Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Transkript

1 Geodetické základy ČR Ing. Hana Staňková, Ph.D. 1

2 Geodetické základy ČR polohopisné výškopisné tíhové Geodetické základy Bodová pole Polohové Výškové Tíhové 2

3 Polohové bodové pole Množina pevných bodů polohově navzájem jednoznačně určených orientovaných v určité souřadnicové soustavě. Pro měřické účely je poloha bodů bodového pole vyznačována pravoúhlými rovinnými souřadnicemi 3

4 Polohové bodové pole Základní polohové bodové pole (ZPBP) body referenční sítě nultého řádu (DOPNUL) body Astronomicko-geodetické sítě (AGS) body České státní trigonometrické sítě (JTSK) body Základní geodynamické sítě (ZGS) Podrobné polohové bodové pole (PPBP) zhušťovací body ostatní pevně a dočasně stabilizované body 4

5 DOPNUL DOplnění NULtého řádu ( ) vzniká postupným připojením bodů technologií GPS k ETRS89 1. EUREF CS/H91 2. CS-NULRAD-92 připojeno 5 bodů AGS (GPS) národní prostorová ref. Síť navázaná na EUREF 8 přijímačů, 19 bodů body identické s AGS software BERNESE v DOPNUL 176 bodů identických s S-JTSK hustota 1 bod na 450 km 2 kvazigeoid (astronomicky určený) převedení nadmořských výšek na elipsoidické 5

6 6

7 7

8 budována od r AGS trojúhelníky s délkou stran s=36km Zaměřeno: 227 trojúhelníků, 144 vrcholů astronomicky zaměřeno 53 bodů změřeno 6 základen (invarové dráty) gravimetricky změřeno 108 b. I. řádu, 499 b. II. Řádu částečné spojení se sousedními zeměmi 1955 síť vyrovnána se zeměmi východní Evropy Krasovský elipsoid pro rovinné souřadnice (x,y) Gaussovo zobrazení 8

9 9

10 ČSTS Česká státní trigonometrická síť ( ) budování ve třech etapách 1. Zaměření Základní trigonometrické sítě I. řádu ( ) 2. Zaměření a zpracování JTSK I. řádu 3. Zaměření a zpracování ostatních bodů JTSK ( ) z časových a technických důvodů nebyla provedena nová astronomická měření nebyly měřeny geodetické základny síť nebyla spojena se sítěmi sousedních států vyrovnáním určen tvar sítě 107 id. bodů rozměr a orientace převzaty z rakouské vojenské triangulace Besselův elipsoid, Křovákovo zobrazení 10

11 11

12 ZGS slouží ke sledování geodynamiky zemského povrchu složena z geodynamických bodů (36 bodů) nivelační tíhové trigonometrické měřena metodou GPS, VPN, gravimetricky umožňuje integraci prostorových polohových základů výškových tíhových 12

13 13

14 Stabilizace bodů, ochrana, údržba 31/1995 Sb. Poloha bodů musí být volena nesmí být ohrožen jednoduchá signalizace využitelný pro připojení bodů PPBP Čepová stabilizace do skály 14

15 Kovový čep pro stabilizaci bodů na ploché střeše Stabilizace bodů konzolovými značkami 15

16 Stabilizace PBPP ZhB kamenem 160x160x750 mm, 1 podpovrchová značka Ostatní body PBPP Vyhláška 31/1995 Sb. ČSN ISO Ochrana a signalizace bodů ochranná tyč (0,75 m) STÁTNÍ TRIANGULACE POŠKOZENÍ SE TRESTÁ betonová skruž, sloupek ochranný (vyhledávací) kopec pyramida 16

17 Měřická věž na Studeném vrchu 17

18 Kovová věž z trubek a spojek Koruna Malý Jeskřipec 18

19 Rozdělení ZTL na TL 19

20 Výškové bodové pole Základní výškové bodové pole Základní nivelační body (12 v ČR) body České státní nivelační sítě (ČSNS) I. III. řád Podrobné výškové bodové pole (PPBP) ČSNS IV. řádu plošné nivelační sítě stab. body technických nivelací body polohových a tíhových bodových polí určených metodou TN 20

21 21

22 22

23 Stabilizace nivelačních bodů Stabilizace nivelační čepové značky / hloubková stabilizace 23

24 Výškové systémy ČR nadmořské výšky vztaženy k hladině mořské Jadranský systém B68 (Baltský systém) B46 (Baltský systém) Bpv. (Baltský systém po vyrovnání) UELN (United European Levelling Network) EUVN (Euroepan United Vertical Network) 24

25 Jadranský výškový systém vztažen ke střední hladině Jaderského moře základní bod nula vodočtu Terst molo Sartorio (3,352 m nad střední hladinou moře) budován od roku 1872, dokončen 1953 od roku 2000 se nepoužívá naměřená převýšení opravena o normální ortometrické korekce 25

26 B68 dočasný systém základní bod nula vodočtu Kronštadt používán pro vojenské účely (Vojenská top. služba) výšky byly odečteny od Jaderského systému o 0,68 m B46 dočasný systém základní bod nula vodočtu Kronštadt používán pro civilní účely (Ústřední správa geod. a kart.) výšky byly odečteny od Jaderského systému o 0,46 m 26

27 Bpv. Baltský výškový systém po vyrovnání závazný geodetický referenční systém na území ČR definován výchozím bodem (Kronštadt) soubor normálních výšek Moloděnského vyrovnání mezinárodních niv. sítí zemí Varšavské smlouvy základní bod v ČR Lišov u Českých Budějovic 27

28 UELN (United European Levelling Network ) celoevropská nivelační síť slouží ke sledování geodynamiky zemského povrchu hladin evropských moří území ČR obsahuje stykové a uzlové body (I., II. ř. ČSNS) EUVN (European United Vertical GPS Network ) budování v druhé pol. 90. let družicová výšková síť (elipsoidické výšky) předpokládaná přesnost 0,01m sjednocení všech výškových niv. sítí v Evropě kvalitní spojení výšek používaných maregrafů 28

29 Rozdíly počátků systémů nadmořských výšek mezi evropskými státy v cm 29

30 Základní geodynamická síť GEODYN (1999) 35 bodů (5 bodů ZPBP) propojena s SGr-95 měření sítě ve čtyřech etapách

31 BLAŽEK, R., SKOŘEPA, Z.: Geodézie30 -Výškopis. ČVUT v Praze, EUREF: Relation between the European national height Systems and the UELN viz NEVOSÁD, Z., SOUKUP, F., VlTÁSEK, J.: Geodézie II, VUTIUM v Brně,1999 PROVÁZEK, J.: GPS a výšky v Zeměměřickém úřadu. Sborník referátů, VUT-FAST v Brně, 1999, str STAŇKOVÁ, H: Vznik a vývoj souřadnicových systémů SK, JTSK, ETRS89 na území Moravy a Slezska, GaKO r.53/95, číslo 10, 2007 VITÁSEK, J., NEVOSÁD, Z.: Geodézie I., CERM v Brně, 1999 SCHENK, J: Geodetické sítě, Bodová pole, Ostrava 2005, Sylaby 31