Merkelová chce v Německu změnit nový zákon o minimální mzdě Zákon o minimální mzdě dusí firmy byrokracií, přiznala Merkelová...

Transkript

1 PŘEHLED ZPRÁV Merkelová chce v Německu změnit nový zákon o minimální mzdě... 2 Zákon o minimální mzdě dusí firmy byrokracií, přiznala Merkelová... 3 CDU/CSU chce měnit zákon o minimální mzdě... 4 VÝDEJ KARNETŮ SE LONI SNÍŽIL... 5 Čeští dopravci jsou proti německé minimální mzdě. Kancléřka naštěstí uvažuje o její změně... 5 BLIŽŠÍ INFORMACE O MINIMÁLNÍ MZDĚ ZATÍM STÁLE CHYBÍ... 6 Novou dálnici řidiči stále hledají, chybí značky... 7 Výbor pro přípravu mýtného tendru dostane odměnu 10 milionů korun... 8 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1

2 PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Merkelová chce v Německu změnit nový zákon o minimální mzdě novinky.cz Rubrika: Ekonomika Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci. "Po třech měsících platnosti zákona se na to podíváme a zvážíme, kde musíme ubrat byrokracii," řekla rozhlasové stanici Deutsche Welle Merkelová. "Samozřejmě, že nechceme trvalou byrokratickou zátěží ztěžovat život zrovna malým firmám," doplnila. Podle německých hospodářských svazů se právě malé podniky obtížně vyrovnávají s byrokratickými povinnostmi, které přineslo zavedení minimální mzdy. Firmy totiž musejí úřadům přesně dokládat pracovní výkazy zaměstnanců, aby prokázaly, že měsíční mzda zakotvená v pracovní smlouvě odpovídá alespoň částce 8,50 eura (235 korun) za hodinu. Zatímco u velkých společností se o tuto novou povinnost starají velká účetní oddělení, malé firmy obvykle nemají zaměstnance, které by pro tuto činnost mohly uvolnit. Kritika zavedení minimální mzdy v Německu zaznívá i z Česka a Polska. Podle německého ministerstva práce se totiž minimální mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, tedy i na řidiče dopravních firem, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí a Německem jen projíždějí. Polský logistický svaz TLP se už minulý týden obrátil na Evropskou komisi se žádostí, aby prověřila, zda je toto opatření německého zákona o minimální mzdě v souladu s unijním právem. Podle prezidenta svazu Macieje Wronského je takové ustanovení diskriminační, protože ho žádná jiná evropská země neuplatňuje. Stejného názoru je i české sdružení dopravců Česmad Bohemia. Jeho mluvčí Martin Felix televizi ARD řekl, že Německo porušuje evropský princip volné dopravy. Podle něj Německo zákonem o minimální mzdě nepřijatelným způsobem zasahuje do vztahů mezi zaměstnanci a firmami v zahraničí. Zavedení plošné minimální mzdy v Německu prosadila sociální demokracie (SPD), která je koaličním partnerem CDU/CSU. V minulosti úroveň nejnižších platů v některých odvětvích určovaly dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí. Od začátku roku mají všichni zaměstnanci v Německu nárok na 8,50 eura za hodinu, výjimka se vztahuje pouze na učně a studenty připravující se na zaměstnání a na dlouhodobě nezaměstnané v prvním půlroce po nástupu do první práce. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2

3 Zákon o minimální mzdě dusí firmy byrokracií, přiznala Merkelová e15.cz Rubrika: Zahraniční ekonomika Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci, kteří si stěžují, že podle jeho ustanovení musí řidičům za dobu jízdy na německém území vyplácet německou minimální mzdu 8,50 eura (235 korun) za hodinu. "Po třech měsících platnosti zákona se na to podíváme a zvážíme, kde musíme ubrat byrokracii," řekla rozhlasové stanici Deutsche Welle Merkelová. "Samozřejmě, že nechceme trvalou byrokratickou zátěží ztěžovat život zrovna malým firmám," doplnila. Podle německých hospodářských svazů se právě malé podniky obtížně vyrovnávají s byrokratickými povinnostmi, které přineslo zavedení minimální mzdy. Firmy totiž musejí úřadům přesně dokládat pracovní výkazy zaměstnanců, aby prokázaly, že měsíční mzda zakotvená v pracovní smlouvě odpovídá alespoň částce 8,50 eura za hodinu. Zatímco u velkých společností se o tuto novou povinnost starají velká účetní oddělení, malé firmy obvykle nemají zaměstnance, které by pro tuto činnost mohly uvolnit. Kritika zavedení minimální mzdy v Německu zaznívá i z Česka a Polska. Podle německého ministerstva práce se totiž minimální mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, tedy i na řidiče dopravních firem, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí a Německem jen projíždějí. Čeští a polští dopravci se obávají, že by to pro ně znamenalo takový nárůst nákladů, že by jim hrozil bankrot. Na dodržování minimální mzdy u zahraničních řidičů dohlížejí celníci. Podle ministerstva financí musejí dopravci předem dávat německé celní správě přehled plánovaných cest svých vozidel. Celníci následně budou při kontrolách řidičů ověřovat, zda podle plánu mají být na německém území. Budou také vyžadovat od řidičů pracovní smlouvu s uvedenou výší platu, aby se přesvědčili, že odpovídá německé minimální mzdě. Pokud by zahraniční zaměstnavatelé vypláceli svým zaměstnancům za dobu jejich práce v Německu méně než 8,50 eura za hodinu, hrozí jim podle ministerstva práce pokuta v řádu desítek tisíc eur. Výjimku z tohoto ustanovení podle ministerstva práce mají pouze zaměstnanci aerolinek, kteří přelétají nad německým územím. Polský logistický svaz TLP se už minulý týden obrátil na Evropskou komisi se žádostí, aby prověřila, zda je toto opatření německého zákona o minimální mzdě v souladu s unijním právem. Podle prezidenta svazu Macieje Wronského je takové ustanovení diskriminační, protože ho žádná jiná evropská země neuplatňuje. Stejného názoru je i české sdružení dopravců Česmad Bohemia. Jeho mluvčí Martin Felix televizi ARD řekl, že Německo porušuje evropský princip volné dopravy. Podle něj Německo zákonem o minimální mzdě nepřijatelným způsobem zasahuje do vztahů mezi zaměstnanci a firmami v zahraničí. V České republice se od ledna zvýšila měsíční minimální mzda na 9200 korun, což odpovídá 55 korunám na hodinu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3

4 Zavedení plošné minimální mzdy v Německu prosadila sociální demokracie (SPD), která je koaličním partnerem CDU/CSU. V minulosti úroveň nejnižších platů v některých odvětvích určovaly dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí. Od začátku roku mají všichni zaměstnanci v Německu nárok na 8,50 eura za hodinu, výjimka se vztahuje pouze na učně a studenty připravující se na zaměstnání a na dlouhodobě nezaměstnané v prvním půlroce po nástupu do první práce. CDU/CSU chce měnit zákon o minimální mzdě investicniweb.cz Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové chce změnit zákon o minimální mzdě, který v Německu platí teprve od začátku letošního roku. Strana tvrdí, že zákon způsobuje nadměrnou byrokratickou zátěž především malým firmám. Kritizují jej ale i čeští a polští dopravci, kteří si stěžují, že podle jeho ustanovení musí řidičům za dobu jízdy na německém území vyplácet německou minimální mzdu 8,50 eura za hodinu. "Po třech měsících platnosti zákona se na to podíváme a zvážíme, kde musíme ubrat byrokracii," řekla rozhlasové stanici Deutsche Welle Merkelová. "Samozřejmě, že nechceme trvalou byrokratickou zátěží ztěžovat život zrovna malým firmám," doplnila. Podle německých hospodářských svazů se právě malé podniky obtížně vyrovnávají s byrokratickými povinnostmi, které přineslo zavedení minimální mzdy. Firmy totiž musejí úřadům přesně dokládat pracovní výkazy zaměstnanců, aby prokázaly, že měsíční mzda zakotvená v pracovní smlouvě odpovídá alespoň částce 8,50 eura za hodinu. Zatímco u velkých společností se o tuto novou povinnost starají velká účetní oddělení, malé firmy obvykle nemají zaměstnance, které by pro tuto činnost mohly uvolnit. Kritika zavedení minimální mzdy v Německu zaznívá i z Česka a Polska. Podle německého ministerstva práce se totiž minimální mzda vztahuje na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa, tedy i na řidiče dopravních firem, kteří jsou zaměstnáni v zahraničí a Německem jen projíždějí. Polský logistický svaz TLP se už minulý týden obrátil na Evropskou komisi se žádostí, aby prověřila, zda je toto opatření německého zákona o minimální mzdě v souladu s unijním právem. Podle prezidenta svazu Macieje Wronského je takové ustanovení diskriminační, protože ho žádná jiná evropská země neuplatňuje. Stejného názoru je i české sdružení dopravců Česmad Bohemia. Jeho mluvčí Martin Felix televizi ARD řekl, že Německo porušuje evropský princip volné dopravy. Podle něj Německo zákonem o minimální mzdě nepřijatelným způsobem zasahuje do vztahů mezi zaměstnanci a firmami v zahraničí. V České republice se od ledna zvýšila měsíční minimální mzda na Kč, což odpovídá 55 korunám na hodinu. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4

5 VÝDEJ KARNETŮ SE LONI SNÍŽIL Dopravní noviny Ve srovnání s rokem 2013 došlo loni k dalšímu, avšak výraznějšímu poklesu ve výdeji karnetů TIR než v roce 2013, a to o 16,62 procenta (o 3593 karnetů). Pokles byl způsoben přetrvávající problematickou situací v Rusku, kdy od září 2013 ruská celní správa přestala uznávat na některých celních úřadech karnety TIR. Na poklesu se navíc podílely i sankce Evropské unie vůči Ruské federaci a naopak. Minulý týden to uvedla Michaela Havelková ze Sdružení ČESMAD Bohemia. Výdej čtrnáctilistých karnetů TIR poklesl o 17,52 procenta (v roce 2013 byl pokles 12,43 procenta). U tohoto typu karnetu TIR je pokles ve výdeji dlouhodobý, neboť je stále více a více nahrazován karnetem čtyřlistým. Ve výdeji šestilistých karnetů TIR došlo k poklesu o 22,04 procenta (v roce 2013 byl pokles 16,42 procenta). V roce 2014 bylo vydáno pouze pět kusů dvacetilistých karnetů. Došlo k padesátiprocentnímu poklesu oproti roku Tento typ karnetu se využívá již velmi zřídka, neboť je nahrazován čtrnáctilistým karnetem TIR. "U čtyřlistých karnetů TIR, přestože byl zaveden univerzální čtyřlistý karnet TIR, který nahradil běžný čtyřlistý a čtyřlistý EU, také došlo k poklesu, který činil 15,66 procenta. Jen pro srovnání, v roce 2013 byl pokles ve výdeji čtyřlistých karnetů TIR 2,48 procenta," uvedla Michaela Havelková. Z přehledu výdeje karnetů TIR podle regionů za rok 2014 byl podle ní nadále z hlediska výdeje karnetů TIR stále nejsilnější region Ostrava. Ten vydává prakticky polovinu karnetů TIR vydávaných Sdružením ČESMAD Bohemia, tedy 43,97 procenta karnetů TIR (v roce 2013 to činilo 41,29 procenta). Na druhém místě byl nadále region Praha. Nejméně vydávaných karnetů TIR bylo v regionu České Budějovice, přičemž v roce 2013 to byl region Plzeň. Čeští dopravci jsou proti německé minimální mzdě. Kancléřka naštěstí uvažuje o její změně Reflex.cz Rubrika: Komentáře Německo zavedlo nově od ledna tohoto roku minimální mzdu ve výši 8,50 euro (240 korun) za hodinu. Ta dopadá tvrdě zejména na menší německé firmy a na východ země, ale i na české firmy, zejména na dopravce. Kancléřka Merkelová přiznala problémy a naznačila zmírnění zákona. Německá kancléřka Angela Merkelová na konferenci své Křesťansko-demokratické strany (CDU) ve východoněmeckém městě Greifswald podle zpravodajského webu panteres.com uvedla, že vnímá dopad zákona o minimální mzdě zejména na malé a střední podniky. Firmy musí nejen platit minimální mzdu, ale navíc musí vládě posílat výkazy, se kterými je spojena velká byrokracie. Sekce CDU pro podnikání navrhuje snížit práh, od kterého existuje povinnost posílat vládě výkazy o hrubých mzdách zaměstnanců. Nyní se výkazy posílají za všechny mzdy do 2958 eur hrubého měsíčně a nově by to mělo klesnout na 1900 eur hrubého. Firmám by tak měla ubýt byrokracie. Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda k tomu pro Reflex.cz říká: "Na německém přikladu se ukazuje, že zavádění nebo zvyšování minimální mzdy je rozporuplná záležitost. Zvláště vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, na které taková opatření dopadají nejtíživěji, jsou Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5

6 motorem ekonomiky a vlády se dušují, jak jim na jejich rozvoji záleží. Přitom třeba právě v Německu jim zákonem o minimální mzdě zjevně vláda hodila pořádný klacek pod nohy." Německý zákon se vztahuje i na řidiče českých firem, kteří přejíždí přes německé území. Týká se to např. řidičů autobusů či kamionů nebo průvodčích vlaků, což je zvláštní vzhledem k obecnému pravidlu Evropské unie o volném pohybu osob, zboží a služeb. Jak uvedlo už dříve v tiskové zprávě sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia, "Je neslýchané, aby takto Německo zasahovalo do právního řádu jiné země a fakticky ovlivňovalo cenu dopravy mezi dvěma cizími státy prováděnou rovněž pro cizího zákazníka." Jejich mluvčí pro německou televizi nyní ARD uvedl, že německý zákon porušuje evropský princip volné dopravy. Německo do loňského roku nemělo celostátní minimální mzdu a minimální mzdové tarify stanovovaly pro své členy jen odbory. Omezení se tak nevztahovala na německé drobné živnostníky ani na české řidiče. Merkelová teď možná v praxi vidí, že zákon byl chybou a bude ho měnit. BLIŽŠÍ INFORMACE O MINIMÁLNÍ MZDĚ ZATÍM STÁLE CHYBÍ Dopravní noviny Rubrika: Silniční doprava Ministerstvo dopravy minulý týden uveřejnilo na svém webu odkazy na stránky, na nichž zájemci mohou nalézt informace o minimální mzdě v Německu (8,50 za hodinu), která má platit od začátku letošního roku. Přestože nová legislativa již platí, podle zástupce generálního tajemníka Sdružení ČESMAD Bohemia Jana Medvedě sdružení nemá zatím informace o tom, že by některý český dopravce byl v souvislosti s minimální mzdou na území Německa kontrolován či pokutován. Také Evropská komise podle něj již Německo požádala o vyjádření, avšak bližší informace o tom, jak bude nová legislativa uplatňována a na koho se nakonec bude vztahovat, zatím chybí. Jedním z odkazů, na které ministerstvo dopravy zájemce o podrobnější informace navádí, je stránka německé celní správy kde je problematika minimální mzdy rozebrána i v anglickém jazyce. Druhým je adresa na materiál, který zveřejnilo Velvyslanectví České republiky v Berlíně. Podle něj od 1. ledna 2015 platí na území Německa plošná minimální mzda ve výši 8,50, která se vztahuje na všechny, tedy i mobilní zaměstnance tuzemských i zahraničních firem, a to včetně těch, kteří se na území Německa pohybují v rámci kabotáže či tranzitu. Zákon o minimální mzdě (MiLoG) kromě hodinové mzdy stanovuje rovněž povinnost hlášení pracovní činnosti a její dokumentaci. Souhrnné informace a patřičné zákony, vyhlášky a formuláře jsou k dispozici na stránkách německé celní správy. Ohlašování pracovní činnosti zaměstnanců s výlučně mobilní činností (nákladní a osobní doprava, poštovní služby, sběr odpadu apod.) podléhá podle zastupitelského úřadu zjednodušeným pravidlům (oproti postupu podle zákona o vysílání zaměstnanců, AEntG) na základě zvláštního nařízení (MiLoMeldV). Zaměstnavatelé, případně personální agentura jsou povinni nahlásit pro období šesti měsíců pracovní činnost na území SRN, a to prostřednictvím formuláře ("Einsatzplanung für Arbeitgeber bei Beschäftigung in ausschließlich mobiler Tätigkeit"), respektive , zahrnující příjmení, jméno a datum narození zaměstnance a přesný začátek (datum) a předpokládaný konec pracovní činnosti (na území SRN). Součástí dokumentu je rovněž ujištění o výplatě minimální mzdy a dokumentaci, respektive její poskytnutí celním úřadům (v německém jazyce) v případě vyžádání. Hlášení je třeba zaslat poštou nebo faxem na: Bundesfinanzdirektion West, Wörthstraße 1-3, Köln, fax: Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6

7 +0049(0)221/ Podle zastupitelského úřadu je třeba počítat s tím, že zaměstnavatelé neobdrží žádné potvrzení o přijetí. Jako doklad poslouží potvrzení o odeslání faxu. Dokumentace pracovní činnosti Zaměstnavatel je povinen udržovat souhrnnou dokumentaci a na vyžádání německých celních úřadů ji v německém jazyce předložit. Jedná se o pracovní smlouvu, záznam o pracovní činnosti, mzdové účetnictví a doklad o vyplacené mzdě. V rámci vyúčtování mzdy se doporučuje zavést na výplatní pásku kolonku "německá mzda" a vyúčtovávat mzdu najednou jako celek (s poznámkou, že příslušný obnos v Kč odpovídá německé minimální mzdě v, s ohledem na aktuální směnný kurz). Záznam o pracovní činnosti zaměstnanců s výlučně mobilní činností podléhá zjednodušeným pravidlům (oproti postupu podle zákona o vysílání zaměstnanců) na základě zvláštního nařízení (MiLoAufzV). V těchto případech dostačuje záznam skutečné denní pracovní doby bez přesných údajů k začátku a konci pracovní činnosti. Novou dálnici řidiči stále hledají, chybí značky CT24.cz Řidiči sice po nových úsecích dálnice D3 jezdí už rok a půl, ale v okolí dálnice stále chybí kompletní dopravní značení. V okolních městech není navigační systém, který by na dálnici řidiče navedl. Ředitelství silnic a dálnic loni v květnu slibovalo, že značení nainstaluje v průběhu podzimu roku Zatím ale neskončilo ani výběrové řízení a značení pořád chybí. Příklad první průjezd Táborem. Poblíž místa, kudy se štáb ČT pohyboval, jsou dva nájezdy na dálnici, ale značený není ale ani jeden. Pokud by se řidič orientoval podle směrových tabulí na České Budějovice, dostal by se na původní silnici E55. Na nájezd, kterým do Tábora sjel, se už nedostane. Stejnou zkušenost jako štáb ČT má i jeden z oslovených řidičů: "Když se člověk potřebuje z centra Tábora nebo ze Soběslavi dostat na dálnici, tak pokud tu cestu nezná, nemá šanci." Podle starosty Tábora Jiřího Fišera (T2020) už bylo Ředitelství silnic a dálnic vyzváno, aby značení zlepšilo: "Zejména na sjezdu na jihu Tábora. Zatím se příliš mnoho nezměnilo, ale lidi už si taky zvykli," uvedl Jiří Fišer. Příklad druhý Soběslav. V Soběslavi sice navigační systém ve směru na dálnici je, ale pouze na hlavní silnici E55. Dál není nic. Jízda je tedy spíš intuitivní - řidiče dovede do vilové zástavby, kde by nájezd na dálnici tušil jen málokdo. Tuto zkušenost potvrdila i jedna z oslovených obyvatelek Soběslavi: "My jezdíme jakoby na Choustník, tam to taky chybí nikde to tam není napsané." Chybějící značení už v květnu 2014 kritizoval starosta Soběslavi: "Při minulé turistické sezoně to byla tragédie. Těch bloudících turistů je strašně moc," uvedl v květnu 2014 starosta Soběslavi Jindřich Bláha. Ředitelství silnic a dálnic už v minulosti připustilo, že původní projekt s naváděcím systémem nepočítal. Rozjel se až rok poté, co na dálnici vjela první auta. V květnu 2014 k tomu zástupce ŘSD uvedl: "V základním projektu to nebylo řešené, takže jsme loni zadali dokumentaci pro stavební povolení a následně v letošním roce, na začátku roku, se začala zpracovávat dokumentace pro provádění stavby a pro zadání výběrových řízení. V současné době to je před dokončením, mělo by to být do konce měsíce hotové. A následně se budeme dohadovat ještě s krajem ohledně toho, kdo to Relative PR & Consultancy, s.r.o. 7

8 značení bude provádět. Většinu toho budeme provádět my, ale ty vzdálenější cíle se snad dohodneme s krajem, že by něco zajišťoval i on," uvedl v květnu 2014 Jan Kudrle z Ředitelství silnic a dálnic České Budějovice. Podle původních plánů mělo být značení hotové v druhé polovině roku V květnu loňského roku to sliboval Jan Kudrle z ŘSD České Budějovice. "Jde o velice rozsáhlou akci, projekt značení v širokém okolí D3, to znamená konzultace s policií, konzultace s místními samosprávami, s krajem. Hledáme samozřejmě projektanta, zhotovitele a hledáme ideální řešení tak, aby řidiči měli veškeré informace v širokém okolí dálnice D3," uvedl Jan Rýdl, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic. Podle Jana Rýdla by instalace chybějících značek měla být hotova do tří, nejpozději do čtyř měsíců, takže na svém místě by měly značky být do května letošního roku. "Nyní soutěžíme o zhotovitele, tedy toho, kdo to pro nás nakonec udělá, a předpokládáme tu zakázku kolem korun," uzavřel Jan Rýdl, mluvčí ŘSD. Výbor pro přípravu mýtného tendru dostane odměnu 10 milionů korun auto.cz , Suma je odměnou pro externí spolupracovníky Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic, kteří úřadu pomohou s přípravou tendru na provoz mýtného systému po roce Uvedených deset milionů korun je celková suma, kterou úřad vyplatí externím spolupracovníkům. Každý z nich má podle informací ČTK vlastní smlouvu, jež nepřekračuje dva miliony korun. Při překročení dvoumilionové hranice by úřad měl zakázky rozdávat na základě výběrového řízení. Devítičlenný výbor složený ze zaměstnanců ministerstva, ŘSD a externích poradců včera zasedal poprvé. V přípravě obřího tendru na desetiletý provoz mýtného systému má expertní skupina nahradit takzvaného projektového manažera, kterého úřad neúspěšně hledal během minulého roku ve výběrovém řízení. To na sklonku loňského roku zrušil nový šéf dopravního resortu Dan Ťok a uvedl, že pro zadání tendru na provoz mýtného není externí poradce potřeba. Externisté mají významné zastoupení i v současném výboru, ve kterém zasedají čtyři zaměstnanci ministerstva dopravy a jeden z Ředitelství silnic a dálnic. Ti za své působení ve výboru nic navíc nad svůj plat podle ministerstva dopravy pobírat nebudou. Zbytek týmu má za své působení ve výboru dostat zaplaceno. Jejich honorář přitom není nikterak nízký. Mediálně nejvýraznější člen komise, docent ČVUT Václav Jirovský, má za hodinu práce získat dva tisíce korun. Vítězem veřejné soutěže na mýtného poradce vyhlásil Ťokův předchůdce Antonín Prachař společnost D. Little s cenou převyšující 23 milionů korun. Po stížnostech neúspěšných uchazečů ale úřad námitku jednoho z nich uznal a celou soutěž tím opět vrátil na začátek. Příprava obří soutěže na desetiletý provoz mýta po skončení dosavadní smlouvy se společností Kapsch po roce 2016 je jedním z hlavních úkolů nového ministra. Ťok už dříve řekl, že se před vypsáním tendru chce podívat, jak fungují mýtné systémy v jiných zemích. Není pro rozšiřování množství placených úseků silnic, protože stav komunikací se nezlepšil. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 8