přestupujícího ze séra do kožní tkáně. Byla vyslovena hypotéza, že mechanismus ukládání bilirubinu v tkáních je podobný mechanismu, jakým bilirubin překračuje hematoencefalickou bariéru. Z toho lze usuzovat, že transkutánní bilirubin by mohl být lepším prediktorem potenciálního poškození mozku než sérový bilirubin. 19

24 laboratorní technologie 20 Obrázek 1: Optický systém analyzátoru Radiometer ABL 800 FLEX Na reflektanci kůže novorozence se podílejí melanin, zralost kožní tkáně, hemoglobin a bilirubin. Na kvalitě výsledků se rovněž odráží místo měření. Nejlepší korelace se sérovým bilirubinem vykazuje měření na čele a sternu. Maisels a kol. uvádějí lepší korelace pro sternum (r = 0,953) než pro čelo (r = 0,914), důvodem je pravděpodobně menší vystavení sterna slunečnímu záření. Korelaci transkutánního bilirubinu se sérovým bilirubinem rovněž nepříznivě ovlivňuje fototerapie. NACB doporučení o POCT z roku 2007 nedoporučuje použití transkutánních bilirubinometrů u novorozenců na fototerapii, nicméně Zecca a kol. v roce 2009 prokázali dobrou shodu mezi transkutánním a sérovým bilirubinem při měření na místech zakrytých speciální náplastí dodávanou výrobcem bilirubinometru. První pokusy o neinvazivní měření bilirubinu spadají do roku 1960, kdy Gosset popsal použití ikterometru. Toto zařízení, založené na měření reflektance, bylo málo citlivé a specifické a poskytovalo výsledky s reprodukovatelností %. První sofistikovaný přístroj pro neinvazivní měření bilirubinu Minolta/Air Shields Jaundice Meter byl uveden na trh v roce Tento přístroj a následující model JM-102 poskytovaly číselný index vyžadující korelaci k sérovému bilirubinu. Přístroj ColorMate III (Chromatics Color Sciences International Inc.), pracující v rozmezí vlnových délek nm, vyžadoval bazální měření sérového bilirubinu u každého novorozence. Současné přístroje již nevyžadují bazální měření a umožňují korekci hodnot na barvu a zralost kůže. Ačkoliv na trhu je dostupná řada bilirubinometrů, americká FDA uvolnila pro klinické použití ve Spojených státech pouze dva, JM-103 a BiliChek. JM 103 (Dříve Minolta, nyní Dräger Medical) používá měření při vlnových délkách 460 a 550 nm pomocí duálního optického systému pro minimalizaci interference melaninu a nezralosti kožní tkáně. Jeden paprsek světla dosahuje pouze do povrchových vrstev podkožní tkáně a po odrazu prochází vnitřním jádrem optického vlákna (krátká optická cesta), druhý paprsek proniká do hlubších vrstev podkožní tkáně a prochází vnějším jádrem optického vlákna (dlouhá optická cesta). Odražené světlo je detekováno fotodiodami (viz obrázek 2). Obrázek 2: Princip měření JM-103 BiliChek (Philips Respironics) měří v rozsahu vlnových délek nm a používá více než 100 čtecích bodů. To umožňuje korekci na interferující faktory, jako jsou hemoglobin, melanin a tloušťka kůže. Výhodou přístroje je možnost připojení čtečky barkódů a připojení do LIS, nevýhodou nutnost použití čisté vyměnitelné špičky u každého měření, což výrazně navyšuje cenu měření. Měřící princip je znázorněn na obrázku č. 3.