Společenstevní (korporátní) právo I.

Transkript

1 Společenstevní (korporátní) právo I. Petr Kuhn Národohospodářská fakulta VŠE Fakulta právnická ZČU White & Case 1

2 Pojmy Korporace: právní konstrukt charakteristický mj. samostatnou právní subjektivitou, omezeným ručením společníků, převoditelností akcií, delegovaným řízením a kontrolou společníků (v české právní literatuře tzv. kapitálová společnost). Firma: k porozumění pojmu v rámci L&E slouží tato přenáška, jako výchozí použijme mikroekonomickou definici, tj. základní jednotka produkce. Teorie firmy rozumně vysvětluje proč je tolik ekonomické aktivity organizované ve firmách, nikoliv proč většina firem jsou korporacemi (Posner str. 408) 2

3 Revoluce ve korporátním právu Smluvní teorie firmy Ekonomie transakčních nákladů 1937, R. Coase 1975, O. Williamson Smluvní nexus 1972, A. Alchian, H. Demsetz Teorie zastoupení 1976, Jensen and Meckling Vlastnická práva 1990, O. Hart Teorie portfolia M&M teorém 1952 H. Markowitz, 1958, 1962 M. Miller a F. Modigliani Teorie oceňování kapitálových aktiv 1964, J.Treynor, W. Sharpe, J. Lintner a J.Mossin Hypotéza efektivních trhů 1965, P. Samuleson, E. Fama 3

4 Teorie firmy: proč a k čemu? Odpovídá zejména na následující otázky: Proč firmy existují? Může mít firma nějaké hranice? Jaké? Proč a jak se firma vnitřně organizuje? Jsou tyto otázky vůbec pro právo důležité? Tvorba korporátního práva. Výklad korporátního práva. 4

5 Teorie firmy: období před R. Coase Pokud definujeme firmu jako základní jednotku produkce (tj. transformátor vstupů ve výstupy), vystačíme si s odpovědí, dí, že firmy existují, protože existuje poptávka po produktech, které vyrábí. Poptávka sice dobře vysvětluje produkci, ale vůbec organizaci produkce skrze firmy. 5

6 Teorie firmy: období před R. Coase Technologické vysvětlení: firmy existují, protože některé vstupy jsou nutné v určitých kombinacích. Od určitého rozsahu je efektivní sdružit kombinace vstupů do jednoho celku (např. výrobní pás). O co je horší pokud vstupy jsou zajištěny na trhu (mimo firmu) oproti jejich zajištění ve firmě (mimo trh)? 6

7 Teorie firmy: transakční náklady R. Coase Zboží a služby se prodávají v množství a ceně stanovené zcela samovolně - nevědomě (bez intervence centrálního řízení) na základě koordinační ní funkce cenového mechanismu (CM). Proč nalézáme ostrovy vědomé moci v oceánu nevědomé spolupráce jako hroudy másla vysrážené ve kbelíku podmáslí? (H. Robertson, převzato z R. Coase, 1937). 7

8 Teorie firmy: transakční náklady R. Coase (pokr.) Koordinace ekonomické činnosti pomocí CM není zadarmo. S využitím CM jsou spojené náklady. Náklady na zjištění ceny, vyjednávání a uzavření smlouvy, vyhledání smluvního partnera (tzv. transakční náklady). Je-li výroba koordinována pouze CM, i některé jednoduché záležitosti (např. drobné změny ve výrobě, výpadek elektrické energie) by musely být řešeny pomocí nového a nákladného vyjednávání. 8

9 Teorie firmy: transakční náklady R. Coase (pokr.) Pokud je koordinace CM (tj. tržním mechanismem) nahrazena vnitro-firemním rozhodováním (tj. direktivním mechanismem), dochází k úspoře transakčním nákladů. Firmy se vždy objeví (vzniknou) ve vymezeném rozmezí úspor transakčních nákladů spojených s realizací transakcí uvnitř firmy oproti realizaci transakcí na trhu (tj. je-li potlačení CM výhodné). 9

10 Teorie firmy: transakční náklady R. Coase (pokr.) Marginální náklady (MN) MN transakce uvnitř firmy MN transakce na trhu Velikost firmy 10

11 Teorie firmy: transakční náklady R. Coase (pokr.) Proč na světě neexistuje pouze jedna velká firma? Firma roste do bodu, kde náklad spojený s další dodatečnou transakcí (MN) uvnitř firmy je se rovná dodatečnému nákladu spojenému s obdobnou transakcí mimo firmu. 11

12 Teorie firmy: kvazi-renta O. Williamson Pokud výnos určitého majetku mimo oblast jeho využití podnikatelem P je podstatně nižší než jeho výnos společně s majetkem komplementárního druhu majetku vlastníka V, tak se V pokusí oportunisticky extrahovat tzv. kvazi-rentu ( hold up ). Kvazi-renta je dána rozdílem mezi výnosem z využití majetku P a výnosem majetku P ze společného využití P a V. 12

13 Teorie firmy: kvazi-renta O. Williamson (pokr.) Investice P = 40, celkový výnos P z investice P = 45 Investice V = 10, celkový výnos V z investice V = 15 Celkový výnos ze společné investice PV = 100. Celkový výnos se dle dohody dělí poměrem dílčích investic tj. 4:1. Tedy výnos P z investice PV = 80 a výnos V z investice PV = 20. Společná investice je tedy nejhospodárnější řešení. Bez dalšího může racionální strategie V (po provedené investici) spočívat v hrozbě zrušení investice a požadavku na zvýšení svého podílu z výnosu a to až do výše 35 (80-45). Jaká je pro P ex post racionální strategie? 13

14 Teorie firmy: kvazi-renta O. Williamson (pokr.) Problém: V případech kvazirent by investice P neproběhla, ledaže existuje forma organizačních opatření, která ukotví podmínky distribuci výnosů mezi P a V ex ante. Řešení: Vertikální integrace vstupů např. firma. Firma jako řešení problému kvazirenty. P V Firma PV 14

15 Teorie firmy: monitorovací náklady A. Alchian, H. Demsetz Co je skupinový (produkční) proces a proč vyvolává zvláštní smluvní formu zvanou firma? Při skupinové produkci, není výstup dán součtem oddělitelných výstupů každého z vícero zdrojů, které se na výrobě podílejí (1+1 >2). Jinak by skupinová produkce zkolabovala do neskupinové dílčí produkce. Zdroje nepatří jediné osobě. 15

16 Teorie firmy: monitorovací náklady A. Alchian, H. Demsetz (pokr.) Problém 1: mezní produkt při skupinové výrobě není efektivně měřitelný. V důsledku jsou členové odměňováni v závislosti na výsledku skupiny problém černého pasažéra (ulívání se). Řešení: Jeden z poskytovatelů zdrojů se stane hlídačem a začne se specializovat na hlídání (monitorování) ostatních. 16

17 Teorie firmy: monitorovací náklady A. Alchian, H. Demsetz (pokr.) Problém 2: Kdo hlídá hlídače? Řešení A): Kompetitivní trh hlídačů Řešení B): Hlídač bude mít podíl výnosech skupiny po odečtení nákladů na vstupy, na tzv. residuálním produktu hlídač bude mít motivaci se neulívat. Řešení B ve spojení se zvýšenou specializací hlídače omezí ulívání. 17

18 Teorie firmy: monitorovací náklady A. Alchian, H. Demsetz (pokr.) Problém 3: Jak bude hlídač (držitel residuálních nároků) hlídat vstupy jiných členů skupiny? Řešení: Hlídač musí mít možnost hlídat a měnit smlouvy všech vstupů. Hlídač tak není pouze držitel residuálních nároků, ale rovněž držitel práva měnit a ukončovat členství ostatních členů skupiny. 18

19 Teorie firmy: monitorovací náklady A. Alchian, H. Demsetz (pokr.) Podle A&D firma tedy je specializovaná náhrada za trh sloužící společnému využití vstupů, která poskytuje levnější sběr a shromáždění znalostí o nestejnorodých zdrojích. Firmy se vždy objeví (vzniknou) tam kde: je možné zvýšit produktivitu skupinovým produkčním procesem, je hospodárné odhadovat mezní produktivitu na základě chování vstupů. 19

20 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling Teorie nákladů zastoupení popisuje: odklon zájmů principála a zástupce, ztráty společenského blahobytu, které z takového odklonu plynou, a instituce, které se takové ztrátě snaží bránit. Náklady zastoupení: náklady na sjednání vztahu mezi zástupcem a principálem náklady na kontrolu náklady sbližování residuální ztráta. 20

21 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling (pokr.) Čím více je smlouva upravující daný vztah vztah neúplná tím vyšší je motivace zástupců se odklonit od zájmů principála. Základní zájmové skupiny, mezi jejichž členy vznikají významné náklady spojené s jejich přirozeně oportunistickým jednáním jsou společníci a věřitelé, společníci a ředitelé, majoritní společníci a minoritní společníci. 21

22 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling (pokr.) 22

23 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling (pokr.) 23

24 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling (pokr.) W=So+Si přičemž So=(1-α)V, Si=αV(F,α) a pak W=V W představuje celkové bohatství manažera So představuje kupní cenu za podíl α ve firmě Si představuje hodnotu za zbylý podíl ve firmě 24

25 Teorie firmy: náklady zastoupení M. Jensen, W. Meckling (pokr.) Rozdíl mezi V* a V představuje residuální ztrátu, a v tomto případě celkové náklady zastoupení, které hrozí v důsledku prodeje investorovi za předpokladu, že náklady na kontrolu a náklady na sbližování zájmů nebylo možno vynaložit. Rozdíl mezi V* a V představuje prostor pro korporátní právo - má stimulovat co nejnižší míru rozdílu (snižovat náklady zastoupení). 25

26 Teorie firmy: vlastnická práva O. Hart V analytickém smyslu vlastnictví chápeme jako soubor dílčích práv. Je efektivní jednotlivá práva od sebe oddělovat a pokud ano tak v jakém rozsahu? Např. prodej nebo nájem? Ve světě nulových transakčních nákladů není mezi oběma výše uvedenými variantami rozdíl. V našem světě nenulových transakčních nákladů jsou smlouvy neúplné. Residuální vlastník rozhoduje o otázkách neupravených smlouvou. 26

27 Teorie firmy: vlastnická práva O. Hart (pokr.) Držitele residuálních práv můžeme vymezit jako osoby, které těží v nejvyšší míře z mezních přínosů a současně nesou mezní náklady spojené s podnikáním kapitálové společnosti. Kdo je residuální vlastník ve firmě? Společník? (standardní společnický - akcionářský model) Věřitel? (insolvenční model) Zaměstnanci? (zaměstnanecký model) Širší komunita? (státní model) 27

28 Teorie firmy: informační náklady P. Milgrom, J. Roberts Informační náklady expandující firmy. Informace týkající se vhodného řízení produkce je rozptýlená mezi mnoho členů skupiny. Ke zjištění informací musí residuální vlastník nebo jím pověřený člen skupiny sbírat a shromažďovat informace a oddělovat vhodné od nevhodných. S rostoucími náklady sběru informací je hospodárné omezit informační tok, což vede k jednání na základě neúplných nebo pokřivených informací. 28

29 Seznam literatury odkazované v přednášce Alchian, Armen, A. and Demsetz, Harold, 1972, Production, Information Costs, and Economic Organization, American Economic Review, 62: Coase, Ronald H., 1952, The Nature of the Firm, Economica N.S., 4 (1937): , přetištěno v G. J. Stingler and K. E. Boulding, eds., Readings in Price Theory. Homewood, III.: Richard D. Irwin. Hart, Oliver, 1989, An Economist s Perspective on the Theory of the Firm, Columbia Law Review, 89: Jensen, Michael C., and Meckling, William H., 1976b Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs and Ownership Structure, Journal of Financial Economics, 3: Klein, Benjamin, Crawford, Robert G., and Alchian, Armen, 1978, Vertical Integration, Appropriable Rents and the Competitive Contracting Process, Journal of Law and Economics, 21: Milgrom, Paul A., and Roberts, John, 1990, Bargaining Costs, Influence Costs, and the Organization of Economic Activity, in James E. Alt and Kenneth A. Shepsle, eds., Perspectives on Positive Political Economy. Cambridge: Cambridge University Press. Posner R., Economic Analysis of Law, Aspen Publishing, Williamson, O.E., 1975, Markets and Hierarchies: Analysis and Anti-Trust Implications. New York: The Free Press. 29