Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období

Transkript

1 Financování vysokého školství shrnutí doporučení TA04 pro období Libor Svoboda Tým TA04 konference KREDO, Praha,

2 Tým TA04? Za dobu řešení se zapojilo cca 20 expertů 14 expertů (2015) Bartušek (UK), Chválná (VŠCHT), Klik (UHK), Koucký (UK), Kovařovic (UK) Paluska (AMU), Polanecká (VŠE), Ryška (UK), Svoboda (VŠE), Valová (JAMU) Vanda (VŠUP), Vrbka (VŠTE), Zelenka (UK), Zouhar (VŠE) 1

3 Shrnutí činnosti TA04 V rámci TA04 byla zpracována řada studií a materiálů v různých tematických oblastech: Zahraniční zkušenosti a nejlepší praxe Současný systém financování veřejných vysokých škol v ČR a jeho vývoj Vyhodnocení doplňkového úkolu pro vysoké školy zaměřeného na identifikaci možných rizik v oblasti financování Návrhy a doporučení ke změnám systému v kontextu strategických dokumentů MŠMT Výsledkem jsou podklady bezprostředně využitelné jak vysokými školami, tak i na pro potřeby formulování budoucí vysokoškolské politiky v této oblasti 2

4 Přehled hlavních výstupů TA04 Analýza systému financování VVŠ v ČR v letech Financování VŠ - Návrh ukazatelů výkonu a kvality. Financování VŠ ve světě - mezinárodní zkušenosti, inspirace a trendy. Financování VVŠ Podklady pro analýzy citlivosti. Financování vysokého školství a vysokoškolských institucí. Rozpočty příspěvků VVŠ Podobnost struktur ukazatelů A a K. Rozpočty příspěvků VVŠ Vítězové a poražení. Rozpočty příspěvků VVŠ Vliv zaměstnatelnosti absolventů. Prezentace na semináři Financování VŠ problémy a perspektivy. Závěrečná zpráva aktivity TA04. TA 04 se podílela na vyhodnocení doplňkového úkolu zaměřeného na identifikaci možných rizik spojených se získáváním, spotřebováváním a vykazováním financí v rámci VŠ (školy dotazníky vyplňovaly koncem 2014, vyhodnocení začátkem 2015). TA 04 prezentovala své výsledky na semináři Financování vysokého školství problémy a perspektivy, který se konal v Praze za účasti cca 100 zástupů vysokých škol a dalších zájemců. 3

5 Orientační výčet současných přístupů k financování v Evropě Vysoké školy musí zdroje svého financování diverzifikovat. Neměly by spoléhat na jediný zdroj, kterým jsou (většinou) veřejné finance. Vysoké školy musí pokračovat v budování vnitřních kapacit a v profesionalizaci svých pracovníků, a to zejména v řízení výzkumu, získávání finančních prostředků, rozvoji lidských zdrojů, komunikaci a finančním managementu. Vysoké školy se zároveň musí připravit na to, že diverzifikace finančních zdrojů bude mít významné důsledky pro správu a řízení vysokoškolských institucí. Na úrovní vysokých škol je třeba věnovat velkou pozornost změnám v organizaci a řízení činností a řízení výdajů (pečlivé interní řízení výdajů a kontrola nákladů, případné snižování jednotkových nákladů). Vysoké školy musí více uvažovat i plánovat strategicky, v dlouhodobém horizontu, aby nejistotu ve financování dokázaly včas řešit. 4

6 Užitečné a efektivní může být sdílení kapacit například s ostatními vysokými školami v daném městě, regionu či v rámci přeshraniční spolupráce. Partnerství s aktéry z jiných sektorů (zejména z průmyslu a neziskových organizací) je třeba ze strany vysokých škol rozvíjet tak, aby byla dlouhodobě udržitelná. Zcela nezbytné je neustálé zlepšování kvality vysokých škol, aby školy byly atraktivní pro studenty, pracovníky i pro další partnery při získávání finančních zdrojů. Klíčovou roli má v oblasti financování vedení každé vysokoškolské instituce, zejména v dobách krize; vlády jednotlivých zemí, Evropská unie a další aktéři by měli podporovat a zajišťovat vzdělávání a přípravu vedoucích pracovníků vysokých škol. 5

7 Inspirace pro ČR - doporučení Fóra EUA z roku 2014 Je podrobně rozepsáno v podkladovém materiálu TA04 Doporučení pro vysoké školy (níže uvedená doporučení jsou do značné míry identická se zaměřením a realizací individuálního projektu národního KREDO, a to jak na školní, tak i na národní úrovni): Vypracujte strategii instituce, jak podpořit efektivní financování ve vzájemném působení s postupy a mechanismy externího financování. Tato strategie musí být účinná po technické i odborné stránce, ale musí také vycházet z širších úvah o poslání dané instituce a hodnotách, které sdílí; měla by být v souladu s charakteristickými rysy, cíli a aspiracemi státu či regionu a součástí širší společenské a ekonomické reality. Doporučení pro tvůrce vzdělávací politiky: Při návrhu reforem financování se musí vycházet z dlouhodobé perspektivy a výsledky je nutné dodatečně pečlivě hodnotit. Alokaci prostředků je třeba zjednodušovat, aby se vyloučily nezamýšlené a potenciálně škodlivé vedlejší účinky příliš komplikovaného mechanismu. 6

8 Další doporučení Fóra EUA Vysoké školy se mají aktivně snažit o kontakt s politiky a tvůrci vzdělávací politiky. Je důležité vytvořit mezi nimi vztah vzájemné důvěry. Vedoucí představitelé vysokých škol mají společně s politiky definovat opatření i mechanismy financování. Vysoké školy samotné mají navrhovat mechanismy a nástroje financování, namísto aby jen reagovaly na iniciativu politiků. Vedoucí představitelé vysokých škol mají do vzájemného dialogu přinášet informace o skutečných nákladech (tedy například včetně nepřímých nákladů), o vlastních opatřeních na zvýšení efektivity i další údaje a ukazatele. Vysoké školy mají usilovat o komunikaci i s tvůrci jiných důležitých politik, například je podstatné zapojit do dialogu i ministerstvo financí. Je důležité vypracovat jasné a účinné strategie, jak si počínat v období ekonomické krize. Vypracování a realizování efektivní finanční strategie instituce musí také řešit problémy její správy (řízení). Skutečně platí, že dobrá správa znamená dobré financování. 7

9 Další doporučení Fóra EUA Efektivní finanční strategie se musí týkat rovněž řízení výdajů, nejenom zvyšování příjmů. Pro financování jsou zapotřebí spolehlivá a využitelná data. Slučování institucí se nemá podporovat nebo realizovat, pokud jeho jediným cílem snižování nákladů, ale má se primárně provádět z akademických důvodů. Při přípravě reformy mají mít zástupci jednotlivých zdrojů financování celkový, holistický pohled a být si vědomi, jaké je vzájemné působení všech zdrojů. Veřejná správa i vysoké školy mají spolupracovat na systematickém a pravidelném vyhodnocování dopadu reforem financování na jednotlivé vysoké školy i na vysoké školství jako celek. Opatření a nástroje financování musejí vždy respektovat princip autonomie vysokých škol; musejí využívat takové nástroje, které odpovídají specifickým rysům vysokého školství. 8

10 Dopady změn po roce 2010 do financování VŠ 9

11 Analýza citlivosti dílčích ukazatelů kvality 10

12 Dopady stanovení limitů počtů přijímaných do 1. ročníků Zvýšení/snížení limitu v % VŠCHT ,6% UK ,4% ČVUT ,8% VFU ,9% OU ,2% VUT ,6% VŠE ,4% UP ,5% ČZU ,8% MU ,2% UJEP ,6% UPAR ,2% VŠB-TU ,5% SU ,7% Mendelu ,7% TU ,3% UHK ,5% JU ,7% ZČU ,5% UTB ,6% 11

13 Charakteristika současného systému financování Zásady a pravidla financování vysokých škol v Evropě procházejí v posledních letech významnými změnami (zvláště po krizi 2008), které jsou často součástí strategií vysokoškolským reforem. Nejvýznamnějším trendem přitom je postupné zavádění financování institucí podle jejich výkonu (performance-based funding). Vývoj českých pravidel financování po roce 2010, charakteristický přechodem od kvantitativních ke kvalitativním ukazatelům, je v souladu s posledními trendy vývoje v rozvinutých zemích světa. Důležité je proto pokračovat v tomto celkovém směřování a pravidla dále zdokonalovat a inovovat. Nejvýraznějším nedostatkem současných pravidel je podobně jako v jiných zemích příliš vysoká váha výzkumné funkce vysokých škol a naopak slabé postižení jejich vzdělávací funkce, ale i dalších aktivit zahrnovaných často do tzv. třetí funkce. Především tímto směrem by se měly zaměřit další zásadnější inovace pravidel. 12

14 Závěrečná doporučení ke změnám systému financování I. Pokračovat v rozdělování významné části rozpočtu příspěvku dle ukazatele K s využitím poznatků z projektu KREDO, včetně případných citlivých změn a doplnění dílčích ukazatelů a jejich vah. Rozdělit vliv (ne)zaměstnanosti a počtu absolventů do dvou samostatných ukazatelů. Ve spolupráci s MPSV připravit ucelený systém sběru informací o (ne)zaměstnanosti absolventů vysokých škol. K tomu využít případné propojení systémů MPSV a matriky studentů. Ze strany MŠMT iniciovat tato jednání a připravit návrhy nutných legislativních změn. V rámci Prioritního cíle 7 Efektivní financování (předvídatelnost výsledků a zavádění prvků dlouhodobosti) připravit na období DZ výkonové (případně včetně kvalitativních ukazatelů) kontrakty vysokých škol s MŠMT. V této fázi nutně nesvazovat s objemem finančních prostředků. 13

15 Závěrečná doporučení ke změnám systému financování II. Při projednávání strategických dokumentů jednotlivých škol dbát na soulad dlouhodobých záměrů a institucionálních plánů škol v oblasti limitů počtů studentů s DZ ministerstva. Zvláštní pozornost věnovat DZ škol s neúměrně vysokým počtem nadlimitních studentů. Akceptovat použití části prostředků institucionálního plánu na nutná opatření v této oblasti. Důsledně koordinovat postupy běžného financování, čerpání operačního programu VVV a investičního financování ze státního rozpočtu. Provést analýzy ekonomické náročnosti studijních programů (ve smyslu novely zákona o VŠ) a tyto doplnit do profilů těchto studijních programů (tj. stanovit koeficienty ekonomické náročnosti nově definovaných studijních programů). 14

16 Děkuji za pozornost!