DIS 5/2014. Obsah: Démonia DIS č. 5/2014

Transkript

1 DIS 5/2014 Obsah: 1. Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 závěrečná část 2. Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, které započalo v roce Solidární zvýšení daně z příjmů zaměstnanců za rok Pojistné přiznání co to je? Kdo a kdy ho musí podat na finanční úřad? 5. Upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po Vážení přátelé, na vaše dotazy odpovídáme telefonicky každý pracovní den, kromě pátku, od 8 do 12 hodin. Pokud se vám např. nepodaří telefonické spojení, můžete své dotazy zasílat poštou, em nebo faxem, a to nepřetržitě 24 hodin denně. Praha

2 Vážení přátelé, úvodem tohoto DISu vám přinášíme druhou (závěrečnou) část odpovědí GFŘ na aktuální dotazy k sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok V další části vám pak přinášíme odpovědi GFŘ na aktuální dotazy k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, které započalo v roce Závěrem přinášíme informace k solidárnímu zvýšení daně, k přiznání k pojistnému na důchodové spoření a upozornění na dopady zaslání plateb na bankovní účty zrušených finančních úřadů po Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 závěrečná část Povinnost podat daňové přiznání Dotaz: Kdy je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Odpověď: Podle 38g zákona, je daňové přiznání povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně ( 36 zákona). Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle 6 zákona o daních z příjmů pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců ( 38ch odst. 4 o daních z příjmů) a nepodepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle 38k o daních z příjmů, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle 36, má jiné příjmy podle 7 až 10 o daních z příjmů vyšší než Kč. Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat poplatník uvedený v 2 odst. 3 zákona (daňový nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona, nebo daňové zvýhodnění, anebo nezdanitelnou část základu daně podle 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti, anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti, anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů. 1

3 Daňové přiznání může podat nerezident ČR (rezident EU nebo EHP) který využije postup podle 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví 239 (v případě právního nástupce za zemřelého) nebo 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s insolvenčním řízením, poplatník pak postupuje podle 38gb zákona o daních z příjmů. Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. A dále vždy pokud je poplatník správcem daně k podání daňového přiznání vyzván ( 135 odst. 1 daňový řád). Lhůty pro podání daňového přiznání Dotaz: Jaké jsou lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013? Odpověď: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 se podává podle 136 odst. 1 daňového řádu nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V této souvislosti je však nutno vzít v úvahu počítání času podle 33 odst. 1 daňového řádu, který stanoví, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. Pro názornost lze uvést následující příklad: dne nastala rozhodná skutečnost, kterou je v případě poplatníka na dani z příjmů konec zdaňovacího období. Počátek lhůty počíná běžet následující den, tedy Lhůta končí dnem, který se číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh této lhůty. Posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání je Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty tj. před Dotaz: Poplatník bude v první polovině roku pobývat v zahraničí, a chtěl by podat daňové přiznání až po návratu ze zahraničí. Jak má v tomto případě postupovat? Odpověď: Lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny zejména v 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Podle 36 odst. 4 daňového řádu, pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. 2

4 Příjem z prodeje nemovitosti Dotaz: Český daňový rezident prodal zděděný byt v Itálii. Kde a v jakém režimu podléhá zdanění prodej tohoto bytu? Odpověď: Je nutné rozlišit dvě daňové roviny, a to dědickou daň při dědictví nemovitosti a daň z příjmu při prodeji daného bytu. Co se týče daně dědické, dle 3 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, není předmětem daně dědické v České republice nemovitost v zahraničí, dědická daň se v České republice tedy neplatí. Následného prodeje bytu by se již netýkala daň dědická, nýbrž daň z příjmů. Podle článku 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Itálií (dále jen Smlouva) by příjem plynoucí z prodeje bytu podléhal zdanění v Itálii dle jejích zákonných předpisů, jelikož nemovitost je tam umístěna. V souladu s 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů, má daňový rezident České republiky povinnost i tento příjem uvést do daňového přiznání v České republice, nicméně v návaznosti na článek 23 Smlouvy se předmětný příjem vyjme ze zdanění, tudíž neovlivní výsledný základ daně v ČR. Dotaz: Český daňový rezident prodal dům na Slovensku. Jaké má v této souvislosti daňové povinnosti? Odpověď: Obdobně jako v předchozím případě je nutné se při vypořádání daně z příjmů řídit příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění, v tomto případě uzavřenou mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. Dle článku 13 odst. 1 této smlouvy příjem plynoucí z prodeje domu rovněž podléhá zdanění na Slovensku, ale zde se pro účely vyloučení dvojího zdanění použije metoda prostého zápočtu (viz čl. 23 Smlouvy se Slovenskem). Při použití této metody lze daňovou povinnost v ČR snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, nejvýše však o částku daně z příjmů vypočtenou dle zákona o daních z příjmů, která připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí (viz 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů). Pokuta za opožděné tvrzení daně Dotaz: Pokuta za opožděné tvrzení daně. Pokud podám daňové přiznání po lhůtě stanovené zákonem, jaký postih mne může čekat? Odpověď: Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně, 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu částku menší než 200 Kč. 3

5 V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Maximální výše částky vypočtené podle 250 odst. 1 nebo 2 daňového řádu nesmí být vyšší než Kč. Daňová kalkulačka Dotaz: Kde je zveřejněna daňová kalkulačka? Odpověď: Česká daňová správa zpřístupnila na svých internetových stránkách aplikaci "Daňová kalkulačka", která nabízí možnost orientačního výpočtu daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013 u nejběžnějších případů. Kalkulačky naleznete zde: Způsob úhrady daně Dotaz: Jak zaplatit daň? Odpověď: Daň lze platit: bezhotovostním převodem z účtu vedeného u poskytovatele platebních služeb na příslušný účet správce daně v hotovosti 1. prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (vkladem hotovosti na příslušný účet správce daně) nebo poštovním poukazem (složenkou) na příslušný účet správce daně, 2. úřední osobě pověřené přijímat tyto platby (většinou v pokladně správce daně), přičemž součet plateb na všechny druhy daně za jeden daňový subjekt nesmí v průběhu jednoho kalendářního dne u jednoho správce daně přesáhnout částku Kč, 3. šekem, jehož proplacení je zajištěno poskytovatelem platebních služeb, 4. daňovému exekutorovi, jde-li o platbu při daňové exekuci, a 5. oprávněné úřední osobě, jde-li o platbu pořádkové pokuty, kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon, přeplatkem na jiné dani. Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Je-li platba poukázána v cizí měně, zaeviduje ji správce daně na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně. Slevy na dani Dotaz: Jaké jsou pro zdaňovací období 2013 slevy na dani podle 35ba zákona o daních z příjmů? Odpověď: Pro zdaňovací období 2013 jsou podle 35ba zákona o daních z příjmů stanoveny slevy na dani ve výši: 4

6 Kč na poplatníka; daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního pojištění stejného druhu, Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka Kč na dvojnásobek Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle zvláštních právních předpisů pro účely státní sociální podpory. Dotaz: Můj manžel je cizinec, který pracuje u české firmy, máme malé dítě, ale manžel ještě nemá v ČR trvalý pobyt. Může manžel uplatnit slevu na dani? Odpověď: Pokud je daňovým rezidentem v ČR, pak má nárok na slevy na dani dle 35ba a 35c zákona o daních z příjmů. Pokud se týká dokladů, které je třeba k uplatnění výše uvedených slev předložit, jde zejména o rodný list dítěte a čestné prohlášení manželky či prohlášení zaměstnavatele manželky (pokud je zaměstnaná), že slevu na dítě neuplatňuje ona a v případě slevy na manželku je třeba doložit potvrzení o jejích příjmech. Za příslušné zdaňovací období by pak Váš manžel slevy uplatnil v rámci daňového přiznání. V případě, že by Váš manžel nesplňoval podmínky daňového rezidentství v ČR, mohl by uplatnit slevy dle výše uvedených ustanovení za podmínky, že 90% jeho veškerých příjmů by činily příjmy ze zdrojů na území ČR ( 35ba odst. 2 a 35c odst. 5 o daních z příjmů). Za příslušné zdaňovací období by pak podal daňové přiznání v ČR, v rámci kterého by uvedené slevy uplatnil. Dotaz: Má průkaz ZTP-P vydaný na Slovensku pro slovenského občana zaměstnaného v ČR stejnou účinnost pro daňovou oblast jako český průkaz ZTP-P vydaný českému občanu, pokud se týká vztahu zaměstnavatel zaměstnanec? Odpověď: Pro uplatnění daňového zvýhodnění dle 35ba odst. 1 písm. e) o daních z příjmů - tj. daňového zvýhodnění z titulu, že poplatník je držitelem průkazu ZTP-P, 5

7 je u poplatníka, který není rezidentem České republiky, nutné, aby mu byl průkaz ZTP-P vydán v souladu s českými právními předpisy. Vlastní příjem manželky Dotaz: Jaké částky (peněžitá pomoc v mateřství, výplata za dovolenou, rodičovský příspěvek) se započítávají do vlastního příjmu manželky pro uplatnění slevy na dani podle 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů? Odpověď: Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet): dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen. Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných): veškeré příjmy v hrubém od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu apod., všechny druhy důchodů, nemocenská, náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřování člena rodiny, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství. Rodičovský příspěvek představuje formu dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné) a do vlastních příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku se nezahrnují. Naopak peněžitá pomoc v mateřství představuje dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění, proto tyto dávky zahrnete do příjmů manželky pro účely uplatnění slevy na manželku. Dotaz: Pokud se má žena stala mou manželkou v polovině roku, mohu si uplatnit slevu na dani podle 35ba zákona o daních z příjmů? Manželka je od 02/2013 na mateřské dovolené. Odpověď: Slevu na dani na vyživovanou manželku můžete uplatnit pouze v případě, že manželka neměla příjmy vyšší než ,- Kč za celý rok, do těchto příjmů se 6

8 zahrnuje i peněžitá dávka v mateřství, nikoliv však rodičovský příspěvek, který představuje formu dávek státní sociální podpory. Slevu na manželku v případě, že splnila podmínky uvedené výše, si můžete uplatnit ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. Pokud jste byli oddáni např , pak lze uplatnit slevu (za měsíce srpen prosinec tedy 5 x Kč) ve výši Kč. Dotaz: Do jakého zdaňovacího období se pro účely posouzení vlastního příjmu manželky/manžela podle 35ba o daních z příjmů zahrnují dávky např. nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné obdržené manželkou (manželem) poplatníka v průběhu ledna 2014, které se započítávají do limitu Kč, jež je určující pro uplatnění slevy na manželku (manžela) dle 35ba zákona o daních z příjmů. Do zdaňovacího období roku 2013 nebo 2014? Odpověď: Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s 35ba odst. 1 písm. b) o daních z příjmů, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je mateřská, nemocenská, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že mateřská, nemocenská, podpora v nezaměstnanosti, ošetřovné vyplacené v lednu 2014, se započítávají do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku K tomu ještě sdělujeme, že u příjmů ze závislé činnosti dle 6 o daních z příjmů, se postupuje podle 5 odst. 4 o daních z příjmů, v němž se uvádí: Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ( 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2013 až v lednu 2014 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku Vyživované dítě Dotaz: Co se rozumí pod pojmem vyživované dítě? Odpověď: Za vyživované dítě poplatníka se považuje (podle 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů) dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je nezletilým dítětem. Pokud je zletilým dítětem, považuje se za vyživované dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Příprava na budoucí povolání se posuzuje podle 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 7

9 Daňové zvýhodnění Dotaz: Jaká výše daňového zvýhodnění je platná pro zdaňovací období 2013? Odpověď: Podle 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů má poplatník uvedený v 2 téhož zákona nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b zákona o daních z příjmů. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň stanovenou podle 16 včetně případného solidárního zvýšení daně podle 16a o daních z příjmů, případně sníženou podle 35 nebo 35ba zákona o daních z příjmů. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Daňový bonus Dotaz: Kdo může ve zdaňovacím období 2012 uplatnit daňový bonus a v jaké výši? Odpověď: Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2013 měl příjem podle 6, 7, 8 nebo 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj Kč. Podle 35c tohoto zákona může poplatník daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše Kč ročně. U poplatníka, který má příjmy pouze podle 9 zákona o daních příjmů, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Zdaňování u důchodů Dotaz: Které důchody mohou podléhat dani z příjmů fyzických osob? Odpověď: Jedná se o pravidelně vyplácené důchody nebo penze z povinného systému důchodového pojištění, do kterých se započítává i případný důchod pozůstalostní vyplácený souběžně s důchodem starobním či invalidním. Naopak jednorázový doplatek důchodu za dobu od vzniku nároku v minulosti do data vyřízení žádosti vyplacený ve zdaňovacím období je od daně osvobozen. Zdanění také nepodléhá např. příplatek nebo příspěvek k důchodu vyplacený ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem. Dotaz: Jaká částka důchodu je osvobozena? Odpověď: Od daně z příjmů fyzických osob osvobozena částka pravidelně vypláceného důchodu nebo penze ve výši 36ti násobku minimální mzdy, tzn Kč. Tato částka odpovídá důchodu ve výši Kč měsíčně. ( 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů) Dotaz: Platí vždy limit pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů podle 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů? Odpověď: Pro úplnost lze uvést, že zákonem č. 346/2010 Sb. byla zavedena od (ust. 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů) úprava pro zdanění důchodů uvedených v 4 odst. 1 písmeno h) zákona o daních z příjmů, podle které přesáhneli součet příjmů ze závislé činnosti podle 6 a dílčích základů daně z podnikání podle 7 a z pronájmu podle 9 za zdaňovací období částku Kč, bude důchod podléhat zdanění plné výši. U příjmů ze závislé činnosti podle 6 zákona o 8

10 daních z příjmů se bude do limitu započítávat skutečný příjem (nikoliv příjem navýšený o povinné sociální a zdravotní pojištění tzv. super hrubá mzda). U 7 a 9 zákona o daních z příjmů je míněn dílčí základ daně, tj. příjem po odečtu daňově uznatelných výdajů. Z výše uvedeného vyplývá, že důchodce, který (poprvé za kalendářní rok 2011) má součet příjmů ze zaměstnání a základů daně z podnikání a pronájmu vyšší než částku Kč musí tuto částku včetně celého vyplaceného důchodu zahrnout do základu daně pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. Pozor: Podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné se pro zdaňovací období let 2013 až 2015 se zmíněné ustanovení 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije. Dotaz: Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2013 vyplacen starobní důchod ve výši Kč a současně má příjem z pronájmu. Má povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob? Odpověď: Poplatník ve zdaňovacím období vykázal základ daně z pronájmu nemovitosti (příjem po odečtu výdajů) ve výši Kč. Ve zdaňovacím období 2013 zdanění (mimo zmíněných příjmů z pronájmu) nepodléhá částka pravidelně vypláceného starobního důchodu, protože pro roky 2013 až 2015 platí výjimka podle přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., podle které se ustanovení 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepoužije. Tzn., že poplatník podá daňové přiznání, kde uvede pouze příjmy z pronájmu. Dotaz: Musí podat daňové přiznání důchodce, který v roce 2013 prodal ovoce ze své zahrady a obdržel za něj Kč? Odpověď: Jestliže neměl tento důchodce kromě důchodu (do Kč) a příjmu Kč za prodej ovoce, jiný příjem, povinnost podat daňové přiznání nemá, protože příjem z prodeje ovoce v této výši je příjmem od daně osvobozeným (příjmy z příležitostné činnosti, příležitostného pronájmu movitých věcí a příjmy ze zemědělské výroby provozované poplatníkem, který není zemědělským podnikatelem, jsou osvobozené od daně do výše Kč podle 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů). Daňová evidence Dotaz: Daňová evidence. Je povinen podnikatel s předmětem činnosti prodej zboží při vedení daňové evidence vést i skladovou evidenci? Odpověď: Podle ustanovení 7b odst. 2 zákona se pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci použije ustanovení 6 až 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro podnikatele. Podle ustanovení 7b odst. 4 zákona o daních z příjmů je poplatník povinen provádět zjištění skutečného stavu zásob k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění pak provést zápis a o případné rozdíly upravit základ daně podle 24 a 25 tohoto zákona. Aby mohl zjistit případné rozdíly skutečného stavu se stavem evidenčním podle daňové evidence, musí tak vést evidenci zásob (skladovou evidenci). Odpočet pojistného na soukromé životní pojištění při změně pojišťovny Dotaz: Poplatník má uzavřeno kapitálové životní pojištění, na které uplatňuje daňové úlevy podle 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Současná smlouva 9

11 se mu zdá být nevýhodná a chce ji zrušit a současně uzavřít investiční životní pojištění. Co má udělat, aby nedodaňoval? Odpověď: Pokud bude pojistné plnění nebo odbytné včetně rezervy a kapitálové hodnoty pojištění přímo pojišťovnou převedeno na novou smlouvu (na účet u nové pojišťovny nebo na jiné životní pojištění u téže pojišťovny), může si poplatník uplatnit odpočet, pokud nový produkt také splňuje podmínky dané 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů. Tzn., že i pro nový produkt musí platit, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na Kč. Dotaz: Jak má postupovat poplatník, který zrušil kapitálové životní pojištění a nechal si odbytné vyplatit na svůj účet? Odpověď: Pokud bylo pojištění vyplaceno formou odbytného na účet poplatníka, nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně podle 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů zaniká, protože nebyly dodrženy zákonem stanovené podmínky. Příjmem podle 10 zmíněného zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen. Solidární zvýšení daně Dotaz: Považuje se solidární zvýšení daně za součást daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob? Odpověď: Ano, solidární zvýšení daně podle 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob, přičemž se nejedná o nové daňové pásmo, ale pouze o konstrukční prvek při výpočtu daňové povinnosti podle 16 zákona o daních z příjmů. Dotaz: Pokud plátce nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, znamená to, že se neuplatní ani solidární zvýšení daně u zálohy podle 38ha zákona o daních z příjmů? Odpověď: Plátce, který nemá povinnost srážet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle 38h odst. 11 a 12 zákona o daních z příjmů, neprovádí výpočet zálohy podle 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, a proto ani nezvyšuje zálohu o solidární zvýšení daně u zálohy podle 38ha odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dotaz: Jaké příjmy se zahrnují do výpočtu solidárního zvýšení daně? Odpověď: Při výpočtu solidárního zvýšení daně podle 16a zákona o daních z příjmů se použije příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků ( 6 zákona o 10

12 daních z příjmů) a dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 zákona o daních z příjmů). Dotaz: Jak se vypočte daň při uplatnění solidárního zvýšení daně? Odpověď: Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle 6 zákona o daních z příjmů a dílčího základu daně podle 7 zákona o daních z příjmů za příslušné zdaňovací období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Při výpočtu solidárního zvýšení daně nedochází v souladu s ustanovením 5 zákona o daních z příjmů ke kompenzaci příjmů ze závislé činnosti a ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Dotaz: Týká se solidární zvýšení daně i příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České republiky zdaňované srážkou daně podle 36 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti? Odpověď: Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti a z funkčních požitků uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh ( 38ha zákona o daních z příjmů). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní zahrne do celkového základu daně. Dotaz: Platí, že pro účely uplatnění slev na dani dle 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění dle 35c zákona o daních z příjmů se bere v úvahu daň vypočtená dle 16 zákona o daních z příjmů a zvýšená o solidární zvýšení daně dle 16a zákona o daních z příjmů? Odpověď: Ano, a to nejen pro účely stanovení daně, ale také pro účely stanovení zálohy na daň. Předmětné slevy na dani a daňové zvýhodnění lze odečítat až od konečné zálohy na daň (daňové povinnosti) po zohlednění případného solidárního zvýšení daně. Dotaz: Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů? Odpověď: Při aplikaci metody vynětí za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů se podle 38f zákona o daních z příjmů vyjímají příjmy ze zahraničí pro účely výpočtu daňové povinnosti podle 16 zákona o daních z příjmů, jejíž součástí je solidární zvýšení daně podle 16a tzn., že z ostatních příjmů tj. z příjmů po vynětí se vypočte daň podle 16 včetně případného solidárního zvýšení daně, pokud ostatní příjmy splní podmínku pro uplatnění 16a. Dotaz: Jak se uplatňuje solidární zvýšení daně při aplikaci metody zápočtu za účelem zamezení dvojímu zdanění příjmů? Odpověď: Při výpočtu daňové povinnosti s využitím práva na zamezení dvojímu zdanění podle 38f odst. 2 zákona o daních z příjmů se za daňovou povinnost, kterou lze snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí, považuje daň vypočtená podle 16 zákona o daních z příjmů, včetně případného solidárního zvýšení daně podle 16a zákona o daních z příjmů. 11

13 Dotaz: Vypočte se solidární zvýšení daně také u poplatníka, který má pouze příjmy ze zdrojů v zahraničí, které jsou vyňaty ze zdanění v ČR? Odpověď: Solidární zvýšení daně podle 16a zákona o daních z příjmů je součástí daňové povinnosti na dani z příjmů fyzických osob. K vyloučení dvojího zdanění se obecně použije 38f zákona o daních z příjmů. V případě poplatníka, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle 38f zákona o daních z příjmů vyjmuty ze zdanění, není povinnost podat daňové přiznání dle 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů. 38g odst. 4 se v případě takového poplatníka neuplatní, neboť v jeho případě se daň nezvyšuje o solidární zvýšení daně a daňová povinnost v ČR nevzniká. Dotaz: Jak se solidární zvýšení daně uplatňuje u OSVČ, má-li spolupracující osoby? Odpověď: Pokud OSVČ využije pro své podnikání spolupracujících osob podle 13 zákona o daních z příjmů, provádí se výpočet solidárního zvýšení daně dle 16a zákona o daních z příjmů po rozdělení příjmů a výdajů na tyto spolupracující osoby. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá dle 16a zákona o daních z příjmů včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od OSVČ. Dotaz: Jak se uplatňuje solidární zvýšení u účastníků sdružení? Odpověď: U účastníků sdružení (sdružení dle 829 zákona č. 40/1961 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), kteří rozdělují společně dosahované příjmy a výdaje podle 12 zákona o daních z příjmů, se solidární zvýšení daně dle 16a zákona o daních z příjmů posuzuje u každého samostatně, tj. po rozdělení příjmů a výdajů. (Sdružení není poplatníkem daně z příjmů.) Příjmy autorů Dotaz: Jaké příjmy autorů lze zahrnout pod ustanovení 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů? Odpověď: Zmíněné ustanovení se v roce 2013 vztahuje pouze na autory, nikoli na výkonné umělce (např. herce, zpěváky, hudebníky, tanečníky). Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období, které započalo v roce 2013 Dotaz: Jak se rozděluje výsledek hospodaření a jaká je povinnost podávat daňové přiznání veřejné obchodní společnosti? Odpověď: Veřejná obchodní společnost jako samostatná právnická osoba se sídlem na území České republiky, v souladu s ust. 1 odst. 2 písm. a) a ust. 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen zákon o účetnictví), je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku - zápisu do obchodního rejstříku do svého zániku - do dne výmazu z obchodního rejstříku, informační povinnost v.o.s. a způsoby zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jsou dány zákonem o účetnictví především ust. 21a, 12

14 dle ust. 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ), pro zjištění základu daně v.o.s. se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům v.o.s., tzn. podíly na zisku nebo ztrátě se vždy převádějí v poměru dle společenské smlouvy, převádí se celý výsledek hospodaření v.o.s. za dané účetní období, takže samotné v.o.s. nezůstane žádný výsledek hospodaření, tudíž trvale nevykazuje základ daně z příjmů právnických osob. Na základě ust. 38 m odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů v.o.s. nepodává daňové přiznání, společníci v.o.s. zdaňují převedený podíl samostatně o zisk, popř. ztrátu zvýší, nebo sníží svůj základ daně z příjmů (vycházející z hospodářského výsledku), částka základu daně v.o.s. popř. její daňová ztráta je na společníky rozdělena ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk v.o.s. dle společenské smlouvy, pokud poměr společenská smlouva nestanoví pak rovným dílem, pokud je společníkem v.o.s. právnická osoba, postupuje při zdanění podílu v.o.s. dle ust. 20 odst. 5 zákona o daních z příjmů, pokud se jedná o společníka, který je fyzickou osobou, pak jeho podíl na zisku představuje příjem z podnikání dle ust. 7 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, základem daně (dílčím základem daně) společníků v.o.s. je tedy část základu daně v.o.s. stanovená dle zákona o daních z příjmů v souladu s ust. 23 až 33. Dotaz: Jaký je daňový režim nákladů na zpracování žádosti o investiční dotaci? Odpověď: Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP ). Pro daňový režim nákladů vynaložených na zpracování žádosti o dotaci je rozhodující jejich správné zaúčtování v souladu s právním i předpisy upravujícími účetnictví. Zároveň je rozhodující, zda jsou náklady vynaloženy na zdanitelné příjmy či např. na příjmy, které nejsou předmětem daně. Obecně lze konstatovat, že mohou být náklady na zpracování žádosti o dotaci při splnění všech zákonem stanovených podmínek uplatněny jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů s tím, že se bude jednat o náklady na službu poskytnutou externí firmou. Nelze však vyloučit ani situaci, kdy bude účetní jednotka výše uvedené náklady účtovat do pořizovací ceny majetku. V tomto případě by bylo možné při splnění všech zákonných podmínek uplatnit náklady na zpracování žádosti o dotaci v základu daně prostřednictvím daňových odpisů. Dotaz: Jaký je postup při registraci a jakým způsobem podává daňové přiznání občanské sdružení? Odpověď: Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Při zdaňování příjmů občanského sdružení je proto nutno vycházet především z platného znění zákona o daních z příjmů, zejména pak z ustanovení vztahujících se k daňové povinnosti právnické osoby poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání. 13

15 Přitom podle 38m odst. 7 zákona o daních z příjmů nemá, mimo jiné, povinnost podat daňové přiznání poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, anebo nemá povinnost uplatnit postup podle 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona o daních z příjmů. V uvedené souvislosti je třeba zdůraznit, že podle 18 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů nejsou u poplatníků uvedených v 18 odst. 3 předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání, avšak pouze za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle zákona o daních z příjmů v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší než tyto příjmy. Přitom splnění uvedené podmínky se posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje), tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávána za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. Registrační povinnost daňového subjektu je upravena zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád ). Ustanovení 125 odst. 1 daňového řádu stanoví povinnost registrace pro daňový subjekt, který obdrží nebo získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně. V 125 odst. 3 daňového řádu je rozšířena registrační povinnost obecně vymezená v odstavci 1 i na daňové subjekty, které nepotřebují nebo nemají k výkonu své činnosti příslušné povolení či oprávnění, avšak vykonávají činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně nebo pobírají příjmy, které jsou předmětem daně. K evidenci příjmů pouze dodáváme, že občanské sdružení jako účetní jednotka je povinno evidovat všechny příjmy (bez ohledu na to, zda vede účetnictví nebo postupuje podle 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví). Dotaz: Jakým způsobem deponovat peněžní prostředky na tvorbu daňové rezervy na opravy hmotného majetku na bankovním účtu? Odpověď: Podmínky tvorby daňově uznatelných rezerv jsou upraveny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoR ). V ustanovení 7 ZoR stanoví podmínky daňové uznatelnosti rezervy na opravy hmotného majetku (dále jen rezerva ). Podle 7 odst. 4 ZoR je ve zdaňovacím období tvorba rezervy daňově uznatelným výdajem (nákladem), pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na zákonem vymezený samostatný účet v bance. Zároveň je v tomto ustanovení uvedeno, že peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena. Pokud poplatník převede peněžní prostředky podle předchozího odstavce, pak při splnění všech zákonem stanovených podmínek může uplatnit v příslušném zdaňovacím období tvorbu rezervy jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vždy však musí platit, že až do okamžiku čerpání rezervy musí být na samostatném účtu vždy alespoň takový zůstatek, který odpovídá do tohoto okamžiku 14

16 zaúčtované celkové výši tvorby rezervy. Vytvořená a daňově uplatněná rezerva tak musí být vždy kryta deponovanými prostředky. Případný úbytek peněžních prostředků samostatného účtu v podobě bankovních poplatků nelze krýt z prostředků rezervy a je třeba jej dofinancovat z provozních zdrojů. Účelem tohoto ustanovení je zreálnění tvorby rezervy jako výdaje (nákladu), který je možné daňově uplatnit ještě před tím, než byl skutečně vynaložen. Pro úplnost je třeba připomenout, že tvorba rezervy je právem a nikoliv povinností poplatníka (stejně tak uplatnění tvorby jako daňově uznatelný výdaj). Pokud se poplatník rozhodne prostředky rezervy nedeponovat na samostatný účet v bance v předepsané výši, nelze takto vytvářenou rezervu uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad). Dotaz: Jakým způsobem se zdaňují vyplácené úroky z dluhopisů? Odpověď: Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Obecně však platí, že při výplatě úroků plynoucích z držby dluhopisů fyzickými osobami je emitent podle 36 zákona o daních z příjmů povinen uplatnit zvláštní sazbu daně z příjmů, která činí 15 %. Při výplatě úroků z dluhopisů, jejichž držiteli jsou právnické osoby, se srážková daň neuplatní (tj. emitent vyplácí úrok nezdaněný) a právnická osoba úrokový příjem zdaní v rámci obecného základu daně. Pro účely zákona o daních z příjmů je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně upravena v 38d, obecně pak je správa daně vybírané srážkou upravena v 233 až 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Dotaz: Jaký je postup při stanovení daňových odpisů u státní příspěvkové organizace? Snižuje se vstupní cena hmotného majetku dle 18 ZDP o příspěvky zřizovatele? Odpověď: Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Pro účely zákona o daních příjmů je rozhodující, v jakém poměru je majetek využíván k dosahování zdanitelných příjmů. Zároveň platí, že u státních příspěvkových organizací nelze daňově odpisovat hodnotu majetku pořízeného z prostředků veřejných rozpočtů. Jinými slovy u státní příspěvkové organice se při pořízení hmotného majetku jeho vstupní cena podle 29 zákona o daních z příjmů snižuje nejen o poskytnuté dotace, ale také o hodnotu všech dalších na jeho pořízení účelově poskytnutých prostředků státního rozpočtu. Dotaz: Může příspěvková organizace zřízená státem pořizovat majetek nikoliv z příspěvku v rámci hlavní činnosti, ale z jiné (ekonomické) činnosti? Odpověď: Obecně lze konstatovat, že zákon o daních z příjmů neomezuje státní příspěvkové organizace v pořizování majetku. Pravidla pro pořizování majetku a hospodaření s ním těmto subjektům určují zvláštní právní předpisy, zejména zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů. Dotaz: Jaký je daňový režim poplatků za vedení a spravování běžného účtu u veřejných vysokých škol? 15

17 Odpověď: Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ). Podle 18 odst. 5 zákona o daních z příjmů jsou u veřejných vysokých škol předmětem daně všechny příjmy s výjimkou příjmů z úroků z vkladů na běžném účtu. Zároveň podle 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů nelze uznat za výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že poplatky za vedení a spravování běžného účtu, z něhož plynoucí úroky nejsou u veřejné vysoké školy předmětem daně, nelze u tohoto poplatníka uplatnit pro účely daně z příjmů jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Dotaz: Jaký je správný postup ve věci účtování pojistného hrazeného do druhého pilíře důchodového pojištění? Odpověď: Účetní předpisy nestanoví konkrétní závazný postup, jakým způsobem účtovat o pojistném na důchodové spoření hrazené plátci pojistného, tzn. zaměstnavateli, kteří provádějí odvody za své zaměstnance, účastníky důchodového spoření. Zaměstnavatelé podle zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém spoření ) sráží z mezd zaměstnanců pojistné na důchodové spoření, snižují tedy čisté mzdy zaměstnanců, čímž vzniká zaměstnavatelům závazek vůči správci pojistného. Zaměstnavatelé jako plátci pojistného tedy provádějí ve lhůtě splatnosti srážky pojistného za své zaměstnance, tzn. účastníky důchodového spoření. Vybrané pojistné následně zaměstnavatelé přeposílají na účty jednotlivých penzijních společností. Výše popsané skutečnosti jsou rozhodné pro účetní zachycení závazku zaměstnavatele z titulu sražené měsíční zálohy na pojistné ze mzdy zaměstnance, který lze proúčtovat: ve prospěch příslušného analytického účtu účtové skupiny 34 Zúčtování daní a dotací (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi), jelikož výběr a správa pojistného se řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, pojistné je odváděno na účet finančního úřadu; lze postupovat analogicky jako u daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků; ve prospěch příslušného analytického účtu účtové skupiny 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi), jelikož pojistné není daň a nevzniká závazek daňový a toto pojistné má více charakter pojistného na sociální zabezpečení, když doplňuje povinné důchodové pojištění, navíc finanční úřady vybrané pojistné přeposílají na účty vedené jednotlivými penzijními společnostmi; ve prospěch příslušného analytického účtu účtové skupiny 37 Jiné pohledávky a závazky (souvztažně na vrub příslušného účtu účtové skupiny 33 Zúčtování se zaměstnanci a institucemi), neboť lze najít analogii s příspěvkem na životní pojištění nebo penzijní spoření zaměstnanců. 16

18 Zaměstnavatel na toto spoření zaměstnancům nepřispívá, nevzniká mu tedy žádný relevantní náklad. Dotaz: Jak aplikovat ustanovení 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen soudní řád správní) na lhůtu pro uplatnění daňové ztráty podle ustanovení 34 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů)? Odpověď: Situace, kdy daňový subjekt dosáhl za rok 2006 zisk a odvedl daň, v roce 2009 u něj byla zahájena daňová kontrola za toto období. Výsledkem daňové kontroly bylo dodatečné vyměření daňové ztráty. Následně se daňový subjekt v roce 2010 obrátil na soud. Soud rozhodl v prosinci 2015 o zamítnutí žaloby. Lhůta pro odečet daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně je stanovena v 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tzn., že daňovou ztrátu lze odečíst nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Podle ustanovení 41 soudního řádu správního lhůta pro zánik práva ve věcech daní po dobu řízení před soudem neběží. Pokud by tedy podle prvního příkladu byla podána žaloba proti rozhodnutí odvolacího orgánu o zamítnutí odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru, kterým byla stanovena daňová ztráta oproti původní daňové povinnosti, je z výše uvedeného zřejmé, lhůta pro odečet daňové ztráty by se podle ustanovení 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve spojení s ustanovením 41 soudního řádu správního k tomuto dni zastavila, po dobu soudního řízení trvajícího od roku 2010 do roku 2015 neběžela a pokračovala opět až po skončení soudního řízení. Ve druhém příkladu k situaci, kdy daňový subjekt dosáhl za rok 2006 zisku, v roce 2009 by u něj byla zahájena daňová kontrola za toto období a na základě daňové kontroly by byla vyměřena daňová ztráta za rok K tomuto pravomocnému vyměření by došlo až v prosinci roku Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že v tomto případě by daňový subjekt mohl uplatnit daňovou ztrátu při splnění zákonných podmínek nejdéle v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2011, neboť jednak daňová kontrola není úkonem prodlužujícím běh zákonné lhůty pro uplatnění daňové ztráty stanovené v 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů, jednak nelze aplikovat 41 soudního řádu správního z důvodu, že žádné soudní řízení neběželo. K délce daňové kontroly lze pro úplnost uvést, že s ohledem na 148 daňového řádu je trvání daňové kontroly po dobu 6 let prakticky nereálné. Dotaz: Jaká je možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně v případě přeměn společností? Odpověď: K uplatnění ztráty ve smyslu 38na zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ), lze obecně uvést, že možnost uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně v případě přeměn společností je řešena v ustanovení 38na zákona o daních z příjmů. Při splnění podmínek v něm uvedených je možné uplatnit v rámci přeměny společnosti fúzí daňovou ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně. Ustanovení 38na zákona o daních z příjmů v odstavci 7 uvádí, že vzniknou-li poplatníkovi pochybnosti, zda jsou naplněny podmínky stanovené v odstavcích 1 až 17

19 6 citovaného ustanovení, může požádat správce daně o závazné posouzení skutečnosti, zda daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou od základu daně. Dále jsou zde vymezeny údaje, které je poplatník v takové žádosti povinen uvést, aby mohlo být závazné posouzení vydáno. S ohledem na údaje, které jsou v dotazu uváděné, odkazuje Generální finanční ředitelství na možnost uplatnění citovaného ustanovení zákona o daních z příjmů, a to také s ohledem na skutečnost, že posouzení dané problematiky je plně v kompetenci místně příslušného správce daně. Dotaz: Jak se zdaňují příjmy občanského sdružení, které kromě členských příspěvků rodičů a darů má i příjmy např. ze sběru papíru a příjmy ze vstupného z akcí pro rodiče s dětmi (dobrovolné vstupné) a jak postupovat při změně zdaňovacího období? Odpověď: Obecně platí, že podle 18 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů ), jsou občanská sdružení pro účely zákona o daních z příjmů považována za poplatníky, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (dále jen neziskoví poplatníci ). U těchto poplatníků jsou podle 18 odst. 3 zákona o daních z příjmů vždy předmětem daně příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného. Zároveň dle 18 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů nejsou u neziskových poplatníků předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené s prováděním těchto činností jsou vyšší. Přitom platí, že činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem stanovami či zřizovacími a zakladatelskými listinami. V dané souvislosti upozorňujeme na 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů, který neziskovým poplatníkům umožňuje za podmínek zde stanovených snížit případný základ daně. Změna zdaňovacího období souvisí především v prvé řadě se změnou účetního období. Pokud občanské sdružení vede účetnictví ve smyslu právních předpisů upravujících účetnictví, potom při změně účetního období z kalendářního roku na hospodářský rok je nutné vycházet z ustanovení 3 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Citované ustanovení v odst. 5 mimo jiného uvádí, že uplatnit hospodářský rok lze pouze o oznámení záměru změny účetního období místně příslušnému správci daně z příjmů nejméně 3 měsíce před plánovanou změnou účetního období nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak účetní období zůstává nezměněno. Solidární zvýšení daně z příjmů zaměstnanců za rok 2013 GFŘ upozorňuje plátce daně z příjmů ze závislé činnosti, že roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2013 nelze provést u poplatníka, u kterého byly zálohy, popř. jedna záloha na daň v roce 2013, zvýšena o solidární zvýšení daně u záloh podle 38ha zákona o daních z příjmů. 18