SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)
|
|
- Ilona Kopecká
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. březen
2 Geodézie 2 přednáška č.6 GEODETICKÉ ZÁKLADY NA ÚZEMÍ ČR (citace webovských stránek ČÚZK) V minulosti bylo na území České republiky vybudováno plošné bodové pole polohové, výškové a tíhové. V období od dvacátých let minulého století tak byl na území České republiky vytvořen na svoji dobu velice kvalitní referenční rámec, určený ve všech třech složkách, který plně vyhovoval pro navazující podrobná měření, vytyčování hranic pozemků, liniových a jiných staveb apod. Bodová pole se stala základem pro definování postupně užívaných souřadnicových systémů. Prudký nástup nových technologií určování polohy, zejména družicového systému GPS, možnost automatizovaného zpracování výsledků a vyrovnání rozsáhlých geodetických sítí, přechod od podpory národních systémů k rozvoji kontinentálních a globálních referenčních geodetických systémů a ke sledování geodynamických vlivů na jejich stabilitu, způsobují změny v přístupu k určování souřadnicových parametrů, operativnosti užití geodetických bodů a v konečném důsledku i ve způsobu jejich umisťování a stabilizaci v terénu. Tyto skutečnosti vyvolaly v průběhu 90. let minulého století v nejužívanější kategorii geodetických bodů, tj. polohového bodového pole, realizaci dvou základních projektů: a) Projekt připojení polohového bodového pole České republiky do evropského referenčního rámce EUREF, s následnou realizací geocentrického souřadnicového systému ETRS 89 a určením souřadnic dostatečného počtu trigonometrických bodů v tomto systému. Hustota těchto bodů byla stanovena na 4-5 trigonometrických bodů na jeden triangulační list. Projekt se postupně realizoval zaměřením 3 základních trigonometrických bodů v mezinárodní měřické kampani EUREF-CS/H/91, následným vybudováním a zaměřením geocentrických souřadnic sítě 0. řádu NULRAD (10 bodů), jejím plošným doplněním a rozvinutím do sítě DOPNUL (176 bodů) a konečným zhuštěním do sítě vybraných trigonometrických bodů s geocentrickými souřadnicemi, určenými přímým měřením v počtu 3096 bodů na území celé České republiky. Realizace tohoto projektu byla zahájena v roce 1996 a projekt byl ukončen v roce b) Projekt revize stávajících, doplnění a polohové určení nových zhušťovacích bodů technologií GPS, s přesností srovnatelnou s přesností trigonometrických bodů, a to plošně na celém území České republiky vyjma lesních komplexů. Projekt, který realizují katastrální úřady, byl zahájen v roce 1994 a dokončen dle náročnosti v jednotlivých krajích v průběhu let , s výsledkem přibližně stabilizovaných zhušťovacích bodů, umístěných tak, aby umožňovaly přímé a snadno přístupné využití pro navazující podrobná měření. Cílem činností v geodetických základech je definovat a udržovat prostorovou polohu geometrického základu státu v geodetických referenčních systémech: národním polohovém systému (S-JTSK), evropském geocentrickém systému (ETRS 89), mezinárodním výškovém systému Balt po vyrovnání a v mezinárodním tíhovém systému Gr
3 POLOHOVÉ GEODETICKÉ ZÁKLADY V rámci souřadnicových výpočtů v předmětu Geodézie 1, byly definovány měřické a posléze geodetické body, které tvoří bodová pole a geodetické sítě na území České republiky, uvedeno rozdělení bodových polí podle účelu a podle významu, a to s důrazem na polohová bodová pole, včetně způsobů stabilizace a signalizace polohových bodů a způsobu jejich číslování (Sylabus přednášky GDZ1 č.6). V úvodu přednášek předmětu Geodézie 2 bude věnována pozornost dalšímu rozšíření dosavadních znalostí o způsobech volby a určení polohových geodetických základů, včetně jejich historického vývoje. Při zaměřování větších územních celků a použití klasických metod měření se postupovalo zásadně z velkého do malého, s ohledem na omezení vlivu hromadění nevyhnutelných měřických chyb. Polohový základ geodetických sítí je tvořen trojúhelníky, jejichž vrcholy se nazývají trigonometrické body a takto vytvořená geodetická síť se označuje jako síť trigonometrická (trojúhelníková). Trojúhelník byl volen jako základní prvek geodetických sítí pro svou jednoduchost, tuhost i pro snadnost výpočtů (skripta Geodézie 1, str.178 a Geodézie 2, str.4). Princip triangulace Vzhledem ke skutečnosti, že založení, zaměření a výpočty v trigonometrických sítích jsou náplní výuky v předmětech vyšší geodézie, geodetická astronomie, vyrovnávací počet a matematická kartografie, bude v předmětu GD2 zmíněn pouze princip výše uvedené problematiky (Vykutil,J.: Vyšší geodézie,kartografie Praha, 1981, skripta Geodézie 2). Triangulací se nazývá soubor měřických prací v trigonometrických sítích, jejichž účelem je určení tvaru a rozměrů zemského tělesa (použití triangulace pro stupňová měření - Sylabus přednášky GDZ1 č.1), ale především vytvoření geodetického základu pro všechny navazující zeměměřické činnosti od mapování, přes geodetické práce v katastru nemovitostí až po speciální měřické práce ve stavebnictví, průmyslu atd. Jak již bylo uvedeno výše, byla trigonometrická síť budována zásadně z velkého do malého, tj. nejprve byly zvoleny, stabilizovány a polohově určeny vrcholy trojúhelníků o stranách od cca 20 do 60 km (výjimečně i více), s ohledem na vzájemnou viditelnost a rovnoměrné rozložení po zájmovém území, tedy především na dominantních místech krajiny (vrcholy kopců). Velikost vrcholových úhlů přitom nesměla klesnout pod 30 a přesáhnout 120 (snaha, aby trojúhelníky byly pokud možno rovnostranné). V každém trojúhelníku byly změřeny všechny vodorovné úhly (nadbytečné prvky pro kontrolu a vyrovnání) a převedeny na rotační elipsoid (vyšší geodézie), popř. do roviny zvoleného zobrazení (matematická kartografie). Součet úhlů v trojúhelníku (sférickém) je větší než 400 gon o tzv. sférický exces (sférická trigonometrie). Rozměr trigonometrické sítě byl určen z délky tzv. geodetických základen (5 km až 10 km), které byly voleny ve vhodném rovinatém území, s ohledem na použitou metodu měření délky základny. Ty byly měřeny přímo, různými základnovými soupravami, jejichž podstatnou součástí byla tyčová měřidla (kratší délky základen prvních triangulačních měření) a později invarové dráty délky 24 m (delší základny), vzhledem ke své nepatrné délkové roztažnosti a rychlejšímu postupu. Relativní chyba v délce základny byla stanovena hodnotou cca 1: , tedy 1mm na 1km. Geodetická základna navazovala na trigonometrickou stranu postupně rozvíjenou 3
4 tzv. základnovou rozvinovací sítí (obr.1), kterou se prostřednictvím přesného úhlového měření přenášela délka základny na délku přilehlé trigonometrické strany (zde bylo nutno zásadu z velkého do malého vědomě porušit). Postupným řešením sférických trojúhelníků s vyrovnanými úhly byly vypočteny délky všech stran v síti. Koncem 20. století byly délky základen či výchozí trigonometrické strany měřeny elektronickými dálkoměry. V současnosti se využívá metod kosmické geodézie. K určení polohy a orientace sítě na elipsoidu stačilo změřit astronomicky souřadnice o, o výchozího bodu P o a azimut o na bod P 1 (obr.2). Prostřednictvím vyrovnaných úhlů byly vypočteny azimuty ostatních stran v síti. Pro lepší umístění sítě na elipsoidu a její přesnější orientaci byly měřeny astronomické souřadnice a azimuty na dalších vybraných bodech sítě, tzv. Laplaceových bodech. Poloha bodů základní trigonometrické sítě byla určena s relativně vysokou přesností ve vhodně zvoleném souřadnicovém systému. Takto vybudovaný základ trojúhelníkové sítě tvoří trigonometrickou síť I. řádu. Trigonometrická síť I. řádu byla postupně zhušťována vkládáním dalších bodů, jejichž vzájemným spojením vznikla trigonometrická síť II. řádu o kratších stranách a obdobně dalším zhušťováním byly budovány trigonometrické sítě nižších řádů (III. a IV.) až po tzv. podrobnou trigonometrickou síť (V. řád) o průměrné délce stran kolem 2 km (obr.2). Vhodnou volbou postupů pro zaměření vodorovných úhlů v různých řádech trigonometrických sítí (Schreiberova metoda pro I. řád a od II. řádu metoda v řadách a skupinách 12 skupin pro II. řád a dále snížení vždy o 3 skupiny pro každý nižší řád) bylo dosaženo odpovídající přesnosti trigonometrických bodů všech řádů, takže souřadnicová směrodatná odchylka charakterizující relativní přesnost mezi sousedními trigonometrickými body V. řádu je cca 15 mm. 4
5 Základní trigonometrické sítě na území České republiky a jejich uplatnění v rovinných souřadnicových systémech (Vykutil,J.: Vyšší geodézie, skripta Geodézie 2) Katastrální triangulace ( ) Pro vyhotovení map tzv. stabilního katastru v měřítku 1:2 880 byla na našem území poprvé vybudována souvislá trigonometrická síť. Měřické a výpočetní práce byly pro celou rakousko-uherskou monarchii svěřeny Triangulační a početní kanceláři ve Vídni. Trigonometrická síť I. řádu (délky stran 15 až 30 km), byla dále zhuštěna trigonometrickou sítí II. (délky stran 9 až 15 km) a III. řádu (délky stran 4 až 9 km). Rozměr sítě v sáhové míře byl pro celé území Rakouska - Uherska určen ze 4 délkově zaměřených základen, jejichž koncovým bodům byla astronomicky určena poloha a azimut. V trojúhelnících byly zaměřeny všechny vrcholové úhly, a jejich vyrovnané hodnoty byly použity k určení polohy dalších bodů trigonometrické sítě. Pro potřeby podrobného měření, byla trigonometrická síť dále zhuštěna body IV. řádu, které ale byly určeny pouze tzv. grafickou triangulací s použitím měřického stolu (grafickým protínáním). Přesnost jejich polohy je tak podstatně horší, než přesnost početně určených bodů prvních tří řádů. Trigonometrické body byly původně stabilizovány dřevěnými kůly a teprve po zhruba 20 letech byla provedena jejich trvalá stabilizace kamennými mezníky, takže docházelo k nejistotě, zda nová stabilizace odpovídá dříve určeným souřadnicím bodu. Trigonometrická síť byla převedena z elipsoidu (a = m, i = 1/310) do roviny transverzálním bezprojekčním válcovým zobrazením Cassini-Soldnerovým (Sylabus přednášky GDZ1 č.6, a později matematická kartografie). Pro určité území (jednotlivé země mocnářství) se válcová plocha dotýkala zvoleného poledníku a jeho průmět do roviny tvořil osu X (kladná poloosa směřovala k jihu), kolmice v počátku tvořila osu Y (kladná poloosa směřovala na západ). Pro Čechy má rovinná pravoúhlá souřadnicová soustava počátek v trigonomerickém bodě Gusterberg v Horních Rakousích, pro Moravu v bodě daném věží kostela sv.štěpána ve Vídni a pro Slovensko v trigonometrickém bodě Gellérthegy v Budapešti. V místech vzdálenějších od osy X, dochází ke značnému délkovému zkreslení (až 50 cm/km) a velké změně směrů (až 50 /5 km). Důležitost vědomostí o tomto souřadnicovém systému vyplývá ze skutečnosti, že cca 70% území České republiky je dosud pokryto katastrálními mapami v tomto souřadnicovém systému. Vojenská triangulace ( ) Jedná se o trigonometrickou síť I. řádu (obr.3), která byla vybudována Vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni, podle přesných pravidel, stanovených Mezinárodním sdružením pro měření Země, ve kterém bylo zapojeno kolem 20 evropských států. Za výpočetní plochu byl zvolen Besselův elipsoid z r. 1841, rozměr sítě byl určen z 22 přímo měřených geodetických základen (z toho 2 na našem území u Chebu a u Josefova) a vodorovné směry byly změřeny se směrodatnou odchylkou σ = 0,93, vypočtenou z uzávěrů trojúhelníků Ferrerovým vzorcem. Základním bodem vojenské triangulace byl trigonometrický bod Hermannskogel u Vídně, na němž byly určeny zeměpisné souřadnice o, o a azimut o na bod Hundsheimer. Takto určené zeměpisné souřadnice a azimut byly považovány za geodetické, čímž byla v základním bodě ztotožněna normála k elipsoidu s tížnicí. Pozdější astronomická měření v síti prokázala chybu v poloze a orientaci, způsobenou právě značnou tížnicovou odchylkou v základním bodě. Síť měla mezery na Moravě a zejména na Slovensku (obr.3). 5
6 Vojenská trigonometrická síť I. řádu byla zhuštěna sítěmi II. a III. řádu, do roviny převedena nebyla. Přímým měřením v terénu byla vyhotovena mapa 1:25 000, z ní byla odvozena tzv. speciální mapa 1: a další mapy menších měřítek. Listy map byly ohraničeny poledníky a rovnoběžkami, body se zakreslovaly svými zeměpisnými souřadnicemi. Jednotná trigonometrická síť katastrální ( ) Po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo rozhodnuto vybudovat pro potřeby nového státu jednotné a spolehlivé geodetické základy, označené jako Jednotná trigonometrická síť katastrální (JTSK) pro celé území republiky. Úkolem byla pověřena Triangulační kancelář zřízená tehdejším ministerstvem financí, pod vedením Ing. Josefa Křováka. Vzhledem k požadavku co nejrychlejšího vybudování trigonometrické sítě I. řádu, byly převzaty z vojenské triangulace měřené osnovy směrů na 42 bodech v Čechách a na 22 bodech na Podkarpatské Rusi. Osnovy směrů na dalších bodech sítě byly měřeny Schreiberovou metodou s vysokou přesností. Naměřené osnovy směrů byly převedeny do roviny obecného konformního kuželového zobrazení, navrženého Ing. Křovákem. Řešení normálních rovnic (vyrovnání sítě) proběhlo postupnou aproximací, s výslednou směrodatnou odchylkou měřeného směru v celé síti ±0,82. Vyrovnáním sítě I. řádu JTSK byl určen jen její definitivní tvar, protože z časových důvodů nebyly měřeny ani délkové základny, ani nebyla provedena astronomická měření. Rozměr, poloha a orientace sítě na Besselově elipsoidu byly tedy určeny nepřímo z vojenské triangulace, s níž bylo 107 bodů totožných. Po opakovaných výpočtech a vyhodnocení jejich výsledků bylo nakonec použito k transformaci 42 identických bodů v Čechách a z nich vypočteny definitivní pravoúhlé souřadnice všech trigonometrických bodů I. řádu v Křovákově zobrazení (Sylabus přednášky GDZ1 č.6, skripta Geodézie 2, str. 6-9 a později matematická kartografie). Tak byl vytvořen souřadnicový systém S-JTSK. Trigonometrická síť I. řádu obsahovala celkem 268 bodů a nebyla napojena na sítě sousedních států. Trojúhelníky v původní trigonometrické síti I. řádu byly v Čechách podstatně větší (průměrná délka stran 40 km) než na ostatním území (25 km). Proto byla síť I. řádu v Čechách doplněna o dalších 93 bodů a po 2. světové válce ještě o 20 bodů podél československo-maďarské hranice. Tím vznikla homogenní síť, znázorněná na obrázku č.4, který zachycuje i způsob stabilizace a signalizace bodů sítě. 6
7 Od roku 1928 až do roku 1957 byla trigonometrická síť I. řádu postupně zhušťována body II., III. a IV. řádu a dále body podrobné trigonometrické sítě (V. řádu). Celé území tehdejší Československé republiky pokrývalo značně husté polohové bodové pole (průměrná délka stran v síti V. řádu je 2 km), které zahrnovalo přes trigonometrických bodů (na území dnešní ČR je jich necelých ). Relativní přesnost JTSK je velmi vysoká, se směrodatnou odchylkou v poloze sousedních bodů V. řádu ±1 cm. Celkově je však JTSK zatížena v poloze a v orientaci chybami rakouské vojenské triangulace, jak již bylo uvedeno. JTSK byla budována jako geodetická síť, vysloveně pro technické účely a s vědomím, že bude nutno vybudovat na území republiky novou základní astronomicko-geodetickou síť podle nejnovějších vědeckých poznatků a navazující na sítě sousedních států. Tím došlo k tomu, že na území bývalého Československa není trigonometrická síť I. řádu totožná se základní sítí astronomicko- geodetickou, jak je tomu v jiných státech. Československá astronomicko-geodetická síť AGS ( ) Práce byly zahájeny návrhem trojúhelníkové sítě o průměrné délce stran 36 km a návrhem napojení na základní trigonometrické sítě sousedních států. Řada bodů AGS je identická s body I. řádu JTSK a síť obsahuje celkem 144 bodů ve 227 trojúhelnících (obrázek 5). Body byly stabilizovány jednou povrchovou značkou (kamenný hranol 30x30x90 cm s křížkem, označený TP a trojúhelníkem) a třemi podzemními značkami. První je skleněná deska 16x16 cm s křížkem, v betonové desce, na které je usazena povrchová značka, druhou podzemní značkou je kamenná deska 60x60x10 cm s křížkem a třetí je kamenná krychle 20x20x20 cm s křížkem. Některé body byly stabilizovány železobetonovými či zděnými pilíři, na jiných byly postaveny zděné měřické věže nebo bylo použito věží hradů a rozhleden. 7
8 V AGS bylo změřeno 681 vodorovných úhlů vrcholovou metodou (laboratorní jednotky), popř. metodou Schreiberovou, zaměřeno 6 geodetických základen invarovými dráty, astronomicky určeno 53 Laplaceových bodů a gravimetricky určeny tížnicové odchylky v okolí 108 bodů I. řádu a 499 bodů II. řádu. Z uzávěrů trojúhelníků byla vypočtena směrodatná odchylka měřeného směru v síti σ = 0,27. Měřené veličiny byly převedeny na Krasovského elipsoid s orientací v Pulkovu a do zobrazovací roviny Gaussova transverzálního válcového zobrazení v 6 pásech. Vyrovnání sítě se uskutečnilo společně s vyrovnáním trigonometrické sítě západní části Sovětského svazu a se sítěmi tehdejších socialistických států. Vyrovnané souřadnice 144 bodů AGS se staly základem souřadnicového systému S-42 (Sylabus přednášky č.6, skripta Geodézie 2, str.11 a později matematická kartografie), do kterého byly postupně převedeny i všechny další trigonometrické body JTSK, takže mají dvoje souřadnice. Referenční síť nultého řádu ( ) Připojení polohového bodového pole České republiky do evropského referenčního rámce EUREF, s následnou realizací geocentrického souřadnicového systému ETRS 89 a určením geocentrických souřadnic bodů sítě 0. řádu NULRAD (10 bodů), jejím plošným doplněním a rozvinutím do sítě DOPNUL (176 bodů) a konečným zhuštěním do sítě vybraných trigonometrických bodů s geocentrickými souřadnicemi, určenými přímým měřením v počtu 3096 bodů na území celé České republiky, a to prostřednictvím globálního družicového polohového systému, n. Global Navigation Satellite Systém GNSS (úvodní kapitola tohoto sylabu, skripta Geodézie 2, str.11, 12, později vyšší a kosmická geodézie). 8
Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů
Geodézie Přednáška Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů Geodetické základy strana 2 každé geodetické měření většího rozsahu se musí opírat o předem vybudované sítě pevných bodů body v těchto sítích
VícePro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:
SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno
VíceGeodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace
Geodézie přednáška 3 Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Geodetické základy každé
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 3. ročník S3G ROZPIS TÉMAT PRO ŠK. ROK 2018/2019 1) Kartografické zobrazení na území ČR Cassiny-Soldnerovo zobrazení Obecné konformní kuželové zobrazení Gauss-Krügerovo
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 Jednotná trigonometrická
VíceMĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MĚŘICKÉ BODY II. Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 24. 3. 2017 Měřické body 2. část S-JTSK
VíceGeodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.
Geodetické základy ČR Ing. Hana Staňková, Ph.D. 1 Geodetické základy ČR polohopisné výškopisné tíhové Geodetické základy Bodová pole Polohové Výškové Tíhové 2 Polohové bodové pole Množina pevných bodů
VíceGeodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily
Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily Kartografie přednáška 6 Geodetické základy při měření (mapování)
Více2. Bodová pole. 154GUI1 Geodézie 1
2. Bodová pole 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů. 2.4 Výškové bodové
VíceÚvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy
430/2006 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 16. srpna 2006 o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání ve znění nařízení vlády č. 81/2011
Více2. Bodové pole a souřadnicové výpočty
2. Bodové pole a souřadnicové výpočty 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů.
VíceHistorie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku 1936. BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP
BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen
VíceGIS Geografické informační systémy
GIS Geografické informační systémy Kartografie Glóbus představuje zmenšený a zjednodušený, 3rozměrný model zemského povrchu; všechny délky na glóbu jsou zmenšeny v určitém poměru; úhly a tvary a velikosti
VíceMODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM
WORLD GEODETIC SYSTEM 1984 - WGS 84 MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM Pro projekt CTU 0513011 (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc. Soustava základních geometrických a
VíceSPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4
SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ JS pro 4. ročník G4 ROZPIS TÉMAT PRO ŠK. ROK 2018/2019 1) Druhy map velkých měřítek Mapy stabilního katastru Mapy pozemkového katastru Technickohospodářské mapy Základní
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 6 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Kartografická zobrazení použitá na našem území důležitá jsou zejména zobrazení pro státní mapová díla v
VíceGeodézie pro architekty. Úvod do geodézie
Geodézie pro architekty Úvod do geodézie Geodézie pro architekty Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. B905 http://k154.fsv.cvut.cz/~kremen/ tomas.kremen@fsv.cvut.cz Doporučená literatura: Hánek, P. a kol.: Stavební
VíceSada 1 Geodezie I. 15. Podrobné měření polohopisné
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 15. Podrobné měření polohopisné Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2
VíceSouřadnicový systém 1942 (S-42)
Souřadnicový systém 1942 (S-42) Jakmile byly po I. světové válce zabezpečeny aktuální potřeby praxe, byla vedle JTSK, jejíž zhušťování dále probíhalo, budována od r. 1931 též tzv. Základní trigonometrická
VíceBodová pole (1) Bodová pole. Úvod. Úvod. Přednáší: Ing. Michal Volkmann
Bodová pole (1) Bodová pole Přednáší: Ing. Michal Volkmann Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1 (Měřické body, bodová pole, souřadnicové systémy, základy výpočtů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. listopad
VíceGIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI
GIS Geografické informační systémy Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI jan.gaura@vsb.cz http://mrl.cs.vsb.cz/people/gaura Kartografie Stojí na pomezí geografie a geodezie. Poskytuje vizualizaci
VíceCZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR
CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR Jaroslav Nágl Zeměměřický úřad, Pod sídlištěm 9/1800, 182 11, Praha 8, Česká republika jaroslav.nagl@cuzk.cz Abstrakt. Koncepce rozvoje geodetických
VíceUkázka hustoty bodového pole
Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz síť bodů pokrývající území ČR u bodů jsou známé souřadnice Y, X v S-JTSK, případně souřadnice B, L v ERTS pro každý bod jsou vyhotoveny geodetické údaje (GÚ) ukázka
VícePřednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze
Seminář z geoinformatiky Úvod do geodézie Seminář z geo oinform matiky Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod do geodézie
VíceOBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21
OBSAH I. ČÁST ZEMĚ A GEODÉZIE 1 Úvod... 1 1.1 Historie měření velikosti a tvaru Země... 1 1.1.1 První určení poloměru Zeměkoule... 1 1.1.2 Středověké měření Země... 1 1.1.3 Nové názory na tvar Země...
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z Všeobecné základy MAP Mapování řeší problém znázornění nepravidelného zemského povrchu do roviny Vychází se z: 1) geometrických
VíceTransformace dat mezi různými datovými zdroji
Transformace dat mezi různými datovými zdroji Zpracovali: Datum prezentace: BUČKOVÁ Dagmar, BUC061 MINÁŘ Lukáš, MIN075 09. 04. 2008 Obsah Základní pojmy Souřadnicové systémy Co to jsou transformace Transformace
VíceÚvod do předmětu geodézie
1/1 Úvod do předmětu geodézie Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz A911, 5269 1 Geodézie 1/2 vědní obor o měření části zemského povrchu, o určování vzájemných vztahů
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1 (Souřadnicové výpočty 4, Orientace osnovy vodorovných směrů) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec
VíceGEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?
Co je vlastně geodézie? Doslovný význam řeckého slova GEODESIE je dělení půdy, země. Geodesie se zabývá měřením, výpočtem a zobrazením částí povrchu zemského, určením tvaru a velikosti země. Základní úlohou
Více2.2 Bodová pole. - Výškové bodové pole. - Základní. - Podrobné. - Stabilizované body technických nivelací.
2. Bodová pole 2.1 Body 2.2 Bodová pole 2.3 Polohové bodové pole. 2.3.1 Rozdělení polohového bodového pole. 2.3.2 Dokumentace geodetického bodu. 2.3.3 Stabilizace a signalizace bodů. 2.4 Výškové bodové
VícePodrobné polohové bodové pole (1)
Podrobné polohové bodové pole (1) BUDOVÁNÍ NEBO REVIZE A DOPLNĚNÍ PODROBNÉHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti Prohloubení nabídky zeměměřictví dalšího vzdělávání
VícePODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství MAPOVÉ PODKLADY Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 7. 4. 2017 PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. PRAVOÚHLÉ SOUŘADNICE V ČR ZOBRAZOVÁNÍ POLOHY BODŮ (SOUSTAVY) Soustavu souřadnic lze označit jako vzájemně jednoznačné
VíceSouřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy
Závazné referenční systémy dle 430/2006 Sb. Souřadnicov adnicové systémy na území Nařízen zení vlády o stanovení geodetických referenčních systémů a státn tních mapových děl d l závazných z na území státu
VíceGEODETICKÁ A KARTOGRAFICKÁ INTEGRACE. Pro projekt CTU (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc.
GEODETICKÁ A KARTOGRAFICKÁ INTEGRACE Pro projekt CTU 0513011 (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc. Uvedení do problematiky Cílem integrace je vytvoření jednotného souřadného systému pro tvorbu
VíceGeodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách
Geodézie Přednáška Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách strana 2 každý stát nebo skupina států si volí pro souvislé zobrazení celého území vhodný souřadnicový systém slouží k lokalizaci
VíceMAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z
MAPOVÁNÍ Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z Všeobecné základy MAP Mapování řeší problém znázornění nepravidelného zemského povrchu do roviny Vychází se z: 1) geometrických základů
VíceNová topografická mapování období 1952 až 1968
Nová topografická mapování období 1952 až 1968 Miroslav Mikšovský 1. Topografické mapování v měřítku 1:25 000 V souladu s usnesením vlády ČSR č.35/1953 Sb. bylo v roce 1952 zahájeno nové topografické mapování
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 1 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 Úvod přednášky, cvičení, zápočty, zkoušky Jiří Cajthaml (přednášky, cvičení) potřebné znalosti: vzorce
VícePříloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení
Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení 1.1 Soubory bodů vytvářejí bodová pole, která se dělí podle účelu na polohové, výškové a tíhové bodové pole. Bod daného bodového pole
VíceMapová provizoria po roce 1945
Mapová provizoria po roce 1945 Miroslav Mikšovský 1. Úvod Po ukončení 2.světové války v r.1945 bylo území Československa pokryto ve středních měřítkách pouze reambulovanými mapami ze III.vojenského mapování
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy SRS (Spatial reference system) CRS (Coordinate Reference system) Kapitola 1: Základní pojmy Základní prostorové pojmy Geografický prostor Prostorové vztahy (geometrie,
VíceReferenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice
Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice Kartografie přednáška 5 Referenční plochy souřadnicových soustav slouží k lokalizaci bodů, objektů
VíceStavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.
Stavební geodézie Úvod do geodézie Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. Stavební geodézie SG01 Ing. Tomáš Křemen, Ph.D. B905 http://k154.fsv.cvut.cz/~kremen/ tomas.kremen@fsv.cvut.cz Doporučená literatura: Hánek,
VícePŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností
PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností Obecná část 1. Základní ustanovení katastrálního zákona,
VíceSouřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách
Geodézie přednáška 2 Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Souřadnicové systémy na území
VíceSouřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace
Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace Zeměměřický úřad, Jan Řezníček Praha, 2018 Definice matematická pravidla (rovnice) jednoznačné přidružení souřadnic k prostorovým informacím
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 1 Mapové podklady
VíceNová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map
Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map Karel Štencel Konference Implementácia JTSK-03 do katastra nehnuteľností a digitalizácia máp KN v praxi 15. 2. 2013 Obsah Nová realizace ETRS 89
VíceDOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ
Seznam a doporučené odborné literatury ke zkouškám odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností /1/ Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho
VíceCASSINI SOLDNEROVO ZOBRAZENÍ
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví Ing. Hana Staňková, Ph.D. ZÁKLADY GEODÉZIE Souřadnicov adnicové systémy Geodetické základy
VíceGEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství GEODÉZIE Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 16. 12. 2016 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ A
VíceAPROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY
APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY Radek Dušek, Jan Mach Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Ostrava Gymnázium Omská, Praha Abstrakt
VíceMatematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)
Matematické metody v kartografii Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(3) Volba kartografického zobrazení Parametry ovlivňující volbu
Vícezpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS
Setkání geodetů 2014 konference KGK (Beroun, 5. - 6.6.2014) zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS Ing. Pavel Taraba Prvotní realizace systému ETRS89
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Výpočet výměr)
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Výpočet výměr) 1. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. duben 2016 1 Geodézie 2 přednáška č.9 VÝPOČET VÝMĚR
VíceGeodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.
Geodézie 3 (154GD3) Přednášející: Místnost: Email: www 1: www 2: doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D. B912 martin.stroner@fsv.cvut.cz http://k154.fsv.cvut.cz/vyuka/geodezie/gd3.php http://sgeo.fsv.cvut.cz/~stroner/
VíceSOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY GEOID, REFERENČNÍ ELIPSOID, REFERENČNÍ KOULE S JTSK S - 42 WGS 84 TRANSFORMACE SUŘADNICOVÝCH SYSTÉMŮ REFERENČNÍ SYSTÉMY
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceGEODETICKÉ VÝPOČTY I.
SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 2.ročník GEODETICKÉ VÝPOČTY I. PRAVOÚHLÉ SOUŘADNICE V ČR ZOBRAZOVÁNÍ POLOHY BODŮ (SOUSTAVY) Soustavu souřadnic lze označit jako vzájemně jednoznačné
Více154GUI1 Geodézie pro UIS 1
154GUI1 Geodézie pro UIS 1 Přednášející: Ing. Tomáš Křemen, Ph.D; Místnost: B905 Email: tomas.kremen@fsv.cvut.cz WWW: k154.fsv.cvut.cz/~kremen Literatura: [1] Ratiborský, J.: Geodézie 10. 2. vyd. Praha:
VícePrůmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)
Více6.17. Mapování - MAP. 1) Pojetí vyučovacího předmětu
6.17. Mapování - MAP Obor: 36-46-M/01 Geodézie a katastr nemovitostí Forma vzdělávání: denní Počet hodin týdně za dobu vzdělávání: 6 Platnost učební osnovy: od 1.9.2010 1) Pojetí vyučovacího předmětu a)
VíceK154SG01 Stavební geodézie
K154SG01 Stavební geodézie Přednášející: Doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D; Místnost: B912 Email: martin.stroner@fsv.cvut.cz Literatura: [1] Hánek, P. a kol.: Stavební geodézie. Česká technika -nakladatelství
VícePrůmyslová střední škola Letohrad Komenského 472, Letohrad
Geodézie (profilová část maturitní zkoušky formou ústní zkoušky před zkušební komisí) 1) Měření délek 2) Teodolity 3) Zaměření stavebních objektů 4) Odečítací pomůcky 5) Nivelační přístroje a pomůcky 6)
VíceZaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)
Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie) Braun J., Třasák P. - 2012 1. Převzetí podkladů pro tvorbu plánu od investora Informace o zaměřovaném území (vymezení lokality) Účel
Vícepoválečná situace, jednotná evidence půdy
Katastrální mapování poválečná situace, jednotná evidence půdy Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Obsah přednášky Poválečná
VíceUrčování středu území. KGI/KAMET Alena Vondráková
Určování středu území KGI/KAMET Alena Vondráková Určování středu území tzv. centrografické metody úkolem je vyhledat střed území vzhledem k určitému jevu za střed jednoho území může být považováno i více
VíceKlasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích
Klasická měření v geodetických sítích Poznámka Detailněji budou popsány metody, které se používaly v minulosti pro budování polohových, výškových a tíhových základů. Pokud se některé z nich používají i
VíceMETODIKA LOKALIZACE STARÝCH MAP NA VYBRANÝCH MAPOVÝCH SADÁCH
METODIKA LOKALIZACE STARÝCH MAP NA VYBRANÝCH MAPOVÝCH SADÁCH Václav Čada, cada@kma.zcu.cz Západo padočesk eská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, oddělen lení Geomatiky Digitalizace
Více4. Matematická kartografie
4. Země má nepravidelný tvar, který je dán půsoením mnoha sil, zejména gravitační a odstředivé (vzhledem k rotaci Země). Odstředivá síla způsouje, že tvar Země je zploštělý, tj. zemský rovník je dále od
VíceGeodézie a pozemková evidence
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.2 - Kartografická zobrazení, souřadnicové soustavy Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské
VícePolohopisná měření Jednoduché pomůcky k zaměřování Metody zaměřování pozemků
Polohopisná měření Jednoduché pomůcky k zaměřování Metody zaměřování pozemků Kartografie přednáška 8 Polohopisná měření úkolem polohopisného měření je určení vzájemné polohy bodů na povrchu Země ve směru
VíceMatematické metody v kartografii. Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12)
Matematické metody v kartografii Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12) Kruhová zobrazení Společné vlastnosti: Síť poledníků/rovnoběžek tvořena pouze kruhovými oblouky Středy rovnoběžkových
VíceJiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015
Kartografie 1 - přednáška 7 Jiří Cajthaml ČVUT v Praze, katedra geomatiky zimní semestr 2014/2015 válcové konformní zobrazení v transverzální poloze někdy také nazýváno transverzální Mercatorovo nebo Gauss-Krügerovo
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 8 Z GEODÉZIE 1 Souřadnicové výpočty 2 1 ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc Ing Jaromír Procházka CSc listopad 2015 1 Geodézie 1 přednáška č8 VÝPOČET SOUŘADNIC
VíceČeská a československá kartografie
Česká a československá kartografie 1918 1938 Miroslav Mikšovský 1. Úvod Bezprostředně po vzniku Československé republiky v roce 1918 bylo v Praze zřízeno při Vrchním velitelství čs. branné moci oddělení
VícePolohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření
Geodézie přednáška 1 Polohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta ugt.mendelu.cz tel.: 545134015 Polohopisné měření úkolem
VíceSYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE
SYLABUS 9. PŘEDNÁŠKY Z INŢENÝRSKÉ GEODÉZIE (Řešení kruţnicových oblouků v souřadnicích) 3. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G doc. Ing. Jaromír Procházka, CSc. prosinec 2015
VíceBODY ZÁKLADNÍHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE
SPŠ stavební, České Budějovice, Resslova 2 KABINET GEODÉZIE BODY ZÁKLADNÍHO POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE Základní polohové bodové pole ČR tvoří: body referenční sítě nultého řádu... ( NULRAD ), body Astronomicko
VíceTopografické mapování KMA/TOMA
Topografické mapování KMA/TOMA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta aplikovaných věd - KMA oddělení geomatiky Ing. Martina Vichrová, Ph.D. vichrova@kma.zcu.cz Vytvoření materiálů bylo podpořeno prostředky
VíceBUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK
GNSS SEMINÁŘ 2018 BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK 21. ročník semináře Družicové metody v geodézii a katastru Brno, GNSS SEMINÁŘ 2018 Úvod Problematika:
VíceANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE
ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE Jiří Bureš bures.j@fce.vutbr.cz Jan Kostelecký jan.kostelecky@vugtk.cz Vysoké učení technické v Brně VÚGTK, v.v.i. & HGF
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV GEODÉZIE FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF GEODESY OVĚŘENÍ A DOPLNĚNÍ POLOHOVÉHO BODOVÉHO POLE V K. Ú. LESNÁ (BRNO)
Více2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence
2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie a pozemková evidence Přednáška č.7 Vytyčování, souřadnicové výpočty, podélné a příčné profily Vytyčování Geodetická činnost uskutečněná odborně a nestranně na
VíceSeminář z geoinformatiky
Seminář z geoinformatiky Úvod Přednášející: Ing. M. Čábelka cabelka@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze Úvod - Přednášející: Ing. Miroslav Čábelka, - rozsah hodin:
VíceVybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov
Středoškolská technika 2016 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Vybudování bodového i výškového pole na pozemku GSPŠ Duchcov Adéla Lepeyová, Petr Suchý Gymnázium a Střední průmyslová
VíceGeodézie Přednáška. Polohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření
Geodézie Přednáška Polohopisná měření Metody měření Jednoduché pomůcky pro měření strana 2 téměř všechna geodetická měření jsou vztažena ke dvěma základním směrům směru vodorovnému a směru svislému úkolem
VíceSYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G
SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6a Z INŽENÝRSKÉ GEODÉZIE (Polohové vytyčovací sítě) 4. ročník bakalářského studia studijní program G studijní obor G říjen 2014 1 7. POLOHOVÉ VYTYČOVACÍ SÍTĚ Vytyčení je součástí realizace
VíceNávod pro obnovu katastrálního operátu a převod
Český úřad zeměměřický a katastrální Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Dodatek č. 3 Praha 2013 Zpracoval: Český úřad zeměměřický a katastrální Schválil: Ing. Karel Štencel, místopředseda
VíceZobrazování zemského povrchu
Zobrazování zemského povrchu Země je kulatá Mapy jsou placaté Zemský povrch je zvlněný a země není kulatá Fyzický povrch potřebuji promítnout na nějaký matematicky popsatelný povrch http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/pia03399.jpg
VícePřípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ. VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství Ing. Pavel Voříšek MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VOŠ a SŠS Vysoké Mýto leden 2008 METODY MĚŘENÍ DÉLEK PŘÍMÉ (měřidlo klademe přímo do měřené
VíceSPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice GEODÉZIE STA JS GEODÉZIE Význam slova: dělení Země Vědní obor zabývající se měřením, výpočty a zobrazením Země. Vědní obor zabývající se zkoumáním tvaru, rozměru a fyzikálních
VíceGeodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),
Učební osnova předmětu Geodézie Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Forma vzdělávání: Pozemní stavitelství denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 96 3. ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho
VíceMetodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2
Výzkumný ústav geodetický topografický a kartografický v.v.i. Stavební fakulta ČVUT v Praze Metodika převodu mezi ETRF a S-JTSK varianta Jan Kostecký Jakub Kostecký Ivan Pešek GO Pecný červen 1 1 Úvod
VíceČESK Ý ÚŘAD ZEMĚMĚŘICK Ý A K ATASTRÁLNÍ
ISBN xxx-xx-xxxxx-xx-x HISTORICK Ý V Ý VOJ ZEMĚMĚŘICK ÝCH ČINNOSTÍ VE VEŘEJNÉM Z Á JMU A STÁTNÍCH ORGÁNU V CIVILNÍ SFÉŘE (1918 2018) ČESK Ý ÚŘAD ZEMĚMĚŘICK Ý A K ATASTRÁLNÍ HISTORICK Ý V Ý VOJ ZEMĚMĚŘICK
VíceTriangulace a trilaterace
Výuka v terénu z vyšší geodézie Triangulace a trilaterace Staré Město pod Sněžníkem 2015 1 Popis úlohy V rámci úlohy Triagulace budou metodami klasické geodézie (triangulace, trilaterace, astronomické
VíceZÁKLADNÍ POJMY A METODY ZEMĚMĚŘICKÝ ZÁKON
Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství VYTYČOVÁNÍ STAVEB Ing. Bc. Pavel Voříšek (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Vysoké Mýto 19. 2. 2018 ZÁKLADNÍ POJMY A METODY
Více